42 C 130/2018-123

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 515 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Soud připouští rozšíření žaloby tak, že se žalobce nadále domáhá zaplacení částky 544 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 515 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 000 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 544 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 515 000 Kč od 14. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 000 Kč od 30. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 515.000 Kč s příslušenstvím, způsobené mu v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 32 D 1343/2008. Toto řízení bylo zahájeno dne 11.11.2008 a v době podání žaloby trvalo téměř 10 let. Po celou tuto dobu je žalobce vystaven veskrze nepříjemné životní situaci, kdy nejenom přišel o svou matku, která mu byla nejbližším člověkem, ale navíc byl donucen se vystěhovat z rodného domu, což bylo samo o sobě pro žalobce traumatizující. Žalobce se o svou matku staral po celou dobu její nemoci, která trvala 6 let, v posledním roce pak celodenně. V důsledku péče o matku se pak žalobce vzdal svého tehdy velmi lukrativního a perspektivního zaměstnání, když pracoval jako regionální backseller spol. [právnická osoba] Žalobce uvedl, že se v důsledku soudního sporu ocitl téměř ze dne na den bez„ střechy nad hlavou“ a bez zaměstnání, což se rovněž odrazilo na jeho zhoršujícím se zdravotním stavu. Žalobce se od jara 2009 léčí s vysokým krevním tlakem a srdeční arytmií, opakovaně měl streptokokovou infekci. Trpí rovněž dalšími zdravotními neduhy, jak vyplývá z přiložených lékařských zpráv. Špatný zdravotní stav žalovaného je nepochybně důsledkem stresujících stavů, v souvislosti se soudními spory, které do dnešního dne nebyly ukončeny. Žalobce je navíc nyní v tíživé sociální situaci. I s ohledem na svůj věk má problém se získáním zaměstnání. Od 9.10.2017 je evidován na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, bez příjmu i bez sociálních dávek. Žalobce je podstatnou měrou odkázán na pomoc přátel, protože jeho vlastní rodina přestala být funkční, a to zejména kvůli jeho sestře Mgr. [obec], která ovlivnila oba rodiče proti němu, a to bez jakéhokoliv důvodu. Žalobce celým sporem i délkou řízení trpí i nejenom psychicky, ale i fyzicky, což se projevuje na jeho zdravotním stavu, jak shora uvedeno. Dané řízení bylo přerušeno od 29.6.2009 do 16.4.2015, přičemž žaloba byla podána dne 18.11.2008 a řízení bylo skončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23.10.2014, sp. zn. 4 C 641/2008, který nabyl právní moci dnem 26.11.2008 [ulice] řízení tedy trvalo téměř 6 let, což je rovněž dle žalobce nepřiměřeně dlouhá doba. Pokud by soud dle žalobce po skončení tohoto řízení neprodleně nařídil jednání v dědické věci a neprodleně nechal vypracovat znalecký posudek, mohlo být řízení již dávno skončeno. Protože se tak dosud nestalo, přičítal žalobce k tíži soudů, když Obvodní soud pro Prahu 5 ustanovil znalce po více než půl roce od skončení věci. Žalobce označil jako průtah v řízení jednak dobu šesti měsíců, po kterou byl vyhotovován znalcem (dle žalobce nekompetentním a ovlivnitelným) znalecký posudek, po dalším více než roce bylo rozhodnuto o banálním rozhodnutí o výši znalečného až Městským soudem v Praze dne 28.2.2017, což je dle žalobce jednoznačným pochybením soudů a prodlužováním již de facto formálního dědického řízení. Právě prodloužení sporu v této fázi mělo být pro žalobce velmi poškozující, a to zejména vzhledem k tomu, že mu dne 11.1.2016 zemřel otec [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], posl. bytem [adresa], který sepsal dne 12.1.2012 listinu o vydědění žalobce. Žalobce byl nucen podat proti závětní dědičce [příjmení] [jméno] žalobu na určení neplatnosti vydědění u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 197/2016. V důsledku toho je řízení opět prodlužováno. Žalobce v této souvislosti rovněž popsal postup závětní dědičky, směřující k prodlužování řízení, včetně mimosoudních jednání. Dále žalobce zdůraznil, že byl poškozen i s ohledem na změnu zákonné úpravy předkupního práva, když lze očekávat, že žalobce v rámci dědického řízení po matce spoluvlastnický podíl na nemovitosti zdědí, bude mu podle nové zákonné úpravy předkupního práva ztíženo nakládat s jeho spoluvlastnickým podílem. V neposlední řadě pak žalobce zdůraznil, že v důsledku průtahů ve věci byl nucen podat dne 4.4.2007 návrh na jmenování správce pozůstalosti, čemuž soud vyhověl, avšak správce dědictví přes opakované urgence dosud nevyplatil žádnou zálohu v souvislosti s výnosy z pronájmu nemovitosti a žalobce je tak krácen na svých majetkových právech. Žalobce uzavřel, že po celou dobu průběhu dědického řízení i vedlejšího řízení o určení měl zájem na co nejrychlejším průběhu sporu, rychlejší průběh řízení urgoval a rozhodně se nijak nepodílel na průtazích tohoto řízení, které byly zcela jednoznačně způsobeny příslušnými soudy. Při stanovení výše nemajetkové újmy, způsobené délkou řízení žalobce vycházel z částky 20 000 Kč za každý rok řízení (první dva roky v poloviční výši), celkem tedy za 9 let a 7 měsíců částka 171.667 Kč. Uvedenou částku dále navrhl zvýšit nejméně trojnásobně, a to s ohledem na zvláštní okolnosti případu, kdy je neustálým prodlužováním sporu poškozován jednak na zdraví, a to jak po psychické a fyzické stránce, tak po stránce materiální, když byl díky úmrtí matky a zahájenému dědickému řízení a vedlejšímu sporu donucen svou sestrou se vystěhovat z rodné vily, kterou v současné době nejenom nemůže užívat, ale nemá odpovídající majetkový prospěch. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 12.4.2017 žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 13.4.2017 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 515 000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení původně vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 641/2008 a 32 D 1343/2008. Žádosti žalobce vyhověno nebylo. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení sp.zn. 32 D1343/2008 i sp.zn. 4 C 641/2008 s tím, že obě řízení byla zahájena ve stejný měsíc u Obvodního soudu [obec a číslo]. Jejich délka dosáhla k dnešnímu dni celkem 9 let a 2 měsíce. Ani jedno z řízení není doposud pravomocně skončeno, v obou řízeních jsou nařízena další jednání. Řízení dědické je k dnešnímu dni přerušeno do doby určení okruhu právních nástupců po jednom z pozůstalých, který v mezidobí zemřel. Převážná většina úkonů byla činěna notářkou jako soudem pověřenou komisařkou. Rozhodnutí soudu v řízení jsou činěna pouze ve vztahu jeho rozhodování o podaných odvoláních proti procesním rozhodnutím soudní komisařky. Průběh řízení dědického značně komplikovaný a složitý. K dnešnímu dni není možné v řízení dále pokračovat pro probíhající řízení související, rovněž dědické. Ihned pár dní po zahájení řízení podal žalobce jako jeden z pozůstalých, žalobu na určení vlastnictví k nemovitosti, tvořící potencionální součást pozůstalosti. Z toho důvodu bylo řízení přerušeno na dobu skoro 6 let. Následně byl mezi pozůstalými řešen spor o určení ceny nemovitosti jako součásti pozůstalosti. Z toho důvodu byl vypracován znalecký posudek, jeho vyhotovení trvající přes rok a půl ale bylo komplikováno jednak chováním pozůstalých, jednak úmrtím jednoho z pozůstalých, když bylo nutno vyčkat určení okruhu jeho dědiců v dalším dědickém řízení. To bylo rovněž přerušeno na dobu rozhodnutí soudu o související žalobě, kterou se žalobce domáhal určení svého dědického práva, resp. neplatnosti vydědění. Celkově tedy doba trvání dědického řízení byla přerušena třemi souvisejícími řízeními, přičemž v důsledku neukončení jednoho z nich věc stále neskončena. Vzhledem ke komplikovanosti způsobené souvisejícími řízeními žalovaná zhodnotila délku napadeného dědického řízení jako přiměřenou. Co se týče řízení souvisejícího, projednávajícího žalobcem podanou žalobu o určení vlastnictví k nemovitosti, zde rozhodoval soud I. stupně rozhodoval o meritu věci celkem 2x, soud II. stupně rovněž, 1x ve věci rozhodoval i Nejvyšší soud ČR a 1x Ústavní soud ČR, který svým nálezem celé rozhodnutí Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudu I. a II. stupně co do výroků o nákladech řízení zrušil. O odvoláních do procesních rozhodnutí bylo rozhodováno 2x. Po stránce skutkové se jedná o věc velmi složitou. Předmětem řízení je žaloba na určení vlastnického práva zpětně ke dni smrti pozůstalé, jejíhož majetku se týká rovněž řízení dědické. Zpochybnění platnosti darovací smlouvy na nemovitost, kterou uzavřela zesnulá a její dcera jako jedna z pozůstalých, vychází z tvrzení, že zesnulá v době jejího uzavření konala v duševní poruše a smlouva je tedy absolutně neplatná. Duševní porucha zesnulé je odvozována z jejího zdravotního a psychického stavu, spojeného s Alzheimerovou nemocí. Pro posouzení stavu zesnulé a přítomnosti duševní poruchy byl předložen žalobcem zdravotní posudek, na základě rozhodnutí soudu byl vypracován nový. Ten byl následně znalcem doplněn, vypořádány byly námitky účastníků a na základě názoru odvolacího soudu vypracován posudek revizní. Rovněž bylo vyslechnuto 10 svědků a provedena výpověď účastnická a výslech znalce. Po právní stránce mimo merita věci byla posuzována existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva. Následně byla soudem hodnocena a posuzována zjištěná duševní porucha co do právních následků ve vztahu k napadené darovací smlouvě. Byť bylo soudem o meritu věci již rozhodnuto, žalobce stále nesouhlasí s výroky o nákladech řízení. Z toho důvodu věc řešena až u Ústavního soudu ČR, který ve věci vyhlásil nález a všechna předešlá rozhodnutí co do rozsahu nákladů řízení zrušil. Postup soudů v dané věci žalovaná označila za plynulý a v logickém sledu událostí, bez zjištěných průtahů. Vzhledem k výše zmíněné náročné povaze projednávané věci především co do důkazní náročnosti, označila délku řízení rovněž hodnotit jako přiměřenou. Význam obou řízení pro žalobce žalovaná neshledala jako zvýšený, když věc nelze podřadit pod žádnou z judikatorně presumovaných věcí, které mají zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči (trestní, opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu či věci týkajícím se života nebo zdraví). Žalovaná uzavřela, že v daném případě nedošlo k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě a stát proto není odpovědný za tvrzenou nemajetkovou újmu. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobce svou žalobu dále doplnil a označil jako průtahy řízení 4 C 641/2008 skutečnost, že první jednání ve věci bylo nařízeno až téměř po roce od podání žaloby, a to dne 5.9.2009, další jednání opět až za 4 měsíce dne 12.1.2010, jednání soudu dne 14.6.2010 bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, usnesení o ustanovení znalce bylo soudem vydáno až dne 9.12.2010, znalecký posudek MUDr. [příjmení], znalkyně byl soudu doručen až dne 14.3.2011, i v této záležitosti došlo tedy jednoznačně k průtahům na straně soudu, dle názoru žalobce pak navíc měl být znalec ustanoven bezprostředně po zahájení řízení, další významná prodleva byla od jednání dne 14.6.2010 do 30.5.2011, tedy opět téměř po roce, další jednání opět po téměř půl roce – 11.10.2011, tedy opět významná prodleva, jednání u Městského soudu v Praze opět po půl roce dne 19.4.2012, jednání u OS pro P 5 po zrušeném rozsudku opět téměř po více než roce, dne 28.5.2013, další jednání po 8 měsících, dne 14.1.2014.

4. Při ústním jednání soudu žalobce dále navrhl rozšíření žaloby 10.7.2020 o další částku 135 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 30.10.2018. Žalobce dále prostřednictvím svého právního zástupce doplnil, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení sp.zn. 32 D 1343/2008 vypočetl tak, že s ohledem na délku řízení od 11. 11. 2008 do 30. 12. 2018, kdy bylo pravomocně skončeno (tzn. bez 12 dnů 10 let), přičemž každý rok násobil 20 000 Kč (první dva roky polovinou této částky) a dospěl k částce 179 333,34 Kč. Co se týče zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení sp.zn. 4 C 641/2008, vycházel z jeho trvání od 18.11.2008 do 18.1.2019, tedy 10 let a 2 měsíců, přičemž tuto rovněž vynásobil 20 000 Kč a dospěl k částce 183 333,33 Kč Celkem tedy za obě řízení vypočetl částku 362 662,67 Kč, kterou dále zvýšil o 50% a dospěl ke konečné částce 544 000 Kč, jejíž úhrady se tedy v řízení domáhá.

5. Žádostí o náhradu nemajetkové újmy způsobené délkou řízení částku ve výši celkem 440.001,00 Kč uplatnil žalobce dne 12.4.2017 nárok na náhradu škody u žalované prostřednictvím své právní zástupkyně, a to podle délky řízení, které ke dni uplatnění nároku trvalo 8 let a 4 měsíců, celkem tedy požadoval částku ve výši 146.667,00 Kč trojnásobně navýšenou.

6. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 6.2.2018, žalovaná potvrdila uplatnění nároku na náhradu škody, resp. na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze strany žalobce a tento nárok jako nedůvodný odmítla odškodnit.

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. 32 D 1343/2008 soud zjistil následující: Součástí tohoto spisu je hned na počátku úmrtní list [jméno] [příjmení], týkající se tedy daného zemřelého, jehož dědické řízení je v dané věci vypořádáváno. Dle oznámení pozůstalosti ze dne 24.10.2008, kdy zemřelá [jméno] [příjmení] zemřela ve FN [část obce] a pozůstalým je manžel, bydlící v totožném bydlišti jako zemřelá. Usnesením ze dne 11.11.2008 bylo zahájeno dědické řízení pod sp.zn. 32 D 1343/2008. Notář předvolal právního zástupce žalobce 1.11.2008 k předběžnému šetření na 11.12.2008. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], načež následovalo sdělení právní zástupkyně žalobce z 3.12.2008 o tom, že jí byla udělena ze strany žalobce plná moc k zastupování v dědickém řízení, a tato je předložena. Současně je předkládán znalecký posudek z odvětví psychiatrie a klinické psychologie k osobě [jméno] [příjmení], vyhotovený MUDr. [jméno] [příjmení] a PhDr. [jméno] [příjmení]

20. října 2008, podle kterého lze tvrdit, že posuzovaná trpí již dlouhodobě, nejméně po dobu 2 let, závažnou duševní chorobou, a sice Alzheimerovskou organickou demencí, jejíž projevy potencují i projevy mozkové encefalopatie dané změnami při dlouhodobě probíhajícím metabolickém onemocnění – diabetu – cukrovce II. typu, léčené insulinem. Typické projevy této demence jsou postupně narůstající poruchy paměti, soustředění, orientace, stavy bezradnosti a zvýšené sugestibility. V průběhu onemocnění může docházet ke kolísání projevů a i ke stavům zdánlivého zlepšení klinického stavu. Protože je porucha neléčitelná, nelze uvažovat takové zlepšení, aby se psychické projevy blížily původní normě. Všechny aktivity činěné posuzovanou v době popsané choroby a všechny právní akty prováděné posuzovanou v této době, nelze proto pokládat za projev svobodné vůle posuzované, ale za jednání motivované psychickou poruchou. Dále právní zástupkyně žalobce informuje notáře o podání žaloby o určení vlastnictví ve věci 4 C 641/2008, která byla podána 18.11.2008, toto je založeno jako součást spisu. Notář vyhledával závěť v rámci Notářské komory ČR, resp. bylo nahlédnuto do Centrální evidence závětí notářkou JUDr. [jméno] [příjmení]. Žádná listina podobného tipu nalezena nebyla. Při předběžném šetření konaném dne 11.12.2008 proběhlo slyšení účastníků a byl sepsán majetek. Notář dále provedl dotazy na katastrální úřad, [ulice] spoření [obec] spořitelny, Penzijní fond [obec] spořitelny, Modrou pyramidu, Českou spořitelnu, [ulice] inspektorát hl.m. [obec], a to dotazem z 11.12.2008. Následně, rovněž notářka 15.12.2008 učinila dotaz na penzijní fond, resp. tento byl jménem notářky vyhotoven. Dne 9.1.2009 sdělil JUDr. [jméno] [příjmení] udělení plné moci ze strany druhé dědičky [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 20.1.2009 notář vyzval přípisem JUDr. [jméno] [příjmení] k předložení smlouvy o pronájmu hrobového místa zůstavitelky a soupis jejích dalších movitých věcí, tak jak bylo dohodnuto při jednání konaném 11.12.2008, příp. tedy aby k předložení vyzvala pozůstalého syna [celé jméno žalobce]. Tento přípis byl zaslán notářkou 26.1.2009 zástupkyni žalobce. Notář přípisem z 9.2.2008 žádal o seznámení s průběhem řízení vedeného pod sp.zn. 4 C 641/2008 o určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví], k.ú. [část obce] a urgoval JUDr. [příjmení] a rovněž Obvodní soud pro Prahu 5. Dne 16.3.2009 sdělila Advokátní kancelář [příjmení] & [ulice] movité věci ve vlastnictví zemřelé a zaslala smlouvu o nájmu hrobového místa. Dne 19.3.2009 notářka urgovala dotaz na průběh řízení ve věci 4 C 641/2008 a následně nařídila jednání na 6.5.2009, ke kterému povolávala pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce] a zástupce obou sourozenců. Rovněž urgovala sdělení výsledku řízení ve věci 4 C 641/2008. Poté bylo 6.5.2009 před soudní komisařkou provedeno jednání, na kterém byl shrnut majetek ve společném jmění manželů a výlučný majetek zemřelé. Dne 13.5.2009 sdělil Obvodní soud pro Prahu 5, že ve věci 4C 641/2008, tato není dosud skončena a první jednání je nařízeno na 15.9.2009. Dne 19.5.2009 přijala notářka sdělení JUDr. [jméno] [příjmení] s tím, že oba jeho klienti, tedy Mgr. [jméno] [příjmení] a [obec] [celé jméno žalobce] souhlasí s cenou osobního automobilu zn. Hyundai ve výši 180 tis. Kč a zasílá rovněž plnou moc udělenou [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne 19.6.2009 navrhla notářka JUDr. [jméno] [příjmení] přerušení řízení s ohledem na projednávání věci pod sp.zn. 4 C 641/2008. Obvodní soud pro Prahu 5 tomu vyhověl usnesením z 29.6.2009 pod č.j. 32 D 1343/2008 – 62, kdy dědické řízení přerušil s ohledem na probíhající řízení o vypořádání společného jmění manželů a určení vlastnictví po zemřelé ve věci 4 C 641/2008 u Obvodního soudu pro Prahu 5. Usnesení nabylo právní moci 11.8.2009. Dne 21.7.2009 zaslala Advokátní kancelář, [příjmení] & [ulice] notářce sdělení, že žalobce, tedy [celé jméno žalobce] navrhuje projednání a rozhodnutí věcí v současné době nesporných s tím, že tedy s přerušením řízení souhlasí v části, týkající se řízení o určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem. Pokud jde o přerušení řízení ve vztahu k těmto nemovitostem, tedy navrhuje tento úkon až teprve poté, co bude rozhodnuto o věcech nesporných. Nato odpověděla přípisem notářka 24.7.2009 s tím, že tedy o dalším postupu bude žalobce vyrozuměn a v řízení v současné době není možno pokračovat, neboť se spis nachází u Obvodního soudu pro Prahu 5. Dne 21.8.2009 informovala notářka zástupce žalobce o tom, že v dědické věci po [jméno] [příjmení], [datum narození], tedy toto dědické řízení bylo přerušeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29.6.2009, které nabylo právní moci 11.8.2009 a v dědické řízení tedy nelze pokračovat, aniž by bylo možné určit rozsah aktiv dědictví a obvyklou cenu majetku. Rovněž žádala notářka o zaslání konečného rozhodnutí ve věci 4 C 641/2008 přípisem z 21.8.2009 30.9.2009 žádala opětovně o zaslání konečného rozhodnutí ve věci. Nato odpověděl Obvodní soud pro Prahu 5 4.11.2009, že řízení ve věci 4 C 641/2008 dosud není skončeno a další jednání je nařízeno na 12.1.2010. Notářka se opět 21.1.2010 dotazovala na stav řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5, načež obdržela 4.2.2010 odpověď v podstatě totožnou, jako předchozí s tím, že další jednání je nařízeno na 6.4.2008. Zde se jedná pravděpodobně o překlep. Dne 15.2.2010 informovala Fakultní nemocnice v [část obce] Obvodní soud pro Prahu 5, že doposud není z jeho strany provedeno rozhodnutí o pozůstalosti, peněžní hotovosti a cenných předmětech po pacientech, kteří zemřeli již v roce 2008, kdy konkrétně jmenuje [jméno] [příjmení] s tím, že tedy tyto jsou uloženy v depozitu v pokladně LDN. Nato reagovala notářka 1.3.2010, že dosud není známo, kdo bude dědicem uloženého majetku v depozitu LDN, protože toto řízení není dosud skončeno. Dne 10.5.2010 žádala notářka o sdělení průběhu řízení ve věci 4 C 641/2008. Tento dotaz opakovala 29.6.2010, 31.8.2010 a rovněž 23.11.2010. Nato reagoval Obvodní soud pro Prahu 5 podáním ze 16.12.2010 s tím, že uvedená věc není dosud skončena a v současné době byl stanoven soudní znalec. Notářka opakovala další dotaz na stav řízení 1.3.2011, načež obdržela odpověď 12.4.2011 o tom, že další jednání v dané věci je nařízeno na 30.5.2011. Dne 8.7.2011 se znovu notářka dotazovala na stav řízení, obdržela odpověď 25.7.2011 s tím, že řízení není dosud skončeno. Fakultní nemocnice v [část obce], LDN, znovu 7.10.2011 informovala o uložení pozůstalosti ve svém depozitu, na což reagovala notářka podáním z 11.10.2011 s tím, že tedy jakmile bude znám dědic věcí uložených v depozitu LDN, budou informováni. Notářka znovu učinila dotaz 2.11.2011 na stav řízení ve věci před Obvodním soudem pro Prahu 5, tento opakovala [číslo] 23.1.2012 obdržela odpověď, že rozsudek vyhlášený ve věci 18.10.2011, není pravomocný, protože bylo podáno odvolání. Další dotaz opakovala notářka 4.4.2012 a obdržela odpověď, že daný spis je prozatím u Městského soudu v Praze k vyřízení odvolání. Notářka 22.6.2012 žádala o seznámení se stavem a průběhem řízení vedeného pod sp.zn. 4 C 641/2008, příp. o zaslání konečného rozhodnutí s vyznačenou doložkou PM Městský soud v Praze. Tento jí odpověděl 3. července 2012 s tím, že rozsudek byl rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 19.4.2012 zrušen a spis byl vrácen k dalšímu řízení a je tedy možné si rozhodnutí vyžádat u Obvodního soudu pro Prahu 5, kam byl spis vrácen. Notářka žádala 6.11.2012 Obvodní soud pro Prahu 5 o seznámení se stavem a průběhem řízení ve věci 4 C 641/2008, tuto žádost opakovala 4.1.2013. Následně obdržela 17.1.2013 odpověď, že řízení není dosud pravomocně skončeno a další jednání je nařízeno na 4.3.2013. Notářka opět opakovala totožný dotaz 11.3.2013 a obdržela zprávu 27.3.2013, že další jednání je odročeno na 28.5.2013. K opakované žádosti z 11.6.2013, kterou notářka znovu opakovala 31.7.2013, načež obdržela opět odpověď Obvodního soudu pro Prahu 5 z 27.6.2013, že věc dosud není skončena. Další dotaz činila notářka 2.10.2013, 4.10.2013 obdržela odpověď, že v současné době je spis u Městského soudu v Praze s odvoláním účastníků do přiznaného znalečného. K novému dotazu z 9.12.2013, 20.2.2014 obdržela notářka odpověď ze 4.3.2014 s tím, že ve věci byl vydán 14.1.2014 rozsudek, který byl účastníky napaden odvoláním. Notářka opět učinila dotazy 13.5.2014 a 1.7.2014, přičemž obdržela 10.7.2014 odpověď, že spis je s odvoláním u Městského soudu v Praze. K opakované žádosti notářky ze 4.12.2014, tato obdržela rozsudek ve věci 4 C 641/2008 ze dne 14. ledna 2014 a rozsudek MS v [obec] č.j. 70Co 323/2014 – 366 ze dne 23.10.2014, který původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14.1.2014 č.j. 4 C 641/2008 – 314 ve věci samé a výroku o nákladech řízení státu potvrdil a změnil ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky navzájem. Notářka následně 2.2.2015 žádala právního zástupce žalobce o sdělení, zda klient souhlasí s tím, aby nemovitosti v rámci dědického řízení byly oceněny dle souhlasného prohlášení účastníků citovaného v rozsudku Městského soudu v Praze částkou 30 mil. Kč. Totožný dotaz vznesla k zástupci ostatních dědiců. Nato odpovídá 16.2.2015 zástupce ostatních dědiců, že tyto dědice již nezastupuje, plná moc se vztahovala pouze na řízení před soudem. Notářka 17.2.2015 žádala totožné sdělení přímo od samotných dědiců. Dne 27.2.2015 obdržela telefonickou informaci od pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení] s tím, že tato nesouhlasí s oceněním nemovitostí dle rozhodnutí Městského soudu v Praze, tedy dle souhlasného prohlášení účastníků, a žádá o ustanovení znalce. Dne 14.4.2015 byl kontaktován soudní znalec s tím, zda souhlasí s ustanovením v dané věci znalcem. Usnesením z 16.4.2015 č.j. 32 D 1343/2008 – 146 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení], byl ustanoven znalec [titul]. [jméno] [příjmení] a tento bylo pověřen k vyhotovení znaleckého posudku v dané věci. Notářka se 20.4.2015 dotazovala zástupkyně žalobce, zda byla dosažena shoda mezi klientem a ostatními účastníky dědického řízení ohledně ocenění obrazů, spadajících do dědického řízení. Dále zaslala usnesení o jmenování znalce znalci totožného dne a dotazovala se rovněž na dosažení shody v rámci ocenění obrazů dalších účastníků. Nato odpovídá znalec 23.4.2015, který svolal místní šetření na 14.5.2015 za účelem ocenění nemovitostí v rámci dědického řízení a e-mailem z 27.4.2015 odpověděla pravděpodobně druhá z dědiců, že uvedené obrazy, resp. dva z uvedených obrazů jsou majetkem jejího otce a o této skutečnosti byl informován tedy již do protokolu i notář 6.5.2009. Co se týče dalších obrazů, tyto nespadají do probíhajícího dědického řízení. Dále konstatuje, že jako projev dobré vůle již 17.12.2008 bratrovi vydala soupravu porcelánu„ [obec]“ a 9.2.2009 i požadované zlaté šperky. [obec] příbory se v domácnosti po její matce nevyskytovaly. Dne 2.6.2015 informoval znalec notářku o průběhu místního šetření v rámci získání informací a podkladů pro podání znaleckého posudku v daném dědickém řízení, kdy konstatuje, že místní šetření neproběhlo zcela standardně za účasti všech stran, či jejich zástupců. Na místě samém se pozvané strany sešly před domem, vyjma pana [celé jméno žalobce], ten byl hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Úvodem znalec vyzval přítomné, aby předložili podklady citované v pozvánce a případně sdělili svá stanoviska s tím, že tedy ze strany pana [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho právní zástupkyně JUDr. A. [příjmení] k předání a sdělení informací či podkladů nedošlo. Podklady byly znalci poskytnuty v omezeném rozsahu Mgr. [příjmení] a dodatečně zaslány i další podklady e-mailem. Rovněž konstatuje, že byl vyzván ze strany pana [jméno] [celé jméno žalobce] a advokátkou JUDr. [příjmení], aby místní šetření ukončil a bylo naznačováno zpochybnění jeho kroků pro ocenění, atd. Notářka potvrdila obdržení dopisu ze strany znalce 4.6.2015, dále učinila úřední záznam 21.7.2015, kdy byla kontaktována JUDr. [jméno] [příjmení], která požádala o urgenci znalce k podání znaleckého posudku a vyjádřila své znepokojení nad přístupem pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení] při místním šetření s tím, že tedy jí ze strany zaměstnanců notářky bylo sděleno, že tedy bude zaslána znalci urgence a po obdržení znaleckého posudku bude tento účastníky k podanému posudku kontaktovat, aby se mohli vyjádřit. Urgence skutečně byla zaslána 21.7.2015 znalci a dále 14.9.2015 byl znalec opět urgován s upozorněním na ustanovení § 53 o.s.ř. Následně opět e-mailem z 27.10.2015 byl urgován znalec o vyhotovení posudku nejpozději do 15.11.2015 a tento byl tedy k předchozí žádosti znalce prodloužen do 10.12.2015. Podáním z 23.11.2015 žádala Advokátní kancelář [příjmení] & [ulice] notářku o urgenci znaleckého posudku, návrhu na ustanovení nového znalce a navrhovala uložení pokuty znalci a rovněž Mgr. [obec]. Dne 24.11.2015 založila notářka úřední záznam, týkající se sdělení JUDr. [příjmení], předcházejícího sdělení, kdy tedy jí oznamuje, že lhůta pro vyhotovení znaleckého posudku byla prodloužena do 10.12.2015 s tím, že tedy je zde zástupkyní žalobce zaměstnancům notářky sděleno, že Mgr. [obec] nevpustila zástupce žalobce, ani žalobce do znalcem prohlížené nemovitosti a nebylo jim umožněno účastnit se znaleckého úkonu v rámci dědického řízení. Dne 22.12.2015 e-mailem urgoval zaměstnanec notářky vyhotovení znaleckého posudku u znalce s tím, že jej upozornil na udělení pořádkové pokuty ve výši 10 tis. Kč. Nato reagoval 4.1.2016 e-mailem znalec s tím, že tedy spolupracující realitní kancelář mu ve slíbeném termínu nedodala konečnou verifikaci jeho výstupů a tyto bude přebírat uvedeného dne odpoledne, proto žádá o prodloužení termínu do středy 6.1.2015. Následně tedy je doručen notářce znalecký posudek, datum vypracování 28.12.2015 s datem, k němuž se ocenění provádí 20.10.2008. Datum místního šetření je 14.5.2015. Znalecké posudky byly zaslány notářce 7.1.2016. Dále byla přiznána ze strany Obvodního soudu pro Prahu 5 odměna znalci usnesením 32 D 1343/2008 – 194 z 8.1.2016 a 11.1.2016 byl zaslán znalecký posudek zástupkyni žalobce, rovněž ostatním účastníkům dědického řízení. Dne 13.1.2016 informovala Mgr. [obec] notářku, že nesouhlasí s oceněním uvedených nemovitostí a rovněž sděluje, že 12.1.2016 zemřel pozůstalý manžel zemřelé [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že tedy bude zřejmě nutné vyčkat na určení právních nástupců po pozůstalém. Dne 11.2.2016 podala Advokátní kancelář [příjmení] & [ulice] odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 z 8.1.2016 o přiznání znalečného. Toto bylo přeposláno e-mailem rovněž ze strany soudu notářce. Notářka žádala 18.3.2016 o sdělení právních nástupců pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce], a sice notářku, která danou věc řešila, tedy JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. a požádala Městský soud v Praze o zaslání pravomocného rozhodnutí s vyznačenou doložkou PM ve věci odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.1.2016, č.j. 32 D 1343/2008 – 194. Dne 21.3.2016 informoval žalobce prostřednictvím své zástupkyně notářku o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ze dne 14.3.2016, kterým byl proveden zápis vlastnického práva zemřelé [jméno] [příjmení], a to po pravomocně skončeném soudním řízení. Dne 21.3.2016 informovala JUDr. [jméno] [příjmení] notářku o tom, že zůstavitel zemřel jako vdovec, šetřením v CEO bylo zjištěno, že by mohl zůstavitel mít tři děti, toto bylo vyvráceno, zůstavitel měl jen dvě děti, a to pozůstalou dceru Mgr. [jméno] [příjmení] a pozůstalého syna [celé jméno žalobce]. Zůstavitel sepsal závěť, ve které ustanovil univerzální dědičkou svou dceru Mgr. [jméno] [příjmení] a vydědil svého syna, pana [celé jméno žalobce]. Tento byl vyzván k podání žaloby podle ustanovení § 170 z.ř.s. Dne 17.3.2016 podal žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně námitky proti znaleckému posudku ze dne 28.12.2015 a založil posudek znalkyně [titul]. [příjmení] proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.1.2016. Tento byl vyhotoven [titul]. [jméno] [příjmení] 7.3.2016. Dne 21.4.2016 žádala notářka o zaslání pravomocného rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci ve věci odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.1.2016, pod č.j. 32 D 1343/2008 – 194. Dne 2.6.2016 zaslala notářka Obvodnímu soudu pro Prahu 5 předkládací zprávu k rozhodnutí o opravném prostředku v souvislosti s napadeným usnesením, jako na č.l. 194 uvedeného spisu a odvoláním žalobce. Dne 10.10.2016 žádala notářka o sdělení stavu ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 5 v daném dědickém řízení. 18.8.2016 notářka sdělovala [obec] pyramidě informaci, týkající se práv a povinností zůstavitelky v rámci smlouvy vedené u [obec] pyramidy. Rovněž informovala 15.9.2016 Fakultní nemocnici v [část obce], že dosud dědické řízení není skončeno. Dále 10.10.2016 kontaktovala notářkou kancelář zástupkyně žalobce s dotazem na průběh dědického řízení, přičemž jí bylo přislíbeno, že tedy toto bude urgováno na Městském soudu v Praze. Notářka skutečně 10.10.2016 urgovala stav řízení u Městského soudu v Praze, tento jí 31.10.2016 odpověděl, že z obsahu spisu vyplývá, že znalec na pokyn soudu vypracoval znalecký posudek o ceně nemovitosti pro účely dědického řízení a vyúčtoval znalečné. S ohledem na odvolací výhrady je však nezbytné, aby bylo odvolání [celé jméno žalobce] doručeno znalci s tím, aby se v určené lhůtě k odvolání vyjádřil, a tedy teprve poté bude spis předložen Městskému soudu v Praze. Notářka 6.12.2016 vyzvala znalce k vyjádření se k odvolání žalobce a žádala notářku ve věci vedené v rámci dědického řízení pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce] o sdělení právních nástupců, a sice podáním ze 6.12.2016. Dne 12.12.2016 předložil znalec své stanovisko k námitkám žalobce společně s listinami, které mu byly k dispozici v rámci vypracování znaleckého posudku. Dne 13.12.2016 zasílala notářka předkládací zprávu k danému rozhodnutí s odvoláním právního zástupce žalobce a vyjádřením znalce. Usnesením Městského soudu v Praze ve věci 24 Co 147/2016 – 295 ze dne 28. 2. 2017 bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.1.2016 č.j. 32 D 1343/2008 – 194, potvrzeno. Notářka urgovala 27.3.2017 zaslání pravomocného rozhodnutí ve věci vedené před Městským soudem v Praze 7.4.2017 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce návrh na jmenování správce pozůstalosti s tím, že tedy o tomto informoval rovněž zástupce dalšího dědice, přičemž konstatoval, že tedy rovněž podal žalobu na určení vlastnictví z 20.6.2016 Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Dne 29.6.2017 žádala notářka Obvodní soud pro Prahu 5 o sdělení stavu řízení ve věci žaloby na určení neplatnosti vydědění, vedené ve věci pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne 13.7.2017 sepsala notářka protokol, pod číslem listu 314, kdy přítomna byla advokátka a insolvenční správkyně v rámci [právnická osoba] Insolvence, JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M., s ohledem na to, že byl podán návrh na ustanovení správce dědictví zástupkyní žalobce. Tato souhlasila s ustanovením své osoby do funkce správce části dědictví zůstavitelky, popsaného v protokolu. Dne 11.7.2017 informovala notářka ve věci vedené v dědickém řízení po [jméno] [celé jméno žalobce], že byla podána žaloba o určení dědického práva panem [celé jméno žalobce] a informuje tedy o tomto JUDr. [příjmení] jako notářku, provádějící dědictví ve věci [jméno] [příjmení]. Dne 14.7.2017 žádala notářka Obvodní soud pro Prahu 5 o sdělení v jakém stavu se nachází řízení o určení dědického práva, vedeného pod sp.zn. 26 C 197/2016. Dne 13.7.2017 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením 32 D 1343/2008 – 316 o ustanovení správce části dědictví majetku patřícího do společného jmění manželů zůstavitelky a pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelého dne 11.1.2016, a to týkající se pozemků na listu vlastnictví [číslo] osobního automobilu v daném dědictví, a sice JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne 19.7.2017 informoval Obvodní soud pro Prahu 5 notářku, že řízení pod sp.zn. 26 C 197/2016 je přerušeno a mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání. Dne 31.7.2017 podala pozůstalá [číslo] tedy Mgr. [obec] prostřednictvím svého právního zástupce odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 pod č.l. 316, tedy proti ustanovení správce dědictví. Toto odvolání doplnila 4.8.2017. Dále byl spis předložen 24.8.2017 Městskému soudu v Praze k rozhodnutí a tento usnesením č.j. 24 Co 162/2017 – 338 ze dne 31.10.2017 původní usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13.7.2017 č.j. 32 D 1343/2008 – 316 potvrdil. Toto usnesení nabylo právní moci 28.11.2017. Dne 24.11.2017 podala právní zástupkyně žalobce vyjádření k odvolání Mgr. [obec]. Notářka žádala 5.1.2018 JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení], jako správkyni dědictví, o zaslání zprávy o činnosti správce části dědictví za rok 2017 a rovněž 5.1.2018 žádalo Obvodní soud pro Prahu 5 o sdělení, v jakém stavu se nachází řízení o určení právních nástupců pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce], tedy ve věci 26 C 197/2016. Nato 15.1.2018 obdržela zprávu od Obvodního soudu pro Prahu 5, že ve věci je na 14.3.2018 nařízeno jednání. 15.1.2018 žádala zástupkyně ředitelky správy soudu JUDr. [příjmení] o zapůjčení dědického spisu s tím, že přišla žádost o zadostiučinění z Ministerstva spravedlnosti, a toto je žádá o zapůjčení spisu. Notářka 18.1.2018 uvedený spis k vypořádání zadostiučinění zapůjčila, kdy sepsala, na č.l. 353, přehled úkonů. Notářka žádala správkyni dědictví o podání zprávy o činnosti správce části dědictví za rok 2017, a to do 15.3.2018, a to přípisem z 5.1.2018, načež obdržela zprávu od správkyně dědictví z 22.2.2018. Dne 4.4.2018 doručila správkyně dědictví notářce další zprávu. Dne 10.4.2018 žádala notářka Obvodní soud pro Prahu 5 o zaslání konečného rozhodnutí s doložkou právní moci ve věci 26 C 197/2016, načež obdržela zprávu, že v této věci je na 24.5.2018 nařízeno ústní jednání. Následovala žádost Obvodního soudu pro Prahu 5 z 12. dubna 2018 o zapůjčení spisu notářky. Tento notářka zapůjčila 18.4.2018 ke sp.zn. 26 C 197/2016. Dne 24.5.2018 se notářka dotazovala JUDr. [jméno] [příjmení], zda jeho klientka Mgr. [jméno] [příjmení] poskytla součinnost správkyni části dědictví, JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení], LL.M., ve věci vyčíslení výnosů z nemovitosti patřící do pozůstalosti, které vznikly po úmrtí zůstavitelky a zpřístupnění této nemovitosti za účelem její správy. 16.1.2018 se dotázala notářka Obvodního soudu pro Prahu 5 na stav řízení ve věci určení právních nástupců pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. 11.1.2016 a případně o zaslání konečného rozhodnutí s doložkou právní moci. Nato reagoval 30.5.2018 Obvodní soud pro Prahu 5 s tím, že doposud ve věci 26 C 197/2016 nebylo rozhodnuto, mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání o smírném vyřešení věci. V zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] odpověděla e-mailem Mgr. [jméno] [příjmení] s tím, že ohledně součinnosti klientky Mgr. [obec] se správkyní dědictví JUDr. [titul] [jméno] [příjmení] sděluje, že k žádosti správkyně byly ve stanovené lhůtě poskytnuty veškeré požadované doklady. Dále 12.7.2018 sdělila JUDr. [jméno] [příjmení], že šetřením ve věci bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel jako vdovec, měl dvě děti (pozůstalou Mgr. [jméno] [příjmení] a pozůstalého syna [celé jméno žalobce]). Notářka dále 16.7.2018 požádala Obvodní soud pro Prahu 5 o vrácení spisu, aby mohlo být dále pokračováno v pozůstalostním řízení. Dále notářka činila 20.8.2018 dotaz na stav věcí v katastru nemovitostí a dne 20.8.2018 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 usnesení 32 D 1343/2008 – 378, kterým se pokračuje v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení] s tím, že nadále bude jako s procesním nástupcem pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce] pokračováno s pozůstalou dcerou Mgr. [příjmení]. Notářka požádala 16.7.2018 o zaslání konečného rozhodnutí ve věci 26 C 197/2016 s doložkou právní moci a dále předvolala zástupce účastníků a účastníky 21.8.2018 k jednání o dědictví na 11.9.2018. Uvedeného dne notářka ve věci jednala, projednávala majetek ve společném jmění manželů, závazky společného jmění manželů, aktiva i pasiva, a to za účasti zástupců obou účastníků a rovněž také pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení]. 11.9.2018 se dotázal znalec na zaplacení znaleckého posudku v uvedené věci, na to odpověděla notářka 11.9.2018, že platbu prověří u Obvodního soudu pro Prahu 5 a následně ho bude informovat. 9.10.2018 žádala notářka e-mailem doktorku [jméno] [příjmení] o sdělení výše částky, která byla složena na jí zřízený účet od [právnická osoba] z titulu pronájmu plochy na telekomunikační zařízení. Na to odpovídá 9.10.2018 JUDr. [příjmení], že Vodafone nesložil žádnou částku. 19.10.2018 podal žalobce návrh na uzavření dědické dohody ve věci 32 D 1343/2008, současně předložil znalecký posudek k posouzení hodnoty nemovitostí, rovněž protistrana, tedy Mgr. [jméno] [příjmení] 23.10.2018 podala Návrh na uzavření dědické dohody, následně Obvodní soud pro Prahu 5 25.10.2018 požádal o zapůjčení spisu 32 D 1343/2008, a sice ke spisu 26 C 197/2016. 30.10.2018 projednávala notářka další jednání o dědictví za účasti pozůstalé dcery Mgr. [obec], jejího právního zástupce a právního zástupce žalobce a notářské kandidátky JUDr. [jméno] [příjmení]. Poté vydal Obvodní soud pro Prahu 5 dne 30.10.2018 usnesení, kterým byla určena obvyklá cena majetku ve společném jmění manželů, zůstavitelky a pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce], a sice ve věci 32 D 1343/2008 – 408 s tím, že došlo k rozdělení uvedeného majetku. Účastníci se proti uvedenému usnesení vzdali odvolání, a toto nabylo právní moci 30.10.2018 31.10.2018 požádala notářka JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení] o předložení konečné zprávy o správě části dědictví a vyčíslení nákladů. Nato odpověděla 2.12.2018 JUDr. [příjmení] s tím, že přeposlala sdělení z 20.3.2018 a rovněž úřední záznam z 24.5.2018 25.2.2019 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 usnesení 32 D 1343/2008 – 418, kterým opravil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 32 D 1343/2008 – 408 ze dne 30.10.2018 25.2.2019 usnesením 32 D 1343/2008 – 420 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 prostřednictvím své notářky JUDr. [jméno] [příjmení] o určení odměny správce části dědictví JUDr. [titul]. [jméno] [příjmení] a uložení dědicům k úhradě odměny správce dědictví. Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.2.2019, jako na č.l. 420, podal zástupce Mgr. [obec] odvolání. Rovněž žalobce, jako pozůstalý syn, podal 20.3.2019 proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.2.2019, č.j. 32 D 1343/2008, tedy o určení odměny správce dědictví a uložení povinnosti dědicům k úhradě odměny správce dědictví, podal odvolání. Účastníci dále zaslali soudu dohodu ze dne 17.10.2018 a usnesení ve věci 32 D 91/2016 -239 ze dne 17.1.2019. Odvolání bylo následně rozesláno ostatním účastníkům, a sice 4.4.2019. Účastníci, resp. JUDr. [jméno] [příjmení], se k odvolání, v zastoupení správkyně pozůstalosti JUDr. [příjmení], vyjádřila 2.5.2019 18.4.2019 se vyjádřila Mgr. [obec] a 2.4.2019 se vyjádřil žalobce. Věc poté byla, resp. spis poté byl předložen k rozhodnutí o opravném prostředku Městskému soudu v Praze, a sice 18.6.2019 31.5.2019 žádal Obvodní soud pro Prahu 2 o zapůjčení spisu, ten mu nebyl zapůjčen s ohledem na přípis ze dne 11.6.2019 s tím, že věc je na Městském soudu v Praze. Městský soud v Praze usnesením č.j. 29 Co 266/2019 – 453 ze dne 24.7.2019 usnesení soudu I. stupně ze dne 25. února 2019, jako na č.l. 420, změnil. Městský soud v Praze poté 15.10.2019 žádal o zapůjčení uvedeného spisu za účelem provedení opravy usnesení Městského soudu v Praze č.j. 29 Co 266/2019 – 453. Dále byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze 21.10.2019 a Městský soud v Praze usnesením z 1.11.2019 č.j. 29 Co 266/2019 – 460 své usnesení opravil. Usnesení nabylo právní moci 20.11.2019. Spis byl poté zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2, a sice 18.2.2020.

8. Dohodou o vypořádání vzájemných vztahů mezi žalobcem a Mgr. [jméno] [příjmení], uzavřenou dne 17.10.2018 účastníci dospěli v rámci řízení o určení dědického práva ke smíru s tím, že [celé jméno žalobce] je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] a dohodli se na náhradě nákladů řízení. Obdobnou dohodu měli účastníci uzavřít i ve věci dědictví po otci obou účastníků.

9. Dle dodatku k dohodě ze dne 18.10.2018, uzavřeném mezi žalobcem a Mgr. [jméno] [příjmení], se oba účastníci dohodli na zaplacení podílu ve výši 1/6 na nemovitostech, které náleží žalobci, a dále na podílu [číslo] na nemovitostech, ze strany Mgr. [obec] žalobci.

10. Návrhem na uložení pokuty znalci [titul]. Černému a Mgr. [obec] a návrhem na ustanovení nového znalce, současně urgencí znaleckého posudku ze dne 23.11.2015, kdy je zde popsán průběh místního šetření v nemovitosti Mgr. [obec] a postup znalce v uvedené věci, konkrétně se jedná o řízení 32 D 1343/2008.

11. Usnesením 32 D 91/2016 – 239 ze dne 17.1.2019 bylo dědictví po panu [jméno] [celé jméno žalobce] vypořádáno mezi účastníky [příjmení] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] a současně byla schválena dohoda o vypořádání povinného dílu ve formě odbytného a rozhodnuto bylo o náhradě nákladů dědického řízení.

12. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci 26 C 197/2016 – 230 ze dne 15.11.2018 bylo určeno, že žalobce ([celé jméno žalobce]) je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce] a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

13. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 4 C 641/2008 soud zjistil, že dne 18.11.2008 byla ve věci podána žaloba o určení vlastnictví, kterou se žalobce (žalobce i v této věci) domáhal proti [jméno] [celé jméno žalobce] a Mgr. [jméno] [příjmení] určení, že dům [adresa] na pozemku parc. [číslo] katastrální území Smíchov, je ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne 12.1.2009 požádala odpůrkyně [jméno] [příjmení] o zaslání stejnopisu žalobního návrhu. Dne 23.1.2009 soud usnesením vyzval žalované, aby se vyjádřili k žalobě. Dne 12.2.2009 se ve věci vyjádřili žalovaní a 13.2.2009 požádala notářka JUDr. [jméno] [příjmení] o seznámení s průběhem řízení, vedeného pod sp.zn. 4 C 641/2008. Svou žádost opakovala 25.3.2009. Dne 20.4.2009 podal žalobce ve věci vyjádření k vyjádření žalovaných. Soud následně 6.5.2009 nařídil ústní jednání ve věci na 15.9.2009 a obeslal účastníky. Dne 18.6.2009 odpověděla k dotazům Obvodního soudu pro Prahu 5 [ulice] část [obec a číslo]. Dne 24.8.2009 znovu žádala notářka o seznámení se stavem a průběhem řízení. Dne 15.9.2009 soud ve věci jednal, vyslechl svědkyni, poté jednání odročil za účelem pokračování v dokazování na 12. ledna 2010. Uvedeného dne soud rovněž ve věci jednal, vyslechl svědkyni [příjmení], svědka [příjmení], svědka [příjmení], svědkyni [příjmení] a dále jednání ve věci odročil za účelem výslechu navržených svědků na 6.4.2010. Uvedeného dne soud vyslechl další svědky a věc odročil za účelem vyžádání zprávy [obec] spořitelny a výslechu účastníků na 14.6.2010. Dne 20.4.2010 se ve věci vyjádřil žalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce]. Dne 14.5.2010 ve věci sdělil zástupce [jméno] [celé jméno žalobce], že jeho klient trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, který se projevuje značnými potížemi s chůzí, proto žádal o výslech jmenovaného účastníka řízení v jeho bytě. Dne 14.6.2010 soud ve věci jednal s tím, že vyslechl [jméno] [celé jméno žalobce], provedl další důkazy a věc odročil na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví na způsobilost [jméno] [příjmení]. Dne 2.7.2010 podal žalobce ve věci návrh na doplnění dokazování a vyjádřil se k tvrzením prvního žalovaného při ústním jednání. Dne 11.10.2010 urgovali žalovaní ustanovení soudního znalce. Druhou urgenci žalovaní zaslali 1.11.2010. Dne 5.11.2010 doplnil žalobce žalobní návrh. Třetí urgenci k vyhotovení znaleckého posudku zaslali žalovaní 25.11.2010. Soud poté usnesením 4 C 641/2008 -85 ze dne 9.12.2010 ustanovil ve věci znalce. Dne 11.2.2011 se žalovaní vyjádřili ve věci a navrhli doplnění dokazování. Znalec 14.3.2011 předložil soudu vyhotovený znalecký posudek a znalečné. Znalečné bylo znalci přiznáno usnesením z 30.3.2011 č.j. 4 C 641/2008 – 101. Dne 16.5.2011 zaslali žalovaní vyjádření ke znaleckému posudku. Dne 30.5.2011 soud ve věci provedl další jednání, při kterém byla vyslechnuta znalkyně a následně bylo jednání odročeno na 30.8.2011 za účelem umožnění lhůty zástupci žalobce k vyjádření se k poslednímu podání a za účelem vyjádření se znalkyně, či doplnění posudku. Dne 15.7.2011 odpověděla [ulice] spořitelna na dotaz soudu ohledně zjištěného majetku zesnulé [jméno] [příjmení]. Dne 9.9.2011 se vyjádřil žalobce k vyjádření žalovaných ze dne 15.5.2011. Dne 11.10.2011 soud ve věci znovu jednal, přiznal znalkyni odměnu a následně jednání odročil za účelem buď o dalším dokazování revizním znaleckým posudkem, či za účelem závěrečných návrhů, na 18.10.2011. Žalobce předložil závěrečný návrh ve věci dne 18.10.2011. Žalovaní zaslali závěrečný návrh ve věci 18. října 2011. Dne 18. října 2011 rovněž soud ve věci jednal a vyhlásil rozsudek, kterým bylo určeno, že dům [adresa] ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] náležel do společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Lhůta k vypracování písemného vyhotovení rozhodnutí byla 18.10.2011 prodloužena do 28.11.2011 a následně znovu do 30.11.2011. Poté byl ve věci vypracován rozsudek 4 C 641/2008 – 151 ze dne 18.10.2011. Tento byl zaslán účastníkům. Žalovaní proti němu podali odvolání, a sice 16.12.2011, jednalo se o blanketní odvolání. Rovněž žalobce do výroku o nákladech řízení – bod II. rozsudku podal odvolání, a sice 22.12.2011. Dne 2.1.2012 zdůvodnili žalovaní své blanketní odvolání. Obě odvolání, tedy ve finální verzi, byla následně odeslána 19.1.2012 protistranám k vyjádření a 23.1.2012 vyzval soud usnesením 4 C 641/2008 – 185 žalované k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl následně 27.1.2012 uhrazen. Dne 31.1.2012 oznámila právní zástupkyně žalobce, že odvolání žalobce bylo předáno k poštovní přepravě 20.12.2011, jedná se o reakci na výzvu soudu ze dne 23.1.2012. Žalobce se ve věci vyjádřil k odvoláním žalovaných 16.2.2012. Vyjádření žalobce bylo zasláno účastníkům 9.3.2012 a poté byla věc předložena 20.3.2012 Městskému soudu v Praze k rozhodnutí. Městský soud v Praze nařídil 26.3.2012 ústní jednání na 19.4.2012 a předvolal účastníky. Uvedeného dne ve věci jednal, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a sice usnesením 70 Co 123/2012 – 204 ze dne 19.4.2012. Dne 1.6.2012 zaslali žalovaní dotazy na znalce, který bude pověřen vypracováním revizního znaleckého posudku, a 7.6.2012 zaslal doplňující otázku rovněž žalobce. Žalovaná [číslo] zaslala otázky na revizního znalce 6.6.2012. Jednotlivá podání byla účastníkům zaslána 22.6.2012. Dne 10.10.2012 předložil MUDr. [jméno] [příjmení] návrh vyúčtování znalečného ve věci určení vlastnictví, kdy posuzovanou byla paní [jméno] [příjmení] a předložil znalecký psychiatrický posudek. Znalec 1.2.2013 sdělil ke svému vyúčtování, že cestovní náklady mu nevznikly, proto tedy jeho vyúčtování je úplné a žádá o jeho proplacení. Dne 21.3.2013 podal 2. žalovaný ve věci žádost na odročení jednání ze dne 25.3.2013. Dne 25.3.2013 soud při ústním jednání konstatoval, že zástupci ostatních stran byli vyrozuměni e-mailem o odročení jednání, stejně tak byl vyrozuměn i znalec s tím, že za účelem opětovného předvolání stran a soudního znalce je jednání odročeno na 28. května 2013. Poté 25.3.2013, jako na č.l. 260, soud přiznal znalci odměnu a předvolal účastníky. 2. žalovaná podala proti usnesení, jako na č.l. 260 o přiznání odměny za znalecký posudek, odvolání, a to 10.4.2013. Rovněž 1. žalovaný proti uvedenému usnesení podal odvolání, a to 12.4.2013. Znalec se k odvolání vyjádřil 21.5.2013, následně bylo 28.5.2013 ve věci konáno jednání, při kterém byl znalec vyslechnut a poté bylo řízení za účelem předložení spisu Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání do znalečného, odročeno s tím, že termín dalšího jednání bude účastníkům písemně sdělen. Dne 24.6.2013 soud vydal ve věci usnesení, jako na č.l. 282, kdy doplnil odměnu znalce za výpověď při ústním jednání. 28.6.2013 odůvodnila 2. žalovaná svůj návrh na předložení kompletní lékařské dokumentace posuzované osoby. Věc byla poté předložena 1.10.2013 Městskému soudu v Praze s odvoláním. Městský soud v Praze usnesením ze dne 7.10.2013 č.j. 70 Co 426/2013 – 289 usnesení soudu I. stupně, jako na č.l. 260, potvrdil. Dne 7.10.2013 se k odůvodnění 2. žalované vyjádřil rovněž 1. žalovaný a 7.10.2013 se vyjádřil žalobce. Následně podal žalobce 14.1.2014 ve věci závěrečný návrh. Při ústním jednání 14.1.2014 soud ve věci dokazování ukončil a vyhlásil rozsudek, v podstatě totožný, jako předtím. Rozsudek byl vyhotoven, jako na č.l. 314, dále 22.1.2014 soud přiznal znalkyni znalečné. Proti rozsudku podala 2. žalovaná 10.2.2014 odvolání, rovněž žalobce podal proti rozsudku 11.2.2014 odvolání, a to do výroku o nákladech řízení. Rovněž žalovaný [číslo] podal meritorní odvolání, a sice 11.2.2014. Soud 25.2.2014 vyzval účastníky k zaplacení soudního poplatku za odvolání, tedy těch kterých se to týkalo, a rozeslal účastníkům jednotlivá odvolání. Dne 23.4.2014 soud usnesením své usnesení zrušil, kdy tedy se jednalo o výzvu k zaplacení soudního poplatku 1. žalovanému. Žalobce se k odvolání obou žalovaných vyjádřil 2.7.2014, následně byla věc předložena Městskému soudu v Praze k rozhodnutí, a sice 22.7.2014 Odvolací soud nařídil ve věci jednání na 23.10.2014, a to dne 25.7.2014 a předvolal účastníky. Při jednání vyhlásil rozsudek, kterým byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14.1.2014, čj. 4 C 641/2008 – 314, ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech státu potvrzen, ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky navzájem byl změněn, a sice pod č.j. 70 Co 323/2014 – 366 ze dne 23.10.2014, které nabylo právní moci 26.11.2014. Dne 4. prosince 2014 ve věci vyhlásil Obvodní soud pro Prahu 5 usnesení o výši náhrady nákladů na znalečném. Dne 21.1.2015 podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23.10.2014 žalobce dovolání. Soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání 27.1.2015, soudní poplatek byl následně uhrazen a dovolání bylo zasláno protistraně. Následně byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání 10.3.2015 Nejvyššímu soudu ČR 12.3.2015 se žalovaná [číslo] vyjádřila k dovolání žalobce. Nejvyšší soud dovolání žalobce zamítl usnesením 30 Cdo 1021/2015 – 394 ze dne 24.6.2015, a sice dovolání žalobce ve smyslu § 243d písm. a) o.s.ř. zamítl. Dne 7.6.2016 oznámil Ústavní soud Obvodnímu soudu pro Prahu 5, že byla ve věci podána ústavní stížnost, a sice žalobcem, a požádal o zapůjčení spisu 4 C 641/2008. Následně 6.12.2017 spis obvodnímu soudu vrátil a 11.1.2018 zaslal do spisu Nález Ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto, že výrokem II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 výrokem I. rozsudku Městského soudu v Praze, jako na č.l. 366, jakož i usnesením NS, jako na č.l. 394, bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a uvedená rozhodnutí se proto ruší. Dne 27.3.2018 žádal soud JUDr. [jméno] [příjmení] o sdělení okruhu dědiců po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce]. Na to odpověděla 5.4.2018 JUDr. [příjmení] s tím, že zůstavitel zemřel jako vdovec a měl dvě děti, dceru Mgr. [jméno] [příjmení] a syna [celé jméno žalobce]. Následně žádalo Ministerstvo spravedlnosti k zapůjčení spisu, a sice 30.4.2018 byl již spis zaslán. Dne 25.6.2018 žádal žalobce o sdělení stavu věci. Poté bylo 28. června 2018 usnesením, jako na č.l. 450, řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o pozůstalosti po 1. žalovaném [jméno] [celé jméno žalobce], ve věci 32 D 91/2016. Proti usnesení o přerušení řízení podal žalobce 13.7.2018 odvolání a podal návrh na pokračování řízení. Spis byl následně s odvoláním předložen Městskému soudu v Praze 14.8.2018, který usnesením č.j. 70 Co 275/2018, jako na č.l. 462, z 20.8.2018 usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Dne 30.8.2018 požádal žalobce o nařízení jednání, nato odpověděl soud 6.9.2018, že rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20.8.2018 dosud nenabylo právní moci. Poté, co rozhodnutí nabude právní moci, soud rozhodne o procesním nástupnictví a následně rozhodne o nákladech řízení. 10.9.2018 soud rozhodl o procesním nástupnictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce], a sice že v řízení bude pokračováno s procesní nástupkyní 1. žalovaného, a to s Mgr. [jméno] [příjmení]. Jedná se o usnesení 4 C 641/2008 – 468. Dne 17.9.2018 zaslal žalobce specifikaci nákladů řízení v dané věci a poté podal 15.11.2018 návrh na zastavení řízení s ohledem na uzavřenou dohodu mezi účastníky, tuto přikládá v příloze. Soud poté 20. listopadu 2018 v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu vydal usnesení 4 C 641/2008 – 479 s tím, že žalované se povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení neukládá.

14. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 (při ú.j. nesprávně uveden Obvodní soud pro Prahu 2) sp.zn. 32 D 91/2016 soud zjistil, že řízení bylo zahájeno 27. 1. 2016 bylo zahájeno dědické řízení k vypořádání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] (zemřelém 11. 1. 2016) a současně byl pověřen notář JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M. k provedení všech úkonů souvisejících s dědictvím. Notářka provedla ověření okruhu dědiců z evidence obyvatel a v centrální evidenci závětí zjistila existenci závěti dne 9. 2. 2016. Dne 8. 2. 2016 podala notářka žádost o prohlášení listiny, rovněž prověřovala insolvenční rejstřík a katastr nemovitostí a účty u jednotlivých bankovních institucí. Dne 9. 2. 2016 vydala notářka předvolání k sepsání protokolu o předběžném šetření, kterým předvolávala jednotlivé dědice. Rovněž žádala o zaslání listiny o pořízení pro případ smrti pana [jméno] [celé jméno žalobce]. Tato jí byla zaslána notářskou JUDr. [jméno] [příjmení] 9. 2. 2016 provedla notářka protokol o zjištění stavu a obsahu listiny o pořízení pro případ smrti za účasti notářky [jméno] [příjmení] a její zapisovatelky [jméno] [příjmení]. Závěť byla následně založena do spisu, kdy bylo zjištěno, že byla vydána listina o vydědění. Za zjištění stavu a obsahu závěti byla vyúčtována notářce faktura, dále bylo prováděno 24.

2. šetření v katastru nemovitostí, dále šetření o finančním úřadu Dále 3. 3. 2016 sepsala notářka protokol o předběžném šetření v právní věci projednání dědictví za přítomnosti pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení] a manžela pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a jejich právního zástupce. Notářce byl dále předložen účet za vypravení pohřbu, doklady o bankovních účtech a také byl do spisu založen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci 4 C 641/2008 – 314 ze dne 14. 1. 2014 a na něj navazující rozsudek Městského soudu v Praze 70 Co 323/2014 – 366 ze dne 23. 10. 2014. Dne 16. 2. 2016 byl do spisu založen návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ve prospěch [celé jméno žalobce], narozeného 1964 a [jméno] [příjmení], narozené 1928 a dále také [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného 1926, navazující na rozsudek ve věci 4 C 641/2018 – 314, vydaný Obvodním soudem pro Prahu 5. Rovněž byl do spisu založen úřední záznam z 2. března 2015, kdy byla paní [jméno] [příjmení], narozená 1954 vyslechnuta jako oběť trestného činu, a sice porušování domovní svobody. 3. 3. 2016 notářka ve věci vydala protokol, jehož předmětem je zjištění stavu a obsahu listiny, tedy listiny o vydědění za přítomnosti [titul]. [jméno] [příjmení], notářské tajemnice, pověřené JUDr. [jméno] [příjmení] pozůstalé dcery Mgr. [jméno] [příjmení] a jejího manžela a JUDr. [jméno] [příjmení], která zastupuje pozůstalého syna. Téhož dne, tedy 3. 3. 2016 byl do spisu založen protokol, jehož předmětem je zjištění stavu a obsahu listiny, tedy i projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce], rovněž za přítomnosti osob, které byly přítomny i při sepsání předchozího protokolu. Téhož dne notářka napsala [jméno] [celé jméno žalobce], že na základě šetření v centrální evidenci obyvatel, vedené Ministerstvem vnitra České republiky lze mít za to, že je patrně synem shora uvedeného zůstavitele, tedy [jméno] [celé jméno žalobce], pokud se domnívá, že není dědicem zůstavitele, aby toto doložil rodným listem. Dále notářka prováděla šetření v katastru nemovitostí. 4. 3. 2016 prováděla notářka dotaz na Českou spořitelnu, centrála správy účtů v dědickém řízení, dále na ČSSZ. Dále jí bylo sděleno 12. 3. 2016, že pan [příjmení] [celé jméno žalobce] je veden jako uživatel hrobu na hřbitově v obci [obec], kdy jde o hrob [číslo] sice e-mailem [jméno] [příjmení] za obec Veselice. Dne 8. 3. 2016 reagoval pan [jméno] [celé jméno žalobce], že není dědicem zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce], jeho otec se narodil v roce 1910, zemřel v roce 1956, došlo tedy k záměně osob. 18. 3. 2016 žádala JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] o sdělení právních nástupců pozůstalého manžela pana [jméno] [celé jméno žalobce], nar. 1926 a zemřelého v r. 2016. Nato získala odpověď 21. 3. 2016, kdy zůstavitel měl 2 děti, pozůstalou dceru Mgr. [jméno] [příjmení], pozůstalého syna [celé jméno žalobce], přičemž sepsal závěť, ve které ustanovil dědičkou veškerého majetku svou dceru a dále listinu, kterou vydědil svého syna. Notářská tajemnice informovala právní zástupkyni žalobce, že třetí dítě bylo v centrální evidenci uvedeno nesprávně, což potvrdil sám pan [jméno] [celé jméno žalobce], který není synem zůstavitele. Dále odpověděla [ulice] spořitelna 24. 2. 2016 na dotaz notářky. Dále byla do sbírky prohlášených závětí založena listina s publikační doložkou a listina o vydědění zůstavitele, a sice 30. 3. 2016 ze strany notářky. Notářka, resp. její tajemnice informovala právní zástupkyni žalobce 31. března 2016 e-mailem o stavu věci. Dále byla vyrozuměna o provedeném vkladu do katastru nemovitostí v této věci. 31. 3. 2016 se dotazovala právní zástupkyně žalobce, zasílala plnou moc a konstatovala, že klient neuznává vydědění zůstavitelem. 1. 4. 2016 odpovídala [ulice] spořitelna ohledně dalších účtů zůstavitele. 5. 4. 2016 odpověděla [ulice] správa sociálního zabezpečení. 13. 4. 2016 uložil Obvodní soud pro Prahu 5 synovi zůstavitele, aby do 2 měsíců od právní moci usnesení podal žalobu proti závětní dědičce na určení, že je vydědění neplatné, a sice usnesením 32 D 91/2016 – 104. Dne 18. 7. 2016 informovala právní zástupkyně žalobce, že žaloba byla 24. 6. 2016 podána u Obvodního soudu pro Prahu 5 a tuto kopii předložila. 6. 12. 2016 žádala JUDr. [jméno] [příjmení] o sdělení právních nástupců pozůstalého manžela [jméno] [celé jméno žalobce] v rámci projednání dědictví 32 D 1343/2008 s tím, že nemůže být dále pokračováno v řízení bez této informace. 12. 12. 2016 sdělila JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], že v rámci pozůstalostního řízení byli účastníci odkázáni dle § 170 zákona zvláštního řízení soudního na podání žaloby, neboť spory třeba vyřešit v rámci dědického práva s tím, že pozůstalý syn skutečně podal žalobu vůči pozůstalé dceři a nyní je toto řízení v běhu. Dále kontaktoval notářku právní zástupce Mgr. [obec], který žádal o zaslání protokolů a dalších listin. Tyto mu následně byly zaslány 31. 3. 2017. Do spisu byla dále založena i substituční plná moc pozůstalé dcery a dále 7. 4. 2017 byl vyhotoven záznam ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že uvedeného dne se dostavil účastník zástupce účastnice, doslova uvedeno účastník zástupce účastnice paní [příjmení] [jméno] [příjmení], který nahlížel do spisu. Pozůstalá 7. 4. 2017 žádala o pokračování v řízení. 19. 5. 2017 žádala notářka o sdělení, zda nebyla podána žaloba u soudu [celé jméno žalobce] proti Mgr. [jméno] [příjmení], kdy se dotazovala Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. [jméno] [příjmení] žádala 29. 6. 2017 o sdělení stavu ve věci žaloby na určení neplatnosti vyděděním řízení o pozůstalosti 32 D 91/2016. Nato jí odpověděla JUDr. [příjmení] 11. 7. 2017, že žaloba byla podána, zatím nejsou bližší podrobnosti o uvedeném řízení, resp. o jeho ukončení a dále Obvodní soud pro Prahu 5 sdělil JUDr. [jméno] [příjmení] 24. 5. 2017, že ve věci byla podána žaloba pod sp. zn. 26 C 197/2016. Jednalo se o žalobu o určení dědického práva mezi panem [celé jméno žalobce] a Mgr. [jméno] [příjmení] 21. 7. 2017 sdělila notářka právnímu zástupci první pozůstalé, že v řízení nelze pokračovat, protože byla podána formálně správná žaloba a je zapotřebí vyčkat skončení řízení ve věci 26 C 197/2016. 4. 8. 2017 podával právní zástupce první pozůstalé opakovanou žádost o pokračování řízení. Nato odpověděla 31. 8. 2017 notářka s tím, že žádosti, aby bylo pokračováno bez účasti pana [celé jméno žalobce] nelze vyhovět, protože ve věci je vedeno řízení 26 C 197/2016 a je třeba vyčkat výsledku. 23 března 2018 žádal soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci 4 C 641/2018 o sdělení okruhu dědiců po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce]. Notářka nato sdělila 5. 4. 2018, že okruh dědiců dosud není znám, protože ve věci je veden spor o dědické právo, sp. zn. 26 C 197/2016. Dne 12. 7. 2018 notářka sepsala záznam ve věci řízení o pozůstalosti s tím, že zůstavitel byl ke dni smrti státním příslušníkem České republiky, pozůstalí [celé jméno žalobce] sdělením neuznal důvody vydědění, byl odkázán na civilní řízení. Toto je vedeno pod sp. zn. 26 C 197/2016. Dále zástupci účastníků sdělili, že tento spor dosud není pravomocně rozhodnut, požádali o ustanovení znalce z oboru ekonomiky, ceny, odhady nemovitostí a JUDr. [jméno] [příjmení] za pozůstalého syna [celé jméno žalobce] a Mgr. [jméno] [příjmení] za pozůstalou dceru Mgr. [jméno] [příjmení] prohlásily, že uznávají závěť 12. 1. 2012 za platnou a budou ji respektovat. Notářka poté informovala JUDr. [jméno] [příjmení] k jejímu řízení 32 D [číslo], že zůstavitel zanechal závěť, sepsanou notářským zápisem, v dané době je u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 197/2016 vedeno řízení o neplatnosti vydědění a sděluje, že v dané době jediným v úvahu přicházejícím dědicem ze závěti, který dědictví dosud neodmítl, je Mgr. [jméno] [příjmení] 13. 7. 2018 rovněž prováděla notářka kontrolu evidence práv pro osobu údaji v katastru nemovitostí. 18. 7. 2018 notářka ustanovila [titul]. [jméno] [příjmení] znalcem v dané věci, a sice usnesením 32 D 91/2016 – 157 a zadala znalecký posudek. JUDr. [jméno] [příjmení] dále 18. 7. 2018 zaslala informace znalkyni. Znalecký posudek byl následně 4. 10. 2018 vyhotoven. Dokonce 2 znalecké posudky. Následně znalkyně vyhotovila fakturu 1. 10. 2018 a tuto vyúčtovala notářce. 15. 10. 2018 bylo rozhodnuto o odměně znalce. 23. 10. 2018 podal právní zástupce první pozůstalé návrh na uzavření dědické dohody. Rovněž právní zástupkyně druhého pozůstalého 19. 10. 2018 podala návrh na uzavření dědické dohody a následně 19. 10. 2018 návrh na pokračování řízení a návrh na schválení smíru s ohledem na uzavřenou dědickou dohodu. Notář provedl lustraci nařízeného jednání ve věci 26 C 197/2016, podle kterého je další jednání nařízeno na 15. 11. 2018 a požádal následně 11. 12. 2018 o zaslání rozhodnutí ve věci 26 C 197/2016. Dále byla vyplacena 6. 11. 2018 odměna znalkyni. Soud poté rozhodnutí ve věci 26 C 197/2016 – 230 zaslal notáři bez doložky právní moci, to se jedná o rozhodnutí z 15. 11. 2018. Právní zástupkyně druhého pozůstalého, tedy žalobce, zaslala notářce v návaznosti na telefonický rozhovor a dodatek k dohodě ze dne 18. 10. 2018 informaci, že ve věci 26 C 197/2016 byl 15. 11. 2018 vydán teď již pravomocný rozsudek, kdy účastníci se vzdali práva na odvolání a je možné konečným způsobem věc uzavřít a zaslala tento dodatek z 27. listopadu 2018. Notářka poté usnesením 32 D 1343/2008 – 408 ze dne 30. 10. 2018 informovala JUDr. [příjmení] o vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], kdy byl rovněž založen výpis z katastru. Dále notářka [příjmení]. [jméno] [příjmení] žádala 2. 1. 2019 [právnická osoba] o sdělení uspořené částky na stavební spoření. Odpověď dostala 8. 1. 2019. Dne 17. 1. 2019 notářka vyhotovovala ve věci protokol, kdy se jednání účastnili v řízení o pozůstalosti po panu [jméno] [celé jméno žalobce] Mgr. [jméno] [příjmení], notářská koncipientka, dále zástupci obou pozůstalých a také pozůstalá dcera, která ve věci měla být jediným dědicem. Podle uvedeného byl sepsán aktiv a pasiv, rovněž bylo rozhodnuto o odměně notářky. V souvislosti s uplatněním práva na povinný díl pozůstalého syna [celé jméno žalobce] tento a pozůstalá dcera Mgr. [jméno] [příjmení] uzavřeli dohodu ze dne 18. 10. 2018 o odbytném v souvislosti s vypořádáním povinného, kdy toto je zde zachyceno. Notářka poté 17. 1. 2019 usnesením 32 D 91/2016 – 239 stanovila cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhu a čistou hodnotu pozůstalosti, potvrdila nabytí jedinému dědici ze zákona, vyhradivšímu si soupis pozůstalosti, a to po pozůstalé dceři Mgr. [jméno] [příjmení] a schválila dohodu o vypořádání povinného dílu ve formě odbytného za panem [celé jméno žalobce]. Dále rozhodla také o odměně. Účastníci se téhož dne vzdali práva na odvolání. Následně byl spis ukončen.

15. Soud s ohledem na shora uvedené již jako nadbytečné nehodnotil důkazy, týkající se zdravotního stavu žalobce a jeho evidence na Úřadu práce ČR – Krajská pobočka [obec] a jednotlivých návštěv této instituce, když pro své rozhodnutí již měl dostatek podkladů.

16. Dle ust. § 95 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce (navrhovatel) za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.

17. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

19. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

20. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

21. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

22. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

23. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

25. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

27. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Soud nejprve připustil změnu žaloby ve znění dle opravy při ústním jednání soudu, když tato pouze reflektovala další vývoj řízení po podání žaloby.

29. Posuzované řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp.zn. 32 D 1343/2008 trvalo od 11.11.2008 do 20.11.2019 (cca 11 let) ovšem s přerušením z důvodů souvisejícího řízení po dobu od 29.6.2009 do 23.10.2014, tedy 5 let a 3 měsíce, bez započítání doby přerušení tak posuzované řízení trvalo 5 let a 8 měsíců, přičemž ani v době, kdy řízení nebylo přerušeno, nebylo možné v něm pokračovat s ohledem na další související řízení. Lze tak konstatovat, že řízení bylo procesně poměrně složité. Již krátce po jeho zahájení (18.11.2008) bylo žalobcem zahájeno řízení o určení vlastnictví ve věci sp.zn. 4 C 641/2008, na jehož výsledku rovněž závisel výsledek řízení dědického. V průběhu řízení navíc zemřel jeden z dědiců a nebyl tak zřejmý okruh účastníků, kteří byly povoláni k dědění a řízení tak objektivně bránilo několik souvisejících řízení, když i v druhém dědickém řízení sp.zn. 32 D 91/2016 žalobce podal žalobu, která mohla ovlivnit výsledek dědického řízení (v daném případě byla napadena platnost vydědění) a tato otázka pak byla řešena pod sp.zn. 26 C 197/2016. Řízení sp.zn. 32 D 1343/2008 bylo po prvotních úkonech notáře a jeho opakovaných dotazech na stav souvisejícího řízení přerušeno mezi 29.6.2009 do 23.10.2014 do skončení této související věci sp.zn. 4 C 641/2008. Řízení bylo do určité míry prodlouženo rovněž přístupem druhé dědičky, která nesouhlasila s tím, aby nemovitosti v rámci dědického řízení byly oceněny dle souhlasného prohlášení účastníků citovaného v rozsudku Městského soudu v Praze sp.zn. 4 C 641/2008 částkou 30 mil. Kč a musel být proto zadán nový znalecký posudek. Jeho vypracování mezi 16.4.2015 a 28.12.2015 bylo ztíženo i samotným žalobcem, který před místním šetřením nepředal znalci žádné podklady a tento vypracovával posudek pouze na základě omezených podkladů ze strany druhé dědičky. Jednotlivé úkony prováděl notář plynule, ojedinělý průtah v řízení soud shledal v době, kdy byl vypracováván znalecký posudek ohledně sporných nemovitostí. Tento ojedinělý průtah však lze v řízení tolerovat. Pokud jde o žalobce, tento svou aktivitou či naopak pasivitou (kromě nedoložení podkladů znalci) řízení nijak zásadně neovlivnil, podal pouze jeden opravný prostředek, a to do rozhodnutí o odměně znalce, přičemž odvolací řízení v délce jednoho roku (11.2.2016 28.2.2017) nemělo na délku řízení žádný vliv, když v té době bylo nadále vedeno řízení sp.zn. 26 C 197/2016 ve věci žaloby na určení neplatnosti vydědění, vedené ve věci pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] a související dědické řízení ohledně této pozůstalosti. S ohledem na to soud zhodnotil délku řízení jako přiměřenou. Soud rovněž posuzoval délku souvisejícího řízení sp.zn. 4 C 641/2008, protože pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zák. č. 82/1998 Sb., je třeba rovněž zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009). Žalobce namítl nepřiměřenou délku i tohoto řízení sp.zn. 4 C 641/2008. Řízení probíhalo mezi 18.11.2008 a 20.11.2018, mimo jiné v něm byla řešena otázka duševního stavu matky žalobce, která darovala nemovitosti, které měly být součástí pozůstalosti po ní ještě za svého života dceři, druhé z dědiců, i v této věci byl vypracován znalecký posudek, dokonce i revizní znalecký posudek, účastníci na straně žalovaných přitom proti odměně znalce podali odvolání a řízení tak bylo prodlouženo o 6 měsíců. V řízení byla vyslechnuta řada svědků, hodnocena zdravotní dokumentace matky žalobce, v průběhu řízení jeden ze žalovaných (otec žalobce) zemřel a v řízení nebylo možné pokračovat, aniž by byl znám jeho právní nástupce. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž odvolací soud rozhodoval ve věci 2x a procesně 2x, Nejvyšší soud ČR 1x. Soud se soustředil na žalobcem označené průtahy v řízení. Jestliže žalobce namítal, že první jednání ve věci bylo nařízeno až téměř po roce od podání žaloby, a to dne 5.9.2009, je zřejmé, že soud prováděl i jiné úkony, kdy žalovaným zaslal žalobu a vyzval je k vyjádření ve věci, přičemž ústní jednání na 5.9.2009 nařídil již 6.5.2009, tedy v přiměřené době. Rovněž nelze přisvědčit námitce žalobce, že další jednání bylo nařízeno opět až za 4 měsíce na 12.1.2010, neboť tato doba je dobou přiměřenou. Soud však musí přisvědčit námitce znalce, že po jednání soudu dne 14.6.2010 bylo toto odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, usnesení o ustanovení znalce bylo soudem vydáno až dne 9.12.2010, kdy již mírný průtah konstatovat lze. S ohledem na délku řízení jako takového však se nejedná o průtah zásadní. Pokud byl následně vypracováván znalecký posudek MUDr. [příjmení] a tento byl soudu doručen„ až“ dne 14.3.2011 jednalo se o lhůtu přiměřenou. Rovněž nelze přisvědčit žalobci v tom, že další významná prodleva byla od jednání dne 14.6.2010 do 30.5.2011, neboť ze spisu je zřejmé, že soud prováděl další úkony, protože jak již bylo shora uvedeno právě v uvedené době byl ve věci zadáván znalecký posudek, následně soud přiznal znalci znalečné a krátce po jeho přiznání ve věci jednal. Pokud žalobce namítal, že další jednání bylo nařízeno po téměř půl roce na 11.10.2011, opomněl žalobce skutečnost, že po jednání dne 30.5.2011 soud jednání odročil na 30.8.2011 a poté znovu, aby zástupci žalobce umožnil vyjádřit se k poslednímu podání žalovaných a žalobce sám tak učinil až 9.9.2011. Pokud žalobce dále namítal, že další významná prodleva byla u Městského soudu v Praze, který nařídil jednání až 19.4.2012, zcela pominul skutečnost, že všichni účastníci podali proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 18.10.2011 odvolání. Žalovaní přitom podali blanketní odvolání dne 16.12.2011. Rovněž žalobce podal odvolání dne 22.12.2011. Soud zaslal oběma stranám 19.1.2012 odvolání k vyjádření a 23.1.2012 vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku za odvolání, ten byl následně 27.1.2012 uhrazen. Žalobce se vyjádřil k odvoláním žalovaných 16.2.2012. Vyjádření žalobce bylo zasláno účastníkům 9.3.2012 a poté byla věc předložena 20.3.2012 Městskému soudu v Praze k rozhodnutí. Městský soud v Praze nařídil 26.3.2012 ústní jednání na 19.4.2012, na které věcně rozhodl. Nelze tedy souhlasit se žalobcem, že se jednalo o průtahy. Pokud žalobce dále namítal, že jednání u soudu prvního stupně bylo po zrušeném rozsudku nařízeno opět téměř po více než roce, dne 28.5.2013, znovu opominul fakt, že v mezidobí byl vyhotovován revizní znalecký posudek, sám žalobce 7.6.2012 zaslal doplňující otázku na znalce. Posudek byl následně 10.10.2012 předložen a soud ve věci po zjišťoval rozsah znalečného, následně ve věci nařídil další jednání na 25.3.2013, avšak toto k žádosti otce žalobce odročil na 28.5.2013. Poté 25.3.2013 soud přiznal znalci odměnu, proti které se žalovaní odvolali. Soud ve věci 28.5.2013 jednal, vyslechl znalce a řízení za účelem předložení spisu Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání do znalečného, odročeno s tím, že termín dalšího jednání bude účastníkům písemně sdělen. Dne 24.6.2013 soud vydal ve věci usnesení o doplňující odměně znalce za výpověď při ústním jednání. 28.6.2013 odůvodnila 2. žalovaná svůj návrh na předložení kompletní lékařské dokumentace posuzované osoby. Věc byla poté předložena 1.10.2013 Městskému soudu v Praze s odvoláním. Městský soud v Praze usnesením ze dne 7.10.2013 č.j. 70 Co 426/2013 – 289 usnesení soudu I. stupně potvrdil. Dne 7.10.2013 se k odůvodnění 2. žalované vyjádřil rovněž 1. žalovaný a 7.10.2013 se vyjádřil žalobce. Následně podal žalobce 14.1.2014 ve věci závěrečný návrh. Při ústním jednání 14.1.2014 soud ve věci dokazování ukončil a vyhlásil rozsudek. Jestliže tedy žalobce shora uvedené časové úseky označoval za prodlení, byly tyto spíše vytrženy z kontextu, protože jak bylo v řízení prokázáno soud i v těchto časových úsecích prováděl jiné úkony a k prodlení v řízení tak nedocházelo. A konečně soud posuzoval i délku řízení o vypořádání dědictví otce žalobce ve věci sp.zn. 32 D 91/2016, v němž byla mimo jiné řešena otázka okruhu dědiců po zůstaviteli, která rovněž souvisela s žalobcem namítaným řízením. Uvedené řízení probíhalo mezi 27. 1. 2016 a 17.1.2019, trvalo tedy 2 roky a 6 měsíců, přičemž i toto řízení bylo poznamenáno žalobou podanou 24. 5. 2017 žalobcem pod sp. zn. 26 C 197/2016, v němž se domáhal určení neplatnosti vydědění a tedy nebylo možné v tomto řízení pokračovat do 15. 11. 2018, kdy byl uvedený spor ukončen. Následně účastníci uzavřeli mezi sebou smír a řízení bylo skončeno. Délka řízení tak byla značně prodloužena navazujícím soudním řízením, které trvalo 1 rok a 6 měsíců. Obě řízení probíhala na jednom stupni soudní soustavy a ohledem na jejich délku je nepochybné, že tato byla přiměřená. Závěrem proto nelze než uzavřít, že všechna řízení, která v rozhodném období probíhala, byla svou délkou přiměřená. S ohledem na to soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Jen na okraj soud uvádí, že jestliže žalobce opíral význam řízení jednak o tvrzení, že v jeho důsledku nebyl schopen nalézt práci, jednak o to, že v jeho důsledku přišel o střechu nad hlavou, nelze s tímto souhlasit. Především je nutné zdůraznit, že již v žalobě žalobce uvedl, že své lukrativní zaměstnání opustil, aby mohl pečovat o matku a o tuto se staral 6 let. Je tedy zřejmé, že o tuto práci nepřišel až v důsledku dědického řízení, v němž měla být vypořádána pozůstalost jeho matky, ale z vlastního rozhodnutí. Je otázkou, nakolik se na následných žalobcových obtížích najít práci odrazil právě fakt, že po delší dobu kvalifikovanou práci nevykonával a pečoval o svou matku, věk žalobce či případné představy žalobce o odpovídajícím zaměstnání, nicméně je zřejmé, že obtíže s vyhledáním odpovídajícího zaměstnání nemohou být v příčinné souvislosti s dědickým řízením, když z pohledu zaměstnavatelů je tato skutečnost zcela irelevantní. Žalobce ani netvrdil žádné skutečnosti, na jejichž základě by mu dědické řízení zabránilo přijmout nějakou pracovní pozici. Pokud žalobce opíral význam řízení o tvrzení, že došlo ke ztrátě bydlení, nelze rovněž pominout skutečnost, že dědic nabývá pozůstalost až právní mocí rozhodnutí o potvrzení dědictví, nikoliv pouhou účastí v dědickém řízení (zvláště, je-li dědiců více). Jestliže tedy žalobce opustil uvedenou nemovitost v průběhu dědického řízení, učinil tak pouze proto, že nebyl schopen se se svou sestrou (a na počátku i otcem) dohodnout na pokračování v bydlení. Příčinnou tak byly negativní vztahy v rodině žalobce, nikoliv zahájení dědického řízení jako takového.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání a těchto se ve dnech 10.7.2020, 20.10.2020 a 9.3.2021 rovněž účastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 7 úkonů, celkem tedy ve výši 2 100 Kč.