42 C 76/2019 - 758

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Maškovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A]., IČO [IČO žalobkyně A] sídlem [Adresa žalobkyně A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 27 994 192 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 27 994 192 Kč s příslušenstvím.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 432 422,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované úhrady žalované částky s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení ze strany žalované a náhrady škody. Základ předmětu sporu je dán dřívější spoluprací účastníků, kdy žalobkyně pro žalovanou jako subdodavatelka provedla část díla vyplývající ze smlouvy o dílo ze dne 30. 5. 2011 na výstavbu hokejového centra [jméno FO] (dále jen „Smlouva o dílo 2011“), za kterou však žalobkyně od žalované nedostala zaplaceno z toho důvodu, že dle smlouvy o dílo ze dne 5. 3. 2012 uzavřené mezi účastníky (dále jen „Smlouva o dílo 2012“) a jejího dodatku č. 4 je cena díla splatná až ve chvíli, kdy předmětné dílo bude uhrazeno investorem stavby. Investorem stavby byla přitom v době uzavření Smlouvy o dílo 2011 společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) a následně na základě smlouvy o převodu práv a povinností ze dne 22. 10. 2011 (dále jen „Smlouva o převodu práv a povinností“) spolek [právnická osoba] občanské sdružení, IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]), který přijal veškerá práva vyplývající ze Smlouvy o dílo 2011, žalovaná jako postoupená strana s tímto postoupením souhlasila. Pokud jde o Smlouvu o převodu práv a povinností, ta byla uzavřena mezi společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], když [jméno FO] i [jméno FO] byly tehdejšími jednateli společnosti [Anonymizováno] a současně byli významnými členy [Anonymizováno] [Anonymizováno] a proto se aplikuje § 196a odst. 1 obch.z., přičemž žalobkyně uvádí, že právnická osoba je ve vztahu ke svému statutárnímu orgánu v postavení osoby blízké. Žalobkyně dále uvádí, že na Smlouvu o převodu práv a povinností je nutné aplikovat rovněž § 196a odst. 3 obch.z., když společnost [Anonymizováno] byla poškozena tím, když na [Anonymizováno] [Anonymizováno] převedla veškerá aktiva související s výstavbou Haly, avšak v době uzavření předmětné smlouvy již na stavu Haly plnila částkou 3 045 320,74 Kč, přičemž jedna desetina základního kapitálu společnosti [Anonymizováno] činila pouze 64 000 Kč. Ke Smlouvě o dílo 2011 uzavřela žalovaná jako zhotovitel a [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako objednatel dodatky č. 1 až 7. Dílo dle Smlouvy o dílo 2011 bylo žalovanou řádně dokončeno a předáno [Anonymizováno] [Anonymizováno], který však cenu díla uhradil pouze částečně. Na základě smlouvy o přistoupení k závazku uzavřené dne 18. 4. 2013 žalovanou jako věřitelem (dále jen „Smlouva o přistoupení k závazku“), přistoupila společnost [Anonymizováno] jako nový dlužník k závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyplývajícímu z fakturovaných částek ceny díla a zavázal se žalované tento dluh uhradit, čímž se stala spoludlužníkem spolku [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne 9. 5. 2013 [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako prodávající a [Anonymizováno] jako kupující uzavřeli kupní smlouvu na stavbu [Anonymizováno] v části obce [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno] (dále jen „Hala“) (výše uvedená kupní smlouva dále jen „Kupní smlouva“). Pokud jde o postavení [Anonymizováno] [Anonymizováno] při uzavírání Kupní smlouvy, [Anonymizováno] [Anonymizováno] byli založeni jako občanské sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „ZSO“) a jeho činnost nenaplňuje znaky podnikání a z toho důvodu [Anonymizováno] [Anonymizováno] nelze považovat ve smyslu obch.z. za podnikatele, ani za faktického podnikatele. Lze tedy mít za to, že Kupní smlouva nebyla uzavřena v režimu § 261 obch.z., tj. mezi podnikateli a tak, aby bylo při jejím vzniku ze všech okolností zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti; jinými slovy Kupní smlouva se řídí režimem s.o.z. Dne 28. 6. 2013 uzavřely společnost [Anonymizováno] jako vlastník a zástavce a žalovaná jako zástavní věřitel k zajištění závazků žalované smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou zřídili zástavní právo k Hale a k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno], na kterém Hala stojí, obec [Jméno žalobkyně B] (dále jen „Pozemek“) (výše uvedená zástavní smlouva dále jen „Zástavní smlouva“). Protože investor konečnou cenu předmětného díla neuhradil, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky a dohody o zápočtu, kterou byla postoupena část pohledávky žalované za investorem díla ve výši 9 252 197 Kč z faktury č. [hodnota] se splatností 28. 2. 2013, a to včetně jejího příslušenství (dále jen „Smlouva o postoupení 2013“). Dohodou o prodloužení promlčecí lhůty uzavřenou dne 8. 5. 2014 mezi žalovanou, [Anonymizováno] [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno] byla prodloužena promlčecí lhůta výše uvedených pohledávek o šest let (dále jen „Dohoda o prodloužení promlčecí lhůty“). Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla úspěšná s vymožením svých pohledávek za investorem stavby, informovala žalobkyni o skutečnosti, že bude nucena zahájit insolvenční řízení a současně ji sdělila, že pohledávky nabyté žalobkyní v rámci Smlouvy o postoupení 2013 nebudou jako nezajištěné v insolvenčním řízení uspokojeny. Žalovaná proto nabídla žalobkyni možnost odkupu jejích, dle tvrzení žalované velmi bezpečně zajištěných pohledávek za investorem stavby, o jejímž bezpečném zajištění žalovaná žalobkyni opakovaně ujistila. Žalobkyně na základě tohoto ujištění uzavřela se žalovanou dne 3. 3. 2016 dohodu o postoupení pohledávky (dále jen „Dohoda o postoupení“), kterou byly postoupeny pohledávky žalované vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] a společnosti [Anonymizováno] vyplývající z faktury č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v celkové neuhrazené výši 32 917 884 Kč (dále společně jen „Pohledávka“) a dále tzv. speciální pohledávku ve výši 211 973 Kč, která představovala zákonný úrok z prodlení z faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno] (dále jen „Speciální pohledávka“). Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované, že se uplatní princip materiální publicity, když v době uzavření Dohody o postoupení byl pan [Anonymizováno]. [jméno FO] v obchodním rejstříku zapsán současně jako člen představenstva i jako prokurista, přičemž princip materiální publicity se proto uplatní ve vztahu k oběma těmto zápisům. Současně tohoto principu se mohou dovolávat pouze třetí osoby, nikoliv ten, koho se zápis týká. Okamžikem zvolení [Anonymizováno]. [jméno FO] do funkce člena představenstva došlo tedy ke dni 31. 7. 2015 k zániku funkce prokuristy z důvodu neslučitelnosti těchto dvou funkcí, přičemž přednost funkce člena představenstva vyplývá dle žalobkyně z § 164 odst. 1 o.z. ve spojení s § 435 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kdy se předpokládá, že právnické osoby budou jednat navenek prostřednictvím statutárního orgánu a prokurista je jen zvláštním zmocněncem. Společné jednání prokuristy a člena představenstva odporuje zákonu a zároveň porušuje úpravu statusových otázek právnických osob, čímž zasahuje do veřejného pořádku. Pokud žalovaná nový stav do obchodního rejstříku nezapsala, porušila tím svou zákonnou povinnost a klamala tím třetí osoby. Žalovaná v rámci Dohody o postoupení konstatovala a žalobkyni stipulovala, že za účelem zajištění uspokojení Pohledávky uzavřela Zástavní smlouvu; že postoupila žalobkyni Pohledávku včetně jejího příslušenství a jejího zajištění, tj. včetně Zástavní smlouvy, Pohledávka a Speciální Pohledávka existuje a v případě, že se prokáže opak, je žalobkyně oprávněna odstoupit od této dohody; že postoupení Pohledávky a Speciální pohledávky nebrání žádná zákonná překážka, zejména že žalovaná neuzavřela se společností [Anonymizováno] nebo s [Anonymizováno] [Anonymizováno] ujednání, které by postoupení Pohledávek nebo Speciální pohledávky odporovalo a že jí nejsou známy žádné námitky, které by společnost [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči žalované mohli uplatnit; a v neposlední řadě také že společnost [Anonymizováno] a/nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve smlouvách o zajištění pohledávky opakovaně uznali Pohledávku co do důvodu a výše. V souvislosti s přihlášením výše uvedených pohledávek do insolvenčních řízení vedených s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno], žalobkyně zjistila, že ujištění žalované daná v Dohodě o postoupení byla v rozporu se skutečností. Žalovaná tak především uvedla žalobkyni v omyl ohledně zajištění Pohledávek, když společnost [Anonymizováno] a žalovaná uzavřely k zajištění Pohledávky Zástavní smlouvu. Společnost [Anonymizováno] však dne 30. 8. 2013 od Kupní smlouvy k Hale odstoupila (dále jen „Odstoupení“). Žalobkyně přitom odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které odstoupením od smlouvy kupní smlouva jako právní důvod převodu vlastnictví odpadá s účinky ex tunc a nastává jím stejný právní stav, jako kdyby k uzavření nikdy nedošlo, tedy jako kdyby se společnost [Anonymizováno] ve skutečnosti nikdy nestala vlastníkem věci. Tím by v souladu s odkazovanou judikaturou mělo dojít k zániku zástavního práva k Hale, z toho důvodu, že věc byla dána do zástavy bez souhlasu vlastníka. Žalobkyně dále namítá, že za žalovanou podepsali Dohodu o postoupení prokurista [Anonymizováno]. [jméno FO] a člen představenstva, zapsaný též jako prokurista, [Anonymizováno]. [jméno FO] namísto dvou členů představenstva, přičemž takové jednání je dle žalobkyně neplatné, jelikož jedna osoba nemůže být prokuristou a členem představenstva téže společnosti. Žalobkyně dále namítá, že již v době podpisu Dohody o postoupení existovala celá řada dalších zásadních námitek, které společnost [Anonymizováno] nebo spolek [Anonymizováno] [Anonymizováno] mohli uplatnit, jedná se především o tyto námitky: Smlouva o dílo 2011 a její dodatky a dále Smlouva o převodu práv a povinností jsou neplatné, neboť byly za Žalovanou uzavřeny společně prokuristou a členem představenstva, který měl být současně také prokuristou; Smlouva o převodu práv a povinností je neplatná pro rozpor s ustanoveními § 196a odst. 1, 2 a 3 a § 67a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch.z.“), neboť smlouva nebyla uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku, když za ní nebylo poskytnuto adekvátní protiplnění, resp. v daném případě šlo o bezúplatný převod, práva a povinnosti [Anonymizováno] ze Smlouvy o dílo 2011 přešly za nulovou cenu. [Anonymizováno] [Anonymizováno] tak za nulovou cenu získali vlastnické právo k Hale. Povinnosti, které [Anonymizováno] [Anonymizováno] převzali, nedosahovaly takové výše jako získaná práva a část z nich byla již ze strany [Anonymizováno] splněna. [Anonymizováno] do listopadu 2011 zaplatil za realizaci stavby částku 3 045 320,74 Kč. Ke dni uzavření Smlouvy o převodu práv a povinností zaplatil za realizaci haly tedy více než 0 Kč. Pokud práva tím získaná byla na [Anonymizováno] [Anonymizováno] převedena bezúplatně, šlo o převod za cenu nižší než v daném místě a čase obvyklou a došlo tak k poškození [Anonymizováno]. Hala byla později prodána v insolvenčním řízení za cenu [částka]. Současně dle žalobkyně k převodu podniku došlo bez souhlasu společníků či valných hromad [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Smlouvu o převodu práv a povinností ta byla uzavřena mezi společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], když [jméno FO] i [jméno FO] byly tehdejšími jednateli společnosti [Anonymizováno] a současně byli významnými členy [Anonymizováno] [Anonymizováno] a proto se aplikuje § 196a odst. 1 obch.z., přičemž žalobkyně uvádí, že právnická osoba je ve vztahu ke svému statutárnímu orgánu v postavení osoby blízké. Žalobkyně dále uvádí, že na Smlouvu o převodu práv a povinností je nutné aplikovat rovněž § 196a odst. 3 obch.z., když společnost [Anonymizováno] byla poškozena tím, když na [Anonymizováno] [Anonymizováno] převedla veškerá aktiva související s výstavbou Haly, avšak v době uzavření předmětné smlouvy již na stavu Haly plnila částkou 3 045 320, 74 Kč, přičemž jedna desetina základního kapitálu společnosti [Anonymizováno] činila pouze 64 000 Kč. Smlouva o přistoupení k závazku je neplatná pro rozpor s ustanoveními § 196a odst. 5 obch.z. pro nedostatek souhlasu valných hromad společnosti [Anonymizováno] a sdružení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud jde o Smlouvu o přistoupení k závazku zde se dle žalobkyně aplikuje také § 196a odst. 5 obch.z., vzhledem k tomu, že touto smlouvou přistoupila společnost [Anonymizováno] k dluhu [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy poskytla zajištění závazku. Právo na odstoupení od Dohody o postoupení strany sjednaly výslovně pro případ neexistence Pohledávky, tedy, že Pohledávka existuje v takové stavu a má takové vlastnosti, které jsou v Dohodě o postoupení uvedeny. Vzhledem k tomu, že vlastnosti Pohledávky nebyly naplněny, vzniklo žalobkyni právo odstoupit od předmětné dohody. Možnost odstoupení byla pak rovněž zakotvena pro případ, že existují další námitky, které mohla jak společnost [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] [Anonymizováno] uplatit. Zástavní smlouva o zřízení zástavního práva mezi Žalovanou a [Anonymizováno] ze dne 28. 6. 2013 je neplatná, protože společnost [Anonymizováno] nikdy platně nepřistoupila k Pohledávce a nestala se tak dlužníkem z Pohledávky. Postoupené pohledávky tedy nevznikly na základě Smlouvy o dílo 2011, ale s ohledem na absolutní neplatnost těchto právních úkonů vzniklo ve stejné výši bezdůvodné obohacení společnosti [Anonymizováno], resp. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Uznání dluhu učiněné [Anonymizováno] [Anonymizováno] v dodatku č. 7 ke Smlouvě o dílo 2011 a dále ve Smlouvě o přistoupení k závazku jsou neplatná, jelikož neobsahují s ohledem na § 558 zákona č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen „s.o.z.“) příslib splnění dluhu. Speciální pohledávka je dle žalobkyně částečně neexistentní, když její druhá část, zákonný úrok z prodlení ve výši 210 874 Kč vyplývající z daňového dokladu č. [hodnota], byla na žalobkyni postoupena duplicitně - jednou smlouvou o postoupení 2013, a podruhé samostatně Dohodou o postoupení. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že Dohoda o postoupení je platná, žalobkyně in eventum odstupuje od této dohody z důvodu výše uvedených porušení ze strany žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila úplatu za postoupení pohledávek dle Dohody o postoupení z prostředků úvěrového financování, které za tímto účelem zajistila u společností [právnická osoba], uplatňuje tedy vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 24 000 000 Kč z titulu uhrazené úplaty za neplatné postoupení pohledávek na základě neplatné Dohody o postoupení a dále náhradu škody ve výši 3 994 192 Kč, kterou představuje smluvní úrok ve výši 6 % ročně z částky financování ceny úplaty za postoupení pohledávek, tj. z částky 24 000 000 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku z toho důvodu, že 1) žalobkyně Pohledávku nenabyla, neboť Dohoda o postoupení nebyla řádně podepsána za žalovanou, když byla podepsána současně prokuristou a členem statutárního orgánu žalované a je proto nicotná (tato vada se pak také týká Smlouvy o převodu práv a povinností a Smlouvy o dílo 2011); 2) příp. pokud by nebyla nicotná, je absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění, neboť Pohledávka neexistovala pro právní nedostatečnost relevantních jednání (kromě výše uvedeného nedostatku jednání, žalobkyně dále namítá porušení § 196a a § 67a obch.z., aj.); 3) pokud by předmětná dohoda nebyla absolutně neplatná, je relativně neplatná z důvodu omylu vyvolaného žalovanou ohledně bonity postupované Pohledávky, existence perfektního zástavního práva zřízeného Zástavní smlouvou a promlčecí době postupované Pohledávky, která měla být Dohodou o promlčení prodloužena o 6 let; 4) pokud by se soud neztotožnil s argumentací o nicotnosti nebo neplatnosti Dohody o postoupení 2016, došlo by k jejímu zrušení v důsledku odstoupení od této dohody učiněného žalobkyní.

2. Žalovaná v žalobní odpovědi nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaná tvrdila, že Kupní smlouva byla uzavřena mezi podnikateli a v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, tudíž pro právní režim odstoupení od kupní smlouvy tak bude rozhodná úprava v § 349 obch.z., která stanovuje, že k účinku zániku smlouvy dochází toliko k okamžiku doručení odstoupení s účinky pouze do budoucna, jinými slovy v mezidobí od uzavření Kupní smlouvy do Odstoupení mohlo být platně zřízeno zástavní právo na Hale a Pozemku. Žalovaná nemohla uvést žalobkyni v omyl ohledně existence zástavního práva k Hale, protože to ani netvrdila. Pokud jde o společné jednání prokuristy a prokuristy, který byl současně členem statutárního orgánu, podle zápisu v obchodním rejstříku k zastupování a podepisování za žalovanou jsou oprávněni vždy dva prokuristé. Zvolením prokuristy za člena statutárního orgánu prokura nezaniká, oba podepisující jednali jako prokuristé zapsaní v obchodním rejstříku tam uvedeným způsobem; v případě, že by podepisující [Anonymizováno]. [jméno FO] nemohl jednat jako prokurista, ale pouze jako člen představenstva, jedná se z jeho strany pouze o překročení zástupčího oprávnění podle § 440 o.z., které nemá za následek neplatnost právního jednání, ale která znamená, že druhý podepisující [Anonymizováno]. [jméno FO] sice jednal na základě prokury nikoliv zapsaným způsobem, avšak toto překročení zmocnění nemá za následek neplatnost právního jednání dle § 446 o.z. Žalobkyně se nadto nemůže dovolávat neplatnosti dotčených právních jednání ani s ohledem na princip materiální publicity zápisu v obchodním rejstříku. Překročení zástupčího oprávnění [Anonymizováno]. [jméno FO] bylo žalovanou dodatečně schváleno ve smyslu § 440 odst. 1 o.z., když toto schválení je možné i pouze konkludentně – zastoupený si počíná tak, jako by jej právní jednání zástupce zavazovalo. Žalovaná po celou dobu od uzavření Dohody o postoupení dávala zřetelně najevo, že se cítí být Dohodou o postoupení vázána (předala žalobkyni dokumenty uvedené v předávacím protokolu ze dne 3. 3. 2016, přijala úplatu za postoupení pohledávky, oznámila dlužníků postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2016, uzavřela s žalobcem dne 26. 9. 2016 souhlasné prohlášení o změně osoby zástavního věřitele a podala návrh na vklad zástavního práva ve prospěch žalobkcně). V případě Dohody o postoupení, jejíž smluvní stranou byla žalobkyně, je zřejmé, že strany jednaly v důvěře v platnost zápisu v obchodním rejstříku a žalovaná je nyní s ohledem na princip materiální publicity vázána tímto svým jednáním a žalobkyně nemůže toto jednání zpětně zpochybňovat. Pokud by však prokura měla zaniknout, jednalo by se maximálně o překročení jednatelského oprávnění, které však zastoupeného podnikatele podle § 20 odst. 2 s.o.z., resp. § 431 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) zavazuje. Překročení jednatelského oprávnění by tak mohlo způsobit pouze relativní neplatnost, resp. relativní neúčinnost právního jednání, které by se však mohl dovolat pouze žalovaná sama. Ustanovení § 196a obch.z. se na Smlouvu o převodu práv a povinností nemůže vztahovat, protože touto smlouvou nebyl převáděn majetek společnosti [Anonymizováno] na osobu náležející do taxativního výčtu osob v tomto ustanovení. Předmětem Smlouvy o převodu práv a povinností nebyl převod vlastnického práva k alespoň částečně zhotovenému dílu, protože s prováděním díla nebylo v okamžiku uzavření Smlouvy o převodu práv a povinností ani započato. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sice získali právo na převzetí předmětu díla, ale zároveň byli povinni zaplatit cenu díla (ke dni účinnosti Smlouvy o převodu práv a povinností ve výši 88 842 755 Kč bez DPH). Po porovnání hodnoty předmětu díla a povinnosti uhradit cenu díla lze dojít k závěru, že naopak [Anonymizováno] byl tím, kdo měl za postoupení zaplatit. Později skutečně nabyli vlastnické právo k předmětu díla, ovšem zatíženého zástavními právy pro pohledávky věřitelů ve výši téměř 87 mil. Kč, z toho 33 085 616 Kč ve prospěch žalobce. Veškeré námitky žalobkyně o neplatnosti právních úkonů [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu nedostatku předchozího souhlasu valné hromady dle § 196a obch.z. nejsou důvodné, vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] nejsou obchodní korporací, na kterou by se vztahovala úprava obch.z. Navíc pokud je podepisována smlouva, k jejíž platnosti je vyžadován předchozí souhlas valné hromady všichni společníci obchodní společnosti, pak je souhlas valné hromady dán (nahrazen souhlasem společníků) nejpozději při podpisu takové smlouvy. Ustanovení § 196a odst. 5 obch.z. na řešený případ nedopadá, jelikož se týká pouze převzetí ručení ve smyslu ustanovení § 303 a násl. obch.z. Na účinky uznání závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] je zapotřebí aplikovat § 323 obch.z., které vylučuje použití úpravy občanského zákoníku a podle kterého postačí uznání určitého konkrétního závazku. Uznání závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] je platné a účinné, působí i vůči společnosti [Anonymizováno] jako novému dlužníkovi podle Smlouvy o přistoupení a zakládá právní domněnku existence závazku obou dlužníků zaplatit cenu díla a tím i existenci postoupené pohledávky. Pokud jde o odstoupení od Dohody o postoupení, důvodem pro odstoupení je pouze neexistence Pohledávky ke dni postoupení, což žalobkyně neprokázala. Žalovaná dále namítá, že Odstoupení je absolutně neplatným právním úkonem, jelikož v něm chybí jakékoliv tvrzení o skutkových okolnostech, které by měly odůvodňovat vznik práva odstoupení, současně žalovaná vylučuje aplikace § 597 s.o.z. V případě odstoupení od dohody od odstoupení z důvodu vadného plnění se uplatní § 1923 o.z., přičemž žalovaná mj. namítá, že žalobkyně vady nevytkla včas a zmeškala tak reklamační lhůtu. Vada postoupení Speciální pohledávky byla zřejmá již při uzavírání Dohody o postoupení a jde proto k tíži nabyvatele. Velikost a význam této vady je ve vztahu k ostatním pohledávkám nepatrný. Jelikož tuto vadu účastníci napravili dohodou o prodloužení promlčecí lhůty ze dne 3. 8. 2018 (dále jen „Dohoda o prodloužení 2018“) tím, že si sjednali, že Speciální pohledávka nebyla Dohodou o postoupení postoupena, nemá tato skutečnost dopad do sjednané ceny postoupení, žádná sleva tedy žalobkyni nenáleží. Současně bylo v rámci Dohody o prodloužení 2018 účastníky konstatováno, že došlo Dohodou o postoupení k postoupení Pohledávky na žalobkyni. I kdyby soud shledal Odstoupení platným, nemělo by to žádné účinky na existenci zástavního práva, které tak existuje i po Odstoupení. Jelikož odstoupením od kupní smlouvy nemůže být dotčeno vlastnické právo pozdějšího dobrověrného nabyvatele, tím spíš nemůže být dotčeno zástavní právo dobrověrného zástavního věřitele. Zástavní právo je mj. stále zapsáno na příslušném listu vlastnictví, žalovaná byla při zřízení Zástavního práva v dobré víře, že zástavce je vlastníkem dotčených nemovitostí. Žalovaná dále namítá, že neporušila žádnou zákonnou ani smluvní povinnost a není zde žádné protiprávní jednání žalované, jež je nutnou podmínkou vzniku odpovědnosti žalované za škodu.

3. Dne 16. 10. 2019 rozhodl zdejší soud rozsudkem č. j. 42 C 76/2019-293 tak, že zamítl žalobu v plném rozsahu a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

4. Dne 19. 5. 2020 Městský soud v Praze jako soud odvolací vydal usnesení, č. j. 16 Co 51/2020-329, kterým rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že je na soudu prvého stupně vyzvat žalobkyni k doplnění tvrzení, jak měla být společnost [Anonymizováno] převodem na [Anonymizováno] [Anonymizováno] poškozena, přičemž je namístě přerušit řízení do pravomocného skončení incidenčních sporů vedených u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [incidenční spisová značka] a pod sp. zn. [incidenční spisová značka], ve kterých je řešena v zásadě stejná otázka.

5. Dne 22. 2. 2023 znovu rozhodl zdejší soud rozsudkem č. j. 42 C 76/19-501 tak, že zamítl žalobu v plném rozsahu a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

6. Dne 10. 10. 2023 odvolací soud rozsudkem č. j. 16 Co 176/2023-561 změnil rozsudek tak, že uznal žalovanou povinnou k úhradě částky 24 000 000 Kč, ohledně částky 3 994 192 Kč a úroku z prodlení z částky 27 994 192 Kč rozsudek zrušil spolu s výrokem o nákladech řízení a vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil mj. závěrem, že společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu není přípustným způsobem zastupování obchodní korporace podle § 164 odst. 2 o.z. a nemůže být zapsáno jako způsob, jakým členové statutárního orgánu jednají za obchodní korporaci, do obchodního rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb. Pokud v incidenčním řízení byla předmětná smlouva o postoupení pohledávky shledána neplatnou, jedná se sice o argument podpůrný, ale z hlediska právní jistoty by měl být tentýž právní problém řešen shodně. Pokud tedy jednal při postoupení pohledávky za žalovanou člen představenstva [Anonymizováno]. [jméno FO] a prokurista [Anonymizováno]. [jméno FO], jednalo se o neplatné jednání a pohledávka nebyla z žalované na žalobkyni převedena, tudíž částka 24 000 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení vzniklé žalované, které je povinna vydat žalobkyni. Ohledně zbývající částky a požadovaných úroků nebyl rozsudek dostatečně odůvodněn.

7. Dne 19.6.2024 dovolací soud rozsudkem č.j. 33 Cdo 3817/2023-652 zrušil rozsudek odvolacího soudu č.j. 16 Co 176/2023-561 v části týkající se částky 24 000 000 Kč a rozsudek zdejšího soudu č.j. 42 C 76/2019-501 s odůvodněním, že odvolací soud sice správně dovodil, že společné jednání člena představenstva a prokuristy s dalším prokuristou jako způsob zastupování žalované odporuje zákonu, pokud byl [Anonymizováno]. [jméno FO] v době podpisu smlouvy zapsán v obchodním rejstříku jako člen představenstva a prokurista současně, jednal toliko jako člen představenstva žalované. Odvolací soud se však nezabýval otázkou, zda uvedené jednání žalované bylo nebo nebylo dodatečně schváleno postupem podle § 440 o.z.

8. Provedenými důkazy, které soud hodnotil v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, byly prokázány dále uvedené skutečnosti. Pokud jde o skutkový stav vylíčený žalobou, tedy o genezi jednotlivých právních jednání, o té není mezi stranami sporu.

9. Ze shodných tvrzení účastníků má soud tak za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 30. 5. 2011 Smlouvu o dílo 2011 na výstavbu hokejového centra [jméno FO], tj. Haly se společností [Anonymizováno], která byla konečným investorem stavby. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 5. 3. 2012 uzavřena Smlouva o dílo 2012 k realizaci stavby díla Haly subdodávkou, ke které byly dále uzavřeny 4 dodatky, cena díla byla dle dodatku č. 4 ke Smlouvě o Dílo 2012 splatná až ve chvíli, kdy dílo bude uhrazeno konečným investorem stavby. Smlouvou o převodu práv a povinností postoupila společnost [Anonymizováno] se souhlasem žalované veškerá práva a povinnosti ze Smlouvy o dílo 2011 ze společnosti [Anonymizováno] na spolek [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupená práva přijal v celém rozsahu. Společnost [Anonymizováno] uzavřela dne 18. 4. 2013 s [Anonymizováno] [Anonymizováno] Smlouvu o přistoupení k závazku, na základě které přistoupila společnost [Anonymizováno] jako nový dlužník k závazku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze Smlouvy o dílo 2011 a zavázala se žalované dluh [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako spoludlužník uhradit. Dílo provedené podle Smlouvy o dílo 2011 bylo řádně dokončeno a předáno konečnému investorovi, ten však cenu díla neuhradil. Smlouvou o postoupení 2013 uzavřenou dne 26. 6. 2013 mezi účastníky byla na žalobkyni postoupena část pohledávky žalované za konečným investorem stavby ve výši celkem 9 252 197 Kč. V rámci Smlouvy o postoupení 2013 bylo také postoupeno příslušenství výše uvedené pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení z postoupené částky vyplývajícího z daňového dokladu č. [hodnota], tj. Speciální pohledávka. Společnost [Anonymizováno] uzavřela dne 9. 5. 2013 s [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kupní smlouvu, na základě které společnost [Anonymizováno] nabyla od [Anonymizováno] [Anonymizováno] Halu, tj. stavbu č. p. [Anonymizováno] v části obce [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno]. Žalovaná jako obligační a zástavní věřitel a společnost [Anonymizováno] jako zástavce a dlužník uzavřely dne 28. 6. 2013 Zástavní smlouvu, kterou bylo ve prospěch žalované zřízeno zástavní právo k rozestavěné stavbě Haly a k Pozemku, tj. k pozemku parc. č. [Anonymizováno], v katastrálním území [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] od Kupní smlouvy dne 30. 8. 2013 odstoupila. Žalovaná uzavřela se společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 8. 5. 2014 Dohodu o prodloužení promlčecí lhůty pohledávek ze Smlouvy o dílo, kterou byla promlčecí lhůta těchto pohledávek prodloužena o šest let. Žalobkyně jako postupník a žalovaná jako postupitel spolu dne 3. 3. 2016 uzavřely Dohodu o postoupení pohledávky, kterou žalovaná postoupila žalobkyni své pohledávky za investorem díla v celkové nominální hodnotě [částka] za cenu [částka]. Postoupené pohledávky se přitom skládaly z Pohledávky, která vyplývala z následujících faktur: faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností [datum], z níž dlužná částka činí [částka]; faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností 25. 10. 2012, z níž dlužná částka činí [částka]; faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností, 31. 10. 2012, z níž dlužná částka činí [částka]; faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností 28. 2. 2013, z níž dlužná částka činila [částka], přičemž část této pohledávky ve výši [částka] včetně jejího příslušenství byla postoupena na žalobkyni jako dříve postoupená pohledávka Smlouvou o postoupení pohledávky. Mezi postoupené pohledávky se také řadila tzv. Speciální pohledávka, která představovala zákonný úrok z prodlení vyplývající z faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností 25. 10. 2012, kdy zákonný úrok z prodlení činí 1 099 Kč a z faktury č. [hodnota] na částku [částka] se splatností, [datum], kdy zákonný úrok z prodlení činí [částka]. Žalobkyně žalované cenu za postoupení pohledávek uhradila.

10. Dále má soud za prokázané, že Smlouva o dílo 2011 byla za žalovanou podepsána [Anonymizováno] společně s [Anonymizováno]. [jméno FO]. (prokázáno citovanou smlouvou)

11. Smlouva o převodu práv a povinností byla za žalovanou podepsána [Anonymizováno] společně s [Anonymizováno]. [jméno FO], za společnost [Anonymizováno] jejím jednatelem [Anonymizováno], za [Anonymizováno] [Anonymizováno] jejím prezidentem [jméno FO]. (prokázáno citovanou smlouvou)

12. Na pořízení Haly vynaložil [Anonymizováno] 3 045 320,74 Kč. (prokázáno rozvahou [Anonymizováno] za měsíc listopad 2011) 13. [Anonymizováno] [Anonymizováno] uznal prostřednictvím dodatku č. 7 ke Smlouvě o dílo 2011 ze dne 19. 2. 2013, který za žalovanou uzavřel [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO], svůj závazek vůči žalované vzniklý z důvodu plnění ze Smlouvy o dílo 2011 ve znění všech dodatků, a to co do důvodu i výše. (prokázáno citovaným dodatkem)

14. Společnost [Anonymizováno] prohlásila, že jako další dlužník vedle [Anonymizováno] [Anonymizováno] je ochotna a schopna uhradit žalované její peněžitý dluh, vyplývající z faktury č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v celkové výši 42 337 813 Kč, kdykoliv o to bude žalovanou požádána. (prokázáno Smlouvou o přistoupení k závazku)

15. Důvodem odstoupení od Kupní smlouvy je naplnění § 597 odst. 2 s.o.z., kdy Hala nemá vlastnosti, o kterých [Anonymizováno] [Anonymizováno] společnost [Anonymizováno] ujistil, přičemž je odkazováno na předaný soupis vad. (prokázáno Odstoupením) 16. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a společnost [Anonymizováno] uznali svůj dluh za žalovanou vyplývající ze Smlouvy o dílo 2011 v celkové výši 32 917 884 Kč (tj. Pohledávka), co do důvodu a výše a současně prohlásili, že žalované prodlužují promlčecí lhůtu pro uplatnění práv žalované na zaplacení výše uvedené dluhu vyplývajícího z Pohledávky o 6 let. (prokázáno Dohodu o prodloužení promlčecí lhůty)

17. Žalovaná Dohodou o postoupení postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v této dohodě vyplývající ze Smlouvy o dílo 2011, jmenovitě se pak jedná o Pohledávku vyplývající z faktury č. [hodnota] splatné dne [datum], faktury č. [hodnota] splatné dne [datum], faktury č. [hodnota] splatné dne [datum] a faktury č. [hodnota] splatné dne [datum] v celkové neuhrazené výši [částka] a dále pak žalobkyni postoupila tzv. Speciální pohledávku vyplývající z faktury č. [hodnota] splatné dne [datum] a faktury č. [hodnota] splatné dne [datum]. Žalovaná v čl. II odst. 1 Dohody o postoupení konstatovala, že za účelem zajištění uspokojení Pohledávky uzavřela následující smluvní dokumentaci: 1) Smlouvu o přistoupení k závazku 2) Zástavní smlouvu 3) smlouvu o zřízení zástavního práva k obchodním podílům ke společnosti [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2013 a 4) Dohodu o prodloužení promlčecí lhůty. Žalobkyně v čl. V odst. 1 potvrdila, že převzala od žalované Smlouvy o dílo 2011, Zástavní smlouvu, smlouvu o zřízení zástavního práva k obchodním podílům ke společnosti [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2013 a Smlouvu o převodu práv a povinností a předmětné faktury související s Pohledávkou a Speciální pohledávkou. Žalobkyně v čl. II odst. 2 Dohody o postoupení prohlásila, že se před podpisem předmětné dohody dostatečně seznámila se všemi smlouvami o zajištění Pohledávky. Dále bylo v čl. V odst. 2 předmětné dohody ujednáno, že žalovaná neručí za dobytnost Pohledávky a/nebo Speciální pohledávky, ručí však za existenci Pohledávky a/nebo Speciální pohledávky, přičemž v případě, že se prokáže opak je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy. Žalovaná dále v čl. V odst. 3 dohody prohlásila, že postoupení Pohledávky a/nebo Speciální pohledávky nebrání žádná zákonná překážka, zejména že žalovaná neuzavřela se společností [Anonymizováno] nebo s [Anonymizováno] [Anonymizováno] dohodu, která by postoupení Pohledávek a/nebo Speciální pohledávky odporovala a že jí nejsou známy žádné námitky, které by společnost [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči ní uplatňovaly, či by mohly uplatnit. Dále Žalovaná v čl. V odst. 3 dohody prohlásila, že společnost [Anonymizováno] a/nebo [právnická osoba] ve Smlouvách o zajištění pohledávky opakovaně uznali Pohledávku co do důvodu a výše. Předmětná dohoda byla za žalovanou podepsána [tituly před jménem] [jméno FO] a ing. [jméno FO]. (prokázáno citovanou dohodou)

18. Žalovaná v souvislosti s uzavřením Dohody o postoupení předala žalobkyni následující dokumenty: a) kopii Smlouvy o dílo 2011 se všemi dodatky, b) opisy příslušných faktur představujících Pohledávku, c) kopii Smlouvy o přistoupení, d) kopii smlouvy o zřízení zástavního práva k obchodním podílům společnosti [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2013, e) kopii Zástavní smlouvy, f) kopii Dohody o prodloužení promlčecí lhůty, g) kopii dopisu ze dne 10. 2. 2016 (prokázáno předávacím protokolem ze dne 3. 3. 2016)

19. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 3. 8. 2018 uzavřely Dohodu o prodloužení 2018, kterou bylo konstatováno, že žalovaná na žalobkyni postoupila pohledávky specifikované v Dohodě o postoupení (čl. I odst. 2), že žalobkyně začala vymáhat pohledávky za společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] v insolvenčních řízeních, v nichž dlužníci namítají zásadní vady postoupených pohledávek (čl. I odst. 4) a správci majetkové podstaty je v rámci předmětných insolvenčních řízeních ze stejných důvodů a z důvodu promlčení popřeli (čl. I odst. 5). Dále bylo účastníky v čl. I odst. 7 předmětné dohody ujednáno, že žalovaná Speciální pohledávkou, která spočívala v příslušenství daňového dokladu č. [hodnota], v době postoupení již nedisponovala, neboť příslušenství (zákonný úrok z prodlení) z daňového dokladu č. [hodnota] z částky 9.252.197,- Kč od splatnosti tohoto závazku (tj. od 28. 2. 2013) do zániku tohoto závazku (tj. do 26. 6. 2013) postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky. Další část Speciální pohledávky, a to příslušenství daňového dokladu č. [hodnota], je postupováno Dohodou o postoupení jednak dle čl. I. odst. 3 a jednak dle čl. I odst. 4, tj. duplicitně. Účastníci prohlašují, že výše uvedené skutečnosti nemají vliv na výši odměny za postoupení pohledávky, specifikované v Dohodě o postoupení. (prokázáno Dohodou o prodloužení 2018)

20. Žalobkyně zaslala žalované dopis nazvaný „dopis k vrácení plnění“, na základě kterého žalobkyně odstoupila od Dohody o postoupení pro případ, kdy by jakýkoliv soud v budoucnu dospěl k závěru, že tato dohoda je platná. Důvody podmíněného odstoupení od Dohody o postoupení jsou: 1) žalobkyni nebyly postoupeny existující pohledávky, tj. Pohledávka, když Smlouva o dílo 2011 je neplatný úkon (společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu), Smlouva o převodu práv a povinností je neplatná (společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu a rozpor s § 196a odst. 1, 2, 3 a § 67a obch.z.), Smlouva o přistoupení je neplatná (rozpor s § 196a odst. 5 obch.z.), Smlouva o zřízení zástavního práva je neplatná 2) Speciální pohledávka je ve své velké části neexistentní; 3) nepravdivým prohlášením žalované v čl. V. odst. 3 Dohody o postoupení, že žalované nejsou známy žádné námitky, které by společnost [Anonymizováno] nebo [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]vůči žalované mohli uplatnit. (prokázáno výzvou k vrácení plnění ze dne 18. 2. 2019)

21. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalované jménem žalované jedná vůči třetím osobám, před soudy, správními a samosprávnými orgány ve všech záležitostech představenstvo a to vždy předseda představenstva s dalším členem představenstva nebo dva členové představenstva. K zastupování a podepisování za žalovanou jsou dále oprávněni vždy dva prokuristé. [Anonymizováno]. [jméno FO] je od 21. 5. 2012 prokuristou žalované. [Anonymizováno]. [jméno FO] byl v období od 31. 7. 2015 do 1. 4. 2017 členem představenstva žalované, současně byl však v období od 14. 8. 2015 do 30. 1. 2017 a od 31. 3. 2017 do 31. 12. 2020 také prokuristou žalované. [Anonymizováno] je od 1. 1. 2009 členem představenstva žalované, současně byl však v období od 1. 1. 2009 do 10. 6. 2013 také prokuristou žalované. [Anonymizováno] byl v období od 9. 1. 2008 do 9. 1. 2018 členem představenstva žalované, současně byl však v období od 28. 12. 2011 do 30. 1. 2017 také prokuristou žalované. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku k žalované ze dne 21. 2. 2019) 22. [Anonymizováno]. [jméno FO] byl prezidentem správní rady [Anonymizováno] [Anonymizováno] v období od 4. 7. 2014 do 8. 6. 2016. [jméno FO] byl v období od 4. 7. 2014 do 8. 6. 2016 viceprezidentem správní rady [Anonymizováno] [Anonymizováno] a od 22. 11. 2016 působí jako prezident správní rady [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] působí od 5. 9. 2014 ve správní radě [Anonymizováno] [Anonymizováno] (prokázáno výpisem ze spolkového rejstříku ke spolku [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 25. 2. 2019) 23. [Anonymizováno]. [jméno FO] byl v období od 18. 11. 1991 do 8. 4. 2018 jednatelem a společníkem společnosti [Anonymizováno], v době od 10. 5. 2010 do 8. 4. 2018 byl jednatelem a společníkem této společnosti také [jméno FO]. (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ke společnosti [Anonymizováno] ze dne 25. 2. 2019) 24. [Anonymizováno] [Anonymizováno] je ke dni 3. 4. 2019 vlastníkem Haly, tj. stavby č.p. [Anonymizováno] zapsané v katastrálním území [Jméno žalobkyně B] [Anonymizováno], na listě vlastnictví [Anonymizováno], a to na základě právního titulu Odstoupení od Kupní smlouvy. (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí k Hale ze dne 3. 4. 2019)

25. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že se žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] pohledávku přihlášenou přihláškou P1-1 v celkové výši [částka], se zamítá (výrok I.), a že žalobce má za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] pohledávku přihlášenou přihláškou P1-2 v celkové výši [částka]. Žalobce v citovaném řízení je shodný s žalobcem v tomto řízení, žalovaným je insolvenční správce [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z odůvodnění vyplývá, že soud dospěl k závěru, že pokud dne 3. 3. 2016 za společnost jednal [Anonymizováno]. [jméno FO], jednal vždy jako člen představenstva, ačkoliv se označil jako prokurista. Při uzavírání Smlouvy o postoupení pohledávky [Anonymizováno] zastupoval [Anonymizováno]. [jméno FO] jako člen představenstva a [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prokurista. Takové jednání za společnost není možné, neboť to odporuje způsobu zastoupení společnosti [Anonymizováno] tak, jak se usnesla valná hromada společnosti [Anonymizováno], a jak bylo následně zapsáno do obchodního rejstříku. Uplatňovaná pohledávka tak na žalobce nikdy nepřešla. (prokázáno citovaným rozhodnutím Krajského soudu v [adresa])

26. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto, že žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] po sp. zn. [spisová značka] pohledávku přihlášenou přihláškou P1 jako zajištěnou, se zamítá (výrok I.). Žalobce v citovaném řízení je shodný s žalobcem v tomto řízení, žalovaným je insolvenční správce [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce není hmotněprávní aktivně legitimován k přihlášení pohledávky, neboť tato pohledávka na něj nebyla nikdy platně postoupena. Při uzavírání Smlouvy o postoupení pohledávky společnost [Anonymizováno] zastupoval [jméno FO] jako člen představenstva a [jméno FO] jako prokurista. Takovéto jednání není za společnost možné, neboť to odporuje způsobu zastoupení společnosti [Anonymizováno] tak, jak se usnesla valná hromada společnosti [Anonymizováno] a jak bylo následně zapsáno do obchodního rejstříku. Uplatňovaná pohledávka tak na žalobce nikdy nepřešla. Ve věci není ani přiléhavé přesvědčení vedlejšího účastníka, že na danou problematiku lze použít institut tzv. překročení jednatelského oprávnění či překročení zástupčího oprávnění, neboť při daném právním jednání mohli vystupovat pouze dva členové představenstva společně či dva prokuristé společně. (prokázáno citovaným rozsudkem Krajského soudu v [adresa])

27. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2016 podepsaným [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO] sdělila žalovaná [Anonymizováno] skutečnost, že došlo dne 3. 3. 2016 k postoupení uznané pohledávky na žalobkyni, a to včetně příslušenství a zajištění. (prokázáno citovaným oznámením)

28. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] podepsaným [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO] sdělila žalovaná [Anonymizováno] [Anonymizováno] skutečnost, že došlo dne 3. 3. 2016 k postoupení uznané pohledávky na žalobkyni, a to včetně příslušenství a zajištění. (prokázáno citovaným oznámením)

29. Prostřednictvím e-mailové komunikace byla mezi [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno] řešena podoba smlouvy o postoupení pohledávek (prokázáno e-mailovou komunikací ze dne 29. 2. 2016 a 1. 3. 2026)

30. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí.

31. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování o znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí a oceňování movitých věcí nehmotných, k určení hodnoty stavebních prací provedených dle smlouvy o dílo ke dni uzavření smlouvy o postoupení práv a povinností, a dále k určení hodnoty projektu a dalších nehmotných práv umožňujících realizaci [Anonymizováno] [jméno FO], neboť s ohledem na níže uvedené závěry soudu, ekonomii a hospodárnost řízení, by závěr znaleckého posudku nemohl mít význam pro rozhodnutí zdejšího soudu, když soud má skutkový stav věci za dostatečně zjištěný.

32. Bylo úkolem soudu v dané věci zhodnotit, zda byla ze strany žalované porušena Dohoda o postoupení, když ubezpečení ohledně existence a trvání Pohledávky a jejího zajištění učiněné žalovanou v ní obsažená, neměla dle žalobkyně být v souladu se skutečností. Výše uvedené proklamace týkající se bezvadnosti Pohledávky, především pak zajištění Pohledávky přitom měly být důvodem, proč žalobkyně vůbec uvažovala o nabytí Pohledávky postoupením a nakonec souhlasila s postoupením Pohledávky na její osobu. Žalobkyně uvádí, že byla žalovanou uvedena v omyl ohledně zajištěnosti a obyvatelnosti předmětné Pohledávky, čímž žalované mělo vzniknout bezdůvodné obohacení spočívající v částce úplaty za postoupení Pohledávky ve výši 24 000 000 Kč a dále žalobkyni mělo vzniknout právo na náhradu škody spočívající v nákladech úvěrového financování částky úplaty za postoupení Pohledávky (tj. smluvní úrok ve výši 6 % ročně z částky úplaty za postoupení Pohledávky) v celkové výši 3 994 192 Kč.

33. Za tímto účelem se soud nejprve jako předběžnou otázkou (§ 135 odst. 2 o.s.ř.) zabýval tím, zda byly proklamace obsažené v Dohodě o postoupení dány v rozporu se skutečností, resp. zda ubezpečení žalované ohledně faktických skutečností týkající se existence Pohledávky a jejího zajištění jsou pravdivé a platné. Soud se tak v souvislosti se výše uvedenou předběžnou otázkou musí nejprve vyjádřit k: 1) otázce společného jednání prokuristy a prokuristy, který je v souladu se stavem zapsaným v obchodním rejstříku současně členem statutárního orgánu společnosti a s tím související nicotnosti právních jednání; 2) otázce neplatnosti právních jednání pro rozpor s ustanovením § 67a a 196a obch.z. a s tím související absolutní neplatnosti Dohody o postoupení pro počáteční nemožnost plnění; 3) otázce Odstoupení od Kupní smlouvy; 4) otázce relativní neplatnosti Dohody o postoupení z důvodu omylu vyvolaného žalovanou a 5) otázce odstoupení od Dohody o postoupení.

34. K posouzení otázky společného jednání prokuristy a prokuristy, který je v souladu se stavem zapsaným v obchodním rejstříku současně členem statutárního orgánu společnosti a s tím související nicotnosti právních jednání, soud vyšel ze závazného právního názoru nadřízených soudů, které shodně uvedly, že společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu není přípustným způsobem zastupování obchodní korporace podle § 164 odst. 2 o.z. a nemůže být zapsáno jako způsob, jakým členové statutárního orgánu jednají za obchodní korporaci, do obchodního rejstříku. Pokud byl [Anonymizováno]. [jméno FO] v době podpisu smlouvy zapsán v obchodním rejstříku jako člen představenstva a prokurista současně, jednal toliko jako člen představenstva žalované. Zároveň se však soud nezabýval otázkou, zda uvedené jednání žalované bylo nebo nebylo dodatečně schváleno postupem podle § 440 o.z. Zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (sui generis), na které nedopadá ani úprava smluvního zastoupení podle § 441 až 456 o.z., ani úprava zákonného zastoupení podle § 457 až 488 o.z. Podle § 440 o.z. překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoli k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, že kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se pravidla pro dodatečné schválení řídit ustanovením § 440 o.z., nikoli ustanovením § 446 o.z. Ustanovení § 431 o.z. nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat. Soud má za to, že společnost může exces statutárního orgánu dodatečně schválit i konkludentním jednáním, zejména tím, že se začne dle daného právního jednání chovat, neboť občanský zákoník neupravuje formu dodatečného schválení. Pokud tedy po realizované kupní smlouvě žalovaná přijala vyplacenou kupní cenu, lze uzavřít, že právní úkon, tedy uzavřenou kupní smlouvu, schválila. Dle judikatury NS volba formy dodatečného schválení závisí na zastoupeném, může mít i podobu plnění závazku převzatých za právnickou osobu neoprávněným zástupcem, není nutná ani řádná identifikace dodatečně schvalovaného jednání, pokud je nepochybné, jaké jednání je schvalováno (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, 23 Cdo 3093/2020 nebo 23 Cdo 3122/2016). Žalovaná svým jednáním po uzavření předmětné dohody o postoupení pohledávky dávala najevo, že se cítí být touto dohodou vázána, a to zejména předáním dokumentů uvedených v této dohodě a přijetím úplaty za postoupení pohledávky. Ke schválení došlo také uzavřením dohody o prodloužení promlčecí doby ze dne 3. 8. 2018, kterou podepisovaly stejné osoby, které však již byly zapsány v obchodním rejstříku pouze jako prokuristé. Soud tak dospěl k závěru, že konkludentním jednáním žalované došlo ke schválení překročení zástupčího oprávnění, a to bez zbytečného odkladu, když žalovaná se po uzavření předmětné dohody o postoupení pohledávky chovala tak, že bylo zjevné, že se cítí být dohodou vázána – mj. přijala úplatu a předala dokumenty. Pokud žalobkyně namítá, že žalovaná o překroční zástupčího oprávnění věděla již v době uzavření předmětné dohody o postoupení pohledávky, tato de facto potvrzuje závěr soudu o tom, že bez zbytečného odkladu uzavření dohody schválila, když se podle uzavřené dohody žalovaná chovala. Toto konkludentní jednání žalované nebylo omisivní, nýbrž komisivní. Soud tak vyšel i ze zásady preference výkladu platnosti právního jednání ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 6265/03, na základě kterého je základním principem výkladu smluv priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Co se týče právního názoru odvolacího soudu stran toho, že částka 24 000 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení, zdejší soud je toho názoru, že právní názor odvolacího soudu nemůže s ohledem na závěr dovolacího soudu obstát, soud jim tak v této části není vázán, když právní názor soudu dovolacího je závazný i pro soud odvolací (srovnej § 243g odst. 1 o.s.ř.).

35. Překročení zástupčího oprávnění [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prokuristy by bylo zhojeno podle § 446 o.z., platí tak nevyvratitelná právní domněnka vázanosti zastoupeného (tedy žalobkyně) právním jednáním [Anonymizováno]. [jméno FO] - dohody o postoupení pohledávek.

36. Závěr, že za žalovanou bylo jednáno platně, potvrdil i odvolací soud. Krajský soud v [adresa] v incidenčním řízení dospěl k opačnému závěru, když uzavřel, že za žalovaného nebylo jednáno platně, když [Anonymizováno]. [jméno FO] zastupoval žalovanou jako člen představenstva a [Anonymizováno]. [jméno FO] jako prokurista. Takovéto jednání není dle názoru Krajského soudu v [adresa] za žalovanou možné, neboť odporuje způsobu zastoupení společnosti tak, jak se usnesla valná hromada a jak bylo následně zapsáno do obchodního rejstříku. Tyto závěry však nejsou pro soud rozhodující v této věci závazné, pro soud by byl závazný právní závěr Nejvyššího soudu, který však v této věci nerozhodoval a tuto právní otázku dosud neřešil. (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2020 č. j. 16 Co 298/2020-344 bod 11) Soud tak vzhledem k výše uvedeným důvodům setrvává na svém právním závěru a uzavírá, že za žalovanou bylo jednáno platně.

37. K posouzení otázky neplatnosti právních jednání pro rozpor s ustanovením § 67a a 196a obch.z. a s tím související absolutní neplatnosti Dohody o postoupení pro počáteční nemožnost plnění, soud uvádí, že dle § 196a odst. 1 obch.z., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011, společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Dle § 196a odst. 3 obch.z., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2011, jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Dle §196a odst. 5 obch.z., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 pouze se souhlasem valné hromady.

38. Soud v první řadě uvádí, že právní úprava týkající se opatření proti konfliktu zájmů obsažená v ustanovení § 196a obch.z. se vztahuje pouze na právní jednání společnosti [Anonymizováno], a to s ohledem na skutečnost, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] měl v době posuzovaných právních jednání postavení občanského sdružení podle z.s.o. Vzhledem k tomu, že z.s.o. se vztahuje pouze na soukromoprávní osobní korporace založené za jiným účelem, než je výdělečná činnost, zákonitě se tedy nevztahuje na soukromoprávní korporace založené za účelem podnikání ve smyslu obch.z. (viz § 1 písm. b) z.s.o.). Postavení právnických osob založených za účelem podnikání, tedy k soustavné i, jejichž postavení je komplexně upraveno v části druhé obch.z. Vzhledem k tomu, že zákonodárce vyčlenil právnické osoby určené k jinému účelu než podnikání do samostatného zákona, je zjevné, že zamýšlel jejich režim striktně odlišit. Ustanovení druhé části obch.z. tedy není aplikovatelné na právní poměry občanského sdružení, nyní spolku, [Anonymizováno] [Anonymizováno], na které proto na nelze vztáhnout pravidla týkající se ochrany proti konfliktu zájmů obsažená v § 196a obch.z.

39. Žalobkyně rozporuje platnost uzavření Smlouvy o převodu práv a povinností uzavřené mezi společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] z důvodu porušení § 196a odst. 1 obch.z., když [Anonymizováno]. [jméno FO] i [Anonymizováno]. [jméno FO] byly tehdejšími jednateli společnosti [Anonymizováno] a současně byli významnými členy [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně pak současně také rozporuje platnost uzavření Smlouvy o přistoupení k závazku z důvodu porušení § 196a odst. 5 obch. z. Soud na tomto místě uvádí, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně toho, že by [Anonymizováno] [Anonymizováno] s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 26. 11. 2013., sp zn. 29 Cdo 1212/2012, rozsudek Nejvyššího soud ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4822/2008), byl osobou blízkou společnosti [Anonymizováno] proto, že by v době uzavření předmětných smluv existovala provázanost mezi [Anonymizováno]. [jméno FO], [Anonymizováno]; to zdali tyto skutečnosti platily i v době uzavření Smlouvy o převodu práv a Smlouvy o přistoupení k závazku z výpisu spolkového rejstříku nevyplývá a jiným způsobem nebyla tato skutečnost žalobkyní doložena.

40. Porušení § 196a obch. z. při právním úkonu znamená jeho absolutní neplatnost, kterou nelze konvalidovat (zhojit).

41. Žalobkyně dále dovozuje neplatnost Smlouvy o převodu práv a povinností z důvodu absence znaleckého posudku podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku a proto, že touto smlouvou byla společnost [Anonymizováno] poškozena, když na [Anonymizováno] [Anonymizováno] převedla veškerá aktiva související s výstavbou Haly, avšak v době uzavření předmětné smlouvy již na stavbu Haly plnila částkou 3 045 320,74 Kč. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2685/2013, dle kterého „Důsledkem porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem, kladené ustanovením § 196a odst. 3 obch. zák. na smlouvy v něm vypočtené, je neplatnost smlouvy o převodu majetku vždy, kdy převodem majetku v rozporu s požadavkem ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. na způsob stanovení ceny byla společnost (k jejíž ochraně ustanovení slouží) poškozena. Nebyla-li společnost převodem majetku v rozporu s požadavkem ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. na způsob stanovení ceny poškozena, není žádného důvodu dovozovat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jen proto, že nebyl dodržen mechanismus zabezpečující, aby cena za převod majetku nebyla sjednána na úkor společnosti.“ Jinými slovy nezbytnou podmínkou pro vyslovení neplatnosti právního jednání uskutečněného v rozporu s § 196a odst. 3 obch.z. je, aby společnost byla takovým jednáním skutečně poškozena. Smlouva o převodu práv a povinností byla uzavřena bezúplatně a za nulovou cenu přešla práva a povinnosti [Anonymizováno] ze Smlouvy o dílo na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] převedl na [Anonymizováno] [Anonymizováno] bezúplatně aktiva související se stavbou haly, včetně majetkových práv odpovídajících provedeným stavebním pracím, jakož i práva ze Smlouvy o dílo odpovídající povinnosti [Anonymizováno] dílo dokončit za sjednanou vysoutěženou cenu. Rozvahou z roku 2011 bylo prokázáno, že [Anonymizováno] uhradil za realizaci Haly do listopadu 2011 částku 3 045 320,74 Kč, a byl proto bezúplatným převodem poškozen. Poškození [Anonymizováno] je důvodem pro neplatnost Smlouvy o převodu práv a povinností z důvodu rozporu s § 196a odst. 3 obch. z.

42. K posouzení otázky odstoupení od Kupní smlouvy soud uvádí, že právní režim [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] se neřídí a nemůže řídit příslušnými ustanoveními obch.z., jelikož [Anonymizováno] [Anonymizováno] není subjektem vykonávajícím výdělečnou činnost za cílem zisku, resp. v novější terminologii podnikatelem. Pokud jde pak jde o závazkový režim Kupní smlouvy uzavřené mezi společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], ta se řídí se s.o.z., když smlouva nebyla uzavřena mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, ani se nevztahuje na taxativní výčet případů uvedených v § 261 odst. 3 obch.z., kdy se s ohledem na povahu smlouvy nutně aplikuje právní úprava obch.z. Lze tak konstatovat, že Kupní smlouva, stejně jako režim odstoupení od Kupní smlouvy se bez dalšího řídí právním režimem s.o.z.

43. Žalobkyně tvrdí, že na zástavní právo k Hale zřízené Zástavní smlouvou je zapotřebí v důsledku účinků Odstoupení pohlížet jako na zástavní právo k cizí věci zřízené bez souhlasu vlastníka, které v důsledku Odstoupení vůbec nevzniklo, resp. které zaniklo.

44. Dle § 48 odst. 1 s.o.z. může účastník od smlouvy odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Dle § 48 odst. 2 s.o.z. odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Podle § 597 odst. 2 s.o.z. má kupující právo odstoupit od kupní smlouvy i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.

45. Soud nerozporuje platnost Odstoupení od Kupní smlouvy, a to i s ohledem na skutečnost, že smluvní strany Kupní smlouvy platnost Odstoupení nijak nezpochybňují. Jak je zřejmé z Odstoupení, v rámci přípravy realizace Kupní smlouvy byla kupující strana ujištěna prodávající, že Hala má určité vlastnosti, které jak bylo následně kupující zjištěno, neodpovídají skutečnosti. Ostatně smluvní strany Kupní smlouvy jednaly v době učinění Odstoupení plně v souladu s ním, jak je ostatně zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí k Hale, dle kterého je [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] vlastníkem Haly na základě právního titulu Odstoupení od Kupní smlouvy.

46. Pokud pak jde o účinky samotného odstoupení od Smlouvy, soud uvádí, že to má účinky pouze mezi smluvními stranami Kupní smlouvy a nemůže se nikterak dotknout právního postavení třetích osob, tedy v daném případě žalovaného jakožto zástavního věřitele. Pokud by bylo totiž připuštěno, aby odstoupení od smlouvy učiněné mezi smluvními stranami dané smlouvy, mělo účinek i na třetí osoby, došlo by tím k narušení principu právní jistoty, který je jedním ze základních atributů demokratického právního státu. Při respektování tohoto principu právního státu je tak nutno ustanovení § 48 odst. 2 s.o.z. vykládat, tak, že vztah zřízený mezi smluvními stranami, se může projevit opět jen mezi těmito stranami. Tento závěr vyplývá mj. také z nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. Pl.ÚS 78/06, ve kterém plénum Ústavního soudu rozhodovalo o návrhu Nejvyššího soudu ČR na zrušení § 48 odst. 2 s.o.z. Ústavní soud v této věci pak uvedl, že „odstoupením od smlouvy podle § 48 odst. 2 občanského zákoníku se - není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak - smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrajícími z pojmu demokratického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy, a nezaniká.“ K této tezi se pak Ústavní soud přihlásil i v usnesení ze dne 3. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 4024/16, ve kterém kritizuje žalobkyní odkazovaný rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne[Anonymizováno]26. 1. 2010, sp. zn 21 Cdo 5061/2008 a ve kterém uvádí, že “právní následky spojené s odstoupením od smlouvy, s vrácením daru apod. se nemohou projevit v právní sféře třetích osob, které byly v dobré víře. Tudíž, zástavní právo zřízené na nemovitosti ve vlastnictví daňového dlužníka není dotčeno pozdějším uplatněním požadavku (byť důvodného) na vrácení daru původním vlastníkem (jde o jeden z projevů typických účinků věcněprávní povahy zástavněprávního vztahu), původní vlastník vstupuje do pozice zástavního dlužníka. Skutečnost, že se mu "vrací" znehodnocený dar, lze zohlednit při vzájemném vypořádání, ev. při regresu zástavního dlužníka vůči obligačnímu dlužníkovi.“ S ohledem na výše uvedené, soud konstatuje, že Odstoupení od Kupní smlouvy o převodu, ať už s účinky ex nunc nebo ex tunc, nemá jakýkoliv vliv na zástavní právo zřízené zástavní věřitelkou - žalovanou, v době od uzavření Kupní smlouvy do učinění Odstoupení. Zástavní právo vyplývající ze Zástavní smlouvy váznoucí na předmětu Kupní smlouvy, tj. Hale nezaniká.

47. K posouzení otázky relativní neplatnosti Dohody o postoupení z důvodu omylu vyvolaného žalovanou soud uvádí, že dle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Dle § 585 o.z. vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět, považuje se i tato osoba za původce omylu. K tomu, aby při uzavírání smlouvy nastaly účinky omylu podle § 583 o.z., tedy relativní neplatnost, je nutné, aby druhá strana, příp. třetí osoba, uvedla v omyl osobu ohledně skutečnosti, které však nebylo v době právního jednání pravdivé a druhá strana o tom věděla, přičemž úmyslně ponechala jednajícího v omylu s cílem dosáhnout uzavření pro ni výhodné dohody.

48. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná jí uvedla v omyl o podstatných vlastnostech Pohledávky, a to tak, že jí mylně informovala o bonitě Pohledávky a hodnotě zajištění, ohledně existence právně perfektního zástavního práva k Hale a o tom, že promlčecí doba postupovaných pohledávek byla Dohodou o promlčení prodloužena o 6 let, ačkoli se tak v důsledku neplatnosti Dohody o promlčení nestalo.

49. Z Dohody o postoupení je zřejmé, že předmětem postoupení jsou Pohledávky, které nebyly dlužníky plněny dobrovolně, a ačkoliv jejich splatnost byla prodloužena, představují pro žalobkyni úměrné riziko. Tato míra rizikovosti je pak reflektována v samotné ceně úplaty, která byla sjednána na hodnotě cca 70% jmenovité hodnoty pohledávek, což je standardní úplata v případě postupování pohledávek s určitou mírou rizika dobytnosti. V Dohodě o postoupení je pak zcela jasně uvedeno, že žalovaná neručí za dobytnost předmětných pohledávek, ručí pouze za existenci těchto pohledávek. Žalovaná v souvislosti s uzavřením Dohody o postoupení žalobkyni předala dokumenty uvedené v předávacím protokolu ze dne 3. 3. 2016, přičemž žalovaná měla možnost se řádně seznámit s předanými dokumenty, ostatně žalobkyně sama v Dohodě o postoupení potvrdila, že se dostatečně seznámila se všemi smlouvami o zajištění pohledávek. Pokud jde o omyl ohledně existence zástavního práva, jedná se s ohledem na právní hodnocení soudu k existenci zástavního práva (viz výše), o tvrzení, které nemůže obstát, neboť zástavní právo stále existuje. Rovněž tak Dohodu o prodloužení promlčecí lhůty je nutné považovat za platnou, jelikož žalobkyně netvrdila, z jakého důvodu by Dohoda o prodloužení promlčecí lhůty měla být neplatná, když dohodu o prodloužení promlčecí lhůty lze považovat za prohlášení společnosti [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči žalované, o tom že se promlčecí doba prodlužuje dle § 420 obch.z. Aplikace ustanovení obch.z. přitom vyplývá z právního režimu Smlouvy o dílo 2011, která se s přihlédnutím k § 261 obch.z. řídí obch.z., jelikož se jedná o závazkový vztah mezi podnikateli, který se týká jejich podnikatelské činnosti, přičemž stejná právní úprava se použije i pro změnu závazku, tedy i pro uznání dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 964/2003), promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3469/2006). Shodně pak soud uvádí, že na účinky uznání závazku v dohodě o prodloužení promlčecí lhůty se aplikuje § 323 obch.z., které vylučuje použití úpravy podle občanského zákoníku. Podle § 323 obch.z. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání, přičemž tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena. Pro platnost a účinnost uznání postačí uznání určitého konkrétního závazku, aniž by se vyžadovalo uznání právního důvodu, konkrétní výše či bylo-li by snad zapotřebí příslibu zaplacení. Pokud tedy jde o žalobkyní namítané uznání dluhu obsažené ve Smlouvě přistoupení k závazku, příp. v dodatku č. 7 ke Smlouvě o dílo 2011 tato právní jednání nemají na platnost Dohody o postoupení jakýkoliv vliv.

50. Žádná ze skutečností, které žalovaná tvrdila při podpisu Dohody o postoupení, není nepravdivá, o případných výhradách dlužníků žalovaná nevěděla a ani vědět nemohla, nemohl tedy žádným způsobem vyvolat u žalobkyně omyl, či jeho omylu využít, příp. nemohla zakrýt a využít omylu vyvolaného třetí osobou.

51. K posouzení otázky odstoupení od Dohody o postoupení, žalobkyně namítá, že došlo k zániku Dohody o postoupení na základě dopisu žalobkyně ze dne 18. 2. 2019, a to in eventum pro případ, že by se soud neztotožnil se závažnějšími důvody pro neplatnost Dohody o postoupení. Žalobkyně uvádí, že od Dohody o postoupení odstoupila dle čl. V. odst. 2 Dohody o postoupení z důvodu vad pohledávek, které spočívají v neexistenci Pohledávky a Speciální pohledávky a dále ze zákonných důvodů dle § 2002 a § 1923 o.z. pro další vady Dohody o postoupení.

52. Soud dospěl k závěru, že v souzeném případě jsou důvodem odstoupení od Dohody o postoupení vady v dohodě uvedených pohledávek, což znamená, že se na danou věc aplikuje § 1923 o.z. týkající se odstoupení od smlouvy z důvodu vadného plnění, které stanovuje, že pokud je vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Jednou z vad, pro které by mohla žalobkyně odstoupit od Dohody o postoupení je i neplatnost Smlouvy o převodu práv a povinností, která byla v tomto řízení prokázána.

53. Pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady však dle 1921 odst. 1 o.z. platí, že právo z odpovědnosti za vady lze uplatnit u soudu tehdy, jestliže nabyvatel vadu vytkl druhé straně bez zbytečného odkladu po té, kdy se o ní dozvěděl nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců od převzetí předmětu plnění. Ve vztahu k primární lhůtě „bez zbytečného odkladu“ zákon tedy omezuje možnost reklamace ještě maximální objektivní lhůtou, od které již vady tíží samotného nabyvatele. Pro uplynutí šestiměsíční lhůty nemá význam, zda ji nabyvatel nestihl proto, že s vytknutím vady otálel, anebo proto, že se určitá vada projevila až později. Tato lhůta běží od převzetí předmětu plnění, to je v daném případě od uzavření Dohody o postoupení a převzetí dokumentů souvisejících s výkonem práva věřitele Pohledávky dle Dohody o postoupení a předávacího protokolu ze dne 3. 3. 2016, tj. od 3. 3. 2016. Žalobkyně však žalované včas žádné vady pohledávek nevytkla, když podmíněně odstoupila od Dohody o postoupení výzvou k vrácení plnění ze dne 18. 2. 2019. Soud tak má za to, že došlo k zmeškání reklamačních lhůt pro uplatnění práva z vad. I kdyby tedy žalobkyně měla vůči žalované nějaké právo z titulu odpovědnosti žalované za vady, nelze jí toto právo v soudním řízení přiznat.

54. Žalobkyně tak nemá právo na zaplacení částky 24 000 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení, ani právo na zaplacení částky 3 994 192 Kč, představující vzniklé vynaložené náklady na zajištění financování úplaty za postoupení pohledávek. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 432 422,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za dovolání a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 994 192 Kč sestávající z částky 55 500 Kč za každý z 21 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 5. 4. 2019, vyjádření ze dne 26. 6. 2019, 29. 7. 2019, 26. 9. 2019, 30. 4. 2020, 21. 12. 2022, 5. 6. 2023, 30. 7. 2024, 13. 1. 2025, účast na jednání soudu dne 18. 7. 2019, 16. 10. 2019, 19. 5. 2020, 26. 10. 2022, 22. 2. 2023, 10. 10. 2023, 5. 12. 2024, 23. 1. 2025, dovolání, 2 závěrečné návrhy) včetně 18 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 3 paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění platném ke dni učinění úkonu) a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 246 172,50 Kč. Celkové náklady žalované ve výši 1 432 422,50 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení