42 C 39/2023 - 142

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Terezou Maškovou a členy senátu JUDr. Jitkou Kománkovou a JUDr. Karlem Prokopem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaný: [Jméno žalovaného] IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba s návrhem, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalovaným žalobci ze dne 27. 11. 2022 doručené žalobci 7. 12. 2023, je neplatné.

II. Žalobce je povinen do tří dnů právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výše 28 904,08 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí ze dne 27. 11. 2022, která byla žalobci doručena dne 7. 12. 2022, s odůvodněním, že u žalovaného žalobce pracoval na pozici [pracovní pozice], ze které byl odvolán dne 1. 7. 2022 s účinností od 1. 7. 2022, téhož dne žalovaný doručil žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP), tato výpověď byla předmětem řízení u zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. 42 C 305/2022, které bylo pravomocně skončeno rozsudkem pro uznání. Pravým výpovědním důvodem ve výpovědi ze dne 27. 11. 2022 bylo spojení žalobce s [Anonymizováno], což vyplývá z vyjádření [Anonymizováno] prezentované v [Anonymizovaný text]. Ve výpovědi ze dne 27. 11. 2022 žalovaný uvedl, že žalobci nabídl ukončení pracovního poměru dohodou (toto žalobce nepřijal s odůvodněním, že součástí dohody musí být komplexní vypořádání vzájemných vztahů s ohledem na podanou žalobu), dále že žalobci nabídl dne 21. 10. 2022, při jednání dne 7. 11. 2022 a v dopise ze dne 13. 11. 2022 pozici interního právníka, a dne 7. 11. 2022 pozval žalobce formou SMS zprávy na osobní jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce s žalovaným po datu 7. 11. 2022 nekomunikoval, přistoupil žalovaný k výpovědi. Dne 14. 11. 2022 zaslal žalovaný žalobci e-mailovou zprávu, ve které žalovaný navrhl další schůzku u žalovaného, aniž by žalovaný sdělil, co má být předmětem jednání. Žalovaný nejednal v pracovněprávních záležitostech poctivě a v souladu s dobrými mravy, svým jednáním žalobce poškodil, žalobce nedodržel formální náležitosti výpovědi. Žalovaným nebyla rovněž splněna povinnost ve smyslu § 73a odst. 2 ZP. Dne 8. 3. 2023 žalobce sdělil žalovanému, že výpověď ze dne 27. 11. 2022 považuje za neplatnou a že trvá na dalším pokračování v pracovním poměru. Z vyjádření žalovaného ze dne 20. 11. 2022 vyplývá, že žalovaný předpokládal, že žalobce nebude mít zájem u žalovaného pokračovat v zaměstnání. Zaslané podklady pro jednání v e-mailové zprávě ze dne 21. 10. 2022 (viz bod 11 tohoto odůvodnění) nemohou být platnou nabídkou práce ve smyslu ZP. Ze zápisu z [Anonymizováno] žalovaného ze dne 26. 10. 2022 vyplývá, že žalovaný vždy jednal s úmyslem se žalobce zbavit, další jednání žalovaného bylo pouze pro forma. Ve výpovědi ze dne 27. 11. 2022 žalovaný zkrátil žalobci výpovědní dobu. Při jednání dne 7. 11. 2022 žalovaný předestřel žalobci dvě možná řešení, a to 1) ukončení pracovního poměru nebo 2) změnu pracovního poměru, právní zástupce žalovaného uvedl, že v obou případech navržené řešení předpokládá, že žalobce bude souhlasit se zpětvzetím výpovědi a následně i sám vezme žalobu zpět (toto rovněž žalovaný potvrdil v přípisu ze dne 13. 11. 2022). Výpověď ze dne 27. 11. 2022 nemohla být platná, neboť byla podmíněná. Nabízené pracovní místo nikdy neexistovalo. Co se týče nabídky další pracovní pozice, nebyly žalovaným prokázány ani zdravotní a kvalifikační předpoklady žalobce, který byl původně u žalovaného zaměstnán na manažerské pozici.

2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný předně učinil nesporným, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na jmenované funkci [pracovní pozice], dne 1. 7. 2022 byl z této funkce odvolán, dále učinil nesporným neplatnost první výpovědi ze dne 1. 7. 2022, potvrdil, že byl zdejším soudem vydán rozsudek pro uznání sp. zn. 42 C 305/2022. Žalovaný dále učinil nesporným, že výpověď datovaná dne 27. 11. 2022 byla žalobci doručena dne 7. 12. 2022, výpovědní doba uplynula dne 28. 2. 2023. Žalovaný dále uvedl, že před druhou výpovědí (tj. výpověď ze dne 27. 11. 2022) obdržel žalobce opakovaně nabídku na přechod do jiné funkce - pozici interního právníka, kterou nepřijal. Žalovaný je příspěvkovou organizací a nemusí mít schváleno vytvoření pracovního místa, toto je plně v kompetenci statutárního orgánu, tj. ředitele. Předložený koncept dohody o změně pracovní smlouvy žádné podmínky neobsahuje, uzavření smlouvy nepodmiňuje žádnými úkony. Nabídka pracovní pozice byla učiněna řádně.

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce byl jmenován do funkce [pracovní pozice] žalovaného, odvolán žalobce byl dne 1. 7. 2022, s účinností ke dni doručení tohoto odvolání. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že dne 1. 7. 2022 byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru u žalovaného, ve věci vedené pod sp. zn. 42 C 39/2023 byl vydán rozsudek pro uznání, dle jehož výroku je tato výpověď neplatná, což bylo rovněž v tomto řízení nesporné. Sporné dále nebylo, že žalobci byla žalovaným nabídnuta pracovní pozice interního právníka a byl mu sdělen platový výměr, sporné ale bylo, zda se jednalo o nabídku vážnou, resp. zda úmyslem žalovaného skutečně bylo, aby pracovní poměr žalobce u žalovaného nadále trval. Dále nebylo sporné, že mezi účastníky proběhlo dne 7. 11. 2022 jednání, dne 7. 12. 2022 byla žalobci doručena výpověď ze dne 27. 11. 2022, ve které byla jako výpovědní důvod uvedena fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 ZP, sporné však bylo, zda je tato výpověď platná. Bylo sporné, zda žalovaný jako zaměstnavatel splnil svou povinnost uloženou mu v § 73a odst. 2 větě druhé ZP. Bylo nesporné, že žalobce má právnické vzdělání a byl advokátním koncipientem. Bylo sporné, zda pozice interního právníka skutečně u žalobce byla volná. Bylo sporné, zda odmítnutí nabídky nové pracovní pozice, případně nereagování na tuto nabídku, mohlo v souladu s § 73a ZP zakládat výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP. Bylo sporné, zda pravým výpovědním důvodem byla fikce nadbytečnosti a nebylo tímto důvodem spojení žalobce s [Anonymizováno].

4. Soud provedl dokazování ke sporným skutečnostem nejen listinnými důkazy, které předložili účastníci řízení, ale i výslechem [tituly před jménem] [jméno FO].

5. Výpisem z obchodního rejstříku žalovaného bylo prokázáno, že od [datum] je jejím ředitelem a jediným členem statutárního orgánu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Jménem žalovaného je oprávněn jednat ředitel samostatně. (prokázáno citovaným výpisem z obchodního rejstříku)

6. Jmenováním ze dne 9. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobce byl s účinností od 1. 1. 2022 jmenován do funkce [pracovní pozice] žalovaného. (prokázáno citovaným jmenováním)

7. Odvoláním ze dne 1. 7. 2022 bylo prokázáno, že žalobce byl s účinností od 1. 7. 2022 odvolán z funkce [pracovní pozice] žalovaného. (prokázáno citovaným odvoláním)

8. Sdělením „výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ve spojitosti s § 73a odst. 2 zákoníku práce z důvodu fikce nadbytečnosti“ ze dne 27. 11. 2022 (dále jen Druhá výpověď) bylo prokázáno, že žalovaný žalobci dal výpověď, kterou odůvodnil tak, že dne 1. 7. 2022 byl žalobce odvolán z funkce [pracovní pozice] žalovaného, současně téhož dne obdržel výpověď z pracovního poměru z důvodu fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ve spojitosti s § 73a odst. 2 ZP, dne 7. 11. 2022 žalovaný jednal s žalobcem v kanceláři žalovaného o možných variantách vypořádání pracovního poměru žalobce, navrhli mu ukončení pracovního poměru dohodou s přiznáním nenárokového odstupného, součástí dohody bylo zpětvzetí výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 7. 2022 s jeho souhlasem, to však žalobce odmítl a výpověď napadl žalobou, dne 21. 10. 2022 žalovaný nabídl žalobci funkci interního právníka, žalobci byly sděleny informace o platových podmínkách, nabídka byla žalobci zopakována při ústním jednání dne 7. 11. 2022 a v dopisu ze dne 13. 11. 2022, do dne 27. 11. 2022 žalobce nabídku nepřijal, poté byl žalobce pozván na osobní jednání i prostřednictvím SMS zprávy. Protože žalobce s žalovaným nekomunikuje, jsou nuceni vypořádat jeho stále trvající pracovní poměr výpovědí z důvodu fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ve spojitosti s § 73a odst. 2 ZP. (prokázáno Druhou výpovědí)

9. Oznámením o neplatném rozvázání pracovního poměru ze dne 8. 3. 2023, včetně potvrzení o přijetí tohoto oznámení prostřednictvím e-mailové zprávy administrativním pracovníkem žalovaného z téhož dne, bylo prokázáno, že žalobce žalovanému oznámil, že Druhá výpověď je neplatným právním úkonem, žalobce trvá na dalším zaměstnávání. (prokázáno citovaným oznámením)

10. Potvrzením o zaměstnání ze dne 31. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnán na pozici náměstek ředitele od 4. 8. 2021 do 31. 1. 2023. (prokázáno citovaným potvrzením)

11. E-mailovou zprávou ze dne 21. 10. 2022 bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO], personalistka žalovaného, pozvala žalobce na schůzku související s jeho pracovním poměrem u žalovaného dne 26. 10., v příloze této e-mailové zprávy byla zaslána v předstihu k seznámení Dohoda o ukončení pracovního poměru, Změna pracovní smlouvy a Platový výměr - stanovení platu. Podle Platového výměru - stanovení platu, který byl účinný od 1. 11. 2022 byl plat vyměřený konkrétně pro žalobce na pracovní zařazení: interní právník ve výši 31 180 Kč. Podle Dohody o změně pracovního poměru byl druh práce: interní právník, místo výkonu práce a pravidelné pracoviště: [adresa], den nástupu do práce 1. 11. 2022, pracovní úvazek: 40 hodin/týden, pracovní poměr na dobu neurčitou, v tomto dokumentu jsou již vyplněny osobní údaje žalobce. Podle Dohody o rozvázání pracovního poměru měl být rozvázán pracovní poměr žalobce u žalovaného založený jmenováním ze dne 9. 12. 2021, na základě kterého žalobce u žalovaného pracoval od 1. 1. 2022 jako [pracovní pozice] žalovaného. (prokázáno citovanou e-mailovou zprávou, dohodou o rozvázání pracovního poměru, dohodou o změně pracovního poměru, a platovým výměrem - stanovení platu)

12. Emailovou zprávou ze dne 24. 10. 2022 bylo prokázáno, že žalobce zaslal [jméno FO] v reakci na emailovou zprávu ze dne 24. 10. 2022[Anonymizováno](viz bod 11 tohoto odůvodnění) zprávu, ve které sdělil, že je mimo území ČR, což již paní [jméno FO] dříve sdělil, dále uvedl, že nadále shledává první výpověď za neplatnou a poukázal na nečinnost žalovaného, žalobce uvedl, že pokud je úmysl žalovaného vyřešit věc jinak než projednáním před soudem vážný, žádá o termín jednání od 2. do 11. 11. 2022. (prokázáno citovanou e-mailovou zprávou)

13. Sdělení vypořádání Vašeho pracovního poměru u [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný vyzval žalobce k dořešení jeho pracovního poměru u žalovaného, mj. v tomto sdělení žalovaný uvedl, že dne 21. 10. 2022 byla prostřednictvím e-mailové zprávy žalobci učiněna nabídka na přechod do funkce interního právníka a tato nabídka mu byla dne 7. 11. 2022 při jednání zopakována. Návrh dohody na rozvázání pracovního poměru žalobce odmítl, tento je tak nyní „právně mrtvý“. (prokázáno citovaným sdělením)

14. E-mailovou zprávou ze dne 14. 11. 2022 bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO], navrhl žalobci opětovné setkání u žalovaného, bude přítomen i právní zástupce a personalistka. Tuto e-mailovou zprávu zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] spolu s e-mailovou zprávou ze dne 21. 10. 2022 (viz bod 11 tohoto odůvodnění). (prokázáno citovanou e-mailovou zprávou)

15. Vyjádřením žalovaného ze dne 20. 3. 2023 ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 42 C 305/2022 bylo prokázáno, že žalovaný výslovně uznal neplatnost výpovědi ze dne 1. 7. 2022. (prokázáno citovaným vyjádřením)

16. Zápisem z jednání dozorčí rady [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo prokázáno, že na tomto jednání bylo mj. uvedeno, že zaměstnanecký poměr žalobce byl ukončen k [datum]. Právní oddělení žalovaného má 3 interní právníky. (prokázáno citovaným zápisem z jednání)

17. Osobním dotazníkem žalobce ze dne 4. 8. 2021 vedeným u žalovaného bylo prokázáno, že jako vysokoškolské vzdělání bylo žalobcem uvedeno „PF UK“, jako předchozího zaměstnavatele žalobce uvedl „[tituly před jménem] [jméno FO], advokát, [tituly před jménem] [jméno FO], advokát“, pracovní zařazení „adv. koncipient“, do 31. 7. 2021. (prokázáno citovaným osobním dotazníkem)

18. Vyjádřením žalovaného ze dne 20. 11. 2022 ve věci vedené pod sp. zn. 42 C 305/2022 bylo prokázáno, že v citovaném řízení žalobce uvedl, že první výpověď bere vůči žalobci zpět. (prokázáno citovaným vyjádřením)

19. Přílohou č. 1 k organizačnímu řádu [žalovaná] - organizační schéma, bylo prokázáno, že u žalovaného působili interní právníci, konkrétně k datu 1. 8. 2022 - 1 interní právník, k datu 15. 9. 2022, 1. 11. 2022 a 27. 11. 2022 - 2 interní právníci, současně vždy působil u žalovaného i vedoucí právního oddělení. (prokázáno citovanou přílohou)

20. Výslechem svědkyně [jméno FO], personalistky žalovaného, bylo prokázáno, že poslala e-mailovou zprávu ze dne 21. 10. 2022 spolu s přílohami (bod 11 tohoto odůvodnění), nabídku poslala na pokyn ředitele. Dokumenty v příloze připravovala svědkyně. Na schůzce 7. 11. 2022 v [adresa] byla svědkyně, ředitel [jméno FO], právní zástupce žalovaného a žalobce. Právní zástupce žalovaného předložil žalobci nabídku, která navazovala na nabídku v příloze e-mailu, a tato byla upřesněna, žalobce nabídku nepřijal a odešel. Žalobci byla nabídnuta pozice interního právníka, která byla volná. To že jsou v organizačním schématu (bod 19 tohoto odůvodnění) uvedeni 3 zaměstnanci právního oddělení, neznamená to, že není možné přijmout dalšího, v organizačním schématu není uvedena pozice interního právníka bez uvedení jména pravděpodobně z důvodu, že tato pozice již byla nabídnuta žalobci, je možné, že ve schématu mohou chybět i další pozice. Na schůzce dne 7. 11. 2022 byl učiněn návrh žalobci výpověď ze dne 1. 7. 2022 stáhnout.

21. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, když tyto důkazy se týkaly buď nesporných skutečností, nebo nebyly pro rozhodnutí relevantní. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval. Výslech [tituly před jménem] [jméno FO] soud pro nadbytečnost zamítl, když má soud za to, že z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] by nemohli být zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. Rovněž nelze přehlížet, že [tituly před jménem] [jméno FO] je již od počátku sporu ředitelem žalovaného a de facto tak osobou fakticky jednající za žalovaného, která má přehled o celkové podobě a stavu soudního řízení, rovněž se jedná o osobu, která zmocnila právního zástupce žalovaného k zastupování žalovaného nejen v tomto soudním řízení, ale i v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] by tak měla spíše než povahu výpovědi svědecké, povahu výpovědi účastnické. Dále pak soud zamítl pro nadbytečnost doplnění dokazování auditem společnosti [právnická osoba], ohledně zjištění nedostatku směrem ke společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem byl manžel svědkyně [jméno FO], když soudu není zřejmé, jaké skutečnosti by z tohoto auditu mohly být relevantní pro rozhodnutí v projednávané věci, toto žalobce, který toto doplnění dokazování navrhoval, soudu, nijak nepřiblížil. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Podle § 52 písm. c) ZP může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

23. Podle § 73a odst. 2 ZP odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.

24. Žalobce u žalovaného zastával pracovní pozici [pracovní pozice] ředitele ve smyslu § 33 odst. 3 ZP, žalovaný tak vůči němu mohl postupovat podle § 73 a 73a ZP a mohl ho tak z pozice vedoucího zaměstnance odvolat. K odvolání ve smyslu § 73 a 73a ZP může dojít kdykoli v průběhu pracovního poměru a z kteréhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. V posuzované věci tak bylo irelevantní, zda žalovaný odvolal žalobce z pozice vedoucího zaměstnance z důvodu jeho možného napojení na [Anonymizováno]. Oprávněnost a zákonnost odvolání žalobce z pozice vedoucího zaměstnance nadto nebyla předmětem tohoto řízení, když žalobce se podanou žalobou pouze domáhá určení neplatnosti Druhé výpovědi.

25. Co do náležitostí samotné výpovědi, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z důvodů uvedených v § 52 ZP. Ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, uvedený důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Jedině vylíčení výpovědního důvodu totiž umožní, aby bylo možné uzavřít, zda zaměstnavatelův důvod k výpovědi je vskutku také důvodem, pro který zaměstnavatel smí rozvázat pracovní poměr výpovědí. Vylíčení výpovědního důvodu spočívá v jeho vymezení po skutkové stránce, a to v takové podobě, aby bylo jednak zřejmé, v čem výpovědní důvod vůbec spočívá (na jakých skutkových okolnostech se zakládá), a aby jednak bylo možné výpovědní důvod odlišit od jiných skutečností, na nichž by mohl (obecně vzato) spočívat stejný nebo jiný důvod výpovědi vypočtený v § 52 ZP. Zaměstnavatel poté nesmí sdělit zaměstnanci, že výpovědní důvod spatřuje v jiných skutečnostech, než které vylíčil ve výpovědi, a ani jinak uplatňovat za důvod výpovědi něco jiného. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď s odvoláním na výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP, aniž by se naplnění tohoto výpovědního důvodu opravdu vyžadovalo, tedy aniž by se zaměstnanec skutečně stal pro zaměstnavatele nadbytečným. Splnění nabídkové povinnosti zaměstnavatelem je hmotněprávní podmínkou platnosti výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé ZP a § 52 písm. c) ZP (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 1410/2021). Soud se tak zabýval otázkou, zda Druhá výpověď obsahuje veškeré formální náležitosti a zda v souladu s § 73a odst. 2 ZP splnil žalovaný jako zaměstnavatel svou povinnost vůči zaměstnanci navrhnout žalobci jako zaměstnanci jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Povinnost tvrdit a prokázat, že je ve smyslu § 73a odst. 2 ZP dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP, má zaměstnavatel (žalovaný); nese proto také procesní odpovědnost (důkazní břemeno) za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch.

26. Vznik smlouvy (dohody) v pracovněprávních vztazích předpokládá podání návrhu a přijetí návrhu. Návrh smlouvy je jednostranný projev vůle navrhovatele adresovaný druhému účastníkovi, v němž mu navrhuje uzavření smlouvy s jím uvedeným obsahem a z něhož současně vyplývá, že v případě jeho přijetí jím bude navrhovatel zavázán. Přijetí návrhu je jednostranný projev vůle druhého účastníka adresovaný navrhovateli, v němž vyslovil souhlas s obsahem navržené smlouvy. Návrh smlouvy je přijat okamžikem, kdy přijetí došlo navrhovateli. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 1410/2021) Pro rozhodnutí zaměstnance o přijetí či nepřijetí nabídky je především zapotřebí jeho znalost o podmínkách, za nichž by měl nabízenou práci vykonávat. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 2137/2004) Za odmítnutí nabídky jiného pracovního zařazení se považuje i nereagování zaměstnance na takovouto nabídku (za předpokladu, že tato lhůta není nepřiměřeně krátká) (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 2088/98, 21 Cdo 4964/2016 a 21 Cdo 1410/2021).

27. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že Druhá výpověď obsahuje veškeré zákonné obsahové i formální požadavky. Druhá výpověď splňuje požadavek písemné formy. Ve Druhé výpovědi žalovaný dostatečně vymezil výpovědní důvod, který je také důvodem, pro který zaměstnavatel smí rozvázat pracovní poměr výpovědí. Vylíčení výpovědního důvodu spočívá v jeho vymezení po skutkové stránce, a to v takové podobě, aby bylo jednak zřejmé, v čem výpovědní důvod vůbec spočívá (na jakých skutkových okolnostech se zakládá), a aby jednak bylo možné výpovědní důvod odlišit od jiných skutečností, na nichž by mohl (obecně vzato) spočívat stejný nebo jiný důvod výpovědi vypočtený v § 52 ZP. Tyto požadavky Druhá výpověď zcela splňuje, když je v ní dostatečně konkrétně uveden skutkový stav, tedy konkrétně: dne 7. 11. 2022 bylo jednáno, žalobci byla nabídnuta pracovní pozice interního právníka, a to dne 21. 10. 2022, 7. 11. 2022 a 13. 11. 2022, případně rozvázání pracovního poměru dohodou za předpokladu, že bude souhlasit se zpětvzetím (odvoláním) výpovědi ze dne 1. 7. 2022, nabídku pozice interního právníka žalobce nepřijal, následně žalobce nekomunikoval, žalovaný je nucen vypořádat pracovní poměr výpovědí z důvodu fikce nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ve spojení s § 73a odst. 2 ZP. Takto vymezený důvod výpovědi má soud za dostatečně konkrétní. V Druhé výpovědi je rovněž uvedena i příslušná právní kvalifikace. Druhá výpověď je za žalovaného podepsána osobou k tomu oprávněnou, je zde rovněž uveden pracovní poměr, který má být výpovědí rozvázán (o tomto nebylo v řízení ani sporu). Co se týče žalobcem namítaného chybného uvedení konce výpovědní doby, délka výpovědní doby nemusí být ve výpovědi výslovně uvedena, kdyby byla ve výpovědi uvedena nesprávně, není to důvodem neplatnosti nebo nicotnosti výpovědi. Pracovní poměr vždy skončí uplynutím výpovědní doby určené zákonem, popřípadě výpovědní doby prodloužené písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (srovnej Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. 1682 s. Komentář k § 50 a 51 ZP)

28. Soud se dále zabýval otázkou, zda ze strany žalovaného skutečně došlo ke splnění nabídkové povinnosti ve smyslu ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé ZP. Žalobce v řízení tvrdil, že tato pracovní pozice fakticky nebyla u žalovaného volná. S tímto se soud neztotožňuje, třebaže z organizačního schématu žalovaného nebylo zjištěno, že by tato pozice u žalovaného byla volná, soud má za prokázané, a to jednak z výslechu svědkyně [jméno FO], a dále pak i z e-mailové zprávy ze dne 21. 10. 2022, dohody o změně pracovního poměru a platového výměru - stanovení platu, za prokázané, že žalobce skutečně mohl k žalovanému nastoupit na pozici interního právníka. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že o vzniku pracovních pozic rozhodoval žalovaný. Nutno však dodat, že třebaže z organizačního schématu nevyplývá, že by u žalovaného byla neobsazená pozice interního právníka, vyplývá z něj skutečnost, že v období od 2. 8. 2022 do 15. 9. 2022, bylo obsazeno 1 místo interního právníka, které před datem 2. 8. 2022 v organizačním schématu žalovaného uvedeno nebylo (nevyplývá tak, že by u žalovaného byla před datem 2. 8. 2022 pozice interního právníka, která by byla neobsazená). Ze zápisu z jednání nevyplývá, že by u žalovaného byla pouze 3 místa na pozici interní právník a nebylo tak možné, aby žalovaný žalobce na tuto pozici mohl přijmout. V řízení nebylo prokázáno, že by vůle žalovaného uzavřít s žalobcem dohodu o změně pracovního poměru nebyla vážná, či že by se jednalo o jednání simulované.

29. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda žalovaný navrhl žalobci takové pracovní zařazení, které odpovídalo jeho kvalifikaci. Kvalifikací zaměstnance se rozumí souhrn znalostí, dovedností a odborných zkušeností, které zaměstnanec získal vzděláním a výkonem odborné praxe a které jsou využitelné při výkonu jeho práce v pracovněprávních vztazích (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 2305/2015 a 21 Cdo 190/2024). Při posuzování, zda zaměstnanec má kvalifikaci potřebnou k výkonu práce, kterou je mu zaměstnavatel povinen nabídnout, je třeba přihlížet nejen ke znalostem, které zaměstnanec nabyl dosaženým vzděláním, ale též k dovednostem a odborným zkušenostem, které získal výkonem dosavadní odborné praxe a které spolu s teoretickými znalostmi nabytými vzděláním tvoří jeho kvalifikaci, a k míře jejich využitelnosti pro tuto práci (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 21 Cdo 5567/2016 a 21 Cdo 190/2024). Soud má za to, že nabídnutá pracovní pozice interního právníka byla pro žalobce zcela vhodná. Žalobce má právnické vzdělání a do roku 2021 působil jako advokátní koncipient, jistě tak disponoval potřebnými znalostmi, současně mu jako zaměstnanci žalovaného byla známa i organizační struktura žalovaného. Soud má rovněž za to, že rozhodně nelze tuto nabízenou pozici považovat ani za pozici pro žalobce podřadnou. Co se týče argumentace žalobce, že u žalovaného působil na manažerské pozici, tato skutečnost není rozhodná pro závěr, že pozice interního právníka pro žalobce, který sám právníkem je, není vhodná, nutno dodat, že pozici advokátního koncipienta žalobce dle jeho osobního dotazníku vykonával ještě v roce 2021, tj. 1 rok před odvoláním z funkce [pracovní pozice], kterou žalobce fakticky vykonával pouze necelý rok (dle potvrzení o zaměstnání měl žalobce vykonávat pozici [pracovní pozice] od 4. 8. 2021). Pokud skutečně pozice interního právníka u žalovaného volná nebyla, a nebyla-li u žalovaného ani jiná vhodná pracovní pozice (žalobce ani netvrdí, že by u žalovaného jiná vhodná pozice byla), ve smyslu § 73a odst. 2 věta druhá ZP nebyl by žalovaný povinen nabídkovou pozici splnit, Druhá výpověď by i tak byla platná. Není tak logické, z jakého důvodu by žalovaný nabízel žalobci pracovní pozici, kterou by fakticky žalovaný obsadit nemohl. Rovněž není logické, z jakého důvodu by tuto pracovní pozici žalobci nabízel na jednání dne 7. 11. 2022, při kterém byl žalovaný zastoupený jeho ředitelem, právním zástupcem a personalistkou. Na druhou stranu, pokud by bylo u žalovaného pro žalobce vhodných více pozic (což nebylo v řízení prokázáno) ze zákona nevyplývá, že je nutné zaměstnanci ve smyslu § 73a ZP nabídnout i další, případně všechny tyto vhodné pracovní pozice. Zdravotnímu stavu zaměstnance odpovídá taková práce, kterou je schopen vykonávat vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, aniž by tu byl dán důvod k převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. a) nebo b) ZP, popřípadě k výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. d) nebo e) ZP. Soud v řízení nezjistil, a žalobcem nebylo ani prokázáno, že by pro výkon pracovní pozice interní právník žalobci bránil jeho zdravotní stav, toto nebylo prokázáno ani z provedených listin a k tomuto nenavrhl žalobce ani doplnění dokazování. Soud dospěl k závěru, že nabídková povinnost žalovaného splněna byla. Soud nemá pochyb o tom, že nabídnutá pracovní pozice interní právník je pozicí, pro kterou žalobce splňuje zdravotní a kvalifikační předpoklady.

30. Co se týče e-mailové zprávy ze dne 21. 10. 2022 (bod 11 tohoto odůvodnění) jehož přílohou je dohoda o změně pracovní smlouvy a platový výměr, soud má za to, že z obsahu tohoto e-mailu a jeho příloh je zcela zřejmá učiněná nabídka žalobci na pozici interního právníka, v těchto dokumentech je již vyplněno jeho jméno, svědkyně [jméno FO] v e-mailové zprávě žalobci rovněž sděluje, že mu tyto listiny zasílá k seznámení se. Co se týče jednání dne 7. 11. 2022, v řízení nebylo sporu o tom, že při tomto jednání žalovaný pracovní pozici interní právník žalobci nenabídl. Žalobce v řízení sám tvrdil, že při tomto jednání žalovaný předestřel žalobci dvě možná řešení, a to 1) ukončení pracovního poměru nebo 2) změnu pracovního poměru. Co se týče obsahu jednání dne 7. 11. 2022, v řízení žalovaný uvedl, že toto jednání bylo žalobcem zaznamenáno ve formě audiozáznamu, toto žalobce nesporoval, záznam žalobce soudu nepředložil. Co se týče sdělení ze dne 13. 11. 2022, toto toliko rekapituluje dřívější jednání mezi účastníky, je zde uvedeno, že žalobci byla nabídka pracovní pozice interního právníka učiněna, výslovně v tomto sdělení však není opětovně zopakována, a ani z obsahu sdělení není zřejmé, zda je tato nabídka nadále platná. Soud však hodnotí za dostatečné splnění nabídkové povinnosti zaslání e-mailové zprávy dne 21. 10. 2022, ve které byl žalobce s touto nabídkou seznámen, současně mu o této pracovní pozici byly sděleny skutečnosti, které jsou základními požadavky uzavření platné pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce), dále pak i délku pracovního poměru či výši platu, a současně jednání dne 7. 11. 2022, při kterém mu byla tato pracovní nabídka zopakována. Žalobce sic tvrdil, že se nejednalo o nabídku vážnou, naznačoval, že se jednalo o právní jednání simulované, toto však v řízení nijak neprokázal a o vážnosti nabídky nevyvstali v řízení ani pochybnosti. Žalobce v řízení netvrdil, a ani neprokázal, že by nabídku pracovní pozice interního právníka přijal. Soud má za to, že žalobci byla poskytnuta lhůta dostatečně dlouhá (pracovní pozice mu byla nabídnuta nejpozději dne 7. 11. 2022, Druhá výpověď mu byla doručena dne 7. 12. 2022). Žalovaný prokázal, že se ze strany žalovaného jednalo o platnou Druhou výpověď, a že žalovaný učinil kvalifikačně vhodnou nabídku jiné práce.

31. Co se týče tvrzení žalobce o požadavku žalovaného v případě uzavření dohody o změně pracovní pozice, který projevil na jednání dne 7. 11. 2022, aby žalobce souhlasil se zpětvzetím (odvoláním) výpovědi ze dne 1. 7. 2022, toto v řízení žalobce přes opakované poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. nijak neprokázal. Skutečnost, že se jednalo o nabídku pracovní pozice podmíněnou, tak nebylo v řízení nijak prokázáno. Co se týče argumentace žalobce v tom směru, že z vyjádření žalovaného lze uzavřít, že žalovaný již v době, kdy plnil svou nabídkovou povinnost byl přesvědčen o tom, že žalobce nabízenou pozici nepřijme, soud je toho názoru, že toto přesvědčení žalovaného nemůže mít vliv na vážnost uzavřít s žalobcem dohodu o změně pracovního poměru, skutečnost, že by žalobce nemusel mít zájem o další pracovní působení u žalovaného je zcela pochopitelná, když žalobce byl ze své původní pozice odvolán, je možné, že k tomuto došlo z důvodu jeho napojení na [Anonymizováno] a vztahy u žalovaného jako zaměstnavatele tak byly v dané době vyostřené (o tomto rovněž svědčí i skutečnost, že žalovaný ve vztahu k první z výpovědí, tj. výpovědi ze dne 1. 7. 2022, nedal žalovanému souhlas s jejím odvoláním, ale určení neplatnosti se domáhal prostřednictvím soudu). Co se týče argumentace žalobce, že žalovaný ve sdělení žalobce vypořádání Vašeho pracovního poměru u [žalovaná] ze dne 13. 11. 2022 uvedl, že návrh na změnu pracovní pozice je „právně mrtvý“, z provedeného sdělení bylo prokázáno, že „právně mrtvý“ není dle žalovaného uvedený návrh na změnu pracovní pozice, ale návrh dohody na rozvázání pracovního poměru.

32. Soud tak v dané věci uzavřel, že v předmětném pracovněprávním vztahu mezi žalobcem a žalovaným nastal výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP a žalovaný tak mohl ukončit pracovní poměr žalobce výpovědí podle § 50 odst. 2 ve spojení s § 52 písm. c) ZP, výpověď je tak platná a soud zamítl žalobu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne 4. 5. 2023 a 3. 1. 2024, účasti na jednání soudu dne 29. 11. 2023, 5. 6. 2024 a 7. 8. 2024), dále náhrada cestovních výdajů podle § 13 a. t. za cesty uskutečněné vozidlem [značka] na jednání konaná u zdejšího soudu, a to dne 29. 11. 2023 za cestu [adresa] a zpět, tj. celkem 190 km, při ceně paliva (95 oktanů) 41,20 Kč za litr, spotřebě 7,5 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 1 575,10 Kč, dne 5. 6. 2024 za cestu [adresa] a zpět, tj. celkem 190 km, při ceně paliva (95 oktanů) 38,20 Kč za litr, spotřebě 7,5 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 1 608,35 Kč, dále dne 7. 8. 2024 za cestu [adresa] a zpět, tj. celkem 190 km, při ceně paliva (95 oktanů) 38,20 Kč za litr, spotřebě 7,5 litrů/100 km, náhradě za amortizaci 5,60 Kč/km, tj. celkem 1 608,35 Kč, dále náhrada za promeškaný čas na cestě dne 9. 11. 2023, 5. 6. 2024 a 7. 8. 2024 – celkem 18 půl hodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., a daň z přidané hodnoty 21 %, a dále žalovanému náleží náhrada nákladů řízení skládající se z dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka (závěrečný návrh ze dne 30. 8. 2024 a za účast u vyhlášení rozsudku dne 4. 9. 2024) po 300 Kč dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení žalovaného činí 28 904,08 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení