42 C 31/2020-155

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobců: ; a) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa ] ; c) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; d) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; e) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; f) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; g) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; h) [celé jméno žalobce], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; i) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; j) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; k ) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] ; l) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; m) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; n) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa] proti žalovaným: ; 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa] ; 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa] o zřízení služebnosti stezky a cesty takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení služebnosti stezky a cesty přes pozemky žalovaných parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], ve prospěch každého ze žalobců — vlastníků nemovitostí následovně: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] to vše v katastrálním území a obci [obec], kdy služebnost měla být ve všech výše označených případech zřízena v rozsahu geometrického plánu [číslo] [rok], vyhotoveného [právnická osoba], ověřeného [titul] [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, dne [datum] pod [číslo] [rok] a odsouhlaseného [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], a to za náhradu ve výši stanovené soudem, kterou by byli žalobci povinni uhradit společně a nerozdílně.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali zřízení služebnosti stezky a cesty přes pozemek druhé žalované [celé jméno žalované] parc. [číslo] k. ú. [obec], [územní celek], a to ve prospěch [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] kdy služebnosti měly být zřízeny za náhradu ve výši stanovené soudem, kterou by hradili žalobci žalované 2) každý jednotlivě.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění dalších podání se žalobci domáhali zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných v podobě služebností, jak jsou specifikovány ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Uvedli, že jsou vlastníky nemovitostí – pozemků, případně pozemků se stavbami, rekreačními chatami, v [katastrální uzemí], v místě blíže označovaném jako rekreační oblast [část obce], kdy ohledně každého ze žalobců tyto nemovitosti specifikovali. Žalovaní jsou pak vlastníky nemovitostí, pozemků, parc. [číslo] trvalý travní porost, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] zahrada v témže katastrálním území, kdy v případě pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] mají tyto pozemky ve společném jmění manželů, ostatní pozemky má ve výlučném vlastnictví žalovaná 2). Rozhodnutím [anonymizováno 6 slov] v [obec] ze dne [datum] byl vydán souhlas k vybudování příjezdové cesty v dané rekreační oblasti, aby byl zajištěn přístup k nemovitostem. Příjezdová cesta byla zřízena, v odsunuté poloze existuje dosud. Aktuálně se má nacházet na pozemcích žalovaných, kteří je nabyli v roce [rok]. Od té doby dochází k obstrukcím ze strany žalovaných, omezování a znepříjemňování užívání nemovitostí žalobců ze strany žalovaných. To vše za situace, kdy dotčené orgány opakovaně vyjádřily stanovisko, že daná přístupová cesta jeví znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Žalobci se snažili se žalovanými dohodnout na zřízení služebností stezky a cesty formou uzavření smlouvy, iniciovali jednání u [stát. instituce], tam se však žalovaní nedostavili, nereagovali na výzvy jejích právního zástupce. Vlastním nákladem tak zajistili provedení geometrického plánu pro vymezení služebností a domáhají se jejich zřízení za náhradu. Zdůraznili, že navrhovaná nezbytná cesta je jediným možným a nejpřirozenějším způsobem, jak se žalobci mohou dostat ke svým nemovitostem, kdy takovým způsobem budou žalovaní co nejméně obtěžováni v užívání jejich pozemků. Žalovaní rovněž shodným způsobem cestu dosud spolu se žalobci užívají. Připomněli, že k problémům s přístupem k pozemkům začalo docházet až poté, co pozemky dotčené cestou nabyli do svého vlastnictví žalovaní.

2. Žalovaní se k žalobě vyjadřovali tak, že při nabytí předmětných pozemků na nich nevázla žádná břemena, cesta nebyla v katastrální mapě vyznačena, nemohlo se jednat o cestu veřejnou, šlo o cestu sice existující, ale bez legalizace. Žalovaný 1) upozornil na to, že na jejich pozemcích žalobci prováděli různé úpravy, odstavovali automobily, museli se tomuto bránit, nešlo o obstrukce z jejich strany. Měl za to, že existuje jiná příjezdová cesta k pozemkům žalobců, a to přes pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace. Žalovaná 2) se zřízením nezbytné cesty nesouhlasila, měla za to, že existuje jiná veřejná komunikace na pozemku parc. [číslo] kterou je zajištěn příjezd k pozemku žalobkyně a), žalobci si pak mohou vzájemně zajistit přístup ke svým pozemkům přes pozemky ostatních žalobců. Upozornila na další přístupové cesty, a to přes pozemek parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Měla za to, že cesta dle rozhodnutí [anonymizováno] [obec], na které poukazují žalobci, nikdy nebyla vybudována, o neexistenci této cesty měla vydat prohlášení bývalá majitelka pozemku parc. [číslo] paní [příjmení]. Dřívější vlastníci cestou dotčených pozemků neměli dát ke zbudování cesty souhlas. [stát. instituce], silniční správní úřad měl [datum] měl konstatovat, že se na pozemcích žalovaných nenachází žádná silnice ani komunikace. Žalobce měla ona sama již v roce [rok] informovat o nelegálnosti existující cesty, navrhla jim dohodu ohledně užívání pozemků žalovaných. Na to žalobci nereagovali. Vyjádřila nesouhlas se zřízením nezbytné cesty, když tuto žádají žalobci jen z pohodlnosti, dochází k poškozování lesních pozemků.

3. U nařízeného jednání účastníci shodně uváděli, že nemají za to, že se v místě nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Žalobci negovali tvrzení žalovaných o existenci alternativních přístupových cest k jejich nemovitostem. Žalovaní potvrdili vybudování přístupové cesty v sedmdesátých letech minulého století, když měla být zřízena v odlišné poloze, než odpovídá rozhodnutí tehdejšího národního výboru. Užíváním cesty mají být porušovány předpisy v oblasti životního prostředí.

4. Žalobci následně doplňovali svá tvrzení tak, že pokud je navrhováno zřízení nezbytné cesty, pak jde o spojení nemovitostí žalobců se sátní silnicí [spisová značka] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví České republiky, kdy z této komunikace cesta dále vede přes pozemky parc. [číslo] lesní pozemek a [číslo], ostatní plocha ve vlastnictví [územní celek], tento vlastník opakovaně vyslovil souhlas užíváním těchto pozemků jako veřejně přístupné účelové komunikace. Nezbytná cesta by tak měla dále vést z těchto pozemků přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], který s tímto souhlasí a dále přes pozemky žalovaných, jak jsou v žalobě specifikovány. Navrhovaná nezbytná cesta přitom plně odpovídá svým rozsahem stávající existující cestě. Odmítli tvrzení žalovaných o existenci alternativních přístupových cest.

5. Žalovaní svá vyjádření doplnili tak, že nesouhlasí se zřízením žalobci navrhovaných služebností, když dva z dotčených pozemků jsou lesními pozemky, není možné po takových pozemcích jezdit automobilem, oni s tím nesouhlasí. Doplnili svá tvrzení k tomu, že existují alternativní přístupy k nemovitostem žalobců, kdy pokud jde o cestu přes pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], pak se jedná o lesní pozemek, přes který je možné ze zákona procházet. Pokud se jedná o pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], pak jde zčásti o veřejně přístupné komunikace, zčásti o lesní pozemek, na němž je pěšina. Žalobce m) pak má mít přístup přes pozemek ve svém vlastnictví parc. [číslo] dále přes sousedící pozemky parc. [číslo] kdy dosud tuto cestu využívá. Opětovně poukázali na možnost přístupu k pozemku žalované a) přes pozemek parc. [číslo] ostatní komunikace, kdy žalobci následně mohou zřídit služebnosti přes svoje pozemky.

6. Po provedeném místním šetření žalobci soudu sdělili, že pokud by ohledně existující cesty v místě dospěl soud k závěru, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, pak navrhují, nechť je rozhodnuto o zřízení služebností, jak je specifikovány ve výroku II. rozsudku. Na tom setrvali v rámci závěrečného návrhu.

7. Žalovaní po místním šetření opětovně upozorňovali na to, že existující cesta není legální, není vybudována dle původního návrhu. Rovněž zjištěnou spodní cestu na pozemku [číslo] měli za nelegální, svévolně vybudovanou žalobci, upozorňovali na to, že v době, kdy někteří ze žalobců pozemky nabyli, neměli zajištěnu přístupovou cestu i na předchozí dělení pozemků. Poukázali na užívání tohoto pozemku některými žalobci nad rámec existující cesty, kdy s ohledem na předmět řízení se tímto soud podrobněji nezabýval. Opětovně upozornili na charakter tohoto pozemku, kdy jde o lesní pozemek. Závěrem žalovaní zopakovali, že předmětné pozemky nabyli v roce [rok], cesta, která měla být vybudována v roce [rok], neexistuje, v místě má být cesta jiná. K cestě neexistují žádné dokumenty. S odkazem na lesní zákon, pak upozornili na nutnost souhlasu vlastníka lesa s vjezdem motorových vozidel. Navrhli, aby soud žalobu zamítl.

8. Soud se při provádění dokazování s ohledem na shodná tvrzení účastníků o existenci cesty v daném místě i na předkládané důkazy zaměřil nejprve na to, jaký je charakter takové cesty, zda se případně jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, ač účastníci shodně tvrdili, že se o takovou cestu nejedná. Ve věci tak byly provedeny k důkazu jednak listiny předložené a navržené účastníky, bylo provedeno místní šetření, výslech žalobců ohledně situace v místě v době, kdy nabyli vlastnické právo nemovitostem a v současné době. Soud pak zjištěné skutečnosti hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, kdy dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

9. Soud nejprve z výpisů z katastru nemovitostí pro obec a [katastrální uzemí] ověřoval tvrzení účastníků o vlastnictví jednotlivých pozemků. Z [list vlastnictví] přitom má za prokázané, že žalobkyně a) je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. [číslo] zahrada, kdy tento nabyla kupní smlouvou ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalobci b) a c) mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] zahrada a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., stavba stojí na pozemku [číslo], nemovitosti nabyli kupní smlouvou ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobce d) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, který nabyl kupní smlouvou ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalobkyně e) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zahrada a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., stavba stojí na pozemku parc. [číslo] vlastnické právo nabyla kupní smlouvou ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalobce f) je vlastníkem mimo jiné pozemků parc. [číslo] zahrada a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, kdy jako nabývací tituly jsou uvedeny darovací smlouva ze dne [datum] a usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] je zřejmé, že žalobci g) a h) mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] zahrada a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], zem stav., vlastnické právo nabyli kupní smlouvou ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] je zřejmé, že žalobkyně i) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba č.e. [anonymizováno], zem. stav. a pozemku parc. [číslo] kdy nabývacím titulem je smlouva darovací ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalobci j) a k ) mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] zahrada a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., stavba stojí na pozemku parc. [číslo] nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalobce l) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr., stavba stojí na pozemku parc. [číslo] nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne [datum]. Z [list vlastnictví] je pak zřejmé, že žalobce m) je vlastníkem pozemku parc. [anonymizováno] [číslo] zahrada. S ohledem na tvrzení žalované o přístupu k tomuto pozemku z jiných pozemků, pak soud ověřil, že je rovněž vlastníkem pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům a parc. [číslo]. Nabývacím titulem ke všem pozemkům je kupní smlouva ze dne [datum]. Konečně z [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně n) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] trvalý travní porost a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], rod. rekr, stavba stojí na pozemku parc. [číslo] nabývacím titulem je usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum]. Z kopie katastrální mapy, nesporných tvrzení účastníků i místního šetření je pak zřejmé, že předmětné pozemky žalobců tvoří určitý celek, kdy jednotlivé nemovitosti na sebe navazují, jedná se o rekreační oblast, kdy na pozemcích jsou buď zahrady či zahrady spolu s rekreačními objekty. Pozemky jsou situovány při hranici s pozemkem parc. [číslo] kdy pozemky parc. [číslo] s tímto pozemkem bezprostředně nesousedí, když se mezi těmito pozemky a pozemkem parc. [číslo] nachází ještě pozemek parc. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců e) a f).

10. Soud dále z výpisů z katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [obec] ověřil, že žalovaní jsou vlastníky pozemků, jak je žalobci v žalobě uvedli, a to z [list vlastnictví]. Z něj má soud za prokázané, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemky parc. [číslo] trvalý travní porost a parc. [číslo] zahrada, kdy jako nabývací titul je uvedena smlouva o převodu nemovitosti z [datum]. Z [list vlastnictví] má pak soud za prokázané, že žalovaná 2) je vlastníkem pozemků parc. [číslo] lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkce lesa, [číslo], ostatní pozemek, neplodná půda a [číslo], lesní pozemek. Tyto nemovitosti nabyla kupní smlouvou ze dne [datum].

11. Žalobci se podanou žalobou domáhali zřízení nezbytné cesty v rozsahu specifikovaném v připojeném geometrickém plánu vyhotoveném [právnická osoba] pod [číslo] [rok], který byl ověřen [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Z tohoto plánu je přitom zřejmé, že nezbytná cesta je jednak navrhována přes pozemky žalovaných, jak jsou specifikovány v bodě 10 odůvodnění tohoto rozsudku a dále přes pozemek parc. [číslo] kdy z nesporných tvrzení účastníků a nahlédnutím do katastru nemovitostí má soud za prokázané, že uvedený pozemek je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Z prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má pak soud za prokázané, že vyslovil souhlas s vedením nezbytné cesty přes svůj pozemek v rozsahu navržené nezbytné cesty, souhlasí s jejím zřízením formou služebnosti cesty a stezky. Na pozemku parc. [číslo] je cesta vedena nikoliv přímo při hranici s pozemky žalobců, ale v poloze výše, na konci cesty je navržena smyčka pro otočení vozidel, kdy je zřejmé, že jinak by se vozidla, která by po cestě přijela, nemohla vrátit zpět. Tato cesta má přitom kopírovat cestu, jak je dosud žalobci užívána, jak je patrna v terénu (k tomu viz zjištění níže získaná při místním šetření). Z kopie katastrální mapy, z nahlédnutí do katastru nemovitostí a z informací zjištěných při místním šetření má soud za ověřené, že navrhovaná nezbytná cesta navazuje na stávající v terénu patrnou cestu, která spojuje silnici na pozemku parc. [číslo] ([ulice]) v k.ú. [obec], kdy taková cesta je dále vedena po pozemcích ve vlastnictví [územní celek] parc. [číslo]. Vlastník těchto pozemků s vedením cesty, případně zřízením věcného břemene služebnosti stezky a cesty po svých pozemcích souhlasí, což bylo prokázáno prohlášením ze dne [datum] ve spojení s usnesením [číslo] [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno] dne [datum]. Soud jen na okraj podotýká, že zřízení nezbytné cesty v tomto rozsahu se žalobci v tomto řízení nedomáhali.

12. Vzhledem k tomu, že nezbytná cesta spojující nemovitosti žalobců s veřejnou komunikací (dále také„ společná nezbytná cesta“) byla navržena tak, že není při hranici s pozemky žalobců, žalobci navrhli, aby nezbytná cesta pro každého z nich byla dále tvořena sjezdem z takto navržené cesty, jak je specifikována ve výše uvedeném geometrickém plánu. Ohledně pozemků každého ze žalobců tak předložili geometrický plán, ve kterém je nezbytná cesta v podobě takového sjezdu vždy k pozemku konkrétního žalobce konkretizována. Ohledně žalobkyně a) jde přitom o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemku této žalobkyně parc. [číslo]. Ohledně žalobců b) a c) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům těchto žalobců parc. [číslo]. Ohledně žalobce d) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemku tohoto žalobce parc. [číslo]. Ohledně žalobce e) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] 2019, ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům tohoto žalobce parc. [číslo]. Ohledně žalobce f) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemku tohoto žalobce parc. [číslo] kdy zčásti cesta vede před pozemek parc [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců e), f), kteří s tímto vyjádřili u jednání souhlas. Ohledně žalobců g) a h) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům těchto žalobců parc. [číslo] kdy zčásti cesta vede před pozemek parc [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců e), f), kteří s tímto vyjádřili u jednání souhlas. Ohledně žalobce i) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům tohoto žalobce parc. [číslo]. Ohledně žalobců j) a k ) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemku těchto žalobců parc. [číslo]. Ohledně žalobce l) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům tohoto žalobce parc. [číslo]. Ohledně žalobce m) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) [číslo] k pozemku tohoto žalobce parc. [číslo]. Ohledně žalobce n) jde o cestu v rozsahu geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba] [číslo] [rok], ověřeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy jde o spojení ze společné nezbytné cesty přes pozemek žalované 2) parc. [číslo] k pozemkům tohoto žalobce parc. [číslo].

13. Z dopisu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] adresovaného [anonymizována tři slova]„ [ulice]“, [obec], soud zjistil, že jím komise pro výstavbu [anonymizováno] v [obec] sděluje, že rozhodnutím ze dne [datum] byl vydán souhlas k vybudování příjezdové cesty k [anonymizováno] (zřejmě rekreační oblasti) [část obce], v k.ú. [obec]. Je uvedeno, že cesta bude vybudována v trase, jak je situovaná v plánu, který byl k dopisu připojen a potvrzen danou komisí. Dále se uvádí, že před jejím provedením je nutno provést obchůzku za přítomnosti všech majitelů pozemků, kterých se vybudování týká a provést vytýčení, o čemž má být proveden zápis. Z připojeného návrhu na vybudování příjezdové cesty do rekreační oblasti„ [část obce]“ z června roku [rok], opatřeného razítkem [anonymizováno] [obec] je přitom zřejmé, že příjezdová cesta byla navrhována v poloze, jak je nyní navrhována žalobci, avšak na pozemku dnes označeném parc. [číslo] je cesta vedena bezprostředně při hranici pozemků, které jsou dnes ve vlastnictví žalobců. Z žádosti o zřízení příjezdové cesty ze dne [datum] adresované [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [obec] bylo zjištěno, že bylo žádáno o povolení zřízení příjezdové cesty do rekreační oblasti [část obce], kam není dosud vyhovující příjezd, když stávající cesta kolem domu p. [příjmení] vede přímo do svahu, je velmi příkrá a prakticky v horní části nesjízdná. Navržená cesta má vést oklikou po ladem ležící půdě, má být vybudována svépomocí, čímž dojde ke zpřístupnění dané části katastru. Dopis je pak opatřen rukou psaným textem o tom, že má být vydáno povolení za podmínky předchozí pochůzky s majiteli dotčených pozemků, o čemž má být pořízen zápis s podpisy přítomných. Z dohody ze dne [datum] má soud za prokázané, že je podepsána pouze paní [jméno] [příjmení], má jít přitom o dohodu se samosprávou rekreační oblasti [část obce]. Paní [příjmení] jako majitelka pozemků tehdy označených p. [číslo] dala souhlas k vybudování pět metrů široké cesty dle chváleného plánu v [obec] na těchto pozemcích bez náhrady. Z dohody ze dne [datum] podepsané pouze [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že dohoda měla být uzavřena se samosprávou [ulice] oblasti [část obce] ve věci vybudování příjezdové plochy. [jméno] [příjmení] přitom dal souhlas k vybudování příjezdové cesty, která povede v sousedství a spodní části jeho pozemků [číslo] nežádá žádnou finanční náhradu. Z nedatovaného stanoviska [jméno] [příjmení], označeného jako dědic od roku [rok] pak soud zjistil, že s uvedenou dohodou vyslovil souhlas, měl zájem o napojení na takovou cestu, souhlasil s cestou, bude-li mít absolutně veřejný charakter od začátku až do konce. Z prohlášení [jméno] [příjmení] označené jako dědička po paní [příjmení] má soud za prokázané, že tato se označila za dědičku od roku [rok], kdy vyslovila souhlas s uvedenou dohodou za situace, kdy cesta bude mít veřejný charakter. V opačném případě dohodu ruší. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je pak prokázáno, že tato opětovně prohlásila, že zdědila po matce [jméno] [příjmení] předmětné pozemky, kdy nyní jde o pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V roce [rok] měla být dotázána žalovanou 2), zda je jí známo, že se na pozemku nachází vybudované vodovodní přípojky a šachty, přesvědčila se o stavu na pozemcích. Vyjadřuje se přitom tak, že ke stavbám nedala souhlas. Z [obec] se dříve měla odstěhovat, stav na pozemku jí nebyl znám, uvádí, že nebylo zřízeno žádné věcné břemeno, nebyla sjednána s ní žádná dohoda o užívání pozemku. Uvedla, že měla existovat veřejná cesta k pozemkům podle rodinného domu [anonymizováno]. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum] pak soud zjistil, že se vyjadřovala jako bývalá majitelka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], kdy tvrdila, že na tomto pozemku nikdy nebyla vybudována veřejná cesta, ona nebyla nikdy vyzvána k úřednímu jednání k jejímu vybudování. Dohoda z roku [rok] či [rok] nikdy nebyla podepsána druhou stranou. Oplocením jiných pozemků pak mělo dojít k zamezení přístupu po cestě na pozemku parc. [číslo]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] adresovaného soudu soud k přístupové cestě k pozemkům žalobců zjistil, že výše uvedeným rozhodnutím komise pro výstavbu [anonymizováno] v [obec] byl dán souhlas s vybudováním příjezdové cesty do dané rekreační oblasti, cesta byla realizována terénními úpravami nevyžadujícími zvláštní povolení, oproti původnímu plánu byla z neznámých důvodů posunuta několik metrů směrem do lesa. V době souhlasu a budování cesty měla být vlastníkem takovou cestou dotčeného pozemku paní [příjmení], matka paní [příjmení], žalovaná měla pozemky koupit již se zbudovanou a užívanou cestou. V místě se má dle sdělení [anonymizováno] [obec] nacházet veřejně přístupná účelová komunikace, nejde o silnici či místní komunikaci. Cesta byla vybudována za účelem přístupu a příjezdu k pozemkům a chatám, jiný přístup v současné době v dané lokalitě neexistuje.

14. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalované 2) má soud za prokázáno, že jím byla tato [stát. instituce] informována o postoupení jejího podání – ohlášení drobné kovové závory na účelové komunikaci stavebnímu úřadu (dříve bylo podání žalované 2) tomuto úřadu stavebním úřadem postoupeno – viz uvědomění ze dne [datum]). Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud vzal za prokázané, že jím bylo zrušeno původní rozhodnutí [stát. instituce], stavebního úřadu I. stupně ze dne [datum], kterým bylo žalované 2) zakázáno provedení ohlášené stavby – kovové závory na pozemcích parc. [číslo] řízení bylo zastaveno. Z odůvodnění rozhodnutí je přitom zřejmé, že rozhodující prvostupňový stavební úřad nedodržel lhůtu pro rozhodnutí a měla tak nastat fikce souhlasu s ohlášenou stavbou. Odvolacím orgánem však bylo připomenuto, že k jakémukoliv omezení přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci je třeba doložit rozhodnutí či kladné stanovisko silničního správního úřadu, kdy bez tohoto souhlasu je souhlas stavebního úřadu nezákonný. Ze stanoviska ke stanovení druhu pozemní komunikace ze dne [datum], které bylo vydáno [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] má soud za prokázané, že stavebnímu úřadu bylo sdělováno, že přístupová cesta na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] do chatové oblasti [část obce] byla provedena asi v roce [rok]. Tato komunikace není zpevněná, není stavbou, nebyla zařazena do sítě místních komunikací, jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, její vlastník (vlastník pozemku, na němž je zbudována) je povinen umožnit její obecné užívání. S odkazem na § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je uvedeno, že se cesta stává účelovou komunikací přímo ze zákona, pokud je využívána pro vozidla a chodce a slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby jejich vlastníků s ostatními komunikacemi. Nemusí být zpevněná, ale znatelná v terénu, vlastníkem nesmí být bráněno v jejím užívání. Stanovisko obsahuje i sdělení, že vlastník pozemku minimálně 30 let užívání pozemku jako účelové komunikace nerozporoval. S odkazem na judikaturu je vyjádřen názor, že v dané věci stačí konkludentní souhlas vlastníka pozemku, případně je třeba kvalifikovaného nesouhlasu. Souhlas přitom přechází i na dalšího vlastníka pozemku. Silniční správní úřad se vyjádřil tak, že daná cesta má všechny znaky účelové komunikace. Ze sdělení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že [stát. instituce] bylo k posouzení charakteru cesty v lokalitě [část obce] sdělováno, že tato komunikace vznikla v roce [rok] na základě rozhodnutí [anonymizováno] [obec] jako příjezdová cesta k rekreační osadě, jde o komunikaci mimo uzavřený prostor, vybudovanou jako veřejně přístupná účelová komunikace. Byl přitom učiněn závěr, že daná cesta jeví znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Ze sdělení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] opatřeného razítkem [stát. instituce] ze dne [datum] je pak patrný závěr, že vjezd motorovými vozidly na komunikaci„ Cesta [část obce] v [obec]“ je možný pouze se souhlasem vlastníka dotčených pozemků určených k plnění funkce lesa, bez ohledu na charakter komunikace, když právní úprava v zákoně o lesích má přednost před úpravou v zákoně o pozemních komunikacích.

15. Žalovaní ve věci předkládali celou řadu listinných důkazů, z nichž některé byly sice soudem provedeny, avšak nevztahují se k předmětu tohoto řízení, kdy jde zejména o důkazy k vybudování vodovodních a jiných přípojek na pozemku žalované 2), chování chatařů v dané oblasti, důkazy prokazující dělení pozemků nyní ve vlastnictví žalobců. Tyto skutečnosti nemohou mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci, soud je proto jednotlivě v odůvodnění tohoto rozsudku nezmiňuje. Případně šlo o důkazy k alternativním přístupovým cestám k pozemkům žalobců, které byly rovněž opatřeny soudem, případně pro hodnocení věci a rozhodnutí nejsou podstatné. Z dalších žalovanými předložených listin soud k charakteru pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má za prokázané, že tento pozemek je lesním pozemkem, kdy les je zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou půdoochranou, když jde o les ohrožený suchem. Ze sdělení [stát. instituce], [anonymizována tři slova] vypraveného dne [datum] je pak zřejmé, že je potvrzováno, že nebyl dán písemný souhlas s užíváním blíže neurčených pozemků ve vlastnictví žalovaných. Žalovaná k důkazu předložila katastrální mapu se zákresem jednotlivých pozemků spolu s ortofotem, kdy z daného mapového nahlížení má soud za prokázané, že v terénu, jak je na snímku zachycen, je patrný průběh cesty, která z pozemku parc. [číslo] na němž je zřetelně patrna cesta, pokračuje na pozemek parc. [číslo] dále vede po pozemcích parc. [číslo] kdy na tomto pozemku se zužuje, mění se vizuálně její povrch, na pozemku je zcela jasně patrna smyčka pro otáčení vozidel.

16. K jednáním mezi účastníky o užívání pozemků žalovaných k přístupu k pozemkům žalobců, žalovaná 2) předložila jednak upozornění ze dne [datum] spolu s podacími lístky, případně podpisy některých žalobců. Obsahem této listiny je přitom upozornění na neveřejnou cestu přes pozemky žalované 2), kdy tato má v úmyslu zbudovat závoru, nabízí dohodu ohledně průjezdu každému z majitelů za podmínek stanovených individuálně. V případě nedohody jsou žalobci vyzýváni k užívání méně vhodné veřejné cesty kolem nemovitosti [jméno] [příjmení]. Dále předložila dopis adresovaný žalobci g), z nějž je patrno, že je odpovědí na dopis z [datum], kdy je sdělováno žalovanou 2), že tato nesouhlasí se setkáním na jejím pozemku [číslo], souhlasila by se setkáním na ulici před vchodem do domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] dne [datum]. Z emailové komunikace s [jméno] [příjmení] z [stát. instituce] z [datum] je pak zřejmé, že žalované 2) bylo sdělováno, že předmětná cesta, která se v daném místě nachází byla vybudována jinak, než je zakresleno v situačním plánu a jak bylo povoleno [anonymizováno] [obec], nelze zjistit, zda byla v době před zbudováním cesty provedeny pochůzka. Nešlo přitom o stavbu, ale úpravu terénu pro možnost příjezdu do dané lokality, kdy cesta vznikla v roce [rok], vlastník pozemku si její existence musel být vědom, musel si být vědom i toho, že [anonymizováno] užívána k příjezdu k pozemkům. Tehdejší vlastník proti tomu, že cesta byla užívána jako veřejně přístupná, nic nečinil. Teprve po zakoupení pozemků žalovanou a jejím manželem v roce 2008 byl vyjádřen nesouhlas s veřejným užíváním. O tom, že žalobci se snažili se žalovanými o dohodu ohledně užívání jejich pozemků jako přístupové cesty k pozemkům žalobců svědčí dopisy jejich zástupce adresované žalovaným ze dne [datum], [datum] a [datum].

17. Soud ve věci provedl místní šetření, při kterém se zaměřil na ověření toho, zda se v daném místě nachází přístupová komunikace k pozemkům žalobců, která by je spojovala s veřejnou komunikací, i ověření alternativních přístupů k pozemkům, jak je tvrdili žalovaní. U místního šetření bylo přitom prokázáno, že přístup k pozemkům žalobců je třeba zajistit tak, aby bylo dáno jejich spojení se silnicí nacházející se na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví státu. U místního šetření bylo prokázáno, že na tuto silnici je dále napojena cesta tvořená hliněným podkladem s drobnými kamínky či štěrkem, v terénu jasně patrná, která vede po pozemcích ve vlastnictví [územní celek], [číslo] a [číslo], jak tvrdili žalobci, mezi účastníky nebyla tato skutečnost sporná. Z takto v terénu patrné cesty, pak existuje v terénu jasně patrná odbočka na pozemek parc. [číslo] kde cesta prudce stoupá vzhůru, její povrch se nemění, cesta je sjízdná automobily. Následně cesta pokračuje po pozemcích žalovaných, jak to bylo tvrzeno žalobci a mezi účastníky to nebylo sporné, jak je to patrno i z ortofotomapy, jak je tato cesta vyznačena v geometrickém plánu, jímž je nevržena společná nezbytná cesta, hranice mezi jednotlivými pozemky nejsou v terénu nikterak patrny. Dále soud zkoumal charakter této cesty na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované 2), kdy bylo zjištěno, že cesta na tomto pozemku je v terénu i nadále patrná, je vedena výše od nemovitostí jednotlivých žalobců, dále do lesa, na konci cesty je patrná smyčka pro otáčení vozidel. Žalobci i žalovaná 2) u místního šetření shodně potvrdili, že tato tzv. horní cesta byla cestou původně používanou. Soudem bylo totiž při místním šetření zjištěno, že na uvedeném pozemku se nachází rozdvojení cesty, kdy v terénu je patrná i tzv. spodní cesta, která je blíže k pozemkům žalobců, avšak vede pouze do úrovně nemovitosti žalobkyně i), kdy dále již se v terénu nachází pouze tzv. horní cesta. K existenci tzv. spodní cesty se účastníci vyjadřovali tak, že je užívána asi tři roky. Nezbytná společná cesta, jak je navržena žalobci předloženým geometrickým plánem, je přitom na tomto pozemku v poloze tzv. spodní cesty a v dalším úseku se pak napojuje na tzv. horní cestu. Účastníci se tak při místním šetření shodli, že původně historicky vybudovaná přístupová cesta byla v poloze tzv. horní cesty, žalobci tvrdili, že od samého počátku zde byla i smyčka pro otáčení vozidel. V místě smyčky je přitom i nadále cesta v terénu patrná, je však více zarostlá travou, je patrno, že po ní projíždí automobily, tráva je v místě smyčky posečena.

18. Soud se při místním šetření dále zabýval tím, zda cesta, která je patrná v terénu, a která propojuje nemovitosti žalobců se silnicí [ulice], je jedinou přístupovou cestou k pozemkům žalobců, zda se v místě nenachází jiné alternativní přístupové cesty, jak je tvrdili žalovaní. K tomu bylo zjištěno, že ze silnice [ulice] přes pozemek ve vlastnictví státu parc. [číslo] cesta buď dále vede v poloze, jak je navrhována žalobci jako nezbytná cesta, nebo je možné odbočit na pozemek parc. [číslo]. Přes tento pozemek měla dle tvrzení žalovaných vést další přístupová cesta k nemovitostem žalobců. Dle výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], je tento pozemek ve vlastnictví [územní celek], pozemek je označen jako ostatní plocha, ostatní komunikace. Při vstupu na tento pozemek je na něm v terénu jasně patrná cesta, jedná se o hliněnou, nezpevněnou plochu s kameny. Bylo zjištěno, že slouží jako přístupová cesta k domům, které se nachází poblíž. Následně však cesta stoupá prudce k jednomu z domů, kde již dále není v terénu patrná, pozemek je porostlý trávou, v místě se nachází plot jiného domu, je zde složeno dřevo. Pokud by mělo být po tomto pozemku pokračováno k pozemku žalobkyně a), pak je to stěží možné pěšky, automobilem takový průjezd není možný, jedná se o velmi prudký svah.

19. Žalovaní dále tvrdili, že přístup k pozemkům je možný přes pozemek parc. [číslo] který je dle výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], jedná se o lesní pozemek, určený k plnění funkce lesa. Při místním šetření bylo zjištěno, že tento pozemek přímo navazuje na silnici [ulice], není na něj žádný přístup pro pěší ani vozidla. Při místním šetření nebylo možno ověřit přístup žalobce m) k pozemku v jeho vlastnictví parc. [číslo] z pozemků, které jsou rovněž v jeho vlastnictví parc. [číslo] [číslo] (viz [list vlastnictví]), kdy k přístupu k pozemku má užívat cestu přes pozemky manželů [příjmení] [číslo] [číslo]. Žalobce m) následně ve své účastnické výpovědi potvrdil, že má ze svých pozemků přístup k předmětnému pozemku, kdy takový přístup lze využít pouze pro pěší, nejedná se o přístup vhodný pro vozidla. Dále byla při místním šetření zkoumána možnost přístupu na pozemky žalobců přes pozemky v k.ú. [obec], tedy pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví státu a dále přes pozemky [územní celek] parc. [číslo] ostatní plocha, [číslo], ostatní plocha, vždy ostatní komunikace a pozemek parc. [číslo] lesní pozemek (viz [list vlastnictví]). Bylo přitom zjištěno, že ze silnice [ulice] po těchto pozemcích navazuje hliněná, na krajích zpevněná cesta, z této pak na pozemek parc. [číslo] po kterém by mělo být možno pokračovat k nemovitostem žalobců, neveda žádná cesta, na hranici tohoto pozemku je příkrý kamenný svah. Konečně soud provedl šetření ohledně možného přístupu žalobkyně a) k jejímu pozemku parc. [číslo] přes pozemky parc. [číslo] které jsou v jejím vlastnictví. Pro přístup je nutné z ulice [ulice] projít, případně vjet vozidlem na dvůr domu této žalobkyně, následně je pak možné projít přes označené pozemky, kdy jde o cestu vzhůru po schodech, následně přes zahradu vzhůru k předmětnému pozemku. Bylo tak zjištěno, že je zde možný průchod pro pěší, průjezd automobily k danému pozemku možný není.

20. Soud dále ve věci vyslechl některé ze žalobců, kteří se dostavili k jednání, a to k ověření toho, v jakém stavu, pokud jde o přístup k předmětným nemovitostem, tyto nemovitosti nabývali, k situaci v místě nyní. Bylo přitom zjištěno následující. Žalobkyně e) [celé jméno žalobkyně] uvedla, že předmětné nemovitosti nabyla v roce [rok], již tehdy se v místě nacházela zahrada a chata, na pozemky se z cesty sjíždělo přes trávu. K příjezdu k pozemkům používala existující (tzv. horní) cestu, o které měla za to, že jde o cestu veřejnou. Využívali jí v podstatě pouze chataři. V místě byla i smyčka pro otáčení vozidel, o níž se vyjádřila tak, že tam určitě byla už asi před 5 lety. V době nabytí nemovitostí byla v místě i spodní cesta. O problémech se žalovanou 2) věděla již v době nabytí nemovitostí, z jejího chování vyrozuměla, že nesouhlasí s přístupem přes její pozemek. Před nabytím nemovitostí si skutečnosti ohledně příjezdové cesty nezjišťovala. Žalobce f) – [celé jméno žalobce] vypověděl, že předmětné nemovitosti nabyl darem od prarodičů asi před 18 lety, již dříve s nimi v nemovitostech pobýval. V místě byla stejně jako nyní chata a zahrada. Od doby, kdy nemovitosti vlastnili prarodiče, se k nim vždy jezdilo cestou, která je označována jako veřejná, z cesty se sjíždělo k jejich pozemkům. Co si pamatuje, v místě byla i točna, dědeček mu potvrdil, že v místě byla již v době stavění chat. Problémy s příjezdem k nemovitostem nastaly až po nabytí nemovitostí žalovanou, která začala v příjezdu bránit, postavila závoru, od které neměli mít klíče, pro příjezd automobilem vyžadovala souhlas. S takovými podmínkami nesouhlasili. Po příjezdové cestě jezdili prakticky pouze chataři. Žalobce g) – [celé jméno žalobce] vypověděl, že nemovitosti koupil v roce [rok], kdy prodávající mu tehdy ukazoval listiny o tom, že všichni sousedi souhlasí s přístupovou cestou k nemovitostem. Vše bylo v pořádku, on sám tehdy navštěvoval i žalovanou 2). V roce [rok] však došlo k nějakému konfliktu, řešilo se to i v přestupkovém řízení a následně došlo k problémům. Žalovaná 2) v roce [rok] koupila předmětné pozemky, na nichž je cesta a začalo peklo. Pokud mu nabízela k podpisu nějakou smlouvu, tak za podmínek, které nemohl akceptovat. Po stávající cestě nejezdí nikdo jiný než chataři a jejich rodinní příslušníci. Vyjádřil se tak, že z 80 % byla vždy používána horní cesta, v místě byla vždy i točna. Jeho právní předchůdce mu při nabytí nemovitostí neukazoval příjezdovou cestu, ta byla v terénu patrná, byly vyježděné koleje, bylo vidět, co se používá. Cestu používala i žalovaná 2). Pokud k nemovitostem přijíždí, parkuje na cestě před domem žalované 2). Žalobce j) – [celé jméno žalobce] uvedl, že nemovitosti nabyl asi před devíti či deseti lety. V místě byla chata a zahrada. Na prohlídku se zástupcem realitní kanceláře přijeli po tzv. horní cestě, vůbec jej nenapadlo, že jsou nějaké problémy s přístupem k pozemkům. On sám vždy parkuje na cestě, k pozemkům nesjíždí. Točna v místě již byla, jinak by nebylo možné se v místě otočit. Problémy s příjezdem se projevily asi 14 dnů či měsíc po koupi, kdy byl předvolán do [obec], měl zaplatit pokutu, avšak následně mu bylo sděleno, že je to již bezpředmětné, neboť bylo potvrzeno, že jde o veřejnou cestu. Rozhodnutí o tom, že cesta je veřejná, má doma. Chata, kterou užívá je ze 70. let. Měl za to, že se žalovanou není možná dohoda. Žalobce l) – [celé jméno žalobce] vypověděl, že předmětné nemovitosti nabyl od otce v roce [rok] [číslo], již tehdy byla v místě chata, zahrada, oplocení. On sám do nemovitostí přijížděl již dříve s rodiči, a to vždy cestou, po které se jezdí dodnes, tedy přes pozemek pana [příjmení], dále do prudkého kopce a po pozemku žalované 2) po tzv. horní cestě, na spodní cestě stávala auta. On sám má pozemky u točny, ze které sjíždí zčásti po pozemku žalované 2). Chatu vybudoval otec v roce [rok]. V době, kdy od něj nemovitosti nabyl, již byly problémy s příjezdem, kdy od roku [rok] se žalovanou 2) jednal otec. Měl povědomí o tom, že silniční správní úřad v [obec] vydal rozhodnutí o tom, že jde o veřejnou cestu. Žalobce m) – [celé jméno žalobce] uvedl, že v [obec] bydlí od roku [rok], v roce [rok] zde koupil rodinný dům se zahradou. Následně v roce [rok] koupil předmětný pozemek, aby přes něj mohl chodit do honitby. Do budoucna by zde chtěl postavit chatu, potřebuje přístup pro příjezd traktoru. V době nabytí předmětné nemovitosti byl na stavebním úřadě ujištěn o tom, že není problém s příjezdem. Vždy používal existující cestu, na pozemku žalované 2) tzv. horní cestu, parkoval na točně, která tam určitě byla v době, kdy mu bylo asi 10 let. Se žalovanou 2) nejednal, když měl za to, že v místě je veřejná cesta. Žalobkyně n) – [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že předmětné pozemky nabyla dědictvím po otci v roce [rok], již tehdy na jejím pozemku stála chata. [jméno] postavili v 70. letech její rodiče. V té době již v místě byla cesta, jak je o ní řeč, byla tam i točna. Pamatuje si, že nejprve vedla cesta kolem domu [anonymizováno], následně již byla v daném místě tzv. horní cesta. Vždy měla za to, že jde o veřejnou cestu, pokud přijela automobilem, parkovala na cestě. Problémy začaly v roce [rok] [číslo], dostala dopis od žalované 2) s návrhem na uzavření smlouvy, věc řešila s ostatními žalobci. Nabízeli jí schůzku, ona však nechtěla přijít. Do doby, kdy nemovitosti nabyla žalovaná 2), nebyly s příjezdem k pozemkům žalobců problémy. Návrh smlouvy, jak jí byl doručen žalovanou 2) měla za neakceptovatelný.

21. Po provedeném dokazování tak soud zjištěné skutečnosti shrnuje následovně. Soud má po provedeném dokazování s odkazem na skutečnosti zjištěné a popsané v bodech 9 – 20 odůvodnění tohoto rozsudku za prokázané, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí, jak je specifikovali v žalobě, dané nemovitosti jsou v místě dlouhodobě považovány za rekreační oblast, která vznikla na konci šedesátých let minulého století, byla označována jako„ rekreační oblast [část obce]“. Pozemky tak tvoří jakýsi ucelený rámec takové rekreační oblasti. V řízení bylo rovněž prokázáno, že od konce šedesátých let byla řešena otázka přístupu k dané rekreační oblasti, když do oblasti vedla pouze nevyhovující, prakticky nesjízdná přístupová cesta po pozemku dnes označeném parc. [číslo] která vedla kolem domu rodiny [příjmení]. Při místním šetření pak bylo zjištěno, že v současné době se na daném pozemku nachází cesta znatelná v terénu pouze zčásti, tj. asi k domu pana [příjmení], následně již je na pozemku pouze travnatý povrch, pozemek stoupá prudce vzhůru. K žádosti tehdejších vlastníků pozemků v rekreační oblasti [část obce], tak v roce [rok] bylo vydáno stavební komisí tehdejšího [anonymizováno] [obec] rozhodnutí, kterým bylo povoleno vybudování přístupové cesty k dané rekreační oblasti. Přístupová cesta měla být vybudována podle náčrtu připojeného k rozhodnutí, v řízení však bylo zjištěno, že na pozemku, který nyní vlastní žalovaná 2), parc. [číslo] byla cesta oproti náčrtu vybudována dále od hranic pozemků dnešních žalobců, hlouběji v lese. V řízení bylo prokázáno, že cesta byla zbudována přibližně v roce [rok] pouze terénní úpravou povrchu, což odpovídá sdělení [stát. instituce] i provedenému místnímu šetření, když je zřejmé, že cesta je vytvořena pouze zpevněním povrchu, jeho vysypáním kamínky, či štěrkem, zčásti již, ač je v terénu s důvodu zpevnění a užívání nadále patrná, je zarostlá travou (v oblasti smyčky). Cesta od svého zbudování navazovala na silnici – dnes označovanou jako [ulice], z ní pak vedla přes pozemky ve vlastnictví [územní celek], dále přes pozemek tehdy ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (dnes [jméno] [příjmení]) a dále přes pozemky [jméno] [příjmení] (dnes pozemky v SJM žalovaných a ve vlastnictví žalované 2). V řízení nebylo prokázáno, že by původní vlastníci pozemků dotčených budovanou cestou vyslovili s takovým postupem nesouhlas, naopak byly doloženy souhlasy tehdejších vlastníků se zbudováním veřejné cesty. Souhlas s cestou veřejného charakteru vyjadřovali i jejich právní nástupci. Nebylo prokázáno, že by tito původní vlastníci jakkoliv brojili proti případnému zbudování cesty zčásti v jiné poloze, než odpovídala náčrtu, který byl schválen stavební komisí. V řízení bylo prokázáno, že od počátku byla cesta budována v terénu tak, jak je dosud v terénu patrná, jak je dosud všemi účastníky užívána, na pozemku žalované 2) [číslo] pak v poloze tzv. horní cesty spolu s točnou (či smyčkou). Existenci takové smyčky v místě již v době budování chatové oblasti v 70. letech minulého století pak přesvědčivě v účastnických výpovědích potvrdili žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], kteří v té době byli v místě přítomni. Její existenci a užívání v době, kdy nabyli nemovitosti, potvrzovali i ostatní žalobci. Cesta v této poloze a rozsahu je užívána do současné doby k příjezdu k nemovitostem žalobců, ale i žalovaných, ke spojení se silnicí [ulice]. V řízení nebylo prokázáno, že by k nemovitostem žalobců byl možný z dané silnice jiný příjezd, nebyly zjištěny alternativní možnosti příjezdu k nemovitostem. K nemovitostem některých žalobců je možný přístup pěší chůzí přes jiné pozemky v jejich vlastnictví ([celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce]), k pozemku žalobkyně a) je pak možné se pěší chůzí dostat přes obecní pozemek parc. [číslo]. V řízení bylo rovněž prokázáno, že pozemek ve vlastnictví žalované 2) parc. [číslo] na kterém jsou vedle části společné nezbytné cesty navrhovány žalobci i nezbytné cesty v podobě sjezdů z této společné cesty na nemovitosti jednotlivých žalobců, je lesním pozemkem, určeným k plnění funkce lesa, jde o les zvláštního určení, kdy požívá ochrany z důvodu možné eroze v důsledku sucha.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Podle odst. 2) se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.

23. Podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

24. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2) nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

25. Podle § 1030 odst. 1 občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

26. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

27. Podle § 1032 odst. 2 občanského zákoníku nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

28. Podle § 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů pro účely tohoto zákona se rozumí lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa.

29. Podle § 19 odst. 1 zákona o lesích, každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

30. Podle § 20 odst. 1 písm. g) je v lesích zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Podle odst. 4) vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k ).

31. Soud zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení hodnotil následovně. Vzhledem ke skutečnosti, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v daném místě se nachází cesta, která byla v roce [rok] zbudována za účelem zajištění přístupu z veřejné komunikace (silnice [ulice]) k rekreační oblasti [část obce] (k pozemkům žalobců), je dosud k tomuto účelu užívána, příslušný silniční správní orgán se vyjádřil tak, že jeví znaky veřejně přístupné účelové komunikace, se soud nejprve zabýval charakterem takové cesty. Soud se tedy zabýval tím, zda existující cestu v daném místě lze mít za účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, tedy tím, zda zjištěná cesta v místě naplňuje znaky takové komunikace. Měl přitom za to, že ze zákona o pozemních komunikacích je zřejmé, že k existenci účelové komunikace postačí naplnění jejich znaků uvedených v daném ustanovení a rozvedených konstantní judikaturou, kdy k jejímu vzniku není třeba žádného rozhodnutí silničního či jiného správního úřadu. Dále pak při právním hodnocení této otázky vyšel ze závěrů vyjádřených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 31.7.2019, sp. zn. 22 Cdo 1338/2019, kdy v odůvodnění tohoto rozhodnutí se uvádí, že„ ustálená rozhodovací praxe Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího soudu je zajedno v tom, že veřejně přístupná účelová komunikace existuje za současného naplnění následujících 4 pojmových znaků: 1) stálost a znatelnost komunikace v terénu podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, 2) zákonný účel podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, 3) souhlas vlastníka s veřejným užíváním, 4) nutná komunikační potřeba (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 5 As 3/2009-76, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 32/2012-42, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 616/2017). … Ohledně souhlasu vlastníka ustálená rozhodovací praxe dovodila, že může být buď výslovný, či konkludentní. Jestliže vlastník se zřízením účelové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace, které nemůže být vyloučeno jednostranným úkonem vlastníka, jenž takový souhlas udělil, ani jeho právními nástupci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). … Jestliže vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o účelovou komunikaci vzniklou ze zákona. Stačí, aby vlastník strpěl užívání pozemku jako komunikace, v případě nesouhlasu musí však jít o aktivní jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 5 As 27/2009-66, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2009, č. j. 1 As 76/2009-60). Pokud vznikne účelová komunikace, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku – účelové komunikace, kteří nejsou oprávněni komunikaci ze své vůle uzavřít (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 5213/2009, či nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06) ....Vyložil-li odvolací soud, že právní předchůdkyně žalobkyně o veřejném užívání účelové komunikace věděla, avšak nevyslovila s tím kvalifikovaný nesouhlas, a tak konkludentně souhlasila s takovým způsobem užíváním části jejího pozemku, jsou jeho závěry o naplnění tohoto pojmového znaku existence účelové komunikace (souhlas vlastníka s veřejným užíváním) v souladu se shora uvedenou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. … Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2178/2012, vyložil, že„ podmínkou veřejného užívání soukromého pozemku jako účelové komunikace je mimo jiné existence nutné a ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto jiným způsobům (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 268/06).“ Dále poznamenal, že„ má-li ten, kdo účelovou komunikaci využívá, možnost jiného přístupu, byť méně komfortního, nicméně ještě postačujícího, není tu naléhavá komunikační potřeba, a tudíž ani právo obecného užívání účelové komunikace.“ 32. Soud při vědomí citovaných judikatorních závěrů a zákonných podmínek pro existenci účelové komunikace dospěl v dané věci k závěru, že cesta, jak byla zjištěna při místním šetření, jak byla její existence a užívání tvrzena žalobci a zčásti i žalovanou, jak vyplynula ze stanoviska silničního správního úřadu [obec], kdy jde o cestu, která spojuje silnici [ulice] s nemovitostmi ve vlastnictví žalobců, které tvoří ucelený celek chatové oblasti dříve nazývané [část obce], kdy tato cesta vede z uvedené silnice dále po výše specifikovaných pozemcích [územní celek] parc. [číslo]), pozemek ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (parc. [číslo]) a pozemky žalovaných, tedy pozemky které mají ve společném jmění manželů (parc. [číslo]) a které vlastní žalovaná 2) (parc. [číslo]), kdy na pozemku parc. [číslo] se nachází v poloze tzv. horní cesty, jak byla zjištěna při místním šetření včetně smyčky, je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Tato komunikace, jak byl její průběh a charakter v řízení zjištěn totiž naplňuje všechny znaky, jež jsou jako podmínka její existence na komunikaci tohoto typu kladeny. Především bylo zjištěno, že daná cesta plní funkci spojení nemovitostí žalobců s ostatními komunikacemi (§ 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích), konkrétně silnicí [anonymizováno], když tato skutečnost byla zjištěna při místním šetření, při kterém byl ověřen průběh této komunikace v celé její délce. Bylo zcela jednoznačně zjištěno, že plní funkci propojení jednotlivých nemovitostí, i jejich celku jako chatové oblasti, se silnicí [anonymizováno], která je páteřní silnicí v [obec]. Dále bylo při místním šetření zjištěno naplnění další podmínky existence účelové komunikace, tedy její stálost a znatelnost v terénu (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Při místním šetření bylo jednoznačně ověřeno, že daná cesta je patrná na všech výše specifikovaných pozemcích, kterými prochází, když jde o cestu charakteru zpevněné plochy, s podkladem z hlíny, která je zpevněna štěrkem či kamínky. Bylo jednoznačně zjištěno, že jde o cestu, která slouží pro průjezd vozidel, což je dáno i její šířkou a stabilitou zpevněného povrchu. Jak již bylo výše konstatováno, na pozemku žalované 2) parc. [číslo] se tato cesta nachází v poloze zjištěné tzv.„ horní cesty“ včetně v terénu patrné smyčky či točny, když účastníci se při místním šetření shodli na tom, že v této poloze byla cesta historicky (původně) vybudována, od počátku byla takto k příjezdu do rekreační oblasti užívána. Tyto skutečnosti pak vyplynuly i z účastnických výpovědí žalobců a sdělení [stát. instituce] o tom, že oproti původnímu náčrtu byla cesta posunuta dále do lesa. O existenci točny na daném pozemku, která nebyla zachycena na původním náčrtu přístupové cesty, jejíž výstavba byla schválena v roce [rok], svědčily účastnické výpovědi (zejména žalobců [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]), rovněž tato část komunikace je v terénu jasně patrna, ačkoliv je zčásti zarostlá travou. Soud má přitom za to, že bez existence takové smyčky by od samého počátku, kdy cesta byla užívána, nebylo možné užívání cesty v obou směrech, tedy i pro návrat na ostatní pozemní komunikace. Jen na okraj soud uvádí, že při místním šetření byla v terénu zjištěna patrnost i tzv. dolní cesty, která však nevede ke všem nemovitostem žalobců, nachází se blíže při jejich hranici s pozemkem žalované 2). V tomto rozsahu však cesta nemá povahu účelové komunikace, když za tímto účelem jednak nebyla zřízena, k jejímu vybudování došlo až následně, některými ze žalobců či jejich právních předchůdců, slouží k pohodlnějšímu přístupu k jejich nemovitostem a zejména k odstavení vozidel. Dle názoru soudu tak nesplňuje pojmové znaky účelové komunikace, když neplní funkci nutné komunikační potřeby, ani spojení s ostatními komunikacemi. Dále má soud za to, že daná komunikace naplňuje další pojmový znak účelové komunikace tedy, že v době jejího vzniku byl dán souhlas vlastníka s jejím zbudováním a veřejným užíváním. V řízení byly k důkazu jednak provedeny souhlasy tehdejších vlastníků dotčených pozemků ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]), kdy souhlas k užívání částí jejich pozemků jako veřejné komunikace je z nich jednoznačně patrný. Pokud žalovaní namítali, že souhlasy byly součástí dohody, která nikdy nebyla podepsána druhou stranou (tehdy označenou jako„ Samospráva rekreační oblasti [část obce]“), pak tato skutečnost nemá na dané hodnocení soudem žádný vliv, když udělení souhlasu je jednostranným právním úkonem, který byl k důkazu provedenými listinami jednoznačně prokázán. V řízení pak nebyl prokázán kvalifikovaný nesouhlas původních vlastníků s užíváním pozemků jako veřejné komunikace. Pokud žalovaní předkládali čestná prohlášení právních nástupců původních vlastníků pozemků, pak z nich jednak takový nesouhlas nevyplývá, když jak [jméno] [příjmení], tak [jméno] [příjmení] vyjadřovali souhlas s užíváním komunikace, pokud půjde o komunikaci veřejně přístupnou, navíc dle citované judikatury souhlas původního vlastníka (případně nevyjádřený kvalifikovaný nesouhlas) přechází i na právní nástupce, jimi případně vyjádřený nesouhlas (tedy nesouhlas současných vlastníků – žalovaných) nemá na splnění tohoto pojmového znaku účelové komunikace žádný vliv. Nad rámec uvedeného je pak z provedených důkazů zřejmé, že další vlastníci ([územní celek], [jméno] [příjmení]), na jejichž pozemcích se daná cesta nachází, s její existencí souhlasí i v současné době. Konečně soud má za to, že v řízení bylo prokázáno i splnění posledního pojmového znaku účelové komunikace, tedy existence nutné komunikační potřeby. Při místním šetření bylo jednoznačně prokázáno tvrzení žalobců o tom, že nemají jiné spojení svých nemovitostí s ostatními komunikacemi (silnicí [anonymizováno]), existující cesta tak není cestou z pohodlnosti, když alternativní přístupy označované žalovanými neumožňují ani méně komfortní přístup k nemovitostem žalobců, když průjezd přes žalovanými označené pozemky není v žádném případně možný, na žádném z pozemků se nenachází ani stezka, kterou by snad bylo možno projít k nemovitostem žalobců, navíc vždy označené pozemky ústí jen k pozemku některého ze žalobců, není tak zajištěn přístup pro ostatní žalobce. Z místního šetření tak vyplynulo, že existující cesta je nepřirozenějším spojení nemovitostí žalobců s ostatními komunikacemi. Pokud žalobkyně a) – [celé jméno žalobkyně] či žalobce m) – [celé jméno žalobce] mohou ke svým předmětným nemovitostem projít přes jiné pozemky v jejich vlastnictví, pak to na uvedený závěr nemůže mít vliv, neboť komunikační potřeba ostatních žalobců je jednoznačně dána. Za situace, kdy cesta byla od počátku zbudována se souhlasem vlastníků pozemků, které jí byly dotčeny, jako veřejně přístupná, pak není žádný důvod pro to, aby i tito žalobci takovou veřejnou cestu neužívali, kdy tak od počátku oni či jejich právní předchůdci činili.

33. Soud tedy uzavírá, že v daném místě se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, která zajišťuje spojení nemovitostí všech žalobců s veřejnou cestou, a tito tak mají zajištěnu možnost řádného užívání a hospodaření na svých nemovitostech. Za této situace, pak není naplněna podmínka dle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku, za které by mohli žalobci žádat zřízení nezbytné cesty, jak se toho v tomto řízení domáhali. Tento závěr soud učinil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (k tomu srovnej např. usnesení NS ČR ze dne 27.3.2018, sp. zn. 22 Cdo 581/2018), kdy za situace, kdy je přístup k nemovitostem žalobců dostatečným způsobem zajištěn na základě obecného užívání přístupné účelové komunikace, pak tato skutečnost vylučuje povolení nezbytné cesty soudem. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl návrh žalobců na zřízení tzv. společné nezbytné cesty v rozsahu dané předloženým geometrickým plánem, když při existenci přístupné účelové komunikace v daném místě není zřízení navrhované nezbytné cesty možné. Pokud by žalobci chtěli nezbytnou cestu v daném rozsahu zřídit, když její rozsah na pozemku žalované 2) dle předloženého geometrického plánu je zčásti odlišný od existující účelové komunikace, pak by k tomu byl nutný souhlas této žalované, který na rozdíl od vlastníků ostatních navrhovanou nezbytnou cestou dotčených pozemků, nebyl dán. Zřízení nezbytné cesty za situace existence účelové komunikace zajišťující přístup k nemovitostem žalobců by byl možný jen na základě dohody všech dotčených vlastníků nemovitostí, nikoliv na základě rozhodnutí soudu. Pokud žalovaná 2) namítala, že pozemek parc. [číslo] je lesním pozemkem a nemohou na něj vjíždět automobily, pak dle výše citovaného ustanovení § 20 odst. 4 zákona o lesích je vjíždění a parkování automobilů na lesním pozemků možné se souhlasem vlastníka lesa (lesního pozemku), kdy takový souhlas byl v době vzniku účelové komunikace dán, což bylo v řízení prokázáno. Dle názoru soudu ani v tomto případě není možné, aby po vybudování účelové komunikace, jejím trvalém užívání, musel být souhlas vlastníka lesního pozemku dáván opakovaně při každé změně vlastnického práva k lesnímu pozemku. Tím by byl zcela popřen účel, za kterým je existence účelových komunikací při splnění zákonných podmínek v právním řádu zahrnuta.

34. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud zamítl i návrh žalobců na zřízení jednotlivých nezbytných cest, které měly plnit funkci sjezdů z navržené společné nezbytné cesty vždy k nemovitostem každého ze žalobců. Soud k zamítnutí žaloby v této části přistoupil z následujících důvodů. Navržené jednotlivé cesty měly být zřízeny na pozemku žalované 2) parc. [číslo] kdy v řízení bylo prokázáno, že se jedná o lesní pozemek, plnící funkci lesa, jde o les zvláštního určení. Nakládání s takovým pozemkem se přitom řídí zvláštním předpisem, tedy zákonem o lesích. Ten přitom v lese zakazuje jezdit a stát s motorovými vozidly (§ 20 odst. 1 písm. g) zákona o lesích). Lesní zákon přitom umožňuje zřízení cesty pro průjezd, případně parkování automobilů pouze se souhlasem vlastníka takového lesního pozemku, kterým je žalovaná 2), která se zřízením takových nezbytných cest v podobě zřízení služebnosti cesty nesouhlasí. Při místním šetření bylo přitom zjištěno, že žádné takové cesty pro sjezd vozidel v místě v terénu nejsou patrny, nejsou vybudovány, je tak zřejmé, že k jejich zřízení nebyl dán souhlas ani žádným z předchozích vlastníků tohoto pozemku. Za této situace, pak s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 2 občanského zákoníku nelze navrhované nezbytné cesty v rozsahu služebnosti cesty (pro průjezd vozidel) zřídit, když by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, zájmem na ochranu lesů vyjádřeným ve výše citovaném ustanovení lesního zákona. K těmto závěrům srovnej rozsudek NS ČR ze dne 23.3.2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006. Pokud jde o návrh na zřízení nezbytné cesty v podobě služebnosti stezky, tedy průchodu po pozemku žalované 2), tak právo průchodu po lesním pozemku je dáno přímo ze zákona (§ 19odst. 1 lesního zákona), kdy do lesa, tedy na lesní pozemky může vstupovat za splnění zákonných podmínek každý. Žalobci tak mohou po příjezdu po účelové komunikaci projít několik metrů po pozemku žalované 2) parc. [číslo] každý ke svým nemovitostem a není nutné takovou služebnost ve prospěch každého ze žalobců k tíži pozemku žalované 2) soudním rozhodnutím zřizovat, když je v rozsahu průchodu dána přímo ze zákona. Pokud přístup k nemovitostem žalobců z veřejné komunikace je možný po veřejně přístupné účelové komunikaci a následně je možné v souladu s lesním zákonem projít několik metrů k nemovitostem každého ze žalobců, nejsou tak splněny podmínky dle § 1029 a násl. občanského zákoníku pro zřízení nezbytné cesty v jakémkoliv rozsahu, když žalobci mohou i za současného stavu své nemovitosti řádně užívat, hospodařit na nich. Navíc je nutno vzít v potaz i to, že v době nabytí nemovitostí většinou žalobců byla již v místě zcela shodná situace týkající se přístupu k těmto nemovitostem, a tato jim byla zcela jednoznačně známa. Pokud by žalobci měli zájem rozšířit svá práva, např. v tom smyslu, aby mohli odstavovat automobily mimo účelovou komunikaci, jinde na pozemku žalované 2), projíždět automobily mimo účelovou komunikaci, pak je k tomu nutná dohoda se žalovanou 2) jako vlastníkem tohoto pozemku.

35. Za situace, kdy žaloba byla oběma výroky rozsudku v celém rozsahu zamítnuta, nedošlo ke zřízení navrhovaných nezbytných cest, pak soud nepovažoval za nutné učinit součástí rozsudku geometrické plány, ve kterých je určen rozsah navrhovaných nezbytných cest žalobci. Tyto geometrické plány jsou pak součástí spisu.

36. Ve výroku III. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když postupoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, kdy ve věci zcela úspěšní žalovaní na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovali.