41 C 196/2019 - 369

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno]. identifikační číslo [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 359 325 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Co do částky 70 505 Kč s úrokem z prodlení z částky ve výši 9,75 % ročně 70 505 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení na náhradě za ztížení společenského uplatnění se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 160 224,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 160 224,50 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 160 224,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 160 224,50 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 740,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 740,50 Kč od 28. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení na znalečném částku 13 254 Kč, z toho částku 10 000 Kč z již složené zálohy zaúčtované pod účetní doklad č. [Anonymizováno], položkou rejstříku [Anonymizováno] a variabilním symbolem [var. symbol], na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení na znalečném částku 13 254 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované zaplacení částky 359 325 Kč a částky 9 740,50 Kč. Žalobu odůvodnila následovně. V období od [datum] do [datum] prováděla žalovaná rekonstrukci [adresa] na základě rozhodnutí Úřadu [Anonymizováno] [adresa], odboru dopravy a životního prostředí, oddělení správních činností ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (dále jen „Rozhodnutí“). Dne [datum] v cca 17:00 hod. žalobkyně procházela ulicí [jméno FO] [Anonymizováno] a na křižovatce s ulicí [jméno FO] a byla nucena překonat rekonstruovaný úsek silnice, přičemž v rámci rekonstrukce byl odstraněn asfaltový povrch silnice, která byla v důsledku odstranění asfaltového povrchu hrbolatá s nepravidelnými výmoly, mezi odfrézovaným povrchem vozovky a obrubníkem byl vysoký schod a celé místo bylo zcela nevhodné pro chůzi osob starších či méně pohyblivých. Daná křižovatka nebyla osvětlena, ač vzhledem k ročnímu období velmi pokročilý soumrak. Dané místo nebylo nijak označeno, ohrazeno, ani osvětleno. V prostoru rekonstrukce nebyl pro chodce zajištěn bezpečný přechod na druhou stranu ulice. Žalobkyni při průchodem místa rekonstrukce nezbývalo nic jiného, něž se pokusit přejít přímo přes právě rekonstruovaný povrch silnice. Po přechodu silnice v [adresa] žalobkyně nemohla pro široký výmol vystoupit na protější chodník, proto pokračovala dále po silnici a hledala bezpečné místo pro výstup ve středové části [adresa]. Tam se i přes veškerou svou opatrnost propadla do hlubokého výmolu, který nebyl nijak označen, a proto ve večerním šeru nebyl vidět. Žalobkyně po pádu pocítila intenzivní bolest, nemohla se hnout a zůstala ležet na silnici. Kolemjdoucí paní [jméno FO] s dcerou a neznámým muž zavolali záchranou službu, žalovaná byla převezena do [Anonymizováno] nemocnice v [Anonymizováno], kde bylo zjištěno, že následkem pádu došlo u žalobkyně ke zlomenině krčku levé stehenní kosti, žalobkyně podstoupila operaci - implantaci celkové endoprotézy - s následnou hospitalizací, dosud se však potýká s trvajícími zdravotními obtížemi, které ji pád způsobil, trpí bolestmi ve zraněné oblasti, je hůře pohyblivá a k chůzi musí používat hole, má zmenšenou hybnost v kyčli apod. [adresa], kde došlo k popsanému zranění, ve dnech následujících vyfotografovali paní [jméno FO] a pan [jméno FO]. Žalobkyně se dopisem ze dne [datum] obrátila na [Anonymizováno]. S požadavkem na náhradu škody, která jí v důsledku uvedeného úrazu vznikla, ten předal věc k posouzení [právnická osoba]., která žalobkyni dopisem ze dne [datum] sdělila, že odpovědnost za místo po dobu rekonstrukce měla žalovaná jako zhotovitel stavby a konstatovala, že místo rekonstrukce bylo označeno dopravním značením, když se dle přiložené fotografie se jednalo o jednu mobilní značku pro automobily typu zákaz zastavení. Žalobkyně dále uvedla, že výše uvedeným Rozhodnutím byla podle § 24 zákona Sb. 13/1997 Sb. zákona o pozemních komunikacích (dále jen „ZPK“) povolena uzavírka [adresa], na úseku [Anonymizováno] za dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím, konkrétní body Rozhodnutí, která mají zásadní význam pro posouzení odpovědnosti žalované, jsou následující : bod č. 7 Rozhodnutí, dle kterého: „Prostor uzavírky musí být zajištěn tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost chodců (zejména osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace) ani dopravy, musí být řádně označen ohrazen (opěrný systém ohrazení nebude zasahovat vně záboru) a v nočních hodinách osvětlen. (...) Po celou dobu uzavírky bude zajištěn průchod pro pěší.“; bod č. 18 Rozhodnutí, dle kterého: „Veškerá výkopová činnost musí být realizována v souladu s podmínkami ust. § 4 odst. 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Při nedodržení průchozího prostoru 1,5 m (resp. při celé uzavírce) je nutné zajistit přiměřenou náhradní bezpečnostní trasu. Lávky přes výkopy musí být široké min. 0,9 m a splňovat podmínky blíže specifikované ve vyhlášce.“ Tyto podmínky ke dni [datum] splněny nebyly. V době vzniku úrazu nebyla ze strany žalované provedena opatření zajišťujících bezpečný průchod chodců místem rekonstrukce, ani toto místo nebylo řádné označeno a osvětleno. Žalovaná porušila svou zákonnou povinnost realizovat uzavírku výlučně za podmínek stanovených Rozhodnutím, ale neoznačením, neohraničením, neosvětlením, a nezajištěním dostatečné průchodnosti místa rekonstrukce, porušila žalovaná i své povinnosti stanovené obecnými právními předpisy, a to konkrétně zakotvené v ust. § 152 odst 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), podle něhož je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství; ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), které stanoví: „Vyžadují- li to okolnosti případu nebo zvyklostí soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného." Žalobkyně se domáhá náhrady bolestného a za ztížení společenského uplatnění, způsobeného omezenou hybností zraněné kyčle, podle znaleckého posudku č. 047/29 vypracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který byl vypracován dne [datum] (dále jen „Znalecký posudek“), žalobkyně utrpěla úrazem újmu na zdraví, za niž ji náleží náhrada za vytrpěnou bolest ve výši 280,5 bodům podle Metodiky NS ČR, odpovídající částce 74 239 Kč a dále jí náleží náhrada za ztížení společenského uplatnění na částku 285 086 Kč. Žalobkyně požaduje též částku nárokuje náklady znalecký posudek, jehož vyhotovení byla nucena zajistit za účelem kvalifikovaného uplatnění svého nároku, a to ve výši 9 740,50 Kč. V průběhu řízení žalobkyně dodala (viz podání ze dne [datum]), že zaregistrovala, že povrch vozovky je odstraněn, teprve když do vozovky vstupovala a poté pokračovala opatrně po silnici ve směru své zamýšlené trasy ve snaze nalézt vstup na chodník s vhodnou nášlapnou výškou. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně uvedla (viz přepis zvukového záznamu z jednání - č.l. 96 spisu), že předkládané fotografie byly pořízeny asi 30 hodin po jejím úrazu, který se stal v pět hodin odpoledne, kdy teprve (pouliční) světla začínala svítit, danou cestou běžně chodívá, ten den přecházela na druhou stranu ulice cestou na rodinnou oslavu, přičemž když vyšla ze „své“ ulice do té ulice, teprve zjistila, že tam něco není v pořádku, šla tam, kde bývá běžně vyznačený přechod, který tam nebyl, před ní byla díra, tedy hledala, kde se dá vystoupit na chodník, pod obrubníkem byly díry, které by musela byla přeskočit, proto hledala místo, kde by mohla vystoupit na chodník.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná prováděla jako zhotovitel ve dnech [datum] opravu komunikace [adresa] (úsek [Anonymizováno] – [jméno FO], oba směry, [adresa]) pro objednatele [právnická osoba] komunikací, příspěvková organizace [Anonymizováno], se sídlem [adresa], IČO: [IČO] v souladu se smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Předmětem smlouvy o dílo bylo odstranění živičných vrstev v tl. 100 mm a nahrazení novými, lokální vyspravení podkladních vrstev, lokální vyztužení geomříží, lokální vyrovnání obrub, obnova smyček SSZ, ošetření spár, rektifikace armatur a obnova VDZ (dále jen „smlouva o dílo“). Práce byly prováděny v souladu s rozhodnutím Odboru dopravy a životního prostředí [Anonymizováno] [adresa] o uzavírce komunikace dle ust. § 24 zákona o pozemních komunikacích ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu] (dále jen „rozhodnutí odboru dopravy“). V rámci provádění prací dle smlouvy o dílo byla žalovanou na předmětné komunikaci odfrézována asfaltová vrstva v celkové tloušťce 10 cm. Po odfrézování této asfaltové vrstvy zůstala vozovka ve stavu, kdy se na povrchu nacházela asfaltová podkladní vrstva, která je sama o sobě velmi pevná a běžně pochozí. Na vozovce se v důsledku sejmutí asfaltové vrstvy nenacházely žádné výkopy, výmoly či rozvolněná zemina, ale zůstala zde pevná podkladní vrstva, po které je možné bezpečně přejít. Po odfrézování asfaltové vrstvy byla zachována pevná podkladní vrstva vozovky, bez výmolů, po které je možné bezpečně přejít, a důvodem pádu žalobkyně tak byla její neopatrnost a neobezřetnost. Vzhledem ke skutečnosti, že před zahájením samotných prací ze strany žalované, byly obruby sešlapány na nášlap ve výšce cca 2 cm, došlo po odstranění asfaltové vrstvy v tloušťce 10 cm k tomu, že nášlap na přiléhající chodník se nacházel v celkové výšce 12 cm, která je v porovnání s jinými vozovkami a chodníky standardní výškou nášlapu. Žalovaná místo uzavírky pozemní komunikace zajistila a umístila provizorní značení v souladu se smlouvou o dílo a rozhodnutím odboru dopravy, přičemž v průběhu přípravy a provádění prací nebyly ze strany objednatele či [Anonymizováno] [adresa] vzneseny žádné připomínky týkající se řádného zajištění stavby či jejího označení. Osvětlení vozovky bylo po celou dobu zajištěno stávajícím veřejným osvětlením, které nebylo probíhající stavbou nijak dotčeno či omezeno. Žalovaná si není vědoma toho, že by veřejné osvětlení nebylo v době probíhající rekonstrukce plně funkční. [adresa] úrazu žalobkyně je přímo osvětleno sloupem veřejného osvětlení umístěného na levé straně vozovky přímo na úrovni místa pádu žalobkyně. Žalobkyně bydlí v přilehlé [adresa] a musela si být vědoma i skutečnosti, že v průběhu rekonstrukce bude na místě zvýšit opatrnost při procházení místem rekonstrukce vozovky a mohla tak předvídat, že průchod rekonstruovaným úsekem může být nějakým způsobem ztížen. V daném se ani za běžných okolností a běžného provozu nenachází přechod pro chodce či místo určené pro přecházení chodců. Žalovaná tak za způsobenou škodu žalobkyně nenese žádnou odpovědnost, neboť ze strany žalované nedošlo k žádnému porušení právní či jiné povinnosti. Žalovaná učinila veškerá opatření, která jsou v předmětném oboru činnosti běžná a vynaložila veškerou péči, kterou po ní lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a dále zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované (výrok II.). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byl uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení se vedlejší účastník řízení neúčastnil.

4. Soud v návaznosti na shora uvedené zrušující usnesení odvolacího soudu k doplnění tvrzení, z jakého důvodu žalobkyně vstupovala do vyfrézované části vozovky v [adresa], nepřešla tuto ulici mimo vyfrézovanou část a nepokračovala ulicí [jméno FO] [Anonymizováno] až na křižovatku s ulicí [Anonymizováno], čímž by se vyfrézované části vozovky vyhnula, vyzval žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. za současného poučení o následku nevyhovění výzvě v podobě zčásti nepříznivého rozhodnutí ve věci při jednání konaném dne [datum]. Žalobkyně na udělené poučení reagovala podáním ze dne [datum]. Soud si je vědom toho, že v odůvodnění rozsudku je zapovězeno doslovně citovat přednesy účastníků, v daném případě je však nezbytné pro posouzení věci vyjít z dále uvedených tvrzení žalobkyně, která jsou z jejího vyjádření převzata téměř doslovně. Žalobkyně na uvedené poučení uvedla, že s ohledem na okolnosti zaregistrovala rekonstrukci vozovky až v okamžiku, kdy vstupovala z chodníku do vozovky, přičemž úsudek žalobkyně v době předcházejícího úrazu byl ovlivněn zhoršenou viditelností a absencí výstražného značení či informací. Žalobkyni nebyla skutečnost, že je v dané ulici prováděna rekonstrukce, předem známa, touto ulicí obvykle neprochází, tedy nevěděla, že jí naplánovaná cesta na rodinnou oslavu vyžaduje zvýšenou obezřetnost. Pokud žalovaná tvrdí, že si vyfrézovaného povrchu vozovky a probíhající rekonstrukce musela žalobkyně všimnout při chůzi podél vyfrézovaného úseku v délce jednoho bloku domů v [adresa], žalobkyně uvedla, že se věnovala chůzi po chodníku, který nebyl rekonstrukcí nijak dotčen, tedy nikoliv povrchu vozovky vedle chodníku, a pokud se na ulici nenacházela běžně parkující vozidla, žalobkyně se mohla domnívat, že se plánuje pravidelné čištění ulic. Probíhající rekonstrukci tak žalobkyně zaregistrovala až v momentu, kdy vstupovala z chodníku do vozovky v místě obvyklého přechodu pro chodce na křižovatce [adresa] a [jméno FO]. Ve chvíli, kdy vstupovala do vozovky, žalobkyně samozřejmě zjistila, že asfaltový povrch vozovky je nižší než obvykle, nicméně vstupu do vozovky nebránily výmoly ani prohlubně, šlo o jeden krok směrem dolů a žalobkyně tak neměla důvod pochybovat o tom, že vozovku lze v místě obvyklého přechodu pro chodce bezpečně překonat. Žalobkyně poukázala rovněž na to, že automobily z důvodu úbytku místa parkovaly na hranici vyfrézovaného úseku a žalobkyně tak nemohla jednoduše obejít místo rekonstrukce. Po sestupu na snížených povrch asfaltové vrstvy vozovky žalobkyně přešla nejkratší cestou k protějšímu chodníku, kde však byla vrstva propadlá, a v kombinaci se zvýšenou úrovní nášlapu žalobkyně místo vyhodnotila jako nebezpečné a upustila od úmyslu vozovku opustit v přímém směru. Existence prohlubní a větších nerovností podél obrubníků byla též prokázaná fotografiemi. Žalobkyně dále pokračovala po vyfrézované vozovce pouze proto, aby nalezla bezpečné místo k jejímu opuštění. Žalobkyně se nevrátila zpět na chodník, z něhož do vozovky sestoupila, pouze proto, že by musela v takovém případě z vozovky vystupovat zpět na chodník ve směru do kopce, protože [adresa] se příkře svažuje a musela by znovu překonávat rekonstruovaný úsek. Většina vozovky byla skutečně poměrně rovná a žalobkyně neměla důvod pochybovat, že se jí podaří bez úhony nalézt místo, kde vozovku bezpečně opustí. Žalobkyně pokračovala opatrně po vyfrézovaném povrchu zhruba ve směru původně zamýšlené trasy cca 15 – 20 metrů, bohužel při výstupu na chodník v důsledku špatné viditelnosti přehlédla u obrubníku hlubší nerovnost částečně zasypanou asfaltovou drtí a po došlápnutí na nerovnou plochu došlo k úrazu. Při jednání konaném de [datum] žalobkyně uvedla, že kdyby měla volit jinou trasu, musela by překonat tři přechody a stejně by se na danou ulici dostala na druhé straně. Ve tmě nebylo pořádně vidět. Žalobkyně si všimla vyfrézovaného povrchu vozovky, když do ní vstoupila, ale kdyby se zase vracela zpět na chodník do místa, odkud do vozovky vstoupila, musela by pak jít po chodníku do kopce.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně s ohledem ke znaleckému posudku zpracovaného soudem ustanoveným znalcem Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] rozšířila žalobou žádané bolestné na částku celkem 105 868 Kč (znalec navýšil ohodnocení na 400 bodů na rozdíl od posudku [tituly před jménem] [jméno FO] předloženého žalobkyní) a vzala zpět část požadované náhrady ztížení společenského uplatnění tak, že nadále na tomto nároku uplatňuje částku 214 581 Kč, znalec Doc. [jméno FO] totiž zohlednil korekci – 20 %, připuštěnou však i v posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud proto při jednání konaném dne [datum] (viz protokol o jednání) připustil rozšíření žaloby, kterou se žalobkyně nadále domáhá na bolestném částky 105 868 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 28. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a současně výrokem I. tohoto rozsudku soud zastavil řízení v souladu s ust. § 96 o.s.ř. co do částky 70 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 28. 2. 2019 do zaplacení požadované na náhradě ztížení společenského uplatnění, a to za vysloveného souhlasu žalované.

6. Žalovaná v závěru dalšího řízení akcentovala, že žalobkyně si již po vstupu do vozovky a zjištění jejího stavu byla vědoma existence výmolů na vozovce, tedy že chůze po vozovce není bezpečná, přesto v chůzi po vozovce pokračovala. Žalovaná má za to, že pád a jím způsobený úraz žalobkyně nezavinila, když nebylo prokázáno, že by příčinou pádu byla vyfrézovaná vozovka a tedy že by zde byla přímá příčinná souvislost s činností žalované. V průběhu řízení totiž žalobkyně též uvedla, že výmol, na němž upadla, byl zapadán listím, což bylo příčinou jejího pádu a úrazu.

7. Soud vyšel ze skutkových zjištění z již provedeného dokazování, které dále doplnil, a takto zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti :

8. Dne [Anonymizováno] utrpěla žalobkyně zavřenou zlomeninu krčku kosti stehenní (viz Zpráva Kliniky ortopedie [Anonymizováno] nemocnice o ambulantním vyšetření žalobkyně ze dne [datum], 19:36 hodin).

9. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná v období od [datum] do [datum] prováděla rekonstrukci [adresa] na základě rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa], odboru dopravy a životního prostředí, oddělení správních činností ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (viz též smlouva o dílo ze dne [datum]).

5. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno a prokázáno, že před [Anonymizováno] lety, svědkyně uvedla, že se tak stalo 30. listopadu, resp. na přelomu listopadu a prosince, viděla žalobkyni po pádu na křižovatce [adresa] a [jméno FO] [Anonymizováno], žalobkyně si stěžovala na bolest nohy, svědkyně se svou dcerou proto žalobkyni zavolaly záchrannou službu, která po cca 10 minutách žalobkyni odvezla. Žalobkyně se po pádu nacházela ve vozovce (na silnici), která byla v té době vyfrézovaná, byly na ní velké hrboly, byly tam rozdíly v centimetrech, nebylo to nijak označeno, pouze tam byly cedule, že se na místě nesmí parkovat a vjíždět do daného úseku komunikace, nacházela se tam dopravní značení zákaz zastavení. Svědkyně uvedla, že si nepamatuje, že by se na komunikaci nacházely výkopy, bylo to klasické vyfrézování vozovky, kdy vozovka poklesne o několik centimetrů pod obrubník. Po vozovce se dalo projet autem. Přímo pád žalobkyně svědkyně neviděla. Svědkyně si nevybavuje, zda veřejné osvětlení, které se u daného místa nachází, bylo tehdy funkční. Pět až sedm dní poté byly na místě instalovány železné zábrany, aby do vozovky nebylo možné vstoupit.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno a prokázáno, že je v přátelském vztahu se žalobkyní a na její žádost poté, kdy se jí stal předmětný úraz, pořídila svědkyně fotodokumentaci místa, které jí žalobkyně určila, u pádu žalobkyně přítomna nebyla. Předmětná komunikace v době, kdy svědkyně pořizovala její fotodokumentaci, byla nahrubo vyfrézovaná, obrubník byl vyšší, povrch vozovky nebyl rovný, byla na něm rýhy a pár kamínků, nebylo to ještě dokončené. Komunikaci bylo možné přejít, byla ale neupravená a nebyla označena zákazem vstupu.

11. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno a prokázáno, že jeho manželka je v přátelském vztahu se žalobkyní, u pádu žalobkyně nebyl přítomen, asi tři dny po úrazu žalobkyně procházel předmětným místem a osobně měl dojem, že zejména pro osoby vyššího věku je po setmění poměrně obtížné bez úhony přejít předmětnou komunikaci, která nebyla nikterak zajištěna. Povrch komunikace byl vyfrézován, svědek pořídil jeho fotodokumentaci. Ve vozovce se místy nacházely výmoly hluboké 20 – 30 centimetrů (viz též fotografie založené v přílohách spisu).

12. Na k důkazu předložené fotodokumentaci je zachycena vyfrézovaná vozovka včetně dopravního značení zákaz zastavení. V kontextu s výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] je z této fotodokumentace patrné, že ke snížení nášlapné vrstvy vozovky došlo v jím popisovaném rozsahu. Na jedné fotografii je zachyceno jedno místo [Anonymizováno] u obrubníku, kde je povrch vozovky o několik centimetrů více snížen (fotografie B2).

13. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno a prokázáno, že je [Anonymizováno] let zaměstnán u žalované na pozici stavbyvedoucí, takto také působil na předmětné stavbě. [adresa] žalobkyně nebyl přítomen. V době, kdy k úrazu žalobkyně mělo dojít, byla předmětná komunikace ohrazena vůči automobilové dopravě, samotné ohrazen stavby nebylo provedeno, když takový postup je obvyklý v případě jako byl tento, totiž že vozovka byla odfrézována o 10 cm a výše nášlapné vrstvy činila 12 – 15 cm, což je obvyklý standard nášlapné vrstvy, proto nebylo na místě ohraničit celou vozovku, která byl takto opravována. Na místě oprav dané vozovky byly zajištěny pro přechod pěších nájezdové trnky na několika místech, v místě přechodu přes vozovku byly udělány přechodové klínky a u [adresa] byl stále funkční přechod pro pěší řízený signalizací. Kde byla vozovka vyfrézována je patrné z předloženého plánku – důkaz č.

4. Stavba byla označena na začátku, na křižovatce s ulicí [Anonymizováno] informační cedulí a cedulí žalované. Takto bývají srovnatelné, obdobné stavby obvykle označeny. Žádné mimořádné prohlubně se na vozovce v místě, kde k úrazu žalobkyně mělo dojít, v rozhodné době nenacházely, došlo jen k frézování. (viz též záznamy ze stavebního deníku [Anonymizováno])

14. Rozhodnutím [Anonymizováno] [adresa], odboru dopravy a životního prostředí, oddělení správních činností ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] byla podle § 24 zákona Sb. 13/1997 Sb. zákona o pozemních komunikacích povolena uzavírka [adresa], na úseku [Anonymizováno] v době od [datum] do [datum] k žádosti žalované v souvislosti se shora uvedenou smlouvou o dílo ze dne [datum], č. [Anonymizováno] uzavřenou mezi žalovanou jako zhotovitelem a [právnická osoba] za podmínek uvedených v uvedeném rozhodnutí, např. bod č. 7: „Prostor uzavírky musí být zajištěn tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost chodců (zejména osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace) ani dopravy, musí být řádně označen ohrazen (opěrný systém ohrazení nebude zasahovat vně záboru) a v nočních hodinách osvětlen. (...) Po celou dobu uzavírky bude zajištěn průchod pro pěší.“; bod č. 18: „Veškerá výkopová činnost musí být realizována v souladu s podmínkami ust. § 4 odst 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání staveb. Při nedodržení průchozího prostoru 1,5 m (resp. při celé uzavírce) je nutné zajistit přiměřenou náhradní bezpečnostní trasu. Lávky přes výkopy musí být široké min. 0,9 m a splňovat podmínky blíže specifikované ve vyhlášce.“ 15. Z e-mailových zpráv pan [jméno FO], vedoucího Střediska technické dokumentace, [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že na místě, kde došlo k pádu žalobkyně je umístěn sloup veřejného osvětlení, dne [datum] mělo veřejné osvětlení dle nastaveného harmonogramu sepnout v 16:41 hodin, přičemž výbojky dosáhnou plné svítivosti (plného výkonu) cca po 5 minutách, tedy v 16:46 hodin. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že dne [datum] byla předmětná vozovka vyfrézovaná, jednalo se o označenou stavbu (oprava vozovky) dopravním značením.

16. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum], předloženého k důkazu žalobkyní, ve spojení s jeho výpovědí před soudem dne [datum], soud zjistil, že znalec ohodnotil bolestné z předmětného úrazu částkou 74 239 Kč (položka S 72010 zlomenina krčku stehenní kosti nezaklíněná 180 bodů, S 7102 rána kyčle hluboká pron. ke kosti 20 cm (operace) 100 bodů, celkem 255 bodů, po navýšení o 10 % za komplikaci středně závažnou, která vyžaduje dlouhodobou léčbu neb další operaci, může prodloužit léčbu pro základní diagnózu nebo vyžaduje další operace, se jednalo celkem o 280,5 bodu při hodnotě bodu 264,67 Kč) a ztížení společenského uplatnění částkou 285 086 Kč (poškození a kód dle MKN S 72.0 zlomenina krčku stehenní kosti, poškozena struktura stehna s7500.2.5.2, zasažení funkce kloubní hybnosti b710.1 a funkce svalové síly b730.1). S ohledem na věk žalobkyně by přicházelo dle znalce v úvahu užití modifikačního koeficientu v rozsahu minus 20 % dle části A Metodiky Nejvyššího soudu. Znalec neměl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, vycházel v zásadě především z průběhu léčení daného úrazu (soud proto ustanovil znalcem Doc. [tituly před jménem] [Anonymizováno] podání revizního znaleckého posudku). K dispozici měl znalec propouštěcí zprávu po hospitalizaci žalobkyně od [datum] do [datum] a následnou zprávu o vyšetření v ambulanci Kliniky ortopedie [Anonymizováno] ze dne [datum] a [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] se splatností dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že náklady žalobkyně na uvedený posudek (odměnu a náklady znalce) činily 9 740,50 Kč.

17. Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalcem pro obor zdravotnictví, odvětví ortopedie se specializací traumatologie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v průběhu podzimu roku [Anonymizováno]. Žalovanou namítané skutečnosti, že žalobkyně kouří, prodělala kýlu a nosí podpatěnky neměly a nemají vliv na znalecké posouzení, protože se netýkají předmětného úrazu a úraz ani nemohli ovlivnit. S ohodnocením stanoveným [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO] lze v zásadě souhlasit, včetně navýšení bolestného pro středně závažnou komplikaci o 10 %, znalec [tituly před jménem]. [tituly před jménem] [jméno FO] se však v posudku dopustil početní chyby, která vedla k chybně určené výši hodnocení. Některé položky hodnotil Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] jinak, s vysvětlením ve znaleckém posudku. Znalec použil u ohodnocení ztížení společenského uplatnění koeficient mínus 20 % s ohledem k věku žalobkyně nad 70 let v souladu s Metodikou Nejvyššího soud (R 63/2014), který znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neužil, byť možnost jeho užití ve svém posudku zmínil. Finanční vyjádření bolestného tak znalec Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] ohodnotil 400 body při hodnotě jednoho bodu 264,76 Kč, tj. částkou 105 868 Kč, (položky S72010 Zlomenina krčku stehenní kosti nezaklíněná 180 bodů, v souvislosti s operací [datum] položka S7102 rána kyčle hluboká pronikající ke kosti 16 cm, 1 cm je hodnocen 1 bodem, tj. 80 bodů, dále jelikož operace byla provedena celkové anestezie znalec doporučil hodnotit dále analogicky takto: T173 cizí těleso v průdušnici 100 bodů, T1900 cizí těleso v močové trubici 30 bodů, S550 poranění povrchových žil předloktí 10 bodů, celkem tedy 400 bodů při hodnotě bodu 264,67 Kč) a ztížení společenského uplatnění ohodnotil částkou 214 581 Kč (zpracováno dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví – R 63/2014; podle mezinárodní klasifikace funkčních schopností a disability (MKF) byly poškozeny tyto tělesné struktury znalcem byly oklasifikovány takto : S75000.2 struktura stehna, středně těžká porucha, přerušená kontinuita, vlevo, a dále byly dle téže klasifikace oklasifikovány poškození tělesných struktur: b28016.1 bolest v kloubech, lehká porucha, b7101.1 hybnost více kloubů, lehká porucha, b7303.1 síla svalů na dolní polovině těla, lehká porucha, porucha aktivity a participace, facilitátory 0, ZSU bylo ohodnoceno podle uvedené metodiky a součet korigovaných procent D1-D9 byl stanoven ve výši 2,43 %, z výchozí rámcové částky 11 035 600 Kč ZSU po korekci 20 % činí 214 581 Kč). Účastníci proti posudku znalce Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] námitky nevznesli a jeho výslech nežádali a soud jej s ohledem k úplnosti a podrobnosti posudku nenařizoval.

18. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro posouzení věci, soud se proto těmito důkazy nezabývá a při svém rozhodování z nich nevycházel. Provedení dalších důkazů účastníci nežádali.

19. Podle § 2903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

20. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

22. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

24. Soud se řídil závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným ve shora uvedeném usnesení, a po provedeném dokazování konstatuje, že na projednávaný případ, v němž se žalobkyně domáhá náhrady újmy na zdraví, která jí vznikla v důsledku zrnění utrpěného při pádu na vyfrézované vozovce dne [datum], které provedla žalovaná v rámci rekonstrukce prováděné od [datum] v [adresa], dopadá ust. § 2924 o.z., neboť ke škodné události došlo v souvislosti s provozní činností žalované, které je podnikatelem, předmětem jehož činnosti je též provádění staveb, jejich změn a odstraňování, tedy při provádění předmětné rekonstrukce [adresa] vykonávala svou podnikatelskou činnost, jejímž následkem došlo ke změně charakteru vozovky jejím vyfrézováním, tedy provozní činnost žalované měla vliv na okolí; v důsledku provozní činnosti žalované se změnil povrch vozovky tak, že poklesl zhruba o 10 cm, povrch byl dle k důkazu provedených fotografií nerovný a vykazoval jistou hrbolatost, kdy i z výpovědi svědkyně [jméno FO] (přítomné na místě úrazu žalobkyně v době předmětné události) vyplynulo, že v místě vozovky byly velké hrbol, rozdíly centimetrů ve vyfrézování a místo bylo nebezpečně pochozí, pročež nutno dospět k závěru, že nebyla-li by vozovka vyfrézovaná, k úrazu žalobkyně by nedošlo a je tak dána odpovědnost žalované podle § 2924 o.z., které se však žalovaná nezprostila, neboť žádná opatření k zajištění bezpečnosti chodců neučinila, dané místo neohraničila a na nevyznačila na něm žádná místa pro průchod pro pěší, a to v rozporu s rozhodnutím [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum]. Žalovaná by pak odpovídala za vznik újmy i podle § 2900 o.z., neboť porušila povinnost počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na zdraví jiného. (viz odůvodnění usnesení Městského soudu v [adresa], č.j. [spisová značka]).

25. K námitce žalované vznesené v dalším řízení před soudem I. stupně, že příčinou pádu a úrazu žalované, tj. i způsobené újmy byl pád na spadaném listí na vozovce, soud konstatuje, že z provedeného dokazování svědeckými výpověďmi (svědek [jméno FO] sic uvedl, že ve vozovce se nacházely výmoly hluboké i 20 – 30 cm) i fotodokumentací plyne, že na vozovce se v místě pádu žalobkyně nacházel výmol, který byl důsledkem vyfrézování vozovky a tedy provozní činností žalované, právě v důsledku kroku žalobkyně do tohoto výmolu k jejímu pádu došlo a skutečnost, že se ve výmolu nacházelo spadané listí odpovídala dané roční době, což ostatně mohla i žalovaná předvídat a tím spíše k označení daného místa , kde byla vozovka vyfrézována, aby do něj nebylo lze vstupovat, přistoupit, tedy nelze takovou skutečnost vykládat tak, že příčinou pádu žalobkyně byl spad listí, nikoliv činnost žalované. Pokud by žalovaná vozovku nevyfrézovala, nenacházel by se na ní výmol, nemohlo by do něj ani napadat listí a k pádu žalobkyně by nedošlo.

26. Posouzení odpovědnosti žalované za její provozní činnost v daném případě tak již bylo pravomocně vyřešeno ve shora uvedeném rozhodnutí odvolacího soudu.

27. Soud dále opětovně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 12. dubna 2016, sp. zn. I. ÚS 2315/15, němž Ústavní soud vyslovil tyto právní věty : „… 2) Zásahy do zdraví člověka (jako například způsobení zranění nesplněním právní povinnosti) je třeba jako zásahy do tělesné a duševní integrity člověka přezkoumávat podle čl. 7 odst. 1 Listiny. Pouze pokud se jedinec domáhá toho, aby stát přijal určitá pozitivní opatření k ochraně jeho zdraví (zpravidla ve smyslu léčebných či preventivních opatření), která neplynou z čl. 7 odst. 1 Listiny či čl. 8 Úmluvy, je namístě přezkum z hlediska práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny. 3) Domáhá-li se chodec náhrady újmy na zdraví a uvádí, že tato újma mu vznikla kvůli stavu chodníku (místní komunikace), je třeba, aby soudy na jedné straně zkoumaly, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel. V rámci toho se mohou zabývat veškerými okolnostmi případu včetně toho, zda chodec z více možných cest zvolil tu nejbezpečnější, zda přizpůsobil tempo chůze okolnostem, ale i zda zvolil vhodnou obuv apod. Na druhé straně je ovšem třeba zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby tato komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců. O přiznání náhrady a o její výši se rozhodne podle toho, nakolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec a naopak nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace. Přitom je nutné vycházet z principu úplné náhrady újmy na zdraví, tedy plné náhrady majetkové i nemajetkové újmy, který plyne z čl. 7 odst. 1 Listiny.“ Uvedené rozhodnutí se týkalo případu odpovědnosti za závadu ve schůdnosti upravené v § 27 zákona o pozemních komunikacích, přiměřeně lze však shora uvedené závěry vztáhnouti na věc nyní projednávanou.

28. Z citovaného usnesení odvolacího soudu dále vyplynul pro soud I. stupně závazný právní názor a pokyn vypořádat se otázkou míry, kterou se žalobkyně podílela vzniku škody. Odvolací soud konstatoval, že „vznik škody lze, a to nikoliv zanedbatelné části, přičítat rovněž žalobkyni coby poškozené, která dostatečně nevyhodnotila, zda i s ohledem na její věk je pro ni přejití vyfrézované vozovky za daného stavu bezpečné, a po zjištění, že vozovka je vyfrézovaná, v chůzi po této vozovce pokračovala“, když „v podání ze dne [datum] žalobkyně s poukazem na dopis ze dne [datum] tvrdila, že vyšla z domu v [adresa] a chtěla jít do [adresa], kde probíhalo rodinné setkání, nijak uspokojivě dosud nevysvětlila, z jakého důvodu vůbec vstupovala do vyfrézované části vozovky v [adresa], nepřešla tuto ulici mimo vyfrézovanou část a nepokračovala ulicí [jméno FO] [Anonymizováno] až na křižovatku s ulicí [Anonymizováno], čímž by se vyfrézované části vozovky zcela vyhnula.“ Soud již výše v odstavci 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl tvrzení a vyjádření žalobkyně na poučení udělené ve smyslu výše uvedených závěrů. Již z (doplněných) tvrzení žalobkyně plyne, že bezprostředně poté, co vstoupila do vozovky, zjistila, že je tato rekonstruována (vyfrézovaná), přesto se dále vydala přes vozovku na protilehlý chodník, neboť se v daném místě, kde vozovku přecházel nenacházely žádné výmoly ani prohlubně, když však na protilehlém konci vozovky chtěla vystoupit na chodník, byla tam propadlá vrstva vozovky a místo se nejevilo bezpečné pro výstup a žalobkyně se vydala vozovkou dále ve směru, jímž se hodlala ubírat na rodinnou oslavu. Pro posouzení věci není rozhodné, zda žalobkyně měla povědomost o probíhající rekonstrukci před tím, než se na danou cestu toho dne vydala, a v zásadě ani to, zda si vyfrézování vozovky (ne)všimla, když šla po chodníku směrem k místu, odkud do vozovky vstoupila. Podstatné je, že žalobkyně si byla vědoma vyfrézovaného povrchu vozovky ihned poté, kdy do vozovky vstoupila, přesto se nevrátila zpět na chodník, a to ani poté, kdy došla na protější stranu vozovky, kde zjistila, že se na ní nachází a mohou v souvislosti s vyfrézováním nacházet výmoly a prohlubně, ani tehdy se nevrátila nejkratší možnou cestou zpět po vyfrézované části, kterou již bezpečně přešla (na této části vozovky se prohlubně a výmoly nenacházely), aby vystoupila zpět na chodník tam, kde do vozovky vstoupila, namísto toho se vydala delší cestou dále po vyfrézované vozovce, stav jejíhož povrchu předem neznala, avšak s ohledem k již zjištěnému výmolu bylo lze předpokládat, že stav vozovky je ztíženě pochozí a chůze po něm není bezpečná, a současně dle vyjádření žalobkyně byl za snížené viditelnosti (kterou žalobkyně rovněž nevzala vůbec v potaz jako hledisko hodnocení, nakolik je či není přechod vozovky tím spíše bezpečný), s ohledem k pokročilé denní hodině a ročnímu období, stav vyfrézovaného povrchu hůře seznatelný. Z vyjádření žalobkyně v podstatě plyne, že jediným důvodem, proč se nevrátila zpět na chodník, ať již ihned poté, kdy do vozovky vstoupila a zjistila, že její povrch je vyfrézován a namístě se nenachází obvyklý přechod pro pěší, což by bylo bezpečnou a nejopatrnější variantou jednání žalobkyně za daných okolností, které by bylo úrazu žalobkyně předešlo, či poté, kdy na protilehlé straně vozovky zjistila, že nelze vstoupit na chodník pro výmol ve vozovce, bylo jí tvrzená příkré svažování chodníku [adresa], po němž k místu, odkud do vozovky vstoupila, přišla. Avšak z provedeného dokazování (výpovědí a fotodokumentace) neplyne, že by se jednalo o tak příkrý svah, aby po něm nebylo lze jít zpět. Sama o sobě okolnost, že se žalobkyně nechtěla vracet zpět cestou do kopce, ani se dostat do místa určení delší trasou, nemůže jít k tíži žalované, resp. jde k tíži žalobkyně. Nelze ani odhlédnout, že žalobkyně se vydala na cestu na rodinnou oslavu, nejednalo se o naléhavou situaci, kdy by měla žalobkyně vážný důvod pro to, že danou cestu volila. Jde k tíži žalobkyně, pokud nevěnovala dostatečnou pozornost zjištění, že se nachází v opravované, vyfrézované vozovce, mimo vyznačený přechod (není rozhodné, zda žalobkyně byla zvyklá na tomto místě přecházet vozovku, když je povinností chodce věnovat pozornost přecházení komunikace bez ohledu na to, zda tak na daném místě činí prvně či obvykle), a rozhodla se výše popsaným způsobem pokračovat po vyfrézované vozovce dále, přičemž následně došlo k jejímu pádu a způsobenému úrazu. I s ohledem ke svému vyššímu věku měla žalobkyně uvážit, zda je pro ni přejití vozovky za daného stavu bezpečné. Soud je toho názoru, že žalobkyně ani po poučení soudem neuvedla takové důvody, pro něž do vozovky vstoupila a v chůzi po ní za výše pospaných okolností pokračovala, které by vedly soud k závěru, že se na vzniku škody nikterak nepodílela. Žalobkyně se domáhá po žalované náhrady jí v důsledku provozní činnosti žalované vzniklé újmy, ale i žalobkyně měla dostát své povinnosti věnovat chůzi po chodníku a zejména po vozovce takovou pozornost, jako by to učinil každý řádný člověk v dané situaci, což však při chůzi po vozovce poté, co do ní vstoupila, neučinila, nepočínala si s běžnou pozorností, pročež ji, byť jako poškozenou (srov. § 2903 o.z.), stíhá nepříznivý následek v podobě byť částečné přičitatelnosti vzniklé újmy ve smyslu ust. § 2918 o.z. [viz Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1588 s.]. Předmětná škoda na zdraví žalobkyně tak vznikla jako následek okolností, které je namístě klást jak k tíži žalované, tak k tíži žalobkyně, která nebyla při přecházení opravované vozovky dostatečně pozorná a po této pokračovala, ačkoliv ze stavu vozovky mohla žalobkyni usuzovat, že chůze po ní není bezpečná, kdy již v okamžiku vkročení do vozovky žalobkyně zjistila, jaký je její stav (přiměřeně srov. též shora uvedené závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. I. ÚS 2315/15). Soud dospěl k závěru, že obě strany sporu nesou zavinění na vzniklé újmě ve shodném rozsahu. Byť žalovaná je profesionálem v oboru stavební činnosti, a tedy provozní činnosti v souvislosti s níž k újmě na zdraví žalobkyně došlo, pročež měla učinit opatření, která by byla vstupu třetích osob včetně žalobkyně do vozovky poznamenané činností žalované tak, že po této se v důsledku přítomnosti výmolů a prohlubní nebylo lze bezpečně pohybovat, nelze současně odhlédnout, že žalobkyně si toho stavu věci byla vědoma bezprostředně po vstupu do ní či nejpozději při přejití na protilehlou stranu, přesto bez spravedlivého důvodu v chůzi po vozovce za snížené viditelnosti dále pokračovala, až následně došlo k její újmě. Tedy jakkoliv je jisté, že žalobkyně utrpěla vážný úraz a byla jí způsobena výše popsaná újma na zdraví v důsledku provozní činnosti žalované, která nepodnikla předstižná opatření, která by byla vstupu žalobkyně do vozovky zabránila, nelze odhlédnout, že způsobenou újmu nutno přičíst z výše uvedených důvodů též žalobkyni. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu způsobené újmy v rozsahu 50 %.

29. Soud při stanovení výše ohodnocení bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění vychází ze znaleckého posudku znalce Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který ohodnotil bolestné částkou 105 868 Kč a ztížení společenského uplatnění částkou 214 581 Kč, posudek je zpracován pečlivě, podrobně, v souladu s výše uvedenou Metodikou Nejvyššího soudu, a odborné závěry znalce jsou logicky a jasně vysvětleny a zdůvodněny, ostatně nebyly proti nim vzneseny námitky ani účastníky řízení.

30. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 160 224,50 Kč (výrok II.), představované 50 % částky 105 868 Kč na bolestném a 50 % částky 214 581 Kč požadované na náhradě ztížení společenského uplatnění (výrok II.) a ve zbývající části požadované bolestné a náhradu ztížení společenského uplatnění zamítl (výrok III.).

31. Výrokem IV. soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení částky 9 750,50 K ve smyslu ust. § 2910 o.z., neboť z posudku znalce Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] nevyplynuly zásadní chyby posudku [tituly před jménem] [jméno FO], které by byly přičitatelné žalobkyni, která by bez vyžádání posudku od znalce obtížně stanovila výši bolestného a ztížení společenského uplatnění, kterou po žalobkyni žalobou žádala, pročež lze takto vzniklé náklady hodnotit jako účelné v souvislosti se zjištěním výše nároků žalobkyně a jsoucí v přímé příčinné souvislosti se škodou na zdraví vzniklou žalobkyni zásahem do jejího zdraví.

32. Nárok na požadované příslušenství (jak tento nárok žalobkyně specifikovala ve vyjádření ze dne [datum]) v podobě úroku z prodlení z přisouzeného plnění se opírá o ust. § 1970 o.z., jeho výše o nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního rejstříku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. Jde-li o prodlení žalované, nároky uplatněné žalobou uplatnila žalobkyně u žalované v e-mailu ze dne 27. 2. 2019, učiněném prostřednictvím svého právního zástupce, tedy následující den se žalovaná ocitla v prodlení s plněním.

33. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto výrokem V. ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle zásady úspěchu ve věci, když za situace, kdy žalobkyně i žalovaná byly shodně úspěšné i neúspěšné v rozsahu 50 %, je na místě, aby si každá ze stran nesla své náklady řízení ke své tíži. Aplikace ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. není na místě, neboť žalobkyně nebyla úspěšná v rozsahu 50 % žalobou uplatněného nároku co do jeho základu, tedy nejedná se o případ, kdy by byla žaloba zcela důvodná co do svého základu a toliko výše plnění by závisela na znaleckém posudku.

34. Výrokem VI. a VIII. soud rozhodl o povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení vzniklých státu na znalečném a to podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledků řízení, tj. podle rozsahu neúspěchu stran ve sporu, tedy každému z účastníků zavázal k náhradě 50 % uhrazeného znalečného, kdy v případě žalobkyně zohlednil již složenou zálohu na důkaz znaleckým posudkem.

35. Lhůty k plnění soud určil třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení