41 C 180/2017-457

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o určení vlastnictví k nemovitým věcem takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] způsob využití byt, nacházející se v budově - bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Nové Město, obec Praha, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, byl ke dni [datum] RSDr. [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], [rodné číslo], zemřelý dne [datum], posledně bytem [adresa], [část obce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobců a) a b) Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení na znalečném ve výši, jež bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil, že jejich otec [příjmení] [celé jméno žalobce], jehož jsou žalobci dědici, byl ke dni svého úmrtí [datum] vlastníkem nemovitosti specifikované ve výroku I., tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Otec žalobců uzavřel jako prodávající dne [datum] jako výlučný vlastník předmětné bytové jednotky kupní smlouvu o převodu vlastnictví této bytové jednotky ve prospěch žalovaného jako kupujícího, když byl nucen vypůjčit si peněžní prostředky na záchranu tohoto bytu, který byl se souhlasem otce žalobců zastaven k zajištění úvěru poskytnutého [právnická osoba] ve výši [částka] žalobci a) pro účely jeho podnikání. S ohledem k průběžnému navýšení splátek ze strany úvěrující společnosti nebyl žalobce a) schopen úvěr řádně splácet, proto od smlouvy o úvěru odstoupil, úvěrující společnost však využila své smluvní možnosti uplatnit v takovém případě vůči žalobci a) sankce v důsledku nichž se závazek žalobce a) vůči úvěrující společnosti dosáhl částky [částka], kterou žalobce a) nebyl s to uhradit a hrozila tak dražba předmětné bytové jednotky, Otec žalobců dne [datum] udělil plnou moc žalobci a) k vyjednání zápůjčky, zastavení či prodeji předmětné bytové jednotky, za tím účelem byl bankou vystaven posudek stanovící hodnotu předmětné bytové jednotky na [částka]. Jednání s realitní kanceláří o prodeji bytu nebylo úspěšné, navíc se žalobce a) a jeho otec ocitli v časové tísni s ohledem k hrozící dražbě. Žalobce a) proto prostřednictvím společného známého oslovil žalovaného s žádostí o poskytnutí peněžní zápůjčky ve výši [částka], aby mohl splatit svůj dluh z úvěrové smlouvy, s tím, že bytová jednotka se bude nadále prodávat a zápůjčka bude po prodeji bytové jednotky neprodleně vrácena žalovanému, který s tímto souhlasil. Následně však advokátní kancelář JUDr. [příjmení] (resp. v jeho substituci JUDr. [příjmení]) z pověření žalovaného připravila smlouvy kupní, nikoliv zástavní s tím, že žalovaný trvá na této formě obchodu s tím, že„ půjčenou“ částku, poskytnutou jako„ kupní cenu“, vrátí žalobce a) do 15 měsíců od uzavření kupní smlouva. V kupní cenu smlouvě je kupní cena [částka] navýšena o [částka] jako úrok za poskytnutí„ půjčky“ a dále o částku [částka], jejíž splatnost byla stanovena na 15 měsíců ode dne podpisu smlouvy, což měla být lhůta poskytnutí k vrácení půjčky. Celkem tedy kupní cena činila [částka], oproti obvyklé ceně bytové jednotky ve výši [částka]. Prodávajíc strana neměla vůli za tuto cenu předmětnou jednotku definitivně prodat. Obě strany byly dohodnuty tak, že při zaplacení půjčené částky bude proveden zpětný převod bytové jednotky na prodávajícího. S žalovaným jednal fakticky vždy pouze žalobce a), otec žalobce a) nikdy. Dohoda byla taková, že žalovaný – po vrácení„ půjčené“ částky [částka] a částky [částka] nedoplatí na kupní ceně částku [částka], což bude důvodem vypovězení kupní smlouvy ze strany otce žalobců a dojde tak ke zpětnému převodu bytové jednotky s tím, že žalovanému bude uhrazena částka [částka]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla splatnost částky [částka] posunuta o další tři měsíce, tedy na 18 měsíců od podpisu kupní smlouvy. Žalobkyně b) o shora uvedených transakcích ničeho nevěděla. Dne [datum] vyzval žalobce a) žalovaného ke zpětnému převodu bytové jednotky, neboť měl zajištěny prostředky [částka] k vrácení půjčky, žalovaný však o převod neměl zájem a byl nekontaktní. Dne [datum] otec žalobců sepsal prohlášení o celé věci a dne [datum] od smlouvy kupní písemně odstoupil, oba dopisy byly odeslány k poštovní přepravě [datum]. Žalovaný nikterak nereagoval, naopak bytovou jednotku zatížil zástavním právem [datum] a nedoplatil částku [částka]. Otec žalobců dne [datum] zemřel. Žalobci mají za to, že od kupní smlouvy bylo platně odstoupeno podle shora uvedeného odstoupení ze dne [datum]. Dovolávají se rovněž toho, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni za značně nevýhodných podmínek a je zde hrubý nepoměr natolik velký, že ve smyslu § 1796 o.z. zakládá absolutní neplatnost kupní smlouvy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Je pravdou, že žalobce a) oslovil žalovaného s tím, že potřebuje určité peněžní prostředky na zaplacení svých dluhů u společnosti [právnická osoba], nikdy však mezi nimi nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou by byla zajišťována předmětnou kupní smlouvou. Žalovaný navrhl žalobci, že pokud na něho otec žalobce a) převede vlastnické právo k předmětné bytové jednotce za podmínek, na nichž se dohodnou, je žalovaný ochoten poskytnout žalobci a) určitou lhůtu ke„ zpětnému odkupu“ předmětné jednotky. Žalobce a) jako zmocněnec otce žalobců a žalovaný se tedy dohodli, že žalovaný od otce žalobců odkoupí za [částka] předmětnou bytovou jednotku a následně žalobce a) si bude moci ve lhůtě původně 15 měsíců, následně podle dohodnuté změny ve lhůtě 18 měsíců, koupit předmětnou bytovou jednotku za částku, za niž jednotku koupil žalovaný od otce žalobců s připočtením nákladů vynaložených žalovaným v této souvislosti (např. daň z nabytí nemovitých věcí), konkrétně celkem za [částka] Dohoda o tom, že část kupní ceny ve výši [částka] je žalovaný oprávněn zaplatit až po 18 měsících, byla motivována pouze tím, aby se otec žalobců nemusel z bytu stěhovat a to zejména proto, že žalobce byl přesvědčen, že peníze na odkupu jednotky v dohodnuté lhůtě sežene a jeho otec se nebude muset z bytu stěhovat. Žalovaný učinil spornou pravost podpisu na odstoupení od kupní smlouvy, které měl učinit otec žalobců. Žalovaný rovněž uvedl, že žalobcům zaplatil žalobcům jako„ doplatek kupní ceny“ za předmětný byt částku [částka], kterou předal žalobci a) dne [datum]. Žalobce a) přitom tvrdil žalovanému, že jedná i za svou sestru. I přesto následně došlo k podání žaloby nyní projednávané. Žalovaný rovněž zdůraznil, že otec žalobců smlouvu neuzavíral v tísni, jak tvrdí žalobci, když žalobce a) mohl řešit podmínky nevýhodného úvěry jinak (např. prodloužením splátek) a dále to, že žalobce a) potřeboval peněžní prostředky na své obchodní aktivity.

3. Soud má na základě provedených důkazů za zjištěný a prokázaný tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že dne [datum] byla mezi žalovaným jako kupujícím a RSDr. [celé jméno žalobce], [datum narození], otcem žalobců, jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] způsob využití byt, nacházející se v budově - bytovém domě [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Nové Město, obec Praha, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, s tím, že kupní cena činila celkem [částka]. Z kupní smlouvy bylo zjištěno a prokázáno, že tato kupní cena byla, resp. měla být uhrazena takto: částka [částka] byla uhrazena hotově před podpisem kupní smlouvy, částka [částka] měla být uhrazena tak, že z ní bude kupujícím dle aktuálního vyčíslení uhrazena pohledávka společnosti [právnická osoba] za prodávajícího a zbývající část bude zaslána prodávajícímu do 10 dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího do katastru nemovitostí. [příjmení] [částka] měla být uhrazena do 15 měsíců, resp. podle Dodatku kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum], do 18 měsíců, od podpisu kupní smlouvy, s tím, že nebude-li kupní cena doplacena, jak výše dohodnuto, je prodávající oprávněn od kupní smlouvy odstoupit (čl. VIII, čl. IV odst. 1 kupní smlouvy). Z kupní smlouvy rovněž bylo zjištěno a prokázáno, že na předmětné bytové jednotce vázlo zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], které mělo být dle kupní smlouvy vyplaceno z kupní ceny. Není sporu o tom a bylo to zjištěno a prokázáno rovněž z výpisů z katastru nemovitostí ke dni [datum], [datum] a [datum], že došlo k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného do katastru nemovitostí.

5. Soud má za zjištěné a prokázané z e-mailových zpráv ze dnů [datum] a [datum] zaslané žalovaným žalobci, že žalovaný věděl již v rámci jednání před uzavření kupní smlouvy, že žalobci hrozí pokuty a penále v souvislosti s úvěrem poskytnutým společností [právnická osoba] a v zásadě jej přesvědčoval o tom, že spor s touto společností by nemusel skončit ve prospěch žalobce a), jakož mu i doporučoval podepsat Dohodu o narovnání, která byla následně uzavřena dne [datum], s tím, že se tak žalobce a)„ už“ zbaví těch„ vyděračů“. Právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se podílela na jednání se společností [právnická osoba] (viz e-mail žalovaného ze dne [datum]), jejíž právní zástupce připravil znění Dohody o narovnání, která byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], žalobcem a) a žalovaným a podle níž [datum] uzavřel žalobce a) se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, v rámci níž mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka] na 120 měsíců. Téhož dne [datum] uzavřel RSDr. [celé jméno žalobce], [datum narození] se společností [právnická osoba] zástavní smlouvu týkající se předmětné bytové jednotky, žalobce a) požádal [datum] o možnost předčasného splacení úvěru, výše úvěru činila pro případ splacení ke dni [datum] částku [částka] (z toho nesplacená jistina [částka], smluvní úrok [částka], poplatky [částka], smluvní pokuty [částka] – viz též listina Předčasné splacení úvěru). Žalobce a) uvedenou částku zaslal [datum] prostřednictvím advokátní úschovy u JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky na účet společnosti [právnická osoba], která se touto smlouvou zavázala vrátit žalovanému (s ohledem ke smlouvě o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a) a žalovaným – viz Dodatek [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávky) částku [částka] a zajistit výmaz zástavního práva k předmětné bytové jednotce, čímž budou vzájemná práva povinnosti stran narovnány. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného adresátu [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [PSČ] [část Prahy] zjištěno a prokázáno, že s ohledem ke konci fixace úrokové sazby měl nadále úrok z předmětného úvěru činit 20,69 % ročně a to na další fixované období 5 let.

6. Není sporu o tom a bylo to zjištěno a prokázáno též z úmrtního listu, že otec žalobců [příjmení] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum]. Žalobci jsou pozůstalé děti a jediní zákonní dědici [příjmení] [celé jméno žalobce] (viz rodné listy žalobců, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]).

7. RSDr. [jméno] [celé jméno žalobce] byla vyplacena částka [částka], zaslaná mu žalovaným dne [datum] (viz kontrolní útržek poštovní poukázky, potvrzení vystavené [příjmení] [obec a číslo]).

8. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [číslo] zpracovaného znaleckým ústavem [příjmení] [jméno] bylo zjištěno a prokázáno, že tržní hodnota (obvyklá cena) předmětné bytové jednotky ke dni [datum], tj. ke dni uzavření kupní smlouvy mezi otcem žalobců a žalovaným, činila [částka] a dále že částka [částka] nebyla cenou obvyklou v daném místě a čase za tuto bytovou jednotku.

9. Z účastnické výpovědi žalovaného má soud za zjištěné a prokázané, že žalovaný v době před uzavřením kupní ceny znal znalecké ocenění o obvyklé ceně předmětné bytové jednotky představované částkou cca [částka] (viz též odhad tržní hodnoty [číslo] zpracovaný pro [anonymizováno]), byl však ochoten půjčit žalobci a) nejvýše [částka], spíše však [částka], rovněž věděl o tom, že předmětnou bytovou jednotku tíží zástavní právo ve prospěch společnosti [právnická osoba] v souvislosti s úvěrem poskytnutým žalobci a), jakož i to, že byl žalovaný ochoten bytovou jednotku prodat zpět žalobci a) za částku [částka]. Z výpovědi žalovaného rovněž vyplynulo, že mu žalobce a) nabízel možnosti obchodní spolupráce, které však žalovaného nezajímaly, neboť jeho zajímají nemovitosti. Žalovaný ve své výpovědi rovněž uvedl, že je takto zvyklý věci koncipovat, není banka, není žádná družstevní záložna, vše koncipuje tímto způsobem, že si„ to koupí“ a pak ten dotyčný, když má prostředky, tak si to od něho kupuje zpět, to samé bylo i s předmětným bytem. Žalovaný vypověděl, že žalobce a) potřeboval peněžní prostředky jednak na své obchodní aktivity, jednak na splacení úvěru společnosti [právnická osoba]

10. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika – technické zkoumání listin, expertiza pravosti platidel a cenin a písmoznalectví – ruční a strojové písmo [číslo] ze dne [datum] zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] ve spojení s výslechem znalce před soudem bylo zjištěno a prokázáno, že sporný podpis na odstoupení ze dne [datum] od kupní smlouvy ze dne [datum] pravděpodobně není pravým podpisem pana [příjmení] [celé jméno žalobce]. Dále znalec neučinil zjištění svědčící proti pravosti podpisu na kopii listiny Prohlášení RSDr. [celé jméno žalobce] ze dne [datum], kdy však nelze posoudit, zda nedošlo k přenesení na kopii listiny. [příjmení] podpis na výdajovém pokladním dokladu ze dne [datum] pak je pravděpodobně pravým podpisem žalobce a) pana [celé jméno žalobce].

11. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že žalobce a) potřeboval peníze především pro své obchodní aktivity, nikoliv proto, že by se ocitl v tísni v souvislosti se splácením úvěru, který žalobci poskytla společnost [právnická osoba] Rovněž ale uvedl, že o nějaké době tato společnost měla vůči žalobci značné požadavky v souvislosti s ukončením úvěrové smlouvy. V době, kdy se řešil prodej předmětné bytové jednotky, došlo k dohodě mezi žalobcem a žalovaným, že musí být hypotéka od společnosti [právnická osoba] uhrazena. Svědek rovněž vypověděl, že když žalovaný od někoho kupoval byt, chtěl vědět, zda není byt zatížen nesplaceným úvěrem, chtěl vědět, kolik činí dosud nesplacené hypotéční úvěrové závazky k takovému bytu se vážící. Svědek měl veškeré výše uvedené informace zprostředkovaně, z doslechu, u konkrétních jednání mezi žalobcem a) a žalovaným přítomen nebyl.

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá a tyto nehodnotí. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení věci.

13. Podle § 1796 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (též jen „o.z.) je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

14. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Soud dospěl na základě účastnických tvrzení a shora provedených důkazů k rozhodnému závěru, že žaloba je zcela důvodná. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva na straně žalobců je dána skutečností, že žalobci se na základě pravomocného soudního rozhodnutí, jímž bude rozhodnuto o vlastnickém právu otce žalobců jakožto jejich právního předchůdce ke dni jeho úmrtí, domohou zařazení předmětné bytové jednotky do pozůstalosti po jejich zemřelém otci jako zůstaviteli, tedy bez požadovaného určení je právní postavení otce žalobců jakožto zůstavitele a právního předchůdce žalobců a rovněž žalobců jakožto dědiců nejisté. (K otázce věcné legitimace a naléhavého právního zájmu o určení právního vztahu nebo práva též viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I § 1 až 200 za. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, str. 527). Soud dále dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouva, kterou uzavřel dne [datum] otec žalobců [příjmení] [celé jméno žalobce] jako prodávající a žalovaný jako kupující je absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu ust. § 1796 o.z., jakožto smlouva mající, jde-li o žalovaného, znaky lichevního jednání, tedy shledal předmětnou kupní smlouvu smlouvou lichevní, jakož i ve smyslu ust. § 580 odst. 1 o.z., jakožto právní jednání příčící se dobrým mravům, přičemž k této neplatnosti soud přihlédl v souladu s ust. § 588 věty první o.z. bez návrhu. Soud dospěl k závěru, že bylo spolehlivě zjištěno a prokázáno, že v projednávaném případě se ze strany žalovaného při uzavření předmětné kupní smlouvy jednalo o lichevní jednání odporující dobrým mravům (§ 1796 o.z.) a její uzavření odporuje dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o.z.), pročež je namístě dospět k závěru o absolutní neplatnosti této kupní smlouvy, v jejímž důsledku nedošlo k převodu vlastnického práva z RSDr. [celé jméno žalobce] na žalovaného a ke dni svého úmrtí dne [datum] byl RSDr. [celé jméno žalobce] vlastníkem této bytové jednotky, proto také soud podané žalobě vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Za této situace je nadbytečné zabývat se otázkou platnosti následného žalobci tvrzeného odstoupení od této kupní smlouvy, ke kterému mělo dle žalobních tvrzení dojít dopisem otce žalobců ze dne [datum]. Význam pro posouzení věci nyní projednávané rovněž nemá skutečnost, zda žalovaný uhradil po úmrtí otce žalobců žalobcům či byť i jen žalobci a) v souvislosti s předmětnou kupní smlouvu jakoukoliv částku, neboť jednak prodávajícím a smluvní stranou předmětné smlouvy byl otec žalobců, nikoliv žalobci, především však je-li tato kupí smlouvy stižena od počátku absolutní neplatností, je vyloučeno uvažovat o případné další tvrzené platbě ve výši [částka] jakožto o platbě mající svůj právní důvod v této neplatné kupní smlouvě, resp. jako o„ doplatku na kupní cenu“. V řízení bylo znaleckým posudkem prokázáno, že obvyklá (tržní) cena předmětné bytové jednotky činila ke dni uzavření kupní smlouvy [částka], což je částka dosahující více než trojnásobku kupní ceny, kterou se žalovaný zavázal za předmětnou bytovou jednotku uhradit. Přitom žalovaný si uvedeného zjevného hrubého nepoměru plnění, které měl za předmět koupě poskytnout a hodnotou plnění, které se mu mělo dostat, byl vědom, neboť, jak plyne z jeho účastnické výpovědi, znal ocenění předmětné bytové jednotky provedené v té době, byť se jednalo o částku„ pouze“ ve výši [částka], tedy o částku ve výši 2,5 násobku kupní ceny, kterou měl žalovaný za předmět koupě zaplatit dle kupní smlouvy. Hodnota plnění poskytovaného žalovanému dle předmětné kupní smlouvy je tak ve zcela jednoznačném hrubém nepoměru k hodnotě plnění, které měl poskytnout žalovaný v podobě kupní ceny ve výši [částka]. Soud současně dospěl k závěru, že žalovaný úmyslně a vědomě těžil z tísně, v níž se ocitl žalobců, jeho bytová jednotka byla zatížena zástavním právem zřízeným ve prospěch společnosti [právnická osoba], která poskytla úvěr synovi žalobce, když současně podmínky tohoto úvěru byly více než nepříznivé. Bylo prokázáno, že ke dni [datum], tj. před uzavřením smlouvy kupní, žalobce a) v souvislosti s jednáním o ukončení nevýhodného úvěrového vztahu zjistil od uvedené společnosti, že jeho dluh z úvěrové smlouvy, zajištěným zástavním právem ve prospěch této společnosti a váznoucím na předmětné bytové jednotce otce žalobců, byl představována kromě nesplacené jistiny ve výši [částka] dále částkou [částka] na smluvním úroku, poplatky ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka] (byť od té v rámci jednání se žalovaným následně společnost ustoupila), přičemž pokud by žalobce a) v úvěrovém smluvním vztahu setrval, dosahoval by dále roční smluvní úrok z úvěru po dobu 5 let výše 20,69 %. Rovněž pak naprosto zásadní část kupní ceny ve výši [částka] měla sloužit žalobci a) ke splacení výše uvedených úvěrových závazků ve výši celkem [částka], pročež pouze zbývající částka mohla sloužit žalobci a) k jiným účelům (k financování jeho obchodních aktivit). Na tomto zjištění prokázaném z listinných důkazů nemůže ničeho změnit výpověď svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že žalobce a) potřeboval prostředky především na své obchodní aktivity, kdy jednak svědek nikdy nebyl přítomen jednání účastníků, jednak je toto vyjádření svědka vyvráceno shora uvedenými listinnými důkazy. Byl to dále právě žalovaný, který podporovala a utvrzoval žalobce a) (viz e-mailová komunikace žalobce a) a žalovaného) v tom, aby zbavil sebe a tím též svého otce nevýhodného závazku s tím, že částka, kterou poskytne žalovaný jako kupní cenu za bytovou jednotku byla ve své podstatě„ skrytou půjčkou“, kdy současně sám žalovaný ve své výpovědi uvedl, že ač kupní cena měla činit [částka], byl by býval ochoten ke„ zpětnému prodeji“ bytu za částku [částka], čímž by dosáhl z předmětného„ obchodu“„ zisku“ více než [částka]. Z výpovědi žalovaného a svědka [celé jméno svědka] současně plyne, že žalovaný si takto nepočínal poprvé a k obdobným„ obchodům“ přistupuje opakovaně. Takové jednání však soud považuje soud za lichevní a odporující dobrým mravům, neboť žalovaný úmyslně a vědomě těžil z nepříznivé situace na straně syna prodávajícího a z předmětné kupní smlouvy shora popsaným způsobem profitoval. Případná možnost„ zpětného odkoupení“ bytové jednotky či odstoupení od této smlouvy na tom ničeho nemění. Odstoupení žalovaný mohl, a také to učinil, snadno zabránit doplacením zbývající části kupní ceny ve výši [částka]. A ústně dohodnutá možnost„ zpětného odkupu“ za výše uvedených podmínek, nadto mezi žalovanýma žalobcem a), nikoliv žalovaným a otcem žalobců, nemůže uvedené jednání žalovaného, které soud shledává z hlediska korektivu dobrých mravů jako zcela nežádoucí, z hlediska posouzená otázky dobrých mravů ospravedlnit. Soud dodává, že shora uvedené závěry nejsou dle názoru soudu nikterak v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2010, 30Cdo 4665/2019, jichž se dovolával žalovaný. Podnikatelské právní postavení žalobce a) pak shledává soud pro posouzení projednávané věci bez významu. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

17. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož plně úspěšným žalobcům přísluší plná náhrada nákladů řízení představovaná náklady jejich právního zastoupení a zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. V případě nákladů právního zastoupení se jedná odměnu advokáta [částka] x [částka] dle ust. § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (žaloba, podání z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve smyslu ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb., jíž je, jak doloženo, právní zástupkyně žalobců plátcem a kterou je povinna odvést z přiznané odměny a náhrad hotových výdajů ([částka]). Celkem se jedná na nákladech řízení o částku [částka].

18. Výrokem III. soud rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení vzniklých státu s ohledem k jeho plnému neúspěchu ve sporu, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř., když soud si toliko vyhradil určit jejich výši samostatným usnesením.

19. Jedná-li se o lhůtu k plnění přiznaných nároků na náhradu nákladů řízení výroky II. a III, soud o této rozhodl ve smyslu ust. § 160 odst. 1o.s.ř., kdy pariční lhůtu stanovil v délce 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení