42 C 112/2019

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 279 720 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou žalobce požaduje po žalované zaplacení částky 279 720 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 4 800 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, doplatek na soudním poplatku ve výši 5 994 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá na žalované z titulu bezdůvodného obohacení zaplacení částky 279 720 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že žalovaná v období od [datum] do [datum] užívala část pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] v rozsahu 555m2, aniž aby k tomu měla jakýkoli právní titul. Tuto skutečnost žalobce zjistil z vytýčení nových bodů hranic areálu čistírny odpadních vod [část obce], které proběhlo dne [datum]. V návaznosti na toto zjištění žalobce nechal vypracovat geometrický plán, kterým byly z původního jednoho pozemku parc. [číslo] odděleny pozemky parc. [číslo] o výměře 213 m2, [číslo] o výměře 75 m2 a [číslo] o výměře 267 m2, vše v k. ú. [obec]. Přípisem ze dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k jednání ve věci hledání řešení nastalé situace. Jelikož mezi stranami nedošlo k dohodě o prodeji předmětného pozemku či jiné vyřešení věci, žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu na zaplacení částky bezdůvodného obohacení za užívání tohoto pozemku v období od [datum] do [datum] ve výši 159 840 Kč s přísl. Podáním ze dne [datum] žalobce svou žalobu rozšířil o částku 119 880 Kč za období od [datum] do [datum]. Usnesením ze dne 14. 9. 2020, č. j. 42 C 112/2019 – 26, níže podepsaný soud změnu žaloby připustil.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve namítla, že stále probíhají mimosoudní jednání, neshoda panuje zejména ohledně výše případné kupní ceny či ceny užívání, když žalobcem požadované částky jsou v rozporu s cenovými předpisy i obvyklou cenou oddělených pozemků. V podání ze dne [datum] pak uplatnila námitku promlčení žalovaného nároku, když čistírna odpadních vod [část obce] je vodním dílem, přičemž ve smyslu ust. §59a zákona č. 254/2001 Sb. je vlastník pozemku, na kterém je vodní dílo vybudované před [datum], postaveno, povinen strpět užívání tohoto pozemku za jednorázovou náhradu (zákonné věcné břemeno). Nárok na jednorázovou náhradu v případě, že mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla nedojde k dohodě o náhradě za užívání pozemku, lze uplatnit u soudu v promlčecí lhůtě, která počíná běžet od [datum] a končí [datum]. Jelikož žalobce podal tuto žalobu až [datum], je jeho nárok promlčen.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Žalobce je vlastníkem části původního pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], v rozsahu 555 m2, z něhož byly na základě geometrického plánu vypracovaného [právnická osoba] a.s. dne [datum], [číslo] 2018, odděleny pozemky parc. [číslo] o výměře 213 m2, [číslo] o výměře 75 m2 a [číslo] o výměře 267 m2, přičemž své vlastnické právo nabyl děděním (výpis z katastru nemovitostí, geometrický plán). Žalobce je dále vlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], o rozloze 3 470 m2 (výpis z katastru nemovitostí).

5. Přípisem ze dne [datum] žalobce žalovanou upozornil, že areál [anonymizováno] [část obce] dlouhodobě zasahuje do pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce, kteroužto skutečnost žalobce tušil, ovšem najisto byla zjištěna až v rámci vytýčení nových hranic areálu [anonymizováno] dne [datum]. Z tohoto důvodu žádá o narovnání (přípis z [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalobce žalovanou upozornil, že užívá část jeho pozemku bez právního důvodu a navrhl, aby s ním za účelem narovnání tohoto nezákonného stavu vstoupila do jednání (přípis z [datum]).

6. Přípisem ze dne [datum], žalované doručeným dne [datum], žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku k zaplacení částky 154 916,80 Kč z titulu užívání části jeho pozemku bez právního důvodu v období od [datum] do [datum] (předžalobní výzva z [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že jeho a její představy o výši materiálního vyrovnání se diametrálně odlišují, za účelem stanovení obvyklé úplaty proto zadá odborné vyjádření (přípis z [datum]).

7. Rozhodnutím ze dne 22. 6. 1977, [číslo jednací], odbor komunálního hospodářství a zemědělství M. hl. m. [obec], udělil povolení ke stavbě rekonstrukce čistírny odpadních vod v [obec a číslo] – [část obce], na pozemcích parc. [číslo]. Z odůvodnění vyplývá, že jde o rekonstrukci za účelem navýšení její kapacity (rozhodnutí odboru komunálního hospodářství a zemědělství M. hl. m. [obec] ze dne 22. 6. 1977, [číslo jednací]).

8. Rozhodnutím č. j. [anonymizováno] S/3 [číslo] ze dne 27. 7. 1998, odbor výstavby MHMP, jako vodohospodářský orgán a speciální stavební úřad, vydal stavební povolení ke změně technologie čistírny odpadních vod [část obce] na pozemku par. [číslo] v k. p. [obec] v okrese [okres] spočívající ve výměně provzdušovacího zařízení aktivačních nádrží (rozhodnutí odboru výstavby MHMP č. j. [anonymizováno] S/3 [číslo] ze dne 27. 7. 1998). Rozhodnutím č. j. MHMP [číslo] [rok] [spisová značka], ze dne 18. 11. 2002, odbor výstavby Magistrátu hlavního města Prahy, jako vodoprávní úřad a speciální stavební úřad, vydal kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání dokončené stavby změny technologie čistírny odpadních vod [část obce]. Z odůvodnění vyplývá, že [příjmení] město Praha podalo dne [datum] návrh na kolaudaci tohoto vodního díla, jehož realizace byla povolena rozhodnutí odboru výstavby MHMP, č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] dne 27. 7. 1998, její změna před dokončením dne [datum] a její prozatímní užívání ke zkušebnímu provozu dne [datum] (rozhodnutí odboru výstavby Magistrátu hlavního města Prahy, jako vodoprávního úřadu a speciálního stavebního úřadu č. j. MHMP [číslo] [rok] [spisová značka], ze dne 18. 11. 2002).

9. Rozhodnutím, které nabylo právní moci dne [datum], Městský úřad Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu, vydal územní rozhodnutí o změně stavby ČOV [část obce] – rekonstrukce a rozšíření na pozemku st. p. [anonymizováno], parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Dle územního rozhodnutí bude kapacita [anonymizováno] v rozsahu stávajícího oplocení areálu navýšena na 37 000 EO. Dojde k odstranění části objektů a technologického zařízení po předchozí výstavbě nových objektů tak, aby [anonymizováno] nebyla odstavena z provozu. Zachovávané objekty budou opraveny a modernizovány. [ulice] část je rozdělena na 18 objektů, technologická části na 11 provozních souborů (rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu, které nabylo právní moci dne [datum]).

10. Rozhodnutím [číslo jednací], ze dne 29. 8. 2011, Městský úřad Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu, udělil stavební povolení na stavbu ČOV [část obce] – stavební objekty na pozemku st. p. 250, parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Dle stavebního povolení bude kapacita ČOV v rozsahu stávajícího oplocení areálu navýšena na 37 000 EO. Dojde k odstranění části objektů a technologického zařízení po předchozí výstavbě nových objektů tak, aby ČOV nebyla odstavena z provozu. Zachovávané objekty budou opraveny a modernizovány. [ulice] část je rozdělena na 18 objektů, technologická části na 11 provozních souborů. Předmětem řízení jsou: SO 12 (komunikace a zpevněné plochy), SO 14 (oplocení), SO 15 (terénní a sadové úpravy), SO 17 (trafostanice), SO 18 (venkovní rozvody elektro, venkovní osvětlení), PS 09 (trafostanice, linka VN) a PS 10 (přenos dat). Z odůvodnění vyplývá, že dne [datum] podal stavební žádost o vydání stavebního povolení na tuto stavbu. Územní rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno dne [datum]. K námitce účastníka řízení – Ing. [celé jméno žalobce] – že stavbou je dotčen jeho pozemek parc. [číslo] se stavební úřad vypořádal tak, že se k ní nepřihlíží, neboť měla být vznesena v územním řízení, kde vznesena nebyla (rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu, [číslo jednací], ze dne 29. 8. 2011).

11. Z výkresové části dokumentace vypracované k územnímu a stavebnímu řízení na rekonstrukci a modernizaci ČOV [část obce], vypracované kanceláří projektová a inženýrská a.s., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], v [číslo], listu týkajícího se situace SO 14 oplocení, a z výslechu svědka žalované, [celé jméno svědka] provedeného k odborné interpretaci tohoto výkresu, jelikož jmenovaný vykonával při poslední modernizaci ČOV stavební dozor, soud zjistil, že nové oplocení bylo vedeno v hranicích oplocení stávajícího (výkresová část dokumentace vypracované k územnímu a stavebnímu řízení na rekonstrukci a modernizaci ČOV [část obce], vypracované kanceláří projektová a inženýrská a.s., [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], v [číslo], list týkající se situace SO 14). Ing. [celé jméno svědka] ve své výpovědi před zdejším soudem dne [datum] uvedl, že při provádění stavby rekonstrukce a modernizace ČOV [část obce] na základě stavebního povolení z [datum] vykonával činnost technického dozoru investora. Stavba začala v roce 2014, ukončena byla v roce 2017, v roce 2018 bylo provedeno její zaměření. Stavba probíhala v areálu stávající čistírny odpadních vod [část obce] v rámci areálu, který byl oplocený. V rámci jednání pak svědek na výkresové části dokumentace pro územní a stavební řízení, listu ke stavbě SO 14 oplocení výslovně ukázal, kde je ve výkresu zakresleno původní oplocení a kde je zakresleno nové s tím, že je vedeno ve stejné lince. Při tomto jednání byl k jednoznačnému určení linky stávajícího a nového oplocení proveden i výškopisný a polohopisný plán k rekonstrukci ČOV [část obce] vypracovaný geodetickou kanceláří [anonymizována dvě slova] dne [datum] [číslo] ze kterého vyplývá, že původní oplocení bylo vedeno ve stejné poloze jako nové oplocení.

12. Soud ve věci vyslechl též svědka žaloby, pana [celé jméno svědka], jehož k žalobci váže dlouhodobý nájemní vztah. Svědek uvedl, že dlouhodobě hospodaří na pozemcích přímo sousedících s čističkou, plot kolem areálu se opravoval několikrát, dnes je plot posunut o kus dál než býval. Svědek vypovídal na základě vlastního pozorování, které však může být zkresleno skutečností, že posunutí plotu může být pouhým okem v kontextu rozlohy čistírny odpadních vod těžko rozpoznatelné. Soud proto po výslechu svědka [celé jméno svědka] provedl ještě výslech Ing. [celé jméno svědka], jakož i listinné důkazy uvedené v odst. 11. výše, z nichž následně má za prokázané, že nový plot byl vystavěn v místě stávajícího.

13. Rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 22. 6. 2020 Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, povolil zkušební provoz čistírny odpadních vod [část obce] do [datum]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že změna technologie ČOV byla povolena rozhodnutím odboru výstavby MHMP pod č. j. [anonymizováno] S/3 [číslo] dne 27. 7. 1998 na pozemcích [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec]. Kolaudační rozhodnutí vydal odbor výstavby MHMP dne 18. 11. 2002 pod č. j. MHMP – [číslo] 2002 VYS/Fi. Na základě stavebního povolení Krajského úřadu středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství [číslo] 2011 [spisová značka] ze dne 15. 4. 2009 pak byla realizována stavba„ [anonymizováno] [část obce] [anonymizováno]“ na pozemcích [číslo] v k. ú., [obec] (rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 22. 6. 2020, [číslo jednací]).

14. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Výslechy obou svědků považoval za věrohodné, při hodnocení dokazování nicméně dal větší váhu listinným důkazům a svědectví Ing. [celé jméno svědka], který na stavbu modernizace ČOV [část obce] na základě stavebního povolení z [datum] coby stavební dozor přímo dohlížel před prostým pozorováním nájemce pozemků sousedních. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Uvedené pak platí zejména pro navržené důkazy znaleckými posudky k výši bezdůvodného obohacení, když uvedená otázka nebyla s ohledem na právní závěry učiněné níže předmětem zkoumání soudu a znaleckým posudkem Ing. [příjmení] z [datum], který byl předložen po koncentraci řízení.

15. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

16. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

17. Podle ust. §2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle ust. §59a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění účinném k [datum], je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání.

19. Podle ust. §55 odst. 1 písm. c) vodního zákona vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací. Samotná čistírna odpadních vod je pak tvořena souborem movitých a nemovitých věcí nacházejících se v oploceném areálu a dohromady tvořící funkční celek – ucelený areál.

20. V posuzované věci bylo prokázáno, a ostatně nebylo ani sporné, že oplocený soubor movitých a nemovitých věcí spolu funkčně spjatých, umístěných mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v rozsahu 555 m2 též na pozemcích parc. [číslo] (213 m2), [číslo] (75 m2) a [číslo] (267 m2), a spolu tvořících areál čistírny odpadních vod [část obce] (dále jen„ ČOV [část obce]“), je ve vlastnictví žalované, a bylo tomu tak i k [datum] (např. stavební povolení z roku 2011 je vydáváno pro žalovanou jako vlastníka). Toto dílo bylo vybudováno v blíže nezjištěném období před rokem 1977, kdy v letech následujících prošlo několika rekonstrukcemi a modernizacemi (např. rekonstrukce spočívající ve zvýšení kapacity realizovaná na základě rozhodnutí odboru komunálního hospodářství a zemědělství M. hl. m. [obec] z 22. 6. 1977, [číslo jednací], rekonstrukce spočívající ve výměně provzdušovacího zařízení aktivačních nádrží realizovaná na základě rozhodnutí odboru výstavby MHMP č. j. MHMP S/3 [číslo] ze dne 27. 7. 1998), přičemž minimálně poslední k důkazu provedená modernizace (navýšení kapacity zahrnující modernizaci stávajících a výstavbu nových zařízení realizovaná na základě rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – [příjmení] [jméno], odbor stavebního úřadu, [číslo jednací], ze dne 29. 8. 2011) byla provedena v rozsahu stávajícího oplocení areálu a za chodu čistírny.

21. Smyslem změn provedených zákonem č. 303/2013 Sb., v ustanoveních upravujících vodní zákon, je vyřešení právních poměrů vlastníků pozemků a vodních děl, která byla vybudovaná před 1. lednem 2002, neboť s účinností od 1. lednu 2002 museli vlastníci vodních děl zřizovaných na cizích pozemcích vyřešit včas své poměry k vlastníkům pozemků. Navrhovaná úprava tedy řeší stav, který zde existuje z doby před účinností stávajícího vodního zákona.

22. Pokud má být smyslem citované úpravy vyřešit stav z doby před účinností stávajícího vodního zákona, zastává soud názor, že za okamžik„ vybudování“ díla je třeba v situaci, kdy faktický rozsah pozemků, na nichž vodní dílo stojí, je neměnný, považovat okamžik, kdy bylo vodní dílo v minulosti vybudováno, tedy v posuzované věci blíže nezjištěný okamžik před rokem 1977, nikoli okamžik, kdy bylo dílo„ modernizováno“, byť i k modernizaci je potřeba stavebního povolení a povolení vodoprávních úřadů. Opačný výklad by totiž vedl k tomu, že jakákoli modernizace by vyžadovala souhlas vlastníka a v případě jeho neposkytnutí by stav vodního díla zůstal„ zakonzervován“ a potenciálně nefunkční.

23. Pojem„ vybudování“ řeší judikatura Nejvyššího soudu ČR tak, že vodní dílo je vybudované v okamžiku, kdy je způsobilé plnit funkce uvedené ve vodním zákoně, přičemž tento okamžik není pojmově vázán na kolaudaci (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1427/2019). Starší judikatura ovšem zastává názor, že v případě staveb vyžadujících stavební povolení jsou tyto způsobilé plnit funkce uvedené ve vodním zákoně až po jejich kolaudaci (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 701/2015 a 28 Cdo 2880/2016). V posuzované věci nicméně bylo prokázáno, že ČOV [část obce] byla vybudována ve smyslu všech citovaných judikátů před rokem 1977, když ve stavebním povolení z roku 1977 se řeší její modernizace. ČOV [část obce] lze tedy považovat za dílo vybudované před rokem 2002.

24. V řízení bylo dále prokázáno, a rovněž nebylo ani sporné, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 213 m2, [číslo] o výměře 75 m2 a [číslo] o výměře 267 m2, které vznikly oddělením z původního pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], a to z titulu dědictví v letech 1997 a 2016 (uvedené skutečnosti soud zjistil z doloženého výpisu z katastru nemovitostí). Pokud žalobce nabyl vlastnictví pozemků na základě dědického oprávnění, lze předpokládat, že k [datum] žalovaná nebyla vlastníkem těchto pozemků, opak ostatně ani žalovaná netvrdí. Lze tedy uzavřít, že k datu [datum] ČOV [část obce] zasahovala na pozemek žalobce, a to v rozsahu 555 m2 (tato skutečnost rovněž nebyla sporná).

25. Na základě všeho shora uvedeného má soud za prokázané, že s účinností od [datum] jsou pozemky parc. [číslo] o výměře 213 m2, [číslo] o výměře 75 m2 a [číslo] o výměře 267 m2, vše v k. ú. [obec], zatíženy služebností spočívající v povinnosti jejich vlastníka strpět stavbu ČOV [část obce].

26. Podle ust. části čtyřicáté šesté čl. LV „přechodné ustanovení“ zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mimo jiné měnil vodní zákon, v případě, že nedojde mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle §59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, do 24 měsíců od [datum], rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

27. Citované přechodné ustanovení zákona č. 303/2013 Sb. tak stanoví lhůtu pro dohodu vlastníků pozemku a vodního díla ve věci náhrady za zřízení zákonné služebnosti do 24 měsíců od dne účinnosti zákona, tedy do [datum]. Nebylo-li v této lhůtě dohody dosaženo, počínaje [datum] měl vlastník pozemku či vodního dílo právo podat návrh na učení výše náhrady k soudu. Promlčecí lhůta k uplatnění tohoto nároku počíná ve smyslu ust. §619 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy od [datum], a trvá tři roky, tedy do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce se o přesahu vodního díla na své pozemky dozvěděl dne [datum], stalo se tak ještě v běžící promlčecí lhůtě, kdy mohl svůj nárok na výplatu jednorázové úhrady uplatnit u žalované a následně u soudu. Svůj návrh na zaplacení částky 159 840 Kč, resp. 279 720 Kč za užívání pozemků parc. [číslo] o výměře 213 m2, [číslo] o výměře 75 m2 a [číslo] o výměře 267 m2, vše v k. ú. [obec], nicméně uplatnil až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovanou uplatněná námitka promlčení je tak důvodná, a proto soud žalobu zamítl (výrok I.).

28. Pokud jde o žádost žalobce, aby soud při rozhodování ve věci nákladů řízení aplikoval ust. §150 o.s.ř. s ohledem na projevený postoj žalované, která nepopírala právní základ žalobcem uplatněného nároku až do [datum], a s žalobcem v těchto intencích i jednala, soud poukazuje na zásadu ignoratia iurat non excusat, podle které nemůže být neznalost zákona pro účastníky omluvou za neuplatnění práva. Z obsahu spisu je zjevné, že ani jeden z účastníků si nebyl až do [datum] vědom toho, že na věc by bylo možné aplikovat ust. §59a vodního zákona a je dílem náhody, že žalovaná byla tou stranou, pro kterou bylo toto ustanovení za daného stavu věci výhodnější. V situaci, kdy žalobce zjistil existenci cizí stavby na svém pozemku ještě v průběhu běžící promlčecí lhůty (na uplatnění práva u soudu měl ještě téměř 11 měsíců), nelze neuplatnění tohoto práva klást k tíži druhé strany, byť ani ona si zjevně nebyla v dané době ustanovení §59a vodního zákona vědoma. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že popsané skutečnosti důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. §150 o.s.ř. nepředstavují a žalované náleží plná náhrada nákladů řízení podle ust. §142 odst. 1 o.s.ř. a contrario.

29. Soud nicméně vychází z ustálené judikatury vyšších soudů (srov. např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2929/07 či II. ÚS 2396/09), na základě které soud dospěl závěru, že pokud je žalovaná veřejnoprávní korporací, která má k výkonu právní agendy zřízeno příslušné právní oddělení, zaměstnávající dostatečný počet odborných pracovníků, kteří jsou schopni zajišťovat ochranu jeho zájmů před soudy, a to i v tomto řízení posuzované věci, nebyly náklady vynaložené na právní zastoupení vynaloženy účelně.

30. O povinnosti k náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle ust. §142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a contrario tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 800 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka ve výši představující 300 Kč za každý ze šestnácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (odpor ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], vyjádření z [datum], [datum], účast na jednání [datum], vyjádření z [datum], [datum], účast na jednání [datum], vyjádření z [datum], [datum], [datum], účast na jednání [datum]), tedy celkem částka ve výši 4 800 Kč.

31. Výrok III. je odůvodněn ustanovením §7 odst. 2 ve spojení s §9 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterých rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Sazba poplatku vychází z položky 1 písm. b) Sazebníků soudních poplatků.

Poučení