42 C 91/2020-91

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [název žalobkyně], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [název žalované], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] o vyškrtnutí věcí z výkonu rozhodnutí takto:

Výrok

I. Z výkonu exekuce prodejem movitých věcí, vedené oprávněnou [příjmení] správou sociálního zabezpečení [obec], [příjmení] [osobní údaje žalované], sídlem [adresa žalované], proti povinnému [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] k provedení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], sídlem [adresa], se vylučuje položka [číslo] – [anonymizováno 5 slov], pojatá do soupisu movitých věcí povinného dne [datum].

II. Žaloba se zamítá ohledně nároku žalobce na vyloučení věcí: položky [číslo] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení], položky [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], položky [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno], položky [číslo] [anonymizováno 7 slov] [číslo] [anonymizována čtyři slova] a nečitelně označené movité věci, položky [číslo] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], pojatých do soupisu movitých věcí povinného dne [datum] v exekučním řízení vedeném oprávněnou [příjmení] správou sociálního zabezpečení [obec], [příjmení] [osobní údaje žalované], sídlem [adresa žalované], proti povinnému [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] k provedení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka] exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalovanému vyloučení věcí (specifikovaných ve výrocích rozsudku) z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci oprávněného žalovaného proti povinné společnosti [právnická osoba], [IČO]. Žalobce uvedl, že na základě exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nařizujícího provedení exekuce prodejem movitých věcí v provozovně povinného byly dne [datum] sepsány movité věci, k nimž svědčí výlučné vlastnictví žalobce. K následnému návrhu žalobce ze dne [datum] o vyškrtnutí věcí ze soupisu vydal soudní exekutor dne [datum rozhodnutí] usnesení č.j. [číslo jednací], kterým tento návrh zamítl. K prokázání vlastnického práva k sepsaným movitým věcem pod položkou č., 1, 2, 3, 6 protokolu o soupisu (položky [číslo] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno], [číslo] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]) žalobce poukazoval na leasingovou smlouvu [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba], na základě které se stal žalobce nejprve leasingovým nájemcem movitých věcí specifikovaných v příloze uvedené smlouvy, která byla následně nahrazena kupní smlouvou ze dne [datum], kdy se žalobce stal vlastníkem věcí dříve užívaných na základě leasingové smlouvy, což mělo platit pro položky č., 1, 2, 3, 6 protokolu o soupisu. Dále pak k položkám soupisu [číslo] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] položky soupisu [číslo] – [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [číslo], Monitor Benq a další nečitelné věci žalobce uvedl, že tyto věci nabyl na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum]. Žalobce uváděl, že soudní exekutor sepsal uvedené položky neoprávněně, kdy žalobci svědčí vlastnické právo, zatímco povinnému subjektu svědčilo pouze užívací právo na základě nájemních smluv, které byly mezi žalobcem a povinným uzavřeny. V doplňujícím vyjádření ze dne [datum] žalobce k námitkám žalovaného uváděl, že položky [číslo] jsou dostatečně určitě ujednány a jsou nezaměnitelné, kdy se jedná o rozměrné a nákladné movité věci, označení solární vany konkrétním typem ji činí těžko zaměnitelnou. Položky [číslo] [číslo] se dle žalobce svým označením shodují jak v předávacím protokolu ze dne [datum], tak v soupisu movitých věcí, toto označení lze najít i v nájemní smlouvě s povinným ze dne [datum]. Položka [číslo] měla být povinnému poskytnuta jako náhrada za zničené solární vany, dle dodatku nájemní smlouvy ze dne [datum]. Položka [číslo] byla označena v předávacím protokolu jako„ [anonymizována dvě slova]“ s ohledem na obsah kolagenových trubic - i toto [anonymizováno] bylo poskytnuto povinnému jako náhrada za zničené [anonymizována dvě slova] dle dodatku nájemní smlouvy uzavřené dne [datum], přičemž v samotném dodatku bylo solárium označeno jako [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] a označením se tak shoduje s označením v soupisu movitých věcí. Žalobce rovněž vyloučil možnost záměny solární vany. Položka [číslo] označená v předávacím protokolu jako„ [anonymizována dvě slova]“ je v nájemní smlouvě ze dne [datum] označena i typem vany, čímž se měla stát nezaměnitelnou. Položka [číslo] nabytá žalobcem na základě kupní smlouvy s [právnická osoba] ze dne [datum] byla následně ponechána povinnému k užívání na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Ačkoli se v případě této položky jedná o věci snadno zaměnitelné, jiné takové odpovídající věci soudní exekutor na provozovně nenašel. Žalobce dále uvedl, že pro řízení není podstatné a účelné dokazování oprávnění žalobce k poskytnutí solárních van k užívání v době trvání samotné leasingové smlouvy mezi ním a společností [právnická osoba] Dle žalobce veškeré vybavení provozovny povinného sepsané do soupisu movitých věcí odpovídá věcem, které jsou předmětem nájemních smluv mezi žalobcem a povinným, a v provozovně povinného nebyly ani nalezeny jiné movité věci, které by mohly vést k pochybnostem o záměně za jiné věci stejného druhu. V doplňujícím vyjádření ze dne [datum] žalobce popsal, jak konkrétně byly položky [číslo] označovány v rámci předávacího protokolu k leasingové smlouvě a jak konkrétně v rámci nájemní smlouvy uzavřené s povinným, včetně dodatků. Dále poukazoval na skutečnost, že v rámci provádění soupisu movitých věcí exekutorem byla identifikace jednotlivých věcí bez bližší specifikace prováděna soudním exekutorem, což žalobce nemohl ovlivnit. Předmětem kupní smlouvy byl vždy soubor použitých movitých věcí na provozovně a konkrétních typů solárií, která se v provozovně vždy nacházela jako jediná, přičemž tyto byly také učiněny předmětem nájemních smluv s povinným. Žalobce rovněž argumentoval případným vydržením věcí nacházejících se v provozovnách z titulu oprávněného držitele po potřebnou dobu dle zákona.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] mj. nenamítal nic proti platnosti smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a insolvenční správkyní společnosti [právnická osoba], a vyslovil souhlas s vyškrtnutím položky [číslo] ze soupisu. K položkám [číslo] namítal, že jejich označení v předávacím protokolu ze dne [datum] je nedostatečně ujednané a jsou tedy zaměnitelné s jinými věcmi stejného druhu. Položku [číslo] která měla být převedena na žalobce kupní smlouvou ze dne [datum], nelze v příloze smlouvy jednoznačně identifikovat. Namítal, že žalobce umožnil povinnému na základě nájemní smlouvy užívání věcí, které měl sám v dané době v leasingovém nájmu a nebyl tehdy ještě jejich vlastníkem. Ohledně položek [číslo] žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukazoval, že nehledě na způsob zápisu označení solárií samotným exekutorem nebyly předmětné věci v předávacím protokolu ke kupní smlouvě ze dne [datum] označeny výrobními čísly, naopak v některých případech byly označeny jen jednoslovným označením bez bližšího určení, přičemž stejné typy solárií lze nalézt na více řádcích předávacího protokolu a nelze je tak od sebe odlišit. Položka [číslo] mohla být označena např. alespoň názvem takové [anonymizována čtyři slova]. Ačkoli žalobce uvádí, že předmětem koupě byly vždy použité movité věci nacházející se v provozovnách prodávajícího, kdy se jednalo o soubor běžného majetku a typy solárií, které se na provozovně nacházely jako jediné, není dle žalovaného jisté vzhledem k neurčitému popisu věcí v kupních smlouvách, zda se právě tento soubor majetku nacházel v provozovně v době pořízení soupisu majetku exekutorem. Při jednání soudu dne [datum] žalovaný poukázal na personální propojení žalobce a společnosti povinného, statutární orgán žalobce je i statutárním orgánem povinného, žalobce i povinný sdílí předmět podnikání - provozování solárií, dále je zřejmé obdobné obsazení ve vedení společností s jinými společnostmi v témže oboru provozování solárií, žalobce může mít zájem na tom, aby se povinný vyhnul uspokojení pohledávky žalovaného v exekuci tím, že předmětné věci jako majetek povinné budou z exekuce vyloučeny.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, na jehož podkladě dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla nařízena exekuce ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova] [obec] proti povinnému [právnická osoba], [IČO] a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [exekutorský úřad].

5. Exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo listu]) rozhodl soudní exekutor v uvedené exekuci o provedení exekuce prodejem movitých věcí k vymožení pohledávky oprávněného (zde žalované); povinnému bylo zakázáno nakládat s věcmi pojatými do soupisu.

6. Z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne [datum] ([číslo listu]) vyplývá, že v uvedený den byly v provozovně povinného [právnická osoba] na adrese [adresa], 2) [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení], 3) [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení] [jméno], [anonymizováno]) [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [číslo], [anonymizována dvě slova] …., 6) [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova].

7. Návrhem na vyškrtnutí věcí ze soupisu ze dne [datum] se žalobce domáhal u soudního exekutora vyškrtnutí solárií uvedených v žalobě z důvodů uvedených tamtéž.

8. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo listu]) plyne, že tímto byl návrh žalobce na vyškrtnutí movitých věcí pod položkami [číslo] [číslo] v protokolu o soupisu movitých věcí č.j. [číslo jednací] zamítnut se zdůvodněním, že nebylo žalobcem prokázáno vlastnictví k uvedeným položkám movitých věcí.

9. Z leasingové smlouvy [číslo] ze dne [datum] (č.l. 9) vyplývá, že touto byl mezi žalobcem a společností [právnická osoba], ujednán pro žalobce coby leasingového nájemce finanční leasing k věcem obsaženým v seznamu v příloze smlouvy coby souboru movitých věcí za pořizovací cenu hrazenou v nastavených splátkách. Jak plyne z přílohy ke smlouvě, tato obsahuje v tabulkové podobě rozpis jednotlivých poskytnutých movitých věcí včetně rozdělení dle 10 provozoven, a to včetně provozovny na adrese [ulice a číslo]. Z přílohy je zřejmé, že v seznamu jsou zapsána solária různých typů, přičemž je u některých provozoven opakovaně uváděno obecné označení strojů solárií jako např.„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizováno] [příjmení] [jméno]“; v jiných případech byla [anonymizováno] opakovaně označena číselným označeným s jinou typovou specifikací [anonymizováno], např. opakovaně uvedeno„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“,„ [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ atd.; u žádného ze však nebylo uvedeno výrobní číslo nebo jiné jedinečně specifické označení přiřazené individuálně vždy jedinému stroji.

10. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] 01 s.r.o. a společností [právnická osoba] (č.l. 12) bylo prokázáno, že v návaznosti na dříve uzavřenou leasingovou smlouvě byla uzavřena tato kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě použitých movitých věcí, zejména [anonymizováno] atd. dříve odevzdaných do užívání žalobci na základě leasingové smlouvy. K datu uzavření kupní smlouvy bylo deklarováno, že tyto věci (do té doby předměty leasingu) jsou v dispozici žalobce. Ke kupní smlouvě byl sepsán protokol o převzetí věci (č.l. 15), který je zcela totožný s přílohou leasingové smlouvy (přesná kopie dokumentu včetně grafického zpracování). Fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum] byla prodávajícím účtována částka 42.458,90 Kč za předčasné ukončení leasingu (tzv. odkupní splátka leasingu).

11. Kupní smlouvou ze dne [datum] (č.l. 17) uzavřenou mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správkyní dlužníka [právnická osoba] coby prodávající a žalobcem coby kupujícím bylo mj. prokázáno, že žalobce koupil [anonymizováno] [značka automobilu], [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno], rok výroby 2004, výr. č. ([příjmení]) [číslo].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] coby prodávajícím a žalobcem coby kupujícím (č.l. 19) mj. vyplynulo, že žalobce touto koupil od prodávajícího vybavení provozovny – [anonymizována čtyři slova] včetně součástí a příslušenství na adrese [ulice a číslo] v [obec]. V příloze [číslo] této smlouvy (č.l. 20) byly mj. uvedeny položky:„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] + [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova]“, řešené v tomto řízení, ovšem bez bližší specifikace nebo konkretizujícího označení. Příjmovým dokladem ze dne [datum] (č.l. 20 verte) bylo doloženo uhrazení kupní ceny 45.000 Kč z této smlouvy.

13. Ze smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne [datum] (č.l. 21) uzavřené mezi žalobcem coby pronajímatelem a společností [právnická osoba] coby nájemcem vyplývá, že touto přenechal žalobce společnosti [právnická osoba] do užívání soubor movitých věcí, zařízení a vybavení [anonymizována dvě slova] v [část obce] dle přílohy smlouvy na dobu neurčitou za sjednané nájemné. Z přílohy [číslo] smlouvy o nájmu vyplývá mj. označení najatých věcí:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova]“, bez bližší číselné či jiné specifikace.

14. Ze smlouvy o nájmu movitých věcí ze dne [datum] (č.l. 23) uzavřené mezi žalobcem coby pronajímatelem a společností [právnická osoba] coby nájemcem vyplývá, že touto přenechal žalobce společnosti [právnická osoba] do užívání soubor movitých věcí, zařízení a vybavení stroji [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení], vše bez bližší číselné či jiné specifikace. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] (č.l. 25) bylo sjednáno poskytnutí předmětu nájmu souboru věcí, zařízení a vybavení solárního studia dle přílohy, která obsahuje kromě tří výše uvedených solárií („ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [příjmení]“,) další dvě [anonymizováno]:„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] - bez bližší specifikace a rovněž stroj„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] označený výr. [číslo]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] (č.l. 26) byla dohodnuta náhrada dvou zničených solárií„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ a„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ poskytnutím [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]“ a„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] power“, bez bližší specifikace.

15. Z úplných výpisů z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] má vedeného jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] v letech 2013 – 2015 a [jméno] [příjmení] v letech 2016 dosud, přičemž Ing. [jméno] [příjmení] byl v minulosti v letech 2010 – 2015 v pozici předsedy/místopředsedy představenstva [právnická osoba] [příjmení] a.s., dále v letech 1997, 2000 – 2015 jednatelem a v letech 1997 - 2010 společníkem společnosti [právnická osoba]; [jméno] [příjmení] je od března 2018 dosud vedena jako jednatelka společnosti žalobce, současně je od roku 2016 dosud vedena jako statutární ředitel [právnická osoba] [příjmení] a.s., od roku 2016 členkou správní rady [právnická osoba] [příjmení] a.s., v letech 2010 – 2016 předsedou dozorčí rady [právnická osoba] [příjmení] a.s. [právnická osoba] je počínaje rokem 2010 jediným společníkem společnosti [právnická osoba] Od roku 2018 je jediným společníkem společnosti žalobce [právnická osoba], [anonymizováno], jejímž členem představenstva byl v letech 2012 – 2013 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž členem představenstva [právnická osoba], [anonymizováno] je rovněž žalobce zastupovaný [jméno] [příjmení].

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku výše uvedených společností soud měl za prokázáno, že žalobce je úzce spjatý s povinným, neboť statutární orgán žalobce je i statutárním orgánem povinného. U zkoumaných subjektů byl shledán tentýž předmět podnikání, provozování solárií. Zmiňované subjekty mají mnohdy stejná sídla, byly zjištěny stejné adresy pro subjekty [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] (adresa [adresa]), dále zjištěna jiná shodná adresa pro subjekty žalobce a [právnická osoba].

17. Soudu je známo z úřední činnosti (výsledek lustrace soudní databáze ISAS zdejšího soudu, předcházející roky nebyly zjišťovány), že proti společnosti [právnická osoba] bylo od roku 2014 dosud u zdejšího soudu mj. vedeno 7 exekučních řízení a 1 civilní řízení na finanční plnění. Ohledně společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno (z databáze ISAS zdejšího soudu), že v období od roku 2012 dosud bylo u zdejšího soudu vedeno 50 řízení, z toho 26 exekučních řízení, 19 civilních řízení na finanční plnění, jedno řízení o vyklizení, 1 insolvenční řízení, 2 trestní řízení; v období let 2006 až 2011 zjištěno dalších 17 soudních řízení vedených se společností [právnická osoba]

18. Soudu je z úřední činnosti známo a bylo na to rovněž žalovanou odkazováno, že dne [datum], byla usnesením zdejšího soudu pod č.j. [číslo jednací] nařízena exekuce ve prospěch oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova] [obec] proti povinnému [právnická osoba], [IČO], a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [exekutorský úřad]. Ohledně nároku vymáhaného v uvedené exekuci byl posléze dne [datum] zdejším žalobcem ke zdejšímu soudu pod sp. zn. [spisová značka] podán návrh na vyloučení majetku z exekuce z důvodu jeho tvrzeného vlastnictví k sepsaným věcem, přičemž v žalobě mj. zmínil skutečnost, že návrh žalobce vůči exekutorovi na vyškrtnutí některých věcí z exekuce byl zamítnut usnesením exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], doručeným žalobci dne [datum] se zdůvodněním, že se žalobci nepodařilo prokázat jeho vlastnictví k movitým věcem.

19. Ohledně kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] dne [datum] v rámci jejich podnikatelské činnosti platí, že tento právní vztah soud posuzoval dle tehdejší platné úpravy zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“), zejména § 409 a násl. obchodního zákoníku, ve spojení s právní úpravou souvisejícího tehdejšího zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ st. občanský zákoník“).

20. Ohledně kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] a kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a insolvenční správkyní společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] platí, že s ohledem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byly oba tyto právní vztahy posuzovány dle uvedeného zákona (dále jen„ nový občanský zákoník“), neboť tyto vznikly až po datu jeho účinnosti po [datum].

21. Dle § 409 odst. 1 obchodního zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

22. Dle § 37 odst. 1 st. občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

23. Dle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

24. Dle § 39 st. občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

25. Dle § 129 odst. 1 st. občanského zákoníku držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

26. Dle § 130 odst. 1 st. občanského zákoníku je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

27. Dle § 134 odst. 1 st. občanského zákoníku oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

28. Podle § 2079 odst. 1 nového občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

29. Podle § 553 odst. 1 nového občanského o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

30. Podle 558 odst. 1 věta první nového občanského zákoníku v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Podle 558 odst. 2 v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

31. Podle § 1090 odst. 1 nového občanského zákoníku k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

32. Podle § 1091 odst. 1 nového občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

33. Podle § 991 nového občanského zákoníku držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

34. Po provedeném dokazování má soud stanoveno najisto, že ohledně položky soupisu [číslo] [anonymizováno 5 slov] bylo prokázáno vlastnictví žalobce na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], v níž byla dostatečně určitě projevena vůle k prodeji této věci prodávajícím a předmět koupě (solárium) byl popsán jednoznačně určitě včetně uvedení roku výroby a výrobního čísla. Tato smlouva byla za prodávající společnost [právnická osoba] sepsána nikoli jejím statutárním orgánem, ale jeho insolvenční správkyní, přičemž je zřejmý jiný přístup k sepsání právního úkonu a použité formulace smlouvy než v ostatních řešených případech. S ohledem na uvedená zjištění ohledně vlastnictví žalobce k věci uvedené pod položkou [číslo] žaloby soud rozhodl ve výroku I. rozsudku o vyloučení této věci z předmětné exekuce. Žalovaný ostatně s tímto postupem souhlasil.

35. Soud dále po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru ohledně položky [číslo] [anonymizováno 6 slov] [číslo], [anonymizována dvě slova] a další nečitelné věci, k níž se má vztahovat kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, kdy má za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti, kdy byla sjednána koupě vybavení provozovny [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [část obce] na ulici [ulice a číslo] a v příloze [číslo] byly tyto věci uvedeny při užití pouze jejich obecného označení (vesměs označen obecně nábytek a související vybavení včetně audiotechniky a dalších elektrospotřebičů vč. počítačového vybavení), přičemž proto toto řízení je podstatná položka„ [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova]“. Co se týká úmyslu stran smlouvy k převodu konkrétních věcí, ze strany žalobce nebyl prokázán úmysl stran převést věci tvořící počítačové vybavení dle smlouvy, které by byly nezaměnitelné s věcmi svého druhu; ani skutečnost, že se tyto věci nacházely v provozovně jako jediné, k jednoznačné identifikaci nepostačuje. Co se týká zkoumání okolností souvisejících s projevem vůle smluvních stran dle § 266 odst. 1 obchodního zákoníku, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe zavedené mezi smluvními stranami a jejich následného chování, tak uváděné okolnosti, že byly věci ve smlouvě ujednány jako soubor a šlo o věci použité a umístěné v té které provozovně prodávajícího, nepostačovaly ke zjištění úmyslu smluvních stran převést vlastnictví právě k těm kterým konkrétním věcem. Nebyla prokázána ani samotná praxe stran nebo běžná podnikatelská praxe při takovém způsobu sjednávání předmětu řízení (tj. případná shoda na užívání jen obecného druhového označení). Pro účely převodu dále nepostačuje, že žalobce v textu smlouvy potvrdil, že v době podpisu smlouvy tyto věci již převzal; to vše i s ohledem na skutečnost, že mezi smluvními stranami bylo v dané době uzavíráno větší množství smluv k převodu velkého množství věcí někdy i stejného druhu. I při zkoumání projevu vůle ve smlouvě podle dalších kritérií stanovených v § 266 odst. 2 obchodního zákoníku nebylo prokázáno, že by význam, který by projevu vůle při existenci daných skutečností přisuzovala jiná osoba v postavení smluvní strany coby podnikatele při podnikatelské činnosti, vedl k jejímu vnímání, že jsou převáděny konkrétní věci nezaměnitelné s věcmi svého druhu, a k jednoznačnému určení, jaké konkrétní věci to jsou. Soud tak nemá za prokázané, že ohledně věcí„ 2x PC + 2x monitor + 2x myš + 1x čtečka“,„ věž + reproduktory“,„ 2x tiskárna“ vedl projev vůle ve smlouvě a v příloze k dostatečně určitému ujednání věcí, které měly být převedeny, přičemž tuto neurčitost nebylo možno odstranit ani výkladem. Soud je toho názoru, že předmět smlouvy bylo nutno a možno sjednat konkrétnějším a určitějším způsobem (např. uvedením značky, rokem výroby, barvy, příp. číselného označení výrobního čísla nebo čísla jiné evidence), jak bylo ostatně u jiného majetku z majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] učiněno jinou smlouvou uzavřenou v roce 2017 její insolvenční správkyní (viz výše). S ohledem k této neurčitosti nebylo možno ani v soudním řízení ztotožnit, zda šlo právě o ty věci počítačového vybavení, jejichž vyloučení z exekuce bylo předmětem tohoto řízení (tj. PC sestava, tiskárna [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] a další nečitelné věci). S ohledem k uvedenému soud považuje tuto kupní smlouvu za neplatnou dle § 37 st. občanského zákoníku pro zcela zásadní neurčitost předmětu smlouvy.

36. Z úřední činnosti je soudu známo (z podkladů aplikace ISAS zdejšího soudu, zejména ze založených listin usnesení o nařízení exekuce soudem a pověření exekutora soudem), že v době uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] společnost [právnická osoba] jako prodávající věděla/musela vědět, že jsou proti ní zahájena četná exekuční řízení na její majetek, a že tedy není oprávněna ze zákona nakládat se svým majetkem pod sankcí neplatnosti právního jednání dle § 44a odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád (tj. bylo jí doručeno usnesení soudu o zahájení exekuce, respektive vyrozumění exekutora o zahájení exekuce), přesto došlo k převodu movitých věcí (počítačového a jiného vybavení) umístěných v její provozovně v [část obce]. Soud tedy má za prokázané, že je zde kromě jiného naplněni i důvod neplatnosti této smlouvy dle § 39 st. občanského zákoníku, kdy prodávající nakládal smluvně se svým majetkem, ačkoli k tomu nebyl ze zákona oprávněn pod sankcí neplatnosti právního jednání.

37. Dále co se týká věcí řešených pod položkami soupisu [číslo] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení], [číslo] [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno], [číslo] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova], má soud rovněž za prokázané, že kupní smlouva ze dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalobcem uzavřena mezi podnikatelskými subjekty v rámci jejich podnikatelské činnosti, kdy byla sjednána koupě souboru [anonymizováno] a dalšího vybavení včetně restauračního vybavení umístěných v deseti různých provozovnách v rámci České republiky (např. [obec], [obec], [obec], [obec], [obec]), kdy mimo jiné se jednalo i o provozovnu na adrese sídla žalobce ([obec], [ulice a číslo]), na adrese sídla společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] ([obec], [ulice a číslo]) a rovněž provozovnu na adrese dle místa provedeného soupisu exekutora ([ulice a číslo], [obec] – [část obce]). Soud považuje za jednoznačné, že vymezení předmětu koupě v příloze této kupní smlouvy doslovně kopíruje a zcela odpovídá příloze dříve uzavřené leasingové smlouvy [číslo] uzavřené mezi týmiž subjekty. V případě obou těchto smluv příloha obsahovala seznam věcí/strojů/solárií řazených v tabulce dle místa provozoven, přičemž v příloze se opakovaně vyskytovala pod různými provozovnami označení solárií téhož názvu a označení bez jakékoli bližší specifikace, která by umožňovala jednoznačnou identifikaci jednotlivých věcí/přístrojů/solárií; opakovaně se pod různými provozovnami objevovalo označení např.„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“,„ solárium [příjmení] [jméno]“, nebo rovněž„ [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení]“,„ [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení]“,„ [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ atd., což vedlo soud k jednoznačnému závěru o zásadní neurčitosti vymezení předmětu koupě v této kupní smlouvě.

38. Za situace, kdy nebyl ze strany žalobce prokázán konkrétní úmysl stran při projevu vůle, co do rozsahu a specifikace předmětu koupě, a ani nebylo možno tento jednoznačně kvalifikovat, pokusil se soud v souladu s ust. § 556 odst. 1, 2 nového občanského zákoníku vyložit projev vůle na podkladě možného významu, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení dotčených smluvních stran, a to za přihlédnutí k praxi zavedené mezi smluvními stranami, k okolnostem předcházejícím jednání a následným projevům stran ohledně toho, jaký obsah a význam svému jednání přikládají. Toto vše soud činil za předpokladu daného ust. § 558 nového občanského zákoníku při zohlednění významu projevu vůle, jaký má v takovém styku pravidelně, a k obecně zachovávaným obchodním zvyklostem, soud však nedospěl k závěru, že tvrzená vůle smluvních stran k uzavření kupní smlouvy k blíže nespecifikovaným věcem téhož druhu rozčleněným dle uváděných provozoven odpovídá obchodním zvyklostem smluvních stran, která by neodporovala ustanovením zákona zaručujícím alespoň základní míru právní jistoty v právních vztazích. Při tomto pokusu o výklad významu projevené vůle soud zohlednil i další zjištěnou skutečnost, že v okamžiku uzavření této kupní smlouvy v roce 2017 již žalobce nebyl dlouhodobě schopen vykonávat držbu zde řešených věcí, neboť tyto sice v roce 2014 převzal v rámci finančního leasingu od společnosti [právnická osoba], ale ještě téhož roku je obratem poskytl k pronájmu povinnému [právnická osoba] (a jiným subjektům, jak vyplývá z obdobných soudních řízení) a fakticky tak neměl mít možnost kontroly nad stavem převáděných věcí a aktuálním rozsahem vybavení jednotlivých provozoven, dle nichž byly jednotlivé předměty koupě v příloze smlouvy evidenčně rozčleněny. Okolnosti zjištěné v řízení, tedy že žalobce tyto věci poskytl do nájmu společnosti povinného [právnická osoba] ještě v době, kdy nebyl jejich vlastníkem, soud blíže neposuzoval co do míry porušení závazku žalobce vůči společnosti [právnická osoba] nebo co do neplatnosti uvedených nájemních smluv (nebylo natolik podstatné pro meritum věci), ale zohlednil toto právě při posouzení projevu vůle smluvních stran co do určitosti sjednaného předmětu koupě atd. S ohledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouva ze dne [datum] obsahovala zcela neurčitá ujednání o předmětu koupě, která nebyla zhojena navazujícím jednáním smluvních stran, ani nebylo možno ji odstranit dalším výkladem. Proto soud v souladu s ust. § 553 nového občanského zákoníku dospěl k závěru, že předmětné právní jednání bylo vzhledem k jeho neurčitosti pouze zdánlivým právním jednáním, které nevyvolává stranami zamýšlené právní následky, a nemohlo tak založit vlastnictví žalobce k uvedeným věcem. V uvedeném soud poukazuje na právní závěry plynoucí z judikatury, že právní úkon lze považovat za určitý a srozumitelný, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu. Pokud ta která esenciální náležitost právního úkonu (např. z hlediska jeho určitosti) absentuje, nemůže takto učiněný úkon vyvolat sledovaný vznik, (obsahovou) změnu či zánik příslušného právního vztahu. K závěru o neurčitosti právního úkonu lze dospět až poté, kdy pochybnosti o jeho určitosti nelze odstranit ani jeho výkladem (viz rozsudek NS ČR ze dne 20.11.2009 sp. zn. 30 Cdo 4271/2007).

39. Závěrem tedy soud učinil právní závěr, žalobce nenabyl na základě předložených kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] vlastnické právo, neboť kupní smlouva ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou z důvodu, že v ní převáděné věci nebyly dostatečně určitě ujednány, přičemž tuto neurčitost nebylo možno odstranit ani výkladem, a dále kupní smlouva ze dne [datum] představuje pouze zdánlivé právní jednání bez právních účinků zamýšlených žalobcem. Soud zvážil sjednaný význam a rozsah předmětu koupě a učinil výklad skutečností představujících projev vůle stran dle ustanovení uvedených výše (v souladu § 409 odst. 1 ve spojení obchodního zákoníku s § 266 odst. 1, 2 a 3 obchodního zákoníku, dle § 37 odst. 1 st. občanského zákoníku a dále dle § 551 až 558 nového občanského zákoníku). Současně soud dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená dne [datum] s [právnická osoba] je rovněž neplatná pro okolnost spočívající v tom, že prodávající společnost v době jejího uzavření nesměla s předmětnými věcmi jakožto se svým majetkem nakládat pod sankcí neplatnosti právního jednání z důvodu probíhajícího exekučního řízení, ale i přesto tak v rozporu s ust. § 44a odst. 1 a § 47 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád učinila, což dle § 39 st. občanského zákoníku vede k neplatnosti kupní smlouvy pro odporování a obcházení zákona.

40. Co se týká okolností možného vydržení vlastnictví k movitým věcem nabytým žalobcem od společností [právnická osoba] v roce 2013 a od společnosti [právnická osoba] v roce 2017, jak argumentoval žalobce, soud dospěl k závěru, že k vydržení uvedených movitých věcí na straně žalobce nemohlo dojít pro chybějící dobrou víru žalobce v oprávněnost jeho držby, resp. pro chybějící dobrou víru v to, že mu tyto věci patří po zákonem vyžadovanou dobu. Z dokazování vyplynulo, že tu byly skutečnosti, ze kterých vyplynulo, že vzhledem ke všem okolnostem nebyly naplněny kumulativní podmínky vyžadované zákonem pro vydržení dle ust. § 134 odst. 1 ve spojení s § 129 odst. 1 a § 130 odst. 1 věta 1 a contrario st. občanského zákoníku, resp. dle § 1090 odst. 1 a § 1091 odst. 1 nového občanského zákoník, tj. že vlastníkem věci se stává osoba za podmínky, že je oprávněným držitelem, resp. že jedná se o poctivou a řádnou držbu za podmínky, že má věc nepřetržitě v držbě po dobu 3 let.

41. Konkrétně ve vztahu ke kupní smlouvě uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] je podstatnou překážkou pro existenci dobré víry žalobce okolnost spočívající v četných exekučních řízeních vedených v letech 2012 – 2014 na majetek společnosti [právnická osoba], kdy informace o existenci a množství exekučních řízení vedených tehdy proti společnosti [právnická osoba] měla a mohla být pro žalobce jednoduše zjistitelná z centrální evidence exekucí, vše při řádném přístupu žalobce k uzavírání smluvních vztahů v rámci své podnikatelské činnosti. Pokud i za dané situace žalobce nabyl držbu uvedených věcí, ačkoli si nezjistil, byť měl a mohl, uvedené skutečnosti, nemohl být od počátku samotné držby oprávněným držitelem v dobré víře. Zde je nutno vycházet z toho, zda při zachování náležité běžné opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva – podnikateli v rámci jeho činnosti požadovat, měl, resp. mohl mít žalobce během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází se z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk při zachování obvyklé opatrnosti). [obec] víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci platné smlouvy o převodu nemovitosti.

42. Rovněž ohledně možného vydržení vlastnictví k soláriím na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] bylo prokázáno, že dobrá víra v oprávněnou, resp. řádnou a poctivou držbu coby předpoklad vydržení nepůsobila na straně žalobce po celou dobu zákonem dané lhůty tří let, když již v roce 2018, tedy již rok po uzavření této kupní smlouvy, musela být tehdejšímu vedení společnosti žalobce - konkrétně jednatelce [jméno] [příjmení], která byla v březnu 2018 ustavena do pozice jednatele žalobce - známa informace o tom, že ohledně jiných kupních smluv uzavřených žalobcem k nabytí vybavení provozoven solárních studií byla v rámci exekučního řízení vedeného exekutorem [anonymizováno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] a následně v řízení před soudem o vyloučení majetku z exekuce vedeném žalobcem u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] na základě žaloby ze dne [datum] namítána exekutorem i protistranou neplatnost nabytí vlastnictví žalobce k převáděným věcem z důvodu neurčitosti jejich označení ve smlouvách, které byly sjednávány podobně neurčitým způsobem atd. V uvedené žalobě ve věci sp. zn. [spisová značka] žalobce argumentoval obdobnými tvrzeními jako v tomto řízení proti obdobným tvrzením tamější žalované, která je totožná s žalovaným v tomto řízení. Tudíž s ohledem na obdobné okolnosti a obdobný obsah a pojetí uzavíraných kupních smluv řešených v tomto řízení a v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] - ve vztahu k převáděným soláriím a dalšímu vybavení provozoven (protistranou zdůrazňováno neurčité, obecné označení solárií bez bližší číselné i jiné specifikace identifikující individuálně každý jednotlivý přístroj) - nemohla být na straně žalobce po nutnou dobu tří let zachována dobrá víra a přesvědčení o tom, že mu nabyté věci (zde nabytá solária) nezpochybnitelně patří coby vlastníkovi, resp. že nad nimi vykonává řádnou držbu, když navíc byly uvedené věci následně postiženy v exekuci ve prospěch oprávněného (zde žalovaného) proti povinnému [právnická osoba] a v protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne [datum] byly za účelem zajištění sepsány exekutorem, to vše ještě v průběhu tříleté lhůty. Dobrá víra coby podmínka vydržení je dána se zřetelem ke všem okolnostem a zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává.

43. V kontextu uváděných skutečností je nutno dále poukázat na skutečnost, že osoba [jméno] [příjmení], která se v březnu roku 2018 stala jednatelkou žalobce, působila v době uzavření kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobcem (v červenci 2013) taktéž na pozici jednatelky [právnická osoba] a předsedkyně dozorčí rady [právnická osoba] [příjmení] a.s., která byla v té době jediným společníkem společnosti [právnická osoba], tudíž okolnosti uzavírání řešených kupních smluv a možné neurčitosti vymezení předmětu kupních smluv jí musely být známy již z období tohoto jejího působení.

44. Bez ohledu na výše uvedené je pak nutno zdůraznit, že výše popsané zdánlivé právní jednání související s uzavíráním kupní smlouvy ze dne [datum] nemohlo dle názoru soudu už samo o sobě představovat právní důvod řádné držby dle § 991 a § 1090 odst. 1 nového občanského zákoníku.

45. V řízení zjištěné personální propojení statutárních orgánů žalobce a povinného subjektu [právnická osoba], kdy osoba [jméno] [příjmení] je jednatelkou žalobce i jednatelkou povinného, přičemž se jedná o společnosti s obdobným předmětem podnikání, vede soud k závěru o možném zájmu žalobce na znemožnění provedení exekuce proti povinnému zabavením jeho majetku. Je také zřejmé, že uvedené personální propojení mezi těmito subjekty poskytuje vedení obou společností přesné povědomí o majetkové situaci a o případné (ne) solventnosti těchto společností, o souvisejícím riziku případného zahájení exekučních řízení proti některé ze společností, a proto četné převádění movitých věcí představujících vybavení provozoven solárií provozovaných subjekty jako [právnická osoba], [právnická osoba] může - při opakovaném a případně i záměrném užití obecné a neurčité formulace obsahu a předmětu kupních smluv a jiných smluv k dispozici s majetkem těchto subjektů - umožňovat provádění účelových převodů majetku mezi těmito subjekty ve snaze vyhnout se postižení majetku exekučně povinných subjektů.

46. Závěrem tedy soud za situace, kdy soud dospěl k závěru o neexistenci vlastnického práva žalobce k položkám soupisu [číslo] vyvozovaném žalobcem z kupních smluv a kdy současně nebylo prokázáno vydržení vlastnického práva žalobce k těmto položkám, rozhodl soud ve výroku II. rozsudku tak, že v daném rozsahu žalobu zamítl.

47. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ve věci převážný úspěch ohledně 5 položek (věcí) z původního rozsahu 6 položek požadovaných žalobcem k vyloučení z exekuce, zatímco neúspěšný byl žalovaný pouze ohledně 1 položky, činí úspěch žalovaného 83,33% a neúspěch 16,67%, přičemž rozdíl obou hodnot představuje procentuální míru 66,66%, v jejíž výši je nutno žalovanému nahradit ze strany méně úspěšného žalobce náklady řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Co se týká celkových nákladů žalobce, tyto odpovídají částce 1.200 Kč dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony písemného podání ze dne [datum] a [datum] a za dvě účasti na jednání soudu dne [datum] a [datum], tedy 4 x 300 Kč. Dle míry úspěchu/neúspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 66,66% (83,33% minus 16,67%) rozhodl soud tak, že uložil žalovanému uhradit žalobci částku 800 Kč odpovídající tomuto procentuálnímu podílu na nákladech žalovaného.

Poučení