43 Af 16/2021– 46

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobkyně: J. B., IČO: X sídlem X zastoupena advokátem Mgr. Michalem Varmužou sídlem Kozinova 2, Šumperk proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2021, č. j. 13882/2021–900000–311, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Celní úřad pro Středočeský kraj rozhodnutím ze dne 6. 3. 2020, č. j. 36234–3/2020–610000–12, shledal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „zákon o hazardních hrách“), jehož se dopustila tím, že minimálně od 1. 5. 2018 do 22. 6. 2018 v provozovně Restaurace na Zastávce, na adrese Boleslavská 226, Bakov nad Jizerou (dále jen „provozovna“), prostřednictvím dvou technických zařízení typu Diamond Level provozovala hazardní hru bez vydaného povolení. Za spáchaný přestupek celní úřad žalobkyni uložil pokutu ve výši 100 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení. Současně žalobkyni uložil ochranné opatření spočívající v zabrání věci – finanční hotovosti, která byla přestupkem získána. Neznámému vlastníkovi technických zařízení pak uložila ochranné opatření spočívající v zabrání věci – dvou technických zařízení typu Diamond Level a celkem 7 klíčů od těchto zařízení.

2. Žalovaný shora označeným rozhodnutím (dál jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Ztotožnil se se závěry celního úřadu, že žalobkyně provozovala hazardní hru podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, aniž by k tomu měla příslušné povolení. Prostřednictvím technických zařízení Diamond Level lze nepochybně dosáhnout výhry zcela bez ohledu na znalosti a dovednosti hráče, přičemž způsob takové hry je založen na náhodě nebo neznámé okolnosti spočívající v četnosti a hodnotě bonusových otázek (tyto hráč nemůže ovlivnit). Hru je možné hrát také jako čistě vědomostní soutěž. I při tomto způsobu hry se však také vyskytuje prvek náhody nebo předem neznámé okolnosti. Existence „běžných“ a „bonusových“ otázek, stejně jako dvou banků a s nimi spojených modrých a zelených bodů, představuje jakousi analogii k výhře/prohře existující u klasických hracích automatů. Jediné body, které pro hráče mají reálný význam, jsou ty zelené, přičemž jejich generování je v drtivé míře závislé na četnosti „bonusových“ otázek. Jsou to totiž pouze zelené body, které lze triviálním způsobem proměnit zpět na kredit, a tedy na skutečnou výhru. Oproti tomu modré body pro hráče představují fakticky prohru, neboť jejich naprostá většina bude pro průměrného hráče nedobytná. I v případě vědomostní části hry Diamond Level je tak neznámou okolností četnost a hodnoty bonusových otázek, a to z celkového pohledu na hru. Tlačítko s funkcí „info“ nemá pro hráče reálný význam. Hodnota bezprostředně přicházející otázky je totiž pro hráče předem předvídatelná, neboť ví, že ve většině případů obdrží „běžnou“ otázku. Jedinou informací, kterou může být hráč překvapen, je informace o přicházející „bonusové“ otázce. Taková informace však nebude důvodem pro ukončení hry, ale naopak motivací pro pokračování. Pokuta ve výši cca 0,2 % zákonné sazby byla podle žalovaného stanovena zcela přiléhavě. Daná sankce nemá pro žalobkyni likvidační účinky. Žalovaný konstatoval, že odpovědnost za delikt je objektivní a nebyly dány důvody pro liberaci.

3. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, eventuálně moderace výše pokuty. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítá, že hra Diamond Level nenaplňuje zákonné definiční znaky hazardní hry. Žalobkyně dále popisuje funkci tzv. bonusové otázky a tlačítka Info ve hře. Má za to, že správní orgány nesprávně hodnotily jejich význam pro charakter hry. Z pohledu soutěžícího nelze ve hře shledat náhodu nebo neznámou skutečnost ve smyslu § 3 zákona o hazardních hrách, což žalobkyně dokládá početnou judikaturou správních soudů ve spojení s pravidly hry. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením tzv. otázky poslední záchrany Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“).

5. Správní orgány podle žalobkyně nesprávně posoudily principy hry z hlediska náhody. Oproti předchozím typům soutěže neexistují dílčí prohry, které byly podle judikatury (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2018, č. j. 22 Af 19/2015 – 150, rozsudek NSS ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018 – 32) prvkem náhody. V každém kole je hodnota otázky vždy minimálně o 10 % a minimálně o 1 Kč vyšší než hodnota vkladu do soutěžního kola. I kdyby soutěžícímu nebyly nabídnuty žádné otázky s vyšším než 10% navýšením, platí, že pokud odpoví soutěžící správně na otázky v průběhu soutěže a zvládne celou soutěž včetně soutěží v Banku otázek a Diamond Level Banku, pak vždy získá minimálně o 10 % více, než do soutěže vložil. V případě úplné prohry má soutěžící k dispozici otázku poslední záchrany, kde při správné odpovědi může získat 105 % původního vkladu. Tím je zaručena návratnost vkladu na základě znalostí. Situaci, kdy soutěžící musí vybrat odpověď z 10 možností, nelze považovat za akt náhody. Interval deseti sekund pro odpověď je nastaven zcela záměrně – umožňuje během 2–3 sekund přečtení otázky a pokud soutěžící zná správnou odpověď, během zbývajících 7 sekund bez problémů vybere a zvolí správnou odpověď. Žalobkyně nesouhlasí s názorem NSS (rozsudky ze dne 20. 11. 2020, č. j. 5 As 379/2019 – 51, a ze dne 27. 4. 2020, č. j. 1 As 429/2019 – 22), že nastavení otázky poslední záchrany představuje prvek náhody a obsáhle se závěry vyslovenými v těchto rozsudcích polemizuje. Delší časový úsek by soutěžícímu umožnil odpověď vyhledat např. přes mobil na internetu (za použití technologie hlasového vyhledávání). K tomu žalobkyně předkládá k důkazu znalecký posudek č. 161/2020 znalce oboru elektronika, specializace mobilní telefony Václava Černého a poukazuje též na skutečnost, že v „nejznámější vědomostní soutěži“ AZ Kvíz má soutěžící na odpověď časový limit 5 sekund, a to bez nabídnutých možností odpovědi (žalobkyně přitom navrhuje pravidla soutěže AZ Kvíz k důkazu). Podle žalobkyně NSS účelově přehlíží a ignoruje skutečnosti a důkazy, které vyvracejí jeho úvahy ve vztahu k otázce poslední záchrany. 6. „Bonusové“ výherní otázky jsou do soutěže vloženy, aby soutěžícímu daly možnost lépe zhodnotit vklad a zejména aby kompenzovaly eventuálně skutečnost, že soutěžící neodpoví na některé otázky správně. Četnost bonusových otázek není neznámou okolností (náhodou) – pokud soutěžící zvládne všechny otázky, vždy vyhraje více, než do soutěže vložil. Pokud soutěžící chce získat celou možnou výhru v soutěži (ze všech soutěžních kol, která si koupil a která si případně odložil do banků), musí úspěšně zvládnout oba banky, kde získání výhry v nich odložené stále závisí na znalostech a dovednostech soutěžícího.

7. Nepřezkoumatelný je závěr celních orgánů, že se žalobkyně dopustila provozování tzv. technické hazardní hry podle § 3 odst. 1 a 2 písm. e) zákona o hazardních hrách. Skutková zjištění neodpovídají § 42 a § 50 zákona o hazardních hrách, o čemž svědčí srovnání pravidel hry Diamond Level s klasickým výherním automatem a znalecký posudek Ústavu súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline ze dne 4. 12. 2017, č. 02/2018/ČR (dále jen „znalecký posudek univerzity“).

8. Žalobkyně dále namítá, že je vyloučena i její odpovědnost za přestupek, neboť vycházela ze sdělení společnosti DP&K–CZQ s. r. o. (dále jen „DP&K“) a z praxe celní správy, která v rámci kontrol v roce 2017 konstatovala přítomnosti zařízení iStars a Diamond Level, nicméně ve vztahu k jejich provozu nikomu nic nevytkla. Žalobkyně navrhuje, aby soud od celního úřadu i všech ostatních celních úřadů v České republice vyžádal protokoly o kontrolách z roku 2017, při nichž byla zjištěna i zařízení iStars a Diamond Level. V případě, že by soud hodnotil zařízení Diamond Level jako hazardní hru, navrhuje žalobkyně moderaci pokuty. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že žalobkyně byla v průběhu odvolacího řízení nečinná. Podala jen blanketní odvolání, které nedoplnila ani ve stanovené lhůtě. Žalovaný proto přezkoumal soulad prvostupňového rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy a v celém rozsahu. Zabýval se též otázkou, zda se celní úřad vypořádal s námitkami žalobkyně, jakož i důkazními návrhy vznesenými v průběhu řízení. Rozhodující pro posouzení hry provozované žalobkyní je její charakter zjištěný při kontrole, tj. jak se toto technické zařízení jeví jeho hráči – průměrnému spotřebiteli. Okolnost, že hru Diamond Level lze „hrát i jinak“ (tj. jak nyní soudu předestírá žalobkyně), nemá vliv na zjištěný stav věci a charakter hry.

10. Závěr, podle kterého je hra Diamond Level technickou hazardní hrou ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 písm. e) zákona o hazardních hrách nijak nekoliduje s § 42 či § 50 téhož zákona. Tato ustanovení totiž nestanoví, že technickou hrou mohou být pouze válcové hry. Žalobkyně evidentně pomíjí skutečnost, že výčet druhů technických her v § 42 odst. 1 zákona o hazardních hrách je pouze demonstrativní. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že by hra Diamond Level byla klasickou válcovou hrou, naplňuje však zákonné znaky technické hry. Důkazní návrhy směřující k prokázání skutečnosti, že daná hra není válcovou hrou, jsou proto podle žalovaného nadbytečné. Rozhodnutí správních orgánů jsou vystavěna na dostatečných skutkových zjištěních celního úřadu. Z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že návratnost sázky vložené do hry se nezaručuje a o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Též další důkazní návrhy považuje žalovaný za nadbytečné. Je třeba vyjít z toho, jak hra působí na průměrného hráče, nikoli na osobu odborně nadanou – znalce. Pravidla soutěže AZ kvíz se týkají jiné soutěže než Diamond Level. K požadavku na vyžádání protokolů o kontrolách v roce 2017 žalovaný uvádí, že i kdyby byly shromážděny, nemohla skutečnost, že celní orgány (chybně) nepovažovaly v roce 2017 technická zařízení Diamond Level za hazardní hru, u žalobkyně oprávněně vyvolat legitimní očekávání, že i v jejím případě na sklonku roku 2018 budou posouzena jako nehazardní.

11. Žalovaný konstatoval, že hry Diamond Level jsou hazardní hrou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, což bylo v řízení dostatečně prokázáno. Jde–li o prvek náhody, žalovaný zdůraznil, že je třeba jej vykládat nikoli k jakékoli určité sekvenci hry, ale vždy ke hře jako celku. K posouzení hry jako hazardní postačí pouhý dílčí vliv náhody či neznámé okolnosti na výhru či prohru. Žalobkyně nenaplnila podmínky pro možnou liberaci (žalovaný přitom poukázal na s. 12 odst. 4 napadeného rozhodnutí, kde se otázkou liberace zabýval).

12. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 13. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou.

14. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

15. Soud rozhodl o žalobě v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání; účastníci řízení udělili souhlas implicite, neboť na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nesdělili, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 16. Dne 22. 6. 2018 provedl celní úřad kontrolu v provozovně žalobkyně, při níž zjistil, že se zde nachází dvě technická zařízení typu Diamond Level (dále jen „zařízení“). K výzvě celního úřadu k předložení dokumentů a povolení k zařízením předložila pracovnice provozovny (servírka) pouze interní doklad pro vyúčtování nájemného podle smlouvy č. 2016/BEAD, podle nějž společnost DP&K CZQ s.r.o. vyplatila žalobkyni za období od 1. 5. 2018 do 1. 6. 2018 nájemné ve výši 13 668 Kč. V rámci kontroly provedl celní úřad na zařízení zkušební hru, jejíž průběh zaznamenal do protokolu ze dne 18. 7. 2018. Z provedené zkoušky byl rovněž pořízen audiovizuální záznam, který je součástí správního spisu. Pracovnice provozovny při podání vysvětlení hlídce sdělila, že žalobkyně je provozovatelem dané provozovny a vybírá hotovost ze zařízení. Klíče k zařízení má žalobkyně, obsluha má jen klíče k vyplácení výher. Případnou výhru hráčům vyplácí obsluha z tržby. Ve vyjádření ze dne 28. 11. 2018 žalobkyně uvedla, že není vlastníkem ani nájemcem zařízení. Zařízení v její provozovně umístila společnost DP&K na základě nájemní smlouvy.

17. Oznámením ze dne 11. 4. 2019 celní úřad se žalobkyní zahájil řízení o přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách spočívajícím v porušení zákazu provozování hazardních her bez povolení ve smyslu § 7 odst. 2 písm. b) téhož zákona.

18. V rozsáhlém vyjádření ze dne 23. 4. 2019, jež obsahuje obdobné argumenty jako žaloba, žalobkyně mimo jiné namítla, že nikdy nebyla provozovatelem zařízení se soutěžemi Diamond Level. Zdůraznila, že dané soutěže nejsou hazardními hrami, což dokazuje rozbor pravidel hry. V průběhu přestupkového řízení žalobkyně mimo jiné předložila pravidla hry Diamond Level, několik protokolů o kontrolách provedených v roce 2017 a 2018 celními úřady v různých krajích České republiky a znalecký posudek univerzity.

19. Při ústním jednání dne 28. 8. 2019 vypověděla pracovnice provozovny (přítomná při kontrole dne 22. 6. 2018), že vyplácela výhry ze zařízení. Výplata peněz probíhala z tržby. Žalobkyně jí vysvětlila, jak vyplácet výhry. Bezpečnostní schránky zařízení s hotovostí asi vybírala žalobkyně, která od nich měla klíče. Tržbu včetně peněz ze zařízení zaměstnankyně předávala žalobkyni.

20. Dne 6. 3. 2020 celní úřad vydal prvostupňové rozhodnutí, jímž uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách, jehož se dopustila jednáním popsaným v bodu 1 tohoto rozsudku. V odůvodnění celní úřad podrobně popsal princip fungování soutěže Diamond Level (srov. s. 5 – 7). Jejím účelem je zastřít skutečnost, že se jedná o klasický herní automat. Tam, kde klasické hrací automaty pracují s alternativami prohra/výhra, pracuje zařízení Diamond Level s alternativami běžná otázka/bonusová otázka a dvěma typy banků, resp. modrými a zelenými body, přičemž modré body jsou pro hráče vždy nevýhodné a zelené výhodné. Při „prohře“ dochází ke generování běžné otázky, jejíž většina hodnoty je tvořena modrými body, zatímco při „výhře“ dochází ke generování bonusové otázky, jejíž celková hodnota, která odpovídá několikanásobku sázky, je zcela tvořena zelenými body. Princip hry Diamond Level se na první pohled jeví pro hráče jako výhodný, neboť při vyčerpání kreditu je kombinovaná bodová hodnota obou banků vždy vyšší než počáteční vklad. Je proto nutné se blíže věnovat oběma bankům, resp. způsobu, jakým lze modré a zelené body proměnit zpět na kredit, neboť pro hráče by bylo zcela nepodstatné, pokud by měl v banku nahromaděny tisíce bodů, jejichž drtivou většinu by mu však herní systém prakticky neumožnil přeměnit zpět na kredit.

21. Celní úřad konstatoval, že právě tímto způsobem funguje tzv. soutěž Diamond level, která slouží k převodu modrých bodů zpět na kredit. Chce–li hráč přeměnit na kredit celou hodnotu Diamond Banku, musí pětkrát za sebou správně odpovědět na položenou otázku, přičemž volit musí ze stále většího množství odpovědí, to vše během krátkého časového limitu. Samy otázky přitom bývají mnohdy až absurdně složité, a pro běžného hráče tudíž nezodpověditelné. V prvním kole tak má hráč možnost narazit např. na otázku ve znění, „Kolik branek na konto si připsal v sezóně 1981–1982 kanadský hokejista Wayne Gretzky?“, s možnostmi „92“ a „86“. V druhém kole je pak možno setkat se s otázkou ve znění, „Kdy byla objevena planetka Armida?“, s možnostmi „13. října 1879“, „24. srpna 1903“, „3. září 1902“ a „4. listopadu 1894“. Neexistují přitom žádné záchytné body, které by hráči umožnili „zachránit“ alespoň část výhry v případě, že by na otázku odpověděl špatně. Ačkoliv je tedy pravdou, že uvedený herní mód je čistě vědomostní, tj. správné zodpovězení otázky je plně v dispozici soutěžícího, bude průměrný hráč až příliš často odkázán pouze na tipování, které mu umožní pouze jistou statistickou šanci na správnou odpověď, která však bude kvůli množícímu se počtu možných odpovědí kolo od kola nižší. V praxi tak hráč na kredit přemění přinejlepším pouze malou, nepodstatnou část modrých bodů nebo v některém z kol odpoví špatně a o celou hodnotu Diamond Banku přijde. Šance na přeměnu všech modrých bodů na kredit je tedy sice teoreticky možná, nicméně z hlediska průměrného hráče a jeho znalostí zcela iluzorní. Přeměnu zelených bodů na kredit pak umožňuje tzv. Banka otázek. Zde má hráč buď možnost postupně odpovídat na naakumulované otázky, které během předchozí hry ignoroval, nebo tyto otázky přeměnit do otázky jediné, která mu v případě správné odpovědi přesune celou hodnotu Banku zpět do kreditu. Z hlediska hráče je přitom tato možnost vždy výhodnější, zvláště když má možnost využít nápovědu, která mu ve většině případů ukáže správnou odpověď. Na odpověď má přitom hráč v porovnání se soutěží Diamond level až enormní množství času – 120 vteřin.

22. Celní úřad se vyjádřil též k tlačítku INFO, které umožňuje nahlédnout na bodovou hodnotu bezprostředně přicházející otázky. Tato informace však podle celního úřadu nemá pro hráče reálný význam. Hodnota bezprostředně přicházející otázky je totiž pro hráče předem předvídatelná, neboť ten ví, že ve většině případů obdrží „běžnou otázku“, jejíž hodnota je přímo odvislá od vložené sázky, tedy od volby hráče. Jedinou informací, kterou tak hráč může být překvapen, je informace o přicházející „bonusové otázce“, resp. o její výši, kterou si hráč naopak odvodit nedokáže. Taková informace však pro něj nebude důvodem pro ukončení hry, ale naopak motivací v jejím pokračování.

23. K tzv. otázce poslední záchrany či poslední otázce, která dle žalobkyně zaručuje možnost návratu vložené částky, celní úřad podotkl, že o absolutní nenávratnosti nelze hovořit ani u klasických hracích automatů. Jinými slovy, pokud by u těchto zařízení existovala absolutní nenávratnost vkladu – tj. hráč by měl zaručeno, že o všechny své peníze přijde –, nikdo by na nich nehrál. Nicméně právě naopak se hráči hazardních her účastní právě proto, že existuje reálná šance mnohonásobně rozmnožit vložený vklad. Pod touto optikou představuje otázka poslední záchrany hráči toliko způsob, jakým se hráč může „na poslední chvíli“ navrátit do hry. Ačkoliv je pravdou, že správná odpověď jednorázově rozmnoží hráčův vložený vklad o 5 %, neúčastní se hráči hazardních her primárně proto, aby rozmnožili svůj vklad o relativně zanedbatelnou částku, nýbrž proto, aby tento vklad rozmnožili třeba i o 400 % a víc. Sama otázka poslední záchrany přitom není pro zodpovězení otázky relevantní, neboť podstata hazardu Diamond Level spočívá v principu přidělování bodové hodnoty otázkám a způsobu, jakým fungují oba banky. Celní úřad dodal, že otázka poslední záchrany bývá velmi obtížná – během prováděné kontroly dostali členové kontrolní skupiny otázku ve znění: „V Ostravě byl popraven Slavomír Kratochvíl za rozšiřování protirakouských letáků ve kterém měsíci?“, kde s výjimkou srpna a září může hráč volit mezi zbývajícími deseti kalendářními měsíci – to vše během 10 vteřin. Podobně jako v tzv. soutěži Diamond level tak bude průměrný hráč až příliš často odkázán na tipování, které mu, aniž by prokázal jakékoliv skutečné znalosti, poskytne pouze statistickou šanci 10 % na správnou odpověď.

24. Celní úřad proto shrnul, že bez vložení sázky nelze hru Diamond Level vůbec zahájit, že návratnost této sázky se nezaručuje a že o výhře rozhoduje z pohledu hráče o výhře náhoda nebo neznámá okolnost, a že tedy tato hra naplňuje definici hazardní hry podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

25. Celní úřad neshledal ani naplnění podmínek pro liberaci. Žalobkyně podle něj ignorovala indicie, které existovaly minimálně od roku 2014 ani neprojevila požadovanou bdělost, nýbrž naopak sama aktivně – patrně z vidiny snadného zisku – vytvářela podmínky pro to, aby zařízení do své provozovny umístila. Celní úřad pak poukázal na skutečnost, že zařízení Diamond Level již od pohledu vyhlíží jako klasický hrací automat, a to nejenom svým zevnějškem (kabinetem), ale i samotnou na něm nainstalovanou hrou (soutěž s vizualizací), kde se, díky typickým symbolům a zvukovým projevům, srovnání s klasickými hracími automaty přímo nabízí.

26. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí neodůvodněné odvolání, které na výzvu celního úřadu nedoplnila.

27. Dne 26. 3. 2021 žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí. Posouzení žaloby 28. Soud předesílá, že povahou soutěže Diamond Level jako hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2021, č. j. 31 Af 32/2020 – 140, a rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2022, č. j. 1 As 335/2021 – 67). V posuzované věci soud neshledal žádný důvod, aby se odchýlil od nosných závěrů, na nichž jsou citované rozsudky založeny.

29. Soud dále podotýká, že ačkoliv je podaná žaloba obsáhlá, žalobkyně v ní ve vztahu k povaze soutěže v zásadě uplatnila zkrácenou verzi argumentace z vyjádření ze dne 23. 4. 2019, přičemž s prvostupňovým rozhodnutím již nijak nepolemizovala, jelikož podala jen blanketní odvolání. Jak nicméně vysvětlil rozšířený senát v usnesení ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015 – 71, č. 3577/2017 Sb. NSS, skutečnost, že obviněný z přestupku byl v řízení před správními orgány zčásti či zcela pasivní, automaticky neznamená, že jeho tvrzení zpochybňující zjištěný skutkový a právní stav a jim odpovídající důkazní návrhy, které jako žalobce poprvé uplatnil až v řízení před soudem, jsou bez dalšího nepřípustné. V rámci přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 s. ř. s., je soud povinen zkoumat, zda správní orgány bez ohledu na způsob obhajoby obviněného v řízení o přestupku dostály své povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (§ 3 správního řádu). Soud již na tomto místě předesílá, že v projednávané věci správní orgány stav věci zjistily dostatečně a v takovém rozsahu, který byl plně dostačující pro uznání žalobkyně vinnou ze spáchání shora popsaného přestupku. Vypořádaly se též přezkoumatelně se všemi námitkami a důkazními návrhy, které žalobkyně v průběhu správního řízení uplatnila. Není současně úlohou soudu, aby opakovaně vysvětloval důvody, pro které byla argumentace žalobkyně shledána lichou, mylnou či vyvrácenou, pokud závěry správních orgánů v tomto směru obstojí (srov. např. rozsudek NSS ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/2013 – 128, bod 16). Ztotožní–li se proto soud při posouzení žalobních námitek se závěry orgánů celní správy, bude na ně pouze odkazovat, případně je stručně zrekapituluje.

30. Podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách „[h]azardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

31. Podle § 42 odst. 1 zákona o hazardních hrách se technickou hrou rozumí „hazardní hra provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím“, zejména pak válcová hra, elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky. Přičemž technickým zařízením se dle § 42 odst. 3 téhož zákona chápe „funkčně nedělitelné a programově řízené mechanické, elektromechanické, elektronické nebo jiné podobné technické zařízení přímo obsluhované sázejícím“ 32. Z § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách tedy vyplývá, že mezi definiční znaky hazardní hry patří: a) prvek sázky vložené sázejícím, b) prvek nezaručené návratnosti vložené sázky, a c) prvek náhody nebo neznámé okolnosti, který rozhoduje o výhře nebo prohře.

33. Stran splnění první podmínky, tj. sázky vložené sázejícím, není mezi žalobkyní a žalovaným sporu. Spornými však jsou následující dvě podmínky, tedy prvek nezaručené návratnosti a prvek náhody.

34. Nejvyšší správní soud se k posuzování prvku náhody u hazardních her vyjádřil například v rozsudku ze dne 17. 10. 2018, č. j. 1 As 136/2018 – 32, ve kterém vyslovil, že „[ú]kolem správních orgánů bylo, zjednodušeně řečeno, posoudit, jak se tato technická zařízení projevují „navenek“, tedy jakým způsobem hra probíhá a zda je průběh hry takový, že je v něm přítomen prvek náhody. Z tohoto pohledu je proto podružné, jakým softwarem jsou technická zařízení vybavena a jak tento software funguje. (…) Pro posouzení přítomnosti prvku náhody je však rozhodující, jaký je průběh hry z pohledu jejího účastníka, tedy zda je při hraní přítomna nějaká jemu neznámá okolnost, kterou nemůže ovlivnit a která má vliv na výhru nebo prohru“ (zvýraznění doplněno; právě citovaný judikát se sice vztahuje k předešlé právní úpravě, tj. zákonu č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je však aplikovatelný též na posuzovaný případ, na který dopadá zákon o hazardních hrách, jelikož požadavek existence prvku náhody zůstal zachován i ve stávající právní úpravě). Důvodová zpráva k zákonu o hazardních hrách pak k prvku náhody nebo neznámé okolnosti blíže uvádí: „Prvek náhody nebo neznámé okolnosti musí být u hazardní hry zastoupen výlučně nebo zčásti, kdy se tak na výhře nebo prohře mohou podílet v určité míře i jiné okolnosti, jež má sázející možnost prostřednictvím své osoby ovlivnit. Náhoda nemusí být v hazardní hře zastoupena ve většinovém podílu, ale její podíl musí mít určitou váhu (není zanedbatelný) a musí ovlivňovat výsledek hry. Účelem tohoto zákona je ochrana sázejícího, a proto je nutno prvek náhody (tedy jeho míru zastoupení) vnímat právě z pohledu sázejícího (hráče). Z hlediska toho, jaký podíl na naději potencionální výhry mají náhodné procesy na straně jedné a znalosti nebo dovednosti sázejícího na straně druhé, rozlišujeme: hry založené na náhodném procesu, hry založené na náhodném procesu ovlivněném znalostmi či dovednostmi a hry založené na kombinaci náhody a znalosti či dovednosti. Předmětem úpravy jsou tak i hazardní hry, které jsou založeny na kombinaci náhodného a znalostního či dovednostního principu. Úprava obsažená v tomto zákoně tak nedopadá na čistě vědomostní a znalostní hry, u nichž se na jejich výsledku jakkoliv nepodílí prvek náhody“ (zvýraznění doplněno).

35. Vzhledem k tomu, že pravidla hry nebyla mezi účastníky řízení sporná, soud na tomto místě nebude zevrubně rozebírat principy fungování hry Diamond Level a jednotlivých banků, jejichž rozbor již správně a dopodrobna učinily správní orgány (srov. strany 5–10 prvostupňového rozhodnutí a strany 7–11 napadeného rozhodnutí, potažmo videozáznamy, ze kterých rozhodnutí správních orgánů vycházela).

36. Pro zodpovězení nyní posuzované otázky existence prvku náhody nebo neznámé skutečnosti jsou podstatné následující skutečnosti.

37. Pro hru Diamond Level platí, že po zakoupení otázky za sázku ve výši 5 Kč se tato částka strhne z vloženého kreditu a na displeji se hráči zobrazí otázka s formátem odpovědi ANO–NE. Na otázku se hráč může pokusit odpovědět ve stanoveném časovém limitu, nebo na ni nemusí nijak reagovat (marné uplynutí časového limitu), popř. ji může ignorovat stisknutím tlačítka Otázka, aniž by čekal na vypršení časového limitu. V případě, že se hráč rozhodne na otázky odpovídat a odpoví na ně správně, částka se mu připíše zpět do kreditu. Pokud hráč odpoví na otázku špatně, částku ztrácí. Pokud na otázku v časovém limitu nijak neodpoví nebo ji ignoruje stisknutím tlačítka Otázka, hodnota otázky se rozdělí a připíše do „Banku“ a „Diamond banku“. Bodová hodnota „základní“ otázky je o 10 % vyšší než hodnota vkladu (resp. o 20 % vyšší v případě vkladu 5 Kč). Vedle „základních“ otázek hra Diamond Level náhodně (z pohledu hráče) generuje rovněž „bonusové“ otázky, které mají podstatně větší hodnotu než otázky základní. Tato bonusová hodnota se v případě nezodpovězení otázky hráči připíše v celé výši do Banku, v případě správné odpovědi se mu připíše zpět do kreditu. Po vyčerpání kreditu může hráč soutěžit jak o „Bank“, tak o „Diamond bank“. Pokud hráč neuspěje ani v jedné této soutěži, pak je mu nabídnuta ještě „otázka poslední záchrany“ v hodnotě 105 % původně vložené částky.

38. Soud shodně se správními orgány považuje za náhodu, tedy předem neznámou okolnost ovlivňující výhru či prohru, právě proces generování výše uvedených bonusových otázek. Četnost a hodnota těchto otázek u obou soutěží totiž představuje z pohledu soutěžícího náhodnou, předem neznámou okolnost, která ve výsledku rozhoduje o výhře nebo prohře celé soutěže. Bonusová hodnota těchto otázek může mnohonásobně přesáhnout výši vkladu na jednotlivou hru a z pohledu hráče tedy působí jejich pouhé získávání (bez rozdílu, zda je následně zodpovězena, nebo nezodpovězena) jako jeden z hlavních motivů pro zakoupení dalšího kola.

39. Soud pak k námitkám žalobkyně ohledně vědomostního charakteru hry připouští, že soutěž umožňuje i aktivní způsob hry spočívající v zodpovídání jednotlivých otázek, přičemž takovým způsobem lze teoreticky výhry dosáhnout. Prakticky však takové případy nebudou příliš časté, a to zejména s ohledem na tipovací charakter podstatné části otázek v kombinaci s velmi omezeným časovým limitem pro jejich zodpovězení. Bude tak spíše otázkou „štěstí“ než „znalostí“ soutěžícího, pokud se mu nastíněným aktivním způsobem hry podaří v soutěži Diamond Level uspět a vyhrát. Vzhledem k právě uvedenému lze tedy důvodně předpokládat, že běžný hráč bude veškeré otázky a úkoly ignorovat očekávaje příchod bonusové otázky.

40. Na právě uvedených závěrech přitom nemůže ničeho změnit ani odkaz žalobkyně na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017, č. j. 57 Af 23/2016 – 72. Závěry tohoto rozsudku se totiž týkaly odlišného typu soutěží fungujících na jiném principu než výše popsané hry; nedopadají tedy na nyní posuzovaný případ. Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že v odkazovaném rozsudku krajský soud sice dospěl k závěru, že dílčí část soutěže sestávající z procesu pokládání otázek a vyhodnocení odpovědi nenaplňuje definici náhody, avšak jiné části soutěže definici náhody naplňovaly. Z toho důvodu byla v tomto rozsudku posuzovaná soutěž posouzena jako loterie a jiná podobná hra ve smyslu dříve platné právní úpravy (viz výše).

41. V této souvislosti považuje soud za vhodné odkázat i na nález Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 4072/17, v němž se zmiňuje, že „lze uvést příklad abdukce podle známého anglického rčení o něčem, co se projevuje jako kachna, tak jí také zpravidla bude (If it looks like a duck, swims like a duck, and quacks like a duck, then it probably is a duck).“ Tuto triviálně znějící poučku přitom lze beze zbytku aplikovat i na nyní posuzovaný případ. Zařízení Diamond Level totiž vypadá jako výherní automat, chová se jako výherní automat a intuitivním způsobem umožňuje hazardní hru jako výherní automat (k tomu viz videozáznamy a fotodokumentace založená ve správním spise). Skutečnost, že jejich výrobce je v účelové snaze vyhnout se regulaci hazardních her doplnil o některé nehazardní prvky, přitom na tomto závěru nemůže nic změnit, neboť jejich primární využití je nadále veskrze totožné jako u výherních automatů, a to z hlediska jejich zákazníků i provozovatelů. Hazardní způsob hry přitom není jen možný, nýbrž s ohledem na výše uvedené je nutné mít za to, že jde o způsob nejpřirozenější, a tedy velmi pravděpodobně volený naprostou většinou hráčů. Výše uvedené platí i přesto, že grafické pozadí her ve skutečnosti nemá vliv na průběh hry (shodně viz rozsudek NSS ze dne 25. 1. 2022, č. j. 4 As 288/2021 – 111).

42. Nutno zdůraznit, že správní orgány při posuzování zařízení nikterak nezpochybňovaly, že před vsazením na další otázku lze pod tlačítkem Info nahlédnout na její hodnotu a v tomto okamžiku ze hry případně vystoupit (viz videozáznam zkušební hry provedené Celním úřadem pro Zlínský kraj či s. 10 napadeného rozhodnutí a s. 8 prvostupňového rozhodnutí). Tato skutečnost však nemá na závěr ohledně existence prvku náhody v herním procesu, tak jak byl nastíněn výše, žádný vliv. Náhodný proces generování bonusových otázek, tak jak byl demonstrován výše, je totiž v případě soutěže přítomen bez ohledu na informace poskytnuté pod tlačítkem Info, které sdělují hráči pouze hodnotu následující otázky, a nezbavují tak hráče „naděje“, že v některém z dalších kol „přijde“ bonusová otázka. Soud se v tomto ohledu plně ztotožňuje s názorem správních orgánů, podle nichž je pro hráče informace, že následovat bude „běžná“ otázka v zásadě bezpředmětná (neboť většina otázek je běžných), naopak informace, že následovat bude „bonusová“ otázka hráče jen motivuje k dalšímu pokračování v hazardní hře.

43. Důvodnou soud neshledal ani námitku nepřípadné aplikace závěrů rozsudku NSS č. j. 1 As 136/2018 – 32 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 19/2015 – 150 ve věci žalobkyně. Je pravdou, že dané rozsudky se zabývaly posouzením jiných typů soutěží (starších verzí tzv. kvízomatů) jako hazardních her, u nichž byl prvek náhody shledán ve způsobu přidělování hodnot jednotlivým otázkám. Z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů je však zjevné, že ve věci žalobkyně při posuzování prvku existence náhody vycházely ze skutkových zjištění učiněných ve vztahu k zařízením typu Diamond Level, u nichž identifikovaly prvek náhody v jiných okolnostech (stručně řečeno zejména v náhodném generování tzv. „bonusových“ otázek, v podrobnostech viz výše). Z citovaného rozsudku č. j. 1 As 136/2018 – 32 aplikovaly toliko obecné závěry týkající se způsobu, jakým má být posuzována přítomnost prvku náhody (srov. zejména s. 9 rozhodnutí celního úřadu). Zdůraznily, že předmětem posuzování nemá být hardwarové či softwarové vybavení zařízení, ale otázka, jak se tato zařízení projevují „navenek“, tedy jakým způsobem hra probíhá a zda je průběh hry takový, že je v něm přítomen prvek náhody. Pokud tedy celní orgány v dané věci postupovaly v souladu s těmito obecnými východisky (která žalobkyně nezpochybňuje), nelze jim v tomto ohledu nic vytknout.

44. Soud neshledal důvodnou námitku, že u soutěže Diamond Level není splněn prvek nezaručené návratnosti vložené sázky ani náhody, jelikož soutěžící má v případě úplné prohry k dispozici navíc tzv. otázku poslední záchrany, jejímž zodpovězením lze získat zpět 105 % původního vkladu. Soud se ztotožňuje se závěry správních orgánů (srov. strany 9–10 prvostupňového rozhodnutí), že existence otázky poslední záchrany nemůže na posouzení hry Diamond Level jako hazardní nic změnit. Hazardní prvek spočívá již v předchozí nepominutelné fázi hry, která předchází fázi vyzývající k zodpovězení jedné otázky, při níž hráč volí v časovém limitu 10 vteřin mezi 10 odpověďmi. K jejímu zodpovězení se totiž hráč dostane až v případě, kdy nemá dostatečný kredit pro další hraní hry a neuspěje ani v soutěžích Diamond Bank a Bance otázek.

45. V zásadě se tak jedná pouze o způsob, jak hráče navrátit zpět do první fáze hry, jejíž výsledek závisí na náhodě, resp. neznámé okolnosti. I ve vztahu k otázce poslední záchrany správní orgány vyšly ze zjištěných skutkových okolností a nepřebíraly mechanicky závěry vyslovené soudy ve vztahu k jiným typům her, jak namítá žalobkyně. Polemiku žalobkyně se závěry NSS vztahujícími se k otázce poslední záchrany vyslovenými v rozsudcích č. j. 5 As 379/2019 – 51 a č. j. 1 As 429/2019 – 22, je nutno odmítnout jako bezpředmětnou. Jak totiž uvádí sama žalobkyně, dané rozsudky se týkaly jiných typů soutěží. Současně není úkolem soudu v nynějším řízení zabývat se tím, zda NSS v daných rozsudcích „překročil možnost posouzení skutkového stavu volní úvahou“, jak namítá žalobkyně.

46. Soud konstatuje, že i přes existenci tzv. otázky poslední záchrany platí, že návratnost sázek u posuzované soutěže není zaručena. Pokud hráč špatně odpoví na otázku nebo nesplní úkol, sázku prohraje (a jeho počáteční vklad se sníží). Hráč o svůj vklad přijde i v případě, že neodpoví správně na tzv. otázku poslední záchrany. Stejně tak ukončí–li hru v jejím průběhu, bude mu vyplacena toliko zbývající část vkladu. U posuzované soutěže je tak bezesporu splněn i další definiční znak hazardní hry, a to prvek nezaručené návratnosti vložené sázky. Aby se totiž dalo hovořit o „návratnosti sázky“, musela by být 100% návratnost sázky zaručena u každé varianty hry, která může nastat. Tak tomu však u posuzované soutěže není.

47. Tyto závěry nemůže zvrátit žalobkyní poukazovaný posudek znalce týkající se otázky potřebného času k nalezení odpovědi na otázku poslední záchrany pomocí mobilního telefonu, neboť se nijak nedotýká pro tuto věc rozhodné otázky, tj. naplnění obligatorních prvků hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Nelze pak akceptovat ani příměr otázky poslední záchrany k vědomostní televizní soutěži AZ KVÍZ, která není hazardní hrou ve smyslu § 3 zákona o hazardních hrách, neboť postrádá prvek vložení sázky. Z uvedeného důvodu proto soud nepřistoupil k provedení navrhovaného důkazu tímto znaleckým posudkem ani pravidly televizní soutěže AZ KVÍZ.

48. S ohledem na výše uvedené proto soud uzavírá (ve shodě se závěry rozhodnutí správních orgánů), že posuzovaná hra Diamond Level naplňuje definiční znaky hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách.

49. Namítá–li žalobkyně, že správní orgány přezkoumatelně nevysvětlily, proč se v dané věci měla žalobkyně dopustit provozování tzv. technické hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 2 písm. e) zákona o hazardních hrách, je nutno konstatovat, že výrok rozhodnutí celního úřadu, na který upozorňuje žalobkyně, odkaz na toto ustanovení vůbec neobsahuje. Žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách, podle nějž se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru. Skutková podstata tohoto přestupku tedy nemíří proti konkrétnímu typu hazardních her (zde tedy na hry technické), nýbrž obecně zakazuje provozování hazardních her v rozporu s § 7 odst. 2 zákona o hazardních hrách. Jelikož tedy v projednávané věci není pochyb o tom, že hra Diamond Level je hazardní hrou, je z hlediska naplnění skutkové podstaty přestupku irelevantní, zda se jedná o technickou hru, či nikoliv (srov. obdobně rozsudek NSS ze dne 19. 11. 2021, č. j. 4 As 120/2021 – 75). Tvrzení, že konkrétní zařízení nesplňuje podmínky technické hry, totiž rozhodně nemůže znamenat, že na takové zařízení nebude dopadat regulace zákona o hazardních hrách, pokud samo o sobě vyhovuje definici hazardní hry zakotvené v § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách. V opačném případě by totiž nebylo nic snazšího, než provozovat zcela bez jakékoli veřejnoprávní ingerence hazardní hru, která úmyslně nebude splňovat zákonné předpoklady svého povolení. Ostatně dle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o hazardních hrách platí, že je zakázáno provozovat hazardní hru, jejíž druh není upraven tímto zákonem. Je proto také zcela bezvýznamné, zda se jednalo o válcový nebo jiný druh technické hry, neboť výčet technických her v § 42 odst. 1 větě druhé zákona o hazardních hrách je pouze demonstrativní. Veškeré námitky týkající se nutnosti osvědčení náhodného procesu u válcových technických her, resp. argumentace žalobkyně poukazující na odlišnost řešeného typu her od technických válcových her (viz část III. žaloby) jsou tedy v posuzované věci nadbytečné, jelikož správní orgány netvrdily, že by se mělo jednat o technickou válcovou hru.

50. Soud nepřisvědčil ani námitce ohledně vyloučení odpovědnosti žalobkyně za daný přestupek.

51. Podle § 21 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), který se na základě § 23 odst. 1 téhož zákona užije obdobně na odpovědnost podnikajících fyzických osob, platí, že „[p]rávnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila“.

52. Obecně lze konstatovat, že zakotvení tzv. liberačních důvodů v právním řádu představuje zcela výjimečný institut zbavující právnickou, resp. podnikající fyzickou osobu objektivní odpovědnosti tehdy, pokud by uložení sankce v daném případě odporovalo jejímu smyslu (z recentní judikatury srov. například rozsudek NSS ze dne 24. 6. 2020, č. j. 2 As 265/2019 – 30). Pro uplatnění liberačních důvodů je přitom zapotřebí aktivního úsilí ze strany přestupce, přičemž nepostačí, aby se pouze spoléhal na to, že jiná osoba bude řádně plnit své zákonné povinnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 As 413/2018 – 24). Uvádí–li tedy žalobkyně, že při svém jednání vycházela ze sdělení společnosti DP&K, že zařízení nepodléhají regulaci zákona o hazardních hrách, nemůže tato skutečnost být ani potencionálně okolností vylučující odpovědnost žalobkyně za přestupkové jednání.

53. Dále je nutno odmítnout tvrzení žalobkyně, že celní orgány vydaly v rámci kontrol v roce 2017 stanovisko, že zařízení iStars a Diamond Level neporušují zákon o hazardních hrách. Soud uvádí, že v rámci provedených kontrol celní orgány ve vztahu k zařízením iStars a Diamond Level neshledaly pochybení jen v případě, kdy se jejich kontrola těmito zařízeními vůbec nezabývala a byla zaměřena na jiný typ zařízení (např. na herní zařízení SUPER GAME – QUIZ GAME). Naopak v případech, kdy byla kontrola zaměřena také na zařízení typu Diamond Level, celní úřady pojaly možné podezření na porušení § 7 odst. 2 zákona o hazardních hrách (viz protokoly z roku 2017 a 2018 předložené žalobkyní celnímu úřadu). Argumentace žalobkyně je nadto zjevně neudržitelná, neboť analogicky by se mohla například domnívat, že pokud policejní orgán při namátkové dechové kontrole nezjistí „chybějící lékárničku“, není její absence ve vozidle v rozporu s právními předpisy. Nemohlo jí tedy na základě výsledků těchto kontrol vzniknout jakékoli legitimní očekávání, že provozování posuzovaných technických zařízení je v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu proto soud nevyhověl ani návrhu žalobkyně, aby si od všech celních úřadu vyžádal protokoly o kontrolách, při nichž byla „zjištěna“ zařízení iStars a Diamond Level, neboť to s ohledem na nedůvodnost argumentace považuje na nadbytečné a nehospodárné.

54. Soud proto uzavírá, že žalobkyní uvedené skutečnosti ji nemohou zbavit odpovědnosti za vytýkané porušení právních předpisů. Správní orgány ji shledaly vinnou z přestupku spočívajícího v provozování hazardní hry bez příslušného povolení. Rozhodnou skutečnost, že žalobkyně je provozovatelem hazardních her, soud považuje za prokázanou. Žalobkyně je tedy odpovědná za uvedený přestupek, a námitku liberace je proto třeba mít za nedůvodnou.

55. Ke zcela obecnému návrhu žalobkyně na moderaci pokuty soud uvádí, že její výši neshledal zjevně nepřiměřenou. Podle § 123 odst. 7 písm. a) zákona o hazardních hrách lze za daný přestupek uložit pokutu do 50 000 000 Kč. Celní úřad uložil žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč, tedy ve výši odpovídající 0,2 % maximální zákonem stanovené sazby. Žalobkyně sama neuvádí žádné skutečnosti, pro které by měl soud hodnotit takto stanovenou výši pokuty jako zjevně nepřiměřenou, přičemž není úkolem soudu, aby za žalobkyni sám takové skutečnosti vyhledával. Odůvodňuje–li snad žalobkyně svůj požadavek na snížení výše uložené pokuty kontrolami a závěry celní správy z roku 2017, že u zařízení Diamond Level a iStars nebylo shledáno porušení zákona o hazardních hrách, musí soud zdůraznit, že tyto skutečnosti nejsou zákonným předpokladem pro moderaci sankce. Zákonným důvodem je jen zjevná nepřiměřenost výše sankce. Jak navíc soud uvedl výše, v rámci provedených kontrol sice celní orgány ve vztahu k zařízením iStars a Diamond Level neshledaly pochybení, z vyhotovených protokolů o kontrole však nikterak neplyne, že by v této souvislosti kontrolní orgán prováděl kontrolní nákupy jako v nyní projednávané věci a hodnotil soutěže z hlediska naplnění znaků hazardní hry. Žalobkyni tedy nemohlo na základě výsledků těchto kontrol vzniknout jakékoli legitimní očekávání v zákonnost provozování daných technických zařízení, a ze stejného důvodu nemohly být tyto kontroly, resp. jejich závěry, ani okolností odůvodňující uložení nižší pokuty.

56. K ostatním důkazním návrhům žalobkyně soud dodává, že šlo buď o listiny, které byly obsahem správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (viz rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117), nebo by jejich provedení bylo vzhledem k výše uvedenému nadbytečné. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 57. Vzhledem k tomu, že žalobní body jsou nedůvodné a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Obsah žaloby Vyjádření žalovaného Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu Posouzení žaloby Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení