41 C 190/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Marsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí identifikační [číslo] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení z titulu nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění platném a účinném do 31. 3. 2020 (dále též jen„ OdškZ“). Žalobce byl účastníkem řízení, které začalo dne [datum] doručením žádosti o informaci, jak Úřad práce vyřizuje žádosti o vydání předběžného opatření a zda je vůbec vyřizuje, a to Úřadu práce ČR – krajské pobočce [obec], a skončilo dne [datum] doručením požadovaných informací sdělením pana ředitele [číslo jednací] [číslo]. Řízení trvalo [anonymizováno 7 slov] a došlo v něm k průtahům. Požadované odškodnění žalobce odvíjí od tabulek daných Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 a Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., když v podané žalobě podrobně rozepisuje, jak k výši požadovaného zadostiučinění dospěl. Žalobce popsal, že dne [datum] podal u Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v [obec] (dále„ Úřad práce“ nebo„ ÚP“) žádost o informace. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] žalobci nebylo Úřadem práce vyhověno. Dne [datum] podal žalobce odvolání. Dne [datum] marně proběhla lhůta určená § 16 odst. 3 InfZ. Dne [datum] bylo žalobci doručeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen„ MPSV“) z téhož dne [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce [datum] správní žalobu vedenou u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] MPSV obdrželo od toho soudu přípis a žalobu. Na toto nijak nereagovalo a neposkytlo správní spis. Dne [datum] MPSV obdrželo od toho soudu přípis a žalobu. Na toto nijak nereagovalo. Dne [datum] MPSV obdrželo od toho soudu usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kterým se mu nařizuje, aby poskytl správní spis. Na toto MPSV nereagovalo, spis neposkytlo. Dne [datum] vydal Městský soud v Praze rozsudek č.j. 62 A 74/20 [číslo], ve kterém zrušil rozhodnutí MPSV jako nepřezkoumatelné a uložil žalované znovu rozhodnout. Dne [datum] marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí. Dne [datum rozhodnutí] vydalo MPSV rozhodnutí [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] vydal [název soudu] rozsudek sp. zn. [spisová značka], kterým zrušil rozhodnutí MPSV [číslo jednací] a předcházející rozhodnutí Úřadu práce. Dne [datum] Úřad práce vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí (po doručení rozsudku dne [datum]). Dne [datum] MPSV zrušil předchozí rozhodnutí Úřadu práce. Dne [datum] Úřad práce vydal požadované informace. Žalobce dále uvedl v podání ze dne [datum], že se zajímá o veřejné dění v České republice a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], které publikuje na webové platformě [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], žalobcovy texty jsou publikovány na webu [webová adresa]. Žalobce publikuje texty o kontroverzních státních zásazích, např. státního zastupitelství, porušování zákona na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tedy žalobce vykonává práci sociálního hlídacího psa tím, že sděluje veřejnosti kontroverzní informace veřejnosti. V daném případě pak chtěl žalobce zjistit, zda Úřad práce - krajská pobočka [obec] neporušuje zákon tím, že nevyřizuje žádost ve lhůtě 10 dnů (§ 61 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle něho platí, že o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.). Ze sdělení pana ředitele shora uvedeného plyne, že ve lhůtě 10 dnů odpovězeno nebylo. Žalobce dále uvedl, že je úzce spojen s komunitou tělesně postižených a jejich problémy, když bratr žalobce je tělesně poškozený a žalobce v minulosti pomáhal v občanských sdruženích a spolcích, které se pomocí tělesně postiženým zabývají. Žalobce se domáhá peněžité náhrady nemajetkové újmy ve výši celkem [částka], k níž dospěl takto: řízení začalo [datum] doručením žádosti žadatele a skončilo [datum] doručením požadovaných informací, tedy trvalo celkem [anonymizováno 7 slov], základní částka požadovaná žalobcem činí [částka] (základní částka je stanovena v rozmezí [částka] – [částka] za rok) za rok, s tím, že v prvních dvou letech se započítává polovina, tj. výsledná částka činí [částka] za celé řízení (žalobce vychází při svém výpočtu z trvání řízení v délce 4 roky a 6 měsíců – viz výpočet v odstavci 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterou žalobce zvyšuje o 20 % za postup státních orgánů, kdy stěžovateli nebylo co vytknout, na druhé straně rozhodnutí správních orgánů (Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí bylo dvakrát zrušeno pro nepřezkoumatelnost), tj. 120 % x [částka] činí [částka].

2. Žalovaná ve shodě s vedlejším účastníkem na její straně navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala, že v projednávaném případě nelze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], když v daném případě se nejedná o právo soukromoprávní povahy (viz NS ČR 30 Cdo 968/2014), vznik nemajetkové újmy tak není presumován. Žalobce však tvrzený vznik nemajetkové újmy neprokázal.

3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo prvně v této věci rozhodnuto.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:

5. Žalobce vyzval žalovanou k uspokojení žalobou uplatněného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem žádostí ze dne [datum]. Sdělením ze dne [datum], doručeným podle doručenky žalobci dne [datum], byl však jeho nárok odmítnut.

6. Žalobce požádal žádostí ze dne [datum], doručenou dne [datum] Úřadu práce ČR - Krajské pobočku [obec] o kopie všech rozhodnutí o předběžných opatřeních, návrhy na něž byly podány dne [datum]. Úřad práce odmítl rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [spisová značka] informace poskytnout, k odvolání žalobce podanému dne [datum] bylo rozhodnutí Úřadu práce, který odvolání postoupil Ministerstvu práce a sociálních věcí dne [datum], kdy odvolání bylo doručeno Ministerstvu práce a sociálních věcí dne [datum] (viz Postoupení odvolání proti rozhodnutí ze dne [datum]), ze dne [datum] potvrzeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí (též jen„ MPSV“ či„ ministerstvo“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. K žalobě podané žalobcem dne [datum] bylo rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. MPSV- [spisová značka], kterým nebylo jeho shora uvedené žádosti ze dne [datum] vyhověno, rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], zrušeno a věc byla vrácena ministerstvu k dalšímu řízení. Řízení před [název soudu], které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka], bylo zahájeno k žalobě žalobce došlé soudu dne [datum] (původně [název soudu] a postoupené [název soudu] usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]), podané podle § 65 soudního řádu správního a § 14 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a kterou žalobce napadl rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. MPSV- [spisová značka] a rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Toto soudní řízení bylo dle obsahu spisu stiženo nečinností soudu v období od [datum] od [datum].

7. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. MPSV- [spisová značka], kterými nebylo vyhověno žádosti žalobce o poskytnutí rozhodnutí nebo usnesení, kterými byla ukončena všechna řízení o předběžných opatřeních podaných podle § 61 správního řádu dne [datum] na podatelnu Úřadu práce České republiky - Krajskou pobočku v [obec].

8. Dopisem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. VI [číslo] 2010, doručeným podle doručenky žalobci dne [datum], sdělil ředitel Úřadu práce - Krajské pobočky v [obec] žalobci k jeho žádosti o poskytnutí informace ze dne [datum], že dne [datum] byl podán jeden návrh na vydání předběžného opatření a žalobci byla zaslána anonymizovaná verze odpovědi na žádost o vydání předběžného opatření třetí osobě datovaná dnem [datum], jíž nebylo žádosti o vydání předběžného opatření vyhověno. Uvedený návrh na vydání předběžného opatření podal pan [jméno] [celé jméno žalobce] a mezi účastníky není sporu o tom, že se jedná o bratra pana žalobce. Návrh na vydání předběžného opatření se týkal žádosti o obnovení vyplácení příspěvku na péči v III. Stupni a doplacení nevyplacených příspěvků podle § 14 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, panu [jméno] [celé jméno žalobce] (viz Žádost o vydání předběžného opatření ze dne [datum] – č.l. 60 – 61 spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]; sdělení Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum] adresované panu [jméno] [celé jméno žalobce] – č.l. 61 [anonymizováno] spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Shodná informace byla žalobci sdělena sdělením Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum] (viz též vyjádření Úřadu práce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] Úřad práce ČR – Krajská pobočka v [obec] vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce.

9. Z vytištěné stránky z webu [webová adresa], jedná se konkrétně o úvod článku s názvem„ [jméno] byl první aneb [příjmení] se musí učit od [jméno]“, seznam složení rozkladové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v období let 2010 – 2011 na uvedených stránkách uveřejněný, článek„ [anonymizována tři slova]“, [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]“ z uvedeného webu, v němž žalobce sděluje, [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno],„ [anonymizováno] [anonymizována tři slova]“ [role v řízení]„ [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce]„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“, [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [stát. instituce], bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce publikuje prostřednictvím svých webových stránek články [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [země], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno].

10. Řízení žalobcově žádosti o poskytnutí informace začalo [datum] a skončilo [datum] vyhověním žalobcově žádosti, dne [datum] byl (viz sdělení MPSV žalobci ze dne [datum]; sdělení ÚP ČR, Krajská pobočka v [obec] ze dne [datum]).

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci.

12. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

14. Podle § 6 odst. 2 OdškZ úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

15. Podle § 6 odst. 3 OdškZ není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí.

16. Podle § 6 odst. 6 OdškZ úřad určený podle odstavců 1 až 5 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

17. Podle § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce druhého téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

19. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, pročež rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Takto soud rozhodl z následujících důvodů.

21. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Soud je přitom toho názoru, že úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci je Ministerstvo financí podle ust. § 6 odst. 3 a odst. 6 OdškZ ve znění platném a účinném do 31. 3. 2020 (srov. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1382/2014), když v projednávané věci na řízení před správním orgánem navazovalo řízení soudní. V projednávaném případě žalobce namítá průtahy ve správním řízení, jakož i navazujícím řízení soudním.

22. Jak konstatoval Městský soud v Praze ve shora uvedeném zrušujícím usnesení, na daný případ dopadá čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za situace, kdy bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v posuzovaném řízení v přiměřené lhůtě, je vznik nemajetkové újmy presumován.„ V nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20 Ústavní soud přezkoumával rozhodnutí obecných soudů, které rozhodovaly o žalobě žalobců na náhradu nemajetkové újmy, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, která byla vedena před správními orgány a následně před soudy ve správním soudnictví v souvislosti s jejich žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ústavní soud dospěl na rozdíl od obecných soudů k závěru (odst. 17.), že„ (p) ředmětem správních řízení i navazujících soudních řízení správních bylo rozhodování ve věci základního práva stěžovatelů na informace dle čl. 17 Listiny. Stěžovatelé měli právo na projednání této věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, které zahrnuje i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo se vztahuje jak na správní řízení, tak na navazující soudní řízení správní, přičemž z ústavněprávního pohledu je navíc třeba na řízení od okamžiku podání žádosti o informace až do konečného rozhodnutí o ní nahlížet jako na jeden celek. Porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (v přiměřené lhůtě) představuje nesprávný úřední postup ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Domáhá-li se jednotlivec nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené tímto nesprávným úředním postupem při rozhodování ve věci týkající se některého se základních práv, jako je i právo na informace, uplatní se domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje nemajetkovou újmu.“ Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20 vyslovil následující:„ Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.“ Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu se závěry Ústavního soudu obsaženými ve výše uvedeném nálezu posuzuje jako řízení jediné, neboť jejich předmětem bylo rozhodování ve věci základního práva žalobce na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a žalobce měl tak právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzována jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od podání žádosti žalobce o informace [datum] do poskytnutí žádané informace, k němuž došlo teprve dne [datum], uplynula doba zcela zjevně nepřiměřená, a to zejména při poměření toho, že odpověď spočívala ve sdělení, že se jednalo o jediný návrh na vydání předběžného opatření, poskytnutí informace žalovanou žalobci nebránila žádná rozhodná překážka a poskytnutí informace nebylo nikterak složité. V projednávaném případě lze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], pročež se vznik nemajetkové újmy v osobnostní sféře žalobce, tedy to, že již nepřiměřená délka řízení znamenala pro žalobce újmu, je presumován. Žalovaná však domněnku vzniku nemajetkové újmy nikterak nevyvrátila, když v tomto směru zůstala procesně nečinná (nebyly tvrzeny, tím méně prokázány žádné skutkové okolnosti, které by vyvracely existenci té nemajetkové újmy) a vznik tvrzené újmy, tedy nepříznivý dopad nepřiměřené délky předmětného správního a navazujícího soudního řízení do žalobcovy osobnostní sféry, nebyl žalovanou vyvrácen, tedy soud dospěl k závěru, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nárok žalobce na zaplacení náhrady nemajetkové újmy je konstituován jako realizace práva na spravedlivé a rychlé projednání věci ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 13 Úmluvy o lidských právech a svobodách a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když s účinností od [datum] se podle ustanovení § 1 odst. 3 a § 31a OdškZ poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, zejména v případech tzv. průtahů v řízení, které v souvislosti s délkou řízení představuje odškodnění nejistoty a nepříznivého působení dlouhotrvajícího sporu do osobnostní sféry účastníka příslušného řízení. Shora provedenými listinnými důkazy bylo zjištěno a prokázáno, že v předmětném správním a navazujícím soudním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení (za současného zjištění shora uvedených průtahů v řízení soudním) ve smyslu ust. § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 věta první a druhé OdškZ, kdy předmětné správní a navazující soudní řízení jako celek délkou svého trvání neodpovídá času, v němž mohl žalobce očekávat vyřízení předmětné věci, když řízení trvalo [anonymizováno 7 slov] (srov. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1613/2009). Žalobce shora uvedené průtahy a celkovou délku řízení nikterak nezavinil, nejednalo se o věc právně či skutkově složitou, naopak jednalo se o věc v zásadě jednoduchou, přesto se žalobci dostalo vyřízení jeho žádosti, a to poté, kdy byla rozhodnutí vydaná správními orgány shledána v navazujícím soudním řízení nezákonnými, vyhověno po téměř [anonymizována čtyři slova], pročež soud shledal požadované zvýšení základní výše peněžité náhrady nemajetkové újmy o 20 % jako přiměřené a odpovídající (viz ust. § 31a odst. 3 OdškZ, viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky č.j. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]). Nutno dodat, aniž by žalobce v tomto smyslu zvýšení základní náhrady, že předmětné řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, když bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého blogu publikuje články týkající se činnosti orgánů státní správy (konkrétně Ministerstva práce a sociálních věcí) a současně není sporu o tom, že předmětný návrh se týkal osoby žalobci blízké, jeho bratra. Soud má za to, že v projednávaném případě se konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě nejeví dostačující s ohledem k délce řízení a výše popsaným okolnostem jeho průběhu (včetně zrušení shora uvedených správních rozhodnutí pro nezákonnost, byť v souvislosti se škodou způsobenou nezákonnými rozhodnutími náhrada újmy žádána není). Žalobci náleží požadované zadostiučinění ve výši [částka], když žalobce správně vychází z rozmezí základní částky [částka] – [částka], konkrétně částky [částka] za rok, kterou soud shledává odpovídající shora popsaným okolnostem případu. Žalobci náleží za první dva roky řízení [anonymizována dvě slova] [částka] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), za další dva roky [anonymizována dvě slova] [částka], za dalších [anonymizována čtyři slova] [částka] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) a za zbývajících [anonymizována dvě slova] se jedná o [částka], žalobce však zjevně vychází z částky [částka] za celý měsíc a soud mu tuto částku přiznal, neboť je třeba zdůraznit, že doba trvání předmětného řízení do poskytnutí informace byla v daném případě skutečně excesivně nepřiměřená a požadovaná komenzace se tak jeví zcela odpovídající.

23. Nárok žalobce na úrok z prodlení se opírá o ust. § 15 odst. 1 OdškZ, podle něhož přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, tedy lhůta šesti měsíců v daném případě marně uplynula [datum] (nárok byl uplatněn u žalované [datum]), pročež [datum] se žalovaná ocitla v prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1, § 224 odst. 3 o.s.ř. a § 151 o.s.ř., jak ve výroku II. uvedeno, tedy přiznal jejich náhradu ve věci zcela úspěšnému žalobci. Náklady žalobce sestávají z nákladů zaplaceného soudní poplatku ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení advokátem, které sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za každý z 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], 6. 10. [číslo], [datum], odvolání proti rozsudku – blanketní odvolání ze dne [datum] včetně doplnění ze dne [datum], vyjádření žalobce v odvolacím řízení ze dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]; vyjádření žalobce k přípisu žalovaného ze dne [datum], které žalobce uvedl ve vyčíslení jemu vzniklých nákladů právního zastoupení není ve spise založeno), a to podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), 10 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas na trase [obec] – [obec] a zpět v souvislosti s účastí u jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum], tj. 4 x 4 hodiny, tj. 4 x [částka], tj. celkem [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů v souvislosti s účastí advokáta žalobce u jednání konaných před soudem dne [datum] ve výši [částka] (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta [značka automobilu], [anonymizována tři slova] benzinu Natural 95 na 100 km, cena paliva Natural 95 33,10 Kč/litr, sazba základní náhrady za km [částka], sazba náhrady vozidla [částka], náhrada za palivo [částka], trasa [obec] – [obec] a zpět – celkem 220 km, celkem [částka]), dne [datum] ve výši [částka] (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 32,00 Kč/litr, sazba základní náhrady za km [částka], sazba náhrady vozidla [částka], náhrada za palivo [částka], trasa [obec] – [obec] a zpět – celkem 220 km, celkem [částka]), dne [datum] ve výši [částka] (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta [značka automobilu], spotřeba [anonymizováno] litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 27,80 Kč/litr, sazba základní náhrady za km [částka], sazba náhrady vozidla [částka], náhrada za palivo [částka], trasa [obec] – [obec] a zpět – celkem 214 km, celkem [částka]), dne [datum] ve výši [částka] (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta [značka automobilu], spotřeba [anonymizováno] litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 27,80 Kč/litr, sazba základní náhrady za km [částka], sazba náhrady vozidla [částka], náhrada za palivo [částka], trasa [obec] – [obec] a zpět – celkem 220 km, celkem [částka]), tj. celkem cestovné ve výši [částka], včetně 21 % náhrady za daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobce plátce a kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad ([částka]), se jedná na nákladech řízení celkem o částku [částka] O místu k plnění v nákladovém výroku soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když tyto určil třídenní.

Poučení