41 C 181/2019-93

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 61 859 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 48 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 13 359 Kč a částky 9 613,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 359 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 95,9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 044 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 61 859 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 61 859 Kč od [datum] do zaplacení, dále částky 9 613,14 Kč, úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však úroku ve výši 236 044 Kč. V důvodech žaloby žalobkyně zejména uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit žalobkyni v měsíčních splátkách se sjednaným úrokem 151,58 % ročně, splatných k 22. dni v měsíci, počínaje měsícem dubnem 2019. Žalobkyně prověřila řádně schopnost žalované řádně hradit úvěr zejména doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášením žalované, ověřením úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou úvěru. Žalovaná uhradila toliko dne [datum] částku 1 500 Kč. Ze smlouvy činí dluh žalované na jistině úvěru 60 461,91 Kč, která představuje zbývající dlužnou původní jistinu úvěru ve výši 50 000 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru, přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 461,91 Kč. Žalovaná dále dluží na smluvní pokutě částku 998 Kč (2 x 449 Kč) dle bodu 6.1. smlouvy, a to za její prodlení s úhradou 1. a 2. splátky úvěru o délce 30 dnů. Žalovaná dluží na náhradě nákladů částku 400 Kč (2 x 200 Kč) dle bodu 6.2. smlouvy, a to za její prodlení s úhradou 1. a 2. splátky úvěru o délce 15 dnů). Žalovaná dluží dále na smluvní pokutě dle bodu 6.5. smlouvy částku 9 613,14 Kč, tedy 0,1 % z jistiny úvěru 60 461,91 Kč za každý den prodlení od [datum] k datu vyhotovení žaloby – [datum], a dále úrok 95,9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení. V důsledku prodlení žalované pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] v souladu s bodem 6.3. smlouvy. Podle bodu 6.4. smlouvy došlo ke dni zesplatnění úvěru k přirostení veškerých nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru k jistině úvěru, přičemž novou jistinu (celkem 60 461, 914 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že prověřila úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, a to doklady o příjmech žalované, výpisy z databází, hodnocením žalované i jejím prohlášením, v němž mimo jiné žalovaná uvedla, že„ nemá žádné splatné dluhy, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodu, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy, dále se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, nebyl proti ní podán insolvenční návrh, ani v posledních třech letech nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku. U jednání soudu dne [datum] dále žalobkyně doplnila, že, pokud jde o výdaje, klient prohlašuje vůči žalobkyni, jaké jsou jeho výdaje, a tyto svým podpisem označuje za pravdivé; žalobkyně vychází z pravdivosti prohlášení klienta a nemá již důvod tyto údaje dále prověřovat.

2. Z provedeného dokazování se podává, konkrétně z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, že žalovaná požádala dne [datum] žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč ze smlouvy [číslo] na účet číslo [bankovní účet]; návrh žalobkyně akceptovala dne [datum]. Žalovaná se ve smlouvě [číslo] zavázala vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 151,58 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč, splatných do 22. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů byla sjednána ve výši 151,58 %. V bodu 6.1. smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů; splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. V bodu 6.2. smlouvy bylo účastníky sjednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jejím prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč; splatnost smluvní pokuty byla sjednána ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V bodu 6.3. písm. b) smlouvy bylo účastníky sjednáno, že, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stanou okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle bodu 6. 4. smlouvy bylo účastníky sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu 6.5. smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vznikne jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 8.2. smlouvy bylo účastníky sjednáno, že jakákoliv písemnost bude žalobkyní doručována žalované na adresu [adresa žalované], přičemž se má za to, že písemnost odeslaná poštou došla třetí pracovní den po odeslání.

3. Z dopisu ze dne [datum] - oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] včetně jeho přílohy - splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] dodejky se podává, že žalobkyně oznámila žalované, že akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] zaslala žalované splátkový kalendář, vztahující se k uzavřené smlouvě a jedno vyhotovení smlouvy; dále informovala žalovanou mimo jiné o tom, že výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) činí 149,52 %. Ze splátkového kalendáře se podává, že úvěr ze smlouvy [číslo] je splatný v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč, splatných k 22. dni v měsíci, počínaje měsícem dubnem 2019.

4. Z karty klienta ke smlouvě [číslo] ([číslo]) se podává, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] ze smlouvy [číslo] částku 50 000 Kč; žalovaná uhradila dne [datum] na splátku 4098 Kč splatnou dne [datum] částku 1 500 Kč.

5. Z dopisu ze dne [datum] – oznámení se podává, že žalobkyně informovala žalovanou, že dne [datum] došlo pro prodlení žalované o délce 65 dnů k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo]; současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 61 859 Kč do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.

6. Z dopisu ze dne [datum] – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo] a 2., splatných dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

7. Z dopisu ze dne [datum] – výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru se podává, že žalobkyně informovala žalovanou o prodlení s úhradou splátek úvěru ze smlouvy [číslo] [číslo], 2. a 3., splatných dne [datum], dne [datum] a dne [datum], a upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

8. Z předsmluvního formuláře se podává, že byl vyhotoven dne [datum] k návrhu smlouvy [číslo] tj. k poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru.

9. Z hodnocení klienta se podává, že žalovaná dne [datum] žalobkyni ke smlouvě o úvěru číslo: [číslo] sdělila, že její příjmy činí z pracovního poměru, jež je sjednán na dobu určitou, 22 500 Kč čistého měsíčně, její výdaje jsou na splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky apod.) činí 1 000 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, ostatní výdaje činí 1 000 Kč a životní minimum 3 410 Kč.

10. Z výplatního lístku za měsíc 1/ 2019 se podává, že příjem žalované za měsíc 1/ 2019 činil 21 232 Kč čistého.

11. Z výplatního lístku za měsíce 12/2018 se podává, že příjem žalované za měsíc 12/2018 činil 20 487 Kč čistého.

12. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance se podává, že zaměstnavatelem žalované byl ke dni [datum] [právnická osoba], a to na dobu určitou – do [datum]. Příjem žalované za období od [datum] do [datum] činil 22 638 Kč čistého měsíčně, za měsíc [číslo] činil 21 232 Kč čistého.

13. Z pracovní smlouvy na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou se podává, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jakožto zaměstnancem a [právnická osoba] s.r.o. jakožto zaměstnavatelem dne [datum], a to na dobu určitou – do [datum].

14. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru se podává, že žalovaná vůči žalobkyni prohlásila mimo jiné, že nemá splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, pokud v dohodě o konsolidaci nebude stanoveno jinak, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani se není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy [číslo].

15. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu se podává, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] poskytnuta platba 50 000 Kč s variabilním symbolem [číslo] s identifikací transakce [příjmení].

16. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) se podává, že nebyla vyplněna žádné osobní data.

17. Z výpisu záznamů z registru SOLUS se podává, že žalovaná dlužila na revolvingovém úvěru a kartách ke dni 19. 3. 2019 částku 25 466 Kč a dlužila jednu splátku.

18. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalobkyně je od [datum] registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, konkrétně poskytovatel spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle zákona č. 257/20196 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.

20. Z kopie občanského průkazu se podává, že [číslo obč. průkazu] patří žalované a jeho kopie byla pořízena se souhlasem žalované k žádosti/smlouvě: [číslo] dne [datum].

21. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu a listiny„ název účtu“ se podává, žalovaná dne [datum] požádala o vyplacení úvěru ze smlouvy [číslo] na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla ke dni [datum] paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalované].

22. Z dopisu ze dne [datum] – předžalobní výzvy spolu s podacím archem ze dne [datum] a listinou PoštaOnline Sledování zásilek se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 61 859 Kč ze smlouvy č. 9 [částka s příslušenstvím] do 15 dnů od data odeslání oznámení (do 15 dnů od [datum], tj. do [datum]), a pro případ neuhrazení pohledávky ji informovala, že je připravena vymáhat své pohledávky v soudním řízení a následném exekučním řízení; dopis byl uložen u dodací pošty žalované dne [datum].

23. Z čestného prohlášení se podává, že dne [datum] žalobkyně prohlásila, že došlo k vygenerování a k odeslání přiložených dokumentů formou obyčejného psaní prostřednictvím hybridní pošty – tj. služby České pošty, s. p.

24. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).

25. V souladu s § 9 odst. 2 občanského zákoníku užití ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jako lex specialis má přednost před užitím ustanovení občanského zákoníku.

26. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

27. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

31. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky.

32. Soud pak ponejprv zkoumal, zda tato smlouva byla uzavřena platně. V souladu s § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) se zabýval tím, zda úvěrující jako podnikatel (§ 421 odst. 1 občanského zákoníku) při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného jakožto spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku) plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by této své zákonné povinnosti výše popsaným způsobem dostála, tedy že jakkoli aktivně ověřovala výdaje žalované či si je nechala žalovanou doložit. Přitom pouze z údajů o výši příjmů po odečtení skutečných výdajů žalované v měsíci, lze dospět k objektivnímu závěru o schopnosti žalované úvěr ve sjednaných splátkách splatit. K obezřetnosti při poskytnutí úvěru žalované měla žalobkyni pak vést zejména její zjištění, že žalovaná je zaměstnána na dobu určitou - jen do [datum], tj. pouze na dobu prvních tří měsíců trvání úvěrového vztahu. K obezřetnosti, event. např. k vyžádání si výpisu z účtu žalované či další lustraci žalované např. v Centrální evidenci exekucí, měla žalobkyni při poskytnutí úvěru žalované vést taktéž okolnost, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na účet třetí osoby (nikoliv na svůj účet). Zejména pak k odmítnutí žádosti žalované o poskytnutí úvěru, při zachování profesní obezřetnosti, mělo vést žalobkyni její negativní zjištění k žalované v registru SOLUS, z něhož bylo pro žalobkyni seznatelné před poskytnutím úvěru, že žalovaná byla zadlužena a nebyla schopna dostát svým splatným závazkům. Přitom toto zjištění, jež bylo pro žalobkyni před uzavřením předmětné smlouvy zjevné, je v rozporu s prohlášením žalované ze dne [datum] ([anonymizováno]), že nemá žádné splatné dluhy. Pročež je nutno učinit závěr, že žalobkyně se chovala nezodpovědně, pokud žalované za takových okolností úvěr poskytla. Žalobkyně pak v řízení neprokázala, přes poučení soudem podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), že by dostála své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Proto je úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK).

33. Soud uvádí, že, zaplatila-li žalovaná na poskytnutý úvěr dne 31. 5. 2019 částku 1 500 Kč, pak je zjevné, že ani první ze splátek úvěru nebyla schopna uhradit ve stanovené výši a včas. Snažila-li se čehokoliv žalovaná na dluh zaplatit, pak z uvedeného nelze dovodit, že by žalobkyně dostála své zákonné povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované řádně, ale pouze je možno usuzovat na snahu žalované dluh alespoň zčásti uhradit, tj. je možno usoudit, že v případě žalované jde o„ prostého“ a nikoliv o„ sprostého“ dlužníka.

34. Rozhoduje-li však soud o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V úvahu v daném případě přichází posouzení nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2307/2013). K otázce posouzení nároku žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení soud uvádí, že bezdůvodné obohacení je chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V poměrech dané věci je nutno konstatovat, že mezi žalobkyní a žalovanou absentuje ex tunc obligační vztah (viz bod 32. rozsudku), pročež není možno přiznat žalobkyni nároky uplatněné z tohoto obligačního vztahu. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem z předmětného neplatného obligačního vztahu částku 50 000 Kč, na níž žalovaná uhradila 1 500 Kč. Pročež je žalovaná povinna vrátit žalobkyni z důvodu plnění bez právního důvodu částku 48 500 Kč (50 000 – 1 500).

35. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy, resp. dohody účastníků, nastává tedy podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k výzvě žalobkyně. K žalobkyní uplatněnému příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaná se dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení k výzvě žalobkyně, za níž je nutno v poměrech dané věci považovat dopis ze dne [datum] (předžalobní výzvu), která se dostala do dispozice žalované dne [datum] (tzv. teorie dojití, k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1660/19). Lhůta k zaplacení dluhu do [datum], tj. lhůta delší než 14 dnů, stanovená žalobkyní v uvedené výzvě, se pak vzhledem k výši předmětné pohledávky jeví lhůtou, kdy žalovaná mohla podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku plnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalovaná dluh nesplnila v uvedené lhůtě (do [datum]), ocitla se dne [datum] v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení podle § 1968 věty první občanského zákoníku. Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je pak žalovaná povinna od [datum] do zaplacení zaplatit žalobkyni z částky 48 500 Kč jako sankci za prodlení s úhradou též úrok z prodlení v žalobkyní uplatněné výši 9,75 % ročně, a to při vázanosti žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř.

36. Soud dodává, že u předchozích výzev žalobkyně, nebylo žalobkyní prokázáno, že by se tyto dostaly do dispoziční sféry žalované (tzv. teorie dojití, k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1660/19), a je tak u nich též vyloučena domněnka doby dojití ve smyslu ustanovení § 573 občanského zákoníku. K uvedenému soud pouze podotýká (obiter dicta), že žalobkyně byla k tvrzení a prokázání skutečnosti, kdy se (jiná) výzva žalobkyně dostala do dispozice žalované, soudem vyzvána postupem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání soudu dne [datum] i dne [datum].

37. Vzhledem k výše uvedeným závěrům pak soud žalobě vyhověl co do částky 48 500 Kč s uplatněným zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch žalobkyně spočíval v rozsahu 44 % (výrok I. rozsudku) a neúspěch v rozsahu 56 % (výrok II. rozsudku), počítáno z hodnoty celého sporu včetně uplatněného příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Pročež by žalovaná měla vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalované dle obsahu spisového materiálu ale v řízení žádné náklady nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

39. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).

Poučení