43 A 78/2021 – 112

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: L. B. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Danielem Bartošem sídlem Bílinská 1, Ústí nad Labem proti žalovanému: Zastupitelstvo obce Svatý Jan sídlem Drážkov 33, Svatý Jan – Drážkov zastoupený advokátem Mgr. Davidem Barešem sídlem náměstí T. G. Masaryka 28, Sedlčany o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Davida Bareše, advokáta.

Odůvodnění

Předmětem sporu je, zda byl žalobce nezákonně zkrácen ve svých právech postupem žalovaného při projednávání žalobcových návrhů na pořízení změny územního plánu. Shrnutí žaloby 1. Žalobce dne 26. 10 2021 podal žalobu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), kterou brojí proti nezákonnému zásahu žalovaného, který spatřuje v nesprávném rozhodovacím procesu souvisejícím se zasedáním žalovaného dne 18. 8. 2021.

2. Žalobce uvádí, že dne 28. 7. 2021 žalovanému doručil 1) návrh na pořízení změny územního plánu obce S. J. zkráceným postupem podle § 55a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“), a 2) podnět na pořízení změny územního plánu podle § 46 stavebního zákona, a to v návaznosti na zveřejněnou výzvu žalovaného ze dne 5. 5. 2021 k podávání podnětů na pořízení změny územního plánu. Tato výzva hovořila toliko o podnětu, žalobce však z opatrnosti zaslal i návrh ve smyslu § 55a stavebního zákona. Podněty měly být dle výzvy předloženy nejpozději do 31. 7. 2021.

3. Žalobce se podáními domáhal zařazení pozemku p. č. Xa, v k. ú. H. (všechny níže uvedené pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území), do zastavitelné plochy a současně změny využití pozemku tak, aby byl vymezen jako plocha se způsobem využití BV (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské), protože na něm zamýšlí vystavět menší rodinný dům. Žalobce uvádí, že byl osobou oprávněnou k podání návrhu a podnětu na základě § 55a odst. 2 ve spojení s § 44 písm. d) stavebního zákona, protože na území obce vlastní několik pozemků. Tato podání měla veškeré podstatné náležitosti a přílohy.

4. Podle pozvánky měl žalovaný na zasedání dne 18. 8. 2021 rozhodovat o „návrzích na změnu ÚP obce S. J. doručených na Obecní úřad od 9. 6. 2021 do 31. 7. 2021“. Podle usnesení č. 25 vyvěšeného na úřední desce obce dne 26. 8. 2021 žalovaný zamítl „zařazení žádosti podané pod č. j. 494 ÚP/2021 o změnu využití části pozemku p. č. Xa v k. ú. H. k prověření ve Změně č. 3 ÚP obce S. J.“. Dne 9. 9. 2021 žalobcův zástupce obdržel přípis ze dne 8. 9. 2021 označený „Podnět na pořízení změny územního plánu“, v němž žalovaný uvedl důvody, pro které bylo jedno z podání (evidované pod č. j. 494 ÚP/2021) zamítnuto. Z vyrozumění vyplývá, že žalovaný na zasedání dne 18. 8. 2021 rozhodl pouze o podnětu na změnu územního plánu, nikoli o návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem. Podstata i terminologický význam těchto dvou úkonů jsou přitom zcela odlišné. Není tak zřejmé, které z žalobcových podání bylo na zasedání projednáno. Na základě zápisu ze zasedání lze dovodit, že byl projednán pouze návrh, o podnětu nejspíše vůbec nebylo rozhodnuto. Je tedy zřejmé, že žalovaný rozhodl nesprávně – na zasedání projednal toliko návrh, žalobce však vyrozuměl o zamítnutí podnětu. Žalobce má tedy za to, že o podnětu na pořízení změny územního plánu nebylo dodnes řádně rozhodnuto, čímž je mu upíráno právo účasti na správě věcí veřejných. Tyto skutečnosti samy o sobě zakládají nicotnost usnesení žalovaného.

5. Nadto, jak vyplývá z vyrozumění ze dne 8. 9. 2021, žalovaný měl rozhodovat mimo jiné na základě ústní konzultace s majiteli pozemků p. č. Xb a Xc, kteří měli odmítnout žalobcem navrhovanou variantu řešení. Takto opatřené podklady nemohou být dostatečně relevantní, neboť se s nimi nemohli seznámit všichni zastupitelé, potažmo nelze ověřit, zda skutečně k odmítnutí došlo. Ústní konzultace měla být písemně zaznamenána (včetně vlastnoručních podpisů majitelů pozemků) a rozeslána zastupitelům jako písemný podklad pro rozhodnutí. Nestalo–li se tak, je postup žalovaného nepřezkoumatelný.

6. Za nesprávný považuje žalobce též bod 12 usnesení přijatého na zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021, podle kterého nebude o pořizování další změny územního plánu rozhodnuto po dobu 2 let od nabytí poslední schválené změny. Tento bod totiž jednoznačně nebyl navržen na program zasedání. Žalovaný měl tedy nejdříve rozhodnout, zda takový návrh zařadí na program zasedání. Žalovaný však o návrhu rovnou rozhodl věcně. Z bodu 12 usnesení navíc není zřejmé, od jakého okamžiku nebude další změna územního plánu pořizována, tedy zda od okamžiku schválení poslední změny v minulosti, či zda daná formulace směřuje pro futuro. Takové rozhodnutí je zmatečné. Žalobce přitom pochybuje, zda obec vůbec může v rámci samostatné působnosti tímto způsobem omezit iniciativu občanů obce a osob v obdobném postavení.

7. Žalobce upozorňuje, že důsledky plynoucí z nezákonného zásahu stále trvají, resp. žalobce považuje za nutné, aby byl obnoven stav před tímto zásahem, a to zrušením usnesení č. 25 a opětovným uskutečněním zasedání žalovaného se stejným programem. Následně lze bezpochyby řádně rozhodnout i o jednotlivých žalobcových podáních.

8. Žalobce proto navrhl, aby soud deklaroval, že 1) zasedáním žalovaného dne 18. 8. 2021 a 2) vyrozuměním ze dne 8. 9. 2021 došlo k nezákonnému zásahu do žalobcových práv, a aby dále rozhodl, že 3) žalovaný je povinen zrušit usnesení č. 25 ze dne 18. 8. 2021 a 4) uskutečnit nové zasedání a rozhodnout o žalobcově návrhu na pořízení změny územního plánu obce S. J. zkráceným postupem a o podnětu na pořízení změny územního plánu. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobcův podnět doručený dne 28. 7. 2021 (zaevidovaný pod č. j. 494 ÚP/2021) byl bezodkladně předložen k rozhodnutí žalovanému, který jej na zasedání dne 18. 8. 2021 zamítl. O zamítnutí podnětu byl žalobce bezodkladně informován (vyrozuměním ze dne 8. 9. 2021). Žalovaný je přesvědčen, že vyrozumění obsahuje dostatečné odůvodnění a úvahy, kterými se řídil při zamítnutí podnětu. Jedním z nejdůležitějších argumentů bylo, že pozemek nenavazuje přímo na zastavěné území. Žalovanému proto nelze vytýkat, že si opatřil stanovisko vlastníků sousedních pozemků, jejichž případné zařazení by tuto návaznost umožňovalo. O kategorickém nesouhlasu sousedních vlastníků byli zastupitelé před zasedáním informováni. Žalovaný zdůrazňuje, že se jednalo o obsahově totožný návrh na změnu územního plánu, který žalovaný v minulosti již nejméně čtyřikrát zamítl, a to ze stále stejných, žalobci opakovaně sdělených, důvodů. Žalovanému proto není zřejmé, jakým způsobem mělo vyrozumění ze dne 8. 9. 2021 zasáhnout do žalobcových práv.

10. Co se týče návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem doručeného dne 28. 7. 2021 (jemuž bylo přiděleno č. j. 493 ÚP/2021), šlo o obsahově totožné podání jako podnět. Byl proto nesprávně posouzen jako duplicitní podání a nebyl zařazen na 25. zasedání žalovaného konané dne 18. 8. 2021. K nápravě tohoto stavu bude projednání návrhu bezodkladně zařazeno na nejbližší zasedání. Žalovaný měl dosud za to, že všechna žalobcova podání řádně vypořádal. Na skutečnost, že návrh nebyl projednán, byl upozorněn až prostřednictvím žaloby. Žalobce měl celou škálu možností, jak žalovaného na tento fakt upozornit. Ačkoli to bezpochyby není jeho povinností, takové upozornění by svědčilo o jeho zájmu na skutečném projednání návrhu. Nadto, žalobcův zástupce byl (prostřednictvím dvou zaměstnanců) osobně účasten zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021, kterého se aktivně účastnil. Kdykoli v průběhu zasedání mohl upozornit, že o jednom z žalobcových podání nebylo rozhodnuto. Žalobce, jak již v minulosti několikrát osvědčil, čeká na sebemenší procesní pochybení žalovaného, která okamžitě „trestá“ podáním správních žalob.

11. Žalovaný dále konstatuje, že ve vztahu k návrhům na změnu územního plánu existuje pouze zákonná povinnost předložit je zastupitelstvu k rozhodnutí a vyrozumět navrhovatele o výsledku. Tím se nijak nepředjímá, zda bude návrhu vyhověno. Na kladné rozhodnutí o návrhu neexistuje právní nárok. Žalovaný při vyřizování podnětu postupoval mimo jiné v souladu s Metodickým sdělením k souběžnému pořizování změn územního plánu a nového územního plánu Ministerstva pro místní rozvoj č. j. MMR–62697/2021. Je zřejmé, že jediný potenciálně nesprávný krok žalovaného je nenaplnění zákonem předpokládané podmínky „bezodkladného“ předložení návrhu k projednání žalovanému. Zákon však pro tento krok nestanovuje přesnou lhůtu.

12. Žalovaný zásadně odmítá, že by usnesení č. 25 ze dne 18. 8. 2021 bylo nicotné. Skutečnost, že nebylo rozhodnuto o žalobcově návrhu, nemá žádnou souvislost s platností a účinností tohoto usnesení. Právní řád nabízí měkčí, hospodárnější a rychlejší instrumenty směřující k ochraně proti nečinnosti, než je žaloba ve správním soudnictví. Žalobce požaduje zrušení celého usnesení č. 25 s absurdní argumentací, že již samotným zasedáním došlo k nezákonnému zásahu do jeho práv. Nepožaduje zrušení a opětovné projednání pouze toho bodu usnesení, který se ho bezprostředně týká, což žalovaný považuje za nepřiměřené.

13. K námitce nesprávného zařazení a schválení bodu 12 (nepořizovat další změnu územního plánu minimálně po dobu 2 let od nabytí právní moci poslední schválené změny územního plánu, pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak) žalovaný uvádí, že tento bod byl projednán jako součást obecněji definovaného bodu týkajícího se územního plánování, který byl uveden v pozvánce jako bod č.

3. Žalovaný tímto usnesením pouze deklaroval vůli nečinit změnu územního plánu po časově přesně ohraničenou dobu. Toto rozhodnutí samozřejmě nemá vliv na rozhodování o návrzích, jak ukládá § 46 odst. 3 stavebního zákona. Žalovaný pouze informoval dotčenou veřejnost o záměru zařazovat případné schválené návrhy na změnu územního plánu do větších funkčních celků, aby změny probíhaly komplexněji s větším časovým odstupem. Pokud je žalovanému známo, nemá žalobce aktuálně schválen žádný návrh na změnu územního plánu. Daným bodem usnesení tak nemohlo být zasaženo do jeho práv.

14. Žalovaný závěrem shrnul, že žalobce napadá formální a procedurální aspekty zasedání žalovaného bezpochyby jen proto, že žalovaný opakovaně nerozhodl kladně o žalobcových návrzích na změnu územního plánu. Žalobce žádá o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 500 000 Kč, podává nespočet žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a bez ohledu na výsledek se vůči jejich vyřízení vzápětí odvolává nebo podává stížnosti. Tyto žádosti nepodává jen žalobce, ale také přímo společníci advokátní kanceláře žalobcova zástupce jako fyzické osoby. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce nesměřuje k ochraně svých subjektivních práv, ale pouze k vytváření tlaku na zastupitele. Opětovné kroky, které již nyní žalovaný oprávněně vnímá jako šikanózní, jsou způsobilé výrazným způsobem zasáhnout do obvyklého chodu obce, která nemá dostatečný aparát k vyřizování agendy vytvářené žalobcem.

15. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout.

16. V doplnění vyjádření ze dne 12. 5. 2022 žalovaný uvedl, že žalobcův návrh (původně nesprávně posouzený jako duplicitní) bezodkladně zařadil na pořad zasedání konaného dne 4. 5. 2022. O tom byl žalobce společně s omluvou za administrativní pochybení dopředu informován vyrozuměním ze dne 29. 4. 2022. Starosta obce v rámci přípravy podkladů pro zasedání požádal Městský úřad Sedlčany jako pořizovatele územního plánu o stanovisko k žalobcově návrhu. Podle stanoviska ze dne 29. 4. 2022 úřad územního plánování nedoporučuje zařadit žalobcův pozemek do změny územního plánu. S tímto stanoviskem byli zastupitelé seznámeni. Na zasedání konaném dne 4. 5. 2022 byl po řádném projednání návrh zamítnut, o čemž byl žalobce informován vyrozuměním ze dne 11. 5. 2022. Žalovaný je přesvědčen, že tímto postupem plně zhojil své případné předchozí administrativní pochybení. Replika žalobce 17. Žalobce v replice uvádí, že ze samotné formy jeho podání bylo zřejmé, že se nejedná o duplicitní podání, jak tvrdí žalovaný. I z přidělení různých jednacích čísel vyplývá, že žalovaný podání nepovažoval za duplicitní. Nadto v případě, že by měl žalovaný pochybnosti o duplicitě podání, měl žalobce kontaktovat a tyto údaje si ověřit. O žalobcových podáních však nebylo řádně rozhodnuto. Na zasedání dne 18. 8. 2021 žalovaný projednal pouze návrh na změnu územního plánu zkráceným postupem. Jak se však nyní dozvěděl z vyjádření žalovaného, ten měl na zasedání projednat podnět ke změně územního plánu. O druhém z podání až do nedávné doby nebylo nijak rozhodnuto. Žalobce nejdříve vyčkával, zda žalovaný zareaguje, přičemž následně, když bylo zřejmé, že žalovaný žádnou reakci neposkytne, podal správní žalobu. Žalobce tudíž neměl dostatečný časový prostor pro jednání s žalovaným, neboť musel v prvé řadě chránit svá práva a zájmy. Současně se žalobce odmítá stavět do role „hlídacího psa“ vadných postupů žalovaného. Žalovaný až v důsledku podané žaloby vyvinul snahu chybný postup zhojit zařazením neprojednaného podání na program zasedání dne 4. 5. 2022. O tom žalovaný sám o sobě žalobce nevyrozuměl. Učinil tak až na základě žalobcovy žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Je evidentní, že dosud nedošlo k projednání a rozhodnutí o podání žalobce označeném jako podnět, čímž je stále krácen na svých právech a oprávněných zájmech. I pokud by žalobce připustil, že k projednání tohoto podání došlo, nestalo se tak v rozporu s § 46 odst. 3 stavebního zákona bezodkladně. Při pozdějším projednání již nemohlo být podání řádně posouzeno v kontextu všech změn. Žalovaný ani v tomto případě se žalobcem dostatečně nespolupracoval, neboť ho sám od sebe nevyrozuměl o zařazení jeho podání na pořad zasedání dne 4. 5. 2022. Žalovaný se proto nemůže podivovat, že se na něj žalobce obrací se žádostmi o informace. Žalovaný postupuje svévolně, chybně a se žalobcem nespolupracuje, přičemž žalobce se v dílčích případech domnívá, že žalovaný takto postupuje úmyslně a snaží se žalobcovy zájmy sabotovat.

18. Podání projednané na zasedání dne 4. 5. 2022 bylo samozřejmě zamítnuto, a to na základě irelevantních důvodů, které žalovaný nadto žalobci odmítá dostatečně specifikovat. Žalobce dále opakuje již uplatněnou žalobní argumentaci. Žalobcova podání nejsou totožná s dřívějšími návrhy, jak tvrdí žalovaný. Přesto argumentuje stejnými důvody jako v minulosti a nereflektuje změny učiněné v podáních. Pokud žalovaný tvrdí, že žalobcova podání ze dne 27. 7. 2021 byla totožná, je zajímavé, že na zasedání dne 18. 8. 2021 a 4. 5. 2022 byla posouzena na základě zcela odlišných „podkladů“ a jejich zamítnutí bylo odůvodněno odlišně. Po zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021 se konalo ještě dalších pět zasedání, na kterých nebylo o podání žalobce rozhodnuto, došlo tedy jednoznačně k procesní chybě na straně žalovaného, neboť o podání nebylo rozhodnuto bezodkladně. Návrh na zrušení celého usnesení č. 25 je důvodný mimo jiné též pro další závažné procesní vady při rozhodování žalovaného na zasedání dne 18. 8. 2021, zejména pak ve vztahu k bodu č. 12, který zcela překračuje zákonné meze pravomoci žalovaného a zásadně omezuje práva občanů obce i žalobce podílet se na rozhodování o věcech veřejných. Ani podle žalovaným odkazované metodiky nemůže zastupitelstvo rozhodnout o nepořizování územního plánu. Žalobce nesouhlasí ani s argumentem žalovaného, že bod 12 usnesení je podbodem bodu 3 pozvánky. Upřesnění žaloby 19. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne 6. 10. 2022, č. j. 43 A 78/2021 – 94, aby odstranil vadu žaloby spočívající v rozporu mezi jejím obsahem a návrhem výroků rozsudku, resp. aby upřesnil, jak byl dotčen na svých právech zásahy vymezenými v návrzích výroků rozsudku I) a II).

20. Žalobce v reakci na tuto výzvu soudu v podání ze dne 17. 10. 2022 zopakoval skutkové okolnosti předestřené již v žalobě. Shrnul, že podnět na pořízení změny územního plánu a návrh na změnu územního plánu zkráceným postupem představují zcela rozdílné instituty, které je nutné posuzovat jednotlivě. Žalovaný měl povinnost bezodkladně projednat obě žalobcova podání, neboť se nejednalo o duplicitní podání. O jednom z žalobcových podání však až do nedávna nebylo žádným způsobem rozhodnuto. Kvůli pozdějšímu projednání nemohlo být dané podání řádně posouzeno v kontextu všech změn územního plánu, které byly projednány a rozhodnuty na zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021. Došlo tedy jednoznačně k procesní chybě, kterou žalovaný porušil zákonné povinnosti a kterou byl žalobce zkrácen ve svých právech. Rozhodnutí žalovaného o jednom z podání žalobce při zasedání dne 18. 8. 2021 je natolik vágní, že není zřejmé, které ze dvou podání žalobce bylo toho dne projednáno. Rozhodnutí obsažené v bodu č. 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021 o nepořizování další změny územního plánu minimálně po dobu dvou let od nabytí právní moci poslední schválené změny, pokud zastupitelstvo nerozhodne jinak, považuje žalobce za absolutně neplatné. I v tomto ohledu došlo k nezákonnému zásahu, neboť právo na projednání podnětů a změny územního plánu nelze takto omezit. K nezákonnému zásahu tedy došlo ze dvou důvodů – jednak není zřejmé, jaká žádost a zdali vůbec byla na jednání zastupitelstva projednána, pročež minimálně jedna žádost nebyla zařazena na nejbližší možný termín zasedání, a dále došlo k nezákonnému omezení podávání žádostí a návrhů v budoucnu.

21. Žalobce proto upřesnil žalobní návrh tak, že se domáhá, aby soud rozhodl, že: „I. Porušením povinnosti žalovaného bezodkladně projednat a rozhodnout podnět na pořízení změny územního plánu obce S. J. a návrh na změnu územního plánu obce S. J. zkráceným způsobem podaných žalobcem žalovanému prostřednictvím obecního úřadu obce S. J. dne 28. 7. 2021 došlo k nezákonnému zásahu žalovaného do práv žalobce. II. Rozhodnutí žalovaného o nepořizování další změny územního plánu obce S. J. minimálně po dobu 2 let od nabytí právní moci poslední schválené změny územního plánu obce S. J., pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak, obsaženým pod bodem č. 12 usnesení žalovaného č. 25 ze dne 18. 8. 2021, je nezákonné, čímž došlo k nezákonnému zásahu do práv žalobce. III. Porušením povinnosti projednat a rozhodnout na zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021 řádně, tj. dostatečně určitě a srozumitelně, podnět na pořízení změny územního plánu obce S. J. a návrh na změnu územního plánu obce S. J. zkráceným způsobem podaných žalobcem žalovanému prostřednictvím obecního úřadu obce S. J. dne 28. 7. 2021, došlo k nezákonnému zásahu žalovaného do práv žalobce. IV. Žalovaný je povinen zrušit své usnesení č. 25 ze dne 18. 8. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ Skutečnosti plynoucí z předložených listin 22. Soud z předložených listinných podkladů zjistil následující skutečnosti.

23. Výzvou ze dne 5. 5. 2021 obec S. J. oznámila, že v současné době zahájila přípravné práce na změně č. 3 územního plánu. V té souvislosti vyzvala občany, fyzické či právnické osoby mající vlastnická práva k pozemku nebo stavbě na území obce a oprávněné investory k uplatnění návrhů na změny a úpravy v současném platném územním plánu. Návrh na pořízení změny územního plánu lze uplatnit nejpozději do 31. 7. 2021, na později uplatněné návrhy nebude brán zřetel (budou evidovány, ale nebudou již zařazeny do změny č. 3). Návrhy na pořízení změny územního plánu měly být podávány písemně na formuláři „PODNĚT NA POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU“. Uplatněné návrhy budou, po uplynutí termínu k jejich podávání, posouzeny a v případě splnění veškerých požadovaných náležitostí budou předloženy žalovanému k rozhodnutí dle § 46 odst. 3 stavebního zákona.

24. V podnětu na pořízení změny územního plánu podle § 46 stavebního zákona ze dne 27. 7. 2021 adresovaném Obecnímu úřadu obce S. J. žalobce uvedl, že jeho záměrem je provedení změny plochy, která je částí pozemku p. č. Xa, a to pro potřeby bydlení žalobce. Umístění žalobcova záměru ve vztahu ke koncepci uspořádání krajiny odpovídá podmínkám pro rozvoj takové plochy, neboť přímo navazuje na vymezené zastavěné území. Změna představuje zařazení pozemku p. č. Xa, resp. alespoň jeho severní vyznačené části, do zastavitelné plochy a současně jde o změnu využití tohoto pozemku tak, aby byl vymezen jako plocha se způsobem využití BV (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské). Tomuto žalobcově podání bylo přiděleno č. j. 494 ÚP/2021 (uvedená skutečnost je mezi účastníky řízení nesporná).

25. V návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem podle § 55a a násl. stavebního zákona ze dne 27. 7. 2021 žalobce uvedl, že jej podává na základě výzvy obce S. J. ze dne 5. 5. 2021 k uplatnění návrhů na změny a úpravy v současně platném územním plánu obce S. J. ve vztahu k zahájeným přípravným pracím na změně č. 3 územního plánu. Dále uvedl, že návrh je podáván pro potřeby bydlení žalobce, který bez provedení změny využití plochy, která je součástí pozemku p. č. Xa, nemůže zamýšlený záměr spočívající v umístění stavby pro bydlení uskutečnit. Umístění žalobcova záměru ve vztahu ke koncepci uspořádání krajiny odpovídá podmínkám pro rozvoj takové plochy, neboť přímo navazuje na vymezené zastavěné území. Žalobce uvedl, že parcely náležející do ploch venkovského bydlení zahrnuté do zastavitelných území (zejména plochy BV7–Ho, BV6–Ho, BV4–Ho a BV3–Ho) jsou umístěny daleko více exponovaně a plochy BV7–Ho a BV6–Ho jednoznačně vystupují ze zastavěného území, a přesto byly v rámci územního plánu stanoveny jako rozvojové plochy, resp. plochy změn. Žalobce dále poukázal na řešení území v lokalitách BV12–Hr a BV9–S provedené v rámci změny č. 2 územního plánu. Tyto plochy přímo nenavazují na zastavěné území, přesto tyto změny nebyly zamítnuty. Všechny tyto plochy se navíc nacházejí v blízkosti vymezených lesních ploch, a to v rámci ochranného pásma lesa (tj. do ochranného pásma lesa zasahují více než žalobcův záměr). Vyjádření Městského úřadu Sedlčany, odboru výstavby a územního plánování, podle kterého není z důvodu situování v ochranném pásmu lesa žalobcův pozemek vhodný k převedení do zastavitelných ploch, proto nemůže být relevantní. Překážkou provedení záměru není ani vedení liniové stavby – plynovodu. Úmyslem žalobce je vystavět menší venkovské bydlení, které stavebním provedením a použitým stavebním materiálem nenaruší stávající charakter území ani hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Žalobce proto požádal o zařazení pozemku p. č. Xa, resp. alespoň jeho severní vyznačené části, do zastavitelné plochy a současně o změnu využití pozemku tak, aby byl vymezen jako plocha se způsobem využití BV (plochy smíšeně obytné – bydlení venkovské). Účelem této změny je výstavba menšího objektu určeného k bydlení venkovského charakteru. Tomuto žalobcovu podání bylo přiděleno č. j. 493 ÚP/2021 (uvedená skutečnost je mezi účastníky řízení nesporná).

26. Z usnesení č. 25 přijatého na zasedání konaném dne 18. 8. 2021 plyne, že žalovaný zamítl zařazení žádosti podané pod č. j. 494 ÚP/2021 o změnu využití části pozemku p. č. Xa v k. ú. H. k prověření ve změně č. 3 územního plánu obce S. J. Pod bodem 12 žalovaný schválil usnesení „nepořizovat další změnu ÚP obce S. J. minimálně po dobu 2 let od nabytí právní moci poslední schválené změny ÚP obce S. J., pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak“.

27. V zápisu z jednání žalovaného konaného dne 18. 8. 2021 [bod Ad 3a)] je uvedeno, že „návrh na pořízení změny ÚP zkráceným postupem pod č. j. 494 ÚP/2021“ podal žalobce. Do zastavitelných ploch (plochy smíšené obytné – bydlení venkovské) požaduje zařadit část pozemku p. č. Xa bez uvedení rozlohy. Předchozím návrhům žalovaný v minulosti nevyhověl mimo jiné na základě vyjádření architekta zhotovitele a vyjádření pořizovatele. K lokalitě není přístupová komunikace, nachází se v ochranném pásmu lesa a nenavazuje na zastavěné území. K tomuto bodu diskutovali žalobcovi zástupci i starosta, který uzavřel, že není důvod povolovat nové lokality pro výstavbu, protože v lokalitě H. je více než 38 parcel určených k zastavění. Všechny žádosti jsou vždy konzultovány s pořizovatelem, některé s architektem, panem P. Žalovaný následně šesti hlasy žalobcův návrh zamítl, jeden zastupitel se zdržel hlasování.

28. Vyrozuměním ze dne 8. 9. 2021, č. j. 494 ÚP/2021, žalovaný žalobci sdělil, že jeho podnět na pořízení změny územního plánu z 27. 7. 2021 projednal na 25. zasedání konaném dne 18. 8. 2021 a zamítl jej. Žalovaný uvedl, že se plně ztotožňuje s předešlými usneseními. Při rozhodnutí vycházel ze schváleného územního plánu, zejména z jeho kapitoly E (Koncepce uspořádání krajiny) a kapitoly M (Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu). Dále vzal žalovaný v úvahu i vyjádření doc. Ing. I. P. CSc. (zpracovatele územního plánu) k předešlým žádostem o změnu územního plánu a stanovisko Městského úřadu Sedlčany, odboru výstavby a územního plánování (pořizovatel územního plánu). Dále uvedl (po upozornění pořizovatele), že k pozemku nevede pozemní komunikace a nachází se v ochranném pásmu lesa. Majitel sousedních pozemků p. č. Xb a Xc po ústní konzultaci zásadně odmítá zahrnutí těchto pozemků do zastavitelné plochy. V současné době je celková nezastavěná plocha v místní části H. zahrnutá v územním plánu cca 38 000 m2, to je z pohledu obce dostatečná plocha pro budoucí rozvoj místní části.

29. Z pozvánky na zasedání žalovaného konané dne 4. 5. 2022 vyplývá, že pod bodem 5 navrženého programu měl být projednán „návrh na změnu územního plánu č. j. 493 ÚP/2021“.

30. Ve vyrozumění o projednání návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem ze dne 29. 4. 2022 žalovaný sdělil žalobci, že dne 28. 7. 2021 obdržel jeho podání nazvané „návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem“, kterému bylo přiděleno č. j. 493 ÚP/2021. Vzhledem k tomu, že ve stejný čas bylo obecnímu úřadu doručeno podání na první pohled podobné formy i obsahu nazvané „podnět na pořízení změny územního plánu podle ustanovení § 46 stavebního zákona“, kterému bylo přiděleno č. j. 494 ÚP/2021, byl návrh posouzen jako duplicitní a nebyl zařazen na 25. zasedání žalovaného konané dne 18. 8. 2021. Žalovaný se za vzniklou situaci omluvil a uvedl, že k nápravě tohoto stavu bude projednání návrhu bezodkladně zařazeno na jeho nejbližší zasedání č. 31, které se bude konat dne 4. 5. 2022.

31. Z usnesení žalovaného č. 31 ze dne 4. 5. 2022 se podává, že žalovaný zamítl zařazení návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem podaného pod č. j. 493 ÚP/2021 o změnu využití části pozemku p. č. Xa k prověření ve změně územního plánu.

32. Z vyrozumění o návrhu na změnu územního plánu č. j. 493 ÚP/2021 ze dne 11. 5. 2022 (doručeného žalobcově zástupci téhož dne) plyne, že žalovaný projednal návrh na 31. zasedání konaném dne 4. 5. 2022 a zamítl jej. Žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel ze stanoviska pořizovatele, názoru doc. Ing. arch. I. P., CSc. jako zpracovatele územního plánu a ze znění § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jednání před soudem 33. Při jednání soudu konaném dne 29. 11. 2022 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání.

34. Žalobce shrnul, že jeho podání nebyla řádně a bezodkladně projednána a současně bodem 12 usnesení žalovaného ze dne 18. 8. 2021 bylo zasaženo do jeho práva podílet se na správě věcí veřejných. Není zřejmé, které podání bylo dne 18. 8. 2021 projednáno. Na základě zápisu z jednání a ze skutečnosti, že bylo reagováno na přílohy k návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem, má žalobce za to, že byl projednán právě tento návrh. Jako zásah žalobce nevnímá skutečnost, že byl jeho návrh zamítnut. Na první pohled šlo o dvě odlišná podání, podnět byl stručnější, oproti tomu v návrhu žalobce vylíčil podrobně veškeré okolnosti a bylo k němu přiloženo mnoho podkladů, které popíraly závěry, na nichž žalovaný vystavěl svá dřívější zamítavá rozhodnutí. Formulář podnětu na změnu územního plánu nebylo možno vyplnit nad jeho rámec, žalobce proto požadavek podrobně rozvedl v návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem včetně dalších příloh, které reagovaly na důvody, pro které byly zamítnuty dřívější žalobcovy návrhy. Žalovaný vycházel pouze z ústních vyjádření sousedů, čímž porušil vlastní jednací řád i § 117 odst. 1 zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jestliže příprava na jednání zastupitelstva probíhá v rámci výborů (což je evidentně případ žalovaného), musí být podklady v písemné formě. Žalovaný neměl žádnou pravomoc rozhodnout o tom, že nebude pořizovat další změny územního plánu po dobu dvou let, takovým postupem porušil § 94 odst. 2 obecního zřízení a jeho usnesení je navíc vágní. Dodatečné projednání nemůže zhojit zásah do žalobcových práv. Bylo nutné, aby návrhy byly projednány společně. Žalovanému se nyní nevyplatí vyhovět podnětu žalobce, neboť proces změny územního plánu již probíhá. Pokud by měl soud za to, že není nutné zrušit celé usnesení žalovaného ze dne 18. 8. 2021, navrhl žalobce eventuálně, aby byl zrušen pouze schválený bod 12 a zamítavý bod 1 a dále zamítavý bod 1 usnesení ze dne 4. 5. 2022.

35. Žalovaný uvedl, že obě podání se zprvu jevila jako duplicitní (šlo o opakovaná podání stejného obsahu a sledující stejný výsledek). O neprojednání jednoho z podání se dozvěděl až z doručené správní žaloby. Zdůraznil, že žalobce nemohl mít legitimní očekávání, že jeho návrhům bude vyhověno. Již v minulosti žalovaný obdobné návrhy zamítl (první návrh byl podán již za předminulého zastupitelstva a byl také zamítnut, což svědčí o tom, že žalobcova věc není v rovině osobního sporu). Žalobce se snaží nachytat žalovaného při sebemenším procesním pochybení. Žalobce mohl žalovaného vyrozumět o neprojednání jednoho ze svých podání mnoha neformálními způsoby xs a žalobcovi zástupci mohli na pochybení upozornit přímo při jednání žalovaného, kterého se účastnili. Pochybení žalovaného nemohlo dosáhnout intenzity nezákonného zásahu do žalobcových práv. Usnesení pod bodem 12 nemá vliv na přijímání a rozhodování návrhů na změny územního plánu. Žalobce žádá zrušení celého usnesení č. 25, což žalovaný považuje za zcela nepřiměřené.

36. Dalšími listinami (nad rámec shora uvedených listin) soud dokazování neprováděl, neboť je považoval pro posouzení důvodnosti žaloby za nadbytečné. Posouzení věci soudem Procesní podmínky 37. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas (§ 84 odst. 1 s. ř. s.), osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené.

38. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

39. Pro poskytnutí ochrany podle § 82 a násl. s. ř. s. je nezbytné splnit pětici kumulativních podmínek: žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem správního orgánu v širším smyslu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není–li byť jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. poskytnout (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 – 65, č. 603/2005 Sb. NSS).

40. Podle § 44 písm. d) užitého na základě § 55 odst. 2 stavebního zákona může být změna územního plánu pořízena též na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Náležitosti návrhu na pořízení změny územního plánu obsahuje § 46 odst. 1 stavebního zákona. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení splňuje–li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.

41. Podle § 55a odst. 1 stavebního zákona zkrácený postup pořizování změny územního plánu se použije v případě, že takto výslovně uvede zastupitelstvo obce při rozhodnutí o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, nebo při schválení zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období; v prvním případě se zpráva o uplatňování ani zadání změny územního plánu nepořizují.

42. Podle § 55a odst. 2 stavebního zákona zastupitelstvo obce rozhoduje o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh. Návrh na pořízení změny územního plánu mohou podat orgány a osoby uvedené v § 44 písm. b) až e). Ustanovení § 55a odst. 2 písm. a) až f) stanoví obsahové náležitosti návrhu.

43. Podle § 55a odst. 4 stavebního zákona se návrh na pořízení změny územního plánu podává u obce, pro jejíž území se změna územního plánu pořizuje. Při posouzení návrhu se postupuje obdobně podle § 46 odst. 2 a 3.

44. Soud v prvé řadě konstatuje, že ve věci není sporu, že žalobce byl jakožto vlastník výše uvedené nemovitosti oprávněn podat návrh na pořízení změny územního plánu [§ 44 písm. d) stavebního zákona]. O pořízení (změny) územního plánu rozhoduje podle § 44 stavebního zákona zastupitelstvo obce, a to v samostatné působnosti [§ 6 odst. 5 písm. a) stavebního zákona].

45. Mezi účastníky řízení dále není sporné, že žalobce podal obci S. J. dne 28. 7. 2021 dvě podání (obě ze dne 27. 7. 2021) – jednak návrh na pořízení změny územního plánu podle § 44 (resp. § 46) stavebního zákona a dále návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem podle § 55a stavebního zákona. Sporné není ani to, že jedno z těchto podání žalovaný projednal na svém zasedání dne 18. 8. 2021. První spornou otázkou však je, které ze dvou uvedených podání žalovaný dne 18. 8. 2021 vlastně projednal.

46. Soud je přesvědčen, že z podkladů založených ve správním spisu a listin provedených k důkazu při jednání jednoznačně vyplývá, že na zasedání žalovaného dne 18. 8. 2021 byl projednán návrh na pořízení změny územního plánu podle § 46 stavebního zákona. Tomuto žalobcově podání bylo přiděleno č. j. 494 ÚP/2021. Na podání označené tímto číslem jednacím odkazuje usnesení žalovaného ze dne 18. 8. 2021 (kterým byl návrh na pořízení změny územního plánu zamítnut) i vyrozumění ze dne 8. 9. 2021, které kromě čísla jednacího také jednoznačně uvádí, že byl zamítnut žalobcův návrh na pořízení změny územního plánu.

47. Žalobce nejasnosti ohledně toho, které z jeho podání bylo vlastně projednáno, dovozuje ze zápisu z jednání žalovaného dne 18. 8. 2021, ve kterém je pod bodem Ad 3a) uvedeno, že jde o návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, a ze skutečnosti, že měl při jednání reagovat na přílohy k návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem. Žalobce však pomíjí, že v témž bodě je také uvedeno, že jde o návrh vedený pod č. j. 494 ÚP/2021. Dále se v zápisu [poslední odstavec bodu Ad 3a)] uvádí, že žalovaný 6 hlasy zamítl zařazení žádosti podané pod č. j. 494 ÚP/2021 o změnu využití části pozemku p. č. Xa k prověření ve změně č. 3 územního plánu obce S. J., 1 hlas se zdržel hlasování. Žalovaný tak ve všech relevantních dokumentech označoval podání projednané dne 18. 8. 2021 stále stejným konzistentním způsobem (totožným číslem jednacím), a nemůže být proto pochyb o tom, které žalobcovo podání bylo tohoto dne projednáno. Zjevně nesprávně uvedený dodatek poukazující na pořizování změny územního plánu zkráceným postupem obsažený na jednom místě zápisu z jednání žalovaného ze dne 18. 8. 2021 nemůže v konfrontaci s ostatními listinnými podklady na uvedeném nic změnit. Pochybnosti nemůže vyvolat ani žalobcovo tvrzení, že se žalovaný na jednání dne 18. 8. 2021 podrobně vyjadřoval k podkladům, které byly přiloženy k návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem. Ze zápisu z jednání dne 18. 8. 2021 vyplývá, že žalovaný nejprve shrnul svůj postoj k dřívějším návrhům žalobce, následně na základě vyjádření žalobcových zástupců starosta uvedl, že návrh neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by změnily předchozí rozhodnutí žalovaného, připomněl stanoviska pořizovatele a architekta zpracovatele a hlavní argumenty obce. Následně proběhlo hlasování. Z uvedeného nelze usuzovat, že by se žalovaný na zasedání dne 18. 8. 2021 zabýval (toliko) návrhem na změnu územního plánu zkráceným postupem. Jeho vyjádření k žalobcovým požadavkům byla obecná a shrnovala v zásadě důvody, pro které se nehodlá odchýlit od dřívějšího postoje k žalobcovým návrhům.

48. Není tedy pochyb, že žalovaný ve vztahu k návrhu na pořízení změny územního plánu postupoval v souladu se zákonem, neboť jej bezodkladně projednal na nejbližším zasedání a o výsledku projednání žalobce bezodkladně informoval.

49. Ve vztahu k návrhu projednanému dne 18. 8. 2021 žalobce dále namítá, že důvody jeho zamítnutí jsou irelevantní a částečně i nezákonně „provedené“, neboť vyjádření vlastníka sousedních pozemků nebylo zajištěno v písemné formě.

50. Soud k této námitce připomíná, že usnesení zastupitelstva obce není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. (viz např. rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2022, č. j. 1 As 122/2020 – 25), ani rozhodnutím ve smyslu § 68 správního řádu. Žalovaný vydal usnesení ze dne 18. 8. 2021, jehož součástí je i zamítnutí (jednoho) žalobcova návrhu postupem podle příslušných ustanovení (zejména § 84 a násl.) obecního zřízení. Šlo o proceduru rozhodování zastupitelského orgánu místní samosprávy v samostatné působnosti, která nemá formální znaky správního řízení, rozhodnutí nejsou (a podle zákona ani nemusí být) odůvodněna, nejsou zde účastníci řízení, nevede se správní spis. Tato procedura se blíží spíše rozhodování orgánů moci zákonodárné a neřídí se ani správním řádem, ani základními zásadami činnosti správních orgánů. Jde o proceduru sui generis, jejíž právní úprava je diametrálně odlišná od úpravy správního řízení. Účel této procedury je také odlišný od účelu správního řízení – je jím úprava autonomního rozhodování ústavou předvídaného orgánu místní samosprávy (srov. rozsudek ze dne 20. 2. 2018, č. j. 9 As 336/2017 – 18). Jeho autonomie je chráněna zejména čl. 101 odst. 2 a 4 Ústavy České republiky, oproti tomu účelem správního řízení je vydání konstitutivního či deklaratorního rozhodnutí (individuálního správního aktu) v konkrétním případě a pro jmenovitě určenou osobu.

51. Ani stavební zákon v § 46 nepředpokládá, že by rozhodnutí zastupitelstva obce o návrhu na pořízení (změny) územního plánu mělo být odůvodněno, nestanoví ani, jaké podklady (kromě obligatorního stanoviska pořizovatele) a v jaké formě má zastupitelstvo pro rozhodování o návrhu opatřit. Povinností zastupitelstva je návrh toliko projednat, rozhodnout o něm a o výsledku projednání vyrozumět navrhovatele a úřad územního plánování. Toť vše. Žalobce tedy nemohl být nijak dotčen tím, že žalovaný ve vyrozumění o zamítnutí návrhu ze dne 8. 9. 2021 poukázal na podklady, ze kterých vycházel, neboť tím naopak žalobci poskytl více, než zákon předpokládá. Jako nezákonnost nelze vnímat ani to, že žalovaný při rozhodování vycházel toliko z ústních vyjádření vlastníků sousedních pozemků, která nebyla zachycena v písemné formě. Zákon totiž nestanoví, že by zastupitelstvo mohlo rozhodovat pouze na základě písemných podkladů. Soud neshledal ani tvrzené porušení § 117 odst. 1 obecního zřízení. Jednak se nelze ztotožnit s žalobcem, že zjevně šlo o stanovisko či návrh výboru, neboť nic takového ze zápisu ze zasedání nevyplývá. Nadto, ani toto ustanovení nestanoví striktně písemnou formu stanoviska či návrhu výboru (což vyplývá i ze žalobcem odkazovaného jednacího řádu žalovaného, podle kterého se návrhy výborů, komisí nebo členů zastupitelstva obce předkládají podle obsahu buď ústně na jednání zastupitelstva, nebo písemně). Skutečnost, že žalobce zpochybňuje relevanci podkladů, z nichž žalovaný vycházel, neznamená, že vůči němu žalovaný postupoval nezákonně, přičemž soudu nepřísluší důvody, pro které žalovaný návrh zamítl jakkoli věcně přezkoumávat, neboť by tím nepřípustně zasahoval do ústavně chráněného práva na samosprávu.

52. Soud spíše nad rámec nutného odůvodnění podotýká, že žalobce neměl právní nárok na vyhovění jeho návrhu ze strany žalovaného. Rozhodnutí o pořízení změny územního plánu dle § 44 a § 6 odst. 5 písm. a) stavebního zákona je v zásadě výhradně na úvaze zastupitelstva. Přestože § 44 a § 46 stavebního zákona hovoří o „návrhu“, soud se ztotožňuje s komentářovou literaturou, že s ohledem na jeho povahu jde v případě podání dle § 44 stavebního zákona fakticky spíše o podnět nežli návrh (Roztočil, A.: Komentář k § 44. In: Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M.: Stavební zákon – online komentář. 4. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 4/2015; a Doležalová V.: Komentář k § 44. In: Vávrová, E., a kol.: Stavební zákon. Praktický komentář. Wolters Kluwer, 2021; dále srov. Fialová, E.: Komentář k § 44. In: Machačková, J., a kol.: Stavební zákon. Komentář. Nakladatelství C. H. Beck, 2018).

53. Namítá–li žalobce, že žalovaný nechce podklady pro zamítavé rozhodnutí o jeho návrhu „ani na základě již skoro rok trvající právní tahanice“ poskytnout, přičemž poukazuje na řízení o jeho žádosti o poskytnutí informací, konstatuje soud, že zákonnost postupu obce S. J. při vyřizování žalobcových žádostí o informace není předmětem tohoto řízení. Žalobcova polemika v tomto směru je tak z hlediska posouzení důvodnosti nyní projednávané žaloby irelevantní.

54. Soud se dále zabýval postupem žalovaného ve vztahu k návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem.

55. Ze shora uvedeného vyplývá, že toto žalobcovo podání nebylo na jednání žalovaného dne 18. 8. 2021 projednáno. K jeho projednání došlo až na zasedání konaném dne 4. 5. 2022, kdy byl zamítnut. Žalobce byl o výsledku jednání vyrozuměn sdělením ze dne 11. 5. 2022.

56. Se žalobcem lze tedy souhlasit, že v případě tohoto podání nebyla splněna zákonná podmínka jeho bezodkladného projednání. K rozhodnutí o návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem totiž došlo více než devět měsíců po jeho podání. Během této doby přitom proběhlo šest zasedání žalovaného, na kterém návrh projednán nebyl.

57. Je proto třeba posoudit, zda tímto nezákonným postupem žalovaného došlo k přímému zkrácení žalobcových práv (1. a 2. podmínka důvodnosti zásahové žaloby).

58. Žalobce v žalobě nijak konkrétně netvrdí, jak měl být neprojednáním jednoho z návrhů nikoli bezodkladně přímo zkrácen na některém svém právu. Žalobce toliko obecně poukazuje na práva vyplývající z obecního zřízení a stavebního zákona, resp. práva podílet se na správě věcí veřejných.

59. Účelem bezodkladného projednání návrhu na pořízení (změny) územního plánu je umožnit navrhovateli, aby se co nejdříve dozvěděl, jaký je přístup samosprávy k jeho požadavku, který z daného návrhu vyplývá, a zda tedy bude, či nikoli, následně zahájen proces směřující k přijetí územního plánu či jeho změny.

60. V posuzované věci je podstatné, že byť žalobce podal dne 28. 7. 2021 dva formálně odlišné návrhy, obsahovaly oba shodný požadavek na změnu územního plánu (tedy zařazení pozemku p. č. Xa, či alespoň jeho severní části do zastavitelné plochy a změny využití tohoto pozemku na plochu smíšenou obytnou – bydlení venkovské) opřený v zásadě o totožnou argumentaci (byť v návrhu na pořízení změny zkráceným postupem byla argumentace podrobnější). Žalobce se tedy oběma návrhy domáhal téhož, odlišný byl procesní postup, kterým chtěl změnu územního plánu prosadit (jeden návrh požadoval změnu územního plánu standardním postupem, druhý z nich postupem zkráceným). Uvedené ostatně žalobce implicitně připustil i při jednání soudu, neboť uvedl, že formulář „podnětu na změnu územního plánu“ neposkytoval dostatek prostoru, proto svůj požadavek rozvedl právě v rámci podrobného návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem.

61. Ačkoli žalovaný bezodkladně (dne 18. 8. 2021) projednal toliko jeden ze dvou návrhů, žalobce již po projednání tohoto návrhu seznal, jaký je přístup žalovaného k jeho požadavku na zařazení pozemku p. č. Xa do zastavitelné plochy a na změnu jeho využití. Žalobci tak nebylo upřeno, aby uplatnil právo podat návrh na změnu územního plánu vyplývající ze stavebního zákona ani podílet se na (samo)správě věcí veřejných. Došlo pouze k tomu, že nebyl včas projednán jeden z jeho návrhů, kterým však žalobce uplatňoval totožné právo za totožným účelem. Je zjevné, že i pokud by žalovaný projednal oba návrhy bezodkladně již na svém zasedání dne 18. 8. 2021, byl by výsledek i v případě návrhu na změnu územního plánu zkráceným postupem zcela stejný, neboť rozdíl v obou návrzích spočívá v podstatě toliko v postupu, kterým se žalobce chtěl změny územního plánu domoci, nikoli v jeho věcné podstatě. Žalovaný by tak své závěry opíral o totožné podklady a dospěl ke stejnému závěru (což se ostatně potvrdilo při pozdějším projednání druhého z návrhů dne 4. 5. 2022, kdy byl také zamítnut, a to nikoli z důvodu, že již probíhá proces pořizování změny územního plánu). Byť tedy není sporu o tom, že žalovaný jednal v rozporu se zákonem, pokud o žalobcově návrhu na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem (č. j. 493 ÚP/2021) nerozhodl bezodkladně, nedošlo k přímému zkrácení žalobce na jeho právech. Žalobci byl bezpochyby sdělen postoj žalovaného k (opakovaně) navrhované změně územního plánu a byly mu vysvětleny důvody tohoto stanoviska. Nic na tom nemění skutečnost, že se žalovaný na zasedání konaném dne 18. 8. 2021 formálně vypořádal pouze s návrhem uplatněným jednou z více procesně přípustných „cest“ směřujících k témuž cíli. Z uvedeného důvodu není případné žalobcovo tvrzení, že byl zkrácen ve svých právech i tím, že oba návrhy nebyly projednány současně, neboť aktuálně se žalovanému nevyplatí jeho návrhu vyhovět (z důvodu, že proces přijímání změny územního plánu již probíhá). Je totiž zcela zjevné, že v případě bezodkladného projednání obou žalobcových podání dne 18. 8. 2021 by vzhledem k postoji žalovaného k žalobcově požadavku na změnu územního plánu stihl obě podání stejný osud.

62. Přímo zasažen ve svých právech nemůže být žalobce ani posledním namítaným jednáním žalovaného, a to přijetím bodu 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021. Tím žalovaný rozhodl „nepořizovat další změny územního plánu minimálně po dobu 2 let od nabytí právní moci poslední schválené změny územního plánu, pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak“.

63. Soud se plně ztotožňuje se žalovaným, že tímto usnesením zastupitelstvo pouze deklarovalo vůli nečinit změnu územního plánu po časově přesně omezenou dobu. Žalobci nelze přisvědčit, že by daným usnesením žalovaný jakkoli omezoval právo na podání návrhů na změnu územního plánu či jejich projednání. Soud považuje za legitimní a logické vysvětlení žalovaného, podle kterého tímto pouze informoval dotčenou veřejnost o záměru zařazovat případně schválené návrhy na změnu územního plánu do větších funkčních celků, aby změny územního plánu probíhaly (s ohledem na jejich administrativní náročnost a požadavek na řádné vyhodnocení předchozích změn) komplexněji a s větším časovým odstupem tak, aby se proces přijímání změn územního plánu netříštil do menších celků. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že samotným podáním návrhu na změnu územního plánu není zahájen proces pořizování (další) změny územního plánu. K tomu může dojít až v případě kladného rozhodnutí zastupitelstva o návrhu, přičemž ale stavební zákon nestanoví striktní lhůty, ve kterých má k dalším krokům v rámci procesu přijímání změny územního plánu obec přistoupit. Možnost pokračovat v procesu změny územního plánu až po shromáždění vícero schválených návrhů tak zákon a priori nezapovídá. Opomenout nelze ani to, že bod 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021 je časově vázán na podmínku „pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak“, a dává tak žalovanému prostor takto deklarovaný postoj kdykoli a z jakéhokoli důvodu změnit a rozhodnout i dříve o pořízení změny územního plánu či o jiném postupu. Podstatné také je, že aktuálně neexistuje žádný žalobců návrh na pořízení změny územního plánu, se kterým žalovaný vyslovil souhlas, a jehož realizace by tak byla daným usnesením na dva roky odsunuta. Ani v tomto ohledu tak namítaný bod 12 nemohl nijak zasáhnout do žalobcových práv.

64. S ohledem na to, že přijetím bodu 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021 nedošlo k zásahu do žalobcových práv, je již nadbytečné zabývat se otázkou, zda byl tento bod řádně zařazen na program jednání.

65. K námitkám vůči postupu žalovaného před projednáním návrhu na zasedání dne 4. 5. 2022 soud uvádí, že žalobní návrhy (ve znění po jejich upřesnění ze dne 17. 10. 2022) míří toliko proti postupu žalovaného při jednání dne 18. 8. 2021, což je ostatně logické, neboť k zasedání žalovaného dne 4. 5. 2022 došlo až několik měsíců po podání žaloby. Soud proto pouze nad rámec nutného uvádí, že povinností žalovaného není vyrozumět adresně podatele návrhu na změnu územního plánu, na kterém jednání zastupitelstva bude návrh projednán, případně že zastupitelstvo již hodlá k projednání návrhu přistoupit (postačuje toliko splnění zákonné povinnosti vyvěsit pozvánku s programem jednání zastupitelstva na úřední desce). Námitka nedostatečné spolupráce žalovaného se žalobcem vycházející z tvrzení, že žalovaný žalobce „sám od sebe nevyrozuměl o zařazení tohoto podání žalobce na program daného zasedání“ by tak nemohla být úspěšná.

66. Soud tedy shrnuje, že neshledal žádný důvod pro deklaraci nezákonnosti postupu žalovaného při projednání podání žalobce. K nezákonnému zásahu do žalobcových práv nedošlo ani přijetím bodu 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný oba žalobcovy návrhy projednal (a to na zasedání dne 18. 8. 2021 a 4. 5. 2022) je nedůvodným též žalobcův požadavek, aby soud žalovanému uložil o těchto návrzích do 30 dnů rozhodnout. Závěr a náklady řízení 67. Žaloba není důvodná. Proto ji soud podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

68. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšný žalovaný je zastupitelstvem malé obce, u níž nelze předpokládat odpovídající odborné personální vybavení pro zastupování v soudním řízení správním (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 – 47, č. 3228/2015 Sb. NSS, odst. 29). Soud proto dospěl k závěru, že úspěšný žalovaný má vůči žalobci právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, které v tomto případě představují náklady na zastupování advokátem.

69. Důvodně vynaložené náklady žalovaného v tomto případě představuje pět úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis dvou vyjádření k žalobě, další porada s klientem přesahující jednu hodinu a účast na jednání před soudem v délce nepřesahující 2 hodiny) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), c) d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč za pět úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalovaného není plátcem daně z přidané hodnoty. Náhrada nákladů řízení tedy činí celkem 17 000 Kč. Tuto částku je žalobce povinen uhradit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, užitého na základě § 64 s. ř. s.).

Poučení

Shrnutí žaloby Vyjádření žalovaného Replika žalobce Upřesnění žaloby Skutečnosti plynoucí z předložených listin Jednání před soudem Posouzení věci soudem Procesní podmínky Závěr a náklady řízení