42 C 353/2021 - 303

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Terezy Maškové a přísedících JUDr. Jitky Kománkové a JUDr. Karla Prokopa ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobce] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalovaného] zastoupená [údaje o zástupci] o zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 24 500 Kč s příslušenstvím.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 50 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 3. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 358,44 Kč k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 75 000 Kč s odůvodněním, že pro žalovanou společnost na základě dohody o provedení práce prováděla v měsících březen - červenec roku 2021 přepravu balíků, za což za měsíce březen -duben roku 2021 obdržela vždy měsíční odměnu ve výši 25 000 Kč. Odměnu za březen 2021 obdržela žalobkyně na svůj bankovní účet č. [č. účtu] z účtu žalované společnosti vedený u [název banky] č. [č. účtu] dne 3. 5. 2021 a odměnu za duben 2021 žalobkyně obdržela stejným způsobem dne 3. 6. 2021. Za měsíc květen, červen, červenec roku 2021 žalobkyni nebylo zaplaceno ničeho a z tohoto důvodu jí žalovaná dluží částku 3 x 25 000 Kč, tj. celkem 75 000 Kč. Přes předžalobní výzvu žalovaná žalobkyni částku 75 000 Kč nezaplatila. Dále žalobkyně uvedla, že podle žalované se nejednalo o žádný pracovněprávní vztah, nýbrž o tzv. švarcsystém, kdy měla žalobkyně samostatně podnikat. Žalovaná však toto tvrzení žalované pokládá za účelové ve snaze zneužít skutečnost, že žalobkyně disponuje živnostenským oprávněním, přičemž dříve provozovala taxislužbu a podnikala v nákladní dopravě. Pro žalovanou prováděla práci od března do července 2021 na základě dohody o provedení práce ze dne 25. 2. 2021. Jako řidička měla ve společnosti přiděleny 2 kódy, pod kterými jezdila a byla zaevidována. Stejným způsobem žalovaná zaměstnávala i [jméno FO]. V dohodě o provedení práce i v potvrzení na cesty do místa výkonu práce se žalovaná společnost deklarovala jako zaměstnavatel. Místo výkonu práce bylo uváděno [adresa] a za zaměstnavatele jednal [jméno FO] Žalovaná společnost pracovala na přepravách se společností [právnická osoba]. Mezi nimi poté probíhalo i zúčtování přeprav. Na depu byly evidovány jednotlivé přepravy a tyto evidence byly mezi společnostmi přeposílány v počítačových sjetinách. Na základě těchto sjetin pak probíhala fakturace. Ve sjetinách je evidován řidič a dopravce (tj. žalovaná společnost, nikoliv žalobkyně). Pro žalovanou společnost žalobkyně pracovala na rozvozech z depa [adresa] a z depa [adresa]. Žalobkyně má také za to, že pokud byl překročen povolený limit odpracovaných hodin pro dohodu o provedení práce, tak to nemůže jít k tíži zaměstnance a je nutné pracovněprávní vztah posoudit jako klasický pracovní poměr. Při uzavírání dohody o provedení práce byla mezi žalobkyní a žalovanou vůle uzavřít pracovněprávní vztah, tedy závislou činnost. V rámci dohody o provedení práce nebylo jasné, jaká bude přesná pracovní doba, protože práce byla přidělována pracovním partnerem [právnická osoba]. V podstatě byla sjednána pouze doba do 31. 12. 2021 jako nejzazší termín pracovněprávního vztahu. Rozsah práce i případné překročení limitu pracovní doby při dohodě o provedení práce nebyl závislý na zaměstnanci ale na zaměstnavateli, případně pověřené osobě - společnosti [právnická osoba]. Tato skutečnost byla oběma stranami dohody akceptována, a tedy nelze říci, že by možnost překročení limitu odpracovaných hodin vyloučily. Pokud by však byla překročena hodinová doba, tak je evidentní, že byly sjednány základní náležitosti pracovní smlouvy (den nástupu, místo výkonu, druh práce). Obě strany tedy postupovaly jako v případě sjednání řádného pracovního poměru. Žalobkyně konala práci a žalovaná práci prostřednictvím pověřené osoby přidělovala, fakturovala a nechala si proplácet. Formulář dohody o provedení práce byl připraven žalovanou společností jako zaměstnavatelem, neboť v případě jiných pracovníků, je pro dohodu použit stejný typ dokumentu. Žalobkyně je toho názoru, že i v případě neplatnosti pracovněprávního vztahu jí náleží odměna za vykonanou práci z titulu bezdůvodného obohacení. Měsíční částka ve výši 25 000 Kč vyplácená žalobkyní je částkou paušální a představovala 250 hodin práce x 100 Kč/hodina podle dohody o provedení práce. Poté co byl soudem vyžádán přehled jízd žalobkyně z depa [adresa] a [adresa] upravila žalobkyně uváděný přehled jízd, uvedla, že považuje za nesporný přehled jízd z depa [adresa], dle kterého vykonala 57 hodin 15 minut, dále uvedla, že dle přehledu jízd z depa [adresa] vykonala v roce 2021 v březnu 215 hodin 8 minut, v dubnu 238 hodin 46 minut, v květnu 165 hodin 8 minut, v červnu 197 hodin 22 minut a v červenci 109 hodin 47 minut.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává s odůvodněním, že žalovaná s žalobkyní nikdy žádnou pracovní smlouvu ani jinou dohodu neuzavřela. Žalobkyně nikdy nebyla zaměstnankyní žalované společnosti. Žalobkyně byla přítelkyní syna pana [jméno FO] (tj. partner majitelky a jednatelky žalované společnosti), přičemž dříve spolupracovala se společností [právnická osoba] zabývající se přepravou zásilek. Následně se však žalobkyně rozhodla osamostatnit a začala podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná pod vlastním IČO. Žalobkyně přišla za žalovanou s tím, že si od ní chce zapůjčit vozidla a bude samostatně podnikat a starat o rozvoz zásilek. Dohoda spočívala v tom, že žalovaná žalobkyni zapůjčí vozidla s pohonnými hmotami a částka představující nájem za vozidla bude odečtena od zisku žalobkyně. Tato dohoda byla uzavřena ústně v únoru 2021. Předmětná vozidla měla žalobkyně využívat celý měsíc, resp. celkem 22 dní (víkendy byly zdarma). Za jejich užívání měla žalobkyně platit denně částku ve výši 1 500 Kč za vozidlo. Tato částka se finálně násobila počtem pronajatých vozů, počtem dnů a následně se k tomuto přidala ještě spotřebovaná nafta. Žalobkyně žalované společnosti přislíbila, že za odjeté trasy budou vystaveny faktury, tyto však nikdy nezaslala. Konstrukce podnikání byla taková, že společnost [právnická osoba] si od žalované společnosti objednala dopravu a žalovaná společnost si následně dopravu objednala u žalobkyně, která si pronajatá vozidla a spotřebované pohonné hmoty započítávala. Tvrzení žalobkyně, že byla zaměstnána na základě dohody o provedení práce je tak nepravdivé a zcela účelové, což prokazuje SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovaným (panem [jméno FO].). Nejednalo se o vztah pracovněprávní ale o vztah mezi podnikateli. Žalovaná zpočátku uvedla, že dohoda o provedení práce byla žalobkyni vydána pouze kvůli covidovým omezením, aby se v té době mohlo jezdit, později žalovaná uvedla, že dohodu nikdy nevydala. Žalovaná uvedla, že se jednalo pouze o domněnku, že pokud by dohoda podepsána byla, mohla být jen fiktivní s ohledem na covid situaci. Stejně tak nebyla nikdy uzavřena dohoda o provedení práce se svědkem [jméno FO]. Řidič uvedený v knize jízd může být zaměstnanec i obchodník. Svědek [jméno FO] byl partnerem žalobkyně, pracoval pro [právnická osoba], pro žalovanou svědek nikdy nepracoval. Žalobkyně si práci s [právnická osoba] obstarala prostřednictvím pana [jméno FO], dispečera [právnická osoba]. [právnická osoba] samo vystavovalo faktury jménem žalované za odvedenou práci s hlavičkou žalované. [právnická osoba] a žalovaná nikdy neuzavřeli smlouvu o spolupráci, žalovaná nikdy takovouto dohodu nepodepsala a není jí dohoda známa. Dohoda o provedení práce mohla být zfalšována žalobkyní, která měla přístup k razítku společnosti. Jediný, kdo pracoval pro žalovanou na dohodu o provedení práce, byl syn zástupce žalované. Z rozpisů časů jízd dle žalované nic nevyplývá.

3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem dne 14. 6. 2023, č. j. 42 C 353/2021-170, tak, že zamítl žalobu s nárokem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč (výrok I.), dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení ve výši 47 916 Kč (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání (proti výroku I. i II.). Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2023, č. j. 23 Co 226/2023-211, byl rozsudek zdejšího soudu zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na protichůdné výpovědi jednotlivých svědků a rozpory výpovědí svědků s tvrzeními samotných účastníků či listinnými důkazy. Z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu není zřejmé, jaká konkrétní skutková zjištění o sporných otázkách měl zdejší soud po provedeném dokazování za prokázaná a kterým svědkům (ne)uvěřil a proč. Zdejší soud by se tak měl zabývat věrohodností jednotlivých svědeckých výpovědí. Zejména pak odvolací soud poukázal na rozpory ve výpovědích ohledně uzavřených dohod o provedené práce mezi žalovanou a žalobkyní a svědkem [jméno FO]. Zdejší soud by se měl zabývat tím, zda a případně kdo za žalovanou tyto dohody uzavřel. Pokud žalovaná bude nadále tvrdit, že se jednalo pouze o simulované právní jednání s tím, že skutečnou vůlí účastníků nebylo uzavření této smlouvy, pak v tomto směru tíží žalovanou důkazní břemeno, v tomto směru by žalovaná měla být zdejším soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud však dle tvrzení žalované měla být dohoda uzavřena z důvodu covid omezení, proto aby „se mohlo jezdit“, je třeba se zabývat i věrohodností tohoto tvrzení zejména za situace, že dle žalované měla mít žalobkyně zároveň i živnostenské oprávnění. Odvolací soud dále nesouhlasil s právním názorem zdejšího soudu, že by předmětná dohoda o provedení práce uzavřená s žalobkyní mohla být neplatná pro překročení časového limitu, neboť doba trvání byla omezena právě na zákonný limit. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem zdejšího soudu, že by z provedeného dokazování bylo zřejmé, že zákonem stanovený limit 300 odpracovaných hodin v kalendářním roce byl překročen. Je třeba zjistit skutečný počet odpracovaných hodin žalobkyní. Je třeba se případně zabývat i tím, zda mezi účastníky řízení vznikl pracovněprávní vztah, tedy zda žalobkyně vykonávala závislou práci. Skutečnost, zda žalobkyně vykonávala závislou práci, rozhodně nelze dovozovat ze skutečnosti, jak byla žalobkyně evidována u zdravotní pojišťovny. Dále odvolací soud poukázal na procesní pochybení zdejšího soudu, když jako svědka vyslechl i [jméno FO], který se jakožto účastník (spolu s právním zástupcem žalované) zúčastnil ústního jednání dne 24. 8. 2022 a byl na tomto jednání přítomen jak u provádění listinných důkazů, tak u výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], dále pak měl [jméno FO] vědomost i o obsahu výpovědi svědka [jméno FO]. Dále odvolací soud vytkl zdejšímu soudu neprovedení časového přehledu jízd žalobkyně z depa [adresa] a přehledu, kolik tento objem práce v jednotlivých měsících představuje fakturaci provedenou dopravcem, a nevyjádření se v rozsudku k provedené SMS komunikaci mezi žalobkyní a svědkem [jméno FO] Žalovaná v řízení dosud jednoznačně neprokázala uzavření a realizaci tvrzené podnikatelské dohody ani své tvrzení, že žalovanou poskytnutá odměna žalobkyni odpovídá žalobkyní provedené činnosti a parametrům sjednané dohody. Pokud zdejší soud dojde k závěru, že mezi účastníky řízení nebyla platně uzavřena dohoda o provedení práce a žalobkyně zároveň nevykonávala závislou práci v pracovněprávním vztahu, je třeba posoudit nárok žalobkyně i z titulu bezdůvodného obohacení a k tomuto dát žalované poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

4. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu doplnil dokazování a blíže zabýval věrohodností svědků a jejich výpovědí a tvrzeními účastníků. Soud hodnotil všechny povedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkaz v jejich vzájemné souvislosti. Po provedeném dokazování byl zjištěn níže uvedený skutkový stav:

5. Dne 25. 2. 2021 byla uzavřena dohoda o provedení práce, dle níž se žalobkyně, jako zaměstnanec, zavázala pro žalovanou, jako zaměstnavatele, vykonávat práci na pozici pomocný řidič - závozník. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od 1. 3. 2021 do vyčerpání zákonem povoleného rozsahu práce, maximálně však do 31. 12. 2021. Za vykonanou práci náležela zaměstnanci odměna ve výši 100 Kč za hodinu. Odměna byla splatná na bankovní účet nebo platbou v hotovosti naproti podpisu zaměstnance. (prokázáno originálem dohody o provedení práce žalobkyně)

6. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 75 000 Kč. (prokázáno předžalobní upomínkou s dokladem o doručování)

7. Žalovaná vystavila žalobkyni potvrzení zaměstnavatele na cesty do místa výkonu práce (od 1. 3. 2021 do 31. 12. 2021) z důvodu probíhající pandemické situace v České republice. (prokázáno potvrzením zaměstnavatele na cesty do místa výkonu práce)

8. Společnost [právnická osoba] spolupracuje s žalovanou, vozidlo [SPZ] vykonává pro [právnická osoba] rozvoz zásilek. (prokázáno potvrzením o spolupráci z 1. 3. 2021)

9. Na bankovní účet žalobkyně č. [č. účtu] vedený u [název banky] byla z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného ve prospěch „[žalovaná]“ dne 3. 5. 2021 připsána platba ve výši 25 000 Kč označená jako VS121 [jméno žalobkyně], dne 25. 5. 2021 platba ve výši 7 400 Kč označená jako VS121 [jméno žalobkyně] - doplatek fa. 121 a dne 3. 6. 2021 platba ve výši 25 000 Kč označená jako VS221, [jméno žalobkyně] 2/21. (prokázáno výpisy z účtu žalobkyně)

10. Žalovaná společnost je zapsaná v obchodním rejstříku pod obchodní firmou [právnická osoba] s datem vzniku a zápisu dne [datum]. Předmětem jejího podnikání je výroba, obchod a služby uvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jediným jednatelem a společníkem žalované je [jméno FO], nar. [datum]. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku)

11. Žalobkyně má dluh na zdravotním pojištění u [zdravotní pojišťovna], přičemž do dubna 2021 byla vedena jako samoplátce s pojistným ve výši 2 052 Kč a od května 2021 byla vedena jako osoba samostatně výdělečně činná se zálohou na pojistné ve výši 2 393 Kč. (prokázáno vyúčtováním pojistného na veřejné zdravotní pojištění)

12. Svědek [jméno FO] a žalovaná uzavřeli dne 25. 2. 2021 dohodu o provedení práce na pozici pomocný řidič - závozník. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od 1. 3. 2021 do vyčerpání zákonem povoleného rozsahu práce, maximálně do 31. 12. 2021. Za vykonanou práci náležela zaměstnanci odměna ve výši 100 Kč za hodinu. Odměna byla spatná na bankovní účet nebo platbou v hotovosti naproti podpisu zaměstnance. (prokázáno kopií dohody o provedení práce [jméno FO])

13. Žalobkyně je evidována v systému tzv. knihy řidičů pod číslem[Anonymizováno][hodnota] (depo [adresa]) a [hodnota] (depo [adresa]). Žalobkyně pro žalovanou jezdila v evidovaném období od 1. 3. 2021 do 28. 7. 2021. Spolu s žalobkyní jsou zde evidováni i [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. (prokázáno výpisem z knihy řidičů)

14. Žalobkyně je evidována v přehledu jízd z depa [adresa], a to jako kurýr (kód [číslo]), pro dopravce žalovanou. Žalobkyně v období od 1. 6. 2021 do 10. 6. 2021 vykonala 7 jízd, celkem se jednalo o 57 hodin 15 minut. (prokázáno přehledem jízd)

15. Žalované, jako dodavateli, byla společností [právnická osoba], jako odběrateli, fakturou č. [hodnota] vyfakturována dne 30. 6. 2021 za rozvoz zásilek částka 198 250,41 Kč. Fakturou č. [hodnota] byla žalované, jako odběrateli, společností [právnická osoba], jako dodavateli, vyfakturována dne 2. 7. 2021 za pronájem čtečky částka 1 820,45 Kč. Jednostranným zápočtem pohledávek a závazků z 20. 7. 2021 byla na fakturu č. [hodnota] započtena faktura č. [hodnota]. (prokázáno fakturami a jednostranným zápočtem)

16. Finanční a administrativní ředitel společnosti [právnická osoba] [jméno FO] sdělil, že přehledy jízd žalobkyně (kurýrní číslo [hodnota] a [hodnota]) jsou evidovány pouze v jejich databázi. V příloze zaslal přehled jízd z depa Zdiby ve formátu .xlsx, kde jsou přehledně vyobrazeny jednotlivá data a časy manipulace žalobkyně se zásilkami. Celý postup probíhá tak, že kurýr přijede na depo, převezme zásilky, srovná si trasu a následně všechny zásilky podle trasy načte do čtečky. K těmto zásilkám dostane vytištěnou sestavu a vyjíždí na trasu. U každé zásilky je pak vidět přesný čas doručení zásilky příjemci. (prokázáno ze sdělení [jméno FO] z [právnická osoba])

17. Žalobkyně je evidována v přehledu jízd z depa [adresa], a to jako kurýr (kód [hodnota] a [hodnota]), pro dopravce žalovanou. Celý proces probíhá tak, že kurýr přijede na depo, převezme si zásilky, srovná si trasu a následně si všechny zásilky podle trasy načte do čtečky, k těmto zásilkám dostane vytištěnou sestavu a vyjíždí na trasu. Žalobkyně v období květen, červen, červenec roku 2021 odpracovala celkem 448 hodin (konkrétně v květnu 165 hodin, v červnu 197 hodin a v červenci 86 hodin). (prokázáno přehledem jízd z depa [adresa] ve formátu .xlsx uloženému na CD)

18. Dne 1. 3. 2021 [jméno FO] zaslal v 23:51 hodin žalobkyni SMS zprávu ve znění: „Dnes to bylo fakt dobrý.“, na tuto zprávu mu žalobkyně poděkovala; dne 2. 3. 2021 v 17:57 hodin zaslal [jméno FO] žalobkyni SMS, ve které se jí zeptal, v kolik bude v servisu; dne 9. 3. 2021 informovala žalobkyně [jméno FO] o tom, že vyjíždí; dne 1. 4. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] SMS, ve které se ho zeptala na tankování do vozidla [značka] z důvodu, že je úplně prázdné; dne 26. 4. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] zprávu, ve které se ho zeptala: „jak to vypadá s výplatou?“; dne 30. 4. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] číslo svého účtu a své IČO, následně mu zaslala zprávu, ve které se ho zeptala, zda peníze stihnou dojít dopoledne, aby mohla zaplatit nájem; následně dne 30. 4. 2021 zaslal [jméno FO] žalobkyni zprávu, ve které jí sdělil, že jí poslal 25 000 Kč, zbytek odpočítá a pošle jako druhou platbu; dne 15. 5. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] zprávu, ve které ho požádala o zaslání papíru od bývalého dopravce na daně, dále se zeptala, jak to vypadá se zbytkem peněz, které jí měl doposlat; dne 17. 5. 2021 zaslal [jméno FO] žalobkyni zprávu, ve které ji sdělil, že podklady od [jméno FO] má v e-mailu, celkový výnos 3/2021 je 34 198 Kč, na jízdy 32 400 Kč, z fakturace jsou odečteny veškeré náklady, výnos je zůstatek; na tato sdělení žalobkyně reagovala zprávou, ve které uvedla, že to jsou docela veliké náklady; v následující zprávě [jméno FO] žalobkyni sdělil, že jí odraz nákladů sděloval již na začátku, sazba na vozidlo je cca 2 500 Kč/den a 1 500 Kč je náklad i když auto nejede, když budou auta vlastní, náklad se sníží, ale ne o moc, 1 nebo 2 auta zisk nevygenerují, na to je potřeba mít alespoň 6 aut, ale ne stojících; v následující zprávě [jméno FO] žalobkyni sdělil, že jí slíbil pomoc v zajištění vozidel a PHM, žalobkyně měla zajistit práci pro ně, mají 4 auta a z toho 2 stojí, není a neměl to být jeho byznys, ale žalobkyně, pokud žalobkyně chce, aby to fungovalo, musí zatlačit; v následující zprávě žalobkyně uvedla, že to chápe; v následující zprávě [jméno FO] žalobkyni sdělil, že vystoupila z prostředí zaměstnanců a vstoupila do světa podnikatelů; dne 21. 5. 2021, 27. 5. 2021 a 2. 6. 2021 se žalobkyně dotazovala [jméno FO] na peníze; dne 14. 6. 2021 zaslal [jméno FO] žalobkyni zprávu, ve které se jí dotazoval na částku dobírky; následně žalobkyně ve zprávě sdělila: „66936“; dne 21. 6. 2021 zaslal [jméno FO] žalobkyni zprávu, ve které jí sdělil, že mu stále nedorazila [depo]; žalobkyně následně ve zprávě sdělila, že jí říkal, že to pošle, řekne mu znova; dne 29. 6. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] zprávu, ve které se ho zeptala, jestli bude nějaký doplatek výplaty; [jméno FO] na tuto zprávu žalobkyni sdělil, že bude; dne 1. 7. 2021 urgovala žalobkyně [jméno FO] o výplatu z důvodu, že potřebuje zaplatit nájem; dne 26. 7. 2021 se žalobkyně [jméno FO] zeptala, jak to vypadá s výplatou, potřebuje zaplatit nájem; výplatu žalobkyně následně urgovala dne 30. 7. 2021 a dne 31. 7. 2021; ve zprávě ze dne 31. 7. 2021 žalobkyně [jméno FO] sdělila, že do práce chodila, nikdo nedostává výplatu po 2 měsících; následně [jméno FO] zaslal žalobkyni zprávu, ve které jí sdělil, že nechápe podstatu podnikání, nedostává výplatu, ale fakturu, po odečtení nákladů fakturuje to, co vydělá, celé to byl její job, ne jeho; následně žalobkyně [jméno FO] ve zprávě sdělila, že vozila vše, co tam bylo; následně [jméno FO] ve zprávě žalobkyni sdělil, že ve středu řekla „[jméno FO]“, že nastupuje do nové práce, toto jemu ale neřekla, nemusela do toho dát žádné svoje peníze, nedali jí peníze do firmy, ale fakturují oni; následně [jméno FO] žalobkyni sdělil, že je sama za sebe; ve zprávách ze dne 4. 8. 2021 [jméno FO] žalobkyni sdělil, že přišla s tím, že chce jezdit, ale nemá cash flow, žádala o auta a PHM, vše ji zajistili, jen zaměstnanec předpokládá, že dostává peníze za to, že chodí do práce, podnikatel ví, že to nestačí, žalobkyni pošle tabulku, kde to bude spočítaný, pak mu může žalobkyně poslat rovnou fakturu. (prokázáno SMS komunikací mezi žalobkyní a [jméno FO])

19. Žalobkyně v SMS komunikaci s [jméno FO] řešili mj. komunikaci s [jméno FO], dodávky, jízdy, peníze/výplatu, které má žalobkyni [jméno FO] poslat. Žalobkyně ve zprávě [jméno FO] napsala, že si chtěla něco budovat s jeho pomocí ([jméno FO]). Dále žalobkyně ve zprávě napsala, že ([jméno FO]) „jako každý zaměstnavatel za každý měsíc zaměstnanci musí zaplatit“; na tuto zprávu [jméno FO] reagoval zprávou: „To máš pravdu to musí“. Dne 27. 7. 2021 zaslala žalobkyně [jméno FO] zprávu, ve které mu sdělila, že jde ve čtvrtek podepsat papíry kvůli nové práci, ve čtvrtek/pátek nemůže, protože tu práci potřebuje; na tuto zprávu reagoval [jméno FO] zprávou, ve které žalobkyni sdělil, že jde zase narychlo shánět někoho za něj do práce. (prokázáno SMS komunikací mezi žalobkyní a [jméno FO])

20. Žalobkyně v SMS komunikaci s [jméno FO] řešila, že jí bývalý zaměstnavatel [jméno FO] přemlouval, aby se vrátila zpět pracovat k němu, že u něj má vždy dveře otevřené. Žalobkyně zmiňovala, že bude jezdit na sebe, protože je to tak lepší. Maximálně může chodit k předchozímu zaměstnavateli pomáhat, když bude málo práce. Závěrem textové komunikace žalobkyně p. [jméno FO] sdělovala, že mu říkala už dříve, že půjde jezdit k ní. (prokázáno SMS komunikací mezi žalobkyní a [jméno FO])

21. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobkyně je jeho kolegyně z práce. Oba byli řidiči u žalované. Pracoval na dohodu o provedení práce, kterou uzavíral za stejných podmínek a ve stejný den jako žalobkyně. Covid omezení nebyl důvodem uzavření dohody o provedení práce. Z této smlouvy mu nebylo zaplaceno ničeho, nijak o výplatu pana [jméno FO] neurgoval. Společnost však nežaloval. Obvykle se jezdilo na dva kódy, ale někdy jezdil i se žalobkyní na jednu čtečku. Jeden byl řidič a druhý byl závozník. Jeho dohodu o provedení práce podepisoval pan [jméno FO] Žalobkyně nebyla jeho zaměstnavatelem. Výkaz práce probíhal tak, že uzavírka se dělala po odvezení balíků a doklady měla k dispozici žalobkyně. Jezdilo se až na základě podepsané dohody o provedení práce, avšak detaily uzavření dohody si již nepamatuje. Depo patřilo společnosti [právnická osoba], ale dopravcem byla žalovaná. Denně svědek najezdil i 20 hodin, takto to vydržel měsíc. [jméno FO] se svědek bál. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

22. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že společnost, u které svědek pracuje, má pracovní vztah s žalovanou společností. Tento vztah se týká rozvozů. Řidiči jsou problémem žalované společnosti, jejich společnost pouze přiděluje řidičům kódy. Žalobkyně vystupovala jako kurýr. U nich ve společnosti se střídalo asi 6 kurýrů včetně svědka [jméno FO] Rozdíl mezi kurýry nebyl, pouze v kvalitě práce. Fakturace šla mimo něj, společnost zasílala faktury přímo na dopravce. K předloženému přehledu jízd z depa [adresa] svědek uvedl, že každý řádek je denním výkonem kurýra, je zde uvedena společnost, pod kterou jezdí. Tuto sjetinu kurýři neznají, chodí na e-mail dopravci. Má za to, že smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalovanou existovala. [jméno FO] znal dříve než žalobkyni. Je běžné, že na trase jezdí s kurýrem i závozník. To se však děje v případě, když je hodně práce anebo se někdo zaučuje. Dohodu o provedení práce žalobkyně neviděl. V předmětnou dobu společnost [právnická osoba] půjčovala automobily za 1 000 - 1 200 Kč denně. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

23. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že žalobkyně je jeho bývalá kolegyně. Svědka [jméno FO] zná od vidění. Párkrát pro něj rozvážel (asi 10 jízd), zaplaceno však nedostal. Pracoval pouze na základě ústní dohody, dohodu o provedení práce neměl, zaplaceno za práci nedostal. Většina dopravců dělá bez smlouvy. Přidělení kódů sděluje dopravce. Pracoval jako dispečer v Uhříněvsi pro společnost [právnická osoba] a pro žalovanou společnost rozvážel balíčky. Přišel za ním buď svědek [jméno FO], nebo žalobkyně. Jezdil buď osobním autem, nebo dodávkou od svědka [jméno FO]. Žalobkyni znal dříve, než svědka [jméno FO] Žalobkyně jezdila také pro pana [jméno FO]. [jméno FO] jezdil pro společnost [právnická osoba]. Poté žalobkyně jezdila pro žalovanou společnost, následně žalovaná dostala peníze od společnosti [právnická osoba]. Nakonec žalobkyně jezdila na sebe pro společnost [právnická osoba]. Od kdy pracovala žalovaná pro společnost [právnická osoba] neumí časově zařadit. Ve [adresa] s ním byla pro kód žalobkyně. Nevzpomíná si, že by vyjížděl nějaké jiné sjetiny. Pro žalobkyni vyjížděl 3 sjetiny týkající se roku 2020 v počtu adres a balíků, týkající se pana [jméno FO]. O jejím živnostenském listu má povědomí, avšak neví, zda žalobkyně pracovala v zaměstnaneckém poměru nebo na živnost. Od kdy jezdila žalobkyně na sebe, neumí svědek časově zařadit. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

24. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že pracoval jako zástupce na plnou moc pro žalovanou společnost. Se žalobkyní neuzavřel žádný pracovněprávní vztah. Dohodu o provedení práce se žalobkyní a svědkem [jméno FO] nepodepsal. Přišel za ním jeho syn se žalobkyní, že tato by chtěla podnikat. Neměla v té době auto ani kapitál. Po spočítání měsíčních výdělků svědek žalobkyni pronajal vozidla a zajistil tankovací kartu. Žalovaná společnost byla pouze investorem. Dne [datum] přišel e-mail od pana [jméno FO] (tj. hlavní dispečer) s tabulkou jízd, aby viděl možný výnos. Žádného řidiče žalobkyně dříve neznal. Nebyl to jeho obchod. Řidiče měla vyplácet sama žalobkyně, a to ze zisku, který činil 33 000 Kč. [jméno FO] byl předchozí zaměstnavatel žalobkyně. Nikdy neměl se společností [právnická osoba] žádnou smlouvu, dohoda byla na platby žalované a vozidlo a pohonné hmoty zůstaly žalované. [jméno FO] žalovaná vyplácela výjimečně, když ho nevyplatila žalobkyně. Nájemní smlouva na pronajatá vozidla neexistuje. Vše bylo stanoveno v SMS zprávách, odečítalo se to z faktur. Nájmy jsou v účetnictví, spolupráce trvala 6 měsíců do července 2021, kdy se jezdilo [právnická osoba]. Svědek netuší, proč je u společnosti [právnická osoba] označen jako dopravce, žalovaná společnost totiž [právnická osoba] nefakturovala, bylo to naopak. Fakturu vystavila společnost [právnická osoba] jménem žalované a dlužníkem byla společnost [právnická osoba]. Žalobkyně nebyla zaměstnankyní, ale podnikatelkou. Žalovaná společnost nedostala od žalobkyně fakturu za květen, červen, červenec roku 2021. Bez faktury neumí peníze vyplatit. První platby za předchozí období byly vyplaceny na bázi důvěry. K fakturaci byla žalobkyně vyzývána skrze řidiče - pana [jméno FO]. Syn svědka nebyl řidičem, ale musel reagovat na situaci, aby žalovaná nedostala pokutu od společnosti [právnická osoba]. Svědek neví, proč měli být penalizováno, když nebyli v žádném vztahu. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

25. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že se společností [právnická osoba] byla domluvena doprava. Se žalobkyní se navzájem znali, dokonce i intimně. Žalobkyně měla nápad jezdit pro [právnická osoba], načež svědek kontaktoval svého otce a společně zařídili vozidla a pohonné hmoty. Pak už se žalobkyně domlouvala sama s jeho otcem. Žalobkyně měla fakturovat, avšak neví, zda to tak dělala. Žalobkyně o sobě říkala, že je OSVČ. Zakázky jezdil na její pokyn, když bylo potřeba. Někdy jednou za 14 dní, někdy i celý týden. Nikdy mu nebylo zaplaceno. Svědek neví, jak pan [jméno FO] vyplácel ostatní řidiče, měl nějaké problémy s penězi. Na [právnická osoba] si všechny věci domlouvala žalobkyně sama, svědek nic nedomlouval. Neví, zda něco domlouval jeho otec. Neví, ani jak žalobkyně fakturovala. Domluva se žalobkyní byla taková, že když přijdou peníze, tak něco svědkovi dá, měli v té době spolu vztah. Žalovaná společnost si měla brát pouze peníze za auta a pohonné hmoty, zbytek zůstal žalobkyni. Na placení si nikdy nestěžoval. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

26. Výslechem svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že s žalobkyní se seznámil ve společnosti [právnická osoba][Anonymizováno]v roce 2020 nebo 2021. Žalovanou společnost poznal, až když začal jezdit pro žalobkyni. V průběhu ježdění pro společnost [právnická osoba] se seznámil se svědkem [jméno FO] i se svědkem [jméno FO] Byl řidičem, najala ho žalobkyně. Smlouvu mu nedodala, jezdil pro ni 3 měsíce. Měli spolu intimní vztah. Zaplatila mu nějaké peníze, ale ne všechno. Závozníci s nimi do [právnická osoba] nejezdili. Celkem ve společnosti jezdilo zhruba 20 vozidel. Svědek slyšel i o pokutách, které bylo společnosti [právnická osoba] nutné platit. O jakékoliv fakturaci nic neví. Svědek věděl už z dřívější doby, že žalobkyně má živnost, ale údajně jí měla pozastavenou. Platby mezi společnostmi napříč nezná. Dne 20. 4. 2022 mu přišlo upozornění o odstraňování jeho zpráv z mobilního telefonu. Zbývající korespondenci mezi ním a žalobkyní předal svědkovi [jméno FO], jelikož to považoval za důležité. V té době měl pouze tuto práci. Jezdilo se asi 10 hodin denně, od pondělí do pátku. Vše se vykazovalo ve výkazech a odevzdávalo se na dispečink. Peníze odevzdával buď do bankomatu nebo na poštu. Peníze měly jít společnosti [právnická osoba]. Tento postup mu sdělila žalobkyně, svědek ho však znal už od přechozího zaměstnavatele. Žalobkyně mu sdělila, že má jezdit pro ni, protože u ní bude mít více peněz. Skutečnost, že měl svědek dříve pracovní smlouvu u pana [jméno FO] a potom u žalobkyně, nebyl problém. V předchozím zaměstnání měl pracovní smlouvu a byl vyplácen hotově. Svědek [jméno FO] ho nevyplácel. Na základě čeho jezdil pan [jméno FO] netuší. Od žalobkyně dostal zaplaceno 20 000 Kč najednou, doklad o tom nemá, neví, za jaké to bylo období. (prokázáno výslechem svědka [jméno FO])

27. Výslechem žalobkyně [jméno žalobkyně] bylo prokázáno, že pracovala jako řidič pro pana [jméno FO]. [jméno FO] měl pracovní poměr se společností [právnická osoba]. Jezdila však i něco jiného. Dvakrát až třikrát týdně. Trasy žalované poslal [jméno FO] pan [jméno FO], se kterým měla dlouhodobý vztah. S žalovanou společností fungovala skrze svědka [jméno FO], kdy dala podnět, že trasy budou volné. Svědek [jméno FO] po ní nechtěl živnostenský list, pouze IČO. Slovo výplata v SMS zprávě a slovní spojení doplatek faktury 121 nijak neřešila. Neví, proč tam byl tento dovětek. Předmětná komunikace vznikla v době, kdy žalobkyně nedostala již 2 měsíce zaplaceno. Slovo výplata v textové komunikaci se myslí výplata zaměstnanci. Měla na ni nárok, což potvrdil i svědek [jméno FO]. Nikdy nevyplácela pana [jméno FO]. Částka, kterou obdržela, neodpovídala odjetým hodinám, proto se bránila. Dohodu o provedení práce s ní podepsal svědek [jméno FO]. Bylo to u něj, když jí předával první dodávku. Byl u toho přítomen také svědek [jméno FO]. (prokázáno výslechem žalobkyně [jméno žalobkyně]).

28. Pokud soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

29. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) závislá práce je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

30. Podle § 2 odst. 2 ZP závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

31. Podle § 3 ZP závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

32. Podle § 20 ZP nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.

33. Podle § 33 odst. 1 ZP se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

34. Podle § 34 ZP odst. 1 musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, dále místo výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, dále den nástupu do práce.

35. Podle § 34 ZP odst. 2 pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

36. Podle § 36 ZP pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

37. Podle § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

38. Podle § 110 odst. 1 ZP za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

39. Podle § 110 odst. 2 ZP se stejnou prací nebo prací stejné hodnoty rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

40. Podle § 555 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

41. Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že se jednalo o pracovněprávní poměr založený na platně uzavřené dohodě o provedení práce, naproti tomu žalovaná společnost tvrdila, že se jednalo o podnikatelský vztah sjednaný mezi dvěma podnikatelskými subjekty. V řízení tak bylo sporné, zda byl mezi účastníky vztah pracovněprávní nebo podnikatelský. Dále pak bylo sporné, zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda o provedení práce. V řízení nebylo sporné, že žalobkyně skutečně jízdy z depa [adresa] a z depa [adresa] vykonávala, účastníci učinili nesporným přehled jízd z depa [adresa] (bod 14 tohoto rozsudku).

42. Soud se v prvé řadě zaobíral věrohodností vyslechnutých osob s přihlédnutím k jejich vzájemným osobním vazbám, a také k tomu, zda jednotlivé verze korespondují vzájemně či s jinými provedenými důkazy. Po zhodnocení obou předložených verzí soud uzavřel, že věrohodnější je ta prezentovaná žalobkyní, korespondující se svědeckou výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kdy výpovědi těchto svědků má soud rovněž za věrohodné, a dále pak s předloženými dohodami o provedení práce, potvrzením zaměstnavatele na cesty do místa výkonu práce, fakturami vystavenými společností [právnická osoba] a přehledy jízd.

43. Co se týče výpovědi pana [jméno FO] soud se v prvé řadě zabýval jeho vztahem k žalované a k samotnému řízení před soudem. S ohledem na skutečnost, že pan [jméno FO] se jakožto účastník zúčastnil soudního jednání dne 24. 8. 2022, a byl tak přítomen jak u provádění listinných důkazů, tak u výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], je zřejmé, že svědek měl povědomí o obsahu spisu. Dále nelze odhlédnout, že třebaže pan [jméno FO] není společníkem ani jednatelem žalované, z provedených důkazních prostředků je zřejmé, že pan [jméno FO] byl osobou fakticky za žalovanou jednající (toto vyplývá jak z výpovědí svědků, tak z provedené SMS komunikace mezi tímto svědkem a žalobkyní). Jeho výpověď tak lze hodnotit spíše než jako výpověď svědeckou jako výpověď účastnickou. Co se týče obecné věrohodnosti pana [jméno FO] je zřejmé, že s ohledem na jeho faktické angažmá u žalované má zájem na výsledku tohoto řízení. Dále pak nelze odhlédnout od napjatých vztahů mezi jím a žalobkyní, které které vyplývají rovněž ze zmíněné SMS komunikace. Výpověď tohoto svědka se nadto rozcházela s výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO] i [jméno FO], a to zejména co do možného pracovního/podnikatelského vztahu s žalobkyní, uzavřených dohod o provedené práce či spolupráci s [právnická osoba]. [jméno FO] například uvedl, že žalovaná společnost nedostala od žalobkyně fakturu za květen, červen, červenec roku 2021, bez faktury neumí peníze vyplatit. V řízení byla provedena obsáhlá výše zmíněná SMS komunikace, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně žádala pana [jméno FO] o zaslání peněžních prostředků, pan [jméno FO] ji nikdy nijak nevyzval k zaslání či doložení faktury, naopak toto téma oddaloval a nezaslání peněžních prostředků zdůvodňoval například chybou účetní. Výpověď tohoto svědka tak má soud za nevěrohodnou.

44. Dále má soud za nevěrohodnou svědeckou výpověď svědka [jméno FO] Svědek uvedl, že zakázky jezdil na pokyn žalobkyně. Toto se však rozchází s tvrzením žalované, že svědek jezdil na dohodu pro žalovanou společnost. Skutečnost, že by svědek jezdil dle pokynu žalobkyně, která mu dle jejich domluvy měla po té, co jí přijdou peníze něco dát, nevyplývá ani z jejich vzájemné SMS komunikace. Z této komunikace naopak vyplývá, že žalobkyně si svědkovi ztěžovala na to, že jí pan [jméno FO] peníze nezasílá. Soud dále hodnotí jako nevěrohodnou výpověď svědka [jméno FO]. z důvodu, že se k podnikání žalované (která v té době byla jeho přítelkyní) téměř nijak nevyjádřil, když na řadu otázek nedokázal odpovědět. Svědek uváděl, že nevěděl, jaká byla domluva, jak žalobkyně fakturovala apod., z provedené SMS komunikace bylo však prokázáno, že žalobkyně byla v té době v kontaktu se svědkem, o situaci ohledně výplaty ho informovala a problém ohledně nezaslání peněz panem [jméno FO] s ním řešila. Z provedené SMS komunikace vyplývá, že svědek byl do celé situace vtažen a měl jistý přehled.

45. Dále má soud za nevěrohodnou svědeckou výpověď svědka [jméno FO]. Co se týká uvedení, že žalobkyně odstranila některé z jeho zpráv z mobilního telefonu, toto nebylo v řízení nijak doloženo a nevyplývalo ani ze samotné předložené SMS komunikace. Žalobkyně v SMS komunikaci svědkovi sdělila, že mu říkala, že půjde jezdit k ní, není však zřejmé, jaké období má žalobkyně na mysli. Toto již není v předložené SMS komunikaci ani dále rozvedeno.

46. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a panem [jméno FO] je zřejmé, že žalovaná chtěla pro žalovanou jezdit „sama“, z této komunikace ale rovněž vyplývá, že žalobkyně fakticky sama za sebe nejezdila, když ekonomicky byla zcela závislá na žalované, konkrétně na panu [jméno FO] který jí za její jízdy měl vyplácet odměnu. Pro posouzení vztahu mezi žalobkyní a žalovanou není rozhodné, jak pan [jméno FO] nebo sama žalobkyně tuto odměnu označovala (zda jako proplacení faktury, nebo jako výplatu, je běžné, že v neformální komunikaci se přesná terminologie nevyužívá). Rovněž (třebaže má soud výpověď pana [jméno FO] za nevěrohodnou) pan [jméno FO] uvedl, že pana [jméno FO] výjimečně vyplácela žalovaná, když ho nevyplatila žalobkyně. Není jasné, z jakého důvodu by žalovaná takto činila. Skutečnost, že žalovaná měla vyplácet pana [jméno FO] v případě, že by ho nevyplatila sama žalobkyně, může svědčit rovněž o finanční závislosti žalobkyně na žalované. Dále je nutné dodat, že skutečnost, že by měla žalobkyně vyplácet pana [jméno FO], nevyplývá ani z SMS komunikace mezi žalobkyní a svědkem [jméno FO]. Žalobkyně opakovaně svědkovi [jméno FO] psala, že peníze potřebuje na zaplacení nájmu a jídla, nikoli proto, že by měla z těchto peněž někoho platit.

47. Dále pak žalovaná v řízení uvedla, že nikdy neměla uzavřenou dohodu o spolupráci se společností [právnická osoba], toto tvrzení nemůže být pravdivé, když v řízení byla jednak provedena k důkazu dohoda o jejich spolupráci uzavřená dne 1. 3. 2021, dále pak jejich spolupráce vyplývala z provedených přehledu jízd žalobkyně z depa [adresa] a [adresa], dle kterých byla žalovaná evidována jako dopravce (nutno dodat, že přehled jízd z depa [adresa] označila žalovaná za nesporný), dále pak z faktury č. [číslo] a č. [číslo] (pozn. jejichž pravdivost však žalovaná sporuje), a dále pak z výpovědi svědka [jméno FO]. [jméno FO] vypověděl, že svědek [jméno FO] musel jezdit pro žalovanou, aby žalovaná nedostala pokutu od [právnická osoba], proč měla být žalovaná společností [právnická osoba] penalizována, když nebyly v žádném vztahu, pan [jméno FO] nedokázal zodpovědět.

48. Co se týká rozporu mezi výpovědí svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO], kdy svědek [jméno FO] uvedl, že se jezdilo až na základě uzavřené dohody, svědek [jméno FO] naproti tomu uvedl, že dohodu uzavřenou neměl, tyto rozpory nejsou dle soudu důvodem pro nepokládání jejich výpovědí za pravdivé, je běžné, že mezi zaměstnanci nejsou známy konkrétní vztahy a podoby pracovních poměrů a uzavřených smluv ve společnosti, soud tak nemá za to, že by svědci ohledně uvedeného lhali.

49. Soud se po posouzení tvrzení účastníků, věrohodnosti svědeckých výpovědí a listinných důkazů zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k zavření dohody o provedení práce, tedy zda mezi účastníky existoval pracovněprávní vztah ve formě dohody o provedení práce. Žalobkyně soudu předložila originál dohody o provedení práce, která dle jejího obsahu měla být uzavřena dne 25. 2. 2021 mezi žalobkyní, jako zaměstnancem, a žalovanou, jako zaměstnavatelem, v této dohodě byl sjednán druh práce: pomocný řidič - závozník, místo výkonu práce: [adresa] a okolí, a den nástupu do práce: 1. 3. 2021. Dohoda byla opatřena podpisy stran včetně otisku razítka žalované společnosti. Dohoda byla sjednána na dobu určitou od [datum] do vyčerpání zákonem povoleného rozsahu práce, maximálně však do 31. 12. 2021. Za vykonanou práci náležela žalobkyni odměna ve výši 100 Kč za hodinu. Tato dohoda tak splňuje veškeré zákonné požadavky. Pravost tohoto dokumentu v řízení sporovala žalovaná. Existenci této dohody potvrdil i svědek [jméno FO], který uvedl, že on i žalované byli řidiči u žalované, pracovali na dohodu o provedení práce, kterou uzavírali za stejných podmínek a ve stejný den. Svědek [jméno FO] doložil soudu doložila kopii jeho uzavřené dohody o provedení práce, která byla obsahově zcela totožná jako dohoda předložená v originálu žalobkyní. Po posouzení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že se jedná o platnou a pravdivou dohodu o provedení práce. Dále se při posouzení pravdivosti tvrzení účastníků soud přiklonil k tvrzení žalobkyně, která uváděla konzistentní tvrzení. Žalovaná zpočátku uzavření dohody sporovala, následně uvedla, že k uzavření dohody dojít mohlo v souvislosti s opatřeními spojenými s covid onemocněním, aby se mohlo jezdit, dále uváděla, že dohodu o provedení práce se svědkem [jméno FO] a s žalobkyní nikdy neuzavřela. Soud tak má za pravdivou výpověď svědka [jméno FO] a žalované, kteří shodně uvedli, že dohody byly podepsány svědkem [jméno FO]. Uzavření dohody o provedení práce bylo rovněž sporováno svědkem [jméno FO], výpověď tohoto svědka však soud hodnotil jako nevěrohodnou. Tento svědek vypověděl, že zakázky jezdil na pokyn žalobkyně, žalovaná však uvedla, že syn zástupce žalované (tedy svědek [jméno FO]) jezdil pro žalovanou na DPP (jako jediný). Rovněž svědek [jméno FO] vypověděl, že svědek [jméno FO] nebyl řidič. Co se týče výpovědi svědka [jméno FO], tento uvedl, že žalobkyně jezdila pro pan [jméno FO], poté pro žalovanou společnost, nakonec jezdila na sebe. Jednotlivá časová období však svědek nedokázal zařadit. Žalovaná k prokázání neplatnosti dohody o provedení práce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou nepředložila a ani nenavrhla žádné další důkazy. Žalobkyně tak unesla důkazní břemeno co do platnosti a pravosti této dohody. Soud má tak za prokázané, že došlo k uzavření platné dohody o provedení práce se žalobkyní. Soud se blíže nezabýval otázkou, zda byl pan [jméno FO] oprávněn uzavřít tuto dohodu a zda nedošlo k možnému překročení zástupčího oprávnění, v případě, že by pan [jméno FO] nebyl oprávněn tuto dohodu uzavřít, bylo by takovéto jednání neplatné pouze za situace, že by žalovaná bez zbytečného odkladu toto oznámila žalobkyni (srov. § 446 o.z.); dále i v případě, že by právní jednání (v daném případě uzavření dohody o provedení práce) nebylo učiněno ve formě, kterou vyžaduje ZP, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat, neboť již bylo započato s plněním, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou práci vykonávala (srovnej § 20 ZP).

50. Nedošlo-li k platnému sjednání dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a nejde-li o výslovné projevy vůle, je třeba vždy zkoumat, zda mezi účastníky nebyl navázán pracovní poměr; za sjednaný lze pokládat ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele s jeho vědomím vykonávat, za sjednané místo výkonu práce lze považovat to místo, v němž začal pracovat, a za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy takovou práci začal skutečně vykonávat. Pro zjištění, jaký právní vztah se mezi účastníky vytvořil, nejsou rozhodující subjektivní představy účastníků o jejich vztazích, nýbrž významné je – bez ohledu na to, jak účastníci následně hodnotí své právní postavení – posouzení obsahu projevů vůle, tedy zjištění, co bylo skutečně (výslovně nebo jen konkludentně) projeveno. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 3061/2020) S ohledem na skutečnost, že ke skončení pracovního poměru založeného uvedenou dohodou o provedení práce došlo po vykonání 300 hodin práce, a ke kterému tak došlo s ohledem na skutečnosti zjištěné z přehledu jízd z depa [adresa] a [adresa] v dubnu 2021, když žalobkyně vykonala v březnu 2021 celkem 215 hodin a v dubnu 2021 celkem 238 hodin, bylo ve věci dále nutné posoudit, zda se v případě vztahu mezi žalobkyní a žalovanou jednalo v období květen až červenec 2021 (žalované období) o výkon práce závislé nebo práce nezávislé.

51. S ohledem na ekonomickou výhodnost práce nezávislé došlo k vytvoření tzv. švarcsystému - k uzavírání namísto pracovního poměru obchodních smluv s osobami vlastnícími živnostenské oprávnění. Takovým obchodním vztahům v současné době brání § 3 ZP, dle něhož závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. v pracovním poměru nebo v právním vztahu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce. Pokud by smluvní strany chtěly občanskoprávní či obchodněprávní smlouvou zastřít pracovní smlouvu (popřípadě dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr), bylo by nutno aplikovat § 555 odst. 2 o.z. a posoudit tento vztah jako pracovněprávní, a nikoli obchodněprávní. Posouzení, zda jde o zastřené právní jednání, a tudíž zda se jedná o výkon závislé práce, bude vždy záviset od individuálního konkrétního případu. V případě závislé práce je mezi smluvními stranami dán vztah nadřízenosti a podřízenosti, zaměstnavatel má dominantní postavení. Zaměstnavatel je oprávněn dávat zaměstnanci pokyny a zaměstnanec je povinen tyto pokyny respektovat. Zaměstnanec je na zaměstnavateli osobně, hospodářsky či ekonomicky závislý (srovnej nález ÚS v Brně sp. zn. II. ÚS 69/03, rozhodnutí NSS v Brně č. j. 6 Ads 46/2013-35, č. j. 6 Ads 46/2013-35). Je nutné prokázat, že zaměstnanec osobně a soustavně vykonával práci jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů, přičemž se vůči zaměstnavateli nacházel v podřízeném vztahu. Odměna sice nepředstavuje samostatný definiční znak závislé, resp. nelegální práce, avšak pokud jedna osoba poskytne nebo přislíbí druhé za její činnost odměnu, jde o významnou skutečnost pro posouzení, zda mezi nimi existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti vyplývající z hospodářské závislosti zaměstnance na zaměstnavateli. (srovnej rozhodnutí NSS v č. j. 6 Ads 46/2013-35). Vztah podřízenosti zaměstnance vůči zaměstnavateli představuje nutně subjektivní kategorii. Rozhodující je tedy zejména to, zda zaměstnanec sám vnímá své postavení jako podřízené a to je důvodem, proč respektuje pokyny zaměstnavatele. Pobírání odměny představuje typickou skutečnost, která závislé postavení zaměstnance na zaměstnavateli věrohodně prokazuje. (rozhodnutí NSS v Brně sp. zn. 21 Cdo 992/2017) Dále je nutné se zabývat tzv. integračním (organizačním) testem, tj. začlenění zaměstnance do podniku (závodu). (rozhodnutí NSS v Brně sp. zn. 2 Cdon 726/96 i SJ 4/1998) Závislá práce je vždy vykonávána jménem zaměstnavatele za mzdu, plat nebo odměnu za práci v pracovní době nebo jinak dohodnuté nebo stanovené době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

52. Soud v prvé řadě uvádí, že žalovaná přes poučení podle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř. v řízení nijak neprokázala uzavření smlouvy mezi účastníky jako podnikateli. K tomuto nepředložila žádnou listinu, uzavření podnikatelského vztahu ve svých výpovědích uvedli pouze pan [jméno FO] a svědci [jméno FO] a [jméno FO], jejichž výpovědi soud hodnotil jako nevěrohodné. Skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno uzavření podnikatelské dohody, uvedl rovněž ve svém usnesení soud odvolací, jehož právním názorem je soud v této věci vázán. I před výše uvedené se však soud zabýval posouzením otázky, zda byl mezi účastníky řízení zaveden zaměstnanecký vztah ve smyslu závislé práce podle § 2 a § 3 ZP. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky se jednalo o závislou práci. Z provedeného dokazování má soud za to, že mezi účastníky byl dán vztah nadřízenosti žalované a podřízenosti žalobkyně, která měla vůči žalované dominantní postavení. Účastníci nebyli v rovném postavení, což dokládá mj. SMS komunikace mezi žalobkyní a panem [jméno FO] ve které se žalobkyně opakovaně domáhá komunikace s panem [jméno FO] a vyplacení peněžních prostředků. S ohledem na tehdejší partnerský vztah žalobkyně se svědkem [jméno FO] je tato komunikace zpočátku vedena spíše v přátelském duchu. Dále pak je z této komunikace zřejmé, že pan [jméno FO] byl tím, kdo dával pokyny, a žalovaná byla tím, kdo tyto pokyny respektoval. S ohledem na závislost žalobkyně na žalované byla žalovaná i tím, kdo mohl jednostranně určovat pracovní podmínky. Rovněž tato komunikace dokládá i hospodářskou a ekonomickou závislost žalobkyně na žalované, když žalovaná byla ta, co od [právnická osoba] inkasovala odměnu za jízdy kurýrů a samotní kurýři (kterým byla i žalovaná) byly vypláceni žalovanou. Toto dokládají zejména přehledy jízd z depa [adresa] a [adresa] a vystavené faktury. V řízení bylo rovněž prokázáno, že jízdy z depa [adresa] a [adresa] vykonala žalobkyně osobně, když tyto jízdy byly dle předložených karet (kódů) evidovány na žalobkyni, a jménem a na náklady a odpovědnost žalované, když tato byla v případě žalobkyně společností [právnická osoba] evidována jako dopravce a žalované byla za jízdy žalobkyně hrazena cena, která jí byla vystavena patřičnými fakturami. Žalovaná byla rovněž začleněna do organizace práce žalované, když pro žalovanou vykonávala jasně specifikovanou činnost - činnost kurýra. Ani z výpovědi svědka [jméno FO] nevyplývá, že by žalobkyně vykonávala nezávislou práci, když svědek sice uvedl, že žalobkyně jezdila pro pana [jméno FO], poté pro žalovanou společnost a poté na sebe pro společnost [právnická osoba]. Rovněž nelze přisvědčit žalované ani v tom, že o skutečnosti, že žalobkyni byly částky 2 x 25 000 a 7 400 Kč zaslány na základě uzavřeného podnikatelského vztahu, svědčí i to, že v poznámce jedné z nich je uvedeno „doplatek fa. 121“, když v řízení bylo nesporné, že žalobkyně žalované nikdy žádnou fakturu nevystavila. Při vázanosti právním názorem odvolacího soudu, skutečnost, zda žalobkyně vykonávala závislou práci, rozhodně nelze dovozovat ze skutečnosti, jak byla žalobkyně evidována u zdravotní pojišťovny. Na posouzení, zda žalobkyně vykonávala práci závislou, nemá dle zdejšího soudu vliv ani skutečnost, že žalobkyně požádala pana [jméno FO] o zaslání papíru od bývalého dopravce, či že jí pan [jméno FO] poskytl sjetiny týkající se roku 2020 v počtu adres a balíků, týkající se pana [jméno FO].

53. Soud na základě výše uvedeného má za to, že mezi účastníky se nejednalo o podnikatelský vztah, a ani o mezilidskou výpomoc, nýbrž o pracovně právní vztah.

54. Co se týká konkrétního počtu hodin vykonané práce, za které náleží odměna z tzv. faktického pracovního poměru, soud má přehled jízd žalobkyně z depa [adresa] a [adresa] za pravdivý, dokládající čas, ve který žalobkyně skutečně vykonávala práci pro žalovanou. Svědek [jméno FO] uvedl, že někdy jezdil se žalobkyní na jednu čtečku - jeden byl řidič a druhý byl závozník. Svědek [jméno FO] uvedl, že je běžné, že na trase jezdí s kurýrem i závozník - to se však děje v případě, když je hodně práce anebo se někdo zaučuje. Z uvedených výpovědí tak vyplývá, že pokud tedy svědek [jméno FO] jezdil s žalobkyní na jednu čtečku, bylo tomu v případě, kdy oba dva jeli ve stejném vozidle po stejné trase. Tato skutečnost tak nemá vliv na posouzení nároku žalobkyně na odměnu za práci. Co se týče výše odměny, soud její výši stanovil s ohledem na § 109 a násl. ZP, kdy dospěl k závěru, že s ohledem na výši mzdy, která náležela jak žalobkyni, tak svědkovi [jméno FO], z uzavřených dohod o provedení práce, má za to, že je v dané věci namístě i v případě tohoto faktického pracovního poměru přiznat žalobkyni náhradu mzdy za vykonanou práci v žalovaném období ve výši 100 Kč/hod. Soud tak přiznal žalobkyni částku 50 500 Kč, a to konkrétně za celkem 505 hodin (tj. konkrétně v květnu 165 hodin, v červnu 254 hodin a v červenci 86 hodin) vykonané práce po 100 Kč/hod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbývající části ohledně částky 24 500 Kč nárok žalobkyně není důvodný a soud jej proto zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

55. O příslušenství rozhodl soud podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle žalobního návrhu ode dne podání žaloby, tj. 3. 9. 2021, až do zaplacení.

56. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, a to v části 50 500 Kč z celkově žalované částky 75 000 Kč. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení po zohlednění jejího úspěchu ve věci na 34,67 % nákladů z jejich celkové výše 78 911 Kč, tedy nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 358,44 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacených 2 soudních poplatků po 3 750 Kč, dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 75 000 Kč sestávající z částky 4 100 Kč podle § 11 odst. 1 a. t. za každý z 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření z 18. 1. 2022 včetně důkazního návrhu z 27. 1. 2022, doplnění skutkových tvrzení z 20. 4. 2022 včetně doplnění rozhodných skutečností z 6. 9. 2022, odvolání, účast na jednání soudu 20. 4. 2022, 24. 8. 2022, 30. 11. 2022, 31. 5. 2023, 26. 6. 2024 a 24. 7. 2024) a podle § 11 odst. 2 a. t. za 2 úkony právní služby ve výši jedné poloviny (předžalobní výzva, účast na jednání soudu 3. 4. 2024), dále 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.; náhrady cestovních výdajů podle § 13 a. t. za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 20. 4. 2022 uskutečněné vozidlem [značka], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 37,10 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 054 Kč; za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 30. 11. 2022 uskutečněné vozidlem [značka], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 44,50 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 201 Kč; za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 31. 5. 2023 uskutečněné vozidlem [značka], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 41,20 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 275 Kč; za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 3. 4. 2024 uskutečněné vozidlem [značka], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 38,20 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 327 Kč; za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 26. 6. 2024 uskutečněné vozidlem [značka], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 38,20 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 327 Kč; za cestu na jednání konané u zdejšího soudu dne 24. 7. 2024 uskutečněné vozidlem [adresa], registrační značky [SPZ], za cestu [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 280 km, při ceně paliva (95 oktanů) 38,20 Kč za litr, spotřebě 7,1 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 2 327 Kč; náhrady za promeškaný čas na cestě [adresa] - [adresa] a zpět, tj. celkem 48 půlhodin (jedna cesta v trvání 2 hodiny x 6 cesty na jednání soudu) po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 27 358,44 Kč v obecné pariční lhůtě na zákonné platební místo tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení