42 C 17/2019-231

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobců: ; e) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa původního účastníka, původní účastnice, žalovaného, původní účastnice, žalované, žalobce, žalobkyně, původní účastnice a původního účastníka] ; f) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa původního účastníka, původní účastnice, žalovaného, původní účastnice, žalované, žalobce, žalobkyně, původní účastnice a původního účastníka] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovaným: ; 1. [celé jméno žalované], narozený/á dne [datum] bytem [adresa žalované] zastoupena advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] ; 3. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o sousedská žaloba dle § 1013 a § 1042 o.z. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci e), f) domáhali, aby žalované 1) byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobců hlukem nad míru přiměřenou místním poměrům, spočívajícím ve štěkotu, vytí a kvílení smečky psů šířícím se z nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to ze stavby: [obec], [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku parcela [číslo] z pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] dále z nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to z pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] pronikajícím na nemovitosti žalobců, označené v katastru nemovitostí jako pozemek parcela [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], č. ev. [anonymizováno], rodinná rekreace, a pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], ve společném jmění žalobců, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobci e), f) domáhali, aby žalovanému 3) byla uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobců hlukem nad míru přiměřenou místním poměrům, spočívajícím ve štěkotu, vytí a kvílení smečky psů šířícím se z nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to ze stavby: [obec], [adresa], rodinný dům, stojící na pozemku parcela [číslo] z pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] dále z nemovitostí v obci a [katastrální uzemí], a to z pozemků parcela [číslo] parcela [číslo] pronikajícím na nemovitosti žalobců, označené v katastru nemovitostí jako pozemek parcela [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], č. ev. [anonymizováno], rodinná rekreace, a pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], ve společném jmění žalobců, se zamítá.

III. Žalobci e), f) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované 1) náklady řízení ve výši 29 850 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované 1).

IV. Žalobci e), f) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému 3) náklady řízení ve výši 28 433,30 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 3).

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23.1.2019 se žalobci, kdy tehdy na straně žalující bylo sedm žalujících, jako vlastníci v žalobě specifikovaných nemovitostí, domáhali po žalovaných, kdy původně šlo o tři žalované, zdržení se obtěžování hlukem v podobě štěkotu, vytí a kvílení smečky psů pronikajícího z nemovitostí ve vlastnictví (v případě žalovaných 1 a 2), případně v užívání (v případě žalovaného 3, který měl sdílet nemovitosti jako druh žalované1) žalovaných. Následně došlo k převodu spoluvlastnického podílu žalovaného 2 na předmětných nemovitostech na žalovanou 1, žalobci proto vzali vůči němu žalobu zpět a řízení tak ve vztahu k žalovanému 2 bylo zastaveno. Pro přehlednost však soud zachoval číslování žalovaných tak, jak tomu bylo v původním návrhu. Žalobci přesně specifikovali, které nemovitosti vlastní či obývají, uváděli jejich vzdálenost od nemovitostí žalované 1, kde se pohybovali psi. Uvedli, že žalovaná 1 spolu s žalovaným 3 nemovitosti užívá k bydlení a společně zde chovají 7 pasteveckých středoasijských psů, jednoho bandoga a jednu německou dogu. Každodenní štěkot a vytí těchto psů pak v míře zcela nepřiměřené místním poměrům proniká na pozemky a do obydlí žalobců, kdy tak jejich obvyklé užívání je podstatně omezeno. Odkázali na úpravu sousedských práv v občanském zákoníku, kdy vlastník nemovitostí se může domáhat ochrany proti zásahům do tohoto svého práva. K místním poměrům uvedli, že jako obyvatelé [obec] jsou zvyklí na hluk způsobený domácími zvířaty, což k životu na venkově patří. Od začátku října roku 2018 však došlo k výraznému zásahu do místních poměrů, když si žalovaní 1 a 3 pořídili výše specifikovanou smečku celkem devíti psů. Tito každodenně a nekontrolovaně štěkají a vyjí, a to i v nočních hodinách, kdy hladina hluku je natolik silná, že žalobci nemohou své nemovitosti užívat k odpočinku a rekreaci během dne, v nočních hodinách pak nemohou poklidně spát. Štěkání se přitom rozléhá v širším okolí. Takové zvukové projevy psů měli za zcela nepřiměřené místním poměrům. Věc se pokoušeli řešit s žalovanými, na úrovni obce, oslovili i Státní veterinární správu, oznamovali přestupky, ke zlepšení situace však nedošlo. Rušení je tak intenzivní, že způsobuje konflikty v obci i potyčky.

2. Podáním z 12.2.2019 pak žalobu rozšířili o další pozemky žalované 1, na nichž se mají pohybovat psi, s ohledem na zhoršování místních poměrů podali návrh na vydání předběžného opatření, kterému bylo následně vyhověno. Doplnili, že žalovaní 1 a 3 již na okolí přestali brát zcela ohled, žalobci i ostatní sousedé pravidelně volají z důvodu obtěžování hlukem pocházejícím od jejich psů Polici ČR. Odkazovali na pořízená měření hluku, kdy jeho míru měli za takovou, která probudí každého, žalobcům e), f) má způsobovat zdravotní obtíže. Dodali, že ze strany žalovaného 3 došlo k napadení žalobce e).

3. Dále žalobci doplňovali žalobu podáním z 21.6.2019, kde uvedli, že ačkoliv došlo k vydání předběžného opatření, nebrání to rozhodnutí ve věci samé. Doplnili, že žalovaná 1 obehnala své nemovitosti vysokou zdí z betonu, kdy tato však nejen, že je tzv. černou stavbou, ale nesplňuje ani případně jakékoliv předpoklady protihlukové zábrany. Ani po její výstavbě nedošlo ke snížení obtěžování hlukem od psů. V letních měsících se naopak situace zhoršuje, když žalobci mají otevřená okna a hluk tak více proniká do obydlí.

4. Žalovaní 1 a 3 se již v odvolání proti nařízenému předběžnému opatření vyjadřovali tak, že předkládaná měření hluku nemohou prokázat, že měřené hodnoty se týkají právě hluku pocházejícího od jejich psů, když v obci se nachází celá řada jiných psů, naměřené hodnoty hluku pak neměli za natolik vysoké, když porovnávali naměřené hodnoty s hlukem pocházejícím z jiných zdrojů. Zpochybňovali žalobci předložená čestná prohlášení dalších osob v obci ohledně obtěžování hlukem od jejich psů, když poukazovali i na vzdálenost jejich domů od zdroje hluku, na hlukové bariéry stojící v cestě jeho šíření. Poukázali na nedobré sousedské vztahy s žalobci e), f), kdy tito často volají Policii ČR ve věci tvrzeného štěkání psů, nahlašují smyšlená protiprávní jednání. Ze strany žalobce e) mělo docházet k dráždění psů, najíždění do psů. Měl před komisí pro projednávání přestupků přiznat, že se v noci pohyboval na pozemcích žalované 1. Žalovaná 1 se jeho chováním cítila ohrožena, proto koupila i další pozemky v místě, své pozemky oplotila betonovou zdí. Žalovaní pak měli mít vždy zájem na smírném vyřešení věci.

5. Žalobci se k tvrzením žalovaných 1, 3 podáním z 30.9.2019 vyjadřovali tak, že na pozemky žalované 1 bylo umístěno dalších 10 štěňat, situace se nezlepšila. Tvrdili, že vzdálenost nemovitostí žalobců či osob činících čestná prohlášení ohledně hluku není jedinou veličinou, která ovlivňuje šíření hluku, není pravdou, že hluk se se zvyšující vzdáleností zmenšuje. Ohradili se proti tvrzení o dráždění psů žalobci e), f). Následně rozšířili žalobu ohledně dalších pozemků žalované 1, na nichž se pohybují psi, kdy tato změna byla soudem připuštěna.

6. Žalovaná 1 doplnila své vyjádření k žalobě tak, že nemovitosti užívané žalobci e), f) sousedí s pozemky v jejím vlastnictví, ostatní žalobci mají své nemovitosti na protilehlém svahu, nemohou mít přehled o dění v blízkosti kotců. Znovu uvedla, že žalobce e) opakovaně na její pozemky vstupoval, psy dráždil. To, že je iniciátorem nadměrného štěkání psů mělo vyplynout i z přestupkového řízení, které označila. Psi měl dráždit světlem baterky, různými zvuky či házením petard. Činnost žalované pak měl zaznamenávat na diktafon, mobilní telefon, fotoaparátem. Různými způsoby měl narušovat její soukromí. Měl přivolávat policii k věcem, které si sám vymyslel ve svůj prospěch. Odkázala i na výpovědi jiných sousedů v přestupkovém řízení, které takové chování žalobce e) osvědčují. Poukázala i na vyjádření starosty [územní celek] k osobě žalobce e), kterého měl označit za osobu žalovanou 1 obtěžující, kdy toto bylo důvodem výstavby zdi okolo jejích pozemků. K místním poměrům uvedla, že v obci [obec] jsou registrovány dvě chovatelské stanice, je zde i psí hotel. Poukázala na to, že v přestupkovém řízení týkajícím se štěkání jejích psů se svědci měli ve výpovědích z 10.4.2019 vyjadřovat tak, že současný stav je daleko lepší, situace se zlepšila, stav je akceptovatelný, psi je již nebudí, štěkot je tak 1 x za tři dny. Pouze žalobci e), f) měli tvrdit, že psi sice štěkají méně často, avšak s větší intenzitou. Poukázala na provedená šetření ohledně chovu psů i místní šetření přestupkové komise, kdy nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o nadměrném štěkání či týrání psů. Měla za to, že poté, co bylo žalobci e) znemožněno pohybovat se po jejích pozemcích, štěkot psů ustal. K obtěžování nad míru přiměřenou poměrům pak nemělo docházet ani v době před podání žaloby. Uvedla, že se snížil počet psů v místě, kdy se zde nachází již pouze 4 psi. Navrhla proto, aby byla žaloba zamítnuta.

7. Žalovaný 3 se vyjadřoval tak, že žalobní návrh neuznává. Není vlastníkem žádné z nemovitostí, kde se mají pohybovat psi. Krátkodobě v objektu žalované 1 psy choval, ale tito neměli štěkotem obtěžovat sousedy, když jednak je objekt obehnán stěnou, která zvuky tlumí, štěkot případně nedosahoval intenzity způsobilé rušit noční klid. I on upozornil na provokování psů žalobcem e). Zpochybnil věrohodnost předkládaných čestných prohlášení ohledně štěkání psů, když poukázal na jejich jednotnou formu. V místě má jít o běžný hluk, který lze strpět. Měl za to, že v obci žije celá řada jiných psů, kdy tyto chovají i někteří ze žalobců. Jsou zde i chovné stanice s větším množstvím psů. Znovu zpochybnil předkládaná měření hluku, kdy není zřejmé, jaký hluk je měřen a kde, navíc naměřené hodnoty v porovnání s jiným hlukem nedosahují dlouhodobě vyšších úrovní. I on měl za to, že intenzita hluku se snižuje se vzdáleností od jejího zdroje.

8. Žalobci v reakci na tato vyjádření uváděli, že zeď byla v místě vystavěna ještě před podáním žaloby, nadměrnému obtěžování hlukem nebrání, ke zlepšení situace v místě došlo až po nařízení předběžného opatření. Opětovně se ohradili proti tvrzení o dráždění psů žalobcem e), připustili, že se obtěžování hlukem snížilo. Setrvali tak na žalobě.

9. U prvního jednání nařízeného ve věci dne 22.3.2021 právní zástupce všech tehdejších žalobců uvedl, že není pochyb o tom, že na přelomu roku 2018 a 2019 docházelo k obtěžování hlukem nad míru přiměřenou poměrům, na přelomu jara a léta 2019 pak došlo ke zlepšení, kdy k rušení nad míru přiměřenou poměrům už nedochází, stav odpovídá běžnému venkovskému bydlení, což přičítali snížení počtu psů v místě, nikoliv vystavěné zdi. Žalobci měli zájem na smírném vyřešení věci. Žalovaná 1 potvrdila, že v místě má již pouze 4 psy, 3 německé dogy a jednoho bandoga, v kotcích může být maximálně 6 psů, kdy byla ochotna se zavázat, že počet psů nebude navyšovat nad 8. Tvrdila, že dogy nejsou tak štěkavým druhem psů, dříve chovaní středoasijští psi štěkají více. Žalovaný 3 uváděl, že v místě již nemá žádné psy, dochází tam pouze na návštěvu. Dříve měl na pozemcích žalované 1 i vlastní středoasijské psy. Žalovaná 1 uvedla, že v místě má zřízenu chovnou stanici„ Z třetího tisíciletí“. První jednání ve věci pak bylo odročeno za účelem dosažení dohody o smíru, kdy všichni účastníci měli zájem o její uzavření. Žalobci pak usilovali o zachování míry štěkotu, jaký v místě panoval poslední půlrok. Následně všichni žalobci mimo žalobce e) a f) uzavřeli se žalovanými dohodu o narovnání, na jejímž podkladě vzali žalobu zpět. Soud proto ve vztahu k nim řízení zastavil. Žalobci e), f) na podané žalobě trvali, pro přehlednost soud ponechal jejich označení uvedenými písmeny.

10. Žalobci e), f) poté žalobní tvrzení doplnili tak, že i v současné době dochází k hlasitému štěkotu psů v nočních hodinách, zpravidla od jedné do třetí hodiny ranní. Tehdy mají být psi drážděni lesní zvěří, která se přirozeně pohybuje v okolí pozemků žalované 1. Uvedli, že jejich obavy ze zvýšeného hluku v místě v budoucnu pramení z toho, že žalovaná sama potvrdila zřízení chovné stanice, což sebou nese hluk, který není slučitelný s poklidným sousedským soužitím. Tvrdili, že v blízkosti pozemků žalované je biokoridor lesní zvěře, kdy tato i přes betonovou zeď psi rozrušuje a dráždí. Výsledkem je štěkání psů pravidelně mezi jednou a třetí hodinou ranní, kdy jde o frekvenci zhruba 2 x týdně, což narušuje spánek žalobců. Měli za to, že intenzita štěkání se z uvedených důvodů bude zvyšovat.

11. V průběhu řízení pak žalovaná 1 upozorňovala na skutečnost, že žalobce e) byl pravomocně odsouzen pro přečin pomluvy, kdy dle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v dané trestní věci bylo prokázáno, že žalobce e) (obžalovaný) se vůči žalovaným v tomto řízení dopustil v období nejméně od 17.9.2020 do 10.2.2022 jednání v příkrém rozporu nejen se zákonem, ale také s morálkou, což svědčí o jeho morální bezcitnosti, bezohlednosti a sobectví. Dlouhodobé chování obžalovaného vůči poškozené (žalované 1) bylo z hlediska etických měřítek společnosti mimořádně zlé, zraňující a pro ni silně frustrující, způsobilo jí závažné újmy na jejích právech. Jestliže za takové situace užila nedovolenou svémoc, stavbou předmětné zdi, pak tím sledovala legitimní cíl – aby zabránila, nebo alespoň omezila své dlouhodobé obtěžování a sledování, včetně nepovolených vstupů na svůj pozemek ze strany obžalovaného. Dále poukázala na odůvodnění rozsudku, v němž odvolací soud v trestním řízení konstatoval, že uplatnění občanskoprávní odpovědnosti vůči obžalovanému nepostačuje, když není ochoten rozhodnutí soudů ani správních orgánů akceptovat. Poukázala tak z tohoto důvodu na nevěrohodnost žalobců.

12. Závěrem žalobci prostřednictvím právního zástupce navrhli, aby žalobě bylo vyhověno, když v řízení mělo být zejména výpověďmi svědků navržených žalobci prokázáno, že dochází k obtěžování hlukem pocházejícím od psů pohybujících se na předmětných pozemcích žalované 1 v míře nepřiměřené místním poměrům. Pokud bylo v řízení prokázáno, že v obci je i jiná chovatelská stanice, pak při místním šetření nebyl zjištěn prakticky žádný hluk z tohoto místa. Poukázali na to, že pokud při místním šetření nebylo zaznamenáno štěkání psů, pak to bylo způsobeno dobou jeho provádění, vysokou teplotou i přítomností žalovaných u psů, kdy tito se mohli projevovat jinak. Poukázal na velikost chovaných psů, čemuž odpovídá i jejich hlasový projev. Měli za to, že bylo prokázáno, že se na pozemcích žalované 1 nachází i psi žalovaného 3, když tento měl v trestním řízení udávat tuto adresu, žalovaná pak měla v řízení tvrdit, že měl v místě vrh štěňat.

13. Žalovaná závěrem navrhla zamítnutí žaloby, když měla za to, že nebylo prokázáno nadměrné obtěžování štěkotem jejích psů, a to ani v době před podáním žaloby, ani v době probíhajícího řízení. Odkazovala zejména na závěry přestupkových řízení, která se štěkotem předmětných psů zabývala, kdy jejich výsledkem bylo konstatování, že k nadměrnému obtěžování nedochází. Poukázala na svědecké výpovědi v rámci těchto přestupkových řízení ohledně intenzity štěkání psů, i ohledně toho, že to byl žalobce e), kdo psy ke štěkání dráždil, ať již nějakými rušícími podněty, ale i tím, že se opakovaně pohyboval po pozemcích žalované 1, kdy je užíval neoprávněně jako přístupovou cestu ke svému domu. I z jím předložené videonahrávky vyplynulo dráždění psů světlem baterky. Připomněla závěry učiněné v trestním řízení proti žalobci e), zjištění v přestupkových řízeních o jeho obtěžování žalované 1, zásazích do jejího soukromí, rozpor tvrzení žalobců s tvrzením ostatních svědků v přestupkových řízeních, a to i dřívějších žalobců, z čehož dovozovala jejich absolutní nevěrohodnost. Ve vztahu k žalovanému 3 pak měla za to, že tento na pozemcích žádné psy nemá, žaloba vůči němu tak není důvodná.

14. Žalovaný 3 rovněž navrhnul zamítnutí žaloby, když nebylo prokázáno, že by na předmětných pozemcích měl nějaké psy, nebylo prokázáno rušení nad míru přiměřenou poměrům. S odkazem na výsledky trestního řízení, kde byl žalobce odsouzen pro pomluvu, kde bylo prokázáno, že se ohledně žalované 1 vyjadřuje nepravdivě, měl tvrzení žalobců učiněná v tomto řízení za nevěrohodná.

15. Soud ve věci provedl poměrně obsáhlé dokazování, a to listinami, výslechy svědků, přehráním zvukových i obrazových záznamů, provedl místní šetření. Zjišťoval přitom skutečnosti týkající se stavu v daném místě v době před podáním žaloby, tedy zda tehdy docházelo k imisím v podobě zvukových projevů psů nad míru přiměřenou poměrům, i v době rozhodnutí soudu, kdy v tomto směru se zaměřil i na to, zda případně nadále dochází k takovým imisím, případně zda jsou tu skutečnosti, ze kterých by plynula hrozba opakování takových zásahů v budoucnu. Ve věci přitom nebyl proveden žalobci navrhovaný důkaz znaleckým posudkem ohledně měření hluku, když žalobci nesložili zálohu na provedení takového důkazu a ten proto nebyl proveden (§ 141 odst. 1 o.s.ř.). Zjistil přitom následující skutkový stav.

16. Mezi účastníky nebylo sporné a soud z výpisů z katastru nemovitostí ověřil, že žalovaná 1 je vlastníkem případně spoluvlastníkem nemovitostí – pozemků a stavby v k.ú. [obec] a v k.ú. [obec], jak jsou specifikovány ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, z nichž mělo docházet k šíření hluku od psů pohybujících se na těchto nemovitostech. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný 3 nevlastní v daném místě žádné pozemky. Z tvrzení žalované 1 pak má soud za prokázané, že psi se pohybují na všech těchto nemovitostech. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] pak bylo prokázáno, že žalobci e), f) mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, tedy nemovitosti, na něž má daný hluk z pozemků žalované 1 pronikat. Z katastrální mapy je přitom zřejmé, že nemovitosti žalobců bezprostředně sousedí s nemovitostmi žalované 1, což bylo ověřeno i při místním šetření. Pozemky žalované 1 jsou však z velké části obehnány vysokou betonovou zdí, která odděluje i pozemky žalobců. Pokud žalobci přichází brankou ke svému domu, pak mají před sebou tuto zeď, nevidí na pozemky žalované. Rovněž jejich zahrádka před domem končí takovou zdí. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 21.8.2019, č.j. 24 C 120/2019-143 soud zjistil, že jím byla zamítnuta žaloba o ochranu rušené držby podaná žalovanou 1 proti žalobcům e), f), kdy šlo o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z odůvodnění rozhodnutí přitom bylo zjištěno, že žalobci v daném řízení uváděli, že minimálně od 5.3.2019, kdy byla zjištěna na tomto pozemku stavba betonového plotu, ani nemohli rušit domnělá práva žalované 1. V řízení přitom bylo zjištěno, že betonový plot byl žalovanou 1 na pozemku postaven v březnu 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobci uvedený pozemek žalované 1 od roku 1992 do března 2019 užívali k přístupu ke svým nemovitostem – pozemkům parc. č. 385/2 a 385/3. Soud v daném řízení vyslovil předběžný právní názor, že žalobci po dlouhá léta užívali pozemek na základě souhlasu bývalé většinové spoluvlastnice předmětného pozemku, kdy však toto obligační právo na žalovanou 1 nepřešlo. Měl za to, že žalobci si mohou zajistit přístup ke svým pozemkům mimo tento pozemek. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 26.3.2019, č.j. 34 C 65/2019-47 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25.9.2019, č.j. 13 Co 134/2019-174 soud zjistil, že žalované 1 jím byla uložena povinnost zdržet se stavby betonové zdi na pozemku parc. [číslo] v místech sousedících s pozemky žalobců parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Z vyrozumění o zahájení exekuce vydaného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 5.6.2019, č.j. 137 Ex 6138/19-10 je přitom zřejmé, že žalobci exekučně povinnost žalované k odstranění zdi uložené jí uvedeným soudním rozhodnutím vymáhali. Z protokolu ze dne 8.3.2019 je prokázáno, že žalobce e) se domáhal vydání příkazu k odstranění betonové zdi i na Obecním úřadě v [obec]. Z místního šetření je však prokázáno, že betonová zeď se v daném místě stále nachází. Z [anonymizována dvě slova] z ledna 2019 pak soud zjistil, že stavba zdi kolem pozemků žalované 1 byla i předmětem příspěvku [jméno] [příjmení] staršího v tomto zpravodaji, kdy zde byla označena jako„ [příjmení] [jméno]“. Autor přitom tvrdí, že za zdí řve smečka psů, což musí občané strpět.

17. Z čestných prohlášení z prosince 2018 a ledna 2019 učiněných různými obyvateli [obec], a to [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato prohlášení obsahují předvytištěný obdobný text, kterým je potvrzováno, že žalovaná 1 a její druh na předmětných pozemcích chovají větší počet psů, uvedené osoby a jejich rodiny jsou systematicky obtěžováni zcela nepřiměřeným hlukem štěkajících psů žalované 1, a to i v nočních hodinách, kdy psi budí i děti. Má být narušován nejen spánek, ale i jakýkoliv odpočinek během dne. [obec] pocházející od smečky psů žalovaných se přitom má zcela vymykat běžnému hluku v obci. Čestné prohlášení z odlišným textem pak učinil dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], který uvedl, že v roce 2009 utrpěl infarkt myokardu, od té doby má zvýšenou citlivost na akustický hluk. Měl prodělat i druhý infarkt, kdy tato citlivost se zvýšila. Při hluku pocházejícím od smečky psů žalovaných se přitom musí přemístit ze zahrady do sklepa, situace je pro něj velmi složitá, nepříjemná, obtěžující i zdravotně nebezpečná.

18. Žalobci ohledně úrovně hluku pocházejícího od psů pohybujících se na pozemcích žalované 1 předkládali grafické záznamy měření hluku, a to ze dne 17.12.2018, v době od 22:01 do 22:16, kdy k měření mělo dojít v nemovitosti [obec a číslo], tj. v domě původních žalobců a), b). Je zřejmé, že je zaznamenán hluk v rozmezí od cca 39 do 63 zřejmě dB, kdy vyšší hodnoty jsou zaznamenány opakovaně, je patrno, že vyšší hluk trval i hodinu. Dále záznamy ze dne 19.12.2018 a 27.12.2018 z téhož místa v době od 23:03 do 00:07 hodin a od 22:46 do 00:31 hodin, kdy hladina hluku je zaznamenána obdobně. Obdobné skutečnosti vyplynuly i ze záznamu z měření dne 5.2.2019, kdy však není zřejmé, kde byl pořízen, jde o dobu od 22:03 do 6:12 hodin. Dále pak byl předložen záznam z měření hluku v nemovitosti žalobců e), f) ze dne 31.12.2018 v době od 04:06 do 11:45 hodin, kdy hladina hluku se pohybuje povětšinou v rozmezí cca 28 až 52 dB, je zaznamenán i hluk v hodnotě asi 78 db. Žalobci předložili i tabulky týkající se hladiny intenzity různých zvuků, kdy např. malý šum v bytě dosahuje 40 dB, klidná zahrada 20 dB, relativní ticho v hledišti kina 30-35 dB, normální pouliční hluk 50 dB, běžná konverzace 60 dB, vrčící lednice 40 dB, televizor při běžné hlasitosti 55 dB, hlasitý hovor 60 dB, kvákání žáby 64 dB, silně frekventovaná ulice 70 dB, křik 80 dB, kohoutí kokrhání 85 dB, motorové vozidlo 90 dB, sbíječka 100 dB, petardy 170 dB. Je tak zřejmé, že naměřené hodnoty se nepohybují v extenzivních hodnotách, jsou povětšinou pod výší hluku pocházejícího od např. kvákající žáby. K uvedeným záznamům pak soud uvádí, že neprokazují jaký konkrétní hluk je jimi měřen, když to vyplývá pouze z tvrzení žalobců.

19. K tomu, že se žalobci pokoušeli věc řešit na úrovni obce případně jiných správních orgánů, předložili k důkazu usnesení Komise pro projednávání přestupků Města Šlapanice ze dne 8.1.2019, č.j. KT-ČJ/2136-19/SLV, z nějž bylo zjištěno, že jím bylo odloženo oznámení o přestupku podezřelé [příjmení] [celé jméno žalované] (žalované 1), kterého se měla dopustit tím, že psi v jejím vlastnictví, na jejím pozemku měli v noci ze dne 28.11 na den 29.11.2018 svým štěkáním rušit noční klid, když komise dospěla k závěru, že uvedené jednání nenaplňuje skutkovou podstatu žádného přestupku. Oznámení obdržela komise ze strany Policie ČR. Ze sdělení Státní veterinární správy, Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj ze dne 27.11.2018 soud zjistil, že je adresována žalobci e). Je mu sdělováno, že dne 19.11.2018 byla provedena z jeho podnětu kontrola u chovatelů – žalovaných 1, 3, kdy bylo zjištěno, že v daném místě je chováno 7 psů plemene středoasiatský pes, bandog a německá doga. Psi byli v dobrém zdravotním i výživovém stavu, bez poruch chování, známek týrání, v imunitě proti vzteklině. Jsou chováni v kotcích a v prostorech domu, únik psů mimo tyto prostory chovatelé popírali. Štěkot psů je označen jako přirozené teritoriální chování. Nebylo tak zjištěno žádné porušení zákona o veterinární péči. Dopisem ze dne [datum] pak bylo žalobci e) veterinární správou sděleno, že hlasový projev psů nelze považovat za projev týrání, jde o přirozený projev. Bylo mu doporučeno věc řešit formou občanskoprávního řízení. Bylo rovněž prokázáno, že původní žalobci a), b) činili oznámení v této věci na [stát. instituce], a to dne 19.11.2018, kdy věc byla postoupena Krajské hygienické stanici, kam byla stížnost uvedenými žalobci zasílána i samostatně. Ke zdržení se obtěžování hlukem od psů byli žalovaní 1, 3 vyzýváni i předžalobními výzvami z 12.11.2018 a 15.1.2019.

20. K tvrzení o tom, že vystavěná betonová zeď nepřispěla ke snížení šíření hluku od psů z pozemků žalované 1, žalobci předložili čestná prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z 20. a 21.6.2019, kdy tato s výjimkou jednoho obsahují zcela shodný text, potvrzují výstavbu zdi i to, že hluk od psů chovaných žalovanými 1 a 3 se nadále zcela vymyká místním poměrům. V rukou psaném čestném prohlášení ze dne 21.6.2019 pak [jméno] [příjmení] uvedl, že v obci bydlí asi 30 let, žalovaná chová větší počet psů, kteří svým štěkáním obtěžují občany, ruší jej zejména v nočních hodinách, kdy nejde spát u otevřeného okna. Nic se nezměnilo ani po vystavění zdi.

21. Žalovaní předkládali důkazy k poměrům v daném místě, ke konfliktům, ke kterým mělo mezi nimi a žalobci e), f) dojít, k případnému šetření přestupkové komise v těchto věcech. Z protokolu o ústním projednání přestupku ze dne 6.12.2018, sp. zn. P 384/2018 soud zjistil, že obviněným z přestupku byl žalovaný 3, který se jej měl dopustit tím, že 28.10.2018 kolem 16. hodiny před chatou č. ev. 151 v obci [obec] měl chytnout za bundu žalobce e). Tehdy žalovaný 3 vypověděl, že je přítelem žalované 1, v místě se zdržuje. K incidentu se vyjadřoval tak, že za žalobcem jej poslala žalovaná 1, kdy chtěla, aby mu vysvětlil hranice pozemku, které žalobce nerespektuje. Tehdy mu oba žalobci připadali opilí. Žalovaná 1 ve věci vypovídala tak, že uvedeného dne žalobce e) vstupoval na její pozemek, různě na ní gestikuloval, dělal výpady směrem ke psům, měla jej upozornit, že je na cizím pozemku, vyzývat jej k jeho opuštění. Žalobce měl odpovídat, že po pozemku bude chodit. Žalovaná 1 předložila i protokol o trestním oznámení ze dne 19.3.2019, kterým na územní odbor PČR Brno, OOP Šlapanice činila oznámení proti žalobci e), i tehdy uváděla, že se v daném místě zdržuje i žalovaný 3. Uváděla, že jí žalobce omezuje od počátku, kdy nemovitosti koupila (jednotlivé pozemky nabývala postupně), v jejich užívání. Tvrdila, že jí sleduje, což se zhoršilo na jaře 2018. Tehdy jí měl omezovat v odjezdu automobilem, i přes upozornění procházel přes její pozemky. Ohledně psů v daném místě tehdy uvedla, že na podzim roku 2018 vybudovali šest kotců, na pozemek přivezli další psy jejího přítele – žalovaného 3. Tyto psy měl žalobce e) dráždit, následně činit oznámení na linku 158, šířil lži a pomluvy. Uvedla další situace, kdy mělo dojít ze strany žalobce k jejímu obtěžování. Tvrdila, že žalobkyně f) měla vyhrožovat i jejím dětem. Z vyrozumění o odvolání ze dne 29.4.2020 soud zjistil, že v něm starosta [územní celek] mimo jiné uvádí, že žalovaná 1 byla nucena v daném místě vybudovat plot až poté, co byla s celou rodinou neustále ohrožována na zdraví a životě žalobcem e). K osobě a jednání žalobce e) se vyjadřoval na PČR, Obvodním oddělení [obec] i [jméno] [příjmení] při podání vysvětlení dne 13.3.2019 ve věci prověřování oznámení„ [příjmení] [příjmení]“, sp. zn. KRPB -61137-1/ 2019 -060310, kdy uváděl, že v daném místě vlastní rekreační chatu č.e. 151, jejich sousedy jsou žalobci e), f), se kterými mají od počátku spory. Ty se týkaly i toho, že žalobce e) užíval pozemek, který spoluvlastní k příchodu ke své chatě, přičemž pozemek neudržoval. Pokud jej k tomu vyzývali, byl hrubý. Poukazoval na častou opilost žalobce e) i žalobkyně f), popisoval další konfliktní situace. Ohledně žalobce e) se měl vyjadřovat tak, že nesnáší psy, měl do nich najíždět, psům nadávat. Tvrdil, že situace v místě se zhoršila v roce 2018, docházelo k napadání jeho i žalované 1. Tvrdil, že žalobce e) dráždí psy, obchází kolem plotu, šmíruje, vyvolává strach. Jeho agrese se má zvyšovat.

22. K obtěžování štěkotem psů předložila žalovaná 1 čestná prohlášení několika občanů [obec] ze dne 29.7.2019, kdy tato jsou zcela shodného, evidentně předpřipraveného textu. Podepsané osoby – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] prohlašují, že nejsou obtěžovány štěkotem psů z nemovitosti žalovaných, jsou přesvědčeny, že nejde o štěkání nad obvyklou míru v obci [obec] Tyto osoby mají venčit v okolí domu žalovaných psy, kdy psi žalovaných neštěkají, případně velmi málo. Je přitom zřejmé, že jsou činěna v období asi půl roku po podání žaloby. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 29.11.2020 pak bylo zjištěno, že je bývalým vlastníkem chaty v daném místě, přímý soused žalobců, prohlásil, že z důvodu konfliktů a stoupající agrese žalobců e), f) chatu přestali užívat, o některých věcech vypovídali na policii i v přestupkových řízeních. Tvrdil, že byli těmito žalobci sledováni, obtěžováni, byli svědky naschválů a hádek z jejich strany. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v čestném prohlášení ze dne 19.5.2021 uvedl, že při návštěvě žalované 1 neuvedeného dne byl svědkem toho, že žalobce e) chodil kolem kotců se psy, na což reagovali štěkáním, jinak téměř neštěkali. [jméno] [příjmení] v prohlášení ze dne 3.8.2021 uvedl, že žalovanou 1 zná víc jak 20 let, do místa dojíždí od roku 2012. V době jejích dovolených se o psy v místě stará. Tehdy psi štěkali, snažil se zjistit, na co reagují, tehdy slyšel zvuk připomínající odpuzovač hlodavců, údery na betonové oplocení, hlasité hádky sousedů [anonymizováno]. Byl rovněž svědkem slovní rozepře mezi žalovanou 1 a žalobcem e), který se pohyboval v blízkosti srubu a kotců na pozemcích žalované 1. Loni v létě měl zaznamenat v nočních hodinách pohyb osoby za plotem, která dráždila psy. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 5.8.2021 pak bylo zjištěno, že je chovatelkou plemene Belgický ovčák, bydlí v [obec], zná asi 5 let žalovanou 1. Nepotvrdila, že by na jejích pozemcích bylo komerční cvičiště bojových psů. Tvrdila, že se se žalovanou občas setkávala, společně cvičily psy na pozemcích žalované 1. Od podzimu roku 2018 však někdo na pozemky sypal zbytky jídla, cvičení tak nebylo možné. V okolí se měly objevit i otrávené návnady. Psy žalované 1 označila za socializované, zvyklé na lidi, nikdy ji jejich štěkot nerušil. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 28.7.2021 soud zjistil, že tento chodil k žalované vypomáhat s různými pracemi, zhotovoval kotce pro psy. Opravoval oplocení, které bylo na mnoha místech poškozené, žalobci jej měli při práci natáčet kamerou. Ke psům se vyjadřoval tak, že k dogám by pustil i malé dítě, fena bandoga je nedůvěřivá. Psi se v jeho přítomnosti měli chovat klidně, neštěkali. [celé jméno původního účastníka] v prohlášení z 5.8.2021 uvedl, že v roce 2012 se žalovanou 1 započali výstavbu srubu v daném místě, žalobce e) se měl od počátku chovat nestandardně, jezdil přes jejich pozemek bez jejich souhlasu, situace se začala zhoršovat v létě 2017, kdy si pořídili druhého psa, dával najevo, že psy nemá v oblibě. Na psa měl demonstrativně najíždět. Ve večerních hodinách měl z jejich pozemku pozorovat, jak se koupou ve vnitřním bazénu, měl kamerou monitorovat jejich pozemek. K místním poměrům v obci pak žalovaní předložili sdělení [stát. instituce] ze dne 12.1.2021, kterým bylo sděleno, že na území obce bylo k 31.12.2020 evidováno 180 psů.

23. Ke věrohodnosti žalobce e) a k tomu, že sám vyvolává situace, o nichž následně činí nepravdivá podání, žalovaní předložili k důkazu i usnesení Komise pro projednávání přestupků města Šlapanice ze dne 1.7.2019, č.j. P 031/2019. Z něj soud zjistil, že šlo o řízení proti žalovanému 3 na základě oznámení přestupku Policií ČR, kdy žalobce e) byl oznamovatelem jednání žalovaného 3. Projednávaný přestupek žalovaného 3 měl spočívat v tom, že dne 17.1.2019 v době od 1:47 h do 01:52 hod měl na parcele [číslo] v [obec] vulgárně urážet žalobce e), slovy„ pičo, hajzle“ a dále po něm hodit tvrdý blíže nezjištěný předmět, který ho měl zasáhnout do ramene, kdy žádné zranění mu nevzniklo. Řízení o přestupku bylo zastaveno z důvodu, že se skutek nestal. Rozhodnutí je pravomocné. Z odůvodnění rozhodnutí pak bylo zjištěno, že komise konstatovala, že uvedeného dne byl žalovaný 3 po většinu dne doma s žalovanou 1 a jejími dětmi a svými rodiči. Pořádal narozeninovou oslavu. Kolem půlnoci šli spát, po nějaké době je vzbudil výrazný štěkot psů, žalovaná 1 z okna viděla žalobce e), jak se pohybuje okolo jejich vozidel a telefonoval. Obviněný (žalovaný 3) vyšel před dům, vydal se směrem ke psovi, který byl uvázán na řetězu, aby jej odvedl do kotce, panu [celé jméno žalobce] (žalobce e) říkal, aby šel domů. Obviněný po celou dobu řízení svou výpověď neměnil, komisi se jevila zcela věrohodná. Za nevěrohodné měla tvrzení žalobce e), kdy vycházela z audionahrávky hovoru s policií. Na té tvrdil, že neví, kdo je vlastníkem psů, což je tvrzení nepravdivé, kontakt s obviněným trval pouze 11 vteřin. V této době pozdravil žalovaného 3, požadoval po něm, aby uklidnil psy, v pozadí je slyšet krátká odpověď, s ohledem na vzdálenost nejsou slyšet konkrétní slova žalovaného 3. Poté, se mělo ozvat citoslovce„ au“ a pak, že byl žalobce e) napaden a policie má přijet na místo. Komise poukázala na to, že žalobce e) při hovoru s policií již dopředu sděloval, aby policista zůstal na telefonu, že se určitě něco stane, komisi se to jevilo jako snaha, aby k něčemu skutečně došlo. Když k ničemu nedošlo, takto sám na nahrávce sehrál tak, aby to vyznělo naopak. Komise jednání žalobce zaznamenané na policejní nahrávce přitom hodnotila jako„ průměrný herecký výkon“. Výpověď žalobce e) označila za nevěrohodnou. Žalovaná 1 dále předložila protokol o ústním jednání Komise pro projednávání přestupků Obce Kanice, č.j. 938/2020, 837/2020, 838/ 2020 a 839/ 2020 ze dne 30.9.2021, který se týkal projednání přestupků, z nichž byl obviněn žalobce e). Měly spočívat v jednání dne 27.11.2019, kdy měl v době kolem 8:15 ze svého pozemku hodit kámen po sousedovi – žalovanému 3 stojícímu na žebříku u plotu, kdy ho měl trefit do obličeje a způsobit mu oděrku, dále o šlo o jednání ze dne 9.12.2019 v době od 10 hod do 14:40 hod, kdy měl žalobce e) házet na pozemek žalovaných kameny, měl tyčí strkat do žalovaného 3), shodit ohrazení s plachtou, verbálně jej napadnout slovy kurva, piča, kdy žalovanému 3 měla vzniknout škoda na bundě, dále šlo o jednání žalobce e) dne 13.12.2019 od 23:50 hod do 0:15 hodin následujícího dne, kdy měl bouchat do drátěného oplocení, dráždit psy a pozorovat žalované 1 a 3 v ložnici, konečně šlo o jednání žalobce e) dne 15.12.2019, v době od 16:40 do 17:00 hod, kdy měl shodit drátěné oplocení s plachtou na pozemek žalované 1, čímž mělo dojít ke zranění jejího psa. Ze společného rozhodnutí uvedené Komise pro projednávání přestupků ze dne 8.11.2021 pak soud zjistil, že žalobce e) byl uznán vinným z přestupků proti občanskému soužití, kterých se dopustil tím, že dne 27.11.2019 hodil žalovanému 3 do obličeje kámen a dne 9.12.2019 strkal dřevěným hranolkem do kovového oplocení s modrou plachtou za účelem jej shodit na zem, což se mu podařilo (podrobný popis skutků viz výše). Ohledně ostatních výše zmíněných skutků se jednání žalovanému nepodařilo prokázat. Soud se podrobněji nezabývá odůvodněním daného rozhodnutí, když pro rozhodnutí v této věci to není podstatné. Z popsaného řízení před přestupkovou komisí je zřejmé, že skutky, ze kterých byl žalobce e) uznán vinným směřovaly proti žalovaným 1, 3 jako jeho sousedům. Vypovídají o nedobrých vztazích mezi účastníky i o tom, že žalobce svým jednáním vyvolával vzájemné konflikty, házel předměty na pozemky žalované 1.

24. O úmyslném konfliktním jednání žalobce e) zejména proti žalované 1, kdy se žalobce dopouštěl vůči ní i nepravdivých tvrzení, svědčí i to, že žalobce e) byl v tomto směru pravomocně odsouzen pro přečin pomluvy, kdy o žalované prostřednictvím veřejné přístupné internetové sítě v období od 17.9.2020 do 10.2.2022 šířil vědomě nepravdivé a smyšlené informace, obviňoval jí z toho, že se chová jako okupant, vyhání ho, chce celou lokalitu ovládnout, agresivně mu verbálně a fyzicky ničí život, uplácí místní autority a policii, chce zbudovat množírnu bojových plemen, k množeným a zadržovaným psům se chová nehorázně, psi jsou v nevhodných podmínkách, že je verbálně a fyzicky napadán, když je obtěžován a zastrašován zuřivými psy. Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.6.2022, č.j. 8 To 169/2022-413, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce e) proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 28.3.2022, č.j. 30 T 94/2021-356 v této trestní věci, bylo přitom zjištěno, že soud konstatoval, že pokud šlo o případ, kdy se obžalovaný (žalobce e) setkal s poškozenou (žalovanou 1) a jejím psem, což zaznamenal na svůj mobilní telefon, šlo dle hodnocení soudu prvního stupně spíše o provokativní akci ze strany obžalovaného a poškozená si svého psa vzala na obranu poté, co je poškozená přesvědčena, že jí obžalovaný opakovaně chodil po pozemcích. Nešlo o žádné aktivní jednání poškozené bez vyprovokování ze strany obžalovaného. Odvolací soud dále doplnil, že zavrženíhodné jednání, kterého se obžalovaný dopustil vůči poškozeným ve výše uvedeném období, bylo jednáním v příkrém rozporu nejen se zákonem, ale také s morálkou a svědčí o morální bezcitnosti, bezohlednosti, sobectví a neúctě obžalovaného k osobě poškozené. Jeho dlouhodobé úmyslné jednání bylo z hlediska etických měřítek společnosti mimořádně zlé, zraňující a pro poškozenou silně frustrující, které ji také způsobilo závažné újmy na jejích právech.

25. Skutečnost, že mezi účastníky docházelo ke vzájemným konfliktům, byla činěna oznámení, pak vyplynula i z dalších důkazů. Ze zprávy Policie ČR ze dne 10.6.2019 bylo zjištěno, že hlídka Policie OOP Šlapanice v obci [obec] zasahovala od roku 2018 celkem 10 x v případech, kdy oznamovateli, poškozenými či podezřelými byli žalovaní 1, 3. Na místě bylo zjištěno, že důvodem oznámení jsou dlouhodobé sousedské spory a schválnosti, žalovaní vždy řádně spolupracovali. Ze zprávy Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor [obec], OOP [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že ve vztahu k účastníkům řízení byla prošetřována oznámení, byly činěny zákroky na místě od října roku 2018 do srpna roku 2020, kdy šlo o přestupky proti občanskému soužití, oznámení na štěkající psy, sousedské neshody, týrání psa, krádež řetězů na psa, pokus o ublížení na zdraví, přestupek proti majetku, schválnosti žalobce e), pokus těžkého ublížení na zdraví (podezřelým byl žalovaný 3), podezření na ovlivňování svědků, trestný čin pomluvy, znemožněný přístup k chatě pro žalobce e), zneužití tísňové linky žalobcem e), kdy celkem šlo o 26 oznámení (viz čl. spisu [číslo]). Oznámení ohledně štěkání psů bylo činěno žalobcem e) dne 20.12.2018, původní žalobkyní a) dne 30.1.2019 a původní žalobkyní g) dne 30.1.2019. Ze zprávy [územní celek] ze dne 24.5.2021 soud zjistil, že za poslední rok neevidují od občanů žádnou stížnost na hluk štěkajících psů z pozemků žalované 1. Ze zprávy [územní celek] ze dne 31.5.2021 pak bylo zjištěno, že ani zde nebyla podána žádná stížnost v tomto směru, nikdo z pracovníků starajících se o obecní sad a hřbitov, který je v sousedství pozemků žalované 1, nepotvrdil žádný hluk od jejích psů. [obec] nezaznamenal ani starosta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který do lokality pravidelně dochází.

26. K návrhu účastníků si soud vyžádal přestupkové spisy Komise pro projednávání přestupků města Šlapanice. Ze spisu č.j. P 041/2019 bylo zjištěno, že šlo o přestupek oznámený dne 30.1.2019 [celé jméno původní účastnice] na linku 158 (původní žalobkyně g), kdy sdělila, že na adrese [adresa původního účastníka, původní účastnice, žalovaného, původní účastnice, žalované, žalobce, žalobkyně, původní účastnice a původního účastníka]. Oznamovatelka uváděla, že bydlí na protějším kopci, štěkáním dochází k rušení nočního klidu, kdy psi štěkají každou noc nepravidelně. Měla za to, že každou hodinu. Věc řešila i se starostou. Z úředního záznamu ze dne 31.1.2019 bylo zjištěno, že hlídka policie byla ve 22:40 hod vyslána na adresu [adresa původního účastníka, původní účastnice, žalovaného, původní účastnice, žalované, žalobce, žalobkyně, původní účastnice a původního účastníka], která uvedla, že má psy zavřené v kotci, štěkají jen když někdo přijede k domu nebo projde kolem kotce. Přes noc má psy vždy v kotci, v místě postavila zeď, aby zamezila bezdůvodnému štěkání psů. V době zákroku byli psi v kotci, štěkali pouze při příjezdu hlídky, pak štěkání utichlo. Věc byla následně předána přestupkové komisi a následně sloučena pod č.j. P 037/2019.

27. Z přestupkového spisu č.j. P 077/2019 soud zjistil, že šlo o obvinění z přestupku žalované 1, kterého se měla dopustit tím, že dne 11.2.2019 okolo 9. hodiny u zdejší komise slovně napadla žalobce e) a měla jej lživě obvinit z toho, že ji sleduje, nahlíží do jejího soukromí, do oken jejího domu, a že jí srazil autem dvě štěňata. Řízení o tomto přestupku bylo zastaveno usnesením ze dne 3.3.2020 z důvodu, že odpovědnost za přestupek zanikla. Před tím bylo přitom řízení o přestupku přerušeno z toho důvodu, že probíhalo řízení o předběžné otázce, a to o přestupcích, kterých se měl dopustit žalobce e) tím, že od roku 2013 do 13.3.2019 úmyslně schválně obtěžoval žalovanou 1, chozením na její pozemky, obhlížením stavby, nahlížením do oken bazénu v přízemí v době, kdy se žalovaná 1 a její děti koupali, měl jí sledovat, např. na terase jejího domu, obcházením domu s mobilním telefonem, fotoaparátem nebo kamerou v ruce či prostřednictvím kamery na štítu svého domu, prostřednictvím dronu, atd., měl dráždit psy žalovaných různými zvuky, světlem baterky, házením petard, šířit v obci pomluvy, sdělit, že psy zastřelí (řízení o tomto přestupku v době zastavení uvedeného řízení stále běželo, byl projednáván pod sp. zn. P 119/2019). Před zastavením řízení o uvedeném přestupku byly ve věci vyslechnuti svědci, kdy [jméno] [příjmení] dne 13.3.2019 vypověděl, že mnohokrát slyšel žalobce e) nadávat psům žalované 1, najížděl na ně, jezdil v místě nepřiměřenou rychlostí. Uváděl, že žalobce e) dráždí psy sousedů, monitoruje jejich pozemek, použil i dron, obchází kolem plotu a šmíruje, narušuje jejich soukromí. Měl fyzicky napadnout i svou opilou manželku. [jméno] [příjmení] pak při prvotním šetření dne 13.11.2018 uvedl, že s manželi [příjmení] má docela dobré vztahy, mají od něho povoleno jezdit přes jeho pozemek k jejich chatě, [příjmení] nezná. [jméno] [příjmení] uvedla, že vlastní s manželem chatu č.e. [anonymizováno], manželé [celé jméno žalobce] jsou velice konfliktní, vulgární, sprostí, hluční, holdují alkoholu. Pan [celé jméno žalobce] jí nepřipadá psychicky v pořádku. [jméno] [příjmení] sděloval, že prodal svůj pozemek [anonymizováno], pan [celé jméno žalobce] si v minulosti postavil na černo chatu, nikdy neměl příjezdovou cestu, příjezd přes svůj pozemek mu v minulosti umožnil otec pana [příjmení] Pan [celé jméno žalobce] tuto cestu stále užívá, i když má pozemek jiného majitele. Je to urážlivý, mstivý a labilní člověk.

28. Z přestupkového spisu č.j. P 037/2019 soud zjistil, že se týká řízení o přestupcích žalovaného 3 a žalované 1, kterých se měli dopustit tím, že v období od září 2018 do 31.1.2019 na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jejich psi štěkáním měli rušit noční klid. Z usnesení ze dne 2.10.2019 je přitom prokázáno, že řízení o přestupcích bylo zastaveno, jelikož spáchání skutku, o němž se vede řízení nebylo obviněným z přestupků prokázáno. Ze spisu je přitom zřejmé, že dne 29.1.2019 ve 22:38 hod přijala hlídka PČR OOP Šlapanice oznámení od [celé jméno původního účastníka] (původní žalobce b), který oznamoval rušení nočního klidu v obci [obec], kdy z roubenky u hřbitova jde neustále štěkot psů. Měl sdělovat, že obdobnou situaci hlásil už v pátek [datum]. Po příjezdu na místo byl kontaktován žalovaný 3, který uvedl, že je spolumajitelem psů, na které si sousedi často stěžují. Dnes měl neodkladné záležitosti s jedním psem, nebyl proto doma, aby psy včas zavřel do kotců. Aktuálně na tom pracuje a psi by již štěkat neměli. To, že tolik štěkají je nestandardní, muselo je něco vyrušit. [celé jméno původní účastnice] (původní žalobkyně a) při podání vysvětlení dne 31.1.2019 uvedla, že někdy od září 2018 je slyšet v obci štěkot psů, štěkají celý den, ale hlavně v noci i po 22. hodině. Psi vlastní pan [celé jméno žalovaného], který bydlí ve srubu [adresa] [obec] s paní [celé jméno žalované]. V září se ohledně neúnosného štěkotu obrátila na starostu [územní celek], slíbil najít nějaké řešení. [celé jméno žalovaného] měl starostovi slíbit, že udělá opatření, aby psi nerušili noční klid. Manžel měl koupit hlukoměr, který umístil k panu [celé jméno žalobce]. Štěkot psů je velice obtěžuje, nemohou v noci spát. Z protokolu o místním šetření, které bylo provedeno dne 17.5.2019 v dopoledních hodinách bylo zjištěno, že komise tehdy shlédla pozemky žalované 1, zaznamenala kotce se psy, ti štěkali krátce po jejich příjezdu, silně při návštěvě členů komise přímo u kotců. Bylo zjištěno 6 kotců, v nich 4 psi – 2 středoasijští pastevečtí, 2 američtí bandogové. Při pohybu po pozemcích bylo ticho. Zaznamenán štěkot psů v dálce z [obec]. Na pozemcích byl ještě kotec se 2 štěňaty, mladí psi byli v klidu. V dálce byl opět zaznamenán štěkot neznámých psů. Nebylo zjištěno překročení únosné míry. Rovněž bylo zaznamenáno 3 x kokrhání kohouta. Za domem byly ještě 2 kotce, v jednom americký bandog bez štěkotu. Z domu byla vyvedena fena německé dogy Bela bez štěkotu. Při skončení místního šetření byli všichni psi bez projevu. Z odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení o přestupcích pak bylo zjištěno, že komise zjišťovala registrované chovatelské stanice v obci. Byla zjištěna registrace dvou chovných stanic – [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], kdy k poslednímu krytí mělo dojít v roce 2011, jinak jsou nečinní. Z facebooku pak byla zjištěna ještě chovatelská stanice [anonymizováno] [územní celek], chovatelská stanice [anonymizováno] se sídlem [obec a číslo], ta nabízí i služby psího hotelu. Obviněný [celé jméno žalovaného] v průběhu řízení vypověděl, že je vlastníkem 6 psů, obviněná [celé jméno žalované] měla tehdy jednoho psa. Svědkyně [celé jméno původní účastnice] vypověděla, že problém začal v září 2018, snažili se jej řešit s panem [celé jméno žalovaného], ten slíbil učinit nějaká opatření. Situace se však nezlepšila, kdy obtěžující štěkání trvalo do ledna nebo února 2019. Situace byla neúnosná, v noci nemohly spát ani jejich děti. Pak začali obvinění stavět betonový plot, což protihlukově nepomohlo. Dne 25.3.2019 za nimi měl přijít pan [celé jméno žalovaného], který sdělil, že většinu psů dá pryč, že tam má asi 3 psy. Štěkot se potom zmírnil, problém však není úplně vyřešený. Dříve psi rušili noční klid denně. V současné době již se štěkáním nemají problém (výpověď byla ze dne 10.4.2019). Svědek [celé jméno původního účastníka] téhož dne vypověděl, že dříve psi štěkali skoro každý den, a to od podzimu 2018. Pomohlo to, že nějaká část psů byla odvezena, současný stav je daleko lepší, situace akceptovatelná. Četnost štěkání je nyní asi 2 x za týden. Svědek [celé jméno původního účastníka] téhož dne vypověděl, že od září 2018 ho štěkání budilo i 13 krát za noc, bylo to hrozně nepříjemné, volal i policii. Asi před měsícem se situace uklidnila, je tam méně psů, ti ho už vůbec nebudí. Štěkání je nyní slyšet tak 1 krát za tři dny. I další výpovědi svědků byly z dubna 2019. Svědkyně [příjmení] potvrdila obtěžování štěkáním v noci, kdy okna ložnice mají směrem k obviněným, bylo to velmi nepříjemné, nedalo se spát. Byla tam smečka. Poslední měsíc je vidět velký rozdíl, teď je psi již nebudí. Nyní sem tam zaštěkne pes, nepozná, odkud to jde. Svědek [celé jméno žalobce] uvedl, že od září 2018 bylo rušení nočního klidu nejintenzivnější kolem 23. hodiny, pak mezi 1 – 1:30 a 4. – 5. hodinou ranní. Psi měli reagovat na lesní zvěř. Několikrát přicházel k nemovitostem žalovaných, aby je přiměl uklidnit psy. Psy mají záměrně uvazovat v blízkosti jeho nemovitosti. V současné době se mají psi ozývat méně často, ale s větší intenzitou. Reagují na jakýkoliv podnět, třeba, když se rozsvítí. Svědkyně [celé jméno žalobkyně] sdělila, že bydlí nejblíže, jsou hlukem postiženi nejvíce. V době od začátku ledna do 14.2.2019 byla v pracovní neschopnosti, psy slyšela prakticky pořád. Reagovali na jakýkoliv pohyb, zvěře i listí. Štěkot byl každý den. V současné době je tam psů méně, je tam betonové oplocení, ozývá se to jako z amfiteátru. Bere léky na spaní. Svědkyně [celé jméno původní účastnice] uvedla, že k rušení nočního klidu docházelo každou noc, a to i několik hodin. V současné době je to výrazně lepší, psi již nejsou slyšet výrazněji než ostatní psi v obci, je to tak 1 – 2 krát za týden. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že k rušení docházelo každý den, štěkot psů se ozýval od obviněných. Nyní se v místě nezdržuje. Svědek [příjmení] sděloval, že štěkání psů bylo pravidelné a dosud pravidelné je, je tam však nějaké zlepšení. Je tam plot, ten ale zlepšení nepřinesl. Psi ho budí minimálně, štěkání mu vadí i přes den. Svědek [příjmení] se vyjádřil tak, že psi štěkali pořád, teď je to lepší, v noci ho nebudí. Psi ho neruší. Svědek [příjmení] vypověděl, že ke zlepšení došlo v posledních dvou týdnech, když obvinění postavili zeď, hluk se trochu zmírnil. Uvedl, že má zvýšenou citlivost na akustický hluk. Svědkyně [příjmení] sdělovala, že psi štěkali ve dne v noci pořád. Po předvolání ke komisi štěkot ustal. Dříve je slyšela každou noc. Svědkyně [příjmení] uvedla, že psi dříve štěkali, bylo to nepříjemné, štěkali i po 22. hodině, byla tam smečka psů. V zimě jí to u zavřených oken nebudí, v létě by jí to budilo. Štěkání se děje pořád. Svědkyně [příjmení] uvedla, že teď už je to dobré, delší dobu psy neslyšela. V době od léta 2018 do ledna 2019 to bylo hodně intenzivní, bylo tam hodně psů. Štěkali pořád, stačilo, aby se tam něco pohnulo. Měla za to, že psi tam už nejsou, viděla jednoho. Po postavení zdi se to zlepšilo. Zlepšení přičítala výstavbě zdi či menšímu počtu psů. Svědek [příjmení] vypovídal, že byli s manželkou na chatě do konce října 2018, psi dle něj vůbec neštěkají. Nebyl tam, když je pan [celé jméno žalobce] provokoval. Oni se psi obviněných vycházeli dobře, minimálně se ozvali, když byla bouřka. Dle něj nedocházelo k rušení nočního klidu. Dne [datum] měl jít okolo srubu paní [celé jméno žalované] těsně u okna pan [celé jméno žalobce], když psi štěkali, vyšla ven paní [celé jméno žalované], upozorňovala ho, ať odejde. Poté, co byl postaven plot se svědek cítí bezpečně, nesouhlasí s jeho odstraněním, měl strach z pana [celé jméno žalobce]. Závěrem komise konstatovala, že po velmi rozsáhlém dokazovaní dospěla k závěru, že oznámené jednání nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku. Z dokazování bylo zjištěno, že psi velmi intenzivně hlavně v noci štěkají a tím narušují noční klid, což potvrzují víceméně všichni vyslechnutí svědci. Během dokazování však vyšlo najevo, že za důvodem, proč tak štěkají, nemusí být pouze náhodná lesní zvěř, ale mohli by být drážděni sousedem panem [celé jméno žalobce]. Ten nemá rád psy, má špatné sousedské vztahy s nejbližšími sousedy, jeho výpovědi byly posuzovány jako nevěrohodné, v rozporu s dalšími důkazy. Psi výrazně štěkají, když reagují na nějaký podnět, např. přítomnost cizích osob, svícení projíždějícího vozidla, svícení baterkou. Komise proto konstatovala, že se jí nepodařilo prokázat subjektivní stránku skutkové podstaty přestupku a zavinění.

29. Soud ohledně intenzity štěkání psů v místě v minulosti i současné době provedl dokazování výslechem účastníky navržených svědků. Svědek [příjmení] přitom vypověděl, že se žalobci jsou přátelé, bydlí u školy, přes údolí vidí na chatu žalobců. Chodívá pravidelně na hřbitov, který je od této chaty asi 200-300 metrů, dříve se stavoval i k žalobcům, nyní je tam zákaz vstupu. Žalovanou neznal, loni na dušičky při čištění hrobu, kde byl si 3 hodiny, slyšel silné štěkání psů, šlo asi o skupinu psů. Tehdy myslel, že jde o nějaký sraz myslivců. Štěkot slyšel v místě opakovaně, šlo o denní dobu. Bylo to hlasité, trvalo to pár minut. Psi takto za dobu těch tří hodin zaštěkali asi dvakrát. Tehdy mu to nevadilo. V místě je také střelnice, často proto o víkendu slyší dopoledne střelbu. Neměl žádné povědomí o počtu psů chovaných žalovanou. Z domu žádné psy žalované neslyší, na trase je i školní hřiště. V místě jeho bydliště štěkají různí psi, naproti mají dva. Pokud je na hřbitově, psi od žalované vždy neslyší, bylo to tak 3x nebo 4x, naposledy loni na dušičky (výslech proběhl v 30.3.2022), před tím v květnu. O nadměrném štěkání v obci neslyšel.

30. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná, přátelé nejsou. Se žalovanými měl nedobrou zkušenost před dvěma lety, kdy šel s manželkou na procházku cestou jako obvykle, nevěděl, že došlo ke změně poměrů v místě, že jde o soukromou cestu. Tehdy na ně měli vyběhnout dva velcí psi bez náhubku, které měl na ně poslat přítel žalované 1. Nevěděl, kolik a jaké psy žalovaná chová, měl za to, že před oplocením jejích pozemků, bylo štěkání méně intenzivní. Naposledy slyšel větší štěkání letos v únoru (2020) mezi 2 – 2:30 hodin ráno, mělo to trvat asi 1,5 hodiny. V létě při otevřených oknech mají být psi více slyšet, intenzita je větší, když je tam větší smečka psů. Přes den štěkání s ohledem na jiný hluk, třeba z dopravy více zanikne, v noci je intenzivnější, jiní psi v obci tolik neštěkají. V minulosti měli někdy psi štěkat soustavně, jindy s přestávkami, bylo to o podnětech, počtu psů. Vyjadřoval se tak, že dříve se v daném místě pohybovala lesní zvěř, dnes tam již nechodí. Štěkání mu vadí jen v noci, slyší je i přes zavřené okno. Nebyl schopen kvantifikovat kolikrát za poslední tři roky štěkání v míře, která ho obtěžovala, slyšel. Za nepřiměřené měl takové štěkání, které je trvalé.

31. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že zná žalobce již 12 let, se žalobcem se občas vídá, hrají na kytaru. Věděl, kde žalovaná bydlí, že chová nějaké psy, kterých bylo dříve více, bylo to slyšet, pokud byl venku, bylo to asi před 3 či 4 lety. Dnes je slyší pouze, pokud jde do vinotéky naproti srubu žalované. Psi měl někdy vidět od vinotéky, neví, kolik jich bylo. Dnes by řekl, že jsou tam tak 3 psi. Když byl u sebe doma, štěkání mu nevadilo, nechtěl by bydlet blíž, to by mu možná vadilo. Pokud jde do vinotéky, tak psy slyší, štěkají i tehdy, pokud je tam žalobce e). Štěkání ve vinotéce je nepříjemné, ale ne že by mu stály vlasy na hlavě, sám má psa. Neuměl štěkot porovnat se štěkotem jiných psů, ti prý taky štěkají, pokud např. hlásí rozhlas, pokud se pohybují v obci srnky. Uvedl, že pokud by štěkání slyšel v noci, tak by ho možná obtěžovalo, při zavřených oknech, možná ne.

32. Starosta [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že sám bydlí v [obec], nevěděl jakou rasu psů žalovaná chová, ani jaký počet, nemá je v obci nahlášené. Jeho samotného žádné štěkání neobtěžovalo, v [obec] má skoro každý psa, jsou tam i slepice a kohouti. [příjmení] sám žádné podněty ohledně štěkání psů žalovaných neřešil. Chodí poblíž se psem na procházky, psi žalované nijak nereagují.

33. Starosta [územní celek]. [jméno] [příjmení] se vyjadřoval tak, že v místě se nachází obecní pozemky, v sousedství s [anonymizováno]. Byl tam se Stavebním úřadem, řešila se vystavěná zeď, to bylo ještě před Covidem. Od občanů [obec] nezaznamenal žádné stížnosti ohledně štěkání psů. Se žalobcem e) řešil příjezd na jeho chatu přes obecní pozemky, kdy si vyjel svévolně novou cestu i přes umístěnou ceduli, následně v místě umístili stromy. Nevzpomněl si, že by tehdy v místě slyšel nějaké štěkání.

34. Svědkyně [příjmení] sdělila, že je kamarádka žalované, žalobce e) zná od vidění. V [obec] nikdy nebydlela. V místě byla několikrát na návštěvě, nejprve v září 2018, potom vždy tak 4 krát do roka. Věděla, že žalovaná má nyní dogy, dříve tam měl nějaké psy žalovaný 3. Pejsci vždy reagovali na pohyb osob a zvířat, nikdy neslyšela nějaké štěkání do vzduchu. Věděla, že žalovaný 3 se již v místě nezdržuje. V září 2018 viděla žalobce e) se procházet po pozemku žalované 1 ve spodní části před bazénem, tehdy nezaznamenala žádné štěkání psů.

35. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že je bratranec žalované 1. V místě prováděli oplocení, je majitelem stavební firmy. Tehdy tam viděl 2-3 psy, bylo to ještě před Covidem, psi na pracovníky nijak nereagovali. Když procházel žalobce e) kolem drátěného plotu, tak se psi rozštěkali. Nevšiml si, že by psy nějak provokoval.

36. Svědek [příjmení] vypověděl, že se žalovanou se zná 15-20 let. V místě byl mnohokrát, někdy tam i přespával, hlídal psy. Naposledy tam byl předevčírem, v místě byli 3-4 psi, a to dogy. V minulosti tam byla i štěňata bandoga, vždy hlídal tak 4-5 psů. Ti byli v kotcích, ve výběhu nebo v boudě. Psi někdy v noci štěkali, dle něj reagovali na nějaký podnět. Někdy se ozývaly rány, na to reagovali, měnilo se to. Většinou neviděl, na co štěkají. V noci jej štěkání probudilo, když šel k nim, částečně se uklidnili. Přes den štěkali, když projelo auto nebo šel někdo na horizontu. Soustavně nikdy neštěkali. Opakovaně zaznamenal v noci za plotem pohyb muže střední postavy, ale nemohl potvrdit, že by to byl žalobce e). Postavu neviděl v místě cesty vedoucí k chatě žalobců. Nikdy žalobce e) neviděl dráždit psy. Někdy viděl za plotem i pohybující se kužel světla, slyšel hlasitou hádku. Nikdy mu štěkání nepřišlo nad míru přiměřenou vesnickým poměrům. Uvedl, že nedrážděný pes nemá proč štěkat. U psů žalované nezaznamenal žádné anomálie.

37. Svědkyně [příjmení] uvedla, že má se žalovanou přátelský vztah, pomáhá jí s výcvikem psů. Ona sama bydlí v [obec], asi 15 minut od domů žalobců. Dříve na pozemku žalované zaznamenala 2-3 bandogy, nyní má 4 německé dogy. Žalovaný 3 se nyní v domě nezdržuje, žádné psy tam nemá, dříve tam měl nějaké psy, asi ty bandogy. Psi vždy štěkali pouze pokud se někdo pohyboval poblíž. V místě kde bydlí, má každý 1-2 psy, nikdy žádné nepřiměřené štěkání nezaznamenala. Jednou viděla žalobce e) kousek za pozemkem žalované, psi byli v klidu. Nikdy nebyla svědkem dráždění psů žalobcem e). Uvedla, že sama má chovatelskou stanici Belgických ovčáků, psy má umístěné v kotci, má 7 psů. Ti mají štěkat jen při pohybu osob okolo domu. Když se nastěhovali, směřovala proti nim jedna stížnost na štěkání.

38. Svědek [příjmení] [příjmení] uváděl, že nemá bližší vztah k účastníkům, bydlí ve vzdálenosti asi 500m od daného místa, u školy. Hluk od psů trvá asi 8-10 roků. Počet psů se měnil nahoru dolu. Je to velmi nepříjemné a stresující. Je nemocný člověk, působí to na něj negativně. Obtěžování štěkáním mělo začít asi před pěti lety (výslech proběhl 11.2.2022), mají štěkat stále, bez ohledu na pohyb v okolí. Nejhorší to má být v průběhu dne, na noc se to uklidňuje. Je to neporovnatelné se štěkotem jiných psů v místě. V průběhu doby se situace měla zlepšit, když měl za to že nějaké psy odvezli, pak se to mělo vrátit do starých kolejí. Naposledy měl štěkot trvající asi 10 minut slyšet v poledne den před výslechem. Štěkat mají asi 2krát za noc. Měl za to, že situace se od doby, kdy dříve sepisoval čestné prohlášení (v souvislosti s podáním žaloby), nijak nezměnila. Nezlepšilo se to ani s výstavbou zdi. Věc řešil s bývalým starostou, ale ten tvrdil, že nemá kompetenci s tím něco udělat. Nevěděl nic o dráždění psů. Tvrdil, že psi štěkají a vyjí, připadá mu to, jakoby se mezi sebou prali. Nechtěl by žít v jejich blízkost.

39. Soud provedl přehrání zvukových záznamů předložených žalobci, ke kterým ústně doplnili dobu pořízení, kdy mělo jít o nahrávky z února - března 2019, mělo být nahráváno u nich doma na mobilní telefon, nahrávky jsou pořizovány ve večerních (20-22 hodin) a nočních hodinách. Žalobce e) doplňoval, že mají doma vždy otevřené okno. Z nahrávek je patrno vzdálenější štěkání psů, nelze přesně stanovit hlasitost, intenzitu štěkání. Skutečnost, kdy, kde a za jakých okolností bylo nahráváno, nelze z nahrávek ověřit. Dále byly přehrány i tři videozáznamy pořízené žalobcem, kdy na jednom je patrné, že se pohybuje v blízkosti nemovitosti žalované, a to v nočních hodinách, na nahrávce jsou zachyceni psi, kdy je patrno, že jim je svíceno do očí. Žalobce uváděl, že nahrávku pořídil na podnět [anonymizováno] [příjmení] z přestupkové komise města Šlapanice, a to venku, když hledal psa, který štěká, svítil si pod nohy. K dalšímu záznamu, který byl založen do trestního spisu ve věci přečinu pomluvy (kterého se dopustil ve vztahu k žalované 1 žalobce e), pak žalobce e) uvedl, že byl pořízen před výstavbou betonové zdi, začíná záběrem na cestu, kterou dříve užíval, na kterou byly umísťovány překážky, byl odtud vyháněn. Záznam měl rovněž pořídit na podnět [anonymizováno] [příjmení] z přestupkové komise. Žalovaná doplnila, že se tehdy pohyboval přímo pod jejími okny. Z nahrávky je přitom patrno, že žalobce se pohybuje směrem ke srubu žalované, ta jej spolu se psem na vodítku upozorňuje, že je na jejím pozemku, ať odejde.

40. Soudem bylo dne 15.6.2022 provedeno v daném místě místní šetření zahájené ve 12 hodin v místě bydliště svědka [příjmení]. Nebyl zde slyšet žádný štěkot psů, byly slyšet zvuky nějaké zahradní techniky. Naproti domu svědka se nachází škola. Z místa je vidět šedá betonová ohrada na pozemcích žalované, nebyl patrný pohyb psů v ní. Následně bylo provedeno šetření u chovatelské stanice Belgických ovčáků, kdy po cestě bylo bydliště svědka [příjmení] Ani zde nebyly slyšet žádné zvuky od psů, byl zaznamenán štěkot psa na předzahrádce jednoho z okolních rodinných domů, následně po cestě zvuk vrtačky, či sbíječky. U chovatelské stanice byla vidět z ulice asi 4 štěňata bez výraznějších zvukových projevů, bylo slyšet kňučení a to i v určité vzdálenosti od stanice. Dále bylo provedeno šetření v místě bydliště původních žalobců a), b), kde jsou domy i ostatních původních žalobců. Nebyl zaznamenán žádný štěkot psů. Dále bylo prohlédnuto místo, kdy se nachází vinotéka, o které hovořil svědek [příjmení], ta je u silnice, na protějším svahu jsou domy žalobců e), f) a žalované 1, z místa jsou vidět. Nebyly zaznamenány žádné zvuky od štěkajících psů, pouze hluk od silnice. Nedaleko se má nacházet i dům svědka [příjmení]. Dále bylo šetření provedeno šetření u hřbitova, o kterém vypovídal svědek [příjmení], hřbitov je u cesty vedoucí k domu žalované 1. Žalobce e) tuto cestu dříve užíval jako cestu ke svému domu, nyní ji už neužívá. V místě vstupu z cesty na pozemky žalované 1 je betonová zeď a kovová brána. Po vstupu na pozemky žalované 1 byl za drátěným plotem v ohrazeném prostoru umístěn pes – Americky bandog, který se volně pohyboval. Jde o fenu, ve výběhu je dle žalované i v noci. Pokud jsme byli u výběhu, fena neštěkala, následně po krátkou chvíli štěkala. Dále byl v místě prostor ohraničený zčásti plotem, zčásti betonovou zdí, uvnitř byly nějaké okrasné květiny, psi sem mají mít přístup jen ve dne, nikdy se zde nemají pohybovat všichni zároveň. Žalovaný 3 znovu uvedl, že v místě nemá žádného psa. Při pohybu na pozemku byl slyšet štěkot psa z výběhu i dalších psů žalované 1. Pokud nás pes ve výběhu uviděl, neštěkal. Dále šetření pokračovalo u srubu žalované, při příchodu k němu byl nalevo drátěný plot se zelenou plachtou, za ním nevedla žádná cesta. Psi se nacházeli v kotcích před srubem. Při našem příchodu štěkali. Šlo o jednu fenu, jednoho psa a štěně Německé dogy. Po nějaké době již psi neštěkali, neštěkali ani pokud jsme se pohybovali po pozemcích žalované. Dle žalované 1 jsou psi v noci v kotcích, bandog ve výběhu, štěně v domě. V domě je pak ještě jedna fena dogy, pro kterou není kotec. Cesta, po které jsme přišli od hřbitova vede k lesu, pohybují se po ní obvykle lidé či cyklisti. Pokud jsme se následně po této cestě pohybovali, psi neštěkali. Dle žalované by štěkali, pokud by někdo přišel k bráně. Při pokusu o krmení psů, tito neštěkali. Místní šetření pokračovalo u autobusové zastávky, od které vede cesta po schodech kolem zadní části srubu žalované 1. Do místa žalobce e) občas chodí, protože se tam nachází skříň s elektrorozvody z jeho chaty. Pokud jsme se nacházeli v tomto místě, psi neštěkali. Žalobce e) uváděl, že dříve tudy od zastávky chodil, a to kolem drátěného plotu umístěného vlevo od domu žalované při pohledu směrem ke vstupní bráně na její pozemky. Nyní tudy již nechodí, protože dále je cesta k němu přes pozemky žalované zahrazena. [ulice] šetření bylo provedeno i v chatě a na zahradě žalobců, nebyl zaznamenán žádný štěkot psů, ani při pokusech o vyvolání hluku, při vypuštění psů na pozemek za zdí oddělující pozemky žalobců a žalované 1.

41. K současnému stavu v místě, kde se nachází nemovitosti žalované 1 a žalobců e), f), žalovaná 1 předložila i Úřední záznam PČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Brno, OOP Šlapanice, č.j. KRPB-152449-20/TČ-2022-060310-PAV. Z této listiny bylo přitom zjištěno, že v rámci šetření pomluvy, které se měla dopustit žalovaná, bylo dne 25.9.2022 provedeno šetření k současné situaci v lokalitě. Bylo zjištěno, že lokalita je klidná, bez hlasitých projevů psů.

42. Po právní stránce soud hodnotil zjištěný skutkový stav dle níže uvedených zákonných ustanovení a v souladu s citovanými závěry Nejvyššího soudu.

43. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

44. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

45. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 27.7.2013, sp. zn. 23 Cdo 2939/2011 judikoval, že„ dovolací soud se ztotožňuje s námitkou dovolatelky, že skutečnost, že v době rozhodování odvolacího soudu netrvalo škodné jednání žalované, nemůže mít vliv na posouzení otázky, zda se žalovaná dopustila nekalosoutěžního jednání. To, že se na trhu zaměnitelné výrobky již nevyskytují, může mít vliv na posuzování oprávněnosti zdržovacího nároku do budoucna, nikoli na závěr o tom, zda se žalovaná dopustila nekalosoutěžního jednání či nikoli. ….Zdržovací nároky mají preventivní povahu, protože směřují jak proti závadnému jednání, které rušitel již započal a dosud v něm pokračuje, tak proti jednání, u něhož vzhledem k soustavnosti hrozí, že v něm pokračováno bude. Současně mohou směřovat proti jednání, u nějž je důvodná obava, že k němu dojde, i když nepůjde o soustavné jednání. Zdržovacím nárokem, který obecně směřuje do budoucna, má být zabráněno nejen v pokračování protiprávního stavu, ale i v opakování protiprávního jednání, jež bylo jeho příčinou. Zdržovacím nárokem se poškozený brání proti tomu, aby se jednání, jímž jsou poškozena jeho práva, opakovalo, nebo aby bylo pokračováno v jednání, které představuje zásah do jeho práv, popř. odvrací hrozbu, že by k takovému zásahu mohlo dojít. Při rozhodování o zdržovacím nároku není třeba prokázat plánování nebo konkrétní připravování pokračování v závadném jednání žalované. Pouhá hrozba závadného jednání k uložení zdržovacího nároku v tomto případě postačuje. Při rozhodování o zdržovacím nároku je navíc nutné přihlížet k tomu, zda k protiprávnímu jednání již v minulosti došlo, či zda se jedná pouze o hrozbu vzniku protiprávního jednání v budoucnu. Pokud již k protiprávnímu jednání jednou došlo, jako je tomu v tomto případě, pak je pravděpodobnost jeho opakování vyšší, resp. nelze závadné jednání bez dalšího vyloučit.“ 46. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.4 2018, sp. zn. Cdo 5843 2017 pak byl vyjádřen názor, že„ v rozsudku, ze dne 27. července 2013, sp. zn. 23 Cdo 2939/2011, na nějž odkazuje dovolatelka, Nejvyšší soud vysvětlil, že zdržovací nároky mají preventivní povahu, mají totiž zabránit nejen tomu, aby protiprávní stav pokračoval, ale zabránit též opakování protiprávního jednání, jež bylo jeho příčinou. Vyhovět zdržovacímu nároku lze na základě pouhé hrozby závadného jednání, není třeba, aby žalobce prokázal, že žalovaná strana takové jednání plánuje či připravuje. Podle dovolacího soudu je třeba při úvaze o tom, zda je namístě vyhovět zdržovacímu nároku, posuzovat mimo jiné, zda se závadného jednání žalovaná strana zdržela ještě před podáním žaloby a zavázala se v něm již nepokračovat…… Obdobný závěr (byť se netýkal nekalé soutěže, ale ochranných známek, což však není pro posouzení daného problému podstatné) učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. 23 Cdo 4532/2011. V něm uvedl, že zdržovací nárok je nárokem působícím do budoucna. Aby mu mohlo být vyhověno, je nutné prokázat, že v době vydání rozhodnutí ve věci samé závadné jednání trvá, nebo že důvodně hrozí jeho opakování. Předpokladem pro uložení povinnosti zdržet se určitého jednání je proto, kromě prokázání závadnosti tohoto jednání, také zjištění soudu, že je uložení této povinnosti do budoucna nezbytné, tedy že takové závadné jednání trvá nebo hrozí. Pro posouzení, zda lze vyhovět zdržovacímu nároku za situace, kdy před rozhodnutím soudu ve věci samé již závadné jednání netrvalo, ale přitom důvodně hrozí jeho opakování, jsou přitom rozhodná jedinečná skutková zjištění soudu v každé jednotlivé věci.“ 47. V usnesení Nejvyššího soud ze dne 29.1.2019, sp. zn. 23 Cdo 3485/2018 pak bylo i s odkazem na výše citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 2939/2011 judikováno, že„ samotný závěr, že žalovaná sama upustila od závadného jednání, není postačující pro zamítnutí zdržovacího nároku. … Odvolací soud tak při posouzení, zda lze vyhovět zdržovacím nárokům dovolatelky za situace, kdy žalovaná již upustila od vytýkaného jednání, vyšel z jedinečných skutkových zjištění v projednávané věci. Při řešení předmětné otázky se přitom neodchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, ten totiž již v rozsudku ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4532/2011, uvedl, že předpokladem pro uložení povinnosti zdržet se určitého jednání je, kromě prokázání závadnosti tohoto jednání, také zjištění soudu, že je uložení této povinnosti do budoucna nezbytné, a dále, že pro posouzení, zda lze vyhovět zdržovacímu nároku za situace, kdy před rozhodnutím soudu ve věci samé již závadné jednání netrvalo, ale přitom důvodně hrozí jeho opakování, jsou rozhodná jedinečná skutková zjištění soudu v každé jednotlivé věci (dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 23 Cdo 5843/2017).“ 48. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení i judikatorní závary tak soud zjištěný skutkový stav hodnotil jednak z toho pohledu, zda bylo v řízení prokázáno, že v době podání žaloby a v období předcházejícím docházelo k zásahům do vlastnického práva žalobců tím, že z nemovitostí vlastněných a užívaných žalovanými docházelo na pozemky ve vlastnictví žalobců k imisím v podobě štěkání a kvílení smečky psů v míře nepřiměřené místním poměrům a dále pak to, zda taková situace případně stále trvá, či je tu důvodná obava, že k takovému nepřiměřenému obtěžování, nepřiměřeným zásahům do vlastnického práva žalobců bude docházet i v budoucnu. Soud přitom učinil následující závěry.

49. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, a to výpověďmi svědků v přestupkových řízeních, zejména ve věci sp. zn. P 037/2919, výpověďmi svědků u jednání, z čestných prohlášení předložených žalobci, z informací získaných z dalších přestupkových řízení, z informací o činěných oznámeních v místě, ze zpráv Státní veterinární správy a dalších výše podrobně rozebraných listin, že v době před a při podání žaloby byli na pozemcích žalované 1 umístěni psi v počtu 9, kdy šlo o 7 středoasijatských pasteveckých psů, 2 bandogy a 1 dogu. Žalovaný tehdy užíval se žalovanou její nemovitosti, kdy byli partnery, měl v místě umístěné psy, když šlo o středoasijatské psy a zřejmě i bandogy. Takový počet psů je možno označit za smečku psů. V tu dobu docházelo k opakovanému štěkání, vytí a kvílení těchto psů, kdy takové zvukové projevy pronikaly z pozemků ve vlastnictví žalované 1 a užívané žalovaným 3 na pozemky žalobců, kteří jsou vlastníky nemovitostí v bezprostředním sousedství. Tyto zvukové projevy psů pak pronikaly i na pozemky dalších osob v obci [obec], kteří ohledně nich činili podněty na místní samosprávu i policii. Zjištěné zvukové projevy přitom lze označit nepřiměřené místním poměrům, když bylo sice zjištěno, že v obci [obec] je chováno velké množství psů, avšak v rámci jedné domácnosti nikoliv v takovém počtu, jako tomu tehdy bylo na nemovitostech žalované 1), případně nešlo o psy shodného druhu se psy tehdy umístěnými na pozemcích žalované 1, kdy sám žalovaný 3 připustil, že středoasijatští psi více štěkají. Tento druh psů byl z pozemků žalované odvezen až nejdříve na jaře roku 2019, tedy po podání žaloby, lze spekulovat zda k tomu nedošlo i v souvislosti s podanou žalobou a nařízeným předběžným opatřením. Navíc nejen žalobci, ale i další obyvatelé [územní celek] vypověděli či čestně prohlásili, že dochází k pronikání takového hluku z pozemků vlastněných a užívaných žalovanými, a to opakovaně, v denní i noční hodiny, kdy jde vždy o déle trvající hluk, nikoliv krátké zaštěkání reagující na určitý podnět. Pokud nebyli žalovaní v tomto směru shledáni vinnými z přestupku, pak nikoliv proto, že by přestupková komise dospěla k závěru, že nedochází k obtěžování štěkáním psů žalovaných, kdy naopak bylo konstatováno, že psi intenzivně štěkají a narušují noční klid, ale z toho důvodu, že nebylo prokázáno zavinění na straně žalovaných, subjektivní stránka přestupku. Takový závěr byl učiněn s odkazem na možné (nikoliv však jednoznačně prokázané) dráždění psů ze strany žalobce e), případně i migrující zvěří. Bylo konstatováno reagování psů na vnější podněty. Soud nepřiměřenost hluku pocházejícího od psů žalovaných místním poměrům v daném období dovozuje z toho, že svědci u jednání i v přestupkových řízeních vypověděli, že zvuk se linul z předmětných pozemků žalované, nezaznamenali nepřiměřený štěkot z pocházející z nějakého jiného pozemku v daném místě. V době před a krátce po podání žaloby nebyla v místě ještě zbudována betonová zeď, která je zde nyní, z velké části obklopuje pozemky žalované 1 a brání tak případným vnějším podnětům ve vztahu ke psům pohybujícím se na těchto pozemcích, kdy tito se dle tvrzení žalované 1 pohybovali a pohybují na všech jejích pozemcích. Rovněž svědci označení žalovanou, např. svědek [příjmení] připustili, opakující se soustavnější štěkání psů, zejména v nočních hodinách, v době kdy byl v domě žalované 1, ač dodával, že psi vždy reagují na podnět. V řízení však nebylo prokázáno, že takové podněty spočívaly vždy a výlučně na straně žalobce e), což by mohlo vést k tomu, že by nemohlo být nepřiměřené štěkání psů přičítáno žalovaným. Soud připouští, že v řízení byly provedeny důkazy, a to např. videonahrávka pořízená žalobcem e), výsledky přestupkových řízení, kdy bylo prokázáno házení předmětů žalobcem e) na pozemky žalované 1), výpovědi svědků o pohybu žalobce e) v blízkosti nemovitostí žalované či po jejích pozemcích, svědčící o tom, že to byl i žalobce e), kdo přecházel přes pozemky žalované 1 (což ostatně i sám potvrzoval, když se měl domnívat, že mu přísluší přes pozemky žalované právo cesty), že přicházel do blízkosti psů a svítil jim do očí, což zajisté muselo vyvolat reakci na jejich straně v podobě štěkání. S ohledem na intenzitu a trvání, opakování štěkání v různých denních a nočních hodinách, které potvrdili svědci a bylo to obsahem výpovědí v přestupkových řízeních a předložených čestných prohlášení, není dle názoru soudu prakticky možné, ani v řízení prokázané, že by to byl žalobce e), na jehož provokace a jiné chování psi vždy, v každém zaznamenaném okamžiku nepřiměřeného štěkání psů žalovaných, svými zvukovými projevy reagovali. Svědci vypovídali, že v daném období přes pozemky žalované či v jejich blízkosti migrovala i lesní zvěř, což mohlo vyvolat reakci psů v podobě déletrvajícího štěkání či vití, kdy při větším počtu psů pak trvalo jejich uklidnění delší dobu, což bylo pro vlastníky a uživatele nemovitostí, na něž takový hluk pronikal, nesmírně obtěžující. V době, kdy pozemky žalované nebyly obehnány betonovou zdí, pak dle názoru soudu byly vnější podněty vůči psům většího rozsahu, než je tomu po jejím zbudování. Rovněž bylo prokázáno, že v dřívější době lidé procházeli blíže okolo nemovitostí žalované, a to s ohledem na existenci cesty, kterou užíval dříve i žalobce e) (výpověď svědka [příjmení] či [příjmení]), kdy i z toho důvodu mohlo dojít častěji a snáze k podnětům, které vedly psy ke štěkání.

50. Za situace, kdy měl soud za prokázané, že v době podání žaloby docházelo k místním poměrům nepřiměřenému obtěžování a pronikání hluku na pozemky žalobců z pozemků ve vlastnictví a užívaných žalovanými, pak soud s ohledem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a s ohledem na to, že rozsudek odráží stav v době jeho vydání, zkoumal, zda obtěžování hlukem v míře nepřiměřené místním poměrům pokračuje i v této době, případně, zda je dána důvodná obava, že k takovému obtěžování by mohlo docházet v budoucnu. Z provedeného dokazování však nemá soud takové skutečnosti za prokázané. Především v řízení nebylo prokázáno, že by v současné době byl na pozemcích žalované umístěn takový počet psů, jak tomu bylo v době podání žaloby. To nebylo zjištěno ani při místním šetření, ani při šetřeních prováděných přestupkovou komisí či Policií ČR. Nebylo prokázáno, že by na pozemcích měl umístěny nějaké své psy žalovaný 3, nebylo prokázáno, že by se v místě vůbec zdržoval. Bylo prokázáno, že v místě má nyní psy umístěny pouze žalovaná 1, jde o jednu fenu bandoga, dvě feny, jednoho psa a štěně německé dogy, kdy má registrovánu chovnou stanici pro německé dogy. Na pozemcích tak již nejsou umístěni středoasijatští psi, kteří byli více štěkaví. Dle zjištění při místním šetření i z výpovědí svědků (např. svědek [příjmení] či [příjmení]) dogy tolik neštěkají. Z výpovědí svědků navržených žalobci rovněž nebyly tvrzené skutečnosti o pokračování nepřiměřeného obtěžování hlukem zjištěny. Toto nepotvrdil svědek [příjmení], který vypověděl, že psy slyší pouze pokud se zdržuje na blízkém hřbitově, kam chodí pravidelně, avšak naposledy je slyšel štěkat loni na dušičky, tedy více než čtyři měsíce před svou svědeckou výpovědí. To o častém, opakovaném a déletrvajícím hluku svědčit nemůže. Svědek [příjmení] sice vypověděl, že štěkání stále slyší, naposledy se tak však stalo v noci měsíc před svědeckou výpovědí. Pokud bychom i připustili, když to prokázáno v řízení nebylo, že k déletrvajícímu nočnímu štěkání dochází v intervalu jedenkrát za měsíc, pak nelze o míře překračující místní poměry hovořit, když lze mít za to, že jde o spíše mimořádnou událost vyvolanou nějakým vnějším podnětem právě dané noci, když by mohlo jít i o úmyslné dráždění ze strany žalobce e), ke kterému již v minulosti došlo (viz videozáznam o svícení do očí psům, prokázaný přestupek spočívající v házení předmětů na pozemky žalované 1), případně jeho pohyb v blízkosti nemovitostí žalované, ke kterému opakovaně v minulosti docházelo). Pokud přitom mezi žalobci a žalovanými docházelo v minulosti k verbálním i fyzickým konfliktům, pak je přirozené, že psi žalované 1 budou na jeho přítomnost negativně reagovat, a to i štěkáním. Případné štěkání přes den pak svědek [příjmení] za obtěžující neměl. Svědek [příjmení] sice vypověděl, že psy slýchá, pokud je v nedaleké vinotéce, doma je však neslyší. Nebyl si však jist, zda by jej takové štěkání nepřiměřeně obtěžovalo, pokud by bydlel blíže, a to ani v noci, pokud by měl zavřená okna. Pokud o přetrvávajícím štěkání zejména v denních hodinách vypovídal svědek [příjmení], pak soud jeho výpověď hodnotil v kontextu toho, že je osobou se zdravotními problémy, má zvýšenou intoleranci na hluk a může jej tak vnímat odlišně od průměrné osoby. Navíc jeho výpověď byla v rozporu s výpověďmi ostatních svědků, provedeným místním šetřením, konečně i tvrzením žalobců, že ke štěkání dochází zejména v noci. O tom, že situace v místě se minimálně od dubna 2019 změnila tak, že již nedochází k nepřiměřenému obtěžování štěkáním psů žalovaných či žalované svědčí konečně výpovědi většiny svědků v přestupkovém řízení sp. zn. P 037/2019 i to, že většina původních žalobců z tohoto důvodu vzala žalobu zpět, když již při prvním nařízeném jednání uváděli, že k obtěžování nad míru přiměřenou poměrům již nedochází.

51. Při místním šetření byl zjištěn nižší počet psů, pouze plemene bandog a německá doga, kteří štěkali pouze krátce při stání u brány, příchodu pro psy neznámých osob na pozemky žalované 1, při stání před kotci. Následně pak neštěkali, neštěkali ani při pohybu na pozemku, pohybu cizích osob na cestě od hřbitova k lesu, ani při úmyslném vyvolávání hluku. V místě je vybudovaná zeď, která brání přímému kontaktu psů s lidmi procházejícími či jedoucími na kole po cestě k lesu, případnému kontaktu se zvěří, která nemůže přes pozemky probíhat. To potvrdili i svědci. Při místním šetření nebyl hluk pronikající od psů na pozemcích žalované 1 zaznamenán na žádném jiném místě v obci. Bylo prokázáno, že v obci je minimálně jedna další chovná stanice psů, a to belgických ovčáků, kde je chován větší počet psů, kteří při průchodu kolem nich zvukově reagovali, po určitou dobu i po odchodu osob z daného místa, byl ještě štěkot či kničení psů slyšet. Takový hluk pocházející od většího počtu psů, je pak srovnatelný s hlukem dnes již menšího počtu psů chovaných na pozemcích žalované 1.

52. V řízení nebyly prokázány žádné skutečnosti, zakládající důvodné obavy, že by v budoucnu mělo dojít ke zhoršení dnes zjištěné situace v místě, že by mělo dojít např. k zásadnímu navýšení počtu psů v místě, když chovatelské stanice jsou zřizovány k odchovu štěňat a jejich následnému prodeji zájemcům, kdy ve stanici trvale zůstávají jen psi či feny určené k reprodukci. Nebylo prokázáno, že by mělo v budoucnu dojít ke zvýšení počtu vnějších podnětů v místě, které by mohly mít vliv na hlasové projevy psů, když případné odstranění zdi v exekuci se týká pouze její části na pozemku parc. [číslo] netýká se to podstatné části oplocení pozemků. Nebylo prokázáno žádné týrání či nedobré zacházení se psy, které by mohlo vést k nějakým jejich hlasovým projevům. Rovněž nebylo prokázáno, že by měli být na pozemek zpět umístěni středoasijští psi žalovaného, kteří zde byli dříve umístěni, a kteří přirozeně více štěkají.

53. Pokud jde o žalobci předložené audio nahrávky štěkání, pak soud tyto nezohlednil, když nebylo prokázáno přesné datum, místo a okolnosti jejich pořízení, nelze vyloučit, že psi nebyli v době nahrávání ke štěkání drážděni. To vše za situace, kdy hodnověrnost žalobce e) je výrazně snížena jeho pravomocným odsouzením za přečin pomluvy, kterého se dopustil právě vůči žalované 1, kdy za nepravdivá byla označena i jeho některá tvrzení vztahující se ke psům na jejích pozemcích. Navíc i dle tvrzení žalobce se nahrávky týkaly situace z počátku roku 2019, po podání žaloby, a nemohou svědčit o současném stavu v místě. Pokud jde o záznamy měření hluku předložené žalobci, pak soud je blíže nehodnotí, když se vztahovaly k období podání žaloby, ohledně kterého i z jiných důkazů má soud nepřiměřené obtěžování štěkotem psů prokázáno. Pokud jde o případnou současnou hladinu hluku pocházející ze štěkotu psů žalované, tak tato nebyla v řízení zjištěna, když navrhovaný znalecký posudek nebyl s ohledem na nezaplacení zálohy na jeho vyhotovení, vypracován.

54. S ohledem na výše uvedené soud žalobu proti oběma žalovaným zamítl, když nebylo prokázáno, že by v současné době docházelo z pozemků ve vlastnictví žalované k pronikání hluku od psů na pozemky žalobců v míře nepřiměřené zdejším poměrům, případně, že by to důvodně v budoucnu hrozilo. Není tak dán podklad pro postup dle § 1042 občanského zákoníku, když k zásahům do vlastnického práva žalobců e), f) nedochází, ani takový zásah objektivně nehrozí. Ohledně žalovaného 3 pak navíc v době rozhodnutí soudu nebylo prokázáno, že by užíval předmětné pozemky žalované, případně že by na nich měl umístěny svoje psy.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované 1 a žalovanému 3, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů, které jsou žalobci povinni společně a nerozdílně uhradit k rukám jejich právních zástupců (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Náklady žalované 1 přitom sestávají z nákladů na zastoupení advokátem určených dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení činí odměna advokáta celkem ve výši 24 750 Kč (tj. 16,5 právních úkonů á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě doručené soudu dne 19.11.2020, účast u soudních jednání dne 22.3.2021, dne 21.7.2021 přesahující dvě hodiny, dne 24.11.2021 přesahující dvě hodiny, dne 31.1.2022, kdy se nejednalo a právní zástupkyni tak náleží odměna ve výši , dne 30.3.2022 přesahující čtyři hodiny, dne 11.5.2022 přesahující dvě hodiny a dne 30.11.2022), účast u místního šetření trvajícího déle než dvě hodiny, kdy soud přiznal odměnu analogicky jako za účast u jednání přesahující dvě hodiny, vyjádření doručené soudu dne 10.8.2021, dále byl přiznán 17 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu celkem v částce 5 100 Kč Celkem tak žalované 1 na náhradě nákladů řízení náleží částka 29 850 Kč, když její právní zástupkyně není plátcem DPH. Soud žalované 1 nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ohledně některých úkonů právní služby, které její právní zástupkyně vyúčtovala, když šlo o úkony, kterými byly předkládány nové důkazy, případně šlo o soudem nevyžádaná vyjádření, kdy nic nebránilo tomu, aby takové důkazy či vyjádření činila právní zástupkyně žalované u nařízených jednání. Pokud šlo o úkon označený jako zpětvzetí návrhu na důkaz znaleckým posudkem, pak nejde o žádný úkon právní služby dle § 11 advokátního tarifu.

56. Náklady žalovaného 3 přitom sestávají z nákladů na zastoupení advokátem určených dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady na právní zastoupení činí odměna advokáta celkem ve výši 23 250 Kč (tj. 15,5 právních úkonů á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu, a to za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě doručené soudu dne 4.12.2020, účast u soudních jednání dne 22.3.2021, dne 21.7.2021 přesahující dvě hodiny, dne 24.11.2021 přesahující dvě hodiny, dne 31.1.2022, kdy se nejednalo a právnímu zástupci tak náleží odměna ve výši , dne 30.3.2022 přesahující čtyři hodiny, dne 11.5.2022 přesahující dvě hodiny a dne 30.11.2022), účast u místního šetření trvajícího déle než dvě hodiny, kdy soud přiznal odměnu analogicky jako za účast u jednání přesahující dvě hodiny, dále byl přiznán 16 × režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu celkem v částce 4 800 Kč, náhrada za cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět k místnímu šetření dne 15.6.2022, určená dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v částce 183,30 Kč, tj. 24 km automobilem Daihatsu, [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,6 l na 100 km, ceně benzinu 44,50 Kč za 1 l a náhradě za 1 km jízdy 4,70 Kč a náhrada za čas dle § 14 advokátního tarifu strávený cestou k místnímu šetření a zpět v částce 200 Kč (tj. dvě půlhodiny po 100 Kč). Celkem tak žalovanému 3 na náhradě nákladů řízení náleží částka 28 433,30 Kč, když jeho právní zástupce není plátcem DPH. Soud žalovanému 3 nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ohledně některých úkonů právní služby, které jeho právní zástupce vyúčtoval, kdy šlo jednak o úkon za převzetí zastoupení dvou osob (tehdy zastupoval i žalovanou 1), neboť k tomuto úkonu došlo v době, kdy bylo podáváno odvolání proti nařízenému předběžnému opatření, kdy v části řízení o předběžném opatření nebyli žalovaní úspěšní, z tohoto důvodu pak nebyla přiznána odměna ani za další úkony právní služby činěné v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením.

Poučení