42 C 22/2018-843

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá ohledně následujících majetkových hodnot navržených k vypořádání společného jmění účastníků: -) bytový dům nacházející se na adrese [adresa], SRN -) bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa], SRN -) bytová jednotka [číslo] nacházející v domě na adrese [adresa]

II. Ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují následující věci: -) bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo], a včetně všech zabudovaných součástí -) bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo], a včetně všech zabudovaných součástí

III. Žaloba se zamítá ohledně následujících majetkových hodnot navržených k vypořádání společného jmění účastníků: -) bankovní účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]

IV. Ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění účastníků se do majetku žalované přikazují následující majetkové hodnoty: -) bankovní účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] se zůstatkem 6 129 Kč, -) bankovní účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], se zůstatkem 6 422,85 Kč -) účet konta cenných papírů vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]

V. Ze zaniklého a nevypořádaného společného jmění účastníků se do majetku žalobce přikazují následující pasiva: -) nesplacený úvěr ve výši dlužné jistiny 510 000 € a úroků, jež přirostou k této jistině do dne úplného splacení úvěru, vzniklý na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] dne [datum] a k tomu náležející úvěrový účet u [anonymizována dvě slova], č. ú. [číslo] se záporným zůstatkem minus 510 000 €.

VI. Žaloba se zamítá ohledně následujících majetkových hodnot navržených k vypořádání společného jmění účastníků: -) obchodní podíl na [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] -) obchodní podíl na [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] i. L. (v likvidaci)

VII. Na vyrovnání vypořádacích podílů je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku částku 500 000 Kč.

VIII. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 690 000 Kč jakožto výtěžku z prodeje pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [obec] – zemědělská usedlost, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] a dále v části, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako náhrady za – běžnou spotřebu překračující – hotovostní výběry z jejího konta u [právnická osoba] [číslo] v době mezi [datum] do [datum].

IX. Soud ukládá žalované, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatila ČR, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, doplatek soudního poplatku za návrh na vypořádání společného jmění manželů ve výši 45 000 Kč.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám jeho právní zástupce, náhradu nákladů ve výši 676 412 Kč, a to ve lhůtě 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalobce je povinen zaplatit ČR, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, náhradu nákladů řízení ve výši 3 114,30 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit ČR, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, náhradu nákladů řízení ve výši 28 028,70 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá po žalované vypořádání společného jmění manželů. Žaloba vychází z tvrzení, že manželství žalobce a žalované vzniklo sňatkem dne [datum] a zaniklo rozvodem dne [datum]. Společně se zánikem manželství došlo k zániku společného jmění manželů. Žalobce pracuje jako oční lékař, své praxi se věnoval po celou dobu trvání manželství. Žalovaná po celou dobu manželství nepracovala, pokud byla hlášena k minimálnímu úvazku v ordinaci manžela, bylo to z důvodu pojištění v SRN, kde měla původně s manželem bydlet. Žalobce a žalovaná spolu nemají žádné děti, z předchozího svazku žalované se žalovaná stará o nezletilého syna [jméno], kterého má ve výlučné péči. Žalovaná se nikdy do SRN nepřestěhovala, zůstala žít v ČR, kam za ní téměř každý víkend žalobce dojížděl. Veškeré náklady na život všech třech osob hradil žalobce. Ačkoli byl žalobce ke dni sňatku movitý, žil úsporně. Žalobce dával žalované od roku [rok] do dubna [rok] čtvrtletně 100 000 Kč. K uvedenému pak dále poskytoval žalované dalších cca [číslo] € měsíčně na osobní potřeby žalované (zábava, plastické operace, dovolená bez žalobce, údajná podpora rodiny žalované). Žalovaná sama nepracovala, finanční zátěž rodiny nenesla ani zčásti. Naopak, měsíčně spotřebovala cca 90 000 Kč. Žalobce tak z pravidelného výdělku nemohl nic ušetřit, jeho majetek se kvůli chování žalované zásadně zmenšil. Žalobce se obstojně naučil česky, žalovaná se německy nenaučila. Žalovaná v roce [rok] koupila chalupu v [obec], kterou zaregistrovala pouze na své jméno. Tuto chalupu v roce [rok] prodala. Žalobce tvrdí, že chalupa byla zakoupena za finanční prostředky tvořící součást společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), výtěžek z jejího prodeje tedy spadá rovněž do SJM. V průběhu manželství ze svých vlastních zdrojů žalobce financoval koupi bytu na [obec a číslo]. Od roku [rok] přestala žalovaná o žalobce jevit zájem, o manžela se nestarala a začala i na dovolené jezdit sama. Koncem roku [rok] začala žalobce přemlouvat, aby na ni přepsal společný byt na [obec a číslo]. V květnu [rok] se manželé rozešli. Do společného bytu na [obec a číslo] žalovaná bez informování žalobce nainstalovala alarm, což následně vedlo k zadržení žalobce policií. Z bytu na [obec a číslo], jež nebyl užíván a měl být prodán, zmizela kuchyň za 37 000 €, kterou kompletně financoval žalobce z jeho výlučného majetku. Ačkoli manželka měla klíče, tvrdí, že kuchyni neodvezla ona. Dveře vylomeny nebyly. Žalobce navrhuje rozdělení SJM v poměru 70:30 k jeho prospěchu.

2. Ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu patřily dle tvrzení žalobce do SJM následující hodnoty, které žádá v rámci tohoto řízení po zániku SJM vypořádat: (i) bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo] (dále jen„ byt [anonymizováno]“), (ii) instalace a vestavěné součástí bytu [anonymizováno], blíže popsané níže, (iii) bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo] (dále jen„ byt [ulice]“), (iv) vestavěné součástí bytu [ulice] blíže popsané níže, (v ) výtěžek z prodeje pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [obec] – zemědělská usedlost, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ chalupa [obec]“) ve výši 690 000 Kč, (vi) zůstatek na účtu žalobce č. ú. [číslo] 2020 vedený [anonymizována dvě slova], zůstatek na účtu žalované č. ú. [bankovní účet] vedený [právnická osoba], zůstatek na účtu žalované č. ú. [bankovní účet] vedený [právnická osoba], zůstatek na účtu žalované č. ú. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] a zůstatek na účtu žalované č. ú. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] a (vii) nesplacená jistina úvěru sjednaného na základě úvěrové smlouvy [číslo] s bankou [anonymizováno] Ulm-Biberach ve výši 510 000 €. Ostatní aktiva a pasiva manželství mají zůstat ve vlastnictví toho, který je drží a v rámci tohoto sporu není třeba je vypořádávat. Žalobce dále uplatňuje náhradu vnosu do SJM v celkové výši 28 120 380 Kč, který sestává z (i) financování kupní ceny bytu [anonymizováno] ve výši 13 750 985 Kč, (ii) financování investic a vestavěných součástí bytu Kajetánka, a to konkrétně kupní ceny [příjmení] dlažby v hodnotě 3 250 € a kuchyně zn. Inhofer v části doplatku ve výši 17 967,63 €, (iii) financování části kupní ceny bytu [ulice] v částce 42 000 € a (iv) financování investic a vestavěných součástí bytu [ulice], a to konkrétně kupní ceny záclon zn. Inhofer v hodnotě 1 216,63 €, kupní ceny za nábytek do koupelny [značka automobilu] v částce 7 424,30 € a části kupní ceny za kuchyň zn. Inhofer ve výši 19 762,53 €. Žalobce dále uvedl, že pokud by v průběhu řízení bylo zjištěno, že částka nesplaceného úvěru od [anonymizována dvě slova] nepatří do pasiv SJM, pak žádá částku úvěru prokazatelně spotřebované na věci patřící do SJM v celkové výši 486 305,41 € nahradit jako vnos do SJM z výlučných prostředků manžela.

3. Ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu patřily dle tvrzení žalované do SJM, nad rámec aktiv a pasiv vyjmenovaných žalobcem též následující hodnoty, které žádá po zániku SJM v rámci tohoto řízení vypořádat: (i) dům v [anonymizována tři slova], SRN (ii) byt [číslo] [anonymizována čtyři slova], SRN (iii) obchodní podíl na [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] a (iv) obchodní podíl na [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] i. L. (v likvidaci). Ostatní aktiva a pasiva mají zůstat ve vlastnictví toho, který je drží a v rámci tohoto sporu není třeba je vypořádávat. Podáním ze dne [datum] žalovaná rozšířila svůj návrh na vypořádání aktiv a pasiv manželství na byt v [anonymizováno] [číslo] [příjmení], SRN, byt v [anonymizována dvě slova], [příjmení], SRN, dům v [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], SRN, zůstatek na bankovních účtech žalobce tak, jak budou v průběhu řízení zjišťovány. Současně žalovaná uplatnila případnou náhradu toho, co bylo v průběhu řízení zjištěno, že bylo ze SJM použito na výlučný majetek žalobce. Soud k těmto rozšířeným tvrzením žalované ohledně rozsahu SJM nepřihlédl, a to z důvodu, že byla uplatněna jednak po koncentraci řízení provedené při jednání dne [datum], jednak z důvodu, že ohledně aktiv a pasiv manželství nevypořádaných (resp. netvrzených v rámci řízení o vypořádání) ve lhůtě tří let od zániku manželství nastává fikce rozdělení podle ust. §741 o.z. Žalovaná popírá, že by součást SJM tvořil úvěr poskytnutý [anonymizována dvě slova] ve výši 510 000 €, neboť s ním nikdy nevyslovila souhlas a ani o něm nevěděla. Dále namítá, že chalupa v [obec] byla v částce 500 000 Kč financována z úspor v jejím výlučném vlastnictví a že celkový výtěžek, který z prodeje této chalupy získala, byl za dobu manželství spotřebován, a to nikoli na její výlučný majetek. Žalovaná současně tvrdí, že veškeré příjmy, které v průběhu manželství získala, též spotřebovala, nikoli na její výlučný majetek, k vypořádání pak zbývá pouze částka ve výši 6 129 Kč na účtu č. [bankovní účet]. Pokud jde o poměr rozdělení, žalovaná navrhuje zachovat zákonnou paritu 50:50, ačkoli v průběhu manželství nepřinesla významnější majetkové hodnoty, její vklad spočíval ve zvýšené starosti o duševní pohodu manžela.

4. Žalobce navrhl vypořádat společné jmění manželů v disparitě podílu 100:0 ve prospěch žalobce s ohledem na poměr jejich vkladů do manželství tak, že (i) byt [anonymizováno] a byt [ulice], včetně zabudovaných instalací a vestavěných částí připadnou do jeho vlastnictví s tím, že (ii) současně převezme celý úvěr ve výši 510 000 € na základě úvěrové smlouvy [číslo] s bankou [anonymizována dvě slova] a dále, že (iii) žalovaná zaplatí žalobci částku ve výši výtěžku z prodeje chalupy [obec] ve výši 690 000 Kč a částku ve výši 500 000 Kč jako náhradu za běžnou spotřebu překračující hotovostní výběry z jejího konta u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet]. Současně žalobce navrhl, aby žalovaná uhradila náklady řízení žalobce v plné výši, případně alespoň z 50-ti procent, pokud by soud žádosti žalobce o disparitu podílu nevyhověl. Ve vztahu k žádané disparitě podílů žalobce uvedl, že zatímco on přinášel do manželství vše (finance i starost o žalovanou, naučil se česky, za žalovanou každý víkend dojížděl do ČR, snažil se o rodinnou domácnost v SRN, za tímto účelem i žalovanou zaměstnal ve své ordinaci, jejího syna z předchozího manželství učil německy a finančně podporoval), žalovaná do manželství nevložila téměř nic (nepracovala, a to ani v ordinaci žalobce, kde byla vedena pouze formálně, žít v SRN s manželem odmítla, německy se nenaučila, od r. [rok] s manželem nejezdila ani na společné dovolené, o manžela se nijak nestarala, když s ním ani nežila).

5. Žalovaná navrhla vypořádat společné jmění manželů v paritě podílů 50:50 tak, že (i) byt [anonymizováno], včetně zabudovaných instalací a vestavěných částí připadnou do vlastnictví žalobce, (ii) byt [ulice] připadne do vlastnictví žalované s tím, že (iii) žalobce současně převezme celý úvěr ve výši 510 000 € na základě úvěrové smlouvy [číslo] s bankou [anonymizována dvě slova], (iv) peněžní prostředky náležejí tomu z manželů, který je v příslušné bance veden jako jejich majitel, (v ) plnění veškerých závazků náleží žalobci. Svůj návrh odůvodnila tím, že v bytě [ulice] má své trvalé bydliště a bydlí v něm se svým synem z předchozího manželství, uspokojuje v něm svou základní potřebu bydlení. Žalobce při vstupu do manželství slíbil, že ji finančně zaopatří a žádá, aby tento svůj slib splnil, žalobce je movitý, vlastní vícero nemovitostí v SRN a tento byt nepotřebuje. O financování bytu [ulice] prostřednictvím úvěru žalovaná nic neví.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

7. Soud předně uvádí, že při provádění dokazování vycházel především z listin předkládaných stranami, přičemž pokud některé z těchto listin byly předkládány v německém jazyce a strany se shodly, že překlad postačí v tom rozsahu, že u jednodušších překladů – např. výpisů z účtu, bude stačit rukou vepsaný překlad do českého jazyka, soud vycházel i z takto provedených překladů listin.

8. Z důkazu spisem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem č. j. [číslo jednací] bylo manželství žalobce a žalované uzavřené sňatkem dne [datum] rozvedeno, a to s právní mocí rozhodnutí o rozvodu ke dni [datum].

9. Vzhledem k tomu, že žalobce v řízení uplatňuje náhradu vnosů z jeho výlučného majetku, který získal prodejem cenných papírů v rámci jím drženého portfolia cenných papírů, soud zkoumal rozsah tohoto portfolia ke dni předcházejícímu uzavření manželství a dále jednotlivé operace s těmito cennými papíry, vše pouze v rozsahu nebytném pro posouzení oprávněnosti tvrzení žalobce o výši jeho vnosů. Soud takto z výpisu z databáze [anonymizováno] ke dni [datum] a detailního výpis pohybů [anonymizováno] od [datum] do [datum] zjistil, že v posuzovaném období došlo k následujícím operacím s cennými papíry žalobce (pozn. vyžlucené fondy vlastnil žalobcem před sňatkem): č.; datum; pozice; jméno (světle žluté vlastnil navrhovatel před sňatkem); výměna/prodej; na pozici; jméno; hodnota v EUR; použití 1; [datum]; [anonymizována tři slova] [obec]. [anonymizována čtyři slova]; výměna; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; [číslo]; ; [datum]; [anonymizováno 8 slov]; výměna; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; [číslo]; 2; [datum]; [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení]. [anonymizována tři slova]; výměna; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; [číslo]; ; [datum]; [anonymizováno 9 slov]; výměna; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; [číslo]; 3; [datum]; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována tři slova]; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 34; [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 34; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] 1; [datum]; 33; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o; výměna; 36; [příjmení] [jméno] [anonymizováno 5 slov]; [číslo]; 4; [datum]; 36; [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Units A o.N.; výměna; 26; [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] o.N.; [číslo]; 5; [datum]; 33; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] o; výměna; 35; [příjmení] [jméno] [anonymizováno 5 slov]; [číslo]; 4; [datum]; 35; [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. [anonymizována tři slova]; výměna; 26; Deutsche [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] o.N.; [číslo]; 4; [datum]; 25; [anonymizována dvě slova]; výměna; 26; Deutsche [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] o.N.; [číslo]; 6; [datum]; 26; Deutsche [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizováno]; prodej;;; [číslo]; byt [příjmení] [jméno]. Str. 41 7; [datum]; 21; [anonymizováno 7 slov]; výměna; 37; [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) ([anonymizována dvě slova]; [číslo]; 8; [datum]; 37; [anonymizováno 5 slov]) ([anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 37; [anonymizováno 5 slov]) ([anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] 9; [datum]; 37; [anonymizováno 5 slov]) ([anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] 10; [datum]; 37; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]) ([anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; byt [obec a číslo] 11; [datum]; 5; [anonymizováno 6 slov]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 5; [anonymizováno 6 slov]; výměna; 38; [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [číslo]; ; [datum]; 29; [anonymizována čtyři slova]; výměna; 38; [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [číslo]; 12; [datum]; 38; [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 38; [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; záloha [příjmení] byt [obec a číslo] 13; [datum]; 30; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; [příjmení] byt [obec a číslo] ; [datum]; 30; [příjmení] [příjmení] plus [anonymizována dvě slova]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] 14; [datum]; 2; [příjmení] [jméno] [anonymizováno 5 slov]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] ; [datum]; 2; [příjmení] [jméno] [anonymizováno 5 slov]; prodej;;; [číslo]; nákup pozemku [anonymizováno] a bytu v [obec a číslo]

10. Ohledně jednotlivých stranami uplatněných aktiv a pasiv manželství pak soud zjistil, že do společného jmění manželů ke dni rozvodu náleží z uplatněných nemovitostí byt [anonymizováno] a byt [ulice], neboť tyto bytové jednotky byly nabyty do společného jmění manželů za trvání manželství (kupní smlouva se [právnická osoba] z [datum], kupní smlouva mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalobcem a žalovanou jako kupujícími z [datum], nesporné tvrzení stran).

11. Ohledně domu v [anonymizována tři slova], SRN soud zjistil, že tento dům byl vystavěn [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] v roce [rok], kolaudace proběhla v roce [rok], dům tedy do společného jmění manželů nespadá. V době trvání manželství, dne [datum], společnost bezúplatně převedla (darovala) vlastnictví bytu [číslo] na žalobce (pozemková kniha [anonymizováno] list [číslo] – rejstřík bytového vlastnictví ohledně vlastnictví bytu [číslo] rozhodnutí o rozdělení na bytové jednotky z [datum] – byt [anonymizována tři slova] – usnesení o rozdělení byt. jednotek v budově ze dne [datum]). Nakolik bylo mezi stranami sporné, zda jde o darování či o zastřený právní úkon kupní smlouvy, kdy kupní cena by byla započítána na jinou pohledávku žalobce vůči [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova], jak by případně mohla vyplývat z důkazu účetní bilancí této společnosti za rok 2010 a v ní uvedenou položku [číslo] znějící na částku 148 000 €, soud k důkazu provedl přípis daňových poradců žalobce – [jméno] [příjmení] – ze dne [datum] a následné emailové zprávy ze dne [datum], v nichž se daňoví poradci žalobce k dotazu soudu vyjádřili tak, že k žádnému zápočtu pohledávky mezi společností a společníkem (dr. [celé jméno žalobce]) nedošlo, variabilní kapitálový účet je účet vlastního kapitálu společníka, pokud je vynětí majetku účtováno prostřednictvím účtu variabilního kapitálu (jak je tomu v tomto případě), dochází tím ke snížení majetku společnosti a k nárůstu soukromého jmění společníka (přípis daňových poradců žalobce – [jméno] [příjmení] – ze dne [datum], emailová zpráva o [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [anonymizováno], pozemková kniha [anonymizováno] list [číslo] – rejstřík bytového vlastnictví ohledně vlastnictví bytu [číslo]). Ani byt [číslo] nacházející se v domě v [anonymizována tři slova], SRN tedy do společného jmění manželů nespadá, neboť byl v průběhu manželství nabyt darem (ust. §709 odst. 1 písm. b) o.z.). V době trvání manželství, dne [datum], dále [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] prodala byt [číslo] paní [jméno] [jméno] [příjmení] (notářský zápis o kupní smlouvě z [datum]).

12. Ohledně bytu [číslo] [anonymizována čtyři slova], SRN soud zjistil, že tento byl žalobcem zakoupen dne [datum] a prodán třetí osobě dne [datum] za 360 000 € (notářský zápis o koupi bytu [anonymizováno] v r. [rok], notářský zápis o prodeji bytu [anonymizováno] v r. [rok], výpis z úvěrového účtu žalobce). Byt [číslo] [anonymizována čtyři slova], SRN, tedy do SJM nespadá a do výlučného jmění manželů nespadá ani výtěžek z prodeje ve výši 360 000 € (ust. §709 ost. 1 písm. d) o.z.).

13. V rámci dokazování soud dále zjistil, že do společného jmění manželů nikdy nespadaly ani pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova, a pozemek parc. [číslo] v obci a katastrálním území [anonymizováno], SRN (dále jen„ pozemky [anonymizováno]“), když tyto pozemky nakoupila v roce [rok] ([datum]) [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] od manželů [příjmení], dne [datum] je bezplatně převedla do vlastnictví žalobce (přípis daňových poradců žalobce – [jméno] [příjmení] – ze dne [datum], emailová zpráva od [jméno] [příjmení] ze dne [datum], 10:11), který je dne [datum] prodal manželům [příjmení] za 700 000 € (kupní smlouva mezi manžely [příjmení] a [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] z [anonymizováno] [číslo], kupní smlouva mezi žalobcem a manželi [příjmení], přípis daňových poradců žalobce – [jméno] [příjmení] – ze dne [datum], emailová zpráva od [jméno] [příjmení] ze dne [datum], 10:11, prohlášení daňového poradce o zdanitelném příjmu za nemovitosti [anonymizováno] ze dne [datum]). [příjmení] 700 000 € utržená z prodeje těchto nemovitostí žalobce tedy také není součástí společného jmění manželů.

14. Naopak do společného jmění manželů spadaly pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] [obec] – zemědělská usedlost, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ chalupa [obec]“). Žalovaná tyto nemovitosti nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], bez vědomí žalobce, za kupní cenu ve výši 620 000 Kč (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k [datum], nesporované tvrzení, kupní smlouva ze dne [datum]), aby je následně, dne [datum], prodala za částku ve výši 700 000 Kč, ze které obdržela dne [datum] částku 632 000 Kč (výpis z běžného účtu žalované, kupní smlouva ze dne [datum]). Žalovaná v řízení tvrdila, že na koupi této nemovitosti použila 500 000 Kč z vlastních zdrojů, z úspor získaných před manželstvím, ve zbývajícím rozsahu pak použila částky nabyté od žalobce či z pracovního poměru s žalobcem. K výzvě soudu, aby žalovaná prokázala, že před vznikem manželství disponovala tvrzenou částkou ve výši 500 000 Kč, žalovaná žádné návrhy důkazů nedoplnila. S odkazem na teorii důkazního břemene tak soud vychází ze závěru, že žalovaná svá tvrzení neprokázala, když jej ničím krom návrhu svého výslechu nedoložila. Pokud pak soud vychází z tvrzení žalobce, že na nákup této nemovitosti byly použity prostředky, které žalované poskytl, je zřejmé, že i výnos z prodeje nemovitosti patří do společného jmění manželů. V této souvislosti nicméně soud podotýká, ž rozdíl mezi nabývací cenou této nemovitosti a cenou, kterou žalovaná za prodej obdržela, činí pouhých 12 000 Kč, u kterých lze důvodně předpokládat, že je žalovaná v rámci své běžné měsíční spotřeby spotřebovala (kupní smlouva z [datum], výpis z internetové stránky katastru nemovitostí – nahlížení do katastru nemovitostí k datu [datum], výpis z účtu [bankovní účet] v období od [datum] do [datum]).

15. Ohledně financování koupě bytu [anonymizováno] soud zjistil, že tato bytová jednotka byla žalobcem a žalovanou zakoupena dne [datum] za celkovou cenu 12 377 808,80 Kč vč. DPH (452 904,46 €), jako prodávající je uvedena společnost [právnická osoba], jako kupující žalobce a žalovaná (kupní smlouva se [právnická osoba] z [datum]), podpisu kupní smlouvy nicméně předcházelo vypořádání s původním zájemcem, panem [jméno] [příjmení]. a) Žalobce a žalovaná nejdříve, dne [datum], uzavřeli třístrannou dohodu o převodu práv a povinností ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] s panem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., v které dohodli, že veškerá plnění dosud poskytnutá p. [příjmení] [právnická osoba] s.r.o. na základě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy budou považována za plnění poskytnutá žalobcem a žalovanou, za což se žalobce a žalovaná zavázali p. [příjmení] zaplatit částku ve výši 110 008 € (2 682 000 Kč) (dohoda s R. [příjmení] z [datum]). Tuto částku převedl žalobce [příjmení]. [příjmení] dne [datum], přičemž na její zaplacení použil finance pocházející z jeho výlučného majetku následovně. Před sňatkem měl žalobce na eBase portfoliu akcie [příjmení] 5 a [příjmení] 29, které byly dne [datum] a [datum] vyměněny na [příjmení]

38. Dne [datum] byl fond prodán a dne [datum] se na běžný účet žalobce u [anonymizováno] připsala částka 110 297,39 €. Dne [datum] si žalobce převedl částku 109 500 € na své žiro konto u [anonymizováno] [číslo] z tohoto konta ve stejný dne provedl platbu ve výši 109 500 € na konto R. [příjmení] (výpis z Ebase ke dni [datum], detailní výpis pohybů [anonymizováno] od [datum] do [datum], výpis z účtu žalobce u [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] [rok], výpis z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení] [číslo] ke dni [datum], platební příkaz, bankovní potvrzení o mezinárodní platbě ze dne [datum]). b) Zbývající část kupní ceny pak byla také financována žalobcem z jeho vlastních zdrojů. Část kupní ceny ve výši 50 000 € žalobce financoval z prodeje fondů z jeho portfolia [anonymizováno] u [anonymizováno] (pro přehlednost viz tabulka pod odst. 9). Konkrétně žalobce nejdříve dne [datum] prodal část fondů [příjmení] [příjmení] [příjmení] 30 ze svého portfolia [anonymizováno] v hodnotě 50 000 €, tento [anonymizováno] fond měl žalobce na akciovém kontě již před svatbou (výpis z [anonymizováno] ke dni [datum]). [příjmení] 50 000 € byla žalobci připsána účet žalobce č. ú. [číslo] vedený [příjmení] [jméno] (dále jen„ běžný účet žalobce u [příjmení] [jméno]“) dne [datum], tuto částku žalobce dále přeposlal dne [datum] na svůj účet [číslo] vedený bankou [příjmení] [příjmení] (dále jen„ žirokonto u [příjmení] [příjmení]“). Dne [datum] žalobce podepsal u banky [příjmení] [příjmení] dvě krátkodobé úvěrové smlouvy na celkovou výši 400 000 € (150 000 € a 250 000 €). Dne [datum] banka [příjmení] [příjmení] poukázala (dle smluv o úvěru) na žiro konto žalobce u [příjmení] [příjmení] dvě částky, a to 150 000 € a 250 000 €. V popisu platby je mimo jiné poznámka„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“, což v překladu znamená„ byt ve vlastnictví v [obec]“. Dne [datum] došlo k devizové výměně 452 904,64 € (50 000 € + 400 000 €) na 11 068 985 Kč a tato částka byla dne [datum] zaslána [právnická osoba] jako doplatek za byt v [obec a číslo] (smlouva o úvěru na nemovitost se (zpočátku) fixním výpůjčním úrokem uzavřená mezi [příjmení] [příjmení] a žalobcem dne [datum] – na 150 000 € včetně plánu splátek, ve kterém je zmíněno, že jde o žádost o změnu / koupě bytu v [obec], smlouva o úvěru na nemovitost s proměnlivou výpůjční úrokovou sazbou uzavřená mezi [příjmení] [příjmení] a žalobcem dne [datum] – na 250 000 € včetně plánu splátek, ve kterém je zmíněno, že jde o žádost o změnu / koupě bytu v [obec], výpis z účtu žalobce u [příjmení] [jméno] [číslo] za období [datum] – [datum], výpis z žiro konta [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení] [číslo] za období 26. 3. - [datum] a dále [datum], platební příkaz na částku 452 904,46 €, bankovní potvrzení o mezinárodní platbě ze dne [datum]). První dva roky žalobce hradil pouze úroky z jistin úvěrových smluv, v prosinci 2014 žalobce splatil částku ve výši 350 000 €, kterou získal z prodeje svého výlučného bytu ve [anonymizováno] (viz blíže odst. 12) (výpis z účtu žalobce vedeného k úvěru u [příjmení] [příjmení] za období [datum] – [datum]). Kupující p. [příjmení] jednu splátku kupní ceny ve výši 210 000 € uhradil přímo na žiro konto žalobce u [příjmení] [příjmení] (konto [číslo] – odsud žalobce převedl tuto částku na úvěrové konto u [příjmení] [příjmení]) a druhou část kupní ceny ve výši 140 000 € kupující převedl přímo na zvl. konto banky [příjmení] [příjmení], která pak převedla interně tuto částku na úvěrové konto žalobce. Ze získané částky žalobce převedl v prosinci 2014 částku 350 000 € bance jako částečnou splátku úvěrových smluv z [datum] (bankovní potvrzení o průběhu úvěru na byt [anonymizováno] v letech [rok] – [rok], tilgungsplan – plán splátek k úvěrovým smlouvám, výpis z úvěrového účtu). Posledních 50 000 € splatil žalobce bance dne [datum] z peněz získaných z prodeje pozemků [anonymizováno]. Přesněji šlo o úhradu [číslo] € na poslední splátku dluhu, poněvadž poslední ca. 3-4 měsíce před kompletní úhradou byla splácena i jistina v celkové výši rozdílu mezi [číslo] a [číslo] €, tedy celkem [číslo] €. Tato akontace byla hrazena žalobcem z jeho konta z částky, kterou dostal za prodej [anonymizováno]. Celých [číslo] € tedy bylo (byť na několik splátek) hrazeno z prodeje pozemku [anonymizováno]. U prodeje [anonymizováno] za 700 000 € došlo k následujícím úhradám na konta žalobce resp. jeho firmy takto Dne [datum] byla na konto žalobce u [anonymizováno] [číslo] (tzv. [anonymizováno], tedy zajišťovací konto) připsána částka 510 000 € pod poznámkou [anonymizováno 5 slov] [rok], což znamená částečná kupní cena na kupní smlouvu [číslo] [rok], tuto částku poslal přímo kupující [příjmení]. Na tomto zajišťovacím kontě tato částka zůstala po následující měsíce. Dalších 190 000 € z prodejní ceny poukázal kupující na běžné konto žalobce u [anonymizováno] [číslo] (banka částku nejdříve převedla na konto [právnická osoba] [anonymizováno], ale po zjištění omylu týž den převedla částku zase zpátky na konto žalobce, na jeho pokyn však již ve výši [číslo] €, proto je na str. 4 přílohy 17 vidět převod od [anonymizována dvě slova] - je to tedy interní přesun, omluva banky za tento zmatek je přiložena na str. 3 přílohy). Z oněch 200 000 € žalobce dne [datum] převedl z jeho běžného účtu u [příjmení] [příjmení] na žiro konto [číslo] u [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] si vše dne [datum] interně převedla na poslední akontaci úvěru (výpis z úvěrového konta a dalších v odstavci citovaných bankovních účtů). Na základě uvedeného rozboru financování koupě bytu [anonymizováno] soud dospěl k závěru, že celá částka použitá na financování koupě bytu [anonymizováno] ve výši 560 008 € (13 750 958 Kč) pochází z výlučného majetku žalobce a lze ji považovat za vnos žalobce do manželství.

16. Ohledně financování koupě bytu [ulice] soud zjistil, že tato bytová jednotka byla žalobcem a žalovanou zakoupena dne [datum] za celkovou cenu 12 500 000 Kč (kupní smlouva mezi [právnická osoba] jako prodávající a žalobcem a žalovanou jako kupujícími z [datum]). Podle čl. 3 kupní smlouvy měla být kupní cena uhrazena tak, že část ve výši 100 508 Kč byla uhrazena před uzavřením smlouvy a druhá část ve výši 12 399 492 Kč byla složena před uzavřením smlouvy do notářské úschovy zřízené u JUDr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec]. Úhrada kupní ceny byla částečně financována z výlučného majetku žalobce (částka ve výši 100 508 Kč = 4 000 €), částečně z úvěru poskytnutého žalobci, s vědomím žalované, bankou [anonymizována dvě slova]. a) [příjmení] ve výši 100 508 Kč byla uhrazena dne [datum] z konta žalobce, a to z financí získaných z prodeje cenných papírů [anonymizováno] ve výši 42 000 €, kdy se jednalo o prodej části pozice 37 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum]. Pozici 37 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] žalobce získal výměnou za fondy s [příjmení] 21 (hodnota ke dni sňatku [číslo] €) a 2 (hodnota ke dni sňatku 128 028 €). Dne [datum] proběhla výměna [příjmení] 21 na [příjmení] 37 za 83 584,99 € a dne [datum] výměna [příjmení] 2 na [příjmení] 37 za 100 000 €. Část fondu [příjmení] 37 žalobce posléze prodal dne [datum] za 42 000 €, přičemž tento výnos byl připsán na konto žalobce dne [datum] a dne [datum] byla žalobcem uhrazena rezervační záloha na byt v [obec a číslo] ve výši 4 000 € (výpisy z účtu žalobce u [anonymizováno], výpis z databáze [anonymizováno] k dni [datum]). Vyjádřením ze dne [datum] ovšem žalobce uvedl, že z nemožnosti dohledání části bankovních výpisů vztahujících se k období od 27. 6. do [datum] nadále tuto částku neuplatňuje jako vnos do společného jmění manželů. b) Částka ve výši 12 399 492 Kč (460 014,60 €) byla dne [datum] převedena z konta žalobce na depozitní konto notářky [příjmení] v [obec]. Tato částka je financována z úvěru poskytnutého žalobci bankou [anonymizováno] Ulm-Biberach na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a bankou [anonymizována tři slova] dne [datum] na částku 510 000 €. Úvěr byl poskytnut za účelem koupě bytu do osobního vlastnictví číslo [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] 8 v [číslo] [anonymizováno], dodatkem podepsaným dne [datum] kde došlo ke změně účelu úvěru na nákup bytu v [obec] (úvěrová smlouva [číslo] u [anonymizována dvě slova], dodatek k úvěrové smlouvě [číslo] z [datum], potvrzení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] o použití kreditu ze smlouvy [číslo] na nákup bytu [ulice a číslo], [obec a číslo], dodatek k úvěrové smlouvě [číslo] pod novým číslem kreditu [číslo] ze dne [datum], smlouva o svěřenectví ze dne [datum], v jejímž čl. II je potvrzení notářky, že depozit byl dne [datum] uhrazen na její konto, výpis z konta Dr. [celé jméno žalobce] o mezinárodní úhradě ve výši 12 400 000 Kč resp. [číslo] € (včetně bank. poplatků) na konto notářky [anonymizováno] dne [datum]).

17. Ohledně v odst. 16 bodu b) zmiňovaného úvěru za účelem koupě bytu v [obec] soud zjistil, že jde o úvěr sjednaný žalobcem a bankou Volksbank Ulm-Biberach dne [datum] sjednal za účelem poskytnutí finančních prostředků až do výše 510 000 €, č. smlouvy [číslo]. Původní účel tohoto úvěru byl nákup bytu v OsteseeResidenz Sassnitz na Strandpromenade 8 v [číslo] Sassnitz, dodatkem podepsaným dne [datum] kde došlo ke změně účelu úvěru na nákup bytu [ulice] (úvěrová smlouva [číslo] u Volksbank Ulm-Biberach, dodatek k úvěrové smlouvě [číslo] z [datum], potvrzení od [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] o použití kreditu ze smlouvy [číslo] na nákup bytu [ulice a číslo], [obec a číslo], dodatek k úvěrové smlouvě [číslo] pod novým číslem kreditu [číslo] ze dne [datum]). Jakkoli z žádného z těchto dokumentů nevyplývá vědomost žalované o čerpání úvěru na nákup bytu [ulice], s ohledem na dobu sjednání tohoto úvěru a nabytí nemovitosti, kdy manželství žalobce a žalované nebylo v rozvratu, lze předpokládat, že strany se o způsobu financování nákupu nemovitosti spolu bavily a žalovaná tedy měla o jeho existenci povědomí a nijak mu nebránila (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2390/2017 a 22 Cdo 1387/2008). I pokud by tomu tak nebylo, v řízení bylo prokázáno, že žalobce částku úvěru ve výši 460 014,60 € použil na nákup nemovitosti ve společném jmění manželů (byt [ulice]). Dále bylo v řízení prokázáno, že z tohoto úvěru byla uhrazena polovina kuchyně [anonymizováno] pořízené do bytu [ulice] ve výši 21 388,73 €, jakož i tapety [příjmení] v hodnotě 2 246 €, celkem tedy 23 634,73 €. Celkem bylo z tohoto úvěru spotřebováno 483 649,33 € na koupi bytu a část instalací /zařízení. Ke dni zániku společného jmění manželů činila jistina dluhu z této úvěrové smlouvy částku 510 000 € (Potvrzení banky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [datum] o výši zůstatku na úvěrovém účtu [číslo] k [datum], účtenka [příjmení] tapety ze dne 12. 12. 3 2013 – 960 eur, účtenka [příjmení] tapety ze dne 12. 12. 3 2013 – 1 286 eur, dopis [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] z [datum] obsahující vyúčtování ceny kuchyně [anonymizováno]).

18. Ohledně tvrzení žalobce ve věci financování investic a součástí bytu [anonymizováno] soud zjistil, že žalobce uhradil ze svého výlučného majetku částku v celkové výši 21 217 € sestávající z nákladů na pořízení (i) [příjmení] dlažby v hodnotě 3 250 € a (ii) doplatku na kuchyň zn. Inhofer v částce 17 967,63 €. [obec] dlažby [značka automobilu] byla žalobcem financována z prodeje akcií z portfolia [příjmení] [příjmení] 2, ke kterému došlo dne [datum]. [příjmení] [příjmení] 2 byl žalobcem vlastněn již před svatbou (výpis z portfolia [anonymizováno]). Tento fond byl rozprodán po vícero částech. Dne [datum] došlo k prodeji, za který žalobce obdržel 10 000 €, přičemž tato částka byla připsána na účet žalobce u [anonymizováno] dne [datum] a dne [datum] převedl žalobce z tohoto konta částku 3 250 € [právnická osoba] (výpis z účtu žalobce u [anonymizováno], účtenka za dlažbu). Žalobce v řízení prokázal, že po celou dobu od připsání předmětných částek na jeho účet, tedy v období od [datum] do [datum], se stav účtu nesnížil pod částku 3 250 € (výpis z účtu [číslo] u [anonymizováno]). Smlouva na kuchyň [značka automobilu] byla podepsána dne [datum], přičemž dne [datum] byla uhrazena záloha ve výši 19 [číslo] € a až dne [datum] byl uhrazen doplatek ve [číslo] € poté, co byla kuchyň [anonymizováno] nainstalovaná. Celkem kuchyň stála 38 200 € (Kupní smlouva [číslo] uzavřená mezi [anonymizována tři slova] & [anonymizována dvě slova] a žalobcem dne [datum]). Druhou splátku na kuchyň žalobce uhradil žalobce z prodeje jeho bytu v [anonymizováno]. Byt v [anonymizována dvě slova] 4, SRN nabyl žalobce do svého výlučného vlastnictví před vznikem manželství, a to dne [datum] (kupní smlouva mezi žalobcem jako kupujícím a [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávající z [datum]) a následně, dne [datum], jej prodal manželům [příjmení] za částku 370 000,00 €, splatnou k [datum] (kupní smlouva mezi žalobcem jako prodávajícím a manželi [příjmení] jako kupujícími z [datum]). První část kupní ceny ve výši 149 470 € byla uhrazena dne [datum] na konto [anonymizováno] [číslo] poté [datum] žalobce uhradil druhou část za kuchyň ve výši 17 967 € (výpis z konta [anonymizováno] [číslo] výpis z konta [číslo] u [anonymizována dvě slova]). Soud tak má za prokázané, že částka ve výši 21 217,63 €, která byla použita na nabytí věci patřící do SJM (dlažba a kuchyň v bytě [anonymizováno]) pochází z výlučného majetku žalobce.

19. Ohledně tvrzení žalobce ve věci financování vestavěných součástí bytu [ulice] soud zjistil, že žalobce uhradil ze svého výlučného majetku částku v celkové výši 28 403 € sestávající z nákladů na pořízení (i) záclon [značka automobilu] v hodnotě 1 216,63 € a části kupní ceny za nábytek do koupelny [značka automobilu] záloha v částce 3 827,15 € a (ii) doplatku za kupní ceny za kuchyň [značka automobilu] ve výši 19 762,53 € a doplatku kupní ceny za nábytek zn. Inhofer do koupelny ve výši 3 597,15 €. [obec] záclon byla žalobcem financována z částečného prodeje fondu [příjmení] 37, který byl rozprodán po vícero částech. [ulice] ledna [rok] došlo k prodeji, za který žalobce dne [datum] obdržel 48 790,44 € (výpis z účtu žalobce u [anonymizováno]). Z této částky žalobce dne [datum] uhradil [právnická osoba] záclony v částce 1 216,63 € a dne [datum] za nábytek do koupelny stejné firmě [číslo] € (výpis z účtu žalobce u [anonymizováno], faktura [číslo] z [datum] vystavená [anonymizována tři slova] & [anonymizována dvě slova]). Žalobce v řízení prokázal, že po celou dobu od připsání předmětných částek na jeho účet, tedy pod období od [datum] do [datum], se stav účtu nesnížil pod částku 5 043,78 € (výpis z účtu [číslo] u [anonymizováno]). Finance na doplatek kuchyně zn. Inhofer ve výši 19 762,53 € a na doplatek koupelnového nábytku [značka automobilu] ve výši 3 597,15 žalobce čerpal z daru od své matky. Matka žalobce dne [datum] rozdělila zůstatek ze své vkladní knížky [číslo] ve výši 62 000 € mezi žalobce a jeho sestru, čímž žalobce dostal darem částku ve výši 31 000 €, kterou pak dle svého tvrzení použil na úhradu doplatku kuchyně [anonymizováno] a koupelnového nábytku zn. Inhofer do bytu [ulice] (dopis [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] z [datum] obsahující vyúčtování ceny kuchyně [anonymizováno], vkladní knížka matky žalobce - paní [jméno] [celé jméno žalobce], čestné prohlášení sestry žalobce paní [jméno] [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] z [datum], faktura [číslo] z [datum] vystavená [anonymizována tři slova] & [anonymizována dvě slova]). Soud tak má za prokázané, že částka ve výši 28 403,46 €, která byla použita na nabytí věci patřící do SJM (záclony, kuchyň a koupelna v bytě [ulice]) pochází z výlučného majetku žalobce.

20. Zatímco žalovaná při jednání dne [datum] výslovně vypořádání omezila na zůstatek na úvěrovém účtu žalobce č. ú. [číslo] [rok] vedeném [anonymizována dvě slova], žalobce při tomto jednání označil dva účty žalované, a to běžný účet č. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] a dále účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], s tím, že si v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1027/2018 vyhradil právo na navržení případných dalších důkazů, pokud jejich potřeba vyplyne z provedeného dokazování bankovními účty. Následně pak žalobce předmětem vypořádání určil ještě účty žalované č. 2001269369/0800 a 130331-22996136/0800, vedené Českou spořitelnou a.s. Pokud žalovaná ve svém podání ze dne 31. 1. 2021 rozšířila svůj návrh na vypořádání aktiv a pasiv manželství na zůstatky na bankovních účtech žalobce tak, jak budou v průběhu řízení zjišťovány, a k tomu žádala, aby žalobce poskytl výpisy ze všech svých bankovních účtů, soud k uvedenému návrhu nepřihlédl, neboť jej učinila až po uplynutí koncentrační lhůty a tříleté lhůty ve smyslu ust. § 741 o.z. (srov. též rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1027/2018, 22 Cdo 4776/2017 či 22 Cdo 3128/2013).

21. Z výpisu z běžného účtu žalované za č. ú. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že (i) ke dni sňatku byl na tomto účtu zůstatek ve výši 1 377 Kč, (ii) ke dni rozvodu byl na tomto účtu zůstatek ve výši 6 129 Kč, a že (iii) žalované na tento účet pravidelně chodila měsíční částka ve výši 3 500 Kč jakožto výživné na syna [jméno], v červenci [rok] žalovaná obdržela pojistné plnění od [anonymizováno] ve výši 227 785 Kč, v průběhu let [rok] – [rok] přicházelo žalované na účet průměrně 50 000 Kč měsíčně (tato částka ostatně odpovídá tvrzení žalobce, že v době trvání manželství poskytoval žalované částky v ročním průměru tvořící [číslo] € a dále kvartálně žalované donesl částku cca [číslo] € v hotovosti, je změnil na cílovou částku 100 000 Kč, kterou si žalovaná ukládala na své konto) a tuto částku, až na shora uvedený zůstatek, též v průběhu let spotřebovala.

22. Z přípisu [právnická osoba] ve věci vlastnictví účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba], ve spojení s údaji z konta cenných papírů č. ú. [bankovní účet], převodními příkazy na výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet], jakož i vysvětlovací povinností žalované uložené jí při jednání dne [datum] soud zjistil, že část finančních prostředků získaných ze zaměstnání v ordinaci žalobce a od žalobce v hotovosti, které byly ukládány na běžný účet žalované, žalovaná vložila do fondů vedených [právnická osoba], a to v letech [rok] až [rok]; v roce 2016 pak začala prostředky uložené ve fondech odčerpávat a spotřebovávat tak, že ke dni rozvodu neměla v na kontu cenných papírů vedeny žádné cenné papíry a na běžném účtu pouze zůstatek uvedený v odst. 21. výše (výpis z účtu č. [bankovní účet], dopis [právnická osoba] ze dne [datum], výpis z účtu č. [bankovní účet], dopis [právnická osoba] ze dne [datum]).

23. Ohledně účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba], soud zjistil, že žalovaná na tento účet převáděla finanční prostředky primárně uložené na jejím běžném účtu č. [bankovní účet] či jako příjmy z prodeje cenných papírů uložené na kontu cenných papírů č. ú. [bankovní účet] (výpis z účtu č. [bankovní účet], výpis z účtu č. [bankovní účet], výpis z účtu č. [bankovní účet]), tedy prostředky náležející do SJM. Pokud žalobce ovšem tvrdí, že výběry provedenými mezi dnem [datum] až [datum] došlo k „ ulití“ peněz a jejich skrytím před manželem, uvedená tvrzení jsou pouhými domněnkami či předpoklady, které žalovaná rozporuje tvrzením, že všechny příjmy jí inkasované v průběhu manželství spotřebovala. Nakolik se jedná o pouhou domněnku žalobce, přičemž výše v hotovosti vybraných peněz (cca 500 000 Kč) rozložených v čase od jejich výběru do skončení manželství odpovídá měsíční spotřebě ve výši 50 000 Kč (od prosince 2016 žalovaná od žalobce inkasovala částku ve výši 10 000 Kč měsíčně a jiný stálý příjem neměla), soud se přiklonil k tvrzení žalované, že tato částka byla až na 6 422,85 Kč, které na účtu u [právnická osoba], zůstaly, spotřebována.

24. Ohledně úvěrového účtu [číslo] [rok] vedeného [anonymizována tři slova] za období od prosince [rok] do [datum] soud zjistil, že jde o účet vedený k úvěrové smlouvě sjednané mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] dne [datum], na základě které žalobce u této banky čerpal úvěr ve výši 510 000 €. Z výpisů z tohoto účtu soud zjistil, že ke dni [datum] zůstává na účtu stále záporný zůstatek ve výši 510 000 €, což koresponduje s tvrzením žalobce, že po celou dobu platil pouze úroky.

25. Jakkoli žalovaná žádala vypořádat pouze zůstatek na úvěrovém účtu [číslo] [rok] vedeného [anonymizována tři slova] žalobce sám v průběhu řízení předložil i zůstatky na svých dalších účtech ke dni [datum], s tím, že zůstatek na běžném účtu žalobce vedeném [příjmení] [příjmení] činil 1 266,42 € (tzv. žirokonto), zůstatek na účtech vedených k úvěrové smlouvě [číslo] [rok] bankou [anonymizována tři slova] dosahoval záporných částek s výjimkou zajišťovacího účtu [číslo] zůstatek na běžném účtu vedeném u [anonymizována tři slova], č. ú. [číslo] dosahoval též záporné hodnoty (výpis z internetového bankovnictví žalobce u [příjmení] [příjmení] – č. ú. [číslo] – ke dni [datum] částka 1 266,46 €, výpis z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení], potvrzení [anonymizována tři slova] z [datum] o stavu zůstatku na účtu [číslo] ke dni [datum] – minus 11 696,93 €).

26. Z daňových přiznání žalobce za roky [rok] – [rok] soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalobce před zdaněním a dalšími odečitatelnými položkami podle německého práva činil cca 120 000 Kč (daňová přiznání žalobce za roky [rok] – [rok]). Žalobce dál v průběhu řízení tvrdil a dokládal, že za každý rok manželství utratil více, než vydělal, a tudíž mu nezbyl žádný přebytek, který by bylo možné vypořádat (přehled příjmů k doložení rodinnému soudu vypracovaný daňovými poradci žalobce dne [datum]). Žalobce dále tvrdí a dokládá účtenkami z benzinových pump apod., že dojížděl z Německa každý víkend do [obec], financoval veškeré dovolené, Vánoce.

27. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], [číslo] [rok] vypracovaného [datum] soud zjistil, že obvyklá cena bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo] činila k datu vypracování posudku částku 11 641 600 Kč a obvyklá cena bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce], včetně podílu na společných částech domu ve výši [číslo] činila k datu vypracování posudku částku 10 582 920 Kč. Ing. [celé jméno znalce] setrval na závěrech svého posudku i při jednání konaném dne [datum], kdy se dostavil k jeho ústní obhajobě a tento obhájil. S ohledem na datum vypracování znaleckého posudku soud učinil dne [datum] dotaz na žalobce i žalovanou, aby se vyjádřila ke zvažovanému doplnění znaleckého posudku, případně s přihlédnutím k věku znalce (90 let) k vypracování nového znaleckého posudku ve věci ocenění obou nemovitostí. K tomuto dotazu žalobce podáním ze dne [datum] uvedl, že nesouhlasí se změnou znalce ani se zadáním nových znaleckých posudků, přičemž toto své vyjádření ještě dne [datum] doplnil o tvrzení, že zadání nového znaleckého posudku by bylo v rozporu se zásadou efektivity nákladů. Žalovaná svým podáním ze dne [datum] uvedla, že z důvodu procesní ekonomie nesouhlasí s vypracováním nového znaleckého posudku. Na základě uvedených procesních stanovisek soud po zjištění, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zemřel (viz úřední záznam na č.l. 645), přičemž ani po tomto zjištění žádná ze stran sporu nežádala vyhotovení nového znaleckého posudku, dospěl k závěru, že výše obvyklé ceny nemovitostí, tak jak ji uvedl ve svém posudku znalec [příjmení] [celé jméno znalce] není mezi stranami sporná a je pro ně akceptovatelná a pro účely tohoto řízení z ní lze vycházet.

28. Z dopisu daňového poradce žalobce, pana [příjmení], ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] vykazovala v září [rok] negativní kapitál. Skutečnost, že tato společnost byla založena v roce [rok] a zanikla k [datum], nebyla účastníky sporována, přesto byla k důkazu provedena smlouva o založení komanditní [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova], její společenská smlouva, jakož i oznámení o zrušení této společnosti adresované rejstříku společností vedeného [název soudu] z [datum], to vše pouze v rozsahu částečně přeložených ustanovení do ČJ. Jelikož samotná společnost byla založena již v roce [rok], netvoří součást společného jmění manželů, do společného jmění manželů by spadaly pouze případné zisky z dividend, které však nebyly tvrzeny, či z likvidačního zůstatku po likvidaci společnosti, ke které však došlo až po zániku společného jmění manželů. Soud k důkazu rovněž provedl účetní závěrky této společnosti za roky 2009 – 2017 to vše pouze v rozsahu částečně přeložených ustanovení do ČJ, z nichž učinil zjištění týkající se způsobu nabytí pozemku [anonymizováno] v rozsahu, zda se jedná o dar či nikoli. Ve stejném rozsahu, tedy k posouzení, zda do společného jmění žalobce a žalované náleží byt [číslo] v [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], SRN, soud provedl k důkazu též daňové výměry žalobce za roky [rok] – [rok]. Ve spojení s vyjádřeními daňového poradce žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum], 10:11 (přípis daňových poradců žalobce – [jméno] [příjmení] – ze dne [datum] a emailová zpráva o [jméno] [příjmení] ze dne [datum], 10:11) dospěl k závěru, že tyto nemovitosti byly nabyty bezúplatně.

29. Z dopisu daňového poradce žalobce, pana [příjmení], ze dne [datum] soud zjistil, že aktiva [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] i. L. (v likvidaci) se k [datum] a k [datum] omezovaly pouze na pohledávky vůči žalobci jako jedinému společníkovi. K rozhodnému dni [datum] vykazoval kapitálový účet zůstatek ve výši 36 504,44 €, z toho 25 000 € základní jmění. Převedený zisk vyúčtovaný na kapitálovém účtu představuje [datum] částku 11 504,44 €. Společnost byla k [datum] zlikvidována. Převedený zisk bude vyplacen později, a to po odpočtu daně z kapitálových výnosů a příspěvků na solidaritu, které činí celkem 26,375%. Hodnota firmy tak po odečtu daňové povinnosti ke dni likvidace činila 4 869,91 €. (tvrzení žaloby - závěrem je nutné poznamenat, že uvedená částka však nikdy nebyla vyplacena, neboť tato sloužila pouze pro účely účetní rozvahy, navíc fakticky se na předmětném účtu ke dni [datum] nacházelo pouze 177,97 EUR). Skutečnost, že tato společnost byla založena v roce [rok] a zanikla k [datum], nebyla účastníky sporována, přes to byla k důkazu provedena smlouva o založení společnosti s ručením omezeným Dr. [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova], její společenská smlouva, jakož i oznámení o zrušení této společnosti adresované rejstříku společností vedeného Okresním soudem v Ulmu z [datum], to vše pouze v rozsahu částečně přeložených ustanovení do ČJ. Jelikož samotná společnost byla založena již v roce [rok], netvoří součást společného jmění manželů, do společného jmění manželů by spadaly pouze případné zisky z dividend, které však nebyly tvrzeny, či z likvidačního zůstatku, likvidace však bylo ukončena až po zániku společného jmění manželů. Soud k důkazu rovněž provedl účetní závěrky této společnosti za roky [rok] – [rok] to vše pouze v rozsahu částečně přeložených ustanovení do ČJ, z nichž však neučinil žádná pro věc relevantní zjištění.

30. Soud nevyhověl žádosti žalované o vyžádání informací uvedených na č.l. 230, neboť šlo o návrh, který byl učiněn až po koncentraci řízení, aniž by v koncentrační lhůtě žalovaná učinila výhradu návrhu dalších důkazů ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1027/2018.

31. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

32. Soud tak zejména neprovedl důkaz rozsudkem [název soudu], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který byl předložen pouze v německém jazyce, pro nadbytečnost pak zamítl důkaz sjetinami z internetu ve věci srovnávacích bytů a garážových stání k prodeji, pro nerelevantnost zamítl důkazy k prokázání tvrzení ohledně způsobu nabytí vlastnictví bytů v [anonymizováno] [číslo] [číslo] [příjmení], smlouvou o koupi bytu [anonymizováno] 41, [příjmení], korespondencí mezi advokáty žalobce a [právnická osoba], náklady na [anonymizováno] za účelem výstavby v době po přechodu vlastnictví ze [právnická osoba] do privátního majetku nebo výpis z bankovního účtu patřícího synovi žalované. Některé z důkazů soud neprovedl, když v průběhu řízení strana, která je navrhla, nadále na jejich provedení netrvala (např. daňové výměry Dr. [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] i. L., účetní bilance založené na čl. 308-321, výpisy z účtu [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] či odpisy majetku lékaře za roky [rok] – [rok] a výpočet zisku a ztrát lékaře za období [rok] - [rok]). Jiné důkazy soud sice provedl (např. výpis z účtu [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] vedený [anonymizováno] za červen [rok]), avšak neučinil z nich žádná pro posouzení věci relevantní zjištění.

33. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

34. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

35. Příslušnost zdejšího soudu věc rozhodnout je dána článkem 5 odst. 1 Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016, podle kterého pokud je u soudu některého členského státu zahájeno řízení za účelem rozhodnutí o žádosti o rozvod, rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné, jsou soudy tohoto státu příslušné rozhodovat ve věcech majetkových poměrů v manželství ve vztahu k této žádosti. Vzhledem k tomu, že zdejší soud rozhodoval ve věci rozvodu účastníků, je dána i pravomoc zdejšího soudu ve věci vypořádání zaniklého společného jmění účastníků.

36. Hmotné právo ČR jako rozhodné právo účastníků je dáno ust. čl. 21 ve spojení s čl. 26 odst. 1 a čl. 27 písm. e) Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne [datum]. Z rozvodového spisu (spis Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 29C 95/2015) totiž vyplývá, že manželé měli první společný pobyt na území České republiky, na adrese [adresa žalované a žalobce], když původní plány na vedení společné domácnosti v SRN nevyšly.

37. Podle ust. §765 o.z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

38. Podle ust. §740 o.z. o vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Pro rozhodnutí soudu je tak rozhodný stav v době, kdy nastaly účinky právního důvodu vypořádání. Pokud ale jde o ceny jednotlivých součástí společného jmění, rozhodným bude stav v době rozhodování soudu.

39. V posuzované věci společné jmění žalobce a žalované vzniklo dnem uzavření sňatku, tj. ke dni [datum], a zaniklo k právní moci rozhodnutí o rozvodu, tedy k [datum]. Jelikož se bývalí manželé nedohodli na způsobu vypořádání svých majetkových práv a povinností, podal bývalý manžel (žalobce) žalobu o vypořádání společného jmění k tomuto soudu.

40. Žaloba na vypořádání společného jmění manželů má konstitutivní charakter. Soud je návrhem (žalobou) vázán jen v rozsahu majetku, který je mu předložen k vypořádání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1112/2006). Určitá část majetku tedy může být vypořádána dohodou, část rozhodnutím a zbylá část se ponechává na vypořádání prostřednictvím zákonné domněnky. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžele rozdělí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 684/2004).

41. Cena může být stanovena na základě shodného tvrzení účastníků. Pokud cenu určuje soud, zpravidla užije znaleckého posudku. V poměrech vypořádání SJM je třeba zohlednit závěry ustálené judikatury, podle které by měl soud vycházet z aktuálního posouzení ceny věci. Jestliže soud při zjištění ceny předmětu vypořádání vezme za základ znalecký posudek, doba mezi jeho vypracováním a rozhodnutím by neměla výrazně překročit dva roky věci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2597/2010).

42. Předmětem vypořádání může být jen majetek, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a v době vypořádání existuje jako majetek společný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2433/99). Předmětem vypořádání nejsou ani aktiva a pasiva, která sice byla původně před zúžením součástí SJM, pokud ve vztahu k nim již došlo k samostatnému vypořádání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 681/2004).

43. Žaloba musí být podána do 3 let od zániku, zrušení nebo zúžení SJM, začalo-li však řízení běžet před uplynutím této lhůty, může skončit i v době pozdější (Rc 44/2000). Obecně platí, že žalovaná strana může navrhnout další položky k vypořádání v řízení zahájeném k návrhu žalobce. Měla by tak však učinit nejpozději do tří let po zániku SJM. Po uplynutí této lhůty se nemohou účastníci domáhat vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení a ohledně nichž tak nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování (srov. Králíčková, Hrušáková, Westphalová a kol.: Občanský zákoník II, 2. vydání 2020, nakl. C. H. Beck).

44. Pravidlo tří let platí i pro včasné uplatnění investic (vnosů, zápočtů). Soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice (vnosy) tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4776/2017).

45. Jednou ze zásad, z níž by měl soud při vypořádání vycházet, je i zásada, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 264/2001).

46. Jestliže jeden z manželů nakládal s aktivy, která jsou součástí nevypořádané podstaty společného jmění manželů, způsobem, který je v rozporu se zákonem, jde o právní jednání potenciálně neplatné (v této souvislosti je ovšem třeba podotknout, že stávající právní úprava vychází z prioritní relativní neplatnosti právních úkonů). Při vypořádání k němu nelze přihlížet a věc nebo úspory je třeba zařadit do rozsahu zaniklého společného jmění a vypořádat je (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2433/99). Jde-li o dispozici platnou (např. směna, prodej) majetku, který náležel do SJM, lze do vypořádání zahrnout peněžní částku, která byla z platného jednání získána.

47. Předmětem vypořádání jsou i dluhy, které jsou součástí společného jmění manželů, vychází se z jejich výše v době vypořádání (R 63/2019). Podle stávající judikatury„ Stal-li se předmětem vypořádání společného jmění manželů ke dni, kdy o něm rozhoduje soud, dosud neuhrazený úročený dluh účastníků, vypořádá soud nejen splatnou část dluhu (včetně úroků ode dne zániku společného jmění manželů do dne rozhodnutí), ale i jeho příslušenství – úroky, které k dluhu přirostou teprve v budoucnu. Není-li ke dni vypořádání společného jmění manželů dluh účastníků uhrazen, přikáže jej soud k úhradě některému z účastníků ve výši dané ke dni rozhodování soudu, tj. včetně do té doby již kapitalizovaného příslušenství (úroků) (NS 22 Cdo 14/2006).“ Pokud se některý z manželů po zániku manželství rozvodem podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu podle § 742 odst. 1 písm. c).

48. Dluh může být přikázán i jen jednomu z manželů, a to např. v situaci, kdy je dluh úzce spjat s nemovitostí přikázanou jednomu z manželů a tento manžel s přikázáním dluhu souhlasí (typicky půjde o dluhy ze společných hypotečních úvěrů).

49. Při vypořádání soud vychází ze zásad upravených v ust. §742 o. z. tak, že (i) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné (tzv. parita podílů), (ii) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek (tzv. vnosy ze SJM), (iii) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek (tzv. vnosy do SJM), (iv) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, (v ) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, (vi) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

50. Nedodržení rovnosti podílu při soudním vypořádání by mělo být posuzováno zdrženlivě a mělo by být vždycky opodstatněno okolnostmi konkrétního případu, které by měl soud při vypořádání zohlednit (srov. NS 22 Cdo 3174/2007, 22 Cdo 1781/2004). V judikatuře jsou důvody možné disparity vykládány poměrně široce. Základ pro tento přístup je možné spatřovat v úvaze, že právní úprava pro vypořádání nestanoví přesná pravidla, nýbrž směrnice, jež mají soudce vést k tomu, aby vypořádání majetkového společenství manželů bylo spravedlivé. Takový postup je rovněž v souladu s principem ochrany dobrých mravů. [obec] mravy je v daných souvislostech třeba pojímat jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou (srov. I. ÚS 643/04, IV. ÚS 262/10) (srov. [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kol.: Občanský zákoník II, 2. vydání 2020, nakl. C. H. Beck). Důvodem k disparitě tak může být protiprávní jednání v rámci rodiny, vyhýbání se práci, opuštění domácnosti, výkon trestu. Samotné příčiny rozvratu manželství nejsou pro stanovení výše podílů manželů na SJM významné, pokud neměly přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo péči o rodinu. Vnosy z výlučného majetku do SJM v zásadě nejsou důvodem pro disparitu podílů, posuzují se v rámci písm. c) ust. §742 o.z. Pokud např. jeden z manželů nepečoval o společnou rodinu, o společné děti a ani se nepodílel na nabytí a udržení majetku v SJM, ale spíše naopak prostředky spadající do SJM zmenšoval (utrácel) a svým jednáním SJM zadlužoval, a toto své chování nekompenzoval např. zvýšenou péčí o rodinu, může uvedené jednání vést k disparitě podílů na vypořádání SJM.

51. Pokud jde o tzv. vnosy ze SJM na výlučný majetek jednoho z manželů, zohledněny by měly být zejména výdaje mimořádné, které jsou v nepoměru k celkové úrovni majetkové podstaty SJM a které nelze zařadit mezi obvyklou osobní potřebu jednoho z manželů.

52. Ohledně tzv. vnosů z výlučného majetku do SJM, zákon stanoví pravidlo navrácení takto vložených prostředků manželovi, který je vynaložil, k navrácení však nemusí dojít reálně. Typicky se bude jednat o pouhé vzájemné započtení závazků nebo navýšení poměrné části majetku, kterou získá v rámci vypořádání.

53. Právo na vrácení takového vnosu, který byl učiněn ve prospěch SJM za trvání manželství, se sice nepromlčuje, návrh na vypořádání vnosu však musí být podán ve lhůtě tří let od zániku (zrušení, zúžení) SJM, jinak nastupuje zákonná nevyvratitelná domněnka vypořádání (§ 741) a manžel, který náklad vynaložil, možnost požadovat tuto pohledávku bez dalšího ztrácí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3542/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2903/2005 – C [číslo] aj.).

54. Podle ustálené judikatury má být každému z manželů to, co vynaložil na společný majetek ze svého, uhrazeno ze společného majetku druhým manželem však jen ve výši odpovídajícího poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává ze SJM (Rc 57/1970). Pohledávka manžela, který vnos vynaložil, nesměřuje vůči druhému manželovi, ale vůči celé samotné mase společného jmění (NS 22 Cdo 4072/2010). Investice v podobě vnosu by měla vést k pomyslnému snížení celkové hodnoty vypořádávaného majetku – teprve u majetku takto ponížené hodnoty má být uvažováno o stanovení výše podílu na vypořádání. Nejprve by tak mělo dojít k odečtení hodnoty vnosů od hodnoty majetku náležejícího do SJM a takto získaná částka by měla být vzata za základ pro vypořádání společného majetku. Společné dluhy by měly být zohledněny až po rozdělení společného majetku (Rc 103/2015). Proto nelze hodnotu vnosu odečítat od částky, kterou by měl účastník zaplatit druhému na vyrovnání podílů (srov. např. rozsudek NS 22 Cdo 4072/2010).

55. Podle Nejvyššího soudu tak platí, že právo manžela žádat, aby mu bylo při vypořádání zaniklého SJM nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, není omezeno výší částky, představující kladný rozdíl mezi aktivy a pasivy společného jmění. Nesprávný je tak podle jeho závěrů názor, že navrácení prostředků vynaložených z výhradního majetku nemůže překročit hodnotu majetkové podstaty při vypořádání.

56. Dalším kritériem (kromě potřeb nezletilých dětí) je tzv. kritérium zásluhovosti, kterým se rozumí podíl každého z manželů na péči o děti a rodinnou domácnost. Vzhledem k tomu, že v posuzované věci manželé sdíleli společnou domácnost pouze na počátku jejich vztahu, a i tehdy žalobce trávil pracovní dny v SRN a s žalovanou se vídal pouze o víkendech, kdy především spolu relaxovali, zásluhovost žalované lze spatřovat zejména v péči o duševní pohodu žalobce. Stranou ovšem nemůže zůstat skutečnost, že žalobce do tohoto vztahu vstupoval dobrovolně, s vědomím, že žalovaná se stará o svého nezletilého syna z předchozího vztahu, kterého má ve výlučné péči, že neumí německy a přestěhování do SRN za žalobcem pro ni může představovat zátěž, kterou dopředu není schopna odhadnout.

57. Ve smyslu shora naznačených pravidel pro vypořádání SJM, soud stanovil výši celkového majetku k vypořádání v tomto řízení částkou 22 582 920 Kč, když do této částky zařadil obvyklou cenu bytu [anonymizováno] ve výši 10 582 920 Kč, obvyklou cenu bytu [ulice] ve výši 11 641 600 Kč. S ohledem na skutková zjištění soud nezařadil do aktiv SJM (i) dům v [anonymizována tři slova], SRN, a to včetně bytu [číslo] ani byt [číslo] [anonymizována čtyři slova], SRN, když dospěl k závěru, že tyto nespadají do společného jmění manželů, ani (ii) další tvrzené nemovitosti v SRN (byty v [anonymizováno] [číslo] [číslo] [příjmení], byt v [anonymizována tři slova]), když tato tvrzení byla uplatněna po uplynutí tříleté lhůty od zániku SJM. Zůstatky na bankovních účtech, které byly tvrzeny v tříleté lhůtě ode dne zániku SJM, soud s ohledem na jejich zanedbatelnou výši a shodný návrh obou účastníků vypořádal tak, že je přikázal do majetku té strany, které byly vedeny jako jejich majitelé ke dni zániku SJM. Uvedené neplatí o minusovém zůstatku na úvěrové účtu u [anonymizována dvě slova], který soud započítal do pasiv SJM. Do aktiv majetku soud dále nezařadil žalobcem požadovaný výtěžek z prodeje chalupy [obec], když zjistil, že tento výtěžek, po odečtení nákladů na pořízení nemovitosti, dosahuje pouhých 12 000 Kč a dovodil, že nemá důvod pochybovat o tvrzení žalovaný, že byl spotřebován v rámci manželství na obvyklou spotřebu žalované. Ohledně tvrzeného nezákonného odklonu částky 500 000 Kč, jíž žalobce žádá vrátit do SJM, soud dospěl k závěru, že ani v tomto případě nemá důvod pochybovat o tvrzení žalované, že veškeré finanční prostředky uložené na jejích účtech u českých bank (viz podrobná tvrzení a dokazování v odst. 21. až 24. výše) byla v průběhu manželství spotřebována v rámci obvyklých výdajů. K tomuto závěru soud dospěl poté, co zjistil, že průměrná měsíční výše příjmů žalobce před zdaněním činila cca 120 000 Kč a žalobce měsíčně poukazoval žalované na spotřebu cca 50 000 Kč Měsíční spotřebu nepřesahující tuto částku pak dle přesvědčení soudu, s ohledem na celkovou úroveň majetkové podstaty a životní úroveň obou manželů, lze považovat za obvyklou. Pokud pak žalobce tvrdí, že žalovaná vybrala oněch 500 000 Kč ze svého účtu během tří měsíců, lze poukázat na to, že se tak stalo v době, kdy příjem od žalobce klesl na 10 000 Kč a s ohledem na její standardní měsíční výdaje lze předpokládat, že tuto částku do dne zániku SJM (tj. za období 10 měsíců) i zkonzumovala.

58. Výši vnosů žalobce pak soud stanovil na částku 15 062 106 Kč, když mezi ně započítal vnosy žalobce spočívající ve financování koupě bytu [anonymizováno] (2 682 000 Kč + 11 068 958 Kč), financování dlažby [značka automobilu] a doplatku na kuchyň, obojí v bytě [anonymizováno] (80 925 Kč + 448 292 Kč) a financování záclon [značka automobilu], koupelnového nábytku a kuchyně, vše do bytu [ulice] (celkem 781 934 Kč), s tím, že přepočítací kurz Kč a EUR soud stanovil podle devizového kurzu ČNB platného vždy k datu toho kterého platebního převodu. Žalovaná žádné vnosy ve tříleté lhůtě od zániku manželství neuplatnila.

59. Od hodnoty aktiv SJM ve výši 22 224 520 Kč soud odečetl hodnotu vnosu ve výši 15 062 106 Kč, čímž došel k výsledné částce 7 162 414 Kč, kterou následně rozdělil v poměru 50:

50. K výsledné částce 3 581 207 Kč pak v případě žalobce připočetl jeho vnos ve výši 15 062 106 Kč a dospěl k hodnotě vypořádacího podílu (před započtením pasiv) ve výši 3 581 2017 Kč ve prospěch žalované a hodnotě vypořádacího podílu (před započtením pasiv) ve prospěch žalobce ve výši 18 643 313 Kč. Výše pasiv společného jmění činí v jistině dle úvěrové smlouvy [číslo] [rok] vedeného [anonymizována dvě slova] eG částku 510 000 Kč, tj. přepočteno devizovým kurzem platným k [datum] částku 12 415 950 Kč. Rozdělením této částku v poměru 50:50 a odečtením příslušného zůstatku od zjištěných hodnot vypořádacích podílů dospěl soud ke stanovení výše vypořádacích podílů 12 435 338 Kč ve prospěch žalobce a 2 626 768 Kč v neprospěch žalované.

60. Žalobce navrhl, aby soud ve věci vypořádání společného jmění manželů rozhodl tak, že oba byty v [obec] mu budou přikázány s tím, že on převezme celý dluh ve výši 12 415 338 Kč. Po žalované pak žádá vyplacení poměrné částky utržené za prodej chalupy [obec] a zaplacení 500 000 Kč jako náhrady za – běžnou spotřebu překračující – hotovostní výběry z jejího konta u [anonymizováno] banky [číslo] v době mezi [datum] do [datum].

61. Žalovaná, kterou je dle výpočtu uvedeného v odst. 58 výše v mínusu ohledně částky 2 626 768 Kč, navrhla, aby byt [ulice] byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví a dluh ve výši 12 415 950 Kč (510 EUR) v celém rozsahu převzal žalobce. Pokud by soud vyhověl návrhu žalované, její dluh vůči žalobci by stoupl o celou hodnotu bytu [ulice], tedy o částku 11 641 600 Kč a polovinu výše dluhu, tj. na částku 20 476 343 Kč. Je zjevné, že s ohledem na tvrzenou výši majetku a příjmů žalované by takovéto vypořádání SJM bylo neúčelné, kdyby ukládalo žalované povinnost k úhradě závazků zcela převyšujících jí tvrzené majetkové možnosti i judikatorní závěry, že částka, kterou je jeden z účastníků povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, má být pokud možno co nejnižší (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 264/2001).

62. Proto se soud zabýval návrhem žalobce a dospěl k závěru, že tento představuje reálně možné vypořádání společného jmění manželů. Veden tímto návrhem, při vědomí, že jde o řízení, které je svou povahou iudicium duplex, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a obě nemovitosti v [obec] přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného. Současně rozhodl o převzetí dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] [rok] vedeného [anonymizována tři slova] výlučně žalovaným. V rozsahu návrhu na vypořádání bytového domu nacházející se na adrese [adresa], SRN, bytové jednotka [číslo] nacházející se v domě na adrese [adresa], SRN a bytové jednotky [číslo] nacházející v domě na adrese [adresa], že tyto nemovitosti netvořily k datu zániku SJM jeho součást. Návrh na vypořádání bankovního účtu u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] soud zamítl z důvodu, že bylo zjištěno, že jeho majitelkou k datu zániku SJM nebyla žalovaná. Žalované ovšem přikázal do jejího majetku bankovní účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet] se zůstatkem 6 129 Kč, bankovní účet u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], se zůstatkem 6 422,85 Kč a účet konta cenných papírů vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet]. Konečně soud zamítl vypořádání obchodního podílu na společnostech Dr. [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] i. L. (v likvidaci), když obě společnosti byly založeny v roce [rok], tedy před vznikem manželství, a vypořádány by tak mohly být pouze případné podíly na zisku, které nebyly tvrzeny nebo podíl na likvidačním zůstatku, obě společnosti však byly zlikvidovány až po zániku SJM.

63. Soud rovněž zamítl návrh na vypořádání částky utržené za prodej chalupy [obec], přičemž v podrobnějším odůvodnění odkazuje na odst. 14 výše. Vzhledem k tomu, že žalobcem uplatněné vnosy se takřka výhradně týkají investic do nemovitostí, které mu byly tímto rozhodnutím přikázány do jeho výlučného vlastnictví, a žalobce ani peněžité vyrovnání rozdílu mezi hodnotou nabytého majetku a učiněnými vnosy nežádal, soud dospěl k závěru, že za takovéhoto stavu není namístě uložit žalované povinnost k náhradě rozdílu ve vypořádacím podílu v plném rozsahu a uložil jí pouze povinnost uhradit vnos na financování kuchyně v bytě [anonymizováno], která se ke dni zániku SJM v tomto bytě již nenacházela.

64. Zdůvodnění zamítnutí žaloby v části, kterou žalobce požadoval zaplacení částky 500 000 Kč jako náhrady za – běžnou spotřebu překračující – hotovostní výběry z jejího konta u [právnická osoba] [číslo] v době mezi [datum] do [datum] je již obsaženo v odst. 57. výše, a proto se jím na tomto místě soud znovu nezabývá.

65. Soud dále nevyhověl návrhu žalobce na provedení tzv. disparity podílů, když uvedené vypořádání považuje soud za spravedlivé ve vztahu ke zjištěným poměrům účastníků, přičemž v řízení nebyly tvrzeny ani prokazovány důvody hodné zvláštního zřetele, jako je protiprávní jednání v rámci rodiny, vyhýbání se práci, opuštění domácnosti či výkon trestu.

66. Výrok IX. je odůvodněn ust. položky 6 odst. 1, 2 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), podle které se sazba poplatku ve výši 2 000 Kč zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitou věc a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání. Předmět vypořádání přitom určil nejen žalobce, kterému byl soudní poplatek již uložen, a který jej i zaplatil (č.l. 24, 25 spisu), ale i žalovaná, které dosud nebyla povinnost soudní poplatek uložena. Žalovaná přitom žádala oproti žalobnímu návrhu žalobce vypořádat další tři nemovité věci, nacházející se v SRN, a dvě obchodní společnosti, též se nacházející v SRN. Výše doplatku na soudním poplatku proto činí 3x 5 000 Kč + 2x 15 000 Kč. Povinnost uložit doplatek soudního poplatku byla stanovena v souladu s ust. §9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích.

67. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 692 870 Kč, která odpovídá 80% úspěchu ve věci samé. Při rozhodování o náhradě nákladů soud vycházel z principu náhrady nákladů podle úspěchu ve věci, když občanský soudní řád neobsahuje žádné výslovné pravidlo, jež by řízení o vypořádání SJM vyjímalo z působnosti ust. §142 o.s.ř. Podle stále aplikovatelného stanoviska Nejvyššího soudu Rc 42/1972 platí, že„ pokud soudy spatřují procesní úspěch nebo neúspěch obou manželů v tom, jak velikého podílu se jim ze společného majetku dostane, jde o postup, který odpovídá tomu, že soudy nejsou návrhem na vypořádání vázány při zjišťování rozsahu BSM a při provedení vypořádání. Tento postup vyhovuje zřejmě i potřebám praxe svou jednoduchostí, přičemž nelze přehlédnout ani to, že shodně postupují soudy i při vyměřování soudního poplatku. Nelze ovšem vyloučit ani ten postup, kdy soudy při posuzování poměru procesního úspěchu obou manželů přihlédly podle okolností konkrétního případu i k tomu, jak byla řešena otázka rozsahu a hodnoty BSM“ (Rc 42/1972). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o.s.ř), nebo přiznáním náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání SJM (§143 o.s.ř.).

68. Při rozhodování o nákladech řízení je třeba přihlížet i k požadované a skutečně přiznané výši vypořádacího podílu a zohlednit výsledek sporu mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky) náležejí do SJM a které nikoliv (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3331/2014). Současně však dle Nejvyššího soudu platí, že v případech, kde je k vypořádání předloženo mnoho věcí, nelze přihlížet ke každé položce navržené k vypořádání; nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo sporu ve věci samé. Je-li však mezi účastníky spor o větší hodnoty, příp. spor o konkrétní položku vyžadující složité dokazování, je třeba tuto skutečnost vzít při rozhodování o nákladech v úvahu. Za položky větší hodnoty považuje soud zejména nemovitosti (byť jistě ne výlučně), náročnější dokazování pak vyžadují zejména spory o vnosy či disparitu podílů (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 287/2017, 22 Cdo 4602/2015, 22 Cdo 5909/2017). Vhodné je dle Nejvyššího soudu také poměřit návrhy stran v průběhu řízení a výsledek řízení. Zohledněna by měla být výše požadovaného a skutečně přiznaného vypořádacího podílu. Význam může mít i to, jak dopadl spor mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky o vyšší hodnotě) náleží do SJM a které nikoliv (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3730/2015).

69. V posuzované věci soud dospěl ke zjištění, že numerickým poměřením výše vypořádacích podílů žalobci náleží vypořádací podíl v kladné hodnotě 12 435 338 Kč, zatímco žalovaná by měla vyrovnat ztrátu ve výši 2 626 768 Kč. Žalobce v rámci řízení uspěl s prokázáním skutkově složité otázky svých vnosů do společného jmění účastníků, neúspěšný byl pouze v části, kterou se domáhal disparity podílů a z tohoto titulu zaplacení částky 1 190 000 Kč, soud nicméně žalobci přiznal nad rámec jeho požadavku nárok na zaplacení 500 000 Kč z titulu vypořádání vnosu žalobce na koupi kuchyně [značka automobilu] do bytu [anonymizováno]. S ohledem na uvedené pak má soud za to, že žalobce byl ve svém návrhu úspěšný v 90%, žalovaná pak v 10%, a proto náleží žalobci náhrada nákladů řízení z 80%.

70. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 000 Kč, odměny právního zástupce žalobce v celkové výši 781 200 Kč (tzn. převzetí zastoupení, podání návrhu ve věci samé ze dne [datum], úprava návrhu na vypořádání SJM ze dne [datum], 2x vyjádření ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum] v rozsahu 0,5 úkonu, [datum] v rozsahu 0,5 úkonu, [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] v rozsahu 0,5 úkonu, [datum], 2. 11, 2022 a [datum] v rozsahu 0,5 úkonu, účast na soudních jednáních ve dnech [datum], [datum] v době přesahující dvě hodiny, [datum], [datum] v době přesahující 4 hodiny, [datum] v době přesahující 2 hodiny, [datum] v době přesahující dvě hodiny a [datum] dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za 28 úkonů právní služby v celkové výši 8 400 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), náhradou za promeškaný čas v rozsahu 28 půlhodin (dle §14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) v celkové výši 2 800 Kč, hotových výdajích spočívajících v jízdném právního zástupce žalobce na jednání v celkové částce 7 415,44 Kč a prokázaných nákladech na pořízení soudního překladu listin v částce 33 700 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za 15 úkonů právní služby spočívající v přípravě mediační dohody a jednáních s klientem, když uvedené skutečnosti nebyly nikterak doloženy. Soud dále přiznal žalobci náhradu jízdného pouze za cestu z advokátní kanceláře právního zástupce žalobce, tedy z [obec] do [obec] a zpět (adresa kanceláře právního zástupce žalobce je zjistitelná na [webová adresa]). Náhradu jízdného žalobci pak nepřiznal s odkazem na ust. §30 zákona č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, neboť žalobce v rozporu s tímto ustanovením nepředložil předchozí souhlas soudu s použitím motorového vozidla účastníka. Soud žalobci též nepřiznal náhradu nákladů na pořízení překladu v částce 556,60 €, když vynaložení této částky žalobce prokazoval pouze fakturou v německém jazyce.

71. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že stanovená delší lhůta je zdůvodněna tvrzenými majetkovými poměry žalované.

72. Výrok XI. a XII. jsou odůvodněny ustanovením §148 o.s.ř. podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vzniklo právo na náhradu znalečného Ing. [celé jméno znalce] ve výši 17 353 Kč přiznaného usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a ve výši 350 Kč přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Soudu dále vznikly náklady na pořízení překladu dokumentů vyžádaných ze SRN, a to z německého jazyka do češtiny v celkové výši 12 495 Kč, jež byly přiznány tlumočnici [celé jméno tlumočnice] usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] a dále náklady na překlad usnesení zdejšího soudu z češtiny do německého jazyka, které byly přiznány [celé jméno tlumočnice] v celkové výši 945 Kč, usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum]. V souladu s principem nákladů podle úspěch ve věci pak soud uložil žalované zaplatit 90% těchto nákladů a žalobci 10%.

Poučení