42 C 131/2021 - 247

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená opatrovníkem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 232 924,30 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 163 047,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 163 047,01 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 69 877,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 69 877,29 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 57 386,06 Kč.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Sokolově náhradu nákladů řízení v poměru 15 % z vynaložených nákladů států na odměnu opatrovníka žalované, přičemž k vyčíslení celé odměny opatrovníka, jakož i k vyčíslení 15 % z takto stanovené odměny opatrovníka, dojde v rámci samostatného usnesení. Žalobce je povinen takto vyčíslené náklady státu uhradit do tří dnů od právní moci uvedeného samostatného usnesení.

V. Žalovaná je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Sokolově náhradu nákladů řízení v poměru 85 % z vynaložených nákladů států na odměnu opatrovníka žalované, přičemž k vyčíslení celé odměny opatrovníka, jakož i k vyčíslení 85 % z takto stanovené odměny opatrovníka, dojde v rámci samostatného usnesení. Žalovaná je povinna takto vyčíslené náklady státu uhradit do tří dnů od právní moci uvedeného samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalované svou žalobou ze dne 17.3.2021 domáhal zaplacení částky 470 848,60 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady za škodu v částce 465 848,60 Kč způsobené neuplatněním daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v rámci žádosti o proplacení částek z dotace a dále z titulu neuhrazené smluvní pokuty v částce 5 000 Kč za porušení příslušného smluvního ustanovení. Dle skutkových tvrzení uvedených v žalobě žalobce se žalovanou uzavřeli dne [datum] Rámcovou smlouvu o poskytování služeb č. [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), předmětem Smlouvy mělo být poskytování služeb v podobě zpracování a kompletace žádosti o dotaci, zpracování ekonomických studií, zpracování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, vedení kompletního dotačního managementu u jednotlivých dotačních projektů u žalobce v programovacím období 2014-2020. Smlouva poskytovala právní rámec pro jednotlivé služby dojednané mezi žalobcem a žalovanou na základě jednotlivých dílčích objednávek. Na základě dílčí objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vztahující se ke Smlouvě zpracovala žalovaná pro žalobce monitorovací zprávu a žádost o platbu v rámci dotačního projektu nazvaného Modernizace infrastruktury Základní školy [Anonymizováno], číslo projektu: [Anonymizováno], jednalo se o dotační projekt podpořený v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. (Poznámka soudu: IROP neboli Integrovaný regionální operační program je jeden z operačních programů, přes které se v České republice rozdělují finanční prostředky poskytnuté z Evropského fondu regionálního rozvoje, IROP spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, jednou z oblastí, které jsou v rámci IROP podporovány, je oblast vzdělávání, tedy modernizace či výstavba školských zařízení, podpora základního školství je v rámci IROP financována z 85 % z Evropského fondu regionálního rozvoje, z 5 % ze státního rozpočtu a z 10 % z rozpočtu obce - žalobce). Na základě žádosti o platbu zpracované žalovanou požádal žalobce o proplacení nákladů za provedené stavební práce na modernizaci školského zařízení a nákladů na pořízení vybavení školského zařízení a učebních pomůcek z IROP. Faktury za výše uvedené stavební práce byly vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti k DPH, a to na základě příslušného smluvního ustanovení Smlouvy o dílo uzavřené mezi obchodní společností [právnická osoba], IČ: [IČO] (coby zhotovitelem) a žalobcem dne [datum] ve znění Dodatku č. 1 ze dne [datum] Zhotovitel vystavil za provedené stavební práce 2 faktury, a to fakturu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 1 793 539,74 Kč bez DPH a fakturu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 671 267,80 Kč bez DPH. V těchto fakturách nebyla v souladu se Smlouvou o dílo vyčíslena DPH, kterou si žalobce vypočetl sám a odvedl státu v režimu přenesené daňové povinnosti. DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila částku 376 643,35 Kč, DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila částku 140 966,24 Kč, celkem se jedná o částku 517 609,59 Kč, která měla být z 90 % - tedy co do částky 465 848,60 Kč začleněna do žádosti o platbu z IROP, neboť se jedná o uznatelný výdaj hrazený z dotace. Celková dotace mohla činit maximálně 90 % z uznatelných výdajů (85 % z Evropského fondu regionálního rozvoje a 5 % ze státního rozpočtu). Tento uznatelný výdaj v podobě 90 % DPH ze dvou výše uvedených faktur za stavební práce však nebyl žalovanou začleněn do žádosti o platbu z IROP, žalobce tak o tuto částku nepožádal, neboť se plně spolehl na odbornou péči žalované při zpracování těchto dokumentů a dotace proto nebyla v této části proplacena, a to bez možnosti nápravy této skutečnosti. Dotace tedy nebyla čerpána v maximální možné výši. Žalobce proto dopisem ze dne 8.7.2020 adresovaným žalované a) vytkl vadu žádosti o platbu, která neobsahovala uznatelný výdaj v podobě 90 % DPH ze dvou výše uvedených faktur za stavební práce a v rámci odpovědnosti za vady uplatnil vůči žalované přiměřenou slevu z ceny za vadné plnění ve výši 100 % z ceny za dílčí objednávku č. [Anonymizováno][Anonymizováno], tj. v částce 10 000 Kč včetně DPH, b) uplatnil náhradu škody v částce 465 848,60 Kč způsobenou neuplatněním 90 % DPH ze dvou výše uvedených faktur za stavební práce v rámci žádosti o platbu z IROP, c) uplatnil nárok na uhrazení smluvní pokuty v částce 5 000 Kč v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy. Protože žalovaná ve lhůtě určené žalobcem nevyhověla výše uvedeným nárokům, zopakoval žalobce své požadavky v rámci předžalobní upomínky ze dne 27.10.2020 obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Nárok z odpovědnosti za vady spočívající v požadavku na přiměřenou slevu z ceny za dílčí objednávku č. [Anonymizováno] nebyl zahrnut do následné žaloby. Z předžalobní upomínky ze dne 27.10.2020 vyplývá, že žalovaná si za zpracování díla dle dílčí objednávky č[Anonymizováno] nevyfakturovala ničeho a žalobce proto požadoval, aby žalovaná vystavila fakturu za zpracování díla dle objednávky č. [Anonymizováno] s již uplatněnou slevou 100%. Tento požadavek se do žaloby evidentně nepromítl, když ze žalobního petitu je zřejmé, že jeho součástí je pouze požadavek žalobce na uhrazení náhrady škody a smluvní pokuty.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, a to na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“. V rámci svého písemného vyjádření ze dne 5.5.2021 prohlásila za nesporné, že jí byla od žalobce doručena dílčí objednávka č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vztahující se ke Smlouvě. Žalovaná zpracovala pro žalobce na základě dílčí objednávky monitorovací zprávu a žádost o platbu v rámci dotačního projektu Modernizace infrastruktury ZŠ [Anonymizováno]. Zpochybnila však splnění veškerých formálních náležitostí takto neformálně uzavřené dílčí smlouvy o dílo, když článek II. odst. 2 Smlouvy předpokládá formální uzavírání jednotlivých smluv o dílo v rámci rámcové smlouvy včetně podpisu smluvních stran, k čemuž nedošlo. V rámci ústního jednání před soudem dne 6.10.2021 oba účastníci prohlásili za nesporné, že žalovaná na základě výše uvedené dílčí objednávky vykonala požadované služby pro žalobce, byť formálně nedošlo ke sjednání dílčí smlouvy o dílo. Pokud měla být DPH v rámci přenesené daňové povinnosti zohledněna do žádosti o platbu, muselo by se jednat o uznatelný výdaj s doložením, že jej příjemce dotace – tedy žalobce skutečně uhradil, doklad o uhrazení DPH státu však žalobce žalované nikdy nedoložil. Žalobce tak nesplnil smluvní povinnost poskytnout žalované součinnost, pod kterou lze podřadit i dodání veškerých relevantních podkladů, žalovaná se nedozvěděla, že žalobce příslušnou DPH z relevantních faktur vyčíslil a uhradil a kdy. Žalovaná si přitom výslovně vyžádala od žalobce při přípravě žádosti o platbu dodání faktur včetně příloh plus doklady o provedených platbách k jednotlivým aktivitám. Dílčí objednávka č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zněla konkrétně na zpracování monitorovací zprávy a žádosti o platbu k projektu Modernizace infrastruktury ZŠ [Anonymizováno], tedy činnosti vymezené v ustanovení článku II. odst. 2 písm.c) Smlouvy, při posuzování, zdali došlo k porušení smluvní povinnosti na straně žalované, je potřeba hodnotit právě toto ustanovení Smlouvy, kde je uveden sjednaný rozsah plnění, v rámci kterého byla žalovaná povinna: -informovat žalobce o plnění termínů zpracování monitorovacích zpráva a ostatních dokumentů, -zpracovat průběžné monitorovací zprávy -zpracovat závěrečnou monitorovací zprávu, vyúčtování a žádost o platbu včetně příslušných příloh -zkontrolovat faktury doložené k proplacení a doplnit případně jejich formální náležitosti -rozčlenit výdaje v rámci akce na způsobilé a nezpůsobilé k zařazení do žádosti o platbu -zpracovat připomínky řídícího orgánu a výše uvedené dokumenty odevzdat v termínu. Faktury č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] byly žalovanou formálně zkontrolovány, jak jí ukládá výše uvedené ustanovení Smlouvy, zkoumání otázky uplatnění přenesení daňové povinnosti k DPH na relevantních fakturách nebylo v kompetenci žalované, neboť by se jednalo o přezkoumávání obsahu faktur, nebylo také v kompetenci žalované, aby si sama uvedenou DPH vyčíslila ( na fakturách nebyla příslušná DPH vůbec vyčíslena, když zde bylo pouze uvedeno, že je fakturováno v režimu přenesené daňové povinnosti k DPH), nadto žalovaná neobdržela doklad od žalobce, že konkrétní DPH skutečně odvedl státu. Navíc faktury č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] byly nesprávně vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti k DPH a žalobce je tak nikdy neměl přijmout do svého účetnictví. Dle příslušných ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty totiž platí, že režim přenesené daňové povinnosti se uplatní jen mezi plátci DPH při poskytnutí plnění v tuzemsku, a to při poskytnutí vymezených stavebních nebo montážních prací, když poskytovatel i příjemce poskytnutého plnění vystupují v rámci své ekonomické činnosti. U žalobce se však nejednalo o ekonomickou činnost, neboť předmětem plnění byla modernizace školského zařízení. Žalobce sám disponoval odborně způsobilými pracovníky, kteří spolu se žalovanou postupovali ve vzájemné součinnosti, jednalo se zejména o [tituly před jménem] [jméno FO], která několikrát za žalobce překontrolovala žádost o platbu zpracovanou žalovanou, doplnila ji o připomínky poskytovatele dotace, nežli došlo k jejímu odeslání k proplacení. Tedy odborná péče měla být vynaložena nejen žalovanou při zpracování žádosti o platbu, ale i ze strany žalobce při kontrole žádosti o platbu, postavení obou stran z hlediska odbornosti bylo vyvážené.

3. Žalobce doplnil svá skutková tvrzení písemným vyjádřením ze dne 7.6.2021, v rámci kterého uvedl tyto skutečnosti: - k uzavření dílčí smlouvy dle objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum] došlo poté, co tato nabídka ve formě objednávky byla konkludentně akceptována žalovanou, když žalovaná zahájila požadované plnění dle objednávky, Za celou dobu trvání Smlouvy (tj. cca 48 měsíců) nebyla mezi smluvními stranami uzavřena jediná písemná dílčí smlouva, což žalovaná vždy akceptovala, - pokud žalovaná neměla k dispozici doklad o uhrazení DPH státu, měla na tuto skutečnost žalobce upozornit a vyžádat si tento doklad dodatečně od žalobce, pakliže měla k dispozici faktury č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] ve kterých je zřetelně uvedeno, že jsou vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti k DPH. Kdyby tak učinila, mohl být tento výdaj zahrnut do žádosti o platbu a z velké části z dotace proplacen, obzvláště pokud byla v rámci projektu podávána jediná žádost o platbu bez možnosti její opravy či doplnění. Nelze akceptovat to, že by žalovaná tuto povinnost upozornit na nedostatky v podkladech pro zpracování žádosti o platbu neměla a strojově tak zpracovala pouze to, co jí žalobce překládá, neboť právě pro její odbornou znalost s ní žalobce uzavřel Smlouvu, coby s osobou odborně způsobilou v této oblasti, - naopak kontrola žádosti o platbu ze strany žalobce měla být dle názoru žalobce pouze zběžná co do úplnosti a formální správnosti, kontrolovat se takto měla hotová žádost o platbu, nikoliv její přípravné fáze.

4. Z listin založených účastníky do spisu a provedených k důkazu soud zjistil níže uvedené skutečnosti. A) Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Rámcová smlouva o poskytování služeb č. [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), předmětem Smlouvy mělo být dle průvodního listu ke Smlouvě a dle článku II. odst. 1 Smlouvy poskytování služeb v podobě zpracování a kompletace žádosti o dotaci, zpracování ekonomických studií, zpracování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, vedení kompletního dotačního managementu u jednotlivých dotačních projektů u žalobce v programovacím období 2014-2020, to vše v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tehdy platného a účinného. Žalobce uzavřel Smlouvu jakožto objednatel, žalobce je statutárním městem podřízeným zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích, v aktuálním znění. Žalovaná uzavřela Smlouvu jakožto zhotovitel, žalovaná je českou obchodní společností, která je v rámci svých webových stránek ([Anonymizováno]) prezentována jako specialista na dotace. Smlouva poskytovala právní rámec pro realizaci 4 dílčích služeb uvedených pod písmeny a) až d) článku II. odst. 2 Smlouvy. Obecně lze dotační proces shrnout tak, že po přípravě záměru a výběru vhodného dotačního programu je zpracována žádost o dotaci, je-li žádost schválena příslušnou autoritou, nastává fáze realizace projektu, která je zakončená proplacením dotace, následně nastává fáze udržitelnosti projektu. Tato posloupnost se odráží i v níže uvedených dílčích službách: Článek II. odst. 2 písm. a) Smlouvy - Zpracování a kompletace žádosti o dotaci včetně všech příloh - cena vč. DPH za tuto službu dle Smlouvy: 35 090 Kč Obsahem této služby je zejména: - vypracování žádosti o dotaci v programu [Anonymizováno] včetně všech povinných i nepovinných příloh, kompletace žádosti o dotaci včetně příloh ve stanoveném termínu a vypořádání připomínek řídícího orgánu ve stanoveném termínu Článek II. odst. 2 písm. b) Smlouvy - Zpracování ekonomické studie či studie proveditelnosti - cena vč. DPH za tuto službu dle Smlouvy: 24 200 Kč Obsahem této služby je zejména: - zpracování výše uvedené studie a její odevzdání ve stanoveném termínu včetně a vypořádání připomínek řídícího orgánu ve stanoveném termínu Článek II. odst. 2 písm. c) Smlouvy - Zpracování monitorovacích zpráv se žádostí o platbu - cena vč. DPH za tuto službu dle Smlouvy: 18 150 Kč Obsahem této služby je zejména: - zpracování průběžných monitorovacích zpráv a závěrečné monitorovací zprávy včetně závěrečného vyúčtování a žádosti o platbu včetně veškerých příloh - kontrola a případné doplnění formálních náležitostí faktur z hlediska dotace - rozdělení výdajů na způsobilé a nezpůsobilé pro proplacení v rámci dotace - to vše ve stanoveném termínu včetně vypořádání připomínek řídícího orgánu Článek II. odst. 2 písm. d) Smlouvy - Kompletní dotační management dílčího projektu -cena vč. DPH za tuto službu dle Smlouvy: 60 500 Kč Obsahem této služby je zejména: - kontrola a poradenská služba při fakturaci, kontrola a doplnění formálních náležitostí faktur z hlediska dotace - rozdělení na způsobilé a nezpůsobilé výdaje, vyčlenění nezpůsobilých výdajů - poradenství k výběrovým řízením na dodavatele služeb nebo dodávek, které má pokrýt dotace - zpracování a kompletace všech průběžných monitorovacích zpráv - zpracování a kompletace závěrečné zprávy, závěrečného vyúčtování a žádosti o platbu včetně příslušných příloh - komunikace s řídícím orgánem Cena za výše uvedené služby je ve Smlouvě odstupňována a odráží časovou náročnost jednotlivých služeb i míru odpovědnosti žalované při realizaci jednotlivých dílčích služeb. Dle článku II. odst. 4 Smlouvy měla být jednotlivá plnění poskytována na základě dílčích smluv. Dle článku II. odst. 5 a 6 Smlouvy poskytovatel při plnění dle Smlouvy postupuje dle platné metodiky řídícího orgánu pro daný projekt (IROP – Obecná pravidla pro žadatele a příjemce) a za součinnosti s objednatelem, za objednatele bude vystupovat koordinátor dotací odboru strategického plánování a projektového řízení Magistrátu měst [adresa] ([tituly před jménem] [jméno FO]). Dle článku VII. odst. 3 Smlouvy se poskytovatel zavazuje vyžádat si včas potřebné informace pro vypracování požadovaných dokumentů, zapracovat připomínky objednatele, a to řádně a včas. Dle článku VII. odst. 4 Smlouvy poskytovatel odpovídá za škody dle obecně závazných právních předpisů, objednatel je zejména oprávněn požádat o náhradu škody ve výši odpovídající výši dotace, která nebude schválena v důsledku porušení této Smlouvy. Dle článku VII. odst. 5 Smlouvy je poskytovatel povinen plnit předmět Smlouvy s odbornou péčí, chránit oprávněné zájmy objednatele. Dle článku VII. odst. 6 Smlouvy poskytovatel odpovídá za to, že veškeré dokumenty vztahující se k části předmětu plnění budou kompletní a formálně správné. Dle článku X. odst. 2 a 6 Smlouvy je poskytovatel povinen v případě prokazatelného pochybení při provádění části předmětu plnění dle článku II. odst. 2 Smlouvy uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuta bude uhrazena na základě faktury vystavené objednatelem se splatností do 30 dnů. Dle článku X. odst. 9 Smlouvy není výše uvedenou smluvní pokutou dotčen nárok objednatele na náhradu škody vzniklé porušením povinností poskytovatele uvedených v článku II. dost. 2 Smlouvy, ustanovení § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se nepoužije. B) Na základě dílčí objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum] podepsané žalobcem vztahující se ke Smlouvě zpracovala žalovaná pro žalobce monitorovací zprávu a žádost o platbu v rámci dotačního projektu Modernizace infrastruktury ZŠ [Anonymizováno], číslo projektu: [Anonymizováno][Anonymizováno], jednalo se o dotační projekt podpořený v rámci IROP. Dle shodných tvrzení účastníků se jednalo o objednávku služeb dle článku II. odst. 2 písm. c) Smlouvy – konktrétně se jednalo zpracování monitorovací zprávy se žádostí o platbu. C) Při plnění předmětu díla dle výše uvedené objednávky mělo být postupováno dle platné metodiky řídícího orgánu pro daný projekt, touto metodikou jsou IROP – Obecná pravidla pro žadatele a příjemce, a to jednak jejich Obecná část a jednak její Příloha č. 15 – Míra spolufinancování jednotlivých aktivit IROP. Článek 11 Obecné části Obecných pravidel pro žadatele a příjemce pojednává o přenesené daňové povinnosti k DPH, je možná pouze mezi plátci DPH navzájem a týká se některých zdanitelných plnění stanovených v zákoně o DPH, DPH přiznává a platí příjemce zdanitelného plnění v tuzemsku (příjemce dotace), nikoliv plátce, který je uskutečnil (dodavatel). Sama DPH je způsobilým výdajem, pokud příjemce nemá nárok na odpočet daně na vstupu a vztahuje-li se DPH k výdaji, který je z hlediska dotace způsobilým. Faktura vystavená dodavatelem nebude obsahovat výši daně, ale pouze sazbu daně a sdělení, že je postupováno v režimu přenesené daňové povinnosti. Odběratel (příjemce dotace) vypočítá DPH z přijatého plnění a eviduje ji ve své daňové evidenci, následně v přiznání k DPH za dané zdaňovací období vypořádá svou daňovou povinnost s OFS (orgánem finanční správy). K prokázání úhrady faktury a DPH musí příjemce předložit výpisy z účtu. Nárok na odpočet DPH vzniká v případě, že přijaté plnění slouží k uskutečňování ekonomické činnosti. V opačném případě nárok na odpočet DPH nevzniká, DPH se uvede spolu se způsobilým výdajem, do žádosti o platbu se tato skutečnost popíše, a to rámci programu [Anonymizováno] Dle Přílohy č. 15 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce je míra financování podpory infrastruktury pro základní vzdělávání v základních školách v rámci IROP financována z 85 % z Evropského fondu regionálního rozvoje, z 5 % ze státního rozpočtu a z 10 % z rozpočtu obce. D) Smlouva o dílo ze dne [datum] uzavřená mezi žalobcem a obchodní společností [právnická osoba] včetně Dodatku č. 1 (dále jen „Smlouva o dílo“) – předmětem smlouvy o dílo je Modernizace infrastruktury v ZŠ [Anonymizováno], smlouva je uzavřena na základě výsledků zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadanou v otevřeném nadlimitním řízení č.j. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]. Dle článku V. odst. 1 Smlouvy o dílo činí cena za dílo částku 2 431 595 Kč bez DPH, v rámci Dodatku č. 1 došlo k navýšení ceny za dílo na částku 2 464 807,63 Kč. Dle článku V. odst. 2 Smlouvy o dílo bude zhotovitelem účtována cena za dílo bez DPH. DPH z důvodu použití režimu přenesené daňové povinnosti dle ustanovení § 92a a § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odvede příjemce plnění, tj. objednatel. Objednatel ve vztahu k danému plnění vystupuje jako osoba povinná k dani. E) Faktury vystavené obchodní společností [právnická osoba] za provedení předmětu díla dle Smlouvy o dílo, a to faktura č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 1 793 539,74 Kč bez DPH a faktura č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 671 267,80 Kč bez DPH. V těchto fakturách nebyla v souladu s článkem V. odst. 2 Smlouvy o dílo vyčíslena DPH, je zde uvedena pouze sazba DPH 21% a je zde uvedeno, že faktury byly vystavené v režimu přenesené daňové povinnosti, daň odveze zákazník. Kromě aplikace přenesené daňové povinnosti k DPH nebyl obsah faktur mezi účastníky sporný. Každá z faktur obsahuje protokol o průběhu jejího schválení a zaúčtování („košilka“), v rámci těchto protokolů přiložených k fakturám byla vyčíslena DPH u každé z faktur. Žalovaná při ústním jednání před soudem dne 24.11.2021 připustila, že výše uvedené faktury včetně protokolů o jejich schválení a zaúčtování měla před vypracováním žádosti o platbu k dispozici. F) DPH z výše uvedených faktur si žalobce vypočetl sám a odvedl státu v režimu přenesené daňové povinnosti. DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila dle výpočtu žalobce částku 376 643,35 Kč, daňová povinnost v této částce byla žalobcem zohledněna v rámci přiznání k DPH za srpen 2019 – viz kontrolní opis tvořící přílohu daňového přiznání, oddíl B, B.1, řádek 8. Tato DPH byla spolu s další vyměřenou DPH za měsíc srpen 2019, celkem v částce 2 362 952 Kč odvedena státu – viz doklad o bezhotovostním převodu ze dne 25.9.2019. DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila dle výpočtu žalobce částku 140 966,24 Kč, daňová povinnost v této částce byla žalobcem zohledněna v rámci přiznání k DPH za září 2019 – viz kontrolní opis tvořící přílohu daňového přiznání, oddíl [právnická osoba].1, řádek 9. Tato DPH byla spolu s další vyměřenou DPH za měsíc září 2019, celkem v částce 925 106 Kč odvedena státu – viz doklad o bezhotovostním převodu ze dne 25.10.2019. Žalovaná neměla připomínek k výši DPH stanovené žalobcem ani k obsahu přiznání k DPH žalobce za srpen a září 2019, namítla však, že tato přiznání k DPH včetně dokladu o zaplacení DPH státu jí žalobce nedoložil. G) Dle shodných vyjádření účastníků byly veškeré kroky (dokumenty) v průběhu dotačního procesu ze strany obou účastníků zadávány do operačního systému [Anonymizováno], do programu měli přístup oba účastníci řízení. Ze žalobcem předloženého printscreenu ze systému MS2014+ je zřejmé, že žalobce je v rámci tohoto systému označen za plátce DPH bez nároku na odpočet ve vztahu k aktivitám projektu Modernizace ZŠ [Anonymizováno]. H) Z emailové komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] (zaměstnankyní žalobce) a [jméno FO] (jednatelem žalované) vyplývá, že dne [datum] (tedy 3 dny po vyhotovení objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum]) vyzvala žalovaná žalobce k předložení dokumentů potřebných k vyhotovení žádosti o platbu. Žalovaná si mimo jiné vyžádala veškeré faktury k jednotlivým aktivitám (stavební úpravy, bezbariérovost, konektivita, ICT, nábytek, pomůcky, schodolez, PD) a doklady o jejich proplacení, dále zaúčtování faktur a plateb. Dne 21.11.2019 si žalovaná k fakturám vyžádává též protokoly o jejich schválení a zaúčtování („košilky“), ten samý den obdržela od žalobce též relevantní část účetnictví žalobce vztahující se k akci Modernizace ZŠ [Anonymizováno]. Dne 22.11.2019 zasílá žalobce žalované požadované dokumenty, konkrétně faktury s protokoly o jejich schválení a zaúčtování („košilkami“) k jednotlivým aktivitám, pro objemnost souboru jsou dokumenty zasílány přes službu [právnická osoba], tou samou cestou zasílá žalobce žalované dne 28.11.2019 další soubor dokumentů nazvaný „Konektivita.zip“, na základě dodaných dokumentů zpracovala žalovaná žádost o platbu (ŽOP) a odeslala ji ke kontrole žalobci dne 28.11.2019, poté doplňuje žalobce v rámci emailové zprávy ze dne 2.12.2021 ještě tabulku, kde je u faktur č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a č. [Anonymizováno] ze dne [datum] uvedena příslušná DPH, žalobce zde žalovanou zároveň upozorňuje, že tabulka obsahuje zaúčtování faktur tak, jak má žalobce zaúčtováno v účetnictví, což musí býti dáno do souladu se žádostí o platbu. Žalovaná v emailu ze dne 3.12.2019 uvedla, že pokyn provedla, při tvorbě žádosti o platbu vycházela z faktur a údajů o zaúčtování na těchto fakturách, žalovaná potvrdila převzetí faktur s „košilkami“ a dalších dokumentů ze služby [právnická osoba] i veškerou emailovou korespondenci, Od 3.12.2019 probíhá mezi žalobcem a žalovanou emailová komunikace, v rámci které je evidentní spolupráce mezi žalobcem a žalovanou při kompletaci dokumentů potřebných k žádosti o platbu, následně informovala žalovaná žalobce, že žádost o platbu je kompletní a žalobce tak může přistoupit k finalizaci a podpisu žádosti o platbu. 4.12.2019 zasílá žalobce žalované přes službu [právnická osoba] další soubor dokumentů – Smlouvy k bankovním účtům, smlouvy, dodatky. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou od 12.12.2019 do 24.1.2020 je zřejmé, že žalobce v průběhu této doby obdržel 3 výzvy k doplnění žádosti o platbu a zprávě o realizaci, a to od poskytovatele dotace, resp. Od Územního odboru IROP pro [Anonymizováno] ([tituly před jménem][jméno FO]). Ani jednou nebyla v rámci připomínek zmíněna absence DPH z faktur č. [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] žádosti o platbu. K vypořádání připomínek byl kompetentní žalobce, který zároveň vyzval žalovanou, aby počkala na vypořádání připomínek, aby tak mohla zadat aktuální paramenty do žádosti o platbu. Mezitím se žalobce několikrát dotázal žalované, zda-li je žádost o platbu kompletně připravená k podpisu. V rámci emailové zprávy ze dne 21.1.2020 informuje žalobce ([tituly před jménem] [jméno FO]) žalovanou, že po vypořádání připomínek v rámci třetí výzvy k doplnění žádosti o platbu a dokončení žádosti o platbu ze strany žalované, zkontroluje žalobce tuto žádost o platbu, finalizuje a zařídí podpis tohoto dokumentu. V rámci emailové komunikace ze dne 30.6.2020 a 1.7.2020 řeší žalobce se žalovanou vzniklý problém, tj. neuvedení DPH z faktur č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a č. [Anonymizováno] do žádosti o platbu. V rámci korespondence mezi účastníky se v zápatí emailových zpráv od žalované zobrazuje slogan – [Anonymizováno] – Váš specialista na dotace. I) Žádost o platbu – nazvaná „Zjednodušená žádost o platbu“, obsahuje typ žádosti o platbu POST, je ve finalizovaném stavu k datu 26.2.2020 podepsána žalobcem, obsahuje způsobilé výdaje v částce 4 367 768,78 Kč. Se soupisu faktur, který je přílohou žádosti, vyplývá, že faktury č. č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] jsou do žádosti zahrnuty bez DPH. J) Žalobce v dopise ze dne 8.7.2020 vytkl žalované vadu díla – žádosti o platbu spočívající v tom, že v ní nebylo nárokováno maximální možné plnění z dotace, a to ve výši neuplatněné DPH z faktury č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 1 793 539,74 Kč bez DPH a faktury č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 671 267,80 Kč bez DPH, celková výše neuplatněné DPH činí částku 517 609,59 Kč, -a v rámci odpovědnosti za vady uplatnil vůči žalované přiměřenou slevu z ceny za vadné plnění ve výši 100 % z ceny za dílčí objednávku č. [Anonymizováno] -uplatnil náhradu škody v částce 465 848,60 Kč způsobenou neuplatněním 90 % DPH ze dvou výše uvedených faktur za stavební práce v rámci žádosti o platbu z IROP, -uplatnil nárok na uhrazení smluvní pokuty v částce 5 000 Kč v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy Žalovaná dopisem ze dne 27.7.2020 odmítla uhradit žalobci výše uvedené nároky. Žalobce dopisem ze dne 18.8.2020 určeným žalované setrval na způsobu účtování DPH v přenesené daňové povinnosti a dopisem ze dne 27.10.2020 ( s dokladem o jeho doručení žalované dne 7.11.2020 i jejímu právnímu zástupci dne 4.11.2020) vyzval žalovanou k úhradě škody a smluvní pokuty do 10 dnů od doručení výzvy, výzva byla koncipována jako předžalobní a žalovaná tedy byla upozorněna na možnost soudního vymáhání požadovaných nároků. Z následujících emailových zpráv mezi žalobcem a žalovanou je zřejmé, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce odmítla nároky uplatněné žalobcem v rámci předžalobní výzvy, v únoru 2021 následoval pokus o mimosoudní vyřešení sporu, který však nebyl úspěšný.

5. K provedeným listinám účastníci shodně doplnili: Žalovaná obdržela od žalobce faktury č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] s protokoly o průběhu jejich schválení a zaúčtování ( v rámci protokolů byla vyčíslena DPH z faktur) a dále tabulku tvořící přílohu emailové zprávy ze dne 2.12.2019, v rámci které je rovněž DPH vyčíslena. Žalovaná od žalobce ke zpracování žádosti o platbu neobdržela přiznání k DPH žalobce za srpen a září 2019 včetně dokladů o bezhotovostním převodu DPH za tyto měsíce státu, ačkoliv tyto dokumenty již žalobce měl k dispozici. Žalovaná nebyla zmocněna komunikovat napřímo s poskytovatelem dotace, resp. S Územním odborem IROP pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], to činil sám žalobce. Žalovaná měla přístup do programu [Anonymizováno], ale konečné úkony v tomto programu, jako je kontrola, finalizace a podpis dokumentů a jejich následné odeslání prováděl žalobce. Žalovaná si za zpracování monitorovací zprávy se žádostí o platbu účtovala 10 000 Kč bez DPH, jedná se o nejlevnější dílčí objednávku dle Smlouvy, oproti kompletnímu dotačnímu poradenství (které je ohodnoceno dle Smlouvy částkou 50 000 Kč až 70 000 Kč) je cena nižší s ohledem na množství práce a míru odpovědnosti žalované. Žalovaná se na projektu Modernizace ZŠ [Anonymizováno] podílela od jejího samého počátku, kdy zpracovávala i žádost o dotaci. Žalovaná se žalobcem před projektem Modernizace ZŠ [Anonymizováno] spolupracovala i na dalších 11 obdobných projektech modernizace základních škol v regionu, v rámci všech těchto předešlých projektů bylo u faktur za stavební práce účtováno v režimu přenesené daňové povinnosti a DPH byla vždy zahrnuta do žádosti o platbu. Zpětné zahrnutí neproplacené DPH do žádosti o platbu v rámci dotace již není možné, od schválení dotace není možné částky požadované k proplacení navyšovat.

6. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že je zaměstnankyní žalobce na pozici koordinátorka dotací. Koordinovala dotační akci Modernizace ZŠ [Anonymizováno], jednalo se o obdobný projekt jako u předchozích modernizací škol, žalobce opakovaně spolupracoval se žalovanou, coby s administrátorem projektů, svědkyně byla koordinátorkou tří obdobných projektů, v rámci všech projektů, na kterých spolupracovala, bylo účtováno DPH v rámci přenesené daňové povinnosti, žádost o platbu však byla žalovanou v předchozích projektech zpracována řádně, tj. i včetně DPH. V případě akce Modernizace ZŠ [Anonymizováno] neobsahovala žádost o platbu DPH z faktur č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], svědkyně důvěřovala žalované, žádost o platbu zkontrolovala spíše formálně, nikoliv věcně, chyby si nevšimla, žalovaná si výslovně nevyžádala výpis z účtu žalobce o zaplacené DPH, tak jako u předchozích projektů. Finalizaci a kontrolu žádosti o platbu provedla svědkyně stisknutím červeného tlačítka v systému [Anonymizováno], podpis pod žádost o platbu připojil její vedoucí, pan [Anonymizováno]. Žádost o dotaci či žádost o platbu by nezvládla zpracovat sama, není k tomu proškolená, proto si žalobce smluvně sjednal k této činnosti žalovanou. Jako koordinátorka dotace většinou sháněla požadované dokumenty pro administrátora, komunikovala s dalšími odbory žalobce, se zhotovitelem i poskytovatelem dotace. Daňová přiznání žalobce k DPH za srpen a září 2019 a doklad o jejich úhradě žalované neposílala. Informaci o tom, že žalobce je plátce DPH bez nároku na odpočet daně pro danou akci, zadala do systému [Anonymizováno] žalovaná.

7. Při právním hodnocení vzal soud v potaz níže uvedené právní předpisy: K uzavření dílčí smlouvy dle objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum] Dle ustanovení § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle ustanovení § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. DPH v rámci faktur č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] – režim přenesené daňové povinnosti V rámci ustanovení § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále jen „ZoDPH“ jsou uvedeny případy, kdy je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění. V projednávaném případě však žalobce coby plátce DPH neměl nárok na odpočet daně – tuto informaci dle svědkyně zaznamenala sama žalovaná do programu [Anonymizováno] Dle ustanovení § 92a ZoDPH (1) V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (2) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani. (3) Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani. (4) Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. (5) Režim přenesení daňové povinnosti v případě, že plátce, který poskytnul nebo přijal zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, nelze použít do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce. (6) Pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, použije se režim přenesení daňové povinnosti při uskutečnění zdanitelného plnění na daň vypočtenou ze základu daně stanoveného podle § 37a odst. 1. (7) Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Práva a povinnosti z odpovědnosti za škodu Dle ustanovení § 5 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Dle ustanovení § 2913 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Dle ustanovení § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Smluvní pokuta Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 2050 o.z. Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje – toto ustanovení bylo v rámci Smlouvy výslovně vyloučeno.

1. Průběh řízení Soud prvního stupně nejprve v rozsudku č.j. 42 C 131/2021-134 ze dne 2.12.2021 rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci: a) částku 232 924,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 232 924,30 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, b) částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (viz výrok č. I). Dále ve výroku č. II žalobu zamítl co do částky 232 924,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 232 924,30 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení a dále rozhodl ve výroku č. III, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Zamítavý výrok soudu byl odůvodněn spoluzaviněním žalobce, coby poškozeným. Protože úspěch v řízení byl téměř shodný na obou stranách, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce napadl výrok č. II a III odvoláním ze dne 12.1.2022, žalovaná napadla výrok č. I a III odvoláním ze dne 18.1.2022. O podaných odvoláních obou účastníků rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem č.j. 64 Co 67/2022-179 ze dne 26.4.2022 tak, že jim nevyhověl a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Žalobce následně podal proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 64 Co 67/2022-179 ze dne 26.4.2022 dovolání ze dne 18.7.2022, kterému Nejvyšší soud vyhověl, a to rozsudkem č.j. 23 Cdo 2876/2022-209 ze dne 31.10.2023. V důsledku podaného dovolání byl zrušen: -rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 64 Co 67/2022-179 ze dne 26.4.2022, a to ve výroku č. II (náklady odvolacího řízení) a v části výroku č. I, kterou došlo k potvrzení výroku č. II a III rozsudku Okresního soudu v Sokolově č.j. 42 C 131/2021-134 ze dne 2.12.2021, -rozsudek Okresního soudu v Sokolově č.j. 42 C 131/2021-134 ze dne 2.12.2021, a to ve výroku č. II a III. Z toho vyplývá, že výrok č. I rozsudku Okresního soudu v Sokolově č.j. 42 C 131/2021-134 ze dne 2.12.2021 nabyl právní moci, toto řízení je tedy vedeno již pouze pro částku 232 924,30 Kč s příslušenstvím.

9. Dovolací soud v rozsudku nevyhověl dovolání žalobce, pokud jde o tvrzenou neexistenci spoluúčasti žalobce na vzniku jeho újmy. Spoluúčast žalobce, coby poškozeného, na škodě je dle dovolacího soudu dána, a to i přes to, že žalobce neporušil žádnou právní povinnost ve vztahu mezi ním a žalovanou. Dovolací soud neshledal ani jakékoliv vady předcházejících řízení, které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci. Dle závěrů dovolacího soudu je však dovolání přípustné pro řešení otázky míry spoluúčasti žalobce na vzniku újmy, když míra spoluúčasti žalobce ve výši 50 % se dovolacímu soudu jeví jako nepřiměřená a proto předcházející rozsudky částečně zrušil a v této části vrátil zpět soudu právního stupně. Konkrétně dovolací soud ve výše uvedeném rozsudku konstatoval, pokud jde o použitou právní normu a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu: „Podle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. V rozsudku R 83/2020 již dovolací soud konstatoval, že úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným, v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě, u obou lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy. Na straně poškozeného se pak zvažují veškeré příčiny, existence a forma zavinění není zpravidla pro konstatování spoluúčasti podstatná, může mít ale vliv na určení rozsahu spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy. Zavinění dokonce může absentovat, nemusí jít ani o porušení právní povinnosti… Ustanovení § 2918 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, kde je na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám…., v jakém rozsahu se na vzniku škody podílelo jednání poškozeného a škůdce, dovolací soud je oprávněn přezkoumat tuto úvahu soudu pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti – viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 91/2010 ze dne 24.2.2011. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 1061/2021 ze dne 12.4.2022 vyplývá, že pokud osoba za úplatu svěří zařízení své záležitosti profesionálovi, činí tak zpravidla právě proto, aby se o tuto záležitost nemusela starat, může se oprávněně spoléhat na to, že druhá strana zařídí její záležitost s odbornou péčí. Pokud si přesto taková osoba musela být vědoma pochybení druhé strany a jeho důsledků a mohla vzniku škody vlastním přičiněním zamezit, pak ej následek přičitatelný rovněž této osobě jako poškozenému, v závislosti na tom je třeba určit míru podílu poškozeného na celkové škodě…. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1264/2002 ze dne 18.12.2003 je pro posouzení míry účasti poškozeného na vzniku škody rozhodující, nakolik se na škodlivém výsledku podílely jednotlivé příčiny na obou stranách a z hlediska porušení právní povinnosti škůdcem a poškozeným je podstatné zejména to, o jak významné povinnosti šlo, jak závažné bylo jejich porušení a jaký vliv to mělo na vznik škody….“ Po tomto shrnutí Nejvyšší soud k projednávané věci konstatoval, že při určování míry spoluúčasti poškozeného na vzniku škody se nelze spokojit s pouhým konstatováním, že jednání poškozeného představovalo jednu ze dvou příčin vzniklé škody, z čehož je možné dovozovat, že je míra účasti poškozeného poloviční. Soud při zvažování míry spoluúčasti poškozeného na vzniklé škodě musí zvažovat tyto faktory: - zda-li je jednání poškozeného alespoň jednou z příčin vzniku škody - charakter a závažnost jednání škůdce a poškozeného - charakter a význam porušené povinnost škůdcem a zda-li škůdce nese smluvní riziko za nesplnění jím porušené povinnosti - zda-li je na činnost škůdce (oproti poškozenému) kladen zvýšení standard odborné péče Obecně se pak má podle Nejvyššího soudu za to, že „pokud se škůdce smluvně zaváže jako profesionál ke splnění určité povinnosti, kterou porušil, měl by nést za takové porušení odpovědnost, přičemž je namístě zohledňovat, do jaké míry se poškozený mohl spoléhat na to, že škůdce bude jednat v souladu s odbornou péčí... Pokud jednání poškozeného, který se účastnil na vzniku újmy tím, že sám řádně neprovedl kontrolu činnosti škůdce, ač mohl, popř. z důvodu vlastní liknavosti nepředložil doklady, spoléhajíc se na to, že škůdce, jehož tíží standard odborné péče, splní svoji povinnost jej případně vyzvat k doložení chybějících dokladů, nelze zpravidla považovat za rovnocenné jednání škůdce, který podle smlouvy odpovídá jako profesionál za řádné splnění příslušné povinnosti, k níž se na úplatu zavázal. Za řádné splnění totiž primárně odpovídá ten, kdo má smluvní povinnost plnit, nikoli ten, kdo má splnění smluvní povinnosti zkontrolovat. Takové jednání poškozeného je pak zpravidla nutné hodnotit jako méně významné pro vznik škody. Soudy jsou ve smyslu § 243g odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 226 o. s. ř. vázány právním názorem dovolacího soudu a soud prvního stupně je tedy povinen zkoumat veškeré výše uvedené faktory za účelem zjištění míry spoluúčasti poškozeného na vzniklé škodě. Soud tedy věc opětovně projednal a rozhodl. Se souhlasem účastníků soud vyšel ze všech již jednou provedených důkazů a tyto neopakoval. Zároveň rozhodl znovu o veškerých nákladech řízení, a to před soudy všech stupňů.

10. Ze skutkových tvrzení účastníků a z provedených důkazů (které byly zopakovány, nikoliv znovu prováděny) došel soud k následujícím skutkovým zjištěním, které právně posoudil níže uvedeným způsobem. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování služeb ze strany žalované v podobě zpracování a kompletace žádosti o dotaci, zpracování ekonomických studií, zpracování monitorovacích zpráv a žádostí o platbu, vedení kompletního dotačního managementu u jednotlivých dotačních projektů u žalobce v programovacím období 2014-2020, to vše v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tehdy platného a účinného. Smlouva byla uzavřena jakožto smlouva nepojmenovaná v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o.z. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná. Žalobce uzavřel Smlouvu jakožto objednatel, žalobce je statutárním městem podřízeným zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích, v aktuálním znění. Žalovaná uzavřela Smlouvu jakožto zhotovitel, žalovaná je českou obchodní společností, která je v rámci svých webových stránek [Anonymizováno] prezentována jako specialista na dotace, i v rámci korespondence mezi účastníky se v zápatí emailových zpráv od žalované zobrazuje slogan – [Anonymizováno] – Váš specialista na dotace. Z obsahu Smlouvy a ze způsobu prezentace žalované (veřejná prezentace na webových stránkách i prezentace vyplývající z korespondence mezi účastníky) vyplývá, že se žalovaná hlásí k odborným znalostem potřebným k bezchybnému zvládnutí dotačního procesu a dala tím najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je k těmto úkonům potřebná, a to v souladu s ustanovením § 5 o.z. Ostatně bez těchto odborných předpokladů žalované by mezi účastníky nedošlo k uzavření samotné Smlouvy. Na základě dílčí objednávky č. [Anonymizováno] ze dne [datum] podepsané žalobcem vztahující se ke Smlouvě zpracovala žalovaná pro žalobce monitorovací zprávu a žádost o platbu v rámci dotačního projektu Modernizace infrastruktury ZŠ [Anonymizováno], číslo projektu: [Anonymizováno], jednalo se o dotační projekt podpořený v rámci IROP, čímž došlo k realizaci dílčí smlouvy dle článku II. odst. 4 Smlouvy. Akceptace nabídky na uzavření dílčí smlouvy byla ze strany žalované provedena konkludentně, žalovaná nabídku přijala tak, že se podle ní zachovala, to vše v souladu s ustanovením 1744 o.z. Z obsahu nabídky a článku II. odst. 2 písm. c) Smlouvy byly zřejmé podstatné náležitosti dílčí smlouvy, soud rovněž přihlédl k předchozí praxi smluvních stran, kdy ani v jednom z případu nedošlo k uzavření písemné dílčí smlouvy dle článku II. Smlouvy. Dle ustanovení § 1758 o.z. sice platí, že dohodnou-li strany pro uzavření smlouvy určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány smlouvou, nebude-li tato forma dodržena, jedná se však o vyvratitelnou právní domněnku, která byla vyvrácena shodným projevem vůle smluvních stran, kdy žalovaná konkludentně nabídku žalobce přijala tím, že ji začala plnit. Dle shodných tvrzení účastníků se jednalo o objednávku služeb dle článku II. odst. 2 písm. c) Smlouvy – konktrétně se jednalo o zpracování monitorovací zprávy se žádostí o platbu. Dle cenových ujednání vztahujících se k článku II. odst. 2 písm.a) až d) se jednalo o službu nejméně finančně honorovanou, dle tvrzení žalobce si žalovaná za tuto službu měla účtovat smluvenou cenu ve výši 10 000 Kč včetně DPH, k fakturaci za tuto službu však ze strany žalované nedošlo. Obsahem této služby mělo být zpracování monitorovací zprávy a žádosti o platbu včetně veškerých příloh, kontrola a případné doplnění formálních náležitostí faktur z hlediska dotace, rozdělení výdajů na způsobilé a nezpůsobilé pro proplacení v rámci dotace, to vše ve stanoveném termínu včetně vypořádání připomínek řídícího orgánu. Porovnáním služeb uvedených v článku II. odst. 2 písm. c) a d) Smlouvy došel soud k závěru, že na rozdíl od kompletního dotačního managementu uvedeného pod písm. d) nebyla součástí sjednané služby spočívající ve zpracování monitorovací zprávy se žádostí o platbu také kompletace (neboli doplnění do stavu úplnosti) těchto zpráv včetně jejích příloh. Žalobce si mohl za kompletní dotační management připlatit a žádat tak od žalované též kompletaci těchto zpráv, nestalo se tomu však, a bylo na žalobci, aby provedl konečnou kontrolu, kompletaci, podpis a odeslání těchto dokumentů. Zároveň se tak žalobce připravil o kontrolu a poradenskou službu ze strany žalované při fakturaci použité v rámci dotace. Žalovaná na projektu Modernizace ZŠ [Anonymizováno] participovala i v úvodní fázi projektu, kdy zpracovala žádost o dotaci. Tomuto projektu předcházela opakovaná spolupráce účastníků na obdobných 11 projektech, kdy rovněž docházelo k modernizacím škol v majetku žalobce z dotací, u všech projektů byla DPH účtována v přenesené daňové povinnosti a zaplacená DPH žalobcem byla způsobilým výdajem v rámci žádosti o platbu. Z výše uvedených skutečností lze shrnout, že žalovaná nepřistoupila pouze k určité izolované výseči v rámci dotačního procesu, ale byly jí známy širší souvislosti projektu a opakovaná aplikace režimu přenesené daňové povinnosti u DPH. V rámci projektu Modernizace ZŠ [Anonymizováno] byly provedeny stavební práce, které měly být proplaceny v rámci dotace. Stavební práce byly provedeny dle Smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a obchodní společností [právnická osoba] včetně Dodatku č. 1, předmětem Smlouvy o dílo je Modernizace infrastruktury v ZŠ [Anonymizováno], cena za dílo činí částku 2 2 464 807,63 Kč bez DPH (ve znění Dodatku č. 1), v článku V. odst. 2 Smlouvy o dílo bylo sjednáno, že zhotovitel bude účtovat cenu za dílo bez DPH, DPH z důvodu použití režimu přenesené daňové povinnosti odvede příjemce plnění, tj. objednatel. Objednatel ve vztahu k danému plnění vystupuje jako osoba povinná k dani. Existence Smlouvy o dílo i oprávněnost fakturace za provedené stavební práce nebyla mezi účastníky sporná, spornou zůstala aplikace přenesené daňové povinnosti na daný případ, když žalovaná uvedla, že nelze účtovat v režimu přenesené daňové povinnosti, neboť přijaté plnění neslouží k ekonomické činnosti žalobce. Při zpracování monitorovací zprávy a žádosti o platbu bylo postupováno dle platné metodiky řídícího orgánu pro daný projekt, touto metodikou jsou IROP – Obecná pravidla pro žadatele a příjemce, a to jednak jejich Obecná část a jednak její Příloha č. 15 – Míra spolufinancování jednotlivých aktivit IROP. Článek 11 Obecné části Obecných pravidel pro žadatele a příjemce pojednává o přenesené daňové povinnosti k DPH, je možná pouze mezi plátci DPH navzájem a týká se některých zdanitelných plnění stanovených v zákoně o DPH, DPH přiznává a platí příjemce zdanitelného plnění v tuzemsku (příjemce dotace), nikoliv plátce, který je uskutečnil (dodavatel). Sama DPH je způsobilým výdajem, pokud příjemce nemá nárok na odpočet daně na vstupu a vztahuje-li se DPH k výdaji, který je z hlediska dotace způsobilým. Faktura vystavená dodavatelem nebude obsahovat výši daně, ale pouze sazbu daně a sdělení, že je postupováno v režimu přenesené daňové povinnosti. Odběratel (příjemce dotace) vypočítá DPH z přijatého plnění a eviduje ji ve své daňové evidenci, následně v přiznání k DPH za dané zdaňovací období vypořádá svou daňovou povinnost s OFS (orgánem finanční správy). K prokázání úhrady faktury a DPH musí příjemce předložit výpisy z účtu. Nárok na odpočet DPH vzniká v případě, že přijaté plnění slouží k uskutečňování ekonomické činnosti. V opačném případě nárok na odpočet DPH nevzniká, DPH se uvede spolu se způsobilým výdajem, do žádosti o platbu se tato skutečnost popíše, a to rámci programu [Anonymizováno]. Žalobce při aplikaci přenesené daňové povinnosti k DPH postupoval v souladu se zákonem a s článkem 11 Obecné části IROP – Obecných pravidel pro žadatele a příjemce. V daném případě došlo v souladu s ustanovením § 92a odst. 7 ZoDPH k uplatnění právní fikce dopadající na všechna plnění v režimu přenesené daňové povinnosti (tedy i na stavební práce jinak obsažené v § 92e ZoDPH), dle které si účastníci zdanitelného plnění mohou smluvit, že použijí režim přenesené daňové povinnosti, pakliže mají důvodně za to, že toto plnění je považováno za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesené daňové povinnosti. Tato dohoda mezi žalobcem a zhotovitelem je obsažena ve Smlouvě o dílo a z obsahu výše uvedeného ustanovení ZoDPH jednoznačně vyplývá, že právní úprava upřednostňuje použití režimu přenesené daňové povinnosti a v případě, že se účastníci rozhodnou tuto možnost využít, toto jejich rozhodnutí není zpochybňováno. Žalobce neměl v daném případě nárok na odpočet DPH popsaný v ustanovení § 72 ZoDPH, což žalobce tvrdil v řízení od samého počátku, žalovaná si této skutečnosti též byla vědoma, když ji zapsala do programu [Anonymizováno] (viz výslech svědkyně). Dle článku 11 Obecné části IROP – Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, dle kterých měla žalovaná při tvorbě žádosti o platbu postupovat, je DPH způsobilým výdajem, pokud příjemce nemá nárok na odpočet daně na vstupu a vztahuje-li se DPH k výdaji, který je z hlediska dotace způsobilým, v daném případě tedy byly splněny podmínky pro zahrnutí DPH do žádosti o platbu. Celkovou cenu za dílo v částce 2 464 807,63 Kč vyúčtoval zhotovitel ve dvou fakturách, a to faktura č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 1 793 539,74 Kč bez DPH a faktura č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 671 267,80 Kč bez DPH. V těchto fakturách nebyla v souladu s článkem V. odst. 2 Smlouvy o dílo a v souladu s článkem 11 Obecné části IROP – Obecných pravidel pro žadatele a příjemce vyčíslena DPH, je zde uvedena pouze sazba DPH 21% a je zde uvedeno, že faktury byly vystavené v režimu přenesené daňové povinnosti, daň odveze zákazník. Kromě aplikace přenesené daňové povinnosti k DPH nebyl obsah faktur mezi účastníky sporný. Každá z faktur obsahuje protokol o průběhu jejího schválení a zaúčtování („košilka“), v rámci těchto protokolů přiložených k fakturám byla vyčíslena DPH u každé z faktur. Žalovaná při ústním jednání před soudem dne 24.11.2021 připustila, že výše uvedené faktury včetně protokolů o jejich schválení a zaúčtování měla před vypracováním žádosti o platbu k dispozici. DPH z výše uvedených faktur si žalobce vypočetl sám a odvedl státu v režimu přenesené daňové povinnosti, a to plně v souladu s článkem 11 Obecné části IROP – Obecných pravidel pro žadatele a příjemce DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila dle výpočtu žalobce částku 376 643,35 Kč, daňová povinnost v této částce byla žalobcem zohledněna v rámci přiznání k DPH za srpen 2019 – viz kontrolní opis tvořící přílohu daňového přiznání, oddíl B, B.1, řádek 8. Tato DPH byla spolu s další vyměřenou DPH za měsíc srpen 2019, celkem v částce 2 362 952 Kč odvedena státu – viz doklad o bezhotovostním převodu ze dne 25.9.2019. DPH z faktury č. [Anonymizováno] činila dle výpočtu žalobce částku 140 966,24 Kč, daňová povinnost v této částce byla žalobcem zohledněna v rámci přiznání k DPH za září 2019 – viz kontrolní opis tvořící přílohu daňového přiznání, oddíl B, B.1, řádek 9. Tato DPH byla spolu s další vyměřenou DPH za měsíc září 2019, celkem v částce 925 106 Kč odvedena státu – viz doklad o bezhotovostním převodu ze dne 25.10.2019. Žalovaná neměla připomínek k výši DPH stanovené žalobcem ani k obsahu přiznání k DPH žalobce za srpen a září 2019, v řízení však bylo prokázáno, že tato přiznání k DPH včetně dokladu o zaplacení DPH státu jí žalobce nedoložil, žalovaná nevyzvala žalobce k předložení těchto dokumentů. Odpovědnost žalované za škodu je dána, neboť žádost o platbu (v důkazech označená jako Zjednodušená žádost o platbu), kterou měla žalovaná zpracovat dle Smlouvy a dílčí objednávky, neobsahovala DPH z faktur č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], čímž nedošlo k proplacení dotace ve výši 90% DPH z výše uvedených faktur, tedy v částce 465 848,6 Kč (míra proplacení DPH dle IROP – Obecných pravidel pro žadatele a příjemce - Příloha č. 15 – Míra spolufinancování jednotlivých aktivit IROP). Nebyl tak naplněn hlavní účel, pro který si žalobce najal žalovanou, a to proplacení dotace v maximální možné výši. Na zkušenosti a odbornost žalované se přitom žalobce spoléhal, proto jí plnění úkolů v rámci dotačního procesu svěřil v rámci Smlouvy a dílčí objednávky. Dle článku VII odst. 5 a 6 měla žalovaná postupovat s odbornou péčí a chránit zájmy žalobce a byla rovněž odpovědná za formální správnost a kompletnost zpracovaných dokumentů. Dle článku II. odst. 2 písm.c) Smlouvy měla žalovaná zpracovat žádost o platbu a je evidentní, že ji měla zpracovat řádně a s odbornou péčí, tj. tak, aby na základě této žádosti mohl žalobce čerpat dotaci v maximálním možném rozsahu. Je pravdou, že žalovaná sice neměla k dispozici doklady od žalobce prokazující uhrazení DPH státu (přiznání žalobce k DPH za měsíce srpen a září 2019 a doklady o bezhotovostních platbách DPH za tyto měsíce), měla však k dispozici vyčíslenou DPH u obou faktur v protokolech o jejich schválení a zaúčtování a rovněž i pokyn žalobce v emailové zprávě ze dne 2.12.2019, že DPH v konkrétní výši zahrnul do svého účetnictví a žádost o platbu je třeba uvést s touto skutečností do souladu, žalovaná zároveň věděla a zapsala do programu [Anonymizováno], že žalobce nemá nárok na odpočet DPH. Žalovaná měla reagovat, v případě nejasností měla učinit doplňující dotazy ve vztahu k žalobci a v neposlední řadě měla u žalobce vyžádat chybějící existující dokumenty, nota bene za situace, když na podobných projektech již se žalobcem spolupracovala a věděla, že DPH je uplatňována jako způsobilý výdaj. K tomu však nedošlo, nastává tak odpovědnost žalované za škodu porušením povinnosti ve Smlouvě dle § 2913 o.z., když žalovaná je v souladu s ustanovením článku VII odst. 4 Smlouvy povinna uhradit žalobci škodu ve výši odpovídající výši dotace, která nebude v důsledku jednání žalované schválena. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 25 Cdo 3486/2018-271 soud doplňuje ke zkoumání příčinné souvislosti mezi vznikem škody v částce 465 848,6 Kč a porušením smluvní povinnosti žalované zpracovat řádně žádost o platbu, že tato je dána, neboť škoda vznikla následkem porušení smluvní povinnosti žalované, příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, stačí, jde-li o jednu z příčin, avšak tu podstatnou, může jít i o prvotní příčinu v řetězci navazujících příčin. Kdyby žalovaná zadala DPH v částce 465 848,6 Kč do žádosti o platbu (když informaci o výši a účtování DPH od žalobce měla) coby způsobilý výdaj a upozornila žalobce na nutnost doložit existující doklady o zaplacení DPH coby příloh k žádosti o platbu, k proplacení DPH v této částce by došlo. Soud proto ve výroku č. I tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobci ještě částku 163 047,01 Kč s příslušenstvím, čímž došlo k navýšení úspěchu žalobce ve věci na 85%. Zároveň je však třeba i nadále konstatovat spoluzavinění na straně žalobce, a to v rozsahu 15% (když soud zrevidoval své závěry o spoluzavinění žalobce v souladu se závěry dovolacího soudu), tedy škoda byla způsobena v souladu s ustanovením § 2918 o.z. také jednáním, resp. nečinností, žalobce coby poškozeného, když ani ze strany žalobce nebyla vyřízení žádosti o platbu věnována dostatečná pozornost. Dovolací soud v rozsudku č.j. 23 Cdo 2876/2022-209 uvedl, že určitá míra spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě byla v řízení prokázána, porušení povinnosti žalobce zkontrolovat žádost o platbu před odesláním není dle dovolacího soudu svým významem zanedbatelné, je však méně závažné. I sám žalobce si měl být vědom uplatňování DPH coby způsobilého výdaje v žádosti o platbu, když tak bylo postupováno již v 11 předešlých případech a mohl proto i bez vyzvání žalované předložit doklady o uhrazení DPH státu a na tuto absenci žádosti o platbu upozornit, žalobce přitom není laik, disponuje zaměstnanci, kteří jsou v oblasti dotací určitým způsobem proškoleni, je však pravdou, že žalovanou si jako profesionála najal proto, aby za něj povinnosti spojené s vyřízením žádosti o platbu vyřídila, a to s náležitou odbornou péčí, spoléhal se na služby žalované coby odborníka právě proto, aby případným škodám předešel. Ze Smlouvy, z výslechu svědkyně a z tvrzení účastníků vyšlo najevo, že to byl žalobce, kdo měl povinnost žádost o platbu zkompletovat, provést závěrečnou kontrolu, podpis a odeslání, to vše s vědomím, že jednou odeslanou žádost o platbu nelze navyšovat. V rámci finální kontroly žalobce mohl odhalit absenci DPH v žádosti o platbu, jenže se tak nestalo. V souladu s rozsudkem dovolacího soudu č.j. 23 Cdo 2876/2022-209 je však třeba konstatovat, že žalobce se na vzniku škody účastnil nižší měrou, když řádně neprovedl kontrolu činnosti žalované, ač mohl, když nepředložil doklady, spoléhajíc se na to, že žalovaná, kterou tíží standard odborné péče, splní svoji povinnost jej případně vyzvat k doložení chybějících dokladů. Naopak žalovaná, která podle smlouvy odpovídá jako profesionál za řádné splnění příslušné povinnosti, k níž se za úplatu zavázala, je odpovědná za vznik škody vyšší měrou ve výši 85 %s. Za řádné splnění totiž primárně odpovídá ten, kdo má smluvní povinnost plnit, nikoli ten, kdo má splnění smluvní povinnosti zkontrolovat. Závěrem tedy soud shrnuje, že spoluzavinění žalobce bylo sníženo na 15 % s ohledem na skutečnost, že vyřízení žádosti o platbu bylo primárně povinností žalované, žalobkyně měla splnění povinnosti žalovanou pouze zkontrolovat, žalovaná byla nadto osobou, kterou tížil standard odborné péče, ke kterému se smluvně zavázala, žalobce se po právu spoléhal na bezchybně odvedené služby žalované, když v předchozích 11 projektech žalovaná nechybovala a dotace byly vždy řádně proplaceny. Soud proto zamítl žalobní návrh žalobce ve výroku II tohoto rozsudku co do částky 69 877,29 Kč s úrokem z prodlení z této částky odpovídající míře spoluzavinění žalobce.

11. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení byl žalobci přiznán od 18.11.2020, ode dne následujícího po uplynutí lhůty 10 dnů k úhradě nároků na náhradu škody a smluvní pokuty ve výzvě k úhradě ze dne 27.10.2020, která byla žalované doručena dne 7.11.2020.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci, tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 386,06 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalované v rozsahu 15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 44 481 Kč. Dále z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 000 Kč představující 300 Kč za každý z deseti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis předžalobní upomínky, žaloby, repliky k vyjádření žalované ze dne 7.6.2021, účast u jednání před soudem prvního stupně dne 6.10.2021 a 24.11.2021, sepis odvolání, vyjádření k odvolání, účast před odvolacím soudem dne 26.4.2022, sepis dovolání, účast u soudu prvního stupně dne 10.4.2024) včetně DPH ve výši 630 Kč. Celkem se tak jedná o částku 3 630 Kč. Dále žalobci náleží cestovní náhrada v celkové výši 14 805,80 Kč, a to: -v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 10. 2021 a dne 24. 11. 2021 náhrada 5 639,2 Kč za 1 056 ujetých km (27,80 Kč za litr automobilového benzinu při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla), -v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 4. 2022 náhrada 2 773,20 Kč za 416 ujetých km (37,10 Kč za litr automobilového benzinu při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla), -v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 4. 2024 náhrada 3 823,80 Kč za 528 ujetých km (38,20 Kč za litr automobilového benzinu při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 236,20 Kč ve výši 2 569,60 Kč.

13. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

14. Ohledně výroků č. IV a č. V tohoto rozsudku soud odkazuje na usnesení nadepsaného soudu ze dne 19.4.2024 č.j. 42 C 131/2021-246, kterým došlo k přiznání odměny opatrovníkovi žalované v částce 23 135,20 Kč, dále bylo rozhodnuto v souladu s tímto rozsudkem o povinnosti žalobce k úhradě 15% z odměny opatrovníka, tj. částky 3 470,28 Kč České republice na účet Okresního soudu v Sokolově a dále o povinnosti žalované k úhradě 85% z odměny opatrovníka, tj. částky 19 664,92 Kč České republice na účet Okresního soudu v Sokolově.

Poučení