Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

41 C 205/2021 - 229

Rozhodnuto 2023-09-14

Citované zákony (5)

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zvýšení výživného zletilého dítěte takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zvýšení výživného z částky 8.000 Kč na částku 30.000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum] a na částku 35.000 Kč měsíčně od [datum], se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení jednu polovinu těchto nákladů, tedy částku 58.687 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení státu jednu polovinu těchto nákladů, tedy částku 250 Kč splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve [jméno FO]-Místku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozsudku, jímž by soud žalovanému zvýšil dosud stanovenou vyživovací povinnost z částky 8.000 Kč měsíčně na částku 30.000 Kč měsíčně počínaje dnem [datum] a na částku 35.000 Kč měsíčně od [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že první a poslední rozhodnutí ohledně výživného žalobkyně bylo stanoveno rozsudkem Okresního soudu ve [jméno FO]-Místku č.j. [spisová značka], kdy byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a otci bylo určeno hradit na její výživu částku 8.000 Kč měsíčně. Přestože majetkové poměry otce byly velmi dobré a jeho životní úroveň velice nadstandardní, byla mezi matkou a otcem uzavřena dohoda o úhradě výživného pouze ve výši 8.000 Kč, a to za příslibu otce, že žalobkyní koupí ve [jméno FO]-Místku byt o velikosti 2+1, což se ani po apelacích ze strany žalobkyně a její matky ani po více než 5 letech nestalo. Nadepsaný soud, jak sám avizoval pro rozhodování, by stanovil již v roce 2016 s ohledem na majetkové poměry otce násobně vyšší výživné, avšak neučinil tak, jelikož byl vázán dohodou uzavřenou rodiči žalobkyně, která však nebyla ze strany otce naplněna a závazek pořídit dceři byt 2+1 za cenu placení nižšího měsíčního výživného, kterému matka a dcera věřili, nebyl naplněn. Žalovaný otec byl žalobkyní v rámci předžalobní výzvy vyzván, aby hradil měsíční výživné ve výši 30.000 Kč měsíčně a doplatil dlužné výživné za 3 roky zpětně. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], avšak ani žalobkyně ani její právní zástupce ke dni podání této žaloby neobdrželi žádnou reakci. Veškeré náklady a péči nezletilé zajišťuje matka se kterou žalobkyně bydlí v [adresa] ve společné domácnosti. Otec toliko přispívá měsíční částkou ve výši 8.000 Kč a výjimečně nějakým dalším příspěvkem. Od září 2021 nastoupila žalobkyně na vysokou školu na Ostravskou univerzitu, obor Technická výchova se zaměřením na vzdělávání a výtvarná výchova (dvou obor), čímž došlo k dalšímu nárůstu jejich nákladů souvisejících se studiem. Kromě běžných nákladů, které žalobkyně vynakládá, má žalobkyně další pravidelné náklady, mezi které patří následující: - Žalobkyně má problémy s nohami a musí si kupovat speciální zdravotní boty, které jsou dražší než obyčejné, kdy 1 pár vyjde na cca 2.000 Kč až 3.000 Kč. - Žalobkyně má problémy s páteří, časté bolesti hlavy a kvůli nepříjemným migrénám jí matka kupuje drahé doplňky stravy jako vitamíny, kapky CBD atp., které vychází na cca 2.000 Kč měsíčně. - Kvůli zdravotním problémům uvedeným pod bodem 2) musí žalobkyně absolvovat masáže, chodit na plavání a akupunktury – náklady dosahují cca 3.000 Kč měsíčně. K jednorázovým zvýšeným nákladům patří následující: - Žalobkyně nosila rovnátka, které stály 50.000 Kč, otec přispěl částkou 4.000 Kč, zbytek hradila matka. - Žalobkyně neměla počítač, na kterém potřebovala pracovat, proto jí ho dočasně zapůjčila škola, avšak v rámci studia na vysoké škole již potřebuje vlastní. - Žalobkyně absolvovala autoškolu, která stála 12.500 Kč + doporučené navíc jízdy + peníze za testy - celkem 15.700 Kč. - Žalobkyně podávala přihlášky na 3 vysoké školy, za které dohromady zaplatila 1.600 Kč. - Žalobkyně chodila na soukromou výuku německého jazyka, aby úspěšně zvládla dokončit střední školu (hodina výuky 150 Kč), chodila celý 4. ročník na online doučování (měsíčně 600 Kč – celkem za 10 měsíců 6.000 Kč). - Žalobkyně provozuje koníčky jako jsou kolo, brusle, plavání, fitness, spinning, kreslení a na tyto sporty potřebuje tomu odpovídající oděv a obuv, na kreslení potřebuje umělecké potřeby. Matka je od července 2021 zaměstnaná u společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. u které pobírá mzdu průměrně ve výši 22.000 Kč čistého. Další příjmy a hodnotnější majetek nemá. Žalobkyní není známo, že by její otec měl jinou vyživovací povinnost než pouze k ní. Nutno konstatovat, že životní úroveň žalobkyně a majetkové poměry žalobkyně zdaleka nedosahují životní úrovně a majetkovým poměrům jejího otce. Žalovaný jako výlučný vlastník vlastní rozsáhlý soubor nemovitých věcí ve [jméno FO] na [adresa] [jméno FO] v hodnotě desítek miliónů. Žalovaný vlastní 2 velké rodinné domy s garáží a zahradou o výměře cca 4.500 m2 (vše celkem v hodnotě cca 25 miliónů) a dále přilehlé stavební pozemky v součtu o rozloze cca 32 000 m2, jejichž tržní hodnota začíná na částce nejméně 1.200 Kč za m2 (viz zejména parcely parc. č. [hodnota], [číslo] k. ú. [adresa] [jméno FO]). Žalobkyní je známo, že otec již od roku 2002 je zcela finančně nezávislý a žije z úspor a správy majetku, přičemž rovněž podniká. Žalobkyní je známo, že její otec včelaří. Má na zahradě cca 60 úlů a pobírá dotace od státu. Mezi další majetek žalovaného patří rovněž úspory na bankovních účtech, a v hotovosti dosahující podle posledně známé informace žalobkyně cca 14 miliónů. Další investice má otec ve fondech, disponuje zlatem a stříbrem v hodnotě [hodnota] miliónů. Vlastní dále automobil Q7 (cca 1,5 miliónů), škodu Octavia, 2 traktory a další hodnotný majetek. Žalovaný rovněž pobírá nájemné z pronájmů svých nemovitých věcí.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobkyně samotná se před oslovením svého právního zástupce vůbec neobtěžovala kontaktovat otce s požadavkem na zvýšení výživného a otec ani nemohl kroky dcery v tomto směru předpokládat, když nad rámec výživného, které hradí, za celou dobu od posledního rozhodování, plnil na potřeb y dcery dalšími nemalými částkami, o které si říkala nebo které potřebovala a o kterých ve svém návrhu hovoří jako o „výjimečném nějakém dalším příspěvku“. A to pár dní před doručením předžalobní výzvy žalovaný s dcerou komunikoval formou SMS zpráv ohledně uplatnění státního voucheru na pobyt v lázních, o požadavku na zvýšení výživného se nezmínila. Žalovaný je přesvědčen, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zvýšení výživného a z tohoto důvodu považuje návrh na nedůvodný a navrhuje, aby soud žalobu žalobkyně v plném rozsahu zamítnul. Žalovaný nerozporuje skutečnost, že od doby posledního rozhodování uplynula doba téměř 5 let, na druhé straně však možnosti a schopnosti žalovaného neodůvodňují zvýšení výživného, a to ještě 3 roky zpětně a z částky 8.000 Kč měsíčně na 35.000 Kč měsíčně, což je více jak čtyřnásobně. Informaci o tom, že žalobkyně nastoupila na VŠ získal žalovaný až z podaného návrhu, respekt. z předžalobní výzvy k úhradě. Naopak, při poslední návštěvě dcery u žalovaného dne 3. 6. 2021 mu řekla, že na VŠ nemá předpoklady a následně mu sdělila, že pracuje v obchodě u své matky. Již dříve byl žalovaný s dcerou a její matkou domluven, že po skončení střední školy si zařídí u něj v nemovitosti projekční kancelář a za tím účelem žalovaný investoval do rekonstrukce a přípravy prostor nemalé částky dosahující téměř 300.000 Kč. Žalovaný se dále domnívá, že náklady spojené s nástupem na VŠ nejsou vyšší, když střední škola byla soukromá, tedy placená, což u VŠ studia se neplatí. Žalovaný tvrdí, že na jeho straně nedošlo po vydání posledního rozhodnutí ve věci k tak podstatné změně v příjmové a majetkové sféře, aby to bylo důvodem pro zvýšení výživného. Naopak má za to, že existují důvody pro snížení výživného, což však nehodlá v tomto řízení žádat, tvrdit a prokazovat, jelikož si je vědom své vyživovací povinnosti a nákladů na straně žalobkyně. Výživné ve výši 8.000 Kč, hrazené z jeho strany, je však pro tyto účely dostačující. Okresní soud ve [jméno FO]-Místku ve svém odůvodnění rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] (poslední rozhodnutí o stanovení výživného pro nezl. dceru – žalobkyni) na str. 3 rozsudku uvádí, že při rozhodování vycházel z toho, že otec od ledna 2015 nepracuje, není veden na úřadu práce, žije z úspor, které má ve výši 4 milióny, vlastní 2 rodinné domy ve [právnická osoba] (v jednom bydlí, ve druhém bydlí jeho rodiče), vlastní osobní motorové vozidlo zn. Audi Q7, rok výroby 2015, vlastní osobní motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, rok výroby 2005 a vlastní traktor. Při zjištění shora uvedených poměrů otce soud konstatoval, že mezi rodiči dohodnuta výše výživného 8.000 Kč měsíčně odpovídá jak současným potřebám nezl. [jméno FO], tak i současným výdělkovým a majetkovým poměrům, jakož i životní úrovni obou rodičů. Současné poměry na straně otce jsou takové: Otec stále nepracuje (důvody jsou v jeho zdravotním stavu, byl uznán za osobu [podezřelý výraz] znevýhodněnou a aktuálně má podanou žádost o invalidní důchod). Je veden na Úřadu práce ve [jméno FO]-Místku od [datum], bez podpory. Žije ze zbytku úspor, které se ztenčily na částku ve výši cca 70.000 Kč a z příjmu z nájmů. Stále vlastní 2 rodinné domy ve [právnická osoba] (v jednom bydlí a druhý užívá již jen jeho matka). Vlastní osobní motorové vozidlo zn. Audi Q7, rok výroby 2015, vozidlo zn. Škoda Octavia. Už nevlastní traktor, který měl v době posledního rozhodování. Ten prodal v červnu 2017. Z úspor, kterými disponoval v době posledního rozhodování, kromě jejich částečného spotřebovávání (ať již na své potřeby, tak na potřeby dcery), pořídil (proměnil pohledávku na majetek) byt o velikosti 2 + 1 ve [jméno FO]-Místku, [adresa], který původně zakoupil pro dceru, jak zněla dohoda s matkou, ale který dcera odmítla s odůvodněním, že chce byt po rekonstrukci v [adresa], který si vyhlédla za částku ve výši 2.500.000 Kč. Žalovaný tedy předmětný byt pronajímá. Pokud je v návrhu uvedeno, že žalovaný podniká – včelaří a má na zahradě 60 úlů a pobírá dotace od státu, pak pravda je taková, že včelařství se žalovaný věnoval již v době posledního rozhodování soudu a již v té době měl stejný počet úlů. Včelařství považuje žalovaný za koníčka. Má sice 28 úlů (ne 60), ale pouze 13 jich je chovných, na které pobírá skutečně dotace, a to v pohyblivé výši dle dotačních podmínek, např. obdržel dotaci za rok 2020 ve výši 3.960 Kč. Tato částka zdaleka ani nedosahuje náklady, které jsou s včelařstvím spojené. Náklady hradí z výnosů (např. za med). Pokud je v návrhu tvrzeno, že žalovaný má úspory na bankovních účtech ve výši 14 miliónů, pak toto se nezakládá na pravdě. Jediný účet, kterým žalovaný disonuje, je účet vedený u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], kde zůstatek činí okolo 70.000 Kč. Dále žalobkyně v návrhu tvrdí, že žalovaný má investice ve fondech, disponuje zlatem a stříbrem v hodnotě [hodnota] miliónů, pak je tedy na ni, aby tato svá tvrzení prokázala. Žalovaný nechápe, kde na tyto údaje žalobkyně přišla a nerozumí tomu, proč si takto vymýšlí. Žalovaný své potřeby hradí jednak ze zbývajících úspor, částečně z nájmu bytů a dále pak z nájmu pozemku, kdy na základě pachtovní smlouvy má z tohoto pachtu příjem ve výši do 10.000 Kč ročně (v roce 2018 do byla částka 6.500 Kč, v roce 2019 částka 9.000 Kč, v roce 2020 částka 7.800 Kč). Z této částky je třeba zaplatit daň z nemovitých věcí. Tento pozemek však již vlastnil v době posledního rozhodování, když pachtovní smlouva je z [datum]. Žalovaný od roku 1982 pracoval, ať již v pracovním poměru či jako podnikatel. Pracoval tvrdě v těžkém hutním průmyslu. Po práci stavěl pro rodinu dům a hospodařil na pronajatých pozemcích, někdy pracoval i 18 hodin denně a tímto úsilím získal majetek, kterým však disponoval již v době posledního rozhodování. Toto pracovní úsilí si vyžádalo svou daň na jeho zdraví a aktuálně má žalovaný požádáno o invalidní důchod. Má zvýšené výdaje na zdravotní péči, výhledově má jet do lázní pohybového aparátu, avšak kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu trombózy mu lékaři lázně neumožní. Kvůli Covid 19 má odloženou operaci srdce, čeká ho operace páteře krční, kdy mu hrozí ochrnutí a operace páteře bederní, kdy hrozí, že přestane chodit. Dále má nemoci interního charakteru, astma, alergii, tetanii, artrózu ve 2. třídě. Navštěvuje neurologa, který nově diagnostikoval myastenii gravis (nádor v hrudi). Ze zdravotních důvodů není žalobce schopen chůze na delší vzdálenosti, chodí s pomocí hole, ve „špatných dnech“ i s oběma holemi. Nosí bederní pás. Má poškozené loketní nervy, žaludeční vředy, trpí dušností. Má spánkovou apnoi, bolesti hlavy a trpí až nesnesitelnými bolestmi. S neutěšitelným zdravotním stavem žalovaného jsou spojené zvýšené výdaje spočívající zejména ve výdajích za masáže, které žalovaný absolvuje 1x měsíčně s nákladem 600 Kč a 1.000 Kč, zvýšené jízdné, kdy žalovaný dojíždí autem na různá vyšetření, rehabilitace, infúze apod. z místa svého bydliště do Jablunkova (70 km tam a zpět), do [adresa] km), do [adresa] (40 km), doplatky na léky cca 500 Kč měsíčně a další. Žalovaný není schopen vykonávat běžné denní potřeby (úklid, vaření, nákupy, údržba zahrady a v době zhoršení zdravotního stavu ani řízení vozidla). Na tyto činnosti má sjednanou paní na výpomoc, kterou odměňuje jak finančně, tak v naturáliích v podobě medu a toho, co je vyprodukováno na jeho drobném hospodářství. Žalovaný doplňuje, že shora uvedenou výpomoc by spíše očekával od své dcery, ta mu ji však odmítá, že má svoje zájmy a nemá čas. Pokud žalobkyně požaduje hrazení výživného zpětně za 3 roky, v návrhu absentují skutková tvrzení týkající se jejich potřeb za celou požadovanou dobu s rozlišením jednotlivých období a prokazující v čem spatřuje změnu poměrů. Kromě výživného ve výši 8.000 Kč měsíčně žalovaný poskytoval žalobkyni další plnění minimálně v uvedeném rozsahu: 2 x jí pořídil notebook (jednou zn. HP v obchodě Mironet, podruhé Lenovo), fotoaparát zn. Sony, midi věz zn. Panasonic, klávesy Yamaha keeboard v hodnotě 20.000 Kč. Jednou žalovanému matka žalobkyně sdělila, že se něj dcera stydí a shora uvedené dary údajně dala na charitu. Kromě shora uvedeného po celou dobu žalovaný dceři kupuje oblečení, platí dovolené, zaplatil jí vybavení dětského pokoje (např. velká postel včetně matrace za 16.000 Kč, trojdílná skříň, židle, psací stůl, komoda, deka, dekorativní předměty, velký stůl na PC se dvěma monitory). Dále si žalovaný vzpomíná, že žalobkyni zakoupil sluchátka za částku 2.490 Kč, kávovar Dolce gusto za 2.726 Kč, přenosný reproduktor JBL Boombox za 8.000 Kč. V červnu 2020 požadovala žalobkyně uhradit pobyt na Opavsku (sjíždění vody), což žalovaný učinil a zaplatil 12.000 Kč + 724 Kč za stravu. O prázdninách v roce 2020 byl žalovaný s žalobkyní, její matkou a vnučkou na výletě na hradu [adresa]. Náklady hradil ve výši 2.000 Kč žalovaný. Na další dovolenou na Jižní Moravě, na kterou žalobkyně jela dne [datum] přispěl žalovaný částkou 5.000 Kč. Dále žalovaný pořídil žalobkyni dvoje brýle v hodnotě okolo 3.000 zlotých. Pokud žalobkyně požadovala, vždy ji odvezl s kocourem ke zvěrolékaři do [adresa] a platil ošetření. Požadavky na poskytování finančních plnění a zakoupení dalších věcí se stupňovaly a způsob, jak o ně žalobkyně žádala byl čím dál arogantnější. Oproti tomu žalobkyně žalovanému nikdy nepopřála k jeho svátku, narozeninám, žádná maličkost na Vánoce. Komunikace se smrskla jen na požadavky, že něco chce. Když byl žalovaný hospitalizovaný v nemocnici, nejen že ho nenavštívila, ale ani SMS zprávou se nezajímala o jeho zdravotní stav. Dále žalovaný uvádí, že pro žalobkyni založil v minulosti stavební spoření u Komerční banky, a.s., [adresa] pyramida, na které ji spořil a v době dovršení plnoletosti bylo na tomto účtu okolo 100.000 Kč. Tyto finanční prostředky chtěl žalovaný dceři předat osobně k jejím 18. narozeninám jako překvapení a zjistil, že si sama již všechny tyto prostředky vybrala. Místo obyčejného poděkování mu sdělila, že to přece byly její peníze.

3. Mezi stranami byly u prvního ústního jednání učiněny nespornými tyto skutečnosti: - O výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve [jméno FO]-Místku č.j. [spisová značka] ze dne [datum], jímž soud schválil dohodu rodičů, že se žalobkyně svěřuje do péče matky a otec se zavazuje platit výživné ve výši 8.000 Kč. - Otci byla zaslána předžalobní výzva dne [datum], v níž byl vyzván, aby hradil výživné ve výši 30.000 Kč, a to i zpětně za 3 roky. - Otec hradí od posledního rozhodování o výživném na výživném částku 8.000 Kč měsíčně. - Otec má vyživovací povinnost pouze k žalobkyni. - Otec vlastní 2 rodinné domy a 2 byty a dále pozemky. Dle tvrzení žalovaného v jednom rodinném domě žije on, ve druhém rodinném domě žije jeho matka. Oba byty jsou předmětem pronájmu. Některé pozemky jsou pronajímány na základě pachtovní smlouvy.

4. Předmětem sporu mezi účastníky se tak staly tyto skutečnosti: - zda žalobkyně studuje na VŠ a zda vůbec řádně studovala od [datum], - jaké jsou její životní náklady a odůvodněné potřeby, - zdravotní stav žalovaného, - zdravotní stav žalobkyně, - jaká byla změna poměrů od [datum] odůvodňující zvýšení výživného, a to jak na straně žalobkyně, tak na straně žalovaného, - zda životní úroveň a majetkové poměry žalovaného odpovídají navrhovanému zvýšení výživného 5. Žalobkyně byla při prvním jednání ve věci soudem poučena ve smyslu ust. § 118a os.ř., nechť tvrdí, k jaké změně okolností došlo k datu [datum] od poslední doby rozhodování o výživném, když právě od tohoto data žádá zvýšení výživného z 8.000 Kč na 30.000 Kč. Dále byla žalující strana vyzvána, nechť tvrdí, v čem spočívá nadstandardní životní úroveň žalovaného, která by odůvodňovala přiznání výživného ve výši 30.000 Kč, jak je požadováno v podané žalobě. K těmto skutečnostem, které je třeba dotvrdit je také nutno nabídnout konkrétní důkazy, přičemž žalující strana byla poučena, že pokud tyto skutečnosti nedotvrdí a neprokáže, nebude ve sporu úspěšná a ponese rovněž náklady řízení protistrany.

6. Po uvedeném poučení žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení tak, že změna okolnosti nastala dříve, a to v souvislosti s nástupem na soukromou střední školu, kterou žalobkyně úspěšně studovala od roku 2017 do roku 2021 a zakončila maturitní zkouškou. Tato škola byla placena, roční školné 12.000 Kč a dále musely být vynakládány náklady na pomůcky na kreslení. Od roku 2018 došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Měla časté zdravotní problémy s páteří, bolesti hlavy, kupovala CBD kapky, extrakty z bylin, vitamíny, které ji pomáhaly. Žalobkyně s ohledem na svou výšku a velikost nohy potřebovala speciální zdravotní obuv. Žalobkyně během střední školy chodila na soukromou výuku německého jazyka, aby úspěšně zvládla dokončit střední školu (hodina výuky 150 Kč), chodila celý 4. ročník na online doučování (měsíčně 600 Kč, celkem za 10 měsíců 6.000 Kč). Žalobkyně si v rámci dospívání oblíbila koníčky jako jsou kolo, brusle, plavání, fitness, spinning, kreslení a na tyto sporty potřebovala tomu odpovídající vybavení, oděv a obuv. Žalobkyně absolvovala autoškolu celkem za 15.700 Kč. Nosila rovnátka. Od data [datum], kdy žalobkyně žádá zvýšení výživného došlo ke změně okolností – Žalobkyně nastoupila na Vysokou školu v [adresa]. Zvýšení nákladů spočívá zejména v placení měsíčního nájemného včetně služeb a internetu ve výši 5.000 Kč za bydlení v [adresa], úhradě přihlášek na VŠ – za 3 přihlášky celkem 1.600 Kč, náklady na cestovné v rámci [adresa] a cesty na víkendy domů do Řepišť, náklady na pomůcky, učebnice, software, náklady na pořízení PC s monitorem a tabletu (matka žalované uvedla náklady 40.000 Kč a 17.000 Kč za tablet). Nadstandardní úroveň žalovaného, která by odůvodňovala placení výživného ve výši 30.000 Kč od [datum], respek. 35.000 Kč od [datum] spočívá dle žalobkyně v tom, že otec (žalovaný) bydlí, pokud je žalobkyni známo, sám v novém dvoupatrovém rodinném domě na [adresa] ve [jméno FO]-[adresa], přičemž jenom přízemí má zastavěnou plochu 224 m2. Dále otec vlastní vedle domu, ve kterém bydlí další rodinný dům a k tomu zahradu a sad o rozloze 4000 m2. Kromě toho vlastní rozsáhlé pozemky o rozloze 32000 m2. Z pozemků pobírá pachtovné. Dále otec vlastní 2 byty – jeden v [adresa] a druhý ve [jméno FO], které pronajímá. Otec vlastní a využívá automobil Audi Q7 a dále vlastní Škodu Octavii. Má vysoké finanční úspory, vysoké investice do zlata a stříbra. V době, kdy se žalobkyně odstěhovala od otce, tak matce bylo známo, že pouze do zlata investoval min. 5 miliónů a do stříbra 1 milión, přičemž lze předpokládat, že od roku 2015 se tento majetek rozrostl a jeho hodnota je při dnešních cenách daleko vyšší. Otec má rád luxus, kupuje si drahé hodinky, zlato, stříbro. Všechny výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že životní úroveň otce žalobkyně je velice vysoká, čemuž odpovídá zejména jeho standard bydlení, objem vlastněných nemovitých věcí, automobilů včetně úspor a investic. Nutno konstatovat, že žádnou další vyživovací povinnost kromě žalobkyně otec nemá.

7. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu. [Jméno zainteresované osoby 0/0] ve své účastnické výpovědi uvedla, že zvýšení výživného je odůvodněno nákladnými školními potřebami i zdravotní situaci. Střední škola byla soukromá, platilo se 6.000 Kč na půl roku; také vysoká škola je nákladná. Má náklady na výtvarné potřeby, plátna, výstavy. V minulosti platila rovnátka a autoškolu. Další náklady má za ošacení a obutí. Žije s matkou ve dvougeneračním rodinném domě, mají tam své patro. Otec platí 8.000 Kč měsíčně výživné, aktuálně nad rámec výživného ničeho nepřispívá. Do roku 2020 neplatil nad rámec výživného ničeho, to spolu nekomunikovali. V únoru 2020 ho žalobkyně oslovila a pokoušeli se vztahy nějak urovnat. Otec jí nabídl byt ve [jméno FO], ale ona trvala na bytu v [adresa], protože tam má školu. Pak žalovaný řekl, že žádný byt kupovat nebude. V pubertě měla velké bolesti zad a hlavy, trpí migrénami. V důsledku těchto problémů bere drahé vitamíny, CBD kapky a musí hodně cvičit. Cvičí ve fitku, plave, chodí na spinning. Fitko stojí přes 1.000 Kč. Při nástupu na vysokou školu bydlela rok s přítelem [jméno FO], platila cca 5.500 Kč měsíčně za nájem a služby, pak to ale už finančně nezvládala a když se mamce zhoršil [podezřelý výraz] stav, přestěhovala se k ní zpátky. Matka jí koupila počítač, který stál přes 30.000 Kč, tablet 17.000 Kč, telefon 12.000 Kč, to kupovala ještě na střední škole, potřebovala to k maturitě. Zájem o žalovaného projevovala ten rok, kdy se bavili, navštěvovala ho, pomáhala mu, chodila k němu i uklízet. K narozeninám a Vánocům mu pravidelně popřeje. Z výslechu svědkyně [jméno FO], matky žalobkyně, bylo zjištěno, že v roce 2004 koupili s žalovaným, který byl její partner, dům v [adresa], byl to podnikatelský objekt, stál asi 3.000.000 Kč. Ten dům se nakonec prodal asi za 27.000.000 Kč. Z toho se něco vyplatilo firmě [adresa] a začali stavět dům na [adresa] [jméno FO]. Žalovaný také investoval do zlata, nakupoval cihly, dále nakupoval v Polsku stříbro zejména mísy, vázy, příbory. Vedle domu, co stavěli, byl starý dům jeho rodičů, který se opravil a tím se zvýšila jeho hodnota. K těm domům náleží pozemky asi 4000 m2 zahrady, sady a přes 3 ha pole. Po odchodu od žalovaného řešili bydlení a nakonec společně se synem koupili levný dům v [adresa] na hypotéku. Svědkyně splácí polovinu půjčky na tento dům. Dcera je vysoká, má velkou nohu, kupuje jí tedy drahé boty, aby ji neničily nohy, s nimiž má problémy. Také oblečení jí musela kupovat v dospělém oddělení. Žalobkyně má problémy s páteří a bolesti hlavy, proto jí kupuje CBD kapky, kdy jedna lahvička 10 ml stojí až 1.200 Kč a potřebuje 2 za měsíc. Dále kupuji extrakty z bylin a vitamíny od firmy Duo life, kdy lahvička stojí 750 Kč a spotřebuje 1-2 láhve za měsíc. Při posledním rozhodování o výživném žalovaný projevil souhlas s tím, že převede vlastnické právo k bytu ve [jméno FO] na dceru, že pro ni nějaký byt koupí, ale také chtěl, aby svědkyně převedla dům po rodičích na Ukrajině na dceru, což učinila, je to však stará dřevěnice, která vyžaduje opravy. Žalobkyně obdržela od otce notebook, který nebyl funkční, a tak požádala o příspěvek na PC. On jí odmítl s tím, že on také vystudoval bez PC. Nakonec jí ho půjčila škola až do konce studia. Svědkyně platila školné 12.000 Kč ročně a hradila učebnice, otec na pomůcky ani školné nepřispíval. PC s monitorem svědkyně žalobkyni pořídila asi za 40.000 Kč, tablet asi za 17.000 Kč. Otec na to ničeho nepřispěl. K domu žalovaného svědkyně uvedla, že nový dům je asi 200 m2 zastavěná plocha, je 2 patrový a je v něm 8 pokojů včetně kuchyně a velké haly. Dostavěno v r. 2014. Druhý dům byl starý po otci žalovaného, provedla se rekonstrukce, jsou v něm 2 bytové jednotky a v současné době tam bydlí matka žalovaného. V novém domě bydlí žalovaný. K platbám žalovaného nad rámec výživného svědkyně uvedla, že vloni nebo předloni ji koupil nábytek do pokojíčku, který stál přes 20.000 Kč, jinak nic. Ještě koupil dceři 3 nebo 4 ks drahého oblečení za celkem 10.000 Kč, dále jí koupil PC a telefon. Telefon brzy přestal fungovat. Dcera otci telefon vrátila k reklamaci, ale nový jí už nedal. Tak drahé oblečení ji koupil jen jednou, pak spolu byli ještě nakupovat v Pepcu, tam to stojí pár stovek. Dále poslal peníze na dovolenou na Jižní Moravě v srpnu 2020 a v srpnu 2020 také na výlet do Prahy. Asi předloni nebo vloni poslal 4.000 Kč na spodní prádlo. Dcera se s bolestmi hlavy a páteře momentálně neléčí, naposledy byla u lékaře asi před 2 lety. Od loňského roku (2021), kdy nastoupila na VŠ bydlí v bytě v [adresa] a na víkendy jezdí domů. Byt má pronajatý její partner, žalobkyně připívá polovinu nákladů na nájem, celkem platí asi 5.000 Kč. Svědkyně pracuje ve společnosti [právnická osoba] system jako tlumočnice s příjmem 21.000 Kč až 23.000 Kč měsíčně čistého, a ještě tlumočí jako OSVČ v uprchlických táborech. Z rozsudku Okresního soudu ve [jméno FO]-Místku č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že o úpravě poměrů k tehdy nezletilé žalobkyni naposledy rozhodoval soud dne [datum] tak, že schválil dohodu rodičů ve znění, že se dcera svěřuje do péče matky a otec se zavazuje platit výživné ve výši 8.000 Kč měsíčně. V té době žalobkyně navštěvovala 9. třídu základní školy, kde měla standardní potřeby, věnovala se výtvarnému kroužku v rámci Základní umělecké školy ve [jméno FO]-Místku s poplatkem 1.200 Kč pololetně, dále se věnovala plavání s poplatkem 100 Kč za jednu hodinu plavání, byla zdravá, měla zvýšené náklady na pořízení zdravotní obuvi v důsledku zhoršené klenby nohy, jinak měla běžné potřeby úměrné svému věku. Ani jeden z rodičů neměl jinou vyživovací povinnost. Matka pracovala a dosahovala příjmu cca 9.000 Kč měsíčně. Otec v té době nepracoval, žil z úspor, které měl ve výši 4.000.000 Kč. Otec vlastnil dva rodinné domy ve [jméno FO]-Místku, a to rodinný dům velikosti 6+1, ve kterém bydlel a rodinný dům v sousedství velikosti 3+1, ve kterém žili jeho rodiče. K rodinným domům přináleží pozemky. Dále vlastnil osobní motorové vozidlo značky Audi Q7, rok výroby 2015 a osobní motorové vozidlo značky Škoda Octavia, rok výroby 2005 a jeden traktor. Rodiče u ústního jednání potvrdili, že v rámci soudem nařízené mediace uzavřeli mimosoudní dohodu, na základě které se dohodli, že nezletilá [jméno FO] bude svěřena do péče matky, otec bude přispívat na její výživu částkou 8.000 Kč měsíčně s tím, že otec rovněž koupí pro nezletilou [jméno FO] byt I. kategorie ve [jméno FO]-Místku o velikosti 2+1 a matka převede na nezletilou [jméno FO] svůj rodinný dům, který vlastní na [adresa] okrese, vesnici [adresa], jedná se o rodinný dům velikosti 3+1 s přilehlým pozemkem o výměře [právnická osoba] metrů čtverečních. Soud dospěl k závěru, že rodiči uzavřená dohoda je v zájmu tehdy nezletilé žalobkyně, dohodnutá výše výživného otce odpovídá jak potřebám nezletilé, tak i výdělkovým a majetkovým poměrům, jakož i životní úrovni obou rodičů, když na straně matky soud vycházel z příjmu matky ve výši 9.000 Kč měsíčně a skutečnosti, že matka vlastní rodinný dům velikosti 3+1 na Ukrajině. Na straně otce, který nepracuje a není veden na úřadu práce, soud vycházel z úspor otce, které tento vlastní ve výši cca 4.000.000 Kč, navíc vlastní dva rodinné domy ve [jméno FO]-Místku s přilehlými pozemky, dvě osobní motorová vozidla a traktor, ani jeden z rodičů přitom nemá jinou vyživovací povinnost. Zápisem z mediačního jednání rodičů datované dnem [datum] bylo prokázáno, že se rodiče dohodli tak, že otec bude přispívat na výživu dcery částkou 8.000 Kč měsíčně s tím, že otec rovněž koupí pro nezletilou [jméno FO] byt I. kategorie ve [jméno FO]-Místku velikosti 2+1 a matka převede na nezletilou [jméno FO] svůj rodinný dům, který vlastní na [adresa], jedná se o rodinný dům o velikosti 3+1 s přilehlým pozemkem o výměře [právnická osoba] metrů čtverečních. Potvrzením o studiu žalobkyně prokázala, že ve školním roce 2023-2024 studuje prezenční formou bakalářské studium Pedagogické fakulty na Ostravské univerzitě, obor výtvarná výchova pro střední školy a základní umělecké školy. Potvrzením o studiu žalobkyně prokázala, že ve školním roce 2021-2022 studovala prezenční formou bakalářské studium Pedagogické fakulty na Ostravské univerzitě, obor technická a výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání. Doklady o platbách žalobkyně prokázala, že dne [právnická osoba]. 2022 zaplatila v optice částku 4.490 Kč za brýle, dne [datum] částku 15.000 Kč za autoškolu. Příjmovými pokladními doklady bylo prokázáno, že na střední škole hradila školné ve výši 6.000 Kč za pololetí. Výpisem z účtu matky žalobkyně bylo prokázáno, že pravidelně kupuje produkty zn. Cannmedi za několik tisíc korun, jedná se o CBD kapky, vitamíny a bylinné extrakty. Příjmovými doklady byly prokázány náklady žalobkyně na rovnátka a dentální hygienu v roce 2018-2019 ve výši 1.690 Kč, 1.160 Kč, 2.650 Kč a 800 Kč. Emailovou komunikací žalobkyně prokázala, že v od prosince 2019 do roku 2021 s otcem komunikovala, přála mu k Vánocům a narozeninám, ptala se na jeho zdraví. Dále pak řešila slíbenou koupi bytu a úhradu autoškoly. Výpisem z účtu stavebního spoření [adresa] pyramida žalovaný prokázal, že žalované platil a poskytl stavební spoření ve výši 94.010 Kč. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaný vlastní bytovou jednotku č. [číslo] v k.ú. [adresa] v budově č.p. 185, dále pak bytovou jednotku č. 2900/8 v k.ú. [jméno FO] v budově č.p. 1900 a dále pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] [jméno FO], obec [jméno FO]-Místek, přičemž součástí pozemku parc.č. [hodnota] je rodinný dům čp. [číslo] a součástí pozemku parc.č. [číslo] je rodinný dům čp. [číslo]. Nemovitost parc.č. [hodnota] je zatížena věcným břemenem bytu pro matku žalovaného. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2022 bylo zjištěno, že žalovaný vykázal příjmy podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve výši 200.540 Kč, výdaje ve výši 60.162 Kč, dílčí základ daně pak představovala částka 140.378 Kč. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2021 bylo zjištěno, že žalovaný vykázal příjmy podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve výši 156.895 Kč, výdaje ve výši 47.069 Kč, dílčí základ daně pak představovala částka 109.826 Kč. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2020 bylo zjištěno, že žalovaný vykázal příjmy podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve výši 140.380 Kč, výdaje ve výši 42.114 Kč, dílčí základ daně pak představovala částka 98.266 Kč. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2019 bylo zjištěno, že žalovaný vykázal příjmy podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve výši 147.156 Kč, výdaje ve výši 44.147 Kč, dílčí základ daně pak představovala částka 103.009 Kč. Sdělením o poskytnutí dotace bylo prokázáno, že v roce 2022 obdržel žalovaný dotaci na včelstvo ve výši 4.971 Kč. Posudkem OSSZ [jméno FO]-Místek ze dne [datum] žalovaný prokázal, že od [datum] byl uznán invalidním prvního stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, v jehož důsledku poklesla jeho pracovní schopnost o 40%. Zprávou MUDr. [jméno FO], lékaře v oboru neurologie, bylo prokázáno, že zdravotní stav žalovaného neumožňuje zařazení do běžného pracovního procesu. Stejná skutečnost byla zjištěna i ze zprávy MUDr. [jméno FO], obvodní lékařky žalovaného. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo prokázáno, že byl žalovaný uznán invalidním třetího stupně a od [datum] mu byl přiznán invalidní důchod ve výši 20.083 Kč. Výpisem z účtu č. [č. účtu] bylo prokázáno, že u [právnická osoba] je veden běžný účet na jméno žalovaného, na tomto účtu byl k datu [datum] konečný zůstatek 49.954,90 Kč. Dále bylo tímto výpisem prokázáno, že žalovaný od [datum] získává pravidelný příjem z nájmu [jméno FO] ve výši 6.938 Kč a od [datum] ve výši 7.938 Kč, od května získává nájemné od [jméno FO] ve výši 10.097 Kč, od června 2020 ve výši 10.737 Kč za nájem druhého bytu a od prosince 2021 nájemné od [jméno FO] ve výši 12.532 Kč. Dále pobírá od února 2022 invalidní důchod 8.369 Kč měsíčně. Dále bylo výpisem z tohoto účtu prokázáno, že žalovaný obdržel splátku dluhu od [jméno FO] v prosinci 2018 v celkové výši 300.000 Kč, dne [datum] splátku dluhu ve výši 169.833,68 Kč od [jméno FO] a dne [datum] částku 100.000 Kč plus v únoru [právnická osoba] Kč od [jméno FO] s poznámkou, že zbývá dluh 136.000 Kč. Zprávou [právnická osoba]. bylo prokázáno, že měl žalovaný u této banky dva účty, které byly v roce 2020 a 2021 zrušeny, zde byl vykázán příjem dne [datum] ve výši 200.000 Kč. Výpisem z účtu u [právnická osoba]. bylo prokázáno, že v období květen až červenec 2019 převedl částku 1 milion korun ze spořícího účtu na účet u [právnická osoba]. Zprávou společnosti Amundi bylo prokázáno, že celková hodnota investic žalovaného je nulová. Výpisem z centrálního registru vozidel bylo prokázáno, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel dvou motorových vozidel, a to Škoda Octavia, rok výroby 2005 a vozidla Audi Q7 rok výroby 2015. Nájemní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný pronajal byt na adrese [jméno FO] Čecha185, [jméno FO]-Místek nájemnici Alexandře Varadayové za částku 5.000 Kč plus poplatek za služby spojené s užíváním bytu. Z prohlášení nájemnice bytu na adrese [jméno FO]-Místek paní [jméno FO], soud zjistil, že žalovanému platila za období od [datum] do [datum] nájemné za tento byt ve výši 10.737 Kč měsíčně včetně poplatků za služby, když nájem byl sjednán ve výši 8.000 Kč, jak soud zjistil z nájemní smlouvy datované dnem [datum] spolu s dodatkem z [datum]. Nájemnice téhož bytu [jméno FO] písemně potvrdila, že od [datum] platí žalovanému za nájem tohoto bytu částku 12.532 Kč měsíčně, existence nájemního vztahu byla prokázána též nájemní smlouvou ze dne [datum]. Pachtovní smlouvou žalovaný prokázal, že má příjem z pachtu za pozemky pronajaté [jméno FO] ve výši 1.000 Kč z a1 ha pronajaté půdy za rok. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nabyl vlastnictví k bytové jednotce č. [číslo] v bytovém domě č.p. [číslo] v k.ú. [jméno FO]. Nájemní smlouvou pak žalovaný prokázal, že tento byt na adrese [adresa], [jméno FO]-Místek pronajal [jméno FO] za nájemné ve výši 4.000 Kč měsíčně v roce 2018, 5.000 Kč měsíčně od [datum] a za částku 6.000 Kč měsíčně od [datum]. Ze zprávy společnosti [jméno FO] a.s. bylo zjištěno, že tato žalovanému neprodala žádné zboží, pouze od něj vykoupila 2 ks zlatých mincí za 39.840 Kč dne [datum]. Pokladními doklady žalovaný prokázal, že nad rámec výživného zaplatil za věci pro žalobkyni v roce 2021 částku 4.734 Kč, v roce 2020 zakoupil žalovaný dle předložených dokladů věci za celkovou částku 122.135,40 Kč, v roce 2019 prokázal žalovaný nákupními doklady koupi věcí ve výši 56.456 Kč a za rok 2018 za částku 5.005 Kč. Žalobkyně v průběhu řízení avizovala, že některé z těchto položek bude zpochybňovat. K výzvě soudu, nechť tyto námitky upřesní, žalobkyně nereagovala. Teprve při posledním jednání soudu uvedla, že všechny faktury do roku 2020 rozporuje, za rok 2020 uznává věci v hodnotě 78.489 Kč a v roce 2021 částku 3.310 Kč za brýle. Ostatní položky považuje za uplatněné účelově, tyto věci byly zřejmě kupovány dceři přítelkyně žalovaného. Konkrétně žalobkyně neuvedla, které nákupy zpochybňuje a proč. Soud v tomto směru nepoučoval žádnou ze stran k doplnění tvrzení, neboť rozhodujícím faktorem v tomto řízení bylo posouzení životní úrovně obou účastníků, jejich výdělkových možností a potřeb. Výpisem z účtu žalobkyně nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného, aby do [datum] uzavřel s žalobkyní dohodu o výživném, na jejímž základě bude platit výživné ve výši 30.000 Kč měsíčně a doplatil dlužné výživné za 3 roky zpětně ve výši 792.000 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne [datum], jak bylo prokázáno výpisem ze Sledování zásilek [právnická osoba]. Dle ustanovení § 910 o.z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o.z.) Výživné pro děti lze přiznat i za dobu tří let zpětně od zahájení řízení (§ 922 odst. 1 o.z.) Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnout o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti (§ 923 odst. 1 o.z.). Základním předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je zásadně stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného. Potřeby lze dělit na hmotné (ošacení, hračky, školní a studijní potřeby, zdravotní pomůcky, sportovní potřeby apod.) a nehmotné (vzdělání, včetně zápisného a školného, kulturní a duševní rozvoj osobnosti, rekreace atd.). Míra potřebnosti oprávněného je závislá zejména na jeho věku, na zdravotním stavu, na jeho fyzické a duševní vyspělosti (R 14/1966), na způsobu přípravy na budoucí povolání, na existenci zálib a zájmů a dalších skutečnostech. Při zkoumání potřeb oprávněného je nutné vzít v úvahu nejen potřeby obvyklé, pravidelně se vyskytující, ale i potřeby vyskytující se nepravidelně či nahodile pouze např. v době letních prázdnin, v nemoci apod. Vyživovací povinnost upravená v části druhé občanského zákoníku vzniká v zákoně uvedeným subjektům ex lege; pokud o její výši, resp. době plnění rozhoduje soud, rozsudek má s ohledem na uvedené pouze deklaratorní charakter. Zákon výslovně ukládá soudu povinnost vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale z potenciality příjmů povinného, což je možné považovat za východisko pro stanovování výše vyživovací povinnosti, resp. její existence vůbec (viz § 913 odst. 2 věta prvá). Ve shodě s názorem Ústavního soudu je třeba posoudit majetkové poměry povinného komplexně, tedy brát zřetel i na nemovitý majetek otce z hlediska možného adekvátního výnosu, např. nájemného, který by mohl být dosažen, tedy sledovat hledisko potenciality (ÚS III. ÚS 511/2005). Zákon v návaznosti na tradici stanoví, že při zohledňování možností, schopností a majetkových poměrů povinného je třeba „přihlédnout“ k tomu, zda povinný o oprávněného osobně pečuje a v jaké míře tak činí. V daném případě soud při aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení posoudil především, jakým způsobem došlo ke změně poměrů od posledního rozhodování o výživném. Posoudil i odůvodněné potřeby žalobkyně a žalovaného a jejich majetkové poměry. S ohledem na skutečnost, že od posledního rozhodování o výživném uplynula doba 7 let, došlo na straně žalobkyně ke změně poměrů v podobě vyšších nároků na výživné, a to v podobě školních pomůcek, vyšších nákladů na ošacení, obutí, kosmetiku, cestovné, sportovní i kulturní vyžití a doplňky stravy. Lze tak uzavřít, že změna poměrů na straně žalobkyně jistě odůvodňuje zvýšení výživného. Na straně druhé soud musel zkoumat i změnu poměrů na straně žalovaného od doby posledního rozhodování o výživném. Majetkové poměry otce v podobě nemovitostí zůstaly shodné, přibyl pouze jeden byt, který žalovaný zakoupil pro žalobkyni z úspor, ovšem k převodu na ní nedošlo, když měla zájem pouze o byt v [adresa]. Byt tak otec pronajímá. Hodnota motorových vozidel uplynutím času výrazně klesla. V řízení se nepodařilo žalobkyni prokázat, že by žalovaný disponoval movitými věcmi vysoké hodnoty či milionovými částkami na účtech. Naopak bylo v řízení prokázáno, že od posledního rozhodování o výživném byly vyčerpány úspory v hodnotě [hodnota] milionů korun, z nichž otec od roku 2016 žil. V současné době je žalovaný zcela invalidní, byl mu přiznán invalidní důchod 3. stupně, trpí několika závažnými nemocemi, v souvislosti s tím má i vyšší náklady. Jeho příjem tak činí pouze invalidní důchod, nájmy ze dvou bytů a pachtovné v celkové výši cca 30.000 Kč. Současné výživné hrazené žalovaným tak přesahuje výši doporučeného výživného dle tabulek Ministerstva spravedlnosti. Pokud jde o tvrzenou nadstandartní životní úroveň žalovaného z důvodu vlastnictví mnoha nemovitostí, tak k tomu lze uvést, že k této skutečnosti soud přihlíží, nicméně nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby prodával své nemovitosti jen proto, aby uspokojil nadstandartní požadavky žalobkyně na výživném. Jeden z domů, který žalovaný vlastní, byl majetkem jeho rodičů a dosud je zatížen služebností bytu pro jeho matku. V druhém domě žalovaný sám bydlí, postavil ho a není dán žádný důvod, aby jej prodával (viz např. rozhodnutí krajského soudu v [adresa] sp.zn. [spisová značka]). Pokud jde o vlastnictví dvou nájemních bytů, pak za situace, kdy by žalovaný neměl prostředky na hrazení odůvodněných potřeb žalobkyně, bylo by spravedlivé po něm požadovat, aby tyto prodal a hradil žalobkyni výživné. Tak tomu však není, když žalovaný platí výživné ve výši 8.000 Kč, což je částka, která pokryje většinu potřeb žalobkyně, byť neumožňuje nadstandartní životní úroveň. Nadto lze uvést, že pokud by žalovaný tyto byty prodal, zbavil by se části svého pravidelného příjmu, z něhož nyní výživné hradí. Soud tak uzavírá, že neshledal důvod pro zvýšení výživného žalovaného k žalobkyni, když se žalobkyni podařilo v řízení prokázat pouze změnu poměrů na její straně v podobě vyšších nákladů na školní pomůcky a potravinové doplňky. Další zvýšené výdaje a tím pádem i odůvodněné potřeby lze dovodit již ze samotné doby, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném, s ohledem na věk žalobkyně i míru inflace. Přestože byla žalobkyně v řízení poučena ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., aby prokázala, že majetková situace žalovaného umožňuje zvýšení výživného v požadované výši, tato skutečnost prokázána nebyla. Naopak žalovaný v řízení prokázal, že sám není schopen se živit z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a že jeho životní úroveň od doby posledního rozhodování o výživném značně poklesla. Při zhodnocení zvýšených potřeb žalobkyně a snížených možností žalovaného, dospěl soud k závěru, že hrazené výživné ve výši 8.000 Kč dobře odpovídá majetkovým poměrům žalovaného (jeho příjmy by odpovídaly nižšímu výživnému, s ohledem na vlastnictví nemovitostí je však jeho výše adekvátní), a pokryjí i většinu odůvodněných potřeb žalobkyně.

3. Otec se nad rámec výživného podílel i na nákupu oblečení, elektroniky a přispíval na volnočasové aktivity žalobkyně a platil jí stavební spoření, které v době plnoletosti vybrala. Není tak dán důvod ani pro zvýšení výživného zpětně. K žalobkyní tvrzené dohodě, že je otec povinen převést na dceru vlastnictví k bytu, lze uvést, že taková byla sice dohoda rodičů uzavřená před mediátorem, nebyla to však podmínka, pro kterou by soud schválil výživné pro žalobkyni ve výši 8.000 Kč. Dohodnutou výši výživného opatrovnický soud hodnotil jako odpovídající potřebám žalobkyně i tehdejším majetkovým poměrům žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl vůli koupit žalobkyni byt ve [jméno FO]-Místku v souladu se zněním mediační dohody, ta však trvala na koupi bytu v [adresa].

4. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval ustanovení § 150 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal pouze polovinu vzniklých nákladů řízení. Dle ustanovení § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud shledává důvod zvláštního zřetele hodný ve skutečnosti, že žalobkyně dosud není schopna sama se živit a soustavně se připravuje na budoucí povolání. S ohledem na skutečnost, že byla žalobkyně již při prvním jednání soudem poučena o nutnosti tvrdit a prokazovat nadstandartní životní úroveň žalovaného, z níž odvozovala svůj uplatněný nárok, a byla poučena o povinnosti nést náklady řízení protistrany v případě neúspěchu, neshledává soud důvod, pro nepřiznání nákladů řízení úspěšnému žalovanému zcela, pouze v rozsahu 50%. Žalobkyně nereagovala částečným zpětvzetím podané žaloby ani na průběh dokazování, kdy bylo zřejmé, že zdravotní stav a životní úroveň žalovaného nedovolují hradit požadované výživné.

5. Dle ustanovení § 8 odst. 2 vyhl. 177/1996 Sb. stanoví, že „Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění.“ Hodnotu sporu tvoří výše pětinásobku ročního plnění s tím, že za první tři roky je vycházeno z částky ve výši 30.000 Kč mínus 8.000 Kč, tj. požadavek na zvýšení o 22.000 Kč x 36 měsíců = 792.000 Kč + 35.000 Kč mínus 8.000 Kč, tj. požadavek na zvýšení o 27.000 Kč x 24 měsíců = 648.000, celkem 1.440.000 Kč, kdy hodnota [hodnota] úkonu z této částky činí 14.060 Kč. V řízení byly učiněny tyto úkony: - převzetí věci a příprava – 1 úkon - vypracování písemného podání – stanovisko k žalobě ze dne [datum] – 1 úkon - nahlížení do spisu (celkem bylo do spisu nahlíženo 4 x, žalovaný účtuje pouze 1 úkon, kdy nahlížení bylo nezbytně nutné k prostudování výpisů z účtů žalovaného a důkazů založených žalobkyní) - účast u ústního jednání dne [datum] v rozsahu 2,5 hodiny - 2 úkony - vypracování písemného podání ze dne [datum] – 1 úkon - účast u ústního jednání dne [datum] – 1 úkon - účast u ústního jednání dne [datum] – 1 úkon, celkem tedy [hodnota] úkonů á 14.060 Kč = 112.480 Kč Dále náklady řízení představuje: - 8 režijních paušálů á 300 Kč tedy 2.400 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. - náhrada za ztrátu času na cestě k Okresnímu soudu ve [právnická osoba] a zpět do AK v Třinci v rozsahu 8 započatých půlhodin (3 x k ústnímu jednání + 1 x nahlížení do spisu), tedy 800 Kč - cestovné (k ústnímu jednání a studium spisu v roce 2022) osobním automobilem Renault Captur, reg. zn. [SPZ] při ujetí 2 x 60 km a spotřebě 5,4 litrů benzínu na 100 km dle vyhláškové ceny pro rok 2022, tj. 4,70 Kč za 1 km a 37,10 Kč za 1 litr PHM, což činí celkem 804 Kč a cestovné (ke 2 ústním jednáním v roce 2023) osobním automobilem Renault Captur, reg. zn. [SPZ] při ujetí 2 x 60 km a spotřebě 5,4 litrů benzínu na 100 km dle vyhláškové ceny pro rok 2023, tj. 5,20 Kč za 1 km a 41,20 Kč za 1 litr PHM, což činí celkem 890 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku 117.374 Kč a žalované bylo uloženo zaplatit jednu polovinu těchto nákladů k rukám právní zástupkyně žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 a § 150 o.s.ř. tak, že neúspěšné žalobkyni soud uložil povinnost zaplatit polovinu těchto nákladů. Náklady státu jsou tvořeny částkou 500 Kč za lékařskou zprávu.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.