42 C 5/2021 - 304

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců:a) [Jméno žalobce A], narozená dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva ke sporné části pozemku takto:

Výrok

I. Soud určuje, že žalobci a), b) jsou vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obci [adresa], zaměřeného geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], vyhotoveným společností [právnická osoba]., [adresa], jenž je nedílnou součástí rozsudku a s nímž vyjádřil souhlas [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, [adresa] dne [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 60.660 Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 5.1.2021, doplněnou následnými podáními se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky sporné části pozemku původního p. č. [Anonymizováno] specifikované následně jako p. č. [Anonymizováno] zhotoveným geometrickým plánem č. [hodnota][právnická osoba] [adresa] dne [datum] (dále rovněž „sporná část pozemku, sporný pozemek“). V žalobě uvedli, že jsou vlastníky pozemků p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dříve v původní nerozdělené formě evidováno jako p. č. [hodnota]). V žalobě označení žalovaní byli v době podání žaloby vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa]. Pozemky p. č. [Anonymizováno] spolu sousedí. Dne 18.12.2020 bylo při místní šetření vyvolaném žalovaným ohledně geometrického zaměření pozemku p. č. [Anonymizováno] geodetem zjištěno a žalobcům sděleno, že plot oddělující oba sousedící pozemky zasahuje do pozemků ve vlastnictví žalovaných (míra odchylky plotu zakreslena ve výňatku snímku z pozemkové mapy). Žalobci nabyli pozemek p. č. [hodnota] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], následně došlo k jeho rozdělení v důsledku výstavby chaty (pozemek zastavěný chatou označen jako pozemek p. č. [Anonymizováno] zbývající část pozemku označena p. č. [Anonymizováno]). Plot oddělující pozemky účastníků vedl stejnými místy jako v současné době, žalobci s hranicí plotu jakkoli nemanipulovali. V roce 1989 vedli žalobci řízení o povolení zbudování studny na pozemku p. č. [hodnota], kdy účastníky byli i žalovaní; příslušný odbor ONV [adresa] V. zbudování studny povolil. Studna byla zbudována v místech sporné části pozemku, avšak žalovaní v době výstavby studny nijak nerozporovali hranici plotu, ani nenamítali nic proti výstavbě studny; žalovaní byli účastníky vodoprávního řízení a jeho dílčí rozhodnutí jim byla doručována. Obdobně byl na sporné části pozemku v 80. letech (20. století) žalobci zbudován sloup elektrického napětí, k jehož výstavbě se žalovaní rovněž souhlasně vyjádřili a nic proti ní nenamítali. Žalobci v žalobě argumentovali dobrou vírou při užívání předmětné části pozemku ve vlastnictví žalovaných, kdy vydržecí lhůta měla běžet od [datum] (den registrace vlastnictví do katastru nemovitostí), a namítali, že vlastnické právo k této části pozemku sami vydrželi. Kromě dlouhodobosti vedené hranice původním plotem a reálného užívání sousedících pozemků po dobu téměř 40 let uvedli, že rozsah užívání pozemku p. č. [Anonymizováno] a sporné části pozemku původního pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházející se za plotem na jejich straně se za celou dobu nijak nezměnil. Při obnově starého pletiva za nové v roce 2000 žalovaní neměli k tomuto žádných připomínek. O neshodě mezi právní a fakticky vedenou hranicí pozemku se žalobci dozvěděli až v prosinci 2020 po zaměření pozemku geodetem; nabízený odkup sporné části pozemku žalovaný odmítl. Sporná část pozemku ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) představuje přibližně 4 % celkové plochy pozemku žalobců. V závěru řízení žalobci v rámci své argumentace při zachování svých skutkových tvrzení poukázali na okolnosti nasvědčující mimořádnému vydržení sporné části pozemku, kdy uvedli, že při uchopení se držby neměli nepoctivý úmysl, v té době ještě žalovaný ani nebyl vlastníkem svého nynějšího pozemku a vzhledem ke skutečnosti, jaký podíl výměry představuje sporná část pozemku k celkové ploše jejich pozemku, jim vzhledem k uvedené výměře mohlo stěží být zjevné, že užívají větší pozemek, než řádně nabyli, a to ani z nedbalosti.

2. Žalovaný 2) ve věci mj. uvedl, že žalobu neuznává, žalobci nemohli spornou část pozemku vydržet, již v minulosti mezi účastníky probíhala četná jednání, diskuse a hádky týkající se pozemku (již od roku 1981, dále pak v obdobích), hádkám byli přítomni svědci; odkazoval na čestná prohlášení jím označených osob. Žalobci tak nemohli být v dobré víře, že tento pozemek užívají po právu. Žalovaný v minulosti již v 80. letech žalobce upozorňoval, že bývalý vlastník jeho pozemku p. [jméno FO] mu kdysi sdělil, že „s plotem o něco uhnul“. Žalovaný byl v rámci dřívějších hádek ze strany žalobců ujišťován, že věci dají do pořádku, ale nestalo se tak. Co se týká vodoprávního řízení ke zbudování studny žalobců, v jeho průběhu byl do snímku pozemkové mapy sice zaznamenán k jeho jménu podpis s výslovným souhlasem s umístěním studny, tento podpis však není jeho vlastním podpisem; navíc je v dokumentu označen příjmením [jméno FO], ačkoliv se jmenuje Jurek. Obdobný režim mělo i zbudování sloupu elektrického vedení ze strany žalobců v letech 1982-1984, kdy proti takové instalaci elektrického vedení se ústně vymezoval. Poukazoval na skutečnost, že hraniční čára mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] je lomená, ačkoli ve skutečnosti je samotný plot zřetelně veden rovně, a to ačkoli od 70. let (20. století) byl zaznamenán průběh hranice pozemků v katastrální mapě na podkladě a v souladu se zplatněnými zaměřeními, žalobci si tak mohli v příslušných mapách ověřit tvar hranice jejich pozemku. Žalobci museli při běžné opatrnosti museli vědět, že od počátku užívají část, která jim nepatří, a tím žalovanému působili újmu; na jejich straně tak nebyla přítomna poctivá držba, resp. nemohli mít poctivý úmysl při výkonu držby této části pozemku.

3. Žalovaná 1) (tj. jeho bývalá manželka) dle něj nikdy související záležitosti ve vztahu k pozemku neřešila, nebyla o nich informována. Pro vyjasnění situace nechal v roce 2020 zaměřit přesné hranice pozemku; co do rozsahu sporné části pozemku žalovaný odkazoval na vytyčovací náčrt [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], zhotovený při geodetickém zaměření v prosinci 2020. [právnická osoba] důsledku rozvodového řízení a vypořádání společného jmění žalovaných bylo následně toto řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno vůči žalované 1) [jméno FO], nar. 30.4.1950, a to usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 20.10.2022. Po dobu účasti žalované 1) v řízení tato k věci písemně uvedla, že vznesený nárok žalobců zcela uznává, a souhlasila s tvrzeními obsaženými v žalobě. Doplnila, že nemá žádnou povědomost o jakémkoli nesouladu vedení hranice řešených pozemků, ani o jakýchkoli historických sporech žalovaného s žalobci o vedení hranice pozemku nebo o upozorňování žalobců ze strany žalovaného na spornou hranici pozemku, přičemž žalovaná v Jehnicích bydlela do roku 2016. Naopak shrnula, že žalovaní nikdy neměli pochybnost o správnosti výměry jimi nabývaného pozemku, nikdy se nevymezili proti užívaní dané části pozemku žalobci. Potvrdila, že plot mezi pozemky je v původním stavu od roku 1982. Distancovala se od způsobu řešení předmětné situace žalovaným. Zpochybnila sdělení žalovaného o tom, že ho měl v minulosti p. [jméno FO] informovat o určitém uhnutí hranice pozemku, přičemž předchůdcem ve vlastnictví pozemku p. č. [Anonymizováno] byla [jméno FO], nikoli [jméno FO] (oba již po smrti). Rovněž potvrdila, že se oba žalovaní v době vodoprávního řízení o umístění studny žalobců v roce 1990 nijak nevymezili proti umístění studny na sporné části pozemků.

5. V rámci řízení bylo účastníky prohlášeno za nesporné, že hranice oplocení sousedících pozemků p. č. [Anonymizováno] je stále totožná, jak byla v roce 1981 a dalších letech, s touto nebylo jakkoli hýbáno; původní hranice oplocení je dosud zachována. Rovněž bylo účastníky znesporněno zaměření a vytyčení sporné výseče pozemku v rámci odborného vytyčení hranic pozemků geodetem v roce 2020.

6. Soud provedl následující dokazování, na jehož základě dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:

7. Notářským zápisem [spisová značka], [spisová značka] ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní vlastníci [jméno FO], nar. [Anonymizováno], [jméno FO], nar. [adresa] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], coby prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu s žalobci coby kupujícími, která se týkala pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m v k. ú. [adresa]. Převod pozemku registrován [datum].

8. Výpis z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] prokazuje vlastnictví žalobců k pozemku p. č. [Anonymizováno] i na něm stojící stavbě ev. č. [hodnota]. Celková výměra pozemků činí [Anonymizováno].[Anonymizováno] m.

9. Ze smlouvy o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] spolu s usnesením KS v Brně ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] vyplynulo, že manželství žalovaných bylo rozvedeno a pozemky p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] náleží do vlastnictví žalovaného 2), který zůstal nadále jediným žalovaným ve sporu. Z elektronicky dostupných údajů katastru nemovitostí pak vyplynulo, že kupní smlouva ze dne [datum], kterou žalovaní uzavřeli s původními vlastníky pozemku, byla do katastru nemovitostí zapsána až v následujícím roce 1982.

10. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] za společnost [právnická osoba]. k zadání žalovaného bylo zjištěno vytyčení hranice pozemků p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], provedené metodou GNS při současném vyznačení bodů v terénu. Do protokolu konstatováno, že vytyčení proběhlo na podkladě platné digitální katastrální mapy, která vychází z [Anonymizováno], žalovaný, dále zástupce vlastníků přiléhajících pozemků; původní žalovaná se nezúčastnila. Do protokolu vepsána poznámka o tom, že plot je na místě 43 let. Součástí vytyčení byl rovněž vytyčovací náčrt ověřený dne [datum], který zachycoval zákres zjištěného průběhu hranic pozemků; z tohoto je zřejmé, že sporný pozemek ve vlastnictví žalovaného, užívaný dlouhodobě žalobci, představuje výseč trojúhelníkového tvaru (tvar klínu) o rozloze 51 m (vyznačeno šrafováním), přičemž v bodě horního vrcholu tohoto trojúhelníku/klínu se v terénu nachází vysazený stromu (zaznačen rovněž v náčrtu); právě ve vrcholu tohoto klínu dochází ke zlomu vyměřené hranice pozemku, zatímco stávající plot je veden v přímce, a to prodloužením horní hranice pozemku (jak běží až po místo vysázeného stromu).

11. Snímek pozemkové mapy ze dne [datum] zachycuje tvar pozemků p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] (zkosený průběh hranice v její horní třetině), dále je zřejmý rozsah původního oplocení (mezi parcelami p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], i p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota]) a rozsah nově budovaného oplocení (mezi parcelami p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], i p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota]). K tomuto vydáno dne [datum] stavební povolení k výstavbě dřevěné boudy na nářadí o rozloze 8 m a oplocení pozemku mezi parcelami p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], i p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] drátěným pletivem do betonových sloupků; kolaudační rozhodnutí k tomuto vydáno [datum].

12. V navazujících žádostech žalobců o stavební povolení k postupnému rozšiřování zahradní chaty byl v roce 1981 a 1985 předložen mj. snímek pozemkové mapy. Dopisem ze dne 18.9.2000 byla oznámena oprava oplocení z přední strany pozemku (tj. směrem k pozemku p. č. [hodnota]); součástí geometrický plán ze dne 15.6.1987.

13. Rozhodnutím [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. ze dne [datum] byla povolena výstavba studny na pozemku p. č[Anonymizováno] pro užitkové účely; konstatován souhlas majitelů sousedních pozemků. Výřez snímku katastrální mapy (č. l. 24) znázorňuje přibližné umístění studny. Ze snímku pozemkové mapy ze dne 8.11.1989 je rovněž zřejmé umístění této studny spolu se záznamem podpisu u vysloveného souhlasu ke jménu „[právnická osoba], [adresa] [jméno FO], [adresa]“. U zaznamenaného podpisu u jména [jméno FO] je zřejmá koncovka „-ová“ spolu s typickým vyústěním podpisu v koncovou čárku nad příjmením (obdobně jako v dalších dokumentech ve správních spisech).

14. Dopisem ze dne 6.11.1990 bylo žalobci ze strany žalovaných povoleno vedení elektrické přípojky přes pozemek p. č. [hodnota]; podepsány dvě osoby různým typem písma, u jednoho podpisu je zřejmá koncovka „ová“ spolu s typickým vyústěním podpisu v koncovou čárku nad příjmením. Dopisem ze dne 5.12.1990 bylo oběma žalovanými prohlášeno, že je žalobce po finančním vyrovnání spolumajitelem elektrické přípojky ze sloupu č. 63c v Jehnicích; podepsány 2 osoby, různým typem písma, u jednoho podpisu je opět zřejmá koncovka „ová“ spolu s typickým vyústěním podpisu v koncovou čárku nad příjmením.

15. Stavebním povolením [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. ze dne [datum] bylo žalobci povoleno zřízení elektropřípojky z hlavní z veřejné sítě pro chatu na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], podle předložené dokumentace. V rámci rozdělovníku k rozeslání rozhodnutí byl uveden žalovaný. Kolaudačním rozhodnutím téhož odboru ze dne [datum] bylo povoleno užívání předmětné elektropřípojky.

16. Kolaudačním rozhodnutím [Anonymizováno] [adresa] ze dne [právnická osoba].[Anonymizováno], adresovaným žalobcům, žalovaným i dalším osobám, bylo těmto povoleno užívání elektrické přípojky pro jejich rekreační objekty (tj. včetně přípojky k pozemkům p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]), pro kterou bylo dříve dne 20.11.2000 a 4.4.1991 vydáno stavební povolení.

17. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 18.11.2009 bylo k zatíženému pozemku žalovaného (p. č. [Anonymizováno] věcné břemeno ve prospěch vlastníků oprávněných pozemků (včetně pozemku žalobců) spočívající v právu vedení a obsluhy kabelové nadzemní/podzemní přípojky elektrického vedení atd.

18. Z připojených spisů týkajících se správních řízení č. j. [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno]) a č.j. [Anonymizováno] [adresa]) vyplynuly okolnosti vztahující se k řízením ohledně výstavbě chaty na pozemku původního p. č. [hodnota], dále výstavby studny, elektrické přípojky, obměně plotu aj., kdy ze založených listin je mj. zjevná pečlivost dokumentace vedené ze strany žalobců a řádné doložení všech potřebných podkladů ve vztahu k dílčím řešeným záležitostem, dále pak udělení potřebných souhlasů k dané výstavbě ze strany úřadů.

19. V rámci místního šetření provedeného soudem byla zjištěna faktická místní situace na dotčených pozemcích p. č. [Anonymizováno] p. č. [Anonymizováno] a v jejich okolí, jak je zaznamenána na fotografiích ve spise.

20. Soud ve věci dále provedl důkazy výslechem svědků, z jejichž výpovědí soud nezjistil žádné skutečnosti k okolnostem převodu vlastnictví pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] na žalobce; svědci poskytli soudu svědectví zejména ohledně průběhu a vývoje sousedských vztahů mezi účastníky:

21. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dcera žalobců, popsala zásadní zhoršení sousedských vztahů v návaznosti na zaměření pozemku v prosinci 2020, do té doby byly vztahy běžné v rámci sousedského kontaktu, popsala je jako dobré. Svědkyně nezaznamenala výtky žalovaného vůči výstavbě studny nebo sloupu elektrického vedení jejími rodiči. K době převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] na její rodiče nic bližšího neuvedla.

22. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], bývalý zeť žalobců mj. vypověděl, že žalobcům pomáhal na pozemku s výstavbou studny, sloupu el. vedení a skleníku. Poměry na pozemku znal z víkendových pobytů u žalobců, sousedské vztahy popsal rovněž jako běžné, přátelské. Výstavba studny žalobců trvala zhruba půl roku, svědek se na výstavbě většinově podílel. Při výstavbě studny svědek zaznamenal vstřícné chování žalovaného vůči této činnosti, vyloučil námitky ze strany žalovaného proti výstavbě studny, zaznamenal pouze obavu žalovaného o případný úbytek vody v jeho vlastní studni. Obdobně vyloučil negativní reakce nebo námitky žalovaného vůči následné výstavbě sloupu elektrického vedení, kterého se rovněž účastnil. Svědek nezaznamenal v minulosti debaty nebo spory mezi účastníky ohledně otázek souvisejících s pozemkem; změny poměrů na pozemku žalovaného si při občasných návštěvách žalobců všiml až v souvislosti s odchodem žalované z dané lokality. K době převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] pro žalobce nic bližšího neuvedl.

23. Svědek [jméno FO] ve věci uvedl, že žalovaného zná přes 35 let, je elektrikář a kdysi mu pomáhal s elektrikou, takto se seznámili. Žalovaného na jeho pozemku navštěvoval od počátku 80. let (20. století) přibližně jednou za měsíc až dva, když něco nefungovalo. Aniž by byl svědek konkrétněji soudem dotazován, sám poté bez dalšího vypovídal o tom, že k věci chce říct, že se na pozemcích křičelo přes plot kvůli umístění plotu, resp. kvůli špatně postavenému sloupu; toto se dělo, když něco opravoval v garáži žalovaného; současně však svědek opakovaně uváděl, že si toho moc nepamatuje, že konkrétně neví. Rovněž uváděl, že již neví, co bylo řečeno v rámci hádky přes plot, přičemž však současně vypovídal, že během hádky se řešila skutečnost, že je sloup postavený na špatném pozemku, na pozemku žalovaného. Svědek připustil, že několik dnů před zaznamenaným incidentem (konec 80. let) připojoval k objednávce žalobce tento sloup k distribuční síti. Ačkoli svědek připustil přátelský vztah k žalovanému (účast na grilováních), přesto ho dopředu neinformoval o tom, že při zapojování elektrického sloupu žalobce k distribuční soustavě povede kabel nad garáží žalovaného; tento způsob připojení se následně žalovanému nezamlouval. Výpověď svědka dále obsahovala řadu jeho domněnek o tom, jaká je situace ve vztahu předmětným pozemkům, případně jak tuto situaci žalovaný již asi úředně řešil, jakou měl motivaci atd. K době a okolnostem převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] na žalobce nic neuvedl.

24. Svědek [jméno FO] již v úvodu své výpovědi sám iniciativně započal vylíčením jím vnímané skutkové situace se zhodnocením, které odpovídá popisu obsaženému ve skutkových tvrzeních žalovaného. Svědek uvedl, že zná žalovaného od roku přibl. 1993 - 1994 (oprava počítače, tehdy bylo svědkovi asi 17 let), v posledních 20 letech se u žalovaného účastnil častých akcí (sportovní fandění v garáži žalovaného, dále grilování). Svědek potvrdil, že informace k věci čerpá od žalovaného. Svědek popsal, že v 90. letech (přibl. 1994-1996) se vyskytl u hádky mezi žalobcem a žalovaným ohledně umístění sloupu a vlastnictví přilehající části pozemku. Svědek uvedl, že již tehdy s žalovaným mluvili o půdorysu sporného pozemku tvaru tzv. trojúhelníku, současně uvedl, že žalovaného upozorňoval, že mu vede přes pozemek „cizí elektrika“ ze sloupu žalobce. Žalovaný mu měl již v 90. letech ukazovat jiný svůj písemný výstup z katastru, z něhož dle svědka odlišnost vedení plotu vyplývala. Dále svědek popsal, že sám měl před 20 lety v rámci hádky vytýkat žalobci, že si udělal nový plot ve spodní části pozemku směrem do pěšiny, kterým zamezil cyklostezce – k tomuto mu žalobce odkazoval na řádné zaměření pozemku (při náhledu na předložené podklady katastru nemovitostí svědek soudu naznačil původní hranici plotu žalobce směrem do pěšiny, avšak bez zohlednění existence studny v daném místě). Svědek dále popsal rozbíhavou výpovědí, že přibližně před 10 lety (posléze změněno na údaj: před 20 lety nebo v roce 2000) sám v digitálním náhledu do katastru nemovitostí tuto územní situaci prohlížel a zaznamenal rovněž rozdíl v linii vedení plotu mezi pozemky účastníků (opět hovořeno o tzv. trojúhelníku pozemku); tento náhled do katastru nemovitostí dělal z podnětu žalovaného; svědek však nevěděl, jak s informací žalovaný poté naložil. Posléze s odstupem času v roce 2010 probíhaly další debaty mezi svědkem a žalovaným nad výstupy z katastru nemovitostí ohledně jeho vlastnictví k předmětnému pozemku; žalovaný otázku pozemku řešil dle svědka neustále. K době převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] pro žalobce nic bližšího neuvedl.

25. Svědek [Anonymizováno] vypovídal o tom, jak v 90. letech (20. století) byl přítomen výtkám žalovaného vůči žalobcům ohledně jejich užívání jeho části pozemku, i častým vysloveným stížnostem žalovaného na danou situaci v okruhu přátel. Výpověď svědka kopírovala tvrzení žalovaného ohledně sporů s žalobcem, bez povědomí o dalších nutně souvisejících věcech. K době převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] pro žalobce nic bližšího neuvedl.

26. Svědek [jméno FO] popsal, že se zná s žalovaným od konce 80. let, počátku 90. let. Popisoval svou účast u hádek žalovaného s žalobcem ohledně umístění plotu, případně o části pozemku se studnou a el. sloupem. K době převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] pro žalobce nic bližšího neuvedl.

27. Svědkyně [jméno FO] popsala, že spory ohledně předmětné části pozemku začala vnímat někdy od roku 2020. Její rodina dříve vlastnila pozemek aktuálně patřící žalovanému, předmětný plot byl stavěn v roce 1976. Vzhledem ke svému věku svědkyně neznala okolnosti výstavby plotu, zaměření hranic předmětných pozemků, ani souvislosti vztahující se k převodu vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] na žalobce.

28. V rámci účastnických výpovědí žalobce b) zopakoval a potvrdil skutečnosti obsažené v rámci žalobních skutkových tvrzení, kdy nad rámec tohoto doplnil popis tehdejšího oplocení kupovaného pozemku (ploty vedeny ze svahu dolů, nikoli dole u pěšiny). Uvedl, že žalobci svůj pozemek koupili dříve než žalovaný, což současně vyplynulo z dokazování listinami. Popsal uložení hraničních kamenů v hranicích pozemku, z toho jeden v průsečíku plotu žalovaného. Potvrdil, že plot mezi pozemky účastníků nebyl nikdy předělávám, je původní pletivo i původní ukotvení sloupů plotu. Předchozí majitel pozemku patřícího dnes žalovanému p. [jméno FO] byl v kontaktu s žalobcem, běžně se bavili a nikdy mu nesdělil jakékoliv informace o posunu plotu. V souvislosti s plánovanou revitalizací v daném území někdy v roce [Anonymizováno] došlo po zaměření území k posunu plotu žalovaného směrem do pěšiny; takový posun spodního plotu žalobce neučinil, aby nezamezil možnému průchodu pěšinou pod jeho pozemkem. Dále popsal okolnosti při přivedení a elektrické energie k pozemkům, výstavbu sloupů el. vedení, dále okolnosti výstavby jeho studny na zahradě atd. Žalobce neměl povědomí o tom, kdo je podepsán pod jménem žalovaného v dokumentaci pro správní řízení. Poukázal, že v případě, že by souhlas od žalovaného nedostal, např. studnu by nestavěl. Popsal vzájemné sousedské vztahy v minulosti jako idylické, trávili společně čas během pobytů na chatách, vzájemně si vypomáhali; vztahy se zhoršily po odstěhování manželky žalovaného (žalovaná 1); další vyhrocení vztahů nastalo po zjištění přesného zaměření pozemků geodetem.

29. Žalobkyně a) nad rámce výpovědi manžela nedoplnila zásadní skutečnosti.

30. Žalovaný vypovídal v rozsahu svých skutkových tvrzení, kdy však v rámci jeho výpovědi vyplynuly určité rozpory s dříve uváděnými skutkovými tvrzeními, např. k tvrzení, že manželka (žalovaná 1) nikdy související záležitosti ve vztahu k pozemku neřešila a nebyla o nich informována, však posléze vypověděl, že o vyřešení celé situace s užíváním jejich pozemků žalobci manželku informoval a žádal, ji aby věc vyřešila, protože sám stále pracoval a ona jako úřednice měla možnost vše písemně řešit, dal jí to za úkol, posílali ji i na úřad. Dále žalovaný popisoval, že předmětný pozemek koupil dříve než žalobci, někdy v roce 1979, což však bylo listinami vyvráceno; obdobné se vztahovalo k popisovanému sdělení p. [jméno FO] o posunutí plotu, k němuž mělo dojít před koupí pozemku žalobci. Dále žalovaný mj. uváděl, že mu p. [jméno FO] přislíbil, že bude žalobce o posunu plotu informovat; obdobně požadoval po žalobcích, aby uvedli nesrovnalosti s pozemkem do pořádku. Měl za to, že v roce 1982 měla být v daném území provedena digitalizace, tehdy byl zahlcen prací, nevěnoval se tomu více. Věděl, že kus pozemku patří jemu, ale nevěděl o kolik; žalobce jej přesvědčil, že je vše v pořádku. S těmito stížnostmi se svěřil v rámci svých přátelských sezení. K okolnosti, zda případný souhlas pro zbudování studny žalobcem mohla udělit jeho manželka (žalovaná 1), žalovaný více neuvedl, připustil však takovou možnost. Popsal spory ohledně chybějící vody ve studni při zbudování studny žalobcem atd. Žalovaný nebyl schopen popsat průběh hádek s žalobcem, jak byly zaznamenány ze strany jeho svědků, ačkoli byl rovněž účastníkem těchto hádek. K okolnostem nabytí předmětného pozemku žalobci a k okolnostem jejich povědomí o poměrech v místě při koupi jejich pozemku žalovaný neuvedl ničeho.

31. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. Z ostatních provedených důkazů soud žádné další skutečnosti potřebné a významné pro právní posouzení věci nezjistil. Pokud byly návrhy důkazů svědectvím svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] zamítnuty, byly pro soud již nadbytečné pro posouzení merita věci.

32. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

33. Podle § 1096 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (odst. 1). Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (odst. 2).

34. Podle § 3066 o. z. (přechodná ustanovení) do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc nemovitou.

35. Po provedeném dokazování, jeho zhodnocení a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

36. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobci nabyli pozemek p. č. [hodnota] k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m (následně z důvodu výstavby chaty rozdělen na pozemky p. č. [Anonymizováno] základě kupní smlouvy ze dne [datum] od rodiny [jméno FO], převod zaznamenán v katastru nemovitostí k datu [datum]. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tento pozemek dříve spadal do společného jmění bývalých manželů (žalovaných) na základě kupní smlouvy ze dne [datum], převod v katastru zaznamenán v roce [Anonymizováno]. Pozemek žalobců p. č. [Anonymizováno]představující zahradu mimo pozemku pod chatou) a pozemek žalovaného p. č. [Anonymizováno] spolu sousedí, plot oddělující tyto pozemky vedl v době koupě obou pozemků účastníků stejnými místy jako v současné době, s hranicí plotu nebylo po celou dobu jakkoli manipulováno, původní hranice oplocení je dosud zachována. Dne 18.12.2020 bylo při geometrického zaměření pozemku p. č. [Anonymizováno] geodetem do protokolu zjištěno, že plot oddělující oba sousedící pozemky zasahuje do pozemku ve vlastnictví žalovaného, přičemž připojený vytyčovací náčrt zobrazuje zákres zjištěného průběhu hranic pozemků a sporný pozemek spadající pod výměru p. č. [Anonymizováno] avšak ve faktickém držení žalobců, představující výseč trojúhelníkového tvaru o rozloze [Anonymizováno] m, kdy v bodě horního vrcholu tohoto rovnoramenného trojúhelníku se v terénu nachází vysazený strom a v tomto bodě současně dochází ke zlomu vyměřené hranice pozemku oproti fakticky v přímce vedenému plotu.

37. V 80. letech (20. století) byly na fakticky plotem vytyčeném pozemku žalobců p. č. [Anonymizováno], ovšem v místech aktuálně zaměřeného sporného pozemku, budovány studna a sloup elektrického napětí, k jejichž výstavbě byla od příslušných orgánů získána potřebná povolení, tyto objekty byly zkolaudovány a k výstavbě byly získány i souhlasy majitelů vedlejších pozemků, žalovaný spolu s bývalou manželkou byli účastníky předmětných správních řízení a byla jim doručována vydaná rozhodnutí. Podpis byl do dokumentace připojen i ke jménu žalovaného, současně nebylo v řízení vyloučeno, že se jednalo o podpis bývalé manželky žalovaného. Studna byla zbudována v místech sporné části pozemku, ze strany žalovaných nebyla nikdy formálně ve směru k příslušným úřadům, resp. k soudu vznesena jakákoli námitka proti její výstavbě apod. Obdobně nebyla ze strany žalovaných učiněna jakákoli formální aktivita co do oficiální námitky vůči výstavbě sloupu elektrického napětí ve sporné části pozemku, ačkoli tento byl zbudován za pomoci osoby spřátelené s žalovaným (svědek [jméno FO]). Původní žalovaná 1), bývalá manželka žalovaného v rámci svých tvrzení naopak uvedla, že neměla povědomost o jakémkoli nesouladu vedení hranice pozemků, neměla pochybnost o správnosti výměry jimi nabývaného pozemku, nikdy se nevymezili proti užívaní sporné části pozemku žalobci. Až do započetí předmětného soudního sporu se žalovaný nedomáhal ochrany svého vlastnického práva jakoukoli žalobou.

38. Pokud žalobci v řízení argumentovali tím, že spornou část pozemku řádně vydrželi, když vydržecí lhůta běžela od data registrace jejich vlastnictví k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [datum], soud má za prokázané, že tito skutečně sporný pozemek i pozemek p. č. [hodnota] (resp. p. č. [Anonymizováno]) drželi od uvedeného data nepřetržitě dosud, a to v souvislosti s řádným nabytím vlastnictví k pozemku p. č. [hodnota], přičemž rozsah užívání předmětného sporného pozemku i pozemku p. č. [hodnota] (resp. p. č. [Anonymizováno]) se po celou dobu od okamžiku nabytí vlastnictví pozemku p. č. [Anonymizováno] nezměnil.

39. Zásadní funkcí vydržení je nabytí vlastnického práva a definitivní odstranění nejistoty ohledně tohoto majetkového práva. Vydržení nastupuje tam, kde je spravedlivé a legitimní, aby se držitel, který je přesvědčen, že mu daná věc či právo náležejí, a to nikoli pouze na základě subjektivního vnímání, ale na základě vnějších okolností, stal po zákonem vymezeném čase vlastníkem věci.

40. Institut mimořádného vydržení zvyšuje ochranu právní jistoty třetích osob při nakládání s majetkem, kdy až na výjimky v podobě jednoznačné zištnosti povoluje vydržení i v případech, které by jinak vylučovaly řádné vydržení. Specifikem mimořádného vydržení je, že nevyžaduje právní důvod, který by postačoval ke vzniku vlastnického práva. Pro mimořádné vydržení se nevyžaduje řádná nebo poctivá držba, a naopak mimořádné vydržení je vyloučeno v těch případech, kdy se držiteli prokáže nepoctivý úmysl, tj. případy jednoznačné zištnosti a krajní nepoctivosti (na základě protiprávního nebo jiného nekalého jednání) s ohledem na způsob nabytí držby („nepoctivý úmysl“ nerovná se „zlý úmysl“), přičemž důkazní břemeno v této věci má osoba zpochybňující takové vydržení. Ve zkratce k mimořádnému vydržení zákon vyžaduje pouze uplynutí prodloužené vydržecí doby a skutečnost, aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“ při uchopení se držby věci.

41. V režimu mimořádného vydržení zákon vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby má vlastník dostatečný časový prostor pro případné uplatnění svého práva. Dvacet let běžících počínaje [datum] by spadalo k datu 23.9.2001, avšak při zohlednění § 3066 o. z. by vydržecí doba pro účely mimořádného vydržení uplynula až k datu 1.1.2019, tedy po více než 37 letech trvání držby a užívání sporného pozemku žalobci. S ohledem k uvedenému závěru soud neprováděl dokazování ke zjištění délky doby, po níž držel pozemek i právní předchůdce žalobců. Ve vztahu k uvedenému soud zjistil, že po celou uvedenou dobu žalobci sporný pozemek drželi v rozsahu jako vlastníci. Skutečnosti o dosavadně chybném zaměření pozemků p. č. [Anonymizováno] byly žalobcům prokazatelně sděleny geodetem dne [datum]. Vzhledem k uvedenému tak má soud za to, že vydržecí doba potřebná pro mimořádné vydržení sporného pozemku žalobci byla naplněna.

42. Současně nutno poukázat na skutečnost, že podmínkou mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. není dle respektované judikatury tzv. poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), jak uváděl žalovaný, ale právě nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, který drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu (kritéria dobré víry uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. se zde neuplatní). Co se týká výkladu pojmu „nepoctivý úmysl“, platí, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 19. 4. 2022). Namísto podmínky v podobě poctivé držby se uplatňuje tzv. „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“, odlišující se kvalitativně od poctivé nebo nepoctivé držby (viz. usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne 19. 10. 2022).

43. Nepoctivým jednáním ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně chopil držby svémocně, vloudil se v ni potají nebo lstí, anebo usiloval proměnit výprosu v trvalé právo. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele opět nese ten, kdo vydržení popírá; vlastník věci vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo obecně úmyslně poctivé neboli morální (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 19. 4. 2022). Co se týká parametru „nikoli nepoctivého úmyslu“, coby podmínky pro mimořádné vydržení, je soud toho názoru, že žádné skutečnosti nasvědčující nepoctivému úmyslu žalobců při uchopení držby nebyly prokázány.

44. Z judikatury vyplývá podstatný pohled na existenci tohoto nepoctivého úmyslu, když panuje přesvědčení o tom, že samotný „nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemusí změnit v „úmysl nepoctivý“ jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. 4. 2022). Pokud jde o zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat § 995 větu první o. z., podle které se poctivý držitel považuje za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba popírající takovou držbu. Zásadně tedy platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem, není jeho nepoctivý úmysl dotčen a taková vědomost nemá za následek zánik kvalifikované držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu.

45. Pokud platí judikatorně prezentovaný názor, že podmínkou mimořádného vydržení není existence řádné držby založené na platném právním titulu, ale právě držba nikoliv v nepoctivém úmyslu, je možno uzavřít, že takové držbě odpovídá mj. dlouhodobý nerušený výkon držby zaploceného pozemku a současné dlouhodobé přesvědčení držitelů o tom, že jejich držba nepůsobí nikomu újmu. Principu materiální publicity katastru nemovitostí zakotvený k 1.1.2014 v o. z. nevede bez dalšího k zániku držby předmětného pozemku v nikoliv nepoctivém úmyslu a tím i k přerušení běhu vydržecí doby. Platí tedy, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu, není takový jeho úmysl následně dotčen pouze tím, že může z údajů katastru nemovitostí zjistit skutečnosti způsobilé zpochybnit jeho vlastnické právo (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1102/2022 ze dne 27. 6. 2023).

46. Z dosud dostupné judikatury jednoznačně vyplývá závěr, podle něhož mimořádné vydržení může nastat i v případě, kdy je na někoho převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je skutečná, kdy nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul. I v režimu řádného vydržení platilo, že pro naplnění podmínek poctivé držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemků, seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala odborné vytyčení hranic pozemků (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2014). Zde sporná část pozemku (51 m) představuje přibližně 4 % celkové plochy pozemku vlastněného žalobci.

47. Pokud výměra sporné části pozemku, která se nachází v držení žalobců, odpovídá přibližně 4 % výměry jimi vlastněného pozemku, lze jednoznačně dospět k závěru, že poměr plochy drženého sporného pozemku vůči ploše vlastněného pozemku je nepatrný, a z hlediska běžně opatrného nabyvatele lze takový rozdíl považovat za přehlédnutelný, a to zejména při nabývání již zaploceného pozemku, jehož hranice vytyčení zůstaly fyzicky neměnné po celou dobu užívání dotčených pozemků účastníky (viz. rozhodnutí ÚS sp. zn. I. ÚS 4365/2012). S uvedeným dále souvisí skutečnost týkající se faktického vedení hranice plotu mezi pozemky p. č. [Anonymizováno]

1. Jak plyne i z fotografií pořízených při místním šetření, v terénu případnou přímost nebo mírné zkosení hranice plotu zkresluje jednak svažitost terénu, v němž faktická hranice plotu prochází, kde je obtížnější učinit závěr o velikosti plochy nebo tvaru hranice pozemku, jednak vzrostlé porosty různého druhu a výšky nacházející se při plotu, včetně existence stromu u linie plotu, kdy v místě jeho umístění se má nacházet geodeticky zaměřený zlom běhu hranice mezi pozemky.

48. Při zvažování poctivosti úmyslu při nabytí držby tedy hraje roli poměr pozemku skutečně nabytého a toho, jehož držby se nad rámec nabytého vlastnického práva držitel chopil, přičemž je nutno vycházet ze skutečné výměry části pozemku, jejíž držby se skutečně ujal. Nedostatek nepoctivého úmyslu by mohl v tomto ohledu být založen pouze extrémním a nepřehlédnutelným rozdílem výměr pozemku koupeného a pozemku drženého, což však není posuzovaný případ (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10.5.2023).

49. Konečně pak soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023, na které poukázali žalobci, v jehož rámci bylo mj. dovozeno, že nepoctivý úmysl brání vydržení jen tehdy, byl-li přítomný již při uchopení držby. Jinými slovy „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ musí být naplněna v době, kdy se jí držitel chopil. Skutečnost, že se držitel později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný je vlastníkem, resp. že hranice pozemku je vedena jinudy, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ coby podmínky mimořádného vydržení. Okolnost, kdy se nabyvatel ujme spolu s pozemkem, který nabyl do vlastnictví, i držby části sousedního pozemku, neznamená to bez dalšího, že jedná v nepoctivém úmyslu. Samotná nedbalost držitele držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, je nutno dospět k závěru, že o rozdílu výměry věděl, resp. vědět musel. V daném případě však s ohledem na prokázané okolnosti případu je soud toho názoru, že na straně žalobců se jednalo o nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby sporného pozemku, a to vzhledem k nabytí nemovitosti řádně oplocené, přičemž výměra sporného pozemku činí pouze nepatrnou část jimi nabytého pozemku. Na straně žalobců nebyla zjištěna ani nedbalost co do přístupu k nabytí předmětné nemovitosti, natož pak úmysl. Co se týká uváděných možností seznat z terénu pozemků a z katastrálních map určité odlišnosti ve vedení linie hranice pozemků, pak tyto soud nepovažuje za okolnosti, které by bylo možno připsat k tíži žalobců, když se jedná o velmi detailní zhodnocení parametrů nabývaného pozemku, které již přesahuje míru běžné opatrnosti nabyvatelů. Okolnosti obsahu kupní smlouvy ze dne [datum] a příslušného snímku katastrální mapy neprokazují nepoctivý úmysl žalobců při uchopení držby sporného pozemku, ani nedokládají jejich vědomost o tom, že by držbou sporného pozemku způsobili jinému (zde právnímu předchůdci žalovaného) bezdůvodně újmu.

50. Pouze žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.) nebo určovací žalobou (§ 80 o.s.ř.) lze efektivně napadnout probíhající držbu nebo její poctivost, přičemž v případě úspěchu takové žaloby se dnem jejího doručení držitel považuje za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. Na straně žalovaného nebylo zjištěno, že by v průběhu existence svého vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] od roku [Anonymizováno] jakkoli zpochybnil výše popsanou držbu žalobců ke sporné části pozemku, ačkoli v řízení uváděl, že se vůči této držbě žalobců soustavně vymezoval. Bez významu v této věci pak zůstává, nakolik se žalovaný vymezoval ve věcech správních řízení proti výstavbě studny, sloupu el. napětí apod., ačkoli i zde byla jeho formální aktivita vůči příslušným úřadům nulová.

51. S ohledem na jednoznačné a prokázané mimořádné vydržení sporného pozemku ze strany žalobců se dále soud již důkazně nezabýval prokazováním případného řádného vydržení sporného pozemku žalobci. Nutno však podotknout, že dle § 3028 odst. 2 o. z. by se posouzení otázky vydržení sporného pozemku posuzovalo dle zákona č. 40/1964 Sb., účinného v době započetí běhu vydržecí lhůty k pozemku, kdy i v rámci ustálené judikatury pro danou právní úpravu platilo, že pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopil držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, mohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku, přičemž jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1398/2000). Oprávněný držitel, který měl pozemek v držbě nepřetržitě po dobu deseti let, se stal jeho vlastníkem, a to i v případě, že se stal oprávněným držitelem před 1.1.1992 a podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením byly dovršeny poté, co nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb. (viz. NS 2 Cdon 1134/1996, SoRo 7/99), při započtení doby, po kterou věc držel před 1.1.1992 (viz. rozhodnutí NS ČR publikované pod: Rc 50/00). Rovněž možno poukázat na judikaturu vztahující se k zákonu č. 40/1964 Sb., podle níž ani samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není, nevylučuje jeho oprávněnou držbu (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2014 ze dne 28. 1. 2015). To vše při objektivním zohlednění dobré víry držitele i vzhledem k tomu, zda tento při běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu po každém požadovat, neměl/nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1843/2000 ze dne 7. 5. 2002).

52. Řešení procesní otázky, zda a za jakých podmínek se soud v řízení o žalobě na určení vlastnického práva opřené o vydržení podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb. má zabývat i možností mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. plyne ze závěrů současné judikatury (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 286/2024 ze dne 20.2.2024). V daném případě však žalobci nakonec v závěru řízení sami mimořádné vydržení sporného pozemku tvrdili.

53. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že na straně žalobců došlo v souladu s ust. § 1095 o. z. k mimořádnému vydržení předmětného sporného pozemku p. č. [hodnota] /[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], na základě geometrického plánu značeného jako p. č. [Anonymizováno] (jinak část původního pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] v k. ú. [adresa]), když žalobci ve vydržecí době 20+ let (reálně více než 37 let v kontextu § 3066 o. z.) vykonávali držbu sporné části pozemku, kdy současně nebyl prokázán nepoctivý úmysl žalobců při nabytí držby tohoto pozemku. S ohledem k uvedenému soud žalobě vyhověl, jak vyplývá z výroku I. rozsudku.

54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení procesně úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč; dále z odměny advokáta v celkové výši 40.000 Kč odpovídající odměně v sazbě 2.000 Kč za úkon právní služby vycházející z tarifní hodnoty 35.000 Kč dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „a. t.“), přičemž při zastoupení dvou žalobců je sazba odměny 2.500 Kč ponížena na částku 2.000 Kč, a to za celkem 20 úkonů právní služby, tj. 10 úkonů právní služby x 2 zastoupené osoby (žalobci požadováno pouze za úkony přípravy a převzetí věci, podání žaloby, účasti na jednáních soudu ve dnech 25.4.2023, 27.9.2023, 9.1.2024 vždy v přesahu 2 hodin, dne 26.2.2024 v rozsahu do 2 hodin, účasti na místním šetření dne 8.8.2023); dále pak z 20x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 6.000 Kč a dále DPH ve výši 21 %/ odpovídající částce 9.660 Kč. Celkem tedy náklady žalobců v tomto řízení dosáhly částky 60.660 Kč, přičemž jejich náhradu soud uložil v řízení žalobci ve lhůtě dle ust. § 160 o. s. ř., když předžalobní výzva k vyřešení věci byla soudu prokázána.