42 C 421/2014-221

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zast. Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o zaplacení částky 847.370 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 668.750,00 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 1.9.2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. i II. stupně, jakož i před Nejvyšším soudem ČR částku 3 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, došlou soudu dne 26. 11. 2014, se žalobce proti žalované domáhal náhrady škody ve výši 668.750 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že podal u Úřadu práce, krajská pobočka [obec], pracoviště v [obec] a v [obec], žádosti o vymezení chráněných pracovních míst dle ust. § 75 a násl. zákona o zaměstnanosti. Tyto žádosti byly podány dne 29. 3. 2012 na příslušných pracovištích Úřadu práce v [obec] a [obec] a řízení bylo vedeno na pracovišti v [obec] pod č. j. HTU-M-5/2012 a na pracovišti [obec] pod č. j. MPS- UP/253/12. K uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst dle ust. § 75 a násl. zákona o zaměstnanosti pak došlo až dne 9. 11. 2012 a dne 15. 11. 2012, tedy relativně dlouhou dobu po podání žádostí. Důvodem této skutečnosti byly průtahy v řízení o vymezení chráněných pracovních míst před pobočkami Úřadu práce v [obec] a [obec]. Žalobce v řízení o vymezení chráněných pracovních míst přitom splnil veškeré podmínky pro vymezení chráněných pracovních míst na jeho pracovištích dle § 75 zákona o zaměstnanosti tak, aby chráněná pracovní místa na dotčených pracovištích žalobce byla vymezena k datu 1. 7. 2012, resp. k datu 1. 10. 2012. Příslušná pracoviště Úřadu práce v [obec] zamítla žádosti žalobce o vymezení chráněných pracovních míst na základě zamítavých stanovisek v červnu roku 2012. Z těchto stanovisek nebylo jednoznačně možno dovodit, z jakých konkrétních důvodů nebylo žádostem žalobce o vymezení chráněných pracovních míst vyhověno a stanoviska příslušných pracovišť Úřadu práce v [obec] tak byla nepřezkoumatelná. V průběhu řízení o vymezení chráněných pracovních míst žalobce své žádosti několikrát doplňoval na základě podnětů ze strany úřadů práce, nicméně tato doplnění žádostí ze strany žalobce neměla vliv na dobu trvání řízení o vymezení chráněných pracovních míst na pracovištích žalobce. Žalobce tak doložil příslušným pracovištím úřadu práce zejména pracovní smlouvy všech dotčených zaměstnanců se zdravotním postižením a dále taktéž doklady od příslušných orgánů správy sociálního zabezpečení, týkající se přiznání statusu zdravotně postižených osob zaměstnanců žalobce. Již tyto doklady byly dle žalobce postačující pro vymezení chráněných pracovních míst a uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst k 1. 7. 2012, tedy k prvnímu dni třetího čtvrtletí roku 2012, resp. k 1. 10. 2012, tedy k prvnímu dni čtvrtého čtvrtletí roku 2012. Úřad práce přesto požadoval po žalobci předložení dalších dokladů s tím, že žalobce neprokázal dle stanoviska úřadu práce právní titul pro užívání jednotlivých objektů zaměstnanci žalobce a také to, že zdravotně postižení zaměstnanci žalobce v dotčených objektech pracují. Požadavek úřadu práce na předložení právního titulu účastníka řízení k užívání dotčených objektů je zcela irelevantní. Ve vztahu k požadavku úřadu práce na doložení skutečnosti, že zdravotně postižení zaměstnanci žalobce na dotčených objektech pracují, navrhoval žalobce provedení důkazu místním šetřením, kterým by byla tato skutečnost nepochybně prokázána. Pobočky Úřadu práce v [obec] a v [obec] však doložení dalších podkladů od žalobce nepožadovaly, žalobcem navržené důkazy neprovedly a na místo toho žádosti žalobce o vymezení chráněných pracovních míst zamítly, když byla žalobci doručena nepřezkoumatelná zamítnutí žádosti o vymezení chráněných pracovních míst ze strany úřadu práce, a to aniž by bylo zřejmé, z jakých konkrétních důvodů byly žádosti žalobce zamítnuty a aniž by bylo zřejmé, jak se úřad práce vypořádal se skutečnostmi a podklady předloženými žalobcem, kterými dokládal splnění podmínek pro vymezení chráněných pracovních míst. Stejně tak nebylo ze zamítnutí žádostí zřejmé, proč úřad práce nevyhověl některým návrhům žalobce na doplnění dokazování. Teprve následně, více jak tři měsíce po zamítnutí žádosti o vymezení chráněných pracovních míst a po urgencích ze strany žalobce, sdělil úřad práce žalobci formou přípisu ze dne 3. 10. 2012 alespoň částečně důvody, pro které byly jeho žádosti zamítnuty, když požadoval předložení souhlasu vlastníka dotčených objektů s výkonem činnosti žalobce na dotčených objektech a ne zcela srozumitelné vyjasnění vztahů mezi žalobcem a druhým subdodavatelem na dotčených objektech. Tento požadavek úřadu práce na předložení uvedených dokladů byl zjevně neopodstatněný, nicméně žalobce se rozhodl v zájmu urychlení celého řízení a předejití dalším hrozícím škodám na jeho majetku, tomuto požadavku vyhovět a požadované doklady předložil. Teprve na základě této skutečnosti úřad práce žádostem žalobce vyhověl a dohody o vymezení chráněných pracovních míst se žalobcem uzavřel. Je však zjevné, že úřad práce se tímto požadavkem na předložení dalších dokladů snažil pouze zakrýt svůj předchozí nesprávný úřední postup, závažná procesní pochybení, na která byl před sdělením tohoto požadavku žalobcem opakovaně upozorňován. Z uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst na dotčených pracovištích žalobce došlo dne 9. 11. 2012 a dne 15. 11. 2012. Žalobce žádosti o vymezení chráněných pracovních míst podával výlučně z důvodu změny právní úpravy v zákoně o zaměstnanosti, která byla provedena zákonem č. 367/2011 Sb., přičemž skutkový stav věci ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením na dotčených objektech se nezměnil. Zdravotně postižení zaměstnanci žalobce na dotčených objektech pracovali již před nabytím účinnosti novely zákona o zaměstnanosti, tedy před 1.1.2012. Žalobce v souvislosti s vymezením chráněných pracovních míst a zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na jeho pracovištích podal mj. žádost o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2012 u Úřadu práce ČR, Krajská pobočka pro hlavní m. Prahu. V rámci této žádosti žalobce uplatnil nárok na poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením také ve vztahu k chráněným pracovním místům, vymezeným v působnosti pracovišť Úřadu práce v [obec] a [obec] předmětnými dohodami z 9. 11. 2012 a 15. 11. 2012. Úřad práce České republiky – Krajská pobočka pro hl. m. Prahu však pod výrokem II. rozhodnutí ze dne 9. 1. 2013, č. j. MPSV- UP/441331/13, zamítl nárok žalobce na poskytnutí příspěvku zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve třetím čtvrtletí roku 2012 v celkové výši 468.898 Kč. Stejně tak Úřad práce České republiky – Krajská pobočka pro hl. m. Prahu pod výrokem II. rozhodnutí ze dne 28. 3. 2013, č. j. MPSV- UP/304394 /13/, zamítl nárok žalobce na poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 v celkové výši 271.696 Kč. Důvodem pro částečné neposkytnutí příspěvku žalobci v uvedené výši přitom dle odůvodnění rozhodnutí byla skutečnost, že ve vztahu k těmto částem nároku žalobce nebyla chráněná pracovní místa na dotčených pracovištích poškozeného vymezena nejpozději v první den příslušných kalendářních čtvrtletí, tedy 1. 7. 2012 a 1. 10. 2012, resp., že k uzavření dohod o vymezení chráněných pracovních míst v působnosti dotčených pracovišť Úřadu práce v [obec] a [obec], došlo až 9. 11. 2012 a 15. 11. 2012. Přestože proti uvedeným rozhodnutím o neposkytnutí příspěvku bylo podáno odvolání a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tato rozhodnutí zrušila a věc vrátila úřadu práce k dalšímu řízení, byla vydána Úřadem práce České republiky – Krajská pobočka pro hl. m. Prahu nová rozhodnutí, kterými opět byl zamítnut nárok žalobce na poskytnutí příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve třetím čtvrtletí roku 2012 ve výši 468.898 Kč a ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 ve výši 199.852 Kč. Odvolání žalobce proti těmto rozhodnutím bylo následným rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí zamítnuto. Ministerstvo práce a sociálních věcí v zamítavém rozhodnutí dospělo k závěru, že nárok žalobce na poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle ust. § 75 a násl. zákona o zaměstnanosti může být dán pouze ve vztahu k chráněným pracovním místům, vymezeným na základě dohody o vymezení chráněných pracovních míst, uzavřené s úřadem práce. Chráněným pracovním místem je pak dle závěrů Ministerstva práce a sociálních věcí pouze pracovní místo, které bylo vymezeno nebo zřízeno na základě písemné dohody, uzavřené s úřadem práce. Je tedy zřejmé, že k nepřiznání části příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením žalobci, za období třetího a čtvrtého čtvrtletí roku 2012 v celkové výši 668.750 Kč došlo v důsledku nesprávného úředního postupu Úřadu práce v [obec], resp. příslušných pracovišť v [obec] a [obec]. V průběhu řízení o vymezení chráněných pracovních míst došlo k opakovaným průtahům a nakonec k zamítnutí žádosti žalobce o vymezení chráněných pracovních míst, ačkoliv pro takové zamítnutí žádosti nebyly splněny předpoklady. Tímto nesprávným úředním postupem vznikla žalobci škoda ve výši 668.750 Kč, tedy ve výši nepřiznaných příspěvků za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2012. Žalobce nárok na náhradu škody uplatnil u žalované dne 15. 7. 2013 a stanoviskem žalované ze dne 29. 8. 2014, které bylo žalobci doručeno dne 1. 9. 2014, bylo žalobci sděleno zamítnutí uspokojení nároku na náhradu škody. Žalobce v průběhu řízení rozšířil žalobu o částku 178.620 Kč s příslušenstvím a tvrdil, že v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem poboček Úřadu práce České republiky v [obec] a [obec], popsaným v žalobě, mu vznikla další škoda v uvedené výši, která je představována náklady, které žalobce vynaložil na odměnu za právní zastoupení žalobce advokátem v řízení o vymezení chráněných pracovních míst. Žalobce popsal jednotlivé úkony advokáta, které učinil jako zástupce žalobce v řízení o vymezení chráněných pracovních míst s tím, že veškeré tyto úkony právní služby směřovaly k nápravě nesprávného úředního postupu ze strany příslušných poboček Úřadu práce v [obec] a [obec]. Žalobci dále vznikla škoda v podobě nákladů na právní zastoupení žalobce v souvislosti s úkony, učiněnými právním zástupcem žalobce v řízení o žádostech o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2012, když žalobce současně specifikoval tyto úkony právní služby. Žalobce uplatnil tento nárok na náhradu škody u žalované přípisem ze dne 22. 10. 2013.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce uplatnil předžalobní žádost o náhradu škody v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb., které nebylo vyhověno. Žádosti žalobce o vymezení chráněných pracovních míst byly podány dne 23. 3. 2012 a dne 29. 3. 2012. Jelikož tyto žádosti byly neúplné, byl žalobce vyzván k jejich doplnění. Aby mohl Úřad práce ČR– Krajská [pobočka] [příjmení] uzavřít se zaměstnavatelem dohody o vymezení chráněných pracovních míst podle ust. § 75 zákona o zaměstnanosti, bylo potřeba, aby byly splněny všechny požadavky stanovené nejen zákonem o zaměstnanosti, ale rovněž vyhláškou č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Sdělením ze dne 28. 6. 2012 byl žalobce úřadem práce informován, že s ním úřad práce nemůže uzavřít dohodu o vymezení chráněných pracovních míst, neboť při posuzování žádosti o vymezení chráněných pracovních míst úřad práce přihlíží k tomu, zda zaměstnavatel ke dni podání žádosti o vymezení chráněných pracovních míst zaměstnává nadpoloviční většinu svých zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zda jim na svém pracovišti přiděluje práci. Vzhledem k tomu, že tato podmínka nebyla žalobcem splněna, úřad práce s ním nemohl dohodu o vymezení chráněných pracovních míst uzavřít. Pokud tedy úřad práce požadoval po žalobci doložení dalších dokladů v souvislosti se záměrem uzavřít s žalobcem dohody o vymezení chráněných pracovních míst, tyto dohody nemohly být uzavřeny dříve, než se tak stalo, tedy dne 9. 11. 2012 a dne 15. 11. 2012. Žádosti o vymezení chráněných pracovních míst se neposuzují v režimu zákona č. 500/2004 Sb. - správní řád. Na projednání žádosti se nevztahují lhůty stanovené správním řádem. O vymezení chráněných pracovních míst je uzavírána písemná dohoda mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavatelem. Na její uzavření není právní nárok. Dohoda je právním aktem dvou smluvních stran a pro její uzavření je nutný souhlas obou zúčastněných subjektů. V daném správním řízení bylo vydáno řádné správní rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které bylo rovněž doplněno o vysvětlovací sdělení Úřadu práce ČR, která navazovala na četná vyjádření a žádosti žalobkyně. V dané věci nebyly shledány průtahy na straně postupu Úřadu práce ČR – Krajské [pobočka] [příjmení] a ani nebylo prokázáno jiné porušení řádného výkonu státní správy. Nelze než žalobní návrh označit za nedůvodný.

3. Soud již jednou ve věci rozhodl, a to rozsudkem ze dne 16. 12. 2016, č. j. 42 C 421/2014-123, který byl Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2017, č. j. 69 Co 90/2017-145, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 10. 2017, č. j. 69 Co 90/2017-150, potvrzen. Rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i soudu odvolacího pak byla Nejvyšším soudem České republiky č.j. 30 Cdo 5865/2017-173 ze dne 11.12.2019 v rozsahu, v němž byla zamítnuta žaloba o náhradu škody ve výši 668 750 Kč s příslušenstvím, zrušen a vrácen zpět nalézacímu soudu k opětovnému rozhodnutí s tím, že je zapotřebí zjistit další konkrétní okolnosti věci, zejména toho, kdy po zahájení řízení a z jakých důvodů byla žalobkyně vyzvána k doplnění svých žádostí, jaká byla žalobkyni k doplnění žádostí poskytnuta lhůta, zda byla z její strany dodržena, zda úřad práce z vlastní iniciativy obstarával další podklady pro rozhodnutí a z jakých příčin úřad práce po doplnění žádostí ve dnech 5. 5. 2012 a 1. 6. 2012 odkládal konečné rozhodnutí o dalších několik týdnů. Současně v dalším řízení uložil zkoumat, zda uzavření dohody o vymezení chráněných pracovních míst v určité lhůtě, stejně jako přiznání příspěvku podle § 78 ZoZ žalobkyni, bylo součástí obvyklého chodu věcí. To ve své podstatě znamená posuzovat, zda na uzavření dohody o vymezení chráněných pracovních míst v určité lhůtě, jakož i na přiznání příspěvku na podporu osob se zdravotním postižením, existoval při splnění zákonných podmínek právní nárok. Nejvyšší správní soud dále ohledně povahy dohody o zřízení chráněného pracovního místa, že se jedná o dohodu o poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na zákonem stanovený účel, kterým je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvky poskytované na základě dohody o vymezení chráněného pracovního místa jsou výslovně podřízeny režimu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a postup při rozhodování, zda zaměstnavateli příspěvek bude poskytnut, tedy, zda bude uzavřena dohoda o vymezení chráněného pracovního místa, je upraven v § 14 rozpočtových pravidel. Odst. 1 a 2 tohoto paragrafu stanoví, že na doplatky, nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Podle § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel platí, že na rozhodnutí o poskytnutí dotace se nevztahuje správní řád a nelze jej přezkoumat ve správním soudnictví.

4. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 15. 7. 2013 bylo prokázáno, že žalobce uplatnil u žalované mimosoudně nárok uplatněný následně žalobou v této věci. Dopisem žalované ze dne 28. 8. 2014 bylo prokázáno, že žalovaná nárok žalobcem uplatněné mimosoudně projednala a uzavřela, že nedošlo k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu a z toho důvodu nárokům žalobce nevyhověla.

5. Žádostmi žalobce ze dne 22. 3. 2012 a ze dne 28. 3. 2012, doručenými Úřadu práce – Krajská [pobočka] [příjmení] dne 23. 3. 2012 a dne 29. 3. 2012, bylo prokázáno, že žalobce žádal o vymezení chráněného pracovního místa v souladu s ustanovení § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Dopisy žalobce ze dne 5. 5. 2012 a ze dne 1. 6. 2012 bylo prokázáno, že žalobce na výzvu úřadu práce doplnil žádosti o vymezení chráněných pracovních míst.

6. Dopisy Úřadu práce – Krajská [pobočka] [příjmení] ze dne 28. 6. 2012 a ze dne 4. 7. 2012 bylo prokázáno, že úřad práce sdělil žalobci, že zamítl jeho žádosti, doručené úřadu práce dne 23. 3. 2012 a dne 29. 3. 2012, o vymezení chráněného pracovního místa dle § 75 zákona o zaměstnanosti s odůvodněním, že dle doložených podkladů není mezi žalobcem, jako žadatelem o vymezení chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a odběratelem služby, u kterého je pracoviště těchto zaměstnanců, uzavřena žádná smlouva. Dále v odůvodnění zamítnutí žádosti bylo uvedeno, že úřad práce přihlíží při projednání žádosti k tomu, zda zaměstnavatel v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti a dále, zda zaměstnavatel přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, nebo z hlediska poměru finančních prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb, získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob. Uvedená podmínka nebyla splněna a z toho důvodu nemůže úřad práce žádosti o vymezení chráněných pracovních míst vyhovět. Úřad práce schválil pouze vymezení jednoho chráněného pracovního místa pro pracoviště žalobce na adrese [adresa] Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa uzavřenou mezi Úřadem práce – Krajská [pobočka] [příjmení] a žalobcem dne 29. 6. 2012 bylo prokázáno, že účastníci dohody sjednali vymezení chráněného pracovního místa na pracovišti žalobce na adrese [adresa].

7. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 1. 8. 2012 bylo prokázáno, že se žalobce vyjádřil k zamítnutí žádosti o vymezení chráněného pracovního místa a dopisem Úřadu práce – Krajská [pobočka] [příjmení] ze dne 3. 10. 2012 bylo prokázáno, že úřad práce znovu projednal žádost žalobce a zvážil jeho vyjádření a podrobněji osvětlil žalobci důvody, proč s ním neuzavřel dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 29. 10. 2012 pak bylo prokázáno, že žalobce reagoval na dopis úřadu práce ze dne 3. 10. 2012 a žádal znovu o uzavření dohody o vymezení chráněných pracovních míst.

8. Dopisem Úřadu práce – Krajská [pobočka] [příjmení] ze dne 12. 11. 2012 bylo prokázáno, že sdělil žalobci, že dne 7. 11. 2012 žalobce doložil dohodu o úpravě práv a povinností ze spoludlužnického vztahu mezi žalobcem a společností [právnická osoba] a souhlasné stanovisko [právnická osoba] a.s. o vykonávání ostrahy žalobcem. Na základě těchto dokumentů komise při Krajské pobočce v [obec] žádost žalobce přehodnotila a schválila vymezit 9 pracovních míst na pozici pracovníci ostrahy, strážný s maximálním počtem obsazení 20 s tím, že pracovní místa budou vymezena k 9.11.2012. Dále bylo sděleno žalobci, že Krajská [pobočka] [příjmení] zároveň k tomuto datu v dohodě vymezí i pracovní místa předložená žalobcem na pobočce v [obec] Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa, uzavřenou mezi Úřadem práce – Krajská [pobočka] [příjmení] a žalobcem dne 9. 11. 2012 bylo prokázáno, že došlo k uzavření této dohody v souladu s vyjádřením úřadu práce ze dne 12. 11. 2012.

9. Dle e-mailové korespondence dne 30.5.2012 požádala paní [příjmení] z Úřadu práce paní [příjmení] (za žalobce) v rámci vyřizování žádosti o vymezení chráněného pracovního místa, kterou společnost předložila Úřadu práce v [obec] o doložení Smlouvy o poskytování služeb eventuálně tedy smlouvy o zajištění činností a služeb, neboť v dané žádosti bylo uvedeno, že místo výkonu práce je v objektech odběratele poskytovaných služeb. Následně tedy jakmile budou smlouvy doloženy, bude řádně jednáno o požadavku s kompletní dokumentací. V uvedené výzvě zaslané e-mailem společnosti, respektive zaměstnankyni [právnická osoba] není uvedena žádná lhůta. Dne 30.5.2012 odpověděla zaměstnankyně [jméno] [příjmení] za Úřad práce žalobkyni, že k žádosti o vymezení chráněného pracovního místa, potřebuje doplnit tiskopisy, označené v příloze a žádala o jejich zaslání e-mailem, aniž by byla uvedena lhůta. Dále ještě téhož dne doplnila, že je zapotřebí zaslat také smlouvu se [anonymizována dvě slova] o poskytování služeb. Rovněž dne 30. 5. 2012 žádala [jméno] [příjmení] za Úřad práce doplnění tiskopisů bez uvedení lhůty. Na to dne 4. 6. 2012 odpověděla zaměstnankyně [právnická osoba] s tím, že požadované tiskopisy byly zaslány tohoto dne poštou, smlouva s odběratelem podléhá obchodnímu tajemství, přísným podmínkám pod vysokými smluvními sankcemi, které by mohly být pro společnost likvidační, proto posílá dokumenty raději poštou, a navíc se jedná pouze o výňatek smlouvy s odběratelem z důvodu zachování bezpečnosti klienta a podmínek smlouvy. V případě, že bude zapotřebí předložit originál smlouvy, je připravena tento dopravit k nahlédnutí. Dne 1.6.. 2012 zaslala [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], a. s. [titul] [jméno] [příjmení] informaci, že žádosti o spolupráci ve věci vymezení chráněného pracovního místa 1.6.2012 zaslala doplnění a je připravena cokoliv v případě potřeby doplnit. Na to odpověděla dne 22. 6. 2012 [titul]. [jméno] [příjmení] z MPSV, když žádala o zaslání pracovních smluv k jednotlivým pracovníkům, aniž by stanovila lhůtu, v níž má být doplněna. 10. z příloh, které předložil žalobce k č.l. 204, ke svému vyjádření na základě výzvy soudu z předchozího jednání, se čtou:

11. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ze dne 28.4.2011, adresovanou Úřadu práce pro hlavní město Prahu žalobce uplatňoval nárok na příspěvek za 1. čtvrtletí roku 2011, kdy bylo žádáno 166 zaměstnanců se zdravotním postižením, včetně jmenného seznamu dotčených zaměstnanců.

12. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 30.5.2011 č.j. ABA-T-335/2011 byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2011 ve výši 3 315 682 Kč a nebyl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za totožné období ve výši celkem 24 000 Kč. Dle odůvodnění uvedeného rozhodnutí bylo v průběhu řízení prokázáno, že zaměstnanci, [jméno] [příjmení], na kterého je mimo jiné příspěvek požadován, vznikl pracovní poměr u jiného zaměstnavatele dříve, než u zaměstnavatele [právnická osoba], [anonymizováno], a proto nebyla přiznána výše příspěvku, který může v maximální výši dosáhnout 8 000 Kč za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

13. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ze dne 26.4.2011 žalobce žádal o příspěvek Úřad práce pro hlavní město Prahu za období 2. čtvrtletí roku 2011 v počtu 151 zaměstnanců v celkové výši 3 114 653 Kč včetně jmenného seznamu dotčených zaměstnanců.

14. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 12.9.2011 č.j. ABA-T-575/2011 byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 2. čtvrtletí roku 2011 ve výši 3 114 635 Kč, a to na základě žádosti z 27.7.2011. Předchozí žádost za 1. čtvrtletí roku 2011 byl podána 28.4.2011, rozhodnutí bylo ze 30.5.2011.

15. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 3. čtvrtletí roku 2011 ze dne 24.10.2011 žádal žalobce u Úřadu práce pro hlavní město Prahu o příspěvek na 133 zaměstnanců v celkové výši 2 879 863 Kč, včetně jmenného seznamu dotčených zaměstnanců.

16. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 16.12.2011 č.j. ABA-T-862/2011, kterým bylo rozhodnuto o příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 3. čtvrtletí roku 2011 v celkové výši 2 879 863 Kč, a to na základě žádosti z 27.10.2011.

17. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí roku 2011 ze dne 27.1.2012 žalobce u Úřadu práce pro hlavní město Prahu uplatnil celkem za 128 zaměstnanců žádost o příspěvek, resp. nárok na příspěvek ve výši 2 706 725 Kč, včetně jmenného seznamu dotčených zaměstnanců.

18. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 26.4.2012 bylo rozhodnuto o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí roku 2011 ve výši 2 682 725 Kč a o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 4. čtvrtletí roku 2011 ve výši 24 000 Kč. Dle odůvodnění byla žádost podána 30.1.2012 a v průběhu řízení bylo prokázáno, že zaměstnankyni [jméno] [příjmení], na kterou byl příspěvek mimo jiné požadován, vznikl pracovní poměr ve stejný den jako u zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] a proto nebyl příspěvek v maximální výši 8 000 Kč přiznán.

19. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2012 ze dne 30.4.2012 žalobce u Úřadu práce pro hlavní město Prahu uplatnil nárok na příspěvek celkem za 125 zaměstnanců v celkové výši 2 456 944 Kč, a sice žádostí. Rovněž součástí této žádosti je jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou ZTP za 1. čtvrtletí roku 2012.

20. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu sp.zn. A-T -426 2012 z 18.6.2012 byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2012 ve výši 2 456 944 Kč, a to k žádosti ze dne 30.4.2012.

21. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 2. čtvrtletí roku 2012 ze dne 30.7.2012 žalobce u Úřadu práce pro hlavní město Prahu uplatnil nárok na příspěvek za 125 zaměstnanců v celkové výši 2 530 642 Kč, včetně přiloženého seznamu zaměstnanců.

22. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne 6.9.2012, zn. A-T -864 2012 byl k žádosti ze dne 31.7.2012 poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 2 529 214 Kč za 2. čtvrtletí roku 2012, nebyl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za totožné období ve výši 1 428 Kč s odůvodněním, že u zaměstnance [jméno] [příjmení] došlo k jednodennímu souběhu pracovních poměrů, jednak u [právnická osoba], koncern začal pracovní poměr ve stejný den, ve který skončil u jiného zaměstnavatele. Z tohoto důvodu tedy za jeden den příspěvek přiznán nebyl.

23. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 1. čtvrtletí roku 2013 ze dne 30.4.2013, adresovanou totožnému úřadu práce žalobce žádal o příspěvek na celkově 125 zaměstnanců ve výši 2 475 966,75 Kč a zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům ve výši 344 640,96 Kč K žádosti byl připojen rovněž jmenný seznam zaměstnanců ze dne 29.4.2013.

24. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 13.6.2013 byl za 1. čtvrtletí roku 2013 žalobci přiznán příspěvek ve výši 2 475 966,75 Kč a dále 344 640,96 Kč, celkem tedy částka ve výši 2 820 608,00 Kč.

25. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 2. čtvrtletí roku 2013 ze dne 29.7.2013, adresovanou totožnému úřadu práce, žalobce žádal o příspěvek za celkem 120 zaměstnanců ve výši 2 463 341,25 Kč a dále zvýšení příspěvku ve výši 337 806,72 Kč, celkem tedy 2 801 148,00 Kč. Součástí žádosti je rovněž jmenný seznam zaměstnanců za totožné období.

26. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 28.8.2013 zn.: A-T -644 2013 bylo rozhodnuto o příspěvku za 2. čtvrtletí roku 2013 ve výši 2 463 341,25 Kč a zvýšení příspěvku ve výši 337.806,75 Kč, celkem 2 801 148,00 Kč, a to k žádosti z 29.7.2013.

27. Dle Dohody o vymezení chráněného pracovního místa, uzavřené mezi Úřadem práce ČR na straně jedné a zaměstnavatelem [právnická osoba], [anonymizováno], na straně druhé, dne 29.6.2012, bylo vymezeno chráněné pracovní místo v celkovém počtu 6 míst z maximálního počtu 12 zaměstnanců se zdravotním postižením na pracovních místech.

28. Dle Dohody o vymezení chráněného pracovního místa, uzavřené mezi Úřadem práce ČR a žalobcem, jako zaměstnavatelem, dne 29.6.2012, bylo vymezeno chráněné pracovní místo v počtu 1 z maximálního počtu 2 zaměstnanců.

29. Dle Dohody o vymezení chráněného pracovního místa z 29.6.2012 bylo z maximálního počtu 10 zaměstnanců se zdravotním postižením bylo vymezeno 5 chráněných pracovních míst.

30. Dohodou z 5.6.2012 bylo vymezeno z maximálního počtu zaměstnanců 24 celkem 8 chráněných pracovních míst.

31. Další dohodou ze dne 29.6.2012, rovněž mezi úřadem práce a zaměstnavatelem [právnická osoba], koncern, bylo vymezeno z maximálního počtu 18 zaměstnanců se ZP na pracovních místech celkem 6 chráněných pracovních míst. Dle přílohy k uvedené dohodě jednotlivá pracovní místa jsou vymezena, resp. charakterizována jako bezpečnostní pracovník, je zde uveden popis a je zde uvedeno také umístění pracoviště, a sice [ulice a číslo], [obec]. Dle přílohy č. 2, týkající se předchozí žádosti z 29.6.2012, jsou chráněná místa charakterizována pojmem bezpečnostní pracovník s umístěním na pracovišti [ulice a číslo], [obec].

32. Dle Dohody o vymezení chráněného pracovního místa mezi úřadem práce a [anonymizována dvě slova] ze dne z 29.6.2012 byla z maximálního počtu 8 zaměstnanců vymezena 2 pracovní místa s charakteristikou chráněných pracovních míst jako pracovníci ostrahy, pracující na pracovištích [právnická osoba], [ulice] ulice, [obec], [právnická osoba], [obec a číslo], [obec].

33. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa, uzavřenou mezi Úřadem práce ČR a žalobcem 28.6.2012, bylo z maximálního počtu 3 zaměstnanců bylo vymezeno1 místo. Charakteristikou chráněných pracovních míst, dle přílohy č. 1, jsou pracovníci ostrahy a strážní s místem umístění v objektu odběratele služeb.

34. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 29.6.2012 byl z maximálního počtu zaměstnanců se ZP na 5 pracovních místech vymezen plný počet pracovních míst. Podle charakteristiky se jedná o pracovníky ostrahy a strážné, kteří pracují v objektu odběratele poskytovaných služeb na území Kraje Vysočina.

35. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 29.6.2012 byla z maximálního počtu 4 zaměstnanců vymezena 2 místa s charakteristikou pracovníci ostrahy a strážní s umístěním pracoviště v areálu [právnická osoba], odštěpný závod [obec], kdy odběratelem je [právnická osoba]

36. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 21.6.2012 bylo z celkového počtu 14 zaměstnanců vymezeno 7 chráněných pracovních míst s charakteristikou pracovníci ostrahy a strážní s místem pracoviště [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], dále [právnická osoba] s adresou [adresa], [ulice a číslo], [obec].

37. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 29.6.2012 byla z maximálního počtu 6 zaměstnanců vymezena 2 pracovní místa s charakteristikou dle přílohy č. 1 pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy s místem umístění pracoviště [ulice a číslo], [obec].

38. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 25.6.2012 byl z maximálního počtu 4 zaměstnanců vymezen stejný počet zaměstnanců, s místem a charakteristikou dle přílohy [číslo] – pracovníci ostrahy, strážní, pracoviště [ulice a číslo], [obec].

39. Dohodou o vymezení chráněného pracovního místa z 28.6.2012 byl z maximálního počtu 3zaměstnanců byl vymezen tento maximální počet, s charakteristikou pracovníci ostrahy a strážní s místem umístění pracoviště v provozovně.

40. Dle Dohody o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 12.6.2012 bylo z celkového počtu 84 zaměstnanců vymezeno 24 chráněných pracovních míst s místem umístění dle přílohy č. 1 u odběratele poskytovaných služeb, tedy v objektu [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], a charakteristikou pracovní ostraha, strážní, ostatní úředníci jinde neuvedení. K tomu pravděpodobně náleží jmenný seznam zaměstnanců ve 3. čtvrtletí roku 2012.

41. Ze spisu Úřadu práce ČR, týkající se dohody: HHA-M-78/ 2012 a HHK-M -129 2012, týkající se dohod o vymezení chráněného pracovního místa. Podle uvedeného spisu byla 23.3.2012 doručena úřadu práce žádost o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 22.3.2012 a dále žádost o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 28.3.2012, tato byla doručena 29.3.2012 3.5.2012 prováděl úřad práce šetření v sídle firmy, resp. toto šetření prováděl 2.5.2012, úřadu práce doručil e-mailem pravděpodobně protokol 3.5.2012, resp. nikoli protokol ale záznam ze šetření na místě z 2.5.2012, podle kterého tedy cílem šetření bylo zjistit, jestli v období 12 měsíců před podáním žádosti zaměstnavatel neprovedl zaměstnancům srážky ze mzdy, nebo platu podle stanovených předpisů, kdy je zde konstatováno, že ano, že provedl u 9 zaměstnanců exekuce ostatní a u jednoho zaměstnance ostatní srážky. Dále, zda neuzavřel v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti se zaměstnancem, který je OZP, smlouvu na jejímž základě by mu byl tento zaměstnanec povinen poskytovat finanční prostředky v rozporu s dobrými mravy, kdy je konstatováno uzavřena 1 smlouva na náhradu škody na objektu klienta [právnická osoba] Dále, zda v den podání žádosti vyplácí zaměstnavatel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, na které může uplatnit nárok na příspěvek podle § 78 mzdu, nebo plat bezhotovostně, převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo peněžní poukázkou. K tomu bylo zapsáno ano, v den podání žádosti 22. a 24.2.2012 vyplácel mzdu 92,8 % bezhotovostně. Další podmínkou, zda v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP, na svém pracovišti, zde je poznamenáno, žadatel nemá žádné domácké zaměstnance, většina jich pracuje v sídlech klientů. Pátou skutečností, která byla zjišťována, zda přiděluje zaměstnancům, kteří jsou OZP, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, kdy je uvedeno, že ano. 5.5.2012 doplnila [právnická osoba] s.r.o. žádost o vymezení chráněných pracovních míst, podanou 23.3.2012, kdy doplnila charakteristiky pracovních míst pod názvem [anonymizována tři slova], strážní o další 2, a doplnila záznam ze šetření na místě dne 2.5.2012. Dále upřesnila některé body žádosti. 1.6.2012 doplnil žalobce žádost o vymezení chráněného pracovního místa, jednalo se o žádost z 23.3.2012, kdy doplňuje částečnou kopii subdodavatelské smlouvy o provádění ostrahy a kopii smlouvy o podnájmu nebytových prostor. 22.6.2012 doplnil žalobce žádost o vymezení chráněného pracovního místa z 23.3.2012 o kopie pracovních smluv, včetně dodatků, zde vyjmenovaných zaměstnanců. Dále konstatuje, že pracovní smlouvy, které končí 30.6.2012, jsou v současné době, resp. v uvedených dnech, prodlužovány. 27.6.2012 doplnil žalobce svou žádost z 23.3.2012, kdy sdělil, že na pracovištích [právnická osoba] a [právnická osoba] chtějí vymezit 9 chráněných pracovních míst – pracovní ostrahy a strážní, a dále by rádi vymezili maximální počet zaměstnanců, kteří se mohou střídat na uvedených pracovních místech, tzn. s maximálním počtem 20, a dále, že na pracovišti [právnická osoba], koncern, by rádi vymezili 1 chráněné pracovní místo s maximálním počtem 2 zaměstnanců. 4.7.2012 byl žalobce úřadem práce, dopisem doručeným žalobci prostřednictvím dosílky, oznámení o tom, že žádosti z 29.3.2012 nebylo vyhověno, protože úřad práce zjistil na základě doložených podkladů, že mezi společností jako žadatelem o vymezení chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a vlastníkem areálu, ve kterém se nachází pracoviště těchto zaměstnanců, není uzavřena žádná smlouva. V této souvislosti odkázal na ustanovení § 6 odst. 2 písm. d) vyhlášky 518/2004 s tím, že tedy při projednávání žádosti o uzavření dohody o zřízení, nebo vymezení chráněného pracovního místa úřad práce přihlíží k tomu, zda zaměstnavatel v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na svém pracovišti, a tedy z tohoto důvodu pracovní místo vymezeno nebylo. 28.6.2012 zaslal úřad práce žalobci dílčí zamítnutí o vymezení chráněných pracovních míst s tím, že konstatuje, že žádost o vymezení chráněného pracovního místa, na základě žádosti z 23.3.2012, týkající se zaměstnanců u [právnická osoba], [část obce], [právnická osoba] v [obec], nebylo jí vyhověno, resp. byla zamítnuta, protože úřad práce zjistil, že z doložených podkladů mezi společností, jako žadatelem, resp. u těchto zaměstnanců není uzavřena žádná smlouva. Z doložené subdodavatelské smlouvy o provádění ostrahy, která je uzavřena mezi objednavatelem [právnická osoba] a poskytovatelem [právnická osoba] a [právnická osoba], koncern vyplývá, že služby poskytuje [právnická osoba], s.r.o. prostřednictvím zaměstnanců [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba], [anonymizováno]. Z tohoto důvodu nebudou požadovaná chráněná pracovní místa vymezena. Dále zde konstatuje podmínky, za jakých úřad práce při projednávání žádosti může rozhodnout, resp. vyhovět daným žádostem. Uvedené oznámení o zamítnutí žádosti o vymezení chráněného pracovního místa bylo do systému úřadu práce zaevidováno 28.6.2012. Dne 29.6.2012 byla mezi úřadem práce a zaměstnavatelem uzavřena dohoda, týkající se vymezení 1 chráněného pracovního místa s maximálním počtem zaměstnanců 2, adresou pracoviště [ulice a číslo], [obec], charakteristikou ostatní úředníci jinde neuvedení a místem pracoviště v sídle [právnická osoba], [anonymizováno].

3. října 2012 se vyjádřil úřad práce k vyjádření zaměstnavatele k zamítnutí žádosti o vymezení pracovních míst s tím, že toto vyjádření obdržel, resp. bylo odesláno 1.8.2012 od zaměstnavatele, a tento se vyjádřil k zamítnutí žádosti. Zde úřad práce konstatuje, že firma [právnická osoba], koncern, doložila subdodavatelskou smlouvu o provádění ostrahy s firmou [právnická osoba], z níž vyplývá, že nelze přesně definovat rozsah činnosti pro [právnická osoba], protože činnost zajišťuje společně a nerozdílně s [právnická osoba]. Pokud zmíněné firmy [právnická osoba], koncern a [právnická osoba] nemají dále upraven vztah v rámci zakázky, úřad práce nemůže chráněná pracovní místa vymezit. 29.10.2012 se vyjádřil účastník řízení, tedy [právnická osoba] s.r.o., koncern k přípisu úřadu práce ze dne 3.10.2012 12. listopadu 2012 odpověděl úřad práce k žádosti ze dne 23.3.2012, podle které bylo žádáno 7 chráněných pracovních míst pro 7 zaměstnanců se zdravotním postižením na pracovišti [právnická osoba], [část obce] a pracoviště [název práv. osoby] [obec] a 1 chráněné pracovní místo pro ostatní úředníky jinde neuvedené pro 1 zaměstnance se zdravotním postižením na adrese pracoviště [právnická osoba], koncern, [obec]. Dále úřad práce konstatuje, že 7. listopadu 2012 byla [právnická osoba] s.r.o., koncern doložena dohoda o úpravě práv a povinností ze spoludlužnického vztahu mezi [právnická osoba] s.r.o., koncern a [právnická osoba] a souhlasné stanovisko [právnická osoba], a.s. o vykonávání ostrahy [právnická osoba] s.r.o., koncern. Na základě těchto dokumentů komise při krajské pobočce v [obec] žádost [právnická osoba] s.r.o., koncern přehodnotila a schválila vymezit 9 pracovních míst na pozici pracovníci ostrahy, strážný s maximálním počtem obsazení 20 pracovních míst, a sice tato budou vymezena k 9.11.2012. Dále krajská [pobočka] [příjmení] k uvedenému datu vymezí i pracovní místa, předložená [právnická osoba] s.r.o., koncern na pobočku v [obec], a sice 5 chráněných pracovních míst pracovníků ostrahy a strážných pro celkem 16 zaměstnanců se zdravotním postižením a 2 chráněná pracovní místa pracovníky ostrahy a strážné pro 8 zaměstnanců se zdravotním postižením. První jsou uvedeni s místem výkonu práce [právnická osoba], [anonymizováno] [část obce], [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] 11.12.2012 byla založena do spisu dohoda o vymezení chráněného pracovního místa z 9.11.2012, podepsaná mezi Úřadem práce ČR a zaměstnavatelem [právnická osoba], koncern, kdy tedy bylo v souladu s předchozím čteným sdělením schváleno vymezení chráněných, celkem chráněných pracovních míst celkem v počtu 16 z maximálního počtu 44 zaměstnanců, kdy se jedná o pracovníky ostrahy a strážné na pracovišti [právnická osoba] [anonymizováno], [obec] v počtu 2 míst z maximálního počtu 8, dále pracovníky ostrahy a strážné na pracovišti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v počtu 5 míst z maximálního počtu 16 a pracovníci ostrahy a strážné na pracovišti [právnická osoba] [anonymizováno], [část obce] v počtu 9 míst z maximálního počtu 20. Uvedená dohoda byla podepsána i žalobcem. Dne 4.1.2013 se úřad práce vyjádřil k vyjádření zástupce žalobce ze 6.12.2012, kdy konstatuje, že správní řád ukládá správnímu orgánu posuzovat podání podle obsahu, v prvé řadě správní orgán posuzuje, zda toto není jiným procesním úkonem, zejména podnětem k opatření proti nečinnosti nebo opravným prostředkem, apod. Takováto skutečnost zjištěna nebyla, neboť o žádosti o vymezení chráněného pracovního místa se nerozhoduje ve správním řízení. Úřad práce se nedomnívá, že by byl nečinný v souvislosti s žádostí podanou 23.3.2012, což dosvědčuje rovněž rekapitulace, kterou zde provádí, kdy konstatuje, že 23.3.2012 byla doručena Úřadu práce ČR – krajské pobočce v [obec] žádost o vymezení chráněného pracovního místa s charakteristikou 7 chráněných pracovních míst pro celkový počet 7 zaměstnanců se zdravotním postižením, místem pracoviště [právnická osoba], [právnická osoba] [obec] a dodávka služby pro [právnická osoba] Mělo se jednat o pracovníky ostrahy a strážné, 1 chráněné pracovní místo - ostatní úředníci jinde neuvedení pro 1 zaměstnance se zdravotním postižením na pracovišti [právnická osoba], koncern, [anonymizováno] [číslo], [obec]. 7.5.2012 byla Krajské pobočce v [obec] doručena žalobcem doplňující žádost o vymezení pracovních míst na adrese pracoviště [právnická osoba], [část obce] a pracoviště [právnická osoba], [obec] o další 2 pracovníky ostrahy na celkem 9. Tato žádost byla dne 27.6.2012 opět doplněna, a to tak, že 9 pracovních míst bude obsazeno maximálním počtem 20. Zároveň bylo v žádosti uvedeno, že se na pracovišti [právnická osoba], koncern, xanon [číslo], [obec] budou zaměstnanci střídat, tudíž 1 pracovní místo bude obsazeno maximálním počtem 2 zaměstnanců. Dne 4.6.2012 žalobce předložil vysvětlující dopis o poskytování služeb pro zákazníka – skupinu ČEZ, prostřednictvím subdodavatele. Dne 28.6.2012 byla žádost žalobce zamítnuta z důvodu, že úřad práce posuzuje, zda zaměstnavatel v den podání žádosti zaměstnává nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na svém pracovišti a dále, zda zaměstnavatel přiděluje zaměstnancům, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů, přičemž tedy toto zřejmě nebylo zjištěno. 3.10.2012 bylo krajskou [pobočka] [příjmení] zasláno žalobci vyjádření k zamítnutí žádosti se žádostí o objasnění role dvou poskytovatelů v rámci subdodavatelské smlouvy a postoj cílového odběratele. To samé bylo vyžadováno i k druhé žádosti. Dne 7.11.2012 byla [právnická osoba] s.r.o., koncern doložena dohoda o úpravě práv a povinností ze spoludlužnického vztahu mezi [právnická osoba] koncern a [právnická osoba]. Následně krajská pobočka na základě této smlouvy rozhodla s platností vymezení k 9.11.2012 jak již uvedeno, tzn. že datum uzavření úřad práce měnit nebude. Závěrem úřad práce konstatuje, že se nedomnívá, že by se dopustil nesprávného úředního postupu. Dne 27.12.2012 byla do spisu založena Žádost účastníka řízení o sdělení stanoviska ve věci návrhu na změnu uzavřené dohody o vymezení chráněných pracovních míst, kdy žádosti o vymezení chráněných pracovních míst tak, aby došlo k vymezení chráněných pracovních míst nejpozději k datu 1.7.2012, úřad práce nevyhověl. Účastník dále poukázal na skutečnost, že mu v důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu úřadu práce hrozí škoda ve výši rovnající se výši nároků účastníka řízení na poskytnutí příspěvků za 3. čtvrtletí roku 2012 ve výši 410.060,00 Kč, a dále výši nároků účastníka řízení na poskytnutí příspěvků dle zákona o zaměstnanosti ve výši 58.838,00 Kč, celkem tedy škoda v částce 468.898,00 Kč. Současně účastník řízení poukázal na skutečnost, že k takto hrozící výši škody bude nutno ještě připočítat částku odpovídající výši příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za část 4. čtvrtletí roku 2012, a to za měsíce říjen a listopad roku 2012 a odkázal na svá předchozí vyjádření ze 6.12.2012. Dne 17.1.2013 odeslal žalobce vyjádření účastníka řízení a odpověď na přípis úřadu práce ze dne 4.1.2013, kdy obdržel přípis úřadu práce ze dne 4.1.2013, týkající se vyjádření ke stanovisku účastníka ze 6.12.2012, kdy žádá o změnu stanoviska. Úřad práce 2. dubna 2013 sdělil, že 17.1.2013 obdržel vyjádření ke stanovisku vymezování chráněných pracovních míst ve firmě [právnická osoba] koncern s tím, že úřad práce trvá na správnosti postupu při vymezování chráněných pracovních míst ke dni 9.11.2012 a nebude nic v dohodě o vymezení chráněných pracovních míst měnit a nemůže tedy vyhovět požadavku zpětné změny. E-mailem ze dne 8. ledna 2013 požádala Mgr. [jméno] [příjmení] o zaslání materiálů souvisejících se žádostí o vymezení chráněných pracovních míst podaných v [územní celek] ([anonymizováno], [obec]) v roce 2012 zaměstnavatelem [právnická osoba] Na to odpověděla 10. ledna 2013 [titul]. [jméno] [příjmení] z Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, že zaslala dokumentaci k žádosti o vymezení chráněného pracovního místa u [právnická osoba], podle které tedy složka obsahuje konkrétní dokumentaci. Dále druhým e-mailem, z téhož dne, odpověděla na druhou část, resp. zaslala druhou část uvedené dokumentace. Dopisem z 22.4.2013 Úřad práce ČR, Generální ředitelství, oznámil právnímu zástupci žalobce, že 3. ledna 2013 mu bylo doručeno podání, v němž je upozorňován na nesprávný úřední postup Úřadu práce ČR – krajské [pobočka] [příjmení] v řízení ve věci vymezení chráněných pracovních míst v daném období. K tomuto uvádí, že generální ředitelství není nadřízeným správním orgánem krajské [pobočka] [příjmení], nicméně přesto se podáním zabýval a pro objektivní posouzení postupu si vyžádal relevantní podklady, přičemž sděluje následující. Žádost o vymezení chráněných pracovních míst byla podána 23.3.2012, včetně příloh. Z doložených podkladů bylo zjištěno, že v měsíci květnu 2012 a červnu 2012 byla žádost zaměstnavatelem opakovaně doplňována a nebylo možné uzavřít dohodu o vymezení chráněného pracovního místa dříve, než byly doloženy všechny požadované doklady. Dále bylo zjištěno, že před vlastním uzavřením dohod krajská [pobočka] [příjmení] přihlížela k tomu, zda zaměstnavatel splnil zákonem dané podmínky pro uzavření dané dohody, a protože tomu tak nebylo, dohoda o vymezení chráněného pracovního místa byla uzavřena až po jejich splnění dne 9.11.2012. V této souvislosti dále uvádí, že postup při vymezování chráněného pracovního místa se neřídí správním řádem a o žádosti není rozhodováno ve správním řízení. Uzavírá, že z doložených podkladů vyplývá, že krajská [pobočka] [příjmení] postupovala v souladu s platnými právními předpisy a v jejím postupu nebylo shledáno pochybení. Proto navrhovaná změna obsahu dohody o vymezení chráněného pracovního místa, jak je navrhováno v podání ze dne 20.12.2012, není nutná.

42. Přehled dohod o vymezení chráněných pracovních míst již soud neprováděl, protože tento pouze shrnuje již provedené důkazy.

43. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

44. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

45. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

46. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

47. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

48. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

49. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

50. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

51. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

52. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

53. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

54. Po zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žaloba, kterou se žalobce proti žalované domáhal náhrady škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem Úřadu práce – Krajská [pobočka] [příjmení] v řízeních vedených pod č. j. HPU-M-5-2012 na pracovišti [obec] a pod č. j. MPS- UP/253/12 na pracovišti [obec], který spočíval v nepřiměřené délce těchto řízení, není důvodná. Žalobcem označená řízení byla zahájena žádostmi žalobce o vymezení chráněného pracovního místa dle ustanovení § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kdy první žádost byla podána úřadu práce dne 23. 3. 2012 a druhá žádost byla podána úřadu práce dne 29. 3. 2012, tyto žádosti byly následně (aniž by byla stanovena jakákoliv lhůta ze strany Úřadu práce) doplňovány ve dnech 5. 5. 2012 a 1. 6. 2012, přičemž ještě 22.6.2012 byla žalobkyně vyzývána k doplnění podkladů pro rozhodnutí. Následně bylo žalobkyni úřadem práce ve dnech 28. 6. 2012 a 4. 7. 2012 sděleno, že s ní dohody o vymezení chráněných pracovních míst uzavřeny nebudou, neboť nesplnila podmínky pro tento postup. Žalobkyni přitom nebyla ze strany příslušného úřadu práce stanovena žádná lhůta, proto nelze žalobkyni dávat k tíži, když doplnění listin činila dle svých možností. Rovněž ze spisu nebylo zjištěno, že by příslušný úřad práce sám z vlastní iniciativy obstarával další podklady pro rozhodnutí. Současně je však zřejmé, že k rozhodnutí přistoupil v okamžiku, kdy již ze strany žalobce nové podklady obdržet nemohl, resp. kdy bylo jednoznačné, že z předložených podkladů lze dovodit závěry o splnění či nesplnění podmínek pro vymezení chráněného pracovního místa. Uvedené ustanovení § 75 zákona č. 435/2004 Sb. v odst. 1 stanoví, že chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce a na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. V odst. 2 a 3 citovaného ustanovení jsou pak uvedeny případy, v nichž nelze uzavřít se zaměstnavatelem dohodu podle odst. 1 a v odst. 7 a 8 citovaného ustanovení jsou uvedeny náležitosti žádosti o zřízení chráněného pracovního místa a dokladů, které musí být k žádosti přiloženy. Současně je v odst. 8 citovaného ustanovení uvedeno, že úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti a při posuzování žádosti vychází úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvku a dotací, poskytnutých pro stejný účel. Dle citovaného ustanovení úřad práce může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa, ale na uzavření této dohody není právní nárok. NS v této souvislosti jednoznačně konstatoval, že (zatímco)„ Dohodou o zřízení chráněného pracovního místa je vytvářeno nové pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením, přičemž úřad práce se v této dohodě zavazuje, jak uzavřel rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku citovaném výše, poskytnout zaměstnavateli příspěvek (dotaci) na náklady spojené se zřízením takového nového pracovního místa. Naopak v případě dohody o vymezení chráněného pracovního místa již pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením existuje, a dohoda o jeho vymezení má především ten účel, že toto (dříve již zřízené) pracovní místo ponese status chráněného pracovního místa. To má následně vliv na splnění zákonných předpokladů pro příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 odst. 1 ZoZ. Z hlediska použitelnosti správního řádu na řízení o žádosti o uzavření dohody o vymezení chráněného pracovního místa je rozhodující, že jejím předmětem není závazek úřadu práce k poskytnutí příspěvku zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa, ani závazek k poskytnutí jiného příspěvku (dotace). Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa je poskytován, jak výslovně plyne z ust. § 75 odst. 1 věta druhá ZoZ, pouze na zřízení takového místa, nikoliv na vymezení pracovního místa již existujícího. Není-li předmětem dohody o vymezení chráněného pracovního místa poskytnutí příspěvku (dotace), nelze ovšem na řízení o žádosti o uzavření této dohody užít zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, včetně jeho § 14 odst. 4 (v rozhodném znění). Pak ale nic nebrání použití správního řádu, resp. jeho úpravy lhůt k vydání správního rozhodnutí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014-46).“ Protože se i na řízení o vymezení chráněného pracovního místa vztahuje správní řád, lze současně shrnout, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany příslušného úřadu práce, když posuzoval postup pro vymezení chráněného pracovního místa jako postup, na který se správní řád nevztahuje a tedy nestanovil ani žádnou lhůtu pro doložení podkladů ze strany žalobce a dále ani sám potřebné podklady nezjišťoval.

55. Soud však neshledal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem Úřadu práce a tvrzenou škodou na straně žalobce, když ze zamítavého rozhodnutí je zřejmé, že nedošlo k naplnění zákonných podmínek pro vymezení chráněného pracovního místa ze strany žalobce a nárok na uzavření dohody o vymezení chráněného pracovního místa tedy nevznikl. V daném případě tak žalobcem tvrzená škoda nevznikla v souvislosti s nesprávným postupem příslušného úřadu práce, když ani dodržení zákonných lhůt by nemělo vliv na splnění podmínek ze strany žalobce. S ohledem na to soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci, a to dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši stanovené dle vyhl.č. 254/2015 Sb. Žalovaná v řízení před soudem prvního stupně (před podáním odvolání) žádné náklady řízení neúčtovala, před soudem odvolacím jí byla přiznána náhrada nákladů za 11 úkonů, a to za dva úkony po 300 Kč (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání dne 12.4.2017), dále náleží žalované jeden úkon po 300 Kč v dovolacím řízení (vyjádření k dovolání) a dále 8 úkonů po 300 Kč za vyjádření ve věci a závěrečný návrh ve věci, za přípravu a účast před soudem prvního stupně po vrácení věci soudem dovolacím k opětovnému projednání (jednání 11.8.2020, 24.11.2020 a 11.12.2020), celkem 3 300 Kč.

Poučení