42 C 53/2017-321

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění žalobce a žalované se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce bytová jednotka [číslo] umístěná v 2. nadzemním podlaží budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

II. Závazek vůči společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] přebírá výlučně žalobce.

III. Žalobce je povinen uhradit žalované na vypořádacím podílu částku 1 038 522 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 jednu polovinu nákladů státu, jejichž výše bude přesně vyčíslena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 jednu polovinu nákladů státu, jejichž výše bude přesně vyčíslena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 7.2.2017 domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen SJM) s odůvodněním, že účastníci jsou bývalými manželi, když jejich manželství bylo rozvedeno [anonymizováno] městským a okresním soudem rozsudkem ze dne 23.12.2014 [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 26.1.2015. Do SJM patří majetek, který účastníci nabyli za trvání manželství v České republice, neboť až do rozluky žili trvale v České republice na adrese [adresa žalobce a žalované], který účastníci zakoupili kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu [částka]. Do společného jmění manželů dále patřil závazek vůči [právnická osoba], ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] jehož původní výše činila 2 385 000 Kč. Úvěr byl zcela použit na splacení kupní ceny výše uvedeného bytu. Úvěr splácí výhradně žalobce a to splátkami ve výši 9 969 Kč. Žalovaná se na splácení úvěru nijak nepodílí, a to již od roku 2014, kdy opustila společnou domácnost a odjela na [anonymizováno]. Jiný majetek do společného jmění manželů nepatří. V uvedeném bytě bydlí žalobce s dcerou účastníků a bez žalované. Tento stav trvá od roku 2014. Žalovaná i žalobce mají již jiné partnery. V roce 2017 se žalovaná vrátila do ČR a domáhá se bydlení v předmětném bytě s odůvodněním, že je jeho vlastníkem. To již není možné, neboť žalobce žije v bytě trvale a dlouhodobě se svojí novou partnerkou a nezletilou dcerou účastníků. Žalobce výlučně splácí výše popsaný hypoteční úvěr a výlučně plní povinnosti vůči společné nezletilé dceři účastníků. Po dobu své nepřítomnosti se žalovaná nijak nepodílela na splácení předmětného úvěru, na chodu domácnosti, žalobci nepřispívala a neplatila ani žádné výživné na nezletilou dceru. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6.9.2017 byla nezletilá dcera svěřena do výhradní péče žalobci, který s ní v bytě bydlí a bydlí v něm i nová manželka žalobce a jejich další nezletilé dítě. Žalobce byt sám splácel a splácí a udržel jej tak ve vlastnictví. Pokud by o byt za této situace přišel, nebylo by co vypořádávat. Žalobce se tak výraznou měrou zasloužil o udržení majetkových hodnot. Žalobce za žalovanou zaplatil veškeré dluhy, které zde po svém odjezdu z České republiky zanechala, a to dluh na zdravotním pojištění částku 17 106 Kč, sám posílal žalované peníze, např. dne 24.7.2014, krátce po odjezdu žalované z České republiky jí zaslal částku 1 200 USD. Pokud jde o předmětný byt tak kupní cena bytu činila 2 850 000 Kč a úvěr činil 2 385 000 Kč, rozdíl ve výši 465 000 Kč hradil žalobce jako vnos, kdy si půjčil částku 410 000 Kč. Částka ve výši 304 000 Kč vybraná v únoru 2012 byla žalovanou spotřebována a nebyla použita na koupi bytu dne 25.2.2014 Tyto peníze byly použity na letenku a na cestu žalované do zahraničí v říjnu 2014. Žalobce má k dispozici zhruba jeden milion korun na vypořádání podílu druhé strany. Pokud jde o ocenění předmětného bytu, tak žalovaný nesouhlasil s tím, aby byl byt oceňován k dnešnímu dni z důvodu, že tržní cena bytu za tuto dobu stoupla. Navrhoval ocenění bytu alespoň ke dni zahájení řízení dne 7.2.2017. Z těchto důvodů požaduje uvedený byt přikázat do jeho výlučného vlastnictví s tím, že zároveň převezme společný závazek vůči [obec] [anonymizováno].

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že zásadní otázkou v tomto sporu je cena předmětného bytu. Českou republiku opustila dne 12.10.2014 a v lednu roku 2015 byli účastníci řízení, tak jak umožňuje právní řád [země], pravomocně rozvedeni v nepřítomnosti žalobce. Pokud jde o ocenění bytové jednotky, tak sám žalobce se na základě vypořádání stane výlučným vlastníkem nemovitosti, jejíž hodnota je v dnešní době podstatně vyšší než v době rozvodu. Byla by to naopak žalovaná, která by vypořádáním v hodnotě stanovené ke dni rozvodu manželství byla znevýhodněna. K částce 465 000 Kč uvedla, že se nejednalo o výlučné prostředky žalobce, ale o prostředky ze společného jmění manželů. Žalobcem tvrzené půjčky byly poskytnuty za trvání manželství. K částce 1 251 USD uvedla, že se jednalo o finance z výplat žalované uložené na účet a následně jí zaslané, šlo o prostředky společného jmění manželů. Cena nemovitosti musí být stanovena dle judikatury a ne dle dohody účastníků. Bytovou jednotku do svého výlučného vlastnictví nepožadovala, neboť nemá k dispozici finanční prostředky na vypořádání druhé strany.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, byly provedeny znalecké posudky, účastnický výslech žalované, výslech znalce a svědků (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř., § 127, § 126 a § 131 o.s.ř.). Návrh žalobce na opakovaný výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud jako nadbytečný zamítl, přičemž takto postupoval i z důvodu hospodárnosti a také s ohledem na skutečnost, že tento znalec byl již v řízení slyšen. V této věci bylo provedeno poměrně obsáhlé dokazování spočívající zejména v listinných důkazech, znaleckých posudcích, výslechu znalce a svědků. Na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí a neshledal potřebu dalšího dokazování.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Manželství účastníků bylo Rozsudkem jménem [země] ze dne 23.12.2014, spis [číslo] rozvedeno, když tento rozsudek nabyl právní moci dne 26.1.2015 (prokázáno částečným překladem z [anonymizováno] jazyka s tlumočnickou doložkou a rozsudkem v [anonymizováno] jazyce)

6. Byt [číslo] v budově [adresa] v [katastrální uzemí], č. [list vlastnictví] s podílem na společných částech ve výši [číslo] je v SJM účastníků tohoto řízení. (prokázáno informací o jednotce)

7. Dne 25.2.2014 byla mezi účastníky řízení, jako kupujícími, a manželi [příjmení], jako prodávajícími, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] o výměře podlahové plochy 69,6 m2, ve 2. nadzemním podlaží budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], na LV [číslo] to včetně spoluvlastnických podílů ve výši id. [číslo] na společných částech budovy a pozemku. Kupní cena činila 2 850 000 Kč (prokázáno kupní smlouvou)

8. Mezi účastníky řízení a [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o hypotečním úvěru [číslo] na jejímž základě byl účastníkům řízení poskytnut úvěr v celkové výši 2 385 000 Kč s tím, že úvěr má být splacen nejpozději do 31.8.2044. Na dobu 5 let činila tehdy výše měsíční splátky 9 969 Kč, přičemž splatnost byla vždy poslední den každého kalendářního měsíce. Poskytnutý úvěr byl použit na financování nemovitosti – jednotky [číslo] způsob využití: byt v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] příslušný spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech uvedené budovy na pozemku par. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí, [anonymizováno] úřad pro [anonymizováno] [část Prahy] [katastrální uzemí], [územní celek]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že úvěr bude splácen z účtu klienta – [celé jméno žalobce] (prokázáno smlouvou o úvěru)

9. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 6.9.2017 ve spojení s usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 13.9.2017, byla nezl. [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], svěřena do péče otce a matce byla uložena povinnost platit na výživu nezletilé dcery částku 2 500 Kč měsíčně. Matce byla zároveň uložena povinnost k úhradě dlužného výživného.

10. Čestným prohlášením ze dne [datum] [jméno] [příjmení] uvedla, že na základě ústní smlouvy o zápůjčce žalobci poskytla na začátku roku 2014 zápůjčku ve výši [částka] s tím, že tato zápůjčka byla již žalobcem vrácena. Čestným prohlášením (bez data) [anonymizována dvě slova] uvedl, že v lednu 2014 poskytl žalobci, na základě ústní smlouvy o zápůjčce, v hotovosti částku 60 000 Kč s tím, že prohlásil, že tato zápůjčka zavazovala výhradně žalobce. Podpis na tomto čestném prohlášení byl ověřen dne 19.3.2018 (prokázáno čestnými prohlášeními)

11. Ze znaleckého posudku ze dne 17.10.2018 [číslo] znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], byla tímto znalcem dle výstupů z porovnávací ceny ke dni 26.1.2015 oceněna na 3 070 000 Kč, kdy se jedná o obvyklou (tržní) cenu. 12. [právnická osoba], sdělila, že není možné sdělit, zda souhlasí s vyvázáním žalované z hypotečního úvěru. Aby mohli rozhodnout, je nutné doložit k posouzení žádosti o vyvázání aktuální podklady a následně důkladně prověřit bonitu žalobce, zda je schopen splácet své závazky sám a jeho míru celkového zadlužení. Takovým dokladem je mj. dohoda o vypořádání SJM. (prokázáno sdělením ze dne 21.3.2019)

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že osobně zná účastníky řízení, se žalobcem společně pracovali. Její vztah se žalobcem je kolegiální. Žalovanou zná z bytu, když tam chodila za žalobcem a do práce. V roce 2013 v prosinci půjčila žalobci částku 200 000 Kč a v roce 2014 částku 150 000 Kč. Žalobce si chtěl brát hypotéku a bez těchto peněz mu ji nechtěli dát. Peníze jí žalobce vrátil v roce 2015, postupně splácel měsíčně 15 000 Kč. Půjčku poskytla přímo žalobci, dobře ho zná. Je vdaná, s manželem spořili na auto, manžel s půjčkou souhlasil. Žádný účet u banky neměli, všechny peníze byly poskytnuty na hypotéku žalobci, žalobce vracel splátky 15 tis. měsíčně jí v hotovosti. Písemnou smlouvu spolu neměli.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jeho žena znala žalovanou a postupně se spřátelili všichni čtyři. V roce 2014 půjčil žalobci [částka] na byt, na hypotéku. Peníze mu vrátil v roce 2016. Žádnou písemnou smlouvu spolu neměli. Peníze půjčil přímo žalobci. V té době pracoval ve firmě, peníze si spořil, měl je v hotovosti. Zpátky mu je žalobce dával rovněž v hotovosti a to 2x 30 tis. na jaře a v létě. Má přítelkyni není ženatý. Žádné potvrzení o vrácení peněz nemá.

15. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že si na hypotéku nijak nepůjčovali, s manželem si šetřili. Paní [příjmení] vůbec nezná, zná pouze pana [příjmení]. S manželem oba pracovali, ona byla zaměstnaná, po našetření peníze použili na hypotéku. Pokud si žalobce nějaké peníze půjčil, o tom nic neví. Poté co jim byla poskytnuta hypotéka, byly ještě rok spolu, platili ji společně, bydleli spolu v bytě. V říjnu 2014 odjela, s dohodou, že dcera zůstane u žalobce, až přijede, že mu částky hypotéky zaplatí. Vrátila se asi za rok a půl, žalobce jí potom vyhodil z bytu. Předtím žili jako rodina, dcera chodila do školky, ona do práce. Co se týká rozdílu mezi kupní cenou bytu a hypotéky ve výši cca 465 000 Kč, tento rozdíl našetřili. Žalované chodila mateřská, rodičovská, porodné, bylo tam asi 305 000 Kč a ty byly určeny na hypotéku. Porodné bylo asi 16 000 Kč, mateřská asi 7 000 Kč a rodičovská asi 3 000 Kč. Oba v té době pracovali. Ona chodila na brigády uklízet. Smlouvu neměla, bylo to příležitostné. V té době s nimi žila i sestra i strýc je podporoval, měli malé dítě. Na účtu bylo asi 300 000 Kč. Vybrala to asi v roce 2011, 2012. Peníze potom měli doma v hotovosti připravené na hypotéku.

16. Dne 3.2.2012 byl proveden výběr částky 304 000 Kč z účtu znějící na jméno [příjmení] [jméno] (prokázáno výpisem z účtu [číslo] ze dne 20.3.2012)

17. Z výpisu z účtu [číslo] za období od 8/2007 do 3/ 2012 vyplývá, že dne 10.5.2010, 8.6.2010, 14.7.2010 a 10.8.2010 byla příchozí platba ve výši 7 600 Kč od [anonymizována tři slova] [obec] (prokázáno výpisem [anonymizována dvě slova])

18. Ke dni 30.5.2019 byl zůstatek na účtu žalobce ve výši 305 000,26 Kč (prokázáno potvrzením o zůstatku na účtu od [obec] [anonymizováno])

19. Dne 24.7.2014 žalobce zaslal žalované do [anonymizováno] částku [částka] (prokázáno dokladem o transakci [číslo])

20. Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění za období 8.9.2015 – 2.1.2016 žalované byla učiněna platba 29.9.2015 ve výši 5 000 Kč a dne 18.12.2015 ve výši 12 106 Kč (prokázáno vyúčtováním [anonymizována tři slova] ze dne 9.1.2016)

21. Z doplňku znaleckého posudku bytové jednotky [číslo] znalecký posudek [číslo] 2019, dodatek ke ZP [číslo] znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí k datu dodatku ZP k [anonymizováno] [rok] činila 4 977 000 Kč, kdy se jedná o obvyklou (tržní) cenu této bytové jednotky.

22. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že plně odkázal na závěry vypracovaného znaleckého posudku a jeho doplnění. Co se týká použité výše koeficientu, měl k porovnání 10 nemovitostí, jedná se o standartní metodu. Koriguje se stav, zohledňuje se stavebně technický stav. Pokud je zde rozpětí koeficientu 0,6 – 1,4 např. u umístění v domě, tak on používal koeficient okolo jedné. Vždy k tomu přistupoval velmi seriózně. Na základě poznatku konkrétní nemovitosti provádí oceňování přes třicet let. Vytáhl si ceny z katastru nemovitostí a z realizovaných kupních smluv, kdy cenu vždy určuje lokalita, byl zde zohledněn i stav nemovitosti. Pokud zde uvedl 50,8% resp. 58% mohlo se jednat o drobnou chybu, ale o pomocnou metodu, zásadní je vždy porovnání cen z katastru, které se významně liší od nabídkových cen a i s takovou drobnou chybou by nijak se zjištěnou cenou nehýbal. Je možné provést aktuální doplnění znaleckého posudku k aktuálnímu datu. Trh roste. V současné době od ledna 2020 velmi mírně a spíše se očekává krize.

23. Zůstatek hypotečního úvěru [číslo] ke dni 10.9.2021 činil 1 984 041,11 Kč na jistině a 1 730,52 Kč na úrocích, celkem 1 985 771,63 Kč (prokázáno potvrzením [právnická osoba], ze dne 3.9.2021)

24. Z doplňku znaleckého posudku bytové jednotky [číslo] znalecký posudek [číslo] [rok], dodatek ke ZP [číslo] a k dodatku ZP [číslo] [rok] znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí k datu dodatku ZP k [anonymizováno] [rok] činí 6 860 000 Kč, kdy se jedná o obvyklou (tržní) cenu bytové jednotky.

25. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, pak z těchto nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné.

26. Právně soud danou věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť rozhodné je datum právní moci rozvodu manželství, tedy 26.1.2015.

27. Podle § 708 odst. o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“ či„ SJM“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

28. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 tohoto ust. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Dle odst. 3 tohoto ust. součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

29. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

30. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

31. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 tohoto ust. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

32. V projednávané věci byla předmětem vypořádání společného jmění manželů výše uvedená bytová jednotka a převzetí závazku na hypotečním úvěru u [právnická osoba] Jiná aktiva ani pasiva do společného jmění manželů nepatří, což bylo mezi účastníky nesporné. Nesporné mezi účastníky dále bylo, že výše měsíční splátky hypotéky činila pravidelně částku 10 150 Kč a že žalovaná tuto částku nikdy nehradila. Spornou otázkou mezi účastníky byla výše ceny předmětného bytu a dále tvrzení žalobce ohledně částky 465 000 Kč představující rozdíl mezi kupní cenou předmětného bytu, která činila 2 850 000 Kč, a poskytnutým hypotečním úvěrem ve výši 2 385 000 Kč.

33. Předmětný byt účastníků patřící do SJM soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce z důvodu, že žalovaná opustila Českou republiku a žalobce se staral o domácnost a zejména o nezletilou dceru účastníků a dále se významně zasloužil o udržení majetkové hodnoty náležející do SJM – bytu – když po dobu nepřítomnosti žalované zcela sám financoval předmětnou hypotéku a je jen jeho zásluhou, že je v současné době co vypořádávat. V opačném případě, kdyby tak nečinil, a hypotéku by neplatil, bezesporu by účastníci o tento byt již v minulosti přišli. Pokud jde o ocenění předmětné nemovitosti, tak tato byla stanovena znaleckým posudkem [celé jméno znalce], včetně jeho doplňků, kdy k datu 9/ 2021 činí obvyklá (tržní) cena předmětné bytové jednotky částku 6 860 000 Kč. Provedeným výslechem znalce byly závěry tohoto znaleckého posudku potvrzeny, znalec uvedl, jak postupoval při vypracování znaleckého posudku, jak dospěl k předmětné částce, odstranil i drobnou chybu, která spočívala v pomocné metodě, a uvedl, že i s takovou drobnou chybou by nijak se zjištěnou cenou nehýbal. Znalecký posudek, včetně doplňků, je vypracován přesvědčivě, pečlivě a úplně a soud tak nemá pochyby o závěrech znaleckého posudku a jeho doplňků. Soud při oceňování vycházel z judikatury a nikoliv z požadavku žalobce, nebo jakési domluvy účastníků, aby předmětná bytová jednotka byla oceňována ke dni právní moci rozvodu manželství, či později ke dni podání žaloby o vypořádání společného jmění. Při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Je důležité zohlednit, že v období mezi zánikem (zúžením) a vypořádáním společného jmění (např. rozhodnutím soudu) může dojít ke zhodnocení i znehodnocení věci. Znehodnocení věci může nastat jejím užíváním nebo na základě dalších skutečností, např. jejím zatížením právními závadami, vlivem jednání třetí osoby, působením náhody atd. Základním smyslem vypořádání společného jmění je spravedlivé a zásadně rovné rozdělení součástí tvořících společné jmění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011). Tomuto principu nejlépe odpovídá pravidlo, že při zjištění ceny věci tvořící vypořádávané SJM je třeba zásadně vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (tedy ke stejnému okamžiku), a to právě z toho důvodu, že spoluvlastníky věci jsou až do okamžiku vypořádání SJM oba manželé, kteří by zásadně společně měli nést důsledky zhodnocení či znehodnocení věci. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020, sp. zn. 22Cdo 1205/2019) Z tvrzení žalobce má soud za prokázanou jeho solventnost, kdy projevil zájem o získání bytu a má k dispozici finanční prostředky na vyplacení žalované, když při jednání soudu dne 29.9.2021 uvedl, že má k dispozici zhruba jeden milion korun. Žalovaná předmětný byt do svého výlučného vlastnictví nechtěla a svoji solventnost tak neprokazovala. Soud zároveň přikázal žalobci i závazek vůči [právnická osoba], ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo]. K žalobcem tvrzenému vnosu spočívajícím v částce 465 000 Kč, později uváděné ve výši 470 000 Kč, která byla použita na uhrazení rozdílu mezi kupní cenou bytu a poskytnutou hypotékou soud uvádí, že tuto částku, třebaže jen částečně, nemohl započíst na vypořádací podíl. V řízení byla prokázána pouze částka 410 000 Kč a to svědeckými výpověďmi svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalobci půjčila v roce 2013 částku 200 000 Kč a v roce 2014 částku 150 000 Kč a to za účelem, že si žalobce chtěl brát hypotéku a bez těchto peněz mu jí nechtěli dát. Peníze jí žalobce vrátil v roce 2015, kdy postupně splácel měsíčně částku 15 000 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento půjčil žalobci částku 60 000 Kč taktéž na byt na hypotéku. Žalobce mu peníze vrátil v roce 2016. Pokud jde o částku 60 000 Kč, o které žalobce tvrdil, že se jednalo o jeho výlučné finanční prostředky, tak toto v řízení nebylo nijak prokázáno. Žalovaná tuto částku neuznala. V rámci svého účastnického výslechu uvedla, že pokud si žalobce nějaké peníze půjčil, tak o tom nic neví. Soud má tak za prokázané, že žalobce si předmětný finanční obnos půjčil za trvání manželství, avšak bez souhlasu žalované, a z tohoto důvodu se nejedná o dluh, který by byl součástí společného jmění (§ 710 písm. b) o. z.). Pokud žalovaná tvrdila, že rozdíl mezi hypotékou a kupní cenou bytu byl hrazen z peněz, které našetřili, tak toto své tvrzení nijak neprokázala. V řízení sice bylo prokázáno, že dne 3.2.2012 byl proveden výběr částky 304 000 Kč z účtu znějící na jméno [příjmení] [jméno], avšak nebylo již nijak prokázáno za jakým účelem. Soud tak uvěřil tvrzení žalobce, že tato částka byla vybrána a spotřebována žalovanou a to v souvislosti s její cestou do zahraničí v říjnu 2014, neboť z něčeho tuto cestu financovat musela. K částce 1 251 USD soud uvádí, že tuto taktéž nemohl započíst, neboť jak bylo listinným důkazem prokázáno, tuto částku zaslal žalobce na účet žalované dne 24.7.2014, tedy ještě za trvání manželství a v době, kdy žalovaná byla ještě na území České republiky, když tuto opustila dne 12.10.2014 a lze tak předpokládat, že se jednalo o prostředky patřící do SJM, jak uvedla žalovaná, když v řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o výhradní prostředky žalobce. Pokud jde o částku 17 106 Kč, tak tuto soud započetl na vypořádací podíl, neboť v řízení bylo prokázáno, že tuto částku zaplatil žalobce a to dne 29.9.2015 částkou 5 000 Kč a dne 18.12.2015 částkou 12 106 Kč.

34. Soud tedy shrnuje, že masu vypořádávaného společného jmění manželů činí částka 6 860 000 Kč představující oceněnou bytovou jednotku jako aktivum, dále zůstatek na hypotečním úvěru ke dni 10.9.2021 ve výši 1 985 771, 63 Kč (kdy částka 1 984 041,11 Kč představuje jistinu a částka 1 730,52 Kč úroky) jako pasivum, dále je třeba zohlednit částku 406 640,50 Kč představující polovinu žalobcem uhrazených splátek úvěru po rozvodu manželství (za období leden 2015 až leden 2019 činila splátka dle smlouvy o úvěru částku 9 969 Kč, tedy 49 měsíců x 9 969 = 488 481 Kč a za období únor 2019 až září 2021 soud vycházel z měsíční splátky 10 150 Kč, kterou účastníci učinili nespornou při jednání soudu dne [datum], tedy 32 měsíců x 10 150 = 324 800 Kč, tedy celkem bylo uhrazeno 813 281 Kč), a částku 17 106 Kč představující žalobcem uhrazené pojištění za žalovanou. Obě tyto částky představují vnos žalobce z jeho výlučného majetku do společného. Soud tak od aktiva ve výši 6 860 000 Kč odečetl pasivum ve výši 1 985 771,63 Kč a dospěl tak k částce 4 874 228,37 Kč, což je částka, která představuje masu společného jmění účastníků. Soudu se však jeví jako spravedlivé upravit vypořádací podíl účastníků v důsledku použití disparity v poměru 70: 30 ve prospěch žalobce, jak bude odůvodněno níže. Z tohoto důvodu vypořádací podíl žalované činí částku 30% z masy, tj. částku 1 462 268,51 Kč, od které soud odečetl vnosy žalobce, tedy částku 406 640,50 Kč a 17 106 Kč. Výsledný vypořádací podíl žalované tak činí 1 038 522 Kč. Soud se při výpočtu vypořádacího podílu odklonil od pravidla, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z.. Pro úvahu soudu o (ne) rovnosti podílů účastníků v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví je významné, jak se každý z manželů v průběhu manželství staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí, nikoli však čím a v jaké výši přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.5.2005, 22Cdo 1821/2004). V projednávané věci soud přihlédl k tomu, že žalovaná v říjnu 2014 odjela z České republiky a vrátila se cca za dva roky. Po celou dobu se nestarala o rodinu a zejména pak nepečovala o společnou nezletilou dceru a nehradila splátky hypotéky. Byl to naopak žalobce, kdo po celou dobu pečoval o společnou dceru, staral se tak o rodinu a zejména se zasloužil o udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Jak již bylo výše uvedeno tím, že žalobce po dobu nepřítomnosti manželky hradil poskytnutý hypoteční úvěr, zasloužil se o to, že je v současné době co vypořádávat. Z těchto důvodů se soudu jeví za spravedlivé vypořádání společného jmění manželů v poměru 70: 30 ve prospěch žalobce.

35. O nákladech státu spočívajících v uhrazeném znalečném bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud rozhodl o povinnosti účastníků řízení k úhradě nákladů státu a to každý jednou polovinou, kdy jejich výše bude vyčíslena samostatným usnesení po rozhodnutí ve věci samé a to z důvodu, že usnesení, určující výši znalečného za doplnění znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] č.j. [číslo jednací] ze dne 30.9.2021, dosud není v právní moci.

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když k podání žaloby byl aktivně legitimován kterýkoliv z bývalých manželů a nelze tudíž hovořit o procesním úspěchu či neúspěchu některého z nich.

37. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil lhůtu delší tříměsíční a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce v řízení tvrdil, že má k dispozici zhruba jeden milion korun. Soud je toho názoru, že je v možnostech žalobce opatřit si zbývající část finančních prostředků k vyplacení žalované tak, aby nezůstal úplně bez finančních prostředků, a to např. půjčkou či úvěrem. Žalobce není nemajetný, má, resp. bude mít k dispozici výlučně předmětnou bytovou jednotku, jejíž hodnota činí v současné době okolo šesti milionů korun. Pokud by soud vyhověl žalobci a stanovil plnění ve splátkách, považoval by to za znevýhodnění strany žalované.

Poučení