41 C 165/2022 - 93

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] 3) [Jméno žalované C], narozená [Datum narození žalované C] oba bytem [Adresa žalované C] zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že bytová jednotka č. 953/5 v budově č. p. 951, 952, 953, 954, stojící na pozemku p. č. [hodnota], a spoluvlastnický podíl ke společným částem domu a pozemku p. č. [hodnota] o velikosti id. 27/1000, vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa], jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované 1), a to ve výši id. ve prospěch žalované 1) a ve výši id. ve prospěch žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náklady řízení ve výši [částka], která bude vyčíslena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem v Brně.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem v Brně.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta se sídlem v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu [adresa]-venkov dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne [datum], se žalobce domáhal určení, že bytová jednotka č.[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]5 v budově č. p. 951, 952, 953, 954, stojící na pozemku p. č. [hodnota], a spoluvlastnický podíl ke společným částem domu a pozemku p. č. [hodnota] o velikosti id. 27/1000, vše zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] (dále jen „předmětné nemovitosti), jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované 1), a to ve výši id. ve prospěch žalované 1) a ve výši id. ve prospěch žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že je jediným synem zesnulého [jméno FO], zemřelého dne [datum] (dále jen „zůstavitel“), je dědicem po svém zesnulém otci a soud ho v řízení o pozůstalosti sp. zn. [spisová značka] považuje za účastníka řízení. Žalovaná 1) je matkou žalobce a bývalou manželkou zůstavitele, je také jeho dědičkou a soud ji v řízení o pozůstalosti považuje také za účastníka řízení. Žalovaní 2) a 3) jsou manželé, kteří jsou v katastru nemovitostí zapsaní jako majitelé předmětných nemovitostí. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem. Dále tvrdil, že na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] (dále jen „kupní smlouva“) mezi zůstavitelem a žalovanou 1) jako prodávajícími a žalovanými 2) a 3) jako kupujícími došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem do společného jmění manželů žalovaných 2) a 3). Žalobce tvrdil, že kupní smlouva ze dne je neplatná [datum], neboť zůstavitel tuto kupní smlouvu nikdy nepodepsal. Doplnil, že zůstavitel nepodepsal ani plnou moc, kterou dne [datum] zmocnil žalovanou 1) k uzavření kupní smlouvy. Žalobce tvrdil, že zůstavitel měl potíže s motorikou a žil proto od prosince 2020 v [právnická osoba] v [Anonymizováno] [Anonymizováno], mentálně byl však zcela v pořádku, a i když pobýval v domově v Černé Hoře, neměl prodej svého bytu vůbec v úmyslu. Dále uvedl, že zůstavitel, poté, co se v květnu 2021 dozvěděl, že žalovaná 1) byt v jejich společném jmění prodala, udělil plnou moc právnímu zástupci k zastupování v soudním sporu o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce tvrdil, že zůstavitel poté, co mu předložil kopii kupní smlouvy a plnou moc ze dne [datum], ji začal rozporovat a tvrdil, že se nejedná o jeho podpis. Dále uvedl, že zůstavitel v září 2021 pověřil soudní znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyni v oboru a odvětví písmoznalectví, aby se vyjádřila k pravosti podpisu na předmětné plné moci, ze znaleckého posudku, vypracovaného touto znalkyní bylo zjištěno, že se nejedná o pravý podpis zůstavitele.

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce rozporoval tvrzení protistrany, že se o své rodiče dlouhodobě nezajímal, stejně tak odmítl tvrzení, že začal vyvíjet aktivitu vedoucí ke zpochybnění platnosti převodu předmětných nemovitostí až poté, kdy se dozvěděl o jejich převodu bytu na žalované 2) s 3). Zpochybňoval návštěvu advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] u zůstavitele v domově pro seniory v Černé Hoře. Poukazoval na to, že na prohlášení o pravosti podpisu, připojené ke sporné plné moci, chybí podstatná náležitost, a to místo, kde bylo prohlášení o pravosti podpisu advokátem učiněno. Tvrdil, že absence této náležitosti způsobuje, že podpis zůstavitele na sporné plné moci nebyl řádně ověřen. Poukázal také na absenci řádných náležitostí plné moci, která měla být zůstavitelem udělena žalované 1), např. v plné moci byla žalovaná 1) zmocněna k uzavření smlouvy ke zřízení věcného břemene, toto však nebylo blíže specifikováno např. ve prospěch koho apod. a poukázal na to, že žalovaná 1) si nechala sjednanou kupní cenu zaslat na svůj bankovní účet. Žalobce také tvrdil, že plná moc je neplatná, neboť je zde dán rozpor mezi zájmy žalované 1) a zůstavitele. Žalovaná 1) jako zástupce zůstavitele jednala ve své záležitosti, což způsobuje neplatnost plné moci, a tudíž i samotné kupní smlouvy.

3. Žalovaní s žalobou žalobce nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. [právnická osoba] podání ze dne [datum] uvedli, že žalobce je jediným synem žalované 1) a zůstavitele, nicméně i přesto se o své rodiče, i přes jejich pokročilý věk a omezenou soběstačnost, dlouhodobě nezajímá a v důsledku špatných vzájemných vztahů po dobu přibližně 15-20 let s nimi není v žádném kontaktu. Oproti tomu žalovaný 2) a žalovaná 3) jsou sousedy žalované 1) a zůstavitele, jsou vlastníky bytu sousedícího s předmětným bytem a jak žalovanou 1), tak jejího manžela (zůstavitele), déle než 46 let osobně znají a vždy udržovali s žalovanou 1) a jejím zemřelým manželem dobré sousedské vztahy. V průběhu známosti bez jakéhokoliv nároku na odměnu v případě potřeby se vždy starali o žalovanou 1) a jejího zesnulého manžela, pomáhali žalované 1) s běžnými záležitostmi, jako je komunikace s úřady, vklady a výběry v hotovosti z bankomatu, dobíjení kreditu do mobilu, výměna sim karet a přístrojů, drobné opravy v bytě, převážení osobním vozidlem a v poslední době i bezplatné poskytování stravy. Oproti tomu žalobce o své rodiče začal projevovat zájem teprve ve chvíli, kdy se dozvěděl o špatném zdravotním stavu svého otce. Poté, co se dozvěděl o tom, že jeho rodiče předmětný byt ještě za života převedli na žalovaného 2) a žalovanou 3), začal vyvíjet aktivitu vedoucí ke zpochybnění platnosti převodu dotčeného bytu. Žalovaní tvrdili, že převod předmětného bytu proběhl v daném případě naprosto korektním a zcela právním způsobem. Doplnili, že poté, co se žalovaný 2) a žalovaná 3) koncem roku 2020 dohodli s žalovanou 1) a zůstavitelem na převodu a zřízení věcného břemene ve prospěch žalované 1), došlo k oslovení [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa], a dne [datum] pak k vypracování znaleckého posudku č. [hodnota]-002/202, kterým byla stanovena obvyklá cena předmětného bytu s přihlédnutím ke zřízení bezúplatného věcného břemene doživotního užívání části bytu, a to na částku [částka]. Poté, co byla mezi stranami dohodnuta cena za prodej bytu a současně uzavřena dohoda o tom, že ve prospěch žalované 1) bude k části bytu zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, vypracovala [tituly před jménem] [jméno FO] potřebnou smluvní dokumentaci v podobě kupní smlouvy, smlouvy o zřízení věcného břemene a smlouvy o úschově. Současně bylo mezi stranami dohodnuto, že za účelem zjednodušení celého převodu bytu bude žalovaná 1) zmocněna svým manželem k potřebnému právnímu jednání, neboť v té době již byl zůstavitel z důvodu špatného zdravotního stavu umístěn v [právnická osoba] v [Anonymizováno]. Dne [datum] žalovaný 2) za účelem podpisu předmětné plné moci vezl žalovanou 1) společně s [tituly před jménem] [jméno FO] za zůstavitelem do [právnická osoba] v Černé Hoře, z důvodu panujících protipandemických opatření byly návštěvy v domově pro seniory v [Anonymizováno] umožněny vždy maximálně dvěma osobám současně, a proto zůstavitele navštívila ten den pouze žalovaná 1) a [tituly před jménem] [jméno FO]. O tomto existuje zápis v knize návštěv [právnická osoba] v Černé Hoře. Žalovaný 2) čekal ve svém vozidle a poté odvezl žalovanou 1) a [tituly před jménem] [jméno FO] zpět do Kuřimi. Žalovaní uvedli, že samotný vlastnoruční podpis předmětné plné moci v šesti vyhotoveních ze strany zůstavitele proběhl za současné přítomnosti žalované 1) a advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], která provedla ověření jeho podpisu na této listině. Žalovaná 1) tvrdila, že zůstavitel byl při udělení plné moci při plném vědomí a velmi dobře si uvědomoval, k čemu žalovanou 1) zmocňuje, když s [tituly před jménem] [jméno FO] o celém převodu bytu věcně a souhlasně komunikoval. Na základě takto udělené plné moci pak došlo dne [datum] v kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] k uzavření dotčené kupní smlouvy a úschovní smlouvy. Žalovaní tvrdili, že o pravosti podpisu zůstavitele na plné moci pro žalovanou 1) svědčí jednak přímé osobní svědectví dvou osob, jednak dva podpisy pana [jméno FO] v ověřovací knize advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

5. Ohledně znaleckého posudku, vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] uvedli, že z odůvodnění posudku vyplývá, že byl vypracován na základě monochromatické kopie rozporované listiny, když sama znalkyně v posudku uvedla, že daný druh kopie neumožňuje posoudit celou řadu důležitých hledisek (např. tlak, vázanost, kvalitu adjustací a jiné, včetně technického a chemického zásahu), a proto je třeba sporný podpis v reprografické kopii hodnotit jako obtížně zpracovatelný pro zkoumání a vyjádření se k jeho pravosti, a to za předpokladu, že by komparací sporného podpisu s nespornými podpisy pana [jméno FO] byly zjištěny rozdíly.

6. U jednání soudu dne [datum] žalovaní doplnili, že absence ujednání o kupní ceně v plné moci nezpůsobuje neplatnost plné moci. Ohledně nedostatků ověřovací doložky poukázali na to, že ověření podpisu na kupní smlouvě není obligatorní náležitostí a nemůže tedy způsobit neplatnost smlouvy, což lze vztáhnout i na plnou moc. Rozporovali tvrzení, že by zde byl dán rozpor mezi zájmy zástupce a zastoupeného, neboť manželé [jméno FO] jednali ve shodě, tomu odpovídá i to, že věcné břemeno užívání bytu bylo zřízeno pouze pro žalovanou, zůstavitel v té době již nemohl v bytě pobývat bez pomoci. Kupní cena byla zaslána na účet žalované 1) a to z důvodu, že žalovaná 1) a zůstavitel měli pouze jeden společný účet. [právnická osoba] v doplnění podání ze dne [datum] tvrdili, že zůstavitel byl o okolnostech prodeje bytu pravidelně informován žalovanou 1) a s prodejem bytu od počátku souhlasil. Žalovaná 1) uvedla, že byla se svým manželem dohodnuta na zřízení věcného břemene pouze pro svou osobu, když s ohledem na špatný zdravotní stav zůstavitele v době uzavření předmětné smlouvy bylo již bohužel zřejmé, že tento se bez intenzivní péče specializovaného zařízení do budoucna neobejde a v předmětném bytě s žalovanou 1) z těchto důvodů ani setrvávat nemohl.

7. Skutkový stav byl zjištěn z provedeného dokazování.

8. Z výpisu z listu vlastnictví č. [hodnota] bylo zjištěno vlastnické právo žalovaného 2) a žalované 3) k bytové jednotce č. [Anonymizováno] v budově [adresa], 952, 953, 954, bytový dům zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota], na pozemku p. č. [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] a podílu na společných částech domu a pozemku ve výši id. 27/1000, vše zapsané pro katastrální území a obec [adresa], u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-venkov. Z části E), výpisu z listu vlastnictví č. [hodnota], bylo zjištěno, že předmětnou bytovou jednotku nabyli žalovaní 2) a 3) do vlastnictví na základě smlouvy kupní a o zřízení věcného břemene bezúplatného ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum].

9. Z plné moci, udělené zůstavitelem jako zmocnitelem dne [datum], bylo zjištěno, že zůstavitel zmocnil žalovanou 1), aby za něj podepsala kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, zástavní smlouvu, smlouvu o úschově finančních prostředků, včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí, případně další potřebné smlouvy, jejichž předmětem je převod bytu č. 953/5 v budově č. p. 951, 952, 953, 954 na pozemku p. č. [hodnota], spoluvlastnického podílu na společných částech budovy č. p. 951, 952, 953, 954 o velikosti 27/1000 a spoluvlastnického podílu na pozemku p. č. [hodnota] o velikosti 27/1000. V této souvislosti zůstavitel zplnomocnil žalovanou 1) k veškerým dalším úkonům, které jsou s touto věcí spojené, k jeho zastupování při vkladovém řízení na katastrálním úřadu, převzetí kupní ceny, podepisování a přijímání veškerých písemností a dokladů s tím souvisejících a přehlášení energií dodávaných do bytu. Podpis zůstavitele na plné moci byl ověřen advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a byl zapsán do knihy o prohlášení o pravosti podpisů pod č. 015694/406/2021/V.

10. Z kopie z ověřovací knihy advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dne [datum] v [Anonymizováno] domově důchodců byl ověřen podpis zůstavitele, občanský průkaz č. [hodnota], označení listiny a počet jejích vyhotovení, byl ověřen podpis na plné moci pro žalovanou 1), [adresa], a to k podpisu kupní smlouvy s věcným břemenem na byt č. 953/5 v k. ú. [adresa], v šesti vyhotoveních.

11. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou 1) a zůstavitelem jako prodávajícími a žalovanou 1) jako oprávněnou z věcného břemene a žalovanými 2) a 3) jako kupujícími a povinnými z věcného břemene, bylo zjištěno, že prodávající touto smlouvou převedli předmětné nemovitosti do vlastnictví kupujících za kupní cenu stanovenou dle znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] s přihlédnutím ke zřízení věcného břemene pro prodávající ze dne [datum] ve výši [částka]. Z předmětné kupní smlouvy bylo zjištěno, že účastníci si sjednali, že kupní cena bude uhrazena kupujícími z hypotečního úvěru od Hypoteční banky a. s., bude převedena na účet advokátní úschovy vedené u [tituly před jménem] [jméno FO] a následně bude vyplacena prodávajícím z advokátní úschovy převodem na účet č. [č. účtu]. Z čl. VI kupní smlouvy bylo zjištěno, že se smluvní strany dohodly na zřízení věcného břemene ve prospěch žalované 1) jako oprávněné z věcného břemene, spočívající v jejím právu doživotního užívání bytové jednotky č. 953/5 a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku č. [hodnota] s tím, že oprávněná z věcného břemene bude užívat část bytové jednotky, sestávající z kuchyně, předsíně, koupelny, pokoje a sklepa, celkem užívaní část bytu činí 43,46 m2, dále bude užívat jednu lodžii o výměře 3,22 m2. Oprávněná z věcného břemene bude část bytu užívat tak, jak ji užívala dosud. Energie a platby související s užíváním této jednotky budou po celou dobu užívání hradit žalovaný 2) a žalovaná 3), věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně. Z čl. VIII smlouvy bylo zjištěno, že kupní smlouva byla vyhotovena v šesti stejnopisech s tím, že zůstavitel byl zastoupen žalovanou 1). Podpisy účastníků byly na kupní smlouvě ověřeny [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum].

12. Z výňatku znaleckého posudku č. [Anonymizováno] o stanovení obvyklé ceny bytu č. 953/5 se spoluvlastnických podílem 27/1000 na budově č. p. 951, 952, 953, 954 ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalec [tituly před jménem] [právnická osoba] určil obvyklou cenu předmětného bytu s věcným břemene doživotního užívání částkou [částka].

13. Z účtu vedeného na jméno žalované 1) č. [č. účtu] bylo zjištěno, že na tento účet byla dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] zaslána částka [částka] s poznámkou „kupní cena – bytu [adresa]

14. Z plné moci, udělené zůstavitelem [Jméno advokáta A] dne [datum], bylo zjištěno, že zůstavitel zmocnil právního zástupce k soudnímu určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] o prodeji předmětného bytu.

15. Výzvami ze dne [datum] vyzval právní zástupce zůstavitele žalovanou 1) a žalovaného 2) a žalovanou 3) k uzavření dohody o narovnání. Vyjádření žalovaného 2) a žalované 3) bylo zjištěno z jejich přípisu ze dne [datum].

16. Z plné moci, udělené zůstavitelem dne [datum], bylo zjištěno, že zůstavitel zmocnil znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] k nahlížení do originálu listiny plné moci ze dne [datum], která je přílohou kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, to vše za účelem vypracování znaleckého posudku o pravosti podpisu na listině Plná moc ze dne [datum]. Podpis zůstavitele na této plné moci byl ověřen [Jméno advokáta A] dne [datum] a byl zapsán do ověřovací knihy pod č. 19433/1/2022/V.

17. Ze znaleckého posudku č. 716/2021 [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne [datum] bylo ohledně zkoumání pravosti podpisu zůstavitele na plné moci ze dne [datum] zjištěno, že v daném případě byl zkoumání podroben obrázek (monochromatická kopie) sporného podpisu, neboť originál nebyl Katastrálním úřadem [adresa]-venkov zpřístupněn. I když byly komparací zjištěny důležitější znaky rozdílné, které nasvědčují spíše hypotéze padělku než pravosti sporného podpisu, některé znaky však nebylo možné v kopii zcela objektivně ověřit (především vázanost písmen, kvalitu adjustací, dynamický statický tlak a další), proto lze prozatím vyslovit závěr zkoumání v rovině nízké pravděpodobnosti. Znalkyně v závěru uvedla, že je pravděpodobnější, že sporný podpis „[jméno FO]“ na plné moci ze dne [datum], tedy podle obrázku podpisu, není pravým podpisem zůstavitele spíše, než by se jednalo o jeho pravý podpis.

18. Z osvědčení o prohlášení dle § 72 odst. 1 písm. h) a § 80 notářského řádu bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], notářka se sídlem v Brně, na žádost žalované 1) dne [datum] sepsala osvědčení o prohlášení formou notářského zápisu NZ 1008/2022, v němž žalovaná 1) prohlásila k okolnostem prodeje bytu na adrese [Jméno žalované D] 593/15, [adresa]: „O samotném prodeji bytu jsme se s mým zesnulým manželem dohodli s našimi sousedy manželi [jméno FO], se kterými bylo dohodnuto, že v části bytu jimi bude pro mou osobu zřízeno doživotní věcné břemeno užívání. [jméno FO] nechal zpracovat odhad ceny bytu, následně oslovil [tituly před jménem] [jméno FO], advokátku z Kuřimi, která připravila veškerou potřebnou smluvní dokumentaci pro převod bytu. Dne [datum] jsme společně s panem [jméno FO] a paní advokátkou jeli navštívit mého manžela do domova důchodců v Černé Hoře, na pokoj za manželem jsem šla pouze já a [tituly před jménem] [jméno FO] a poté, co jsem manžela seznámila s tím, že dokumenty k prodeji bytu jsou paní advokátkou připraveny a on je oprávněn udělit a podepsat plnou moc pro mou osobu, manžel přede mnou dne [datum] vlastnoručně podepsal šest vyhotovení plných mocí a také se paní advokátce podepsal do ověřovací knihy kvůli ověření podpisu. Následně dne [datum] byla uzavřena a podepsána kupní smlouva o prodeji našeho bytu. Manžel při podpisu plné moci velmi dobře věděl, že je to kvůli prodeji našeho bytu, s tímto prodejem po celou dobu souhlasil, rodina [jméno FO] se k nám s manželem vždy chovala hezky a všemožně nám ve stáří pomáhala.“ 19. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že nelze poskytnout výpis z knihy návštěv, neboť tato kniha již není k dispozici. Tato informace byla v červnu 2021 již sdělena, a to ve znění, že [právnická osoba] vede evidenci návštěv, ze které lze vyčíst, že dne [datum] zůstavitele navštívila jeho manželka s právničkou, konkrétní jméno zapsáno není.

20. Úmrtí zůstavitele bylo zjištěno z vystaveného úmrtního listu.

21. Z protokolu, sepsaného dne [datum] pověřeným soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], v řízení o pozůstalosti po [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná 1), zastoupená [jméno FO] a žalobce zastoupený [Jméno advokáta A] byli vyrozuměni, že jim svědčí dědické právo po zůstaviteli. Z protokolu bylo dále zjištěno, že v řízení nebylo prokázáno vlastnické právo zůstavitele k předmětné bytové jednotce, neboť z listu vlastnictví vyplývá, že ke dni úmrtí zůstavitele byli jako vlastníci jednotky zapsáni žalovaný 2) a žalovaná 3), a proto nebude v rámci pozůstalostního řízení k této bytové jednotce přihlíženo.

22. Usnesením Okresního soudu [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, na základě které, mimo jiné žalobce a žalovaná 1) rovným dílem, tedy každý k jedné polovině, nabývají majetkových práv spojených s účtem č. [č. účtu] (Spoření [právnická osoba]) vedeným na jméno žalované 1), včetně poloviny zůstatku vkladu na účtu ke dni úmrtí zůstavitele ve výši [částka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

23. Soud provedl výslechy svědků u jednání soudu dne [datum]. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, bylo zjištěno, že byla oslovena žalovaným 2), aby vypracovala kupní smlouvu na prodej bytu mezi žalovanými 2) a 3) jako kupujícími a jejich sousedy - žalovanou 1) a jejím zesnulým manželem jako prodávajícími. V kupní smlouvě mělo být zřízeno věcné břemeno doživotního užívání části bytu pro žalovanou 1). Účastníky jí bylo sděleno, že kupní cena bude hrazena z hypotečního úvěru a že manžel žalované 1) je umístěn v [právnická osoba] v [Anonymizováno]. Dne [datum] jela společně s žalovanou 1) a žalovaným 2) do domova důchodců za zůstavitelem s tím, že do domova byla vpuštěna pouze ona a žalovaná 1), a to s ohledem na epidemii. Zůstaviteli předložila plnou moc, řekla mu, proč tam je, plnou moc mu přečetla, dala mu ji, aby si ji sám přečetl a ptala se ho, jestli ví, oč se jedná. Zůstavitel jí řekl: „Ano, jo, jo, jo, to je ten byt pro Zdeňka, já vím.“ Svědkyně uvedla, že nabyla dojmu, že zůstavitel ví, co podepisuje, nebyl zmatený, nebyl žádný problém, nebránil se, aby plnou moc podepsal. Podepsal jak plnou moc, tak i ověřovací knihu. Současně akceptaci plné moci podepsala žalovaná 1). Svědkyně uvedla, že řešila se zůstavitelem také otázku zřízení věcného břemene užívání. Vysvětlila mu, že součástí kupní smlouvy bude zřízení věcného břemene pro žalovanou 1) k užívání části bytu, popsala zůstaviteli, kterou část bytu bude žalovaná 1) užívat a zůstavitel na to kýval, že ano. Ptala se ho, jestli se domnívá, že je umístěn v domově důchodců trvale a on řekl, že ano, neboť doma být nemůže.

24. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti pro danou věc, pouze to, že žalovaná 1) se se svými problémy, a to jak zdravotními, tak ohledně vyřizování záležitostí, obracela pouze na žalovaného 2).

25. Z účastnické výpovědi žalovaného 2) bylo zjištěno, že rodinu [jméno FO] (žalovanou 1/ a jejího zesnulého manžela) zná velmi dlouho, věděl o jejich problémech, žalovaná 1) a její manžel k němu měli důvěru. Tvrdil, že od počátku bylo s žalovanou 1) a zůstavitelem dohodnuto, že koupí jejich byt, a to z důvodu, že žalovaná 1) a zůstavitel se měli společně stěhovat do domova důchodců. K tomuto však nedošlo, protože zůstaviteli se zhoršil zdravotní stav a byl umístěn do [Anonymizováno]. Následně bylo žalované sděleno, že se nemůže nastěhovat do sjednaného dvoupokojového bytu v domově důchodců s ohledem na plýtvání kapacit a bylo jí navrženo, ať se zapíše do pořadníku na jednopokojový byt v domově. Uvedl, že chtěl žalované 1) pomoct, má nízký důchod, pouze ze svého důchodu by byt v Kuřimi nemohla hradit, z důchodu zůstavitele byly hrazeny náklady na jeho bydlení v [Anonymizováno]. Dále uvedl, že se dohodli na tom, že zřídí věcné břemeno užívání pro žalovanou 1) a žalovaný 2) a žalovaná 3) budou následně hradit veškeré výdaje spojené s bytem. Dále uvedl, že zřízení věcného břemene i ve prospěch zůstavitele by se nebránil, zůstavitel na tomto však netrval. S ohledem na zdravotní stav zůstavitele a také s ohledem na další snížení kupní ceny v případě zřízení věcného břemen pro dvě osoby došlo k dohodě, že věcné břemeno bude zřízeno pouze pro žalovanou 1), neboť zůstavitel již v předmětném bytě nemohl kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu bydlet. Dne [datum] dovezl žalovanou 1) a advokátku [tituly před jménem] [jméno FO] do domova důchodců v [Anonymizováno] u podpisu na plné moci nebyl přítomen. Uvedl také, že byl přítomen jak žalovaná 1) telefonicky hovořila se zůstavitelem. Uvedl, že žalovaná 1) a zůstavitel měli jen jeden bankovní účet, žalovaná 1) měla po převzetí peněz za prodej bytu strach o jejich zcizení, a proto ji zavezl na pobočku banky v Kuřimi, kde jí pomohl zřídit spořící účet na její jméno, ke kterému již nebyla vystavena bankovní karta.

26. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem týkajícím se pravosti podpisu zůstavitele na plné moci ze dne [datum], neboť dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a provedení důkazy by nebylo hospodárné.

27. Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná 1) a zůstavitel, zastoupený na základě plné moci ze dne [datum] žalovanou 1), jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu a o zřízení bezúplatného věcného břemene s žalovaným 2) a žalovanou 3) jako kupujícími k bytové jednotce č. 953/5 a podílu na společných částech domu a pozemku, zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. a obec [adresa] za cenu sjednanou dle znaleckého posudku ve výši [částka], podpis zůstavitele na plné moci byl ověřen advokátkou, stejně tak jako podpisy na kupní smlouvě, mezi účastníky bylo sjednáno věcné břemeno doživotního užívání vymezených částí bytové jednotky č. 953/5 ve prospěch žalované 1), žalovaní 2) a 3) se zavázali hradit veškeré poplatky spojené s bytem, kupní cena za byt byla advokátkou zaslána na účet vedený na jméno žalované 1). Zůstavitel před svou smrtí zmocnil advokáta k zastupování v řízení o určení neplatnosti kuní smlouvy uzavřené dne [datum]. Znalkyně v oboru písmoznalectví, [tituly před jménem] [adresa] ve znaleckém posudku ze dne [datum] v případě zkoumání pravosti podpisu zůstavitele na plné moci ze dne [datum], která jí byla předložena pouze v kopii vyslovila závěr, že je pravděpodobnější, že sporný podpis „[jméno FO]“ podle obrázku podpisu, není pravým podpisem zůstavitele spíše, než by se jednalo o jeho pravý podpis. V [právnická osoba] zůstavitele dne [datum] navštívila manželka (žalovaná 1) s právničkou, advokátka [tituly před jménem] [jméno FO] ověřila podpis zůstavitele na plné moci dne [datum] v [právnická osoba] v Černé Hoře, kam jela společně s žalovanou 1) a žalovaným 2), připravovala také kupní smlouvu a o zřízení věcného břemene, zůstaviteli dala přečíst plnou moc, kterou zmocnil žalovanou 1) k prodeji bytu a zřízení věcného břemene a ptala se ho, zda ví, o co se jedná, stejně tak mu vysvětlila náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního užívání pouze pro žalovanou 1), věcné břemeno užívání pro žalovanou 1) bylo zřízeno z důvodu, že zdravotní stav zůstavitele byl špatný a nemohl již bydlet v předmětném bytě společně s žalovanou 1), která nezískala umístění v domově důchodců pouze pro jednu osobu. Zůstavitel zemřel dne [datum], žalobce je jeho synem a dědicem, v rámci pozůstalostního řízení, vedeného u Okresního soudu [adresa] – venkov nebylo k bytové jednotce přihlíženo. Pozůstalostní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum].

28. Právní vztah mezi účastníky se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

29. Podle § 80 písm. c) zákona č. 99/1969 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

30. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, a nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo hájit účinněji. Prostřednictvím určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

31. Žalobce na základě výzvy soudu uvedl, že má naléhavý právní zájem na určení, že bytová jednotka je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované 1) (a v tomto smyslu navrhl změnu petitu žaloby, který byl soudem připuštěn u jednání soudu dne [datum]) v tom, že pozůstalostní řízení po zůstaviteli již bylo pravomocně skončeno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a v řízení byla konstatována spornost vlastnického práva zůstavitele k předmětné bytové jednotce, a proto k tomuto majetku nebylo v pozůstalostním řízení přihlédnuto.

32. Pro závěr, zda je na určení právního vztahu nebo práva naléhavý právní zájem, je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí. Naléhavý právní zájem může i během řízení pominout, pokud je otázka existence práva vyřešena (nebo musí být řešena) jako předběžná otázka v rámci řízení, v němž se vztah účastníků řeší ze širší perspektivy. Na základě výše uvedeného soud dospěl k právnímu závěru, že žalobce má dostatek naléhavého zájmu k požadovanému určení, že žalobce a žalovaná 1) jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky.

33. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

34. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

35. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

36. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

37. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

38. Podle § 437 odst. 1 o. z. zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

39. Podle § 437 odst. 2 o. z. jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

40. V posuzované věci bylo nesporné, že žalovaná 1) a zůstavitel, v zastoupení žalované 1), jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu s žalovanými 2) a 3) jako kupujícími, jejímž předmětem byl převod bytové jednotky č. 953/5 a podílu na společných částech domu a pozemku, zapsaným na LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa]. Součástí smlouvy bylo ujednání o zřízení věcného břemene doživotního užívání vymezené části předmětné bytové jednotky pro žalovanou 1). Výše sjednané kupní ceny v částce [částka] byla prokázána ze znaleckého posudku č. 84/9-002/2021 znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], zaplacení kupní ceny žalovanými 2) a 3) bylo prokázáno výpisem z účtu vedeného na jméno žalované 1) č. [č. účtu].

41. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v řízení bylo především svědeckou výpovědí advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] prokázáno, že připravila koncept kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemeně a ověřila podpisy účastníků na smlouvě. Z její výpovědi vzal soud za prokázané, že zůstavitel podepsal plnou moc, kterou zmocnil svou manželku – žalovanou 1) k uzavření kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene užívání bytové jednotky pouze pro žalovanou 1) v šesti vyhotoveních, a to dne [datum] v domově důchodců v Černé Hoře. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud také za prokázané, že zůstavitel věděl, jaké listiny podepisuje a za jakým účelem, neboť svědkyně mu vysvětlila účel své návštěvy, plnou moc mu přečetla, dala mu ji, aby si ji sám přečetl a ptala se ho, jestli ví, oč se jedná. Zůstavitel jí řekl: „[Anonymizováno].“ Z její výpovědi vzal soud rovněž za prokázané, že zůstavitel věděl, že je smlouvou zřizováno i věcné břemeno užívání bytu pouze pro žalovanou 1) a s tímto souhlasil. Z kopie výňatku ověřovací knihy advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že dne [datum] v [Anonymizováno] domově důchodců byl ověřen podpis zůstavitele, občanský průkaz č. [hodnota], označení listiny a počet jejích vyhotovení, a to podpis na plné moci pro žalovanou 1), [adresa], a to k podpisu kupní smlouvy s věcným břemenem na byt č. 953/5 v k. ú. [adresa], v šesti vyhotoveních, podpis zůstavitele na plné moci byl ověřen advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] a byl zapsán do knihy o prohlášení o pravosti podpisů pod č. [Anonymizováno].

42. Návštěva [tituly před jménem] [jméno FO] u zůstavitele společně s žalovanou dne [datum] byla prokázána výpisem z evidence návštěv, vedené [právnická osoba]. Tvrzení, uvedené svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], byly dokresleny účastnickou výpovědí žalovaného 2), z jehož výpovědi soud vzal za prokázané, že měl přátelské vztahy s žalovanou 1) a zůstavitelem, znal jejich osobní situaci a dne [datum] vezl žalovanou 1) a advokátku [tituly před jménem] [jméno FO] za zůstavitelem do Domova důchodů v [Anonymizováno], kde došlo k podpisu plných mocí zůstavitelem. Z osvědčení o prohlášení dle § 72 odst. 1 písm. h) a § 80 notářského řádu vzal soud za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO], notářka se sídlem v Brně, na žádost žalované 1) dne [datum] sepsala osvědčení o prohlášení formou notářského zápisu NZ 1008/2022, v němž žalovaná 1) prohlásila k okolnostem prodeje bytu na adrese [Jméno žalované D] 593/15, [adresa]: „O samotném prodeji bytu jsme se s mým zesnulým manželem dohodli s našimi sousedy manželi [jméno FO], se kterými bylo dohodnuto, že v části bytu jimi bude pro mou osobu zřízeno doživotní věcné břemeno užívání.

43. Naopak tvrzení, že zůstavitelův podpis na šesti vyhotoveních plné moci, které byly podepsány dne [datum], nejsou jeho pravým podpisem, nemohl soud vzít za prokázané, ze znaleckého posudku č. 716/2021 [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne [datum], a to především z důvodu, že znaleckému zkoumání byl podroben obrázek podpisu, což sama znalkyně uvedla s tím, že některé znaky nebylo možné v kopii zcela objektivně ověřit (především vázanost písmen, kvalitu adjustací, dynamický statický tlak a další). Závěry znaleckého posudku, které jsou nejednoznačné byly, dle názoru soudu zcela vyvráceny svědeckou výpovědí advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], která byla u podpisu zůstavitele plné moci, podpůrně také účastnickou výpovědí žalovaného 2) a prohlášením žalované 1) formou notářského zápisu. Soud je nucen konstatovat, že v řízení nebylo nijak prokázáno, že by svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla nevěrohodná či že by její výpověď mohla být jakkoliv zpochybněna.

44. Soud shledal plnou moc, dle jejího obsahu, za zcela platnou a určitou, když absence místa učinění ověření není, dle názoru soudu, způsobilá, zneplatnit ověření. Nadto soud konstatuje, že i kdyby podpis na plné moci, udělené zůstavitelem žalované 1) nebyl ověřen, byla by žalovaná jako zmocněnec oprávněna uzavřít za zůstavitele kupní smlouvu. Ověření podpisu na plné moci není obligatorní náležitostí, jejíž nedostatek by způsoboval neplatnost uzavřené smlouvy.

45. Ohledně tvrzení žalobce, že udělená plnou moc žalované 1) je neplatná pro rozpor mezi zájmy zůstavitele jako zmocnitele a žalované 1) jako zmocněnkyně soud konstatuje, že rozpor by byl dán, pokud byl žalovaná 1) měla odlišný zájem na vyřešení určité záležitosti od zastoupeného, pokud by alespoň zčásti upřednostnila osobní zájem či zájem jiného na úkor zájmu zastoupeného. Rozpor v zájmech musí pro konkrétní zástupčí vztah mezi zástupcem a zastoupeným skutečně existovat. Nepostačuje pouhá možnost, že rozpor v zájmech může nastat (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]), když existence rozporu je v případě smluvního zastoupení zhojena tím, že zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět, a to obecně při sjednání zastoupení.

46. V dané věci má soud za to, že uváděná domněnka rozporu zájmů byla vyvrácena tím, že v řízení bylo prokázáno, že zájem zástupce byl (se zastoupeným) totožný. Tato skutečnost byla, dle názoru soudu, prokázána jednak svědeckou výpovědí advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] a dále účastnickou výpovědí žalovaného 2). Současně ze samotného obsahu kupní smlouvy a o zřízení věcného břemene, stanovení kupní ceny dle znaleckého posudku, zaplacení ceny do advokátní úschovy nemá soud za prokázané, že žalovaná 1) jako zástupce jednala v rozporu s vůlí zůstavitele. V řízení bylo výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] prokázáno, že zůstavitel věděl o zřízení věcného břemene užívání bytu pouze pro žalovanou 1). Naopak z průběhu sjednání kupní smlouvy vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) jednala transparentně a zcela korektně, když důvody, proč bylo věcné břemeno užívání zřízeno pouze pro její osobu byly jednoznačně a logicky vysvětleny žalovaným 2) – špatný zdravotní stav zůstavitele (když k tomuto soud doplňuje, že žalobce nijak neprokázal, že zůstavitel se chtěl či mohl vrátit do předmětného bytu a proto by se jevilo zřízení věcného břemene užívání pouze pro žalovanou 1) jako nedůvodné nebo účelové). Stejně tak vzal za logický argument žalovaného 2) ohledně určení výše kupní ceny, která by v případě rozšíření věcného břemene i pro zůstavitele byla výrazně nižší. Soud pouze konstatuje, že žalobce nijak nebrojil proti finanční částce, kterou, z titulu dědice po zůstaviteli, obdržel za prodej předmětné bytové jednotky. Nutno podotknout, že v případě zřízení věcného břemene i pro zůstavitele, by tato částka byla podstatně nižší. [právnická osoba] soud konstatuje, že z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo také prokázáno, že žalovaný 2) a žalovaná 3) se zavázali hradit náklady spojené s bytem i za žalovanou 1), a to i přes zřízení věcného břemene užívání bytu v její prospěch. Naopak to byl žalobce, který nijak netvrdil, ani neprokázal, že o žalovanou 1) a zůstavitele pečoval, finančně jim vypomáhal a byl tudíž informován o jejich záměrech. V řízení vzal soud pouze za prokázané, že žalobce se touto žalobou domáhal určení svého spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, ačkoliv mu byl vyplacen z pozůstalostního řízení finanční podíl ze zaplacené kupní ceny za nemovitosti a nijakým způsobem neuvedl, jak by se s případným bezdůvodným obohacením na jeho straně, v případě úspěchu ve sporu, vypořádal.

47. S ohledem na výše dospěl soud k závěru, že kupní smlouva a o zřízení věcného břemene užívání ze dne [datum] byla uzavřena řádně a je platná. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitel za přítomnosti svědků podepsal plnou moc, kterou zmocnil žalovanou 1) k uzavření smlouvy o jejímž obsahu věděl a souhlasil s ním. Tvrzení, že následně zůstavitel uvedl žalobci, že plnou moc nepodepsal či si na převod bytu nepamatuje nebyla nijak prokázána, a to ani znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Vypracování dalšího posudku soud shledal za nehospodárné, neboť v řízení bylo svědkyní zcela jednoznačně prokázáno, že plná moc byla zůstavitelem podepsána v šesti vyhotoveních a jeho podpis byl advokátem ověřen. Věrohodnost svědkyně byla nijak zpochybněna a k vyvrácena. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšným žalovaným byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, která se skládá z náhrady za právní zastoupení žalovaných. Předmětem sporu je určení, zda tu je právní vztah či právo a odměnu za jeden úkon právní služby je tak namístě určit podle § 9 odst. 1 a § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. ve výši [částka], přičemž s ohledem na skutečnost, že jde o společné úkony při zastupování více osob, je namístě odměnu podle § 12 odst. 4 cit. vyhl. snížit pro každého ze žalobců o 20 %, tj. na částku [částka]. Zástupci žalovaných náleží odměna za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], sepis závěrečného návrhu ze dne [datum]) a jeden půl úkon právní služby (za účast u jednání soudu, kde byl rozsudek pouze vyhlášen dne [datum]), tj. celkem mu na náhradě nákladů řízení náleží částka [částka] (7,5× 1 200), 8× režijní paušál [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. [částka] a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], tj. celkem částka [částka]. Výrokem II. soud přiznal žalované 1) náhradu nákladů řízení v částce [částka], výrokem III. žalovanému 2) náhradu nákladů řízení v částce [částka] (a to z důvodu, že v případě žalovaného 2/ jeho zástupce učinil celkem [hodnota] úkonu á [částka], 9x × režijní paušál [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. [částka] a 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], tj. celkem částka [částka]) a v případě žalované 3) náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2) a 3).

49. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci usnesení, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je navrhovateli ukládána k zaplacení.

Poučení