43 A 81/2022 – 43

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci navrhovatele: Ing. Š. J., bytem X proti odpůrcům:

1. Městský úřad Odolena Voda, sídlem Dolní náměstí 14, Odolena Voda 2. JUDr. Eva Slavíková, bytem X 3. Mgr. Lucie Wagnerová, MBA, bytem X 4. Mgr. Jaromír Chalupský, Ph.D., bytem X 5. RNDr. Hana Španielová, Ph.D., bytem X 6. Bc. Ing. Jitka Homolová, Ph.D., bytem X 7. Richard Mareš, bytem X 8. Ing. Ivan Smolík, bytem X 9. Ing. Kateřina Kolářová, bytem X 10. Tomáš Tondr, bytem X 11. Jan Tvrdý, bytem X 12. Luděk Wachtl, bytem X 13. David Straka, bytem X 14. Veronika Rejhonová, bytem X 15. Ing. Jakub Krejcar, bytem X 16. PhDr. Milan Baier, bytem X o návrhu na rozhodnutí o neplatnosti volby kandidátů ve volbách do Zastupitelstva obce Zdiby konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Obsah návrhu a vyjádření účastníků 1. Navrhovatel napadl volební stížností podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky soudu dne 7. 10. 2022 v 15:55 volby do Zastupitelstva obce Zdiby konané ve dnech 23. a 24. 9. 2022.

2. Navrhovatel poukázal na rozdíly výsledků voleb ve volebních okrscích č. 1 a č. 2 v obci Zdiby. Zatímco v okrsku č. 1 získala volební strana č. 1 (OBČANSKÁ INICIATIVA ZDIBY) 3 449 hlasů, tj. 35,99 % z platných hlasů, a volební strana č. 3 (Sdružení fotbal – Zdiby, Veltěž, Přemyšlení) získala 3 506 hlasů, tj. 36,59 % z platných hlasů, v okrsku č. 2 získaly tyto strany 5775 hlasů, tj. 54,39 %, resp. 1470 hlasů, tj. 13,84 % z platných hlasů. Navrhovatel v tom při obdobné volební účasti 57,32 %, resp. 55,46 % spatřuje zjevné disproporce, které umocňuje skutečnost, že výsledky těchto stran jsou v okrsku č. 2 beze zbytku dělitelné počtem volených zastupitelů, tedy patnácti. Dovozuje z toho, že by voliči v okrsku č. 2 museli hlasovat jen označením křížku pro celou volební stranu, což je velmi nepravděpodobné. Navrhovatel uvedl, že Zdiby jsou relativně malá obec s 2 519 registrovanými voliči, kde se lidé (voliči) mezi sebou dobře znají a znají i své kandidáty. Odpadá tak anonymita velkých měst, kde voliči nezřídka hlasují podle stranických preferencí, protože osobní znalost kandidátů je menší. Ve Zdibech je proto nepravděpodobné, že by byly výsledky mezi okrsky tak rozdílné. V uvedeném navrhovatel spatřuje zvláště významnou indicii o tom, že vyhlášený a v zápise o výsledku voleb zaznamenaný výsledek neodpovídá vůli voličů, a navrhuje, aby soud přepočítal hlasy v okrsku č. 2 a vyslovil neplatnost hlasování, popř. volby odpůrce 10 (poslední zvolený kandidát za volební stranu č. 2).

3. Odpůrci 2–8 uvedli, že matematické úvahy navrhovatele jsou chybné. K číslu dělitelnému patnácti se může dojít i součty čísel, které patnácti dělitelné nejsou. Beze zbytku dělitelným patnácti je ostatně i výsledek volební strany č. 2 (MY ŽIJEME PRO ZDIBY), která v okrsku č. 1 získala 930 hlasů. Proti tomu navrhovatel však účelově nebrojí, neboť mu výsledek jím preferované strany (za kterou považují volební stranu č. 3) v okrsku č. 1 vyhovuje. Uvedli, že okrsek č. 1 je oblastí historicky tradičně trvale obydlenou, okrsek č. 2 naopak tvoří převážně noví obyvatelé obce. To se projevilo v rozdílném volebním výsledku. K disproporcím mezi okrsky dochází pravidelně, příkladem mohou být letošní výsledky v Jílovém u Prahy. Uvedení odpůrci dodali, že navrhovatel se podílel na dehonestaci jejich volební strany v tiskovině Oočko, přičemž mu dokonce soudy předběžnými opatřeními zakázaly některé pomluvy šířit. Uzavřeli, že k hrubému ovlivnění voleb nedošlo a navrhli zamítnutí návrhu.

4. Odpůrci 9 a 10 uvedli, že návrh neobsahuje důvody, proč by mělo být rozhodnuto o neplatnosti volby odpůrce 10. Dále uvedli, že se obec Zdiby za poslední roky významně rozrostla. Dochází k osidlování bývalých zahrádkářských lokalit v částech Brnky a Přemyšlení. Rozdíly volebních výsledků mezi okrsky jsou tedy při znalosti místní demografie snadno vysvětlitelné. I tito odpůrci odkázali na tiskovinu Oočko a předběžné opatření a zpochybnili matematické úvahy navrhovatele o dělitelnosti čísel.

5. Odpůrce 15 označil úvahy navrhovatele za spekulativní. V obci je k trvalému pobytu hlášeno téměř 4 000 obyvatel, další zde žijí bez přihlášení, a tak není možné tvrdit, že se všichni znají. Poukázal na to, že v názvu volební strany č. 3 chybí sídlo Brnky, a tak je logické, že zde tato strana měla slabší výsledek.

6. Ostatní odpůrci se k návrhu nevyjádřili. Posouzení věci soudem Splnění procesních podmínek 7. Podle § 90 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Účastníky řízení o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování jsou ze zákona navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.

8. Podle § 60 odst. 1 věty prvé zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 269/2021 Sb. (dále jen „zákon o volbách“) se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva.

9. Podle § 60 odst. 2 až 4 zákona o volbách může navrhovatel podat návrh na neplatnost hlasování, má–li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má–li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má–li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. Ačkoli právní úprava pojí aktivní legitimaci k podání návrhu výslovně s porušením zákona o volbách, jen ryze formální výklad by mohl soud vést k závěru, že by snad měl rezignovat na soudní kontrolu stran ústavně zaručených práv obsažených v Listině základních práva svobod (dále jen „Listina“), neboť nelze vyloučit, že by mohlo dojít k narušení rovné soutěže politických sil a také práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny (argumentum a minori ad maius; viz usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 5. 2019, č. j. 52 A 16/2018 – 310, bod 123).

10. Varianty návrhů ve volebním soudnictví (na neplatnost voleb/hlasování/volby kandidáta) nezakládají tři svébytné druhy řízení, nýbrž jde o výrokové varianty jednoho řízení o volební stížnosti. Soud tak není zcela vázán ani petitem návrhu a může svůj výrok upravit v návaznosti na zjištěná pochybení [viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014–110, ze dne 13. 11. 2012, č. j. Vol 4/2012–39, či ze dne 17. 3. 2016, č. j. Ars 4/2015–45, a KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, § 90].

11. Navrhovatel se petitem obsaženým v návrhu primárně domáhal vyslovení neplatnosti hlasování. Jelikož však namítané vady směřují výlučně proti výsledku sčítání hlasů, není odpovídajícím následkem neplatnost hlasování, nýbrž neplatnost volby kandidáta. Současně je třeba uvést, že ačkoliv navrhovatel eventuálním petitem napadl pouze volbu odpůrce 10 jakožto posledního zvoleného kandidáta za volební stranu č. 2 (MY ŽIJEME PRO ZDIBY), v rámci případného přepočtu hlasů by mohl být ohrožen mandát kteréhokoliv ze zvolených kandidátů, a proto s nimi se všemi soud jednal jako s odpůrci.

12. Podle § 60 odst. 1 věty druhé zákona o volbách je návrh třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle § 67 odst. 3 a 4 zákona o volbách je lhůta určená podle dnů zachována, je–li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. Jedná se tedy o lhůtu hmotněprávní a nepostačuje, je–li před uplynutím lhůty úkon podán k poštovní přepravě, ale musí před uplynutím lhůty i soudu dojít.

13. Lhůta k podání návrhu se nevztahuje jen na návrh samotný, ale též na uvedení všech skutkových nebo právních důvodů, z nichž shledává navrhovatel volby neplatnými (viz nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, bod 23). Totožný závěr platí i pro návrhy na neplatnost hlasování či volbu kandidáta s ohledem na shodnou právní úpravu těchto návrhů. Ústavní soud ve zmíněném nálezu odkázal na usnesení NSS ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004–91, č. 472/2005 Sb. NSS, v němž je uvedeno: „Návrh totiž není tvořen pouze procesním nárokem, tedy uvedením toho, čeho se navrhovatel domáhá, ale též tvrzením důvodů, z nichž se domáhá určitého soudního výroku. Návrh na rozhodnutí ve věci a k němu vedoucí skutkové a/nebo právní důvody tvoří jeden celek. Z této příčiny Nejvyšší správní soud nepřihlížel k tvrzením obsaženým v doplnění návrhu, které měly povahu nových skutečností, a nepřistoupil ani k provádění dokazování připojenými přílohami. Tento závěr vyplývá i ze zcela specifické povahy volebního soudnictví, které je svázáno přísnými lhůtami, v nichž musí soud rozhodnout a své rozhodnutí v úplném znění vyvěsit na úřední desce: v řízeních ve věcech neplatnosti voleb a hlasování je podle § 90 odst. 3 s. ř. s. soud povinen rozhodnout do dvaceti dnů poté, kdy mu došel návrh. Tato krátká lhůta by např. ani neumožňovala, aby soud s novými důvody stihl obeznámit druhou stranu a umožnit jí, aby se mohla kvalifikovaně vyjádřit a skutečně a účinně hájit svá práva, čímž by porušil právo na ‚rovnost zbraní' v řízení před soudem. Resp. když by soud dostatečnou lhůtu k vyjádření protistraně poskytl, porušil by sám procesní předpis, neboť by nestihl rozhodnout v předepsané lhůtě, a – když by návrhu na neplatnost voleb vyhověl – ohrozil by tím i případnou přípravu opakovaných voleb; takový postup by však byl zjevně absurdní a mohl by se stát nástrojem pro obstrukce. S ohledem na tuto teleologickou redukci, princip rovnosti, povahu volebního soudnictví, jakož i jednotu procesního nároku s důvody, z nichž povstává, má Nejvyšší správní soud za to, že po lhůtě stanovené pro podání návrhu již novoty přípustné nejsou.“ 14. Státní volební komise zveřejnila sdělení o vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2022 pod č. 280/2022 Sb. Lhůta k podání návrhu tedy uplynula dne 7. 10. 2022 v 16:00 hodin, tedy až po podání návrhu.

15. Soud tak ověřil, že návrh byl podán včas, osobou k tomu oprávněnou (voličem zapsaným v seznamu voličů v obci Zdiby), k soudu věcně i místně příslušnému a splňuje všechny formální náležitosti na něj kladené.

16. Soud o návrhu rozhodl bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). Dokazování neprováděl. Algoritmus přezkumu 17. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu vycházející z demokratického principu legitimity veřejné moci, podle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 Ústavy), platí pro volební soudnictví vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04). Řízení ve věcech volebního soudnictví vychází z ústavního principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny. Úprava ověřování voleb je založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru. Ústavní soud v usnesení ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. I. ÚS 105/15, připomněl, že česká právní úprava nezná absolutní vady volebního řízení, tedy takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta. Z čl. 21 odst. 4 Listiny vyplývá právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období. Rozhodnutí voličů může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14).

18. Na těchto východiscích je založena též ustálená judikatura NSS (srov. např. usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 – 12, č. 354/2004 Sb. NSS), z níž vyplývají v obecné rovině tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti: 1. nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; 2. vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidátů, jejichž zvolení je napadeno volební stížností a 3. zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu těchto kandidátů. Intenzita nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen.

19. Podmínky pro vyhovění volební stížnosti byly dále zpřísněny novelou volebních zákonů provedenou zákonem č. 322/2016 Sb. Zásah volebního soudu již není podmíněn pouhou potencialitou vlivu zjištěné protizákonnosti na výsledek hlasování či volby kandidáta, nýbrž je nutné, aby porušení zákona výsledek skutečně ovlivnilo, a to hrubým způsobem (v podrobnostech viz body 19 až 23 usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33). Význam této novely zdůraznil též Ústavní soud v nálezu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 4178/18: „[Z]ákonodárce upravil míru důkazu vyžadovanou k prokázání skutkových tvrzení o hrubém ovlivnění voleb. Nepostačuje tedy důkazy podložená pravděpodobnost ovlivnění, ale je třeba prokázat samotné ovlivnění. V tomto ohledu je však třeba uvést, že volební soud často hodnotí, zda by výsledek dějů ve skutečném světě byl jiný, pokud by i ony děje byly jiné. Odkrytí faktických souvislostí zde není možné na základě výslechu voličů, odborného posouzení příslušných jevů z hlediska fyzikálních, resp. přírodních zákonů, ale nanejvýš prostředky sociálních věd. Volební soudy však těmito prostředky nedisponují a ani vlastní soudní řízení není k jejich získání uzpůsobeno. Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je tedy určující komplexní hodnocení skutkového stavu zjištěného v (časově) omezených možnostech volebního soudu z hlediska toho, zda skutková tvrzení o jiném přidělení mandátů, pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu, odpovídají zkušenostem běžného života a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností (srov. LAVICKÝ P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. Praha: Leges, 2017, str. 21–36). Tuto svou kontrafaktuální úvahu pak musí volební soud podrobně odůvodnit ze všech hledisek zákonem předvídaných pro zisk mandátu.“ 20. Soud opakuje, že je třeba primárně vycházet z předpokladu, že zveřejněné výsledky voleb odpovídají skutečné vůli voličů. Jak vyplývá z usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017–187, bod 33, je na navrhovateli, aby předložil důkazy nebo alespoň zvlášť významné indicie o tom, že tomu tak nebylo. Jak ale uvedl NSS například v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006–51: „(…) striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Takovou indicií by v souvislosti s nyní posuzovaným případem mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích“ (důraz doplněn soudem). Kupříkladu vysoký počet neplatných volebních lístků může takovou indicii představovat zejména v případě těsného volebního výsledku (viz usnesení ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010–47, bod 22). Za významnou indicii NSS zpravidla považuje prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas, zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (viz usnesení ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014–46, bod 27 a 29, a tam citovanou judikaturu). Úvahy soudu v projednávané věci 21. Do zastupitelstva obce Zdiby se v posuzovaných volbách volilo 15 zastupitelů.

22. Obec Zdiby se skládá ze čtyř geograficky relativně svébytných sídel: Zdiby, Veltěž, Brnky a Přemyšlení.

23. Obecní úřad Zdiby na výzvu soudu uvedl, že do volebního okrsku 1 náleží katastrální území (části obce) Zdiby a Veltěž, do okrsku 2 pak Brnky a Přemýšlení. To odpovídá i obsahu vyžádané volební dokumentace (oznámení o době a místě konání voleb ze dne 7. 9. 2022).

24. Navrhovatel se dovolává výsledků zveřejněných na webových stránkách Českého statistického úřadu (viz www.volby.cz), ze kterého vyplývají následující výsledky hlasování v jednotlivých okrscích:Okrsek č. 1 25. Voličiv seznamu 26. Vydanéobálky 27. Volebníúčast v % 28. Odevzdanéobálky 29. Platnéhlasy 30. 1 181 31. 677 32. 57,32 33. 675 34. 9 583 35. Kandidátní listina Hlasy 36. číslo 37. název 38. abs. 39. v % 40. 1 41. OBČANSKÁ INICIATIVA ZDIBY 42. 3 449 43. 35,99 44. 2 45. MY ŽIJEME PRO ZDIBY 46. 930 47. 9,70 48. 3 49. Sd.fotbal–Zdiby,Veltěž,Přemyš. 50. 3 506 51. 36,59 52. 4 53. OBEC PRO VŠECHNY GENERACE 54. 836 55. 8,72 56. 5 57. SPOLEČNĚ PRO ZDIBY s ODS 58. 862 59. 9,00 Okrsek č. 2 60. Voličiv seznamu 61. Vydané obálky 62. Volební účast v % 63. Odevzdané obálky 64. Platné hlasy 65. 1 338 66. 742 67. 55,46 68. 738 69. 10 618 70. Kandidátní listina 71. Hlasy 72. číslo 73. název 74. abs. 75. v % 76. 1 77. OBČANSKÁ INICIATIVA ZDIBY 78. 5 775 79. 54,39 80. 2 81. MY ŽIJEME PRO ZDIBY 82. 1 403 83. 13,21 84. 3 85. Sd.fotbal–Zdiby,Veltěž,Přemyš. 86. 1 470 87. 13,84 88. 4 89. OBEC PRO VŠECHNY GENERACE 90. 977 91. 9,20 92. 5 93. SPOLEČNĚ PRO ZDIBY s ODS 94. 993 95. 9,35 25. Podle § 34 odst. 2 zákona o volbách může volič volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno. Podle odst. 3 téhož ustanovení volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran. Podle odst. 4 téhož ustanovení volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci.

26. Z počtu hlasů pro volební stranu č. 1 a 3, které jsou beze zbytku dělitelné 15, navrhovatel dovozuje, že všichni voliči v okrsku č. 2, kteří volili uvedené strany, hlasovali způsobem dle § 34 odst. 4 věty prvé zákona o volbách, tj. jediným „velkým křížkem“ označil celou volební stranu, a že nikdo z voličů nevyužil ani v jednom případě ostatní způsoby úpravy hlasovacího lístku uvedené v § 34 odst. 2, 3 a 4 zákona o volbách. Takový výsledek by se skutečně při daných počtech voličů mohl jevit velmi nepravděpodobným.

27. Předpoklady navrhovatele však nejsou správné. Pokud by všichni skutečně hlasovali jen pro celou kandidátní listinu, jak dle navrhovatele z volebních výsledků vyplývá, museli by všichni kandidáti též obdržet shodný počet hlasů. Tak tomu ale není, jak se podává též z výsledků zveřejněných na výše uvedených webových stránkách Českého statistického úřadu: Okrsek č. 2, volební strana č. 1 (OBČANSKÁ INICIATIVA ZDIBY) Kandidát Počet hlasů poř. č.příjmení, jméno, titulyabs.v %1Slavíková Eva JUDr.4327,482Wagnerová Lucie Mgr. MBA4006,923Chalupský Jaromír Mgr. Ph.D.4046,994Španielová Hana RNDr. Ph.D.4046,995Homolová Jitka Ing. Bc. Ph.D.4077,046Mareš Richard3946,827Smolík Ivan Ing.3866,688Urban Jan Ing. Mgr.3926,789Kotalík František JUDr.3876,7010Melgrová Lenka Ing.3756,4911Kučera Zbyněk Ing.3806,5812Dubnová Simona3716,4213Vůjtěchová Kateřina Ing.3616,2514Pavlíková Petra3526,0915Hnát Oldřich3305,71 Celkem: 5 775 100,00 Okrsek č. 2, volební strana č. 3 (Sd.fotbal–Zdiby,Veltěž,Přemyš.) Kandidát Počet hlasů poř. č.příjmení, jméno, titulyabs.v %1Tvrdý Jan1107,482Wachtl Luděk1127,613Straka David996,734Rejhonová Veronika996,735Lanc Robert966,536Jarolím Josef976,597Bulvas Pavel976,598Hanušová Marie1006,809Hvojník Stanislav966,5310Herda Štefan986,6611Kukal Tomáš966,5312Leška Karel986,6613Broučková Kateřina926,2514Zápotocká Jaroslava926,2515Pešek Vladimír885,98 Celkem: 1 470 100,00 28. Z výše uvedených dat lze zjistit maximální možný počet voličů, kteří mohli volit příslušnou volební stranu tzv. „jediným křížkem“ bez vyznačení kandidátů jiných stran. Ten je z logiky věci roven počtu hlasů, který získal nejméně úspěšný kandidát. Všechny hlasy, které získali ostatní kandidáti nad tento počet, musely být uděleny jiným způsobem hlasování, tj. označením jednotlivých kandidátů „malým křížkem“ nebo kombinací označení jedné volební strany „velkým křížkem“ a označení kandidátů na kandidátní listině jiné volební strany (volebních stran).

29. V okrsku č. 2 tedy celou volební stranu č. 1 navrhovatelem zmíněným způsobem mohlo volit maximálně 330 voličů, což odpovídá počtu hlasů, který získal nejméně úspěšný kandidát č.

15. Naopak nejúspěšnější kandidátka č. 1 získala 432 hlasů, tj. o 102 hlasů či 30,9 % více. Pokud jde o volební stranu č. 3, tu uvedeným způsobem v okrsku č. 2 mohlo volit maximálně 88 voličů, což odpovídá počtu hlasů, který získal nejméně úspěšný kandidát č.

15. Naopak nejúspěšnější kandidát č. 2 získal 112 hlasů, tj. o 24 hlasů či 23,5 % více.

30. Tyto údaje nijak zásadně nevybočují z hodnot zjištěných v okrsku č. 1 (nejméně úspěšný kandidát volební strany č. 1 tam získal 175 hlasů, nejúspěšnější 270 hlasů, tj. o 54,3 % více; u volební strany č. 3 pak stejné hodnoty činí 218, resp. 258 hlasů a 18,3 %).

31. Je tedy zřejmé, že dělitelnost počtu hlasů volebních stran č. 1 a 3 v okrsku č. 2 je čistě náhodná a není dána nějakým nestandardně četným způsobem hlasování pro celé kandidátní listiny. Oproti spekulaci navrhovatele ze zveřejněných výsledků vyplývá, že (minimálně) téměř čtvrtina z voličů, kteří nějakým způsobem podpořili volební stranu č. 1 nebo 3, tak učinila jiným způsobem, než označením celé kandidátní listiny.

32. Navrhovateli se tedy nepodařilo předestřít dostatečně významnou indicii, která by soud vedla k závěru o nutnosti přepočtení hlasů. Tou bezpochyby není ani rozdílný výsledek volebních stran v jednotlivých okrscích, neboť je zcela běžné, že voliči v různých okrscích mohou mít různé politické preference. Obecně může jít o důsledek rozdílného socio–ekonomického složení obyvatelstva, v daném případě může podstatnou roli hrát spíše výše zmíněná geografická oddělenost jednotlivých sídel (a rozdílné demografické složení, jak uvádějí odpůrci 2–10), která může implikovat též rozdílnou povahu či úroveň vztahů jejich obyvatel ke konkrétním kandidátům žijících v různých částech obce, popř. institucím, které reprezentují. V tomto kontextu za zmínku stojí též název volební strany č. 3, který ve zkráceném znění „Sd.fotbal–Zdiby,Veltěž,Přemyš.“ obsahuje název sídla Přemyšlení jen v neúplné podobě až na posledním místě a sídlo Brnky neobsahuje vůbec. Není vyloučeno, jak poukazuje též odpůrce 15, že již jen toto mohlo vést k výrazně slabšímu výsledku této volební strany v okrsku č. 2, který je právě z těchto dvou sídel složen. Uvedené statistické odchylky jsou tedy logicky vysvětlitelné. Za situace, kdy navrhovatel nepřednesl žádné jiné konkrétní tvrzení, jež by odůvodňovalo úvahu o tom, že by uvedené rozdíly mezi výsledky jednotlivých volebních stran v obou volebních okrscích, mohly být způsobeny např. pochybením volební komise při sčítání hlasů či jinou volební vadou, soud neshledal, že by namítané rozdíly ve volebních výsledcích mohly představovat zvláště významnou indicii zpochybňující vyhlášené výsledky voleb. Soud proto neshledal dostatečně závažné důvody k tomu, aby přistoupil k přepočítání odevzdaných hlasů, resp. posouzení jejich platnosti.

33. Soud proto zamítl návrh jako nedůvodný.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Obsah návrhu a vyjádření účastníků Posouzení věci soudem Splnění procesních podmínek Algoritmus přezkumu Úvahy soudu v projednávané věci