42 Ad 14/2022– 33

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Čížkem ve věci žalobkyně: N. B. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2022, č. j. MPSV–2022/180668–911, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2022, č. j. MPSV–2022/180668–911, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 20. 12. 2022 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) ze dne 8. 6. 2022, č. j. 796725/22/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že přiznal žalobkyni příspěvek na zvláštní pomůcku (digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem) ve výši 89 926 Kč. Obsah podání účastníků 2. Žalobkyně namítla, že správní orgány nesprávně určily cenu pomůcky. Správní orgány nezohlednily podmínku stanovenou v § 9 odst. 10 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění zákona č. 228/2019 Sb. (dále jen „zákon o poskytování dávek“), podle níž má pomůcka žadateli s ohledem na jeho zdravotní postižení plně vyhovovat. Úřad práce porovnával ceny jednotlivých komponent tím způsobem, že zadal každou položku na srovnávač cen heureka.cz a vybral vždy nejlevnější položku. Úřad práce nezohlednil, zda nabídka není dočasná, za jakých podmínek ji lze uplatnit či jak nákladné by bylo dodání položky. Nebral v potaz ani relevantnost obchodu. Konkrétně u programu Microsoft Office se jednalo o tzv. multilicenci, se kterou nemůže prodejce kompenzačních pomůcek dále obchodovat. U licencí na programy se jednalo o starší či odlišné verze. U odečítače obrazovky JAWS vycházely správní orgány z ceny, která je pro licenci na 2 roky. Zvláštní pomůcku však žalobkyně pořizuje minimálně na 5 let, aby nemusela podle § 12 odst. 1 písm. c) [správně písm. d), pozn. soudu] zákona o poskytování dávek vrátit část příspěvku. Zvláštní pomůckou nejsou jednotlivé komponenty, ale až sestavený a upravený celek. Proto cena licence od společnosti GALOP zahrnovala rovněž cenu za instalaci, neboť žalobkyně není schopna odečítač obrazovky nainstalovat sama (musí dojít ke konfiguraci a speciálním úpravám.) Dále uvedla, že se od podání žádosti zvýšily ceny zvláštní pomůcky. Dle aktuálně vydané faktury, kterou přiložila k žalobě, je cena nyní 122 900 Kč. Po odečtení 10 % spoluúčasti by měl být žalobkyni přiznán příspěvek ve výši 110 000 Kč.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout. Z podstatné části se obsah vyjádření shoduje s obsahem napadeného rozhodnutí. Dále žalovaný uvedl, že v případě komponentu Microsoft Office Home & Business 2019 za nabízenou cenu 3 690 Kč se jednalo o originální elektronickou licenci kancelářské sady bez časového omezení, kterou lze nainstalovat na jakýkoli počítač a není důvod, proč by jej žalobkyně nemohla využívat. V případě komponentu JAWS 2021 Home Edition byla do výše příspěvku správně zahrnuta částka 54 000 Kč, jelikož se jedná o splnění základních funkčních požadavků. Náklady společnosti spojené s individuálním navržením pomůcky a dodáním pomůcky nelze do příspěvku na zvláštní pomůcku započítat. Smyslem přiznání příspěvku není úhrada celé částky za pořízenou zvláštní pomůcky, ale odvíjí se od podmínky základního provedení pomůcky a nejmenší ekonomické náročnosti. Žadatel může zakoupit pomůcku ve vyšším standardu od vybraného dodavatele, ale příspěvek se bude odvíjet od částky za základní provedení pomůcky nejmenší ekonomické náročnosti. Obsah správního spisu 4. Žalobkyně dne 5. 1. 2021 požádala o příspěvek na zvláštní pomůcku. Na výzvu úřadu práce předložila zálohovou fakturu od společnosti GALOP spol. s. r. o. (dále jen „GALOP“), která vyčíslila digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem GALOP C1165H celkem na částku 116 400 Kč. Uvedené čtecí zařízení se skládá z těchto komponent: * počítač HP ProDesk 400 G7 (i7, 16 GB RAM, 512 GB SSD, 2 TB HDD, včetně klávesnice, myši a záruky 3 roky) za 30 900 Kč; * monitor HP ProDisplay P224 (včetně reproduktorů) za 4 000 Kč; * tiskárna Canon, i–SENSYS MF 113w, multifunkční se skenerem za 4 500 Kč; * Microsoft Office Home & Business 2019 za 7 000 Kč; * ABBYY FineReader 15 ESD za 3 000 Kč; * JAWS Home Edition, Upgrade z verze 16 Professional na 2021+4 za 62 000 Kč; a * WinMenu 2 Beletrik (UPGRADE z WinMenu 1.0) za 5 000 Kč.

5. V řízení před úřadem práce lékařka Okresní správy sociálního zabezpečení Kladno posoudila zdravotní stav žalobkyně. Podle posudku ze dne 16. 4. 2021 zdravotní postižení žalobkyně odpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu podle § 9 odst. 1 a 4 zákona o poskytování dávek. Jedná se o těžké zrakové postižení podle části I, bodu 2, písm. a) přílohy k zákonu o poskytování dávek, žalobkyně trpí úplnou nevidomostí (anophtalmus cong.oc.utr., blepharophimosis oc.utr., amaurosis totalis).

6. Dne 23. 9. 2021 vydal úřad práce ve věci první rozhodnutí, jímž žalobkyni přiznal příspěvek na zvláštní pomůcku ve výši 84 560 Kč. V odůvodnění uvedl, při zjišťování nejmenší ekonomické náročnosti zohlednil níže uvedené částky za jednotlivé komponenty: – počítač HP ProDesk 400 G7 (i7, 16 GB RAM, 512 GB SSD, 2 TB HDD, včetně klávesnice a myši) za 22 826 Kč (nabízený na Bohemia Computers.cz); – u monitoru HP Pro Display P224 vycházel úřad práce z částky 4 000 Kč nabízené společností GALOP, neboť monitor se již neprodává a nelze proto provést srovnání cen; – tiskárna Canon, i–Sensys, MF 113w, multifukční se skenerem za 4 476 Kč (nabízená společností Suntech Computer s. r. o.) – u programu Microsoft Office Home & Business 2019 porovnal ceny s Microsoft Office 2019 pro studenty a domácnost vzhledem k tvrzení žalobkyně o využití pomůcky a zohlednil tak cenu 1 059 Kč (nabízenou na Heureka.cz) – program Abbyy FineReader 15 ESD za 2 592 Kč (nabízený na Whaat.cz); – u programu JAWS Home Edition zohlednil úřad práce cenu 54 000 Kč výhradního dodavatele společnosti GALOP; – u programu WinMenu 2 Beletrik Update zohlednil částku 5 000 Kč výhradního dodavatele společnosti GALOP.

7. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání. Dne 25. 11. 2021 žalovaný zrušil první rozhodnutí úřadu práce a věc mu vrátil k novému projednání s tím, aby posoudit cenu komponentu Microsoft Office Home & Business 2019, nikoliv Microsoft Office 2019 pro studenty a domácnost, který na rozdíl od požadovaného komponentu neobsahuje program Outlook.

8. Dne 8. 6. 2022 vydal úřad práce prvostupňové rozhodnutí, kterým přiznal žalobkyni příspěvek na zvláštní pomůcku ve výši 85 216 Kč. V odůvodnění odkázal na zjištěné ceny v prvním rozhodnutí o přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, pouze doplnil cenovou nabídku za komponent Microsoft Office Home & Business 2019 ve výši 1 790 Kč.

9. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Odvolací námitky jsou v zásadě totožné s námitkami uplatněnými v žalobě.

10. Napadeným rozhodnutím žalovaný změnil prvostupňové rozhodnutí a přiznal příspěvek na zvláštní pomůcku ve výši 86 926 Kč. V odůvodnění uvedl, že úřad práce nesprávně vycházel z nabídky za komponent Microsoft Office Home & Business 2016, nikoliv 2019. Žalovaný proto přičetl k původně zjištěné ceně částku 3 690 Kč za komponent Microsoft Office Home & Business 2019. Uvedl, že z § 9 odst. 10 zákona o poskytování dávek vyplývá, že příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Proto musí účastník řízení předložit rozpis konkrétních komponent požadované pomůcky, aby mohl správní orgán porovnat ceny pomůcky od jiných výrobců či dodavatelů a naplnit tak podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. K námitce žalobkyně týkající se programů Abby FineReader 15 ESD a JAWS Home Edition uvedl, že zohledněné ceny zahrnují DPH. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

12. O podané žalobě soud rozhodoval bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s. Posouzení žaloby 13. Podle § 9 odst. 10 věty první zákona o poskytování dávek platí, že „[p]říspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.“ 14. Podle § 10 odst. 3 zákona o poskytování dávek platí, že „[v]ýše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 400 000 Kč.“ 15. Podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o poskytování dávek platí, že „[o]právněná osoba je povinna tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 84 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla přestala zvláštní pomůcku užívat.“ 16. Převážná část uplatněných žalobních bodů se týká započtení jednotlivých komponent zvláštní pomůcky do její předpokládané ceny, od níž se odvíjí výše poskytnutého příspěvku (§ 10 odst. 3 věta první zákona o poskytování dávek). Rozhodující je v tomto ohledu výklad § 9 odst. 10 věty první zákona o poskytování dávek. Toto ustanovení upravuje kritéria, jimiž se musí správní orgány při stanovení výše příspěvku řídit: (1) příspěvek lze poskytnout jen na pomůcku v základním provedení, (2) které žadateli o příspěvek plně vyhovuje vzhledem k jeho zdravotnímu postižení a (3) které splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti.

17. První kritérium značí, že příspěvek se poskytuje jen na pomůcku jako takovou, jinak řečeno bez „nadstandardního“ vybavení či vlastností. Druhé a třetí kritérium pak upřesňují, co se rozumí oním „základním“ provedením (§ 9 odst. 10 věta první zákona o poskytování dávek: „v základním provedení, které“). To je ostatně patrné i při srovnání se zněním předchozí právní úpravy § 33 odst. 7 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů: „[Základním provedením] se rozumí takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti.“ 18. Druhé kritérium konkrétně požaduje, aby základní provedení zdravotně postižené osobě plně vyhovovalo, což nelze chápat jinak, než že musí být pomůcku schopna – s ohledem na své zdravotní postižení – řádně užívat k účelu, k němuž slouží. Základní provedení pomůcky tedy musí zahrnovat všechny součásti, které jsou nezbytné k řádnému užívání v souladu s jejím účelem. Při hodnocení tohoto kritéria je rovněž třeba vzít v potaz další ustanovení zákona o poskytování dávek. Předně je nutné, aby pomůcka byla použitelná ke konkrétnímu účelu, k němuž ji žadatel potřebuje: sebeobsluze, realizaci pracovního uplatnění, přípravě na budoucí povolání, získávání informací, vzdělávání anebo styku s okolím [§ 9 odst. 5 písm. b) zákona o poskytování dávek]. Vedle toho je dána i časová podmínka. Podle shora citovaného § 12 odst. 1 písm. d) zákona o poskytování dávek je totiž žadatel, který po celou dobu 60 měsíců od vyplacení příspěvku pomůcku neužívá, povinen její poměrnou část vrátit. Základní provedení pomůcky proto musí žadateli umožňovat, aby ji řádně užíval po celou dobu pěti let od vyplacení příspěvku. Tento požadavek přitom nelze chápat pouze jako prostou funkčnost pomůcky (v tomto případě spuštění softwarové aplikace na hardwarovém zařízení), ale i s ohledem na plnění jejího účelu, tedy zda bude možné po dobu pěti let pomůcku fakticky používat k jejímu účelu.

19. Třetím kritériem pak zákon ukládá přihlížet k ekonomické náročnosti pomůcky. To v zásadě znamená, že se výše příspěvku stanoví na základě nejnižší tržní nabídky. Nelze tak vycházet pouze z ceny uvedené v nabídce předložené žadatelem, nýbrž je nutno ověřit, zda je možné pomůcku pořídit i za nižší cenu u jiných dodavatelů.

20. Všechna tři výše rozebraná kritéria jsou kumulativní a nezávislá (základní provedení není tzv. typový pojem, u nějž by bylo přípustné nahradit nedostatek intenzity jednoho prvku jiným). Musí být současně naplněna, což znamená, že jedno kritérium nelze upozadit na úkor jiného. Výši příspěvku proto nelze stanovit např. na základě ceny pomůcky, která je sice nejlevnější, avšak žadatel ji může užívat jen v omezené míře nebo ji nemůže plně využít k požadovanému účelu po celou dobu pěti let. Stejně tak nelze vycházet z ceny pomůcky, jejíž některé součásti nejsou nezbytné k řádnému využití pomůcky k danému účelu, byť by žadateli lépe vyhovovala.

21. Žalobkyně žádala o poskytnutí příspěvku na digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, tj. na pomůcku podle části II, bodu 2, písm. h) přílohy č. 1 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 442/2021 Sb. (dále jen „prováděcí vyhláška“). Tato pomůcka je podle žalobkyní doložené faktury v podstatě tvořena stolním počítačem a speciálním softwarem, který je schopen převést text na obrazovce na hlasový výstup. Skládá se tedy z několika samostatných hardwarových a softwarových komponent, které teprve v souhrnu vytváří pomůcku předvídanou výše citovanou vyhláškou. Na správních orgánech bylo, aby v případě každého komponentu vyhodnotily, zda představuje součást pomůcky nezbytnou k jejímu řádnému užívání žalobkyní po dobu pěti let.

22. Povinností žalovaného plynoucí z § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „správní řád“) bylo, aby z odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo seznatelné, z jakého důvodu považuje odvolací námitky žalobkyně za liché, mylné nebo vyvrácené [srov. např. bod 52 rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 6. 5. 2016, č. j. 10 As 250/2015–92]. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, v nichž se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat, např. tehdy, opomene–li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela reagovat a neučiní tak ani implicitně (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45, či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016–64). Správní orgány nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, č. 26/2009 Sb. ÚS, a rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014–43). O nepřezkoumatelnost nejde ani tehdy, pokud je námitka, kterou správní orgán pominul, pro posouzení věci zjevně irelevantní (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020–31).

23. Žalovaný se však s námitkami žalobkyně žádným konkrétním způsobem nevypořádal. Toliko bez dalšího (aniž by reagoval na argumenty žalobkyně) zopakoval závěry úřadu práce o zjištěné nejnižší nabídkové ceně jednotlivých komponent pomůcky. Nevyjádřil se k námitce žalobkyně, že nejnižší ceny mohou být pouze dočasnými slevovými nabídkami. Na námitku, že zjištěná nejnižší nabídková cena u komponentu Microsoft Office je cenou za multilicenci, reagoval žalovaný až ve vyjádření k žalobě. Ve vztahu k tomuto programu žalovaný v napadeném rozhodnutí pouze korigoval posouzení úřadu práce, který vzal v potaz neaktuální verzi programu. Žalovaný se nevypořádal ani s námitkou týkající se programu Abbyy FineReader (tedy že žalobkyně potřebuje verzi programu, který dokáže převést obrazové PDF do textu). Ze správního spisu vyplývá, že úřad práce při zjištění nejnižší nabídkové ceny tohoto programu vycházel pouze z fotokopie blíže neoznačené webové stránky, ze které není zřejmé, o jaký přesný typ programu se jedná. Nejnižší cena 2 592 Kč byla zjištěna u produktu s následujícím popisem: „FineReader je kompletní softwarová aplikace pro zvyšování produktivity při práci s dokumenty. Nabízí výkonné a zároveň snadno použitelné nástroje pro přístup k informacím v tištěných dokumentech a souborech PDF.“ Není tedy zřejmé, zda se jednou o stejnou verzi programu Abby FineReader, kterou žalobkyně potřebuje.

24. Úřad práce ani žalovaný nijak nereagoval na námitku, že v ceně předložené žalobkyní je zahrnuta i instalace zařízení, kterou není schopna zrealizovat sama. Žalovaný se k tomu vyjádřil pouze ve vyjádření k žalobě. Vyjádření k žalobě však nemůže zhojit nedostatky odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jen na okraj soud uvádí, že předmětem příspěvku na zvláštní pomůcku je sice – obecně vzato – toliko pořízení samotné pomůcky [viz např. doslovné znění § 10 odst. 3 (a řady dalších ustanovení) zákona o poskytování dávek: „příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky“]. Nelze jej proto poskytnout na související služby jako je např. doprava či uživatelské školení. Současně ale nelze opomíjet, že v dané věci je předmětem příspěvku digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem [část II, bod 2, písm. h) přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky]. Jedná se tedy o určitý funkční celek. Tento celek je v praxi tvořen hardwarovou (počítač) a softwarovou (zejm. odečítací a hlasový program) částí. Bez instalace softwaru na hardware a jeho nastavení se proto ještě nejedná o plnohodnotné čtecí zařízení, jehož pořízení je teprve předmětem příspěvku. Jinak řečeno, příspěvek není poskytován na pořízení jednotlivých samostatných komponent pomůcky (hardwaru a softwaru), ale až na kompletní zařízení jako fungující celek. Z hlediska kritéria, podle něhož musí pomůcka žadateli, plně vyhovovat by se tedy měl žalovaný zabývat i tím, zda je nevidomá žalobkyně schopna sama instalaci a nastavení softwaru provést (de facto vlastními silami pomůcku zkompletovat). V případě, že ne, nebyla by zvláštní pomůcka způsobilá k řádnému užívání žadatelkou: slovy zákona by jí plně nevyhovovala vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení. Za těchto okolností by proto bylo potřebné poskytnout příspěvek i na instalaci, nastavení a další činnosti, které jsou potřebné k tomu, aby pořízená pomůcka byla kompletní a plně funkční.

25. Žalovaný tudíž zatížil napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Tento nedostatek soudu brání, aby se po věcné stránce zabýval příslušnými žalobními body. V takovém případě je soud povinen přihlédnout k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z úřední povinnosti (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009–84, č. 2288/2011 Sb. NSS). Žaloba je proto důvodná.

26. Dále žalobkyně namítla, že jako součást pomůcky měla být uznána aktualizace softwaru JAWS Home Edition, neboť by se jinak vystavovala riziku vrácení části příspěvku ve smyslu § 12 odst. 1 písm. c) zákona o poskytování dávek. Jak soud ověřil ze správního spisu, žalobkyně tuto námitku nevznesla v odvolání. Ve vztahu k tomuto programu pouze namítla, že úřad práce nezahrnul DPH do ceny za software. Žalovaný se proto logicky nemohl vyjádřit k nezahrnutí ceny za aktualizaci softwaru. Nad rámec nutného odůvodnění a s cílem předejít nezákonným rozhodnutím však soud upozorňuje na závěry rozsudku zdejšího soudu ze dne 21. 8. 2019, č. j. 57 Ad 10/2018–41, v němž se uvádí, že „[p]ři rozhodování žádosti o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, k pořízení speciálního programového vybavení, včetně jeho budoucích aktualizací a nové verze, je třeba posoudit, zda bude možné toto zařízení využívat k určenému účelu po celou zákonem stanovenou dobu 60 kalendářních měsíců [§ 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením] bez aktualizací nebo nových verzí či nikoliv.“ Podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2019, č. j. 49 Ad 38/2018–20, č. 3998/2020 Sb. NSS, pak platí, že „[i] aktualizace stávajícího, ať již běžného nebo speciálního, programového vybavení může sama o sobě představovat ‚speciální programové vybavení pro zrakově postižené‘ ve smyslu odst. 1 písm. c) oddílu II přílohy 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, umožňuje–li v podstatné míře zachovat funkčnost stávajícího speciálního programového vybavení nebo stávající programové vybavení významně rozšiřuje o funkce snižující handicap žadatele vyvolaný jeho těžkým zrakovým postižením.“ Závěr a rozhodnutí o nákladech 27. S ohledem na shora uvedené závěry soud napadené rozhodnutí zrušil jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalovaný v dalším řízení vázán právním názorem soudu vyjádřeným v tomto rozsudku. V dalším řízení bude na žalovaném, aby se vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně.

28. Žalobkyní navržený důkaz (proforma faktura společnosti GALOP ze dne 7. 11. 2022) soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť soud při přezkumu vycházel ze skutkového stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. Veškeré skutečnosti nezbytné pro posouzení věci nadto soud zjistil z obsahu správního spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně byla ve věci z procesního hlediska plně úspěšná a měla by proto právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, avšak žádné náklady jí nevznikly a ani jejich náhradu nepožadovala. Žalovaný naopak neuspěl a náhrada nákladů řízení mu nenáleží. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.