43 A 58/2021– 46

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: J. H. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným sídlem Ondříčkova 1304/9, Praha 3 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2021, č. j. 108543/2020/KUSK/OLPPŘ/ZAM takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Říčany (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 4. 2020, č. j. 339912/2019–MURI/OŘP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zamítl námitky žalobce a potvrdil záznam 12 bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče (žalobce) ke dni 7. 10. 2019. Správní orgán I. stupně proto žalobce vyzval dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu k odevzdání řidičského průkazu. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 2. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené.

3. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Podstatný obsah správního spisu 4. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti:

5. Dne 18. 10. 2019 doručil správní orgán I. stupně žalobci oznámení o tom, že ke dni 7. 10. 2019 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů. Proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podal žalobce námitky. Dne 22. 11. 2019 proto správní orgán I. stupně zahájil se žalobcem ve věci námitek proti záznamu bodů správní řízení.

6. Součástí spisu jsou jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokových řízeních (vedených dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, účinného do 30. 6. 2017), jakož i oznámení o uložení pokuty příkazem na místě (dle nyní účinného zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) a kopie pokutových, resp. příkazových bloků, které si správní orgán I. stupně po podání námitek vyžádal od příslušných orgánů, které o přestupcích podléhajících bodovému hodnocení rozhodovaly. Mezi nimi je to i pokutový blok ze dne 12. 4. 2017, číslo bloku G1910532.

7. Součástí správního spisu je i výpis z bodového hodnocení řidiče. Podle tohoto výpisu bylo žalobci ke dni 12. 4. 2017 započteno 5 bodů za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Správní orgán I. stupně tento záznam provedl na podkladě protokolu o ústním jednání ze dne 12. 4. 2017, který doručil Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „magistrát“) správnímu orgánu I. stupně dne 20. 4. 2017 a z něhož vyplývá, že magistrát uložil žalobci v blokovém řízení pokutu za spáchaný přestupek shora specifikovaným pokutovým blokem.

8. Ve vyjádření ze dne 20. 2. 2020 žalobce namítal nedostatky pokutového bloku ze dne 12. 4. 2017. Uvedl, že výroková část tohoto rozhodnutí neobsahuje žádnou z předepsaných náležitostí. Namítal rovněž, že správní orgán I. stupně provedl záznam bodů na podkladě protokolu o ústním jednání, který však není ani oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ve smyslu § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu ve znění účinném do 30. 6. 2017 (nadále soud vychází z toho znění), ani rozhodnutím o uložení sankce za přestupek ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) téhož zákona. Záznam bodů tak byl dle názoru žalobce proveden v rozporu se zákonem.

9. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně námitky žalobce zamítl a současně potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Správní orgán I. stupně po provedené kontrole jednotlivých pokutových, resp. příkazových bloků dospěl k závěru, že oznámení, na jejichž základě byly provedeny záznamy v bodovém hodnocení řidiče, s danými rozhodnutími korespondují, a tedy že všechny záznamy bodů v registru řidičů byly provedeny na základě způsobilých podkladů.

10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. V něm opětovně namítal nedostatky pokutového bloku ze dne 12. 4. 2017, jakož i nezákonný způsob, jakým magistrát spáchání přestupku správnímu orgánu I. stupně oznámil.

11. Následně žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění žalovaný uvedl, že záznam bodů se provádí na základě oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení nebo na základě rozhodnutí o uložení sankce za přestupek. Přestože spáchání přestupku, o němž bylo rozhodnuto v blokovém řízení dne 12. 4. 2017, bylo správnímu orgánu I. stupně oznámeno prostřednictvím protokolu o ústním jednání, nepochybil, pokud záznam bodů provedl. Protokol o ústním jednání totiž obsahoval veškeré potřebné informace pro záznam. Ačkoliv tedy nebyla dodržena zákonem požadovaná forma oznámení, nejednalo se o vadu, která by správnímu orgánu I. stupně bránila provést záznam bodů. Stran posuzovaného pokutového bloku žalovaný konstatoval, že v něm skutečně absentují některé informace, nicméně i tak lze na jeho základě učinit objektivní závěr, že pokuta byla uložena žalobci, a to za jednání, ke kterému došlo v souvislosti s dopravní nehodou dne 6. 12. 2017 v ulici Průmyslová v Praze 10, čímž žalobce naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Dle žalovaného je v daném případě nutné zohlednit, že na pokutovém bloku je uvedena spisová značka řízení, v němž byl přestupek projednán. Ze souvisejícího protokolu o ústním jednání je pak zřejmé, že žalobce svým jednáním porušil § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu, který stanovuje, že předjíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí–li a neomezí–li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. V daném případě tak měl žalovaný za prokázané, že se žalobce dopustil přestupku, který podléhá bodovému hodnocení. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 12. Žalobce v žalobě namítá, že správní orgány nezjistily stav věci tak, aby o něm nepanovaly důvodné pochybnosti. Tvrdí, že především v případě přestupku, o němž bylo rozhodnuto v blokovém řízení dne 12. 4. 2017, byl záznam bodů proveden na základě nezpůsobilých podkladů. Žalobce nesouhlasí se žalovaným v tom, že správní orgán I. stupně mohl záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče provést na podkladě protokolu o ústním jednání, který správnímu orgánu I. stupně zaslal magistrát. Je navíc zřejmé, že tento protokol byl vypracován dříve, než byl vyhotoven pokutový blok, a bylo tak v něm v podstatě předjímáno budoucí rozhodnutí. Správní orgány se tedy protokolem, který není v § 123b zákona o silničním provozu jako podklad pro záznam bodů uveden, nemohly vůbec zabývat. Žalobce navíc vyjádřil přesvědčení, že magistrát nebyl oprávněn správnímu orgánu I. stupně protokol zasílat s ohledem na zásadu neveřejnosti ústního jednání ve správním řízení.

13. Stran samotného pokutového bloku žalobce namítá, že v něm absentují podstatné náležitosti. Žalobce tvrdí, že každé rozhodnutí, a stejně tak i pokutový blok, na jehož náležitosti jsou už takto kladeny velmi nízké nároky, musí obstát samo o sobě. Není možné dovozovat, co měla vlastně úřední osoba, která pokutový blok vyplňovala, na mysli. V daném případě je však na pokutovém bloku pouze „souhrn nějakých nesrozumitelných údajů“. Ani úřední osoba, která pokutový blok vyplňovala, není řádně identifikována. Pokutový blok je dle žalobce nepřezkoumatelným rozhodnutím pro nesrozumitelnost.

14. Žalobce má tedy za to, že záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče byl proveden „za cenu nerespektování zákona a za cenu porušení [žalobcova] práva na neveřejnost správního řízení“. Žalovaný tento nezákonný postup správního orgánu I. stupně aproboval a na řadu námitek, které žalobce v průběhu řízení vznesl, ani nereagoval.

15. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že forma oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení není zákonem ani prováděcím právním předpisem předepsána. Jde pouze o neformální sdělení příslušného orgánu o tom, že byla pravomocně uložena sankce. Musí však obsahovat takové informace, aby bylo možné příslušný počet bodů zaznamenat. Protokol o ústním jednání, na jehož základě byl záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče v daném případě proveden, tak oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení ve smyslu § 123b odst. 2 písm. a) představuje. Co se týče samotného pokutového bloku, má žalovaný za to, že nezbytné náležitosti obsahuje. Za podstatnou pak má skutečnost, že je na něm uvedena spisová značka, kterou je označen rovněž protokol o ústním jednání, na němž je rovněž zanesen žalobcův podpis.

16. V replice k vyjádření žalovaného žalobce setrval v názoru, že pokutový blok nesplňuje podstatné náležitosti. Má především za to, že z užité zkratky „12/5“ nevyplývá, že se žalobce měl dopustit porušení § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu. Trvá dále rovněž na tom, že magistrát oznámil spáchání přestupku správnímu orgánu I. stupně nezákonným způsobem, a že tak nebylo možné záznam v bodovém hodnocení řidiče provést. Jednání dne 26. 9. 2023 17. Účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalobce zopakoval, že nebyl spokojen s výsledkem správního řízení, podklady považuje za nezpůsobilé, v popisu jednání na bloku není uvedeno nic, co by bylo v příloze zákona o silničním provozu. Přestupkové jednání žalobce bylo oznámeno protokolem. Uvedl, že akceptace vyřešení přestupu příkazem na místě je v souladu se zákonem, posuzovaný pokutový blok však pro záznam bodů ale dostatečný není. Je v něm uvedena pouze tzv. zbytková skutková podstata, nedá se z něj dovozovat skutek, který žalobce spáchal. Text 12/5 a odkaz na číslo jednací nepostačují. Výrok musí obstát sám o sobě. Žalovaný odkázal na svá písemná vyjádření.

18. Dokazování soud neprováděl, neboť navrhovaný protokol a pokutový blok jsou součástí správního spisu, ze kterého soud bez dalšího vychází. Posouzení žaloby soudem 19. Argumentaci žalobce, kterému správní orgán I. stupně oznámil, že v bodovém hodnocení řidiče dosáhl 12 bodů, a jehož námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů správní orgán I. stupně (a posléze též žalovaný) zamítl, lze rozdělit do dvou okruhů. Žalobce má jednak za to, že pokutový blok ze dne 12. 4. 2017 představuje nepřezkoumatelné rozhodnutí, a že tedy správní orgány měly v řízení o námitkách – poté, co se jim pokutový blok dostal do dispozice – žalobci vyhovět a provést opravu záznamu o dosaženém počtu bodů v registru řidičů. Především má žalobce ale za to, že magistrát oznámil správnímu orgánu I. stupně uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nezákonným způsobem (tj. prostřednictvím zaslaného protokolu o ústním jednání), a že tedy správní orgán I. stupně neměl záznam v registru řidičů vůbec provést.

20. Soud se nejprve zabývá otázkou, zda pokutový blok ze dne 12. 4. 2017 představuje způsobilý podklad pro záznam bodů a zda správní orgány postupovaly správně, pokud námitky žalobce proti záznamu bodů v evidenční kartě žalobce zamítly.

21. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu „[n]esouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení „[s]hledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.“ 22. Otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013 – 16, ze dne 6. 6. 2018, č. j. 10 As 141/2018 – 40, ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 298/2017 – 23, ze dne 10. 12. 2019, č. j. 1 As 415/2019 – 32, ze dne 19. 6. 2020, č. j. 5 As 187/2017 – 62, nebo ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 As 20/2019 – 42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového, resp. příkazního či standardního přestupkového řízení) oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je.

23. Zpochybňuje–li účastník námitkového řízení skutečnosti obsažené v oznámeních o uložení pokuty za přestupek v blokovém, resp. příkazním řízení, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém, resp. příkazním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového (příkazového) bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém (příkazním) řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 – 76, č. 2145/2010 Sb. NSS).

24. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových bloků, se pak mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 – 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 – 49). Při zohlednění specifik blokového, resp. příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je–li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014 – 39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaného pokutového bloku ze dne 12. 4. 2017.

25. Pokutový blok ze dne 12. 4. 2017 obsahuje osobní údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu). Přestupkové jednání je pak specifikováno následovně: „DN ze dne 6. 12. 2016, PRŮMYSLOVÁ, PRAHA 10“. Za tímto textem je uvedena spisová značka „S–MHMP 188886/2016“ a údaj „12/5“. Pokuta byla žalobci uložena ve výši 500 Kč, a to za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Na pokutovém bloku je uvedeno příjmení oprávněné úřední osoby (Š.) včetně jejího podpisu. Nechybí na něm datum a podpis přestupce. Soud konstatuje, že z těchto údajů vyplývá, že žalobce byl dne 6. 12. 2016 v ulici Průmyslová v Praze účastníkem dopravní nehody (zkratka „DN“ je dle názoru soudu dostatečně návodná). Byť by bylo vskutku vhodné, aby bylo v pokutovém bloku blíže popsáno, v čem přestupkovém jednání žalobce spočívalo, má soud za to, že ze strohého údaje „12/5“ a z navazujícího ustanovení skutkové podstaty přestupku lze dovodit, že žalobce porušil povinnost uvedenou v § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu. Soud má rovněž za to, že pro nezaměnitelnost žalobcova protiprávního jednání by měl být na pokutovém bloku ideálně uveden i čas spáchání přestupku. Stran údajů o oprávněné úřední osobě soud uvádí, že z judikatury soudů vyplývá, že na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv absence bližších údajů o oprávněné úřední osobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soud ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 – 20). V daném případě tak soud považuje uvedení příjmení oprávněné úřední osoby se zanesením jejího podpisu na pokutovém bloku za dostatečné.

26. Soud konstatuje, že byť pokutový blok vykazuje coby podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče jisté deficity (absence bližšího popisu jednání, jímž žalobce porušil § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu, jakož i čas spáchání přestupku), má ve shodě se žalovaným za podstatné, že na pokutovém bloku je vyznačena spisová značka řízení, kterou je označen rovněž protokol o ústním jednání, který zaslal magistrát správnímu orgánu I. stupně a v němž je protiprávní jednání žalobce detailně popsáno. Konkrétně je v něm uvedeno, že žalobce měl dne 6. 12. 2016 v 12:35 h v ulici Průmyslová v Praze 10 ve směru jízdy k ulici Jižní Spojka řídit motorové vozidlo tov. zn. DAF, registrační značky X. Při předjíždění z levého jízdního pruhu do pravého jízdního pruhu přitom ohrozil a omezil pana Y. Ch., který řídil ve shodném směru v pravém jízdním pruhu motorové vozidlo BMW, registrační značky X. Došlo ke vzájemnému střetu, při němž došlo k hmotné škodě na vozidle tov. zn. BMW. Jak přitom z protokolu o ústním jednání dále vyplývá, žalobce souhlasil, že mu za spáchaný přestupek bude uložena pokuta v blokovém řízení, což stvrdil svým podpisem.

27. V této souvislosti soud připomíná závěry Městského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 28. 2. 2017, č. j. 9 A 8/2013 – 58, konstatoval, že nedostatky pokutového bloku spočívající v ne zcela úplných a přesných záznamech a údajích o dopravním přestupku řidiče nemusí vždy zakládat nezpůsobilost pokutového bloku být podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče pro možnou zaměnitelnost skutku. Dojde–li k vydání pokutového bloku v jiný den, než došlo ke spáchání přestupku, avšak pokutový blok je v době jeho vydání podepsán řidičem a doplněn listinami, které dostatečně identifikují jednání řidiče a zaznamenávají jeho vysvětlení a uznání přestupku, není dán důvod k pochybnostem o specifikaci přestupku pro účely záznamu bodů. S tímto závěrem, který plně dopadá i na nyní projednávanou věc, se soud plně ztotožňuje.

28. Soud proto shrnuje, že pokutový blok v daném případě představuje pravomocné rozhodnutí, které bylo způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Je nutno pamatovat na to, že jde o zjednodušený způsob vyřízení přestupku, se kterým obviněný musí souhlasit, a že pro obsáhlé popisování není ve formuláři pokutového bloku prostor. Námitky vztahující se k náležitostem pokutového bloku jsou tedy nedůvodné.

29. Dále se soud zabývá žalobní argumentací, podle níž správní orgán I. stupně neměl záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče vůbec provést z důvodu, že magistrát spáchání přestupku oznámil správnímu orgánu I. stupně formou protokolu o ústním jednání, tedy jiným způsobem, než vyžaduje zákon.

30. Dle § 123b odst. 2 písm. a) a b) zákona o silničním provozu platí, že „[z]áznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek (…), a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, b) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, (…).“ 31. Dle § 123b odst. 3 zákona o silničním provozu platí, že „[o]známení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí a) policie nebo obecní policie, jde–li o oznámení uvedené v odstavci 2 písm. a), a to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení, b) orgán, který uložil sankci za přestupek (…), jde–li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b) (…).

32. Dle § 123b odst. 4 téhož zákona pak platí mj., že místo rozhodnutí dle § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu lze příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručit oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí, které má být doručeno.

33. Z výše citovaných ustanovení zákona o silničním provozu plyne, že obecní úřad s rozšířenou působností, který spravuje evidenční karty řidičů a který v nich provádí příslušné záznamy, se o uložení správního trestu za přestupek podléhající bodovému hodnocení dozví doručením oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém (dnes příkazním) řízení (vydává–li blokovou pokutu/příkaz na místě policie nebo obecní policie), nebo doručením samotného rozhodnutí, popř. doručením oznámením o nabytí právní moci rozhodnutí. Soud však z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv žalobce v nyní projednávané věci nepovažuje za rozhodné, jakým způsobem magistrát, který o přestupku rozhodl formou blokové pokuty, o spáchání přestupku žalobcem správním orgán I. stupně informoval. Podstatné je toliko to, že v průběhu řízení o námitkách bylo postaveno najisto, že se žalobce skutečně dopustil přestupku, který podléhá bodovému hodnocení a že o tomto přestupku bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím, jehož kopie je součástí správního spisu a které představuje způsobilý podklad pro záznam bodů. I kdyby se tedy správní orgán I. stupně dozvěděl o spáchání přestupku žalobcem jinou cestou, než měl, nečinilo by to napadené rozhodnutí nezákonným, neboť jiný než zákonem předvídaný postup v kooperaci mezi dvěma úřady nemůže nic změnit na skutečnosti, že byl záznam 5 bodů za spáchaný přestupek učiněn důvodně. Už jen proto nemůže být žalobce se svými námitkami vztahujícími se ke způsobu oznámení přestupku magistrátem správnímu orgánu I. stupně úspěšný.

34. Konečně k dílčí námitce žalobce o tom, že magistrát tím, že správnímu orgánu I. stupně zaslal protokol o ústním jednání, porušil zásadu neveřejnosti ústního jednání, soud ve stručnosti poznamenává, že se toto tvrzení se zcela míjí s podstatou nyní vedeného řízení, v němž soud přezkoumává toliko zákonnost napadeného, potažmo prvostupňového rozhodnutí a řízení, které vydání těchto rozhodnutí předcházelo. Otázka, zda postupoval při oznamování přestupku nezákonně magistrát, je pro věc zcela irelevantní, neboť tento správní orgán v posuzovaném řízení nevystupoval. Správní orgán I. stupně ani žalovaný zásadu neveřejnosti nikterak neporušili. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 35. Vzhledem k tomu, že žalobní body jsou nedůvodné a soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost a ostatně je ani nepožadoval.

Poučení

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Podstatný obsah správního spisu Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce Jednání dne 26. 9. 2023 Posouzení žaloby soudem Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení