41 C 66/2023 - 53

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti identifikační číslo [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] číslo [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 167 000Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), způsobené nepřiměřenou délkou dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[právnická osoba] [Anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že je jedinou dědičkou po svém manželovi, panu [jméno FO], nar. [datum], zem. [datum]. Dědické řízení bylo skončeno dne [datum] a bylo vedeno nepřiměřeně dlouho a bylo zařízeno průtahy. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši [částka] u žalované dne [datum]. Žalovaná doručila dne [datum] žalobkyni své stanovisko, ve kterém uznala základ nároku a přiznala žalobkyni částku [částka], která byla žalobkyni vyplacena dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu [částka] s příslušenstvím.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok zcela neuznává a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka]. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne [datum] a žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnímu úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdškZ. V postupu soudního komisaře došlo k prodlevě přibližně 6 měsíců od září 2020 do února 2021. V průběhu roku 2021 byl postup soudního komisaře mírně nekoncentrovaný. Celková délka řízení o pozůstalosti se tak jeví jako nepřiměřená. Žalobkyni žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná vycházela ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, resp. [částka] za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení a v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v němž dovolací soud uvádí, že částka [částka] je částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Namítané řízení trvalo necelé 4 roky, což rozhodně nelze označit za délku extrémní. Nebyly zjištěny ani další okolnosti odůvodňující navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalobkyně se na délce řízení podílela svým procesním chováním. Z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení byla základní výše zadostiučinění snížena o 20 %. Žalovaná má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy. Žalobou uplatněný nárok tak žalovaná nepovažuje za důvodný.

3. Žalobkyně ve své replice k tvrzení žalované uvádí, že žalovaná ve své odškodňovací praxi hledá pseudodůvody pro snižování základní částky, aby výše plnění byla co nejmenší. Je povinností soudního komisaře věc připravit, nařídit jednání, věc projednat a vydat rozhodnutí. Pokud žalovaná snížila základní částku o 20 %, pak tak učinila ze své libovůle, a nikoliv z důvodu, že by žalobkyně cokoli učinila v rozporu se svými právy a povinnostmi účastníka řízení. Zároveň žalobkyně vznáší požadavek na „valorizaci“ základní částky, kterou odůvodňuje poukazem na diskriminaci mezi jednotlivými osobami, které jsou ve vztahu ke státu, podstatnou změnu životní úrovně společnosti, inflaci i požadavek přiměřenosti zadostiučinění 4. Strany mezi sebou učinily nesporným, že žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaná doručila dne [datum] žalobkyni své stanovisko, ve kterém uznala základ nároku a přiznala žalobkyni částku [částka]. Za účelem zjištění ostatních rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování.

5. Z Podání ze dne [datum], kterým žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila nárok na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení, které se týká spor, připojené plné moci a doručenky datové správy, soud zjistil, že žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení vedeného před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

6. Z Potvrzení přijetí podání ze dne [datum] vyhotoveného Ministerstvem spravedlnosti ČR soud zjistil, že žalovaná přijala podání žalobkyně a zařadila jej do rejstříku MSP-ODSK-ODSK a předá jej referentu odboru odškodňováni k věcnému vyřízení.

7. Ze Stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 OdškZ. V postupu soudního komisaře došlo k prodlevě přibližně 6 měsíců od září 2020 do února 2021. V průběhu roku 2021 byl postup soudního komisaře mírně nekoncentrovaný. Celková délka řízení o pozůstalosti se tak jeví již jako nepřiměřená. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná vycházela ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, resp. [částka] za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Namítané řízení trvalo necelé 4 roky, což rozhodně nelze označit za délku extrémní. Nebyly zjištěny okolnosti odůvodňující navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení. Žalobkyně se na délce řízení podílela svým procesním chováním. V úvodu řízení žádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření ohledně možnosti odmítnout dědictví, následně musela být opakovaně soudním komisařem urgována k předložení soupisu pozůstalosti. Také v závěrečné fázi řízení nereagovala na výzvy soudního komisaře k podání vyjádření k předchystanému usnesení. Z důvodu podílu žadatelky na délce řízení byla základní výše zadostiučinění snížena o 20 %. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 OdškZ k závěru, že žadatelka má nárok na zadostiučinění ve výši [částka].

8. Z obsahu spisu, který byl veden Obvodním soudem pro [adresa] pod spisovou značkou [spisová značka] ve věci zůstavitele pana [jméno FO], narozeného [datum] a zemřelého [datum], soud zjistil, že dne [datum] byl Obvodnímu soudu pro [adresa] zaslán úmrtní list ze dne [datum] a hlášení o úmrtí ze dne [datum]. Řízení o pozůstalosti bylo zahájeno usnesením ze dne [datum] a k provedení úkonu byl pověřen pan [tituly před jménem] [jméno FO], soudní notář jako soudní komisař. Notář vyzval žalobkyni výzvou ze dne [datum] k dostavení se k předběžnému šetření, které bylo svoláno na [datum]. Součástí spisu je žádost o zaslání nabývacích titulů k nemovitostem zapsaným na LV číslo [hodnota] pro k.ú. [adresa] adresována katastrálnímu úřadu, nabývací tituly, přihláška pohledávky FÚ do dědického řízení a pohledávka k dani z nabytí nemovitostí. Dále je součástí spisu protokol o předběžném šetření ze dne [datum], přípis notářské kanceláře ze dne [datum] adresovaný katastrálnímu úřadu, ocenění družstevního podílu v SBD [adresa] z [datum] a odhad tržní ceny tohoto podílu. E-mailem ze dne [datum] asistentka předsedy senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyšší soudu [tituly před jménem] [jméno FO] táže na informace o dědicích po zemřelém panu [jméno FO] k jejich sp. zn [spisová značka], následuje odpověď notáře, že dědické řízení není dosud skončeno, na to přípisem adresovaným Obvodnímu soudu pro [adresa] ze dne [datum] notář konstatuje, že byla posílána žádost o informace Nemocnici [Anonymizováno] [adresa]. Dále je součástí spisu zpráva ČSSZ ze dne [datum] s přihláškou pohledávky do dědictví, přípis Nejvyššího soudu ze dne [datum] s dotazem, zda je znám okruh dědiců po zemřelém, a přípis notáře ze dne [datum], že v úvahu přicházející dědic je manželka zůstavitele, žalobkyně, která se k dědickému právu nevyjádřila. Dále Obvodní soud pro [adresa] žádal přípisem ze dne [datum] a přípisem ze dne [datum], k jejich sp. zn. [spisová značka], které bylo přerušeno do právní moci rozhodnutí o dědictví, a ze dne [datum] společně s připojenou žádostí ČSSZ ze dne [datum] o sdělení stavu dědického řízení. Na to je sdělováno dne [datum], že řízení není dosud skončeno. Obvodní soud pro [adresa] žádal přípisem datovaným dnem [datum], doručeným dne [datum], k jejich sp. zn. [spisová značka], o sdělení stavu dědického řízení. Do spisu byla založena plná moc, kterou žalobkyně zmocnila [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, (dále jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“), k zastupování. Dále je součástí spisu přihláška pohledávek pana [jméno FO] do dědického řízení ze dne [datum]. Ve spisu je poznámka o nouzovém stavu, který byl v té době vyhlášen v souvislostí s pandemií onemocnění COVID-19. Dále je spisem přihláška pana [jméno FO] ohledně závazku do dědického řízení dne [datum]. Dále je součástí spisu e-mail ze dne [datum] z Obvodního soudu pro [adresa], jehož přílohou je po telefonické domluvě žádost ve věci sp. zn. [spisová značka] o sdělení stavu řízení, a odpověď zástupkyně notáře, že řízení není skončeno a v úvahu přicházejícím dědicem je manželka zůstavitele, žalobkyně, (k dědickému právu se nevyjádřila). Součástí spisu je stížnost právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] na průtahy v dědickém řízení, která je adresována Obvodnímu soudu pro [adresa] a byla zaslána na vědomí notáři [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že Obvodní soud pro [adresa] zasílá notáři stížnost právního zástupce žalobkyně a žádá o vyjádření ve lhůtě 7 dnů a doložení úkonů a jejich časových horizontů od doručení spisu notářské kanceláři a zapůjčení spisu [spisová značka]. Notářská kancelář dne [datum] zaslala soudu a na vědomí právní zástupci žalobkyně sdělení k žádosti soudu a sdělila průběh dědického řízení s tím, že prozatím jediný v úvahu přicházející dědic je žalobkyně, která se dosud nevyjádřila k dědickému právu. Dále je součástí spisu protokol o jednání sepsaný dne [datum], kterým soud vyrozuměl přítomné účastníky o jejich dědickém právu a žalobkyně požádala o lhůtu do [datum]. Dále je součástí spisu přípis ze dne [datum] právnímu zástupci žalobkyně a Nejvyššímu soudu o stavu řízení a jednání, které je stanoveno na [datum], kdy vyprší lhůta na vyjádření se k dědickému právu. Následuje sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a ze dne [datum], že se nepodařilo nahlédnout do spisu Nejvyššího soudu a žalobkyně proto požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se, zda dědictví přijímá, o 30 dní. Notář usnesením ze dne [datum] prodloužil žalobkyni lhůtu k vyjádření se do [datum], o čemž byl spraven i soud. Obvodní soud pro [adresa] žádostí ze dne [datum] žádalnotáře o sdělení stavu řízení. Podáním ze dne [datum] oznamuje [tituly před jménem] Suttner, že pan [jméno FO] byl členem SBD [adresa] a žádá o zařazení členského podílu do majetku nebo o zprávu o řízení. Notář přípisem ze dne [datum] sděluje soudu k dotazu ze dne [datum] a ze dne [datum] k jejich sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], že dědičkou ze zákona je manželka zůstavitele, žalobkyně. SBD [adresa] podáním ze dne [datum] přihlásilo svoji pohledávku do dědického řízení. Emailem ze dne [datum] žádá asistentka předsedy [tituly před jménem] [jméno FO] z Nejvyššího soudu zaslání rozhodnutí případně přípisu, zda se již jedná s žalobkyní. E-mailem ze dne [datum] žádá právní zástupce žalobkyně notáře o zaslání potvrzení, že žalobkyně je jediným dědicem. Dále je součástí spisu záznam, že od [datum] do [datum] byla osoba z notářské kanceláře, která věc vyřizovala, pozitivní na covid. Notář dne [datum] sděluje k dotazu Nejvyššího soudu ze dne [datum], že jedinou dědičkou je žalobkyně a bude nařízeno jednání. Následně je součástí spisu záznam o jednání s [tituly před jménem] [jméno FO], žádost Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] o zapůjčení dědického spisu k jejich sp. zn. [spisová značka] a záznam ze dne [datum] o jednání s [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně termínu jednání. Jednání bylo nařízeno na [datum] a ve spise je protokol o tomto jednání. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byli vyzváni věřitelé zůstavitele, aby ve lhůtě do 4 měsíců od vyvěšení usnesení na úřední desce Obvodního soudu pro [adresa] písemně ohlásili soudu své pohledávky vůči zůstaviteli a tyto doložili s poučením následků, pokud se nepřihlásí. Žalobkyně uplatnila dne [právnická osoba]. 2021 výhradu soupisu pozůstalosti. Notář přípisem ze dne [právnická osoba]. 2021 žádá žalobkyni o zaslání soupisu majetku. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] zasílá soupis pozůstalosti spolu s usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. [spisová značka], rozhodnutím o procesním nástupnictví v daném dovolacím řízení z [datum], doručeno notáři [datum]. Finanční úřad přihlašuje dne [datum] svoji pohledávku dne do dědického řízení. Dále je součástí spisu usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] o přijetí částky ve výši [částka] do úschovy ve věci složitele pana [jméno FO] za účasti příjemce pana [jméno FO]. Přípisem ze dne [datum] sděluje notář, že bylo vyvěšeno usnesení o výzvě věřitelů, dědička, žalobkyně, navrhla, aby soud vyzval zůstavitelovi věřitele, aby v určené lhůtě oznámili soudu pohledávky, jedinou dědičkou je manželka zůstavitele, žalobkyně, která dědictví neodmítla a je též správkyní dědictví a skončení dědického řízení je očekáváno ve 3. čtvrtletí roku 2021. Emailem ze dne [datum] žádá notář o vyvěšení konvokace. Dále je spisem úřední záznam ze dne [datum], kdy [tituly před jménem] [jméno FO] žádal o tři týdny na stanovení hodnoty majetku, dne [datum] a dne [datum] byl urgován o zaslání soupisu majetku. [právnická osoba] 9 žádá zapůjčení spisu, který byl odeslán dne [datum] a navrácen dne [datum]. Spisem je úřední záznam, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v únoru 2022 a dubnu 2022 urgován o zaslání soupisu a v květnu 2022 byl opět [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobkyně urgováni. Podáním ze dne [datum] dokládá [tituly před jménem] [jméno FO] soupis pozůstalosti, který se týká bytové jednotky s tím, že hodnota zanechaného zařízení je nulová, polovina bytu je nadále předmětem sporu, automobil Škoda Favorit je nulové hodnoty a členský podíl v SBD [adresa] činí [částka]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl k provedení úkonů v pozůstalostním řízení nově pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], soudní notář jako soudní komisař, který obdržel spis dne [datum]. Ve věci byla [datum] provedena žádost o lustraci v evidenci motorových vozidel. Přípisem ze dne [datum] požádal notář Městskou část [adresa]-střed, zvláštní matriku, o zaslání oddacího listu a o prověření v evidenci, a Ministerstvo vnitra, oddělení evidence obyvatel, o prověření v evidenci. Úřad městské části [adresa]-střed, oddělení zvláštní matrika, dne [datum] sděluje, že zápis manželství není zaznamenán. Obvodní soud pro [adresa] přípisem ze dne [datum] žádá o vysvětlení, proč není věc dosud skončena. Notář dne [datum] zasílá soudu stručný skutkový stav a sděluje, že se očekává ukončení řízení v 1. čtvrtletí 2023. Obvodní soud pro [adresa] dne [datum] zasílá notáři usnesení č.j. [spisová značka] s doložkou právní moci s žádostí o projednání složené částky v řízení o pozůstalosti po panu [jméno FO]. Do spisu byla založena plná moc, kterou žalobkyně zmocnila [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta, k zastupování. Právní zástupce žalobkyně byl e-mailem dne [datum] informován o stavu řízení. Ministerstvo vnitra, oddělení evidence obyvatel, dne [datum] poskytlo údaje z informačního systému a připojuje oddací list o uzavření manželství dne [datum]. Notář přípisem ze dne [datum] sdělil k dotazu [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, ze dne [datum], že pozůstalostní řízení bylo dosud skončeno. Notář přípisem ze dne [datum] sděluje k dotazu Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], že předpokládaný termín skončení řízení je květen 2023. Součástí spisu je e-mailová komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a notářkou kanceláří. O jednání ze dne [datum] ve věci projednání pozůstalosti byl sepsán protokol. Usnesení ze dne [datum] č.j. [spisová značka], Nd 23/2022, které nabylo právní moci téhož dne, stanovilo obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv a čistou hodnota pozůstalosti s tím, že dědictví nabyla v celém rozsahu jediná dědička ze zákona, pozůstalá manželka, žalobkyně. Dále je součástí spisu zdůvodnění postupu notáře ve věci starší časové řady z [datum], zpráva o pravomocném skončení řízení k [datum] a je založena žádost žalobkyně o uplatnění nároku na náhradu škody za nepřiměřenou délku řízení.

9. Z obsahu stížnostního spisu, který byl veden Obvodním soudem pro [adresa] pod spisovou značkou [spisová značka] ve věci stížnosti žalobkyně na průtahy v řízení sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně adresoval dne [datum] stížnost na průtahy společně s plnou mocí mu žalobkyní udělenou Obvodnímu soudu pro [adresa]. Stížnost byla s výzvou k vyjádření se odeslána notáři. Notář přípisem ze dne [datum] sděluje přehled úkonů v dědickém řízení a dále že po jednání, které je nařízeno na den [datum], bude spis zaslán soudu. Obvodní soud pro [adresa] informoval právního zástupce žalobkyně, že v řízení nebyly shledány průtahy, a to zejména s ohledem na vynucenou nečinnost od poloviny března do [datum] (nouzový stav).

10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

11. Podle § 1 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 1 odst. 3 OdškZ stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Podle § 14 odst. 1 OdškZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

14. Podle § 14 odst. 3 OdškZ uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Podle § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

17. Podle § 31a odst. 3 OdškZ v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a/ celkové délce řízení, b/ složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postupu orgánů veřejné moci během řízení a e/ významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve konstatuje, že podmínka uplatnění nároku dle ustanovení § 14 a 15 OdškZ byla splněna.

19. Ve vztahu k zákonné úpravě odpovědnosti státu za škodu soud poznamenává, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdškZ nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka.

20. Ve vztahu k projednávané věci je třeba připomenout ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanoviska“) vyjádřené, že je nepřijatelné, aby řízení o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení bylo samo nepřiměřeně dlouhé, či aby v jeho průběhu dokonce docházelo k dalším průtahům. Jinými slovy řečeno, není přípustné, aby osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení se znovu i v tomto řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení. K obavám z přílišného prodlužování délky řízení o kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se ostatně vyjádřil i ESLP v konečném rozhodnutí senátu páté sekce ze dne [datum], o přijatelnosti stížnosti č. 40552/02, ve věci Vokurka proti České republice, odst. 61.

21. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, totiž právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z tohoto důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona, popř. čl. 6 Úmluvy mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Současně je třeba připomenout, že skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.), nemůže jít k jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení.

22. S ohledem na výše uvedené se soud dále zabýval otázkou, nakolik byla celková délka řízení přiměřená. Jak vyplývá ze Stanoviska, při řešení této otázky není možné vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by mohla být pokládána za přiměřenou, nýbrž je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti individuálního případu. Výše uvedený časový úsek je tak zapotřebí zvažovat především ve světle působení jednotlivých faktorů uvedených v § 31a odst. 3 pod písm. b) až e) OdškZ, které jsou pak obdobným způsobem hodnoceny i při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění.

23. Řízení o pozůstalosti vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] trvalo ode dne [datum] a při jednání konaném dne [datum] bylo řízení pravomocně skončeno. Celkem se tedy jedná o období dlouhé 3 roky, 9 měsíců a 14 dnů. Soud je so hledem k délce trvání řízení a jeho předmětu názoru, že pro odškodnění nemajetkové újmy žalobkyně v posuzovaném řízení za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení nepostačí jako satisfakce konstatování porušení práva, ale je na místě přiznat jí odškodnění peněžité.

24. Jak Nejvyšší soud ČR ve Stanovisku uvedl, pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] (cca 600 až [částka]) za jeden rok řízení, tj. [částka] až [částka] (cca 50 až [částka]) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy [částka] až [částka] za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak [částka] až [částka]).

25. Takto stanovená základní částka byla následně modifikována ve smyslu § 31a odst. 3 OdškZ, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozené, žalobkyně, kterým přispěla k průtahům v řízení, a k tomu, zda využila dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozenou. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvláště a jednak ve svém souhrnu jakožto soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky řízení musí vycházet z okolností případu, jejichž jsou daná kritéria součástí, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti.

26. Z hlediska celkové délky řízení již bylo v posuzovaném řízení výše konstatováno, že ač soud dospěl k závěru, že doba posuzovaného řízení je nepřiměřená, nejedná se o extrémní délku řízení. Posuzované řízení probíhalo v době opatření proti epidemii onemocnění COVID-19, což do určité míry negativně ovlivnilo dobu trvání řízení. Není proto dán důvod pro navýšení základní částky z hlediska celkové délky řízení.

27. Z hlediska složitosti řízení soud konstatuje, že řízení nevykazovalo vyšší složitost než standardní, a to ani jak po procesní, tak po skutkové stránce. Soud je tak názoru, že není dán důvod pro snížení základní částky s ohledem k jeho složitosti.

28. Z hlediska jednání žalobkyně v řízení nelze odhlédnout od určitých průtahů jí zaviněných, neboť byla několikrát urgována o doložení ocenění majetku poté, kdy u jednání konaného dne [datum] uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, ocenění však doložila až dne [datum] po třech urgencích. Na druhé straně nelze klást žalobkyni k tíži celé období, pro které byla takto vyzývána, aniž by nebylo ve věci soudním komisařem z úřední povinnosti konáno. Soud proto v tomto shledává důvod pro snížení výše nároku o 10 %.

29. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozenou tento soud vidí jako zvýšený. Soud při posouzení významu řízení pro žalobkyni dospěl k závěru, že význam předmětu řízení je pro žalobkyni závažný, neboť se jednalo o pozůstalostní řízení ve věci pozůstalosti po jejím manželovi, pročež navýšil základní částku o 30 %.

30. Soud je toho názoru, že délka posuzovaného řízení 3 roky, 9 měsíců a 14 dnů (od [datum] do [datum]), byla nepřiměřená, což ostatně připustila sama žalovaná. Nemajetková újma, kterou žalobkyně v důsledku toho utrpěla, se presumuje a není třeba ji prokazovat. Žalobkyni tak náleží zadostiučinění za nemajetkovou újmu, spočívající v nejistotě o výsledku posuzovaného řízení.

31. V posuzovaném řízení tak soud vycházel ze Stanoviska, kdy pro určení základní částky vycházel z hranice tj. [částka] za rok řízení, přičemž za první dva roky náleží poloviční částka tj. [částka] ročně, a to vzhledem k tomu, že dobu trvání posuzovaného řízení nelze považovat za extrémně dlouhou, avšak nepochybně přesáhla dobu přiměřenou. Pro výpočet základní částky tak platí, že za období od [datum] (zahájení pozůstalostního řízení) do [datum] náleží žalobkyni částka [částka] (2 x [částka] za rok po zaokrouhlení), za období od [datum] do [datum] částka [částka] (1 rok x [částka]) a za období 9 měsíců od [datum] do [datum], tj. 9 měsíců (po zaokrouhlení) se jedná o částku [částka] (9 x [částka] za 1 měsíc x 9 měsíců), tj. celkem základní částka činí [částka], po zvýšení o 20 % z částky [částka] (30 % zvýšení - 10 % snížení = zvýšení 20 %), tj. o částku [částka], kdy soud zohlednil individuální znaky posuzovaného řízení a základní částku ponížil o 10 % z důvodu jednání žalobkyně v řízení a navýšil o 30 % z hlediska významu předmětu řízení pro žalobkyni, celkem náleží žalobkyni kompenzaci ve výši [částka], od které po odečtení žalovanou již žalobkyni vyplaceného plnění ve výši [částka] zbývá k úhradě částka [částka]., která byla také žalobkyni přiznána ve výroku III. tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení, nárok na nějž se opírá o ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (též jen „o.z.“) a jeho výše o nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyně má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnila postupem podle § 14 OdškZ, tedy ode dne [datum] do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl výrokem I. a II. tohoto rozsudku.

32. Ve vztahu k požadavku na „valorizaci“ základní částky, kterou žalobkyně odůvodnila poukazem na podstatnou změnu životní úrovně společnosti, inflaci i požadavek přiměřenosti zadostiučinění, soud toliko konstatuje, že neshledává důvody pro navýšení základní částky a odkazuje na právní závěry vyjádřené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud ČR shrnul: „…na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1548/19), ani změna životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4059/19). Neexistuje ani důvod pro odchýlení se od této judikatury, což Nejvyšší soud několikrát zopakoval ve svých nedávných rozhodnutích (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], proti němuž směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1844/21). K témuž závěru se přihlásil ve své rozhodovací činnosti i Ústavní soud (srov. body 43 a následující nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1303/21, na který žalobkyně poukázala v doplnění dovolání).“ Dále viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a také ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Kromě toho z části VI Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, vyplývá, že základní částka odškodnění uvedená v rozpětí od částky [částka] do částky [částka] za první dva roky a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne [datum], věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Od těchto závěrů se Nejvyšší soud neodchýlil ani ve svých nedávných rozhodnutích, v nichž (mimo jiné) zopakoval svůj názor, že znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měn na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv (srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Rovněž Ústavní soud ve svých dosavadních rozhodnutích uvádí, že odškodnění přiznávaná za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení ve výši od částky [částka] do částky [částka] považuje za přiměřená a odpovídající životní úrovni (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1303/21).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]) a přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] k podání žalované a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka]. [adresa] k plnění v nákladovém výeroku soud určil v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

34. O lhůtách k plnění ve výroku III. a IV. soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když tyto určil třídenní.

Poučení