43 C 141/2024 - 281

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Luďka Pilného a přísedících Mgr. Radky Zuchowiczové a Ing. Josefa Lebra, CSc. ve věci žalobce: [Anonymizováno], narozený [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce], [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení neplatnosti skončení pracovního poměru okamžitým zrušením a výpovědí takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného je neplatné, zamítá.

II. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného je neplatné.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2024 domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 15. 8. 2024. Žalobce jako zaměstnanec v pracovním poměru vzniklém na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 25. 10. 2023 vykonával pro žalovaného ode dne 4. 12. 2023 dramaturgickou a produkční činnost [Anonymizováno]. Jednalo se již o třetí navazující pracovní smlouvu na dobu určitou, kterou se žalovaným uzavřel. Dne 17. 7. 2024 byl žalobci ze strany předsedy žalovaného, pana [jméno FO], zaslán e-mail, jehož přílohou byl dokument nazvaný „Vytýkací dopis zaměstnanci“. V dopise žalovaný upozornil žalobce na porušování pracovní kázně, informoval ho o případných následcích opakovaného porušování a rozvrhl mu též pracovní dobu s účinností ke dni 22. 7. 2024. Dne 18. 7. 2024 zaslal žalobce žalovanému stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů s ohledem na to, že: pracovní doba byla rozvržena v rozporu s § 84 ZP, kdy byl zaměstnanec s novým rozvrhem seznámen pouhé 3 pracovní dny před předpokládanou účinností; dopis byl žalobci doručen v rozporu s § 334a ve spojení s § 334 ZP na pracovní e-mail žalobce; a nová pracovní doba byla rozvržena účelově s účinností ke dni, ke kterému měl žalobce odjet na plánovaný dlouhodobější pobyt do zahraničí mimo EU, odkud měl pokračovat v práci pro žalovaného na dálku, což bylo ze strany žalobce vůči žalovanému včas komunikováno a též bylo žalobci ze strany žalovaného, konkrétně ze strany ředitele klubu [Anonymizováno], pana [jméno FO], řádně ústně schváleno. Dne 23. 7. 2024 byl ze strany žalovaného žalobci prostřednictvím e-mailu zaslán další dokument nazvaný „Vytýkací dopis zaměstnanci“ obsahující další upozornění na údajné porušování pracovních povinností žalobcem. Ani druhý dopis nebyl žalobci doručen v souladu se ZP. Dne 22. 7. 2024 žalobce odjel na plánovaný dlouhodobější pobyt do zahraničí mimo EU, odkud v souladu s ústní dohodou se zaměstnavatelem měl zájem pokračovat v práci na dálku. Žalovaný však přestal v tomto období přidělovat žalobci práci, přičemž veškeré pokusy o navázání komunikace ohledně pracovních úkolů žalovaný ignoroval. Žalobce tak ze zahraničí vykonával alespoň činnost směřující k udržení a posouvání stávajících projektů. Tato činnost zahrnovala zejména plánování akcí klubu [Anonymizováno] na podzim 2024, komunikaci s umělci a agenturami a osobní setkání s umělci a jejich zástupci, to vše za účelem domluvy jejich příjezdu do České republiky a účasti na akcích [Anonymizováno]. Dne 5. 8. 2024 kontaktoval žalobce žalovaného s dotazem ohledně problému s přístupem k účtu klubu [Anonymizováno] na platformě [Anonymizováno]. Platforma poskytuje celosvětové aktuální informace o alternativní hudební a klubové scéně, který žalobce pro žalovaného v rámci plnění pracovních úkolů spravoval. Tento dotaz však nechal žalovaný bez odpovědi. Následně se žalovaný při pokusu přihlásit do svého pracovního e-mailu dozvěděl, že mu byl zablokován přístup jak do jeho e-mailové schránky, tak k dalším účtům, které žalobce používal pro plnění svých pracovních úkolů. I přes znemožnění přístupu k pracovním komunikačním kanálům se však žalobce snažil nadále vykonávat práci a udržovat kontakt s umělci alespoň prostřednictvím svých osobních účtů. V této době žalobce neobdržel od žalovaného žádnou přímou komunikaci týkající se výkonu jeho pracovněprávních povinností. Dne 16. 8. 2024, bylo žalobci ze strany žalovaného doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15. 8. 2024. Žalobce má za to, že okamžité zrušení je neplatné zejména proto, že důvody v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, a i kdyby skutečnosti odpovídaly, tak by samy o sobě ani ve svém souhrnu neodůvodňovaly postup zaměstnavatele dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Žalobce po celou dobu tvrzenou žalovaným řádně vykonával práci, a to přestože mu zaměstnavatel přestal práci v rozhodné době zadávat a následně mu výkon práce i fakticky znemožnil. Žalobce nebyl povinen zdržovat se v pracovní době na pracovišti, jelikož mu pracovní doba nebyla nikdy ze strany žalovaného řádně rozvržena. Po celou dobu trvání pracovního poměru k žalovanému bylo ustálenou praxí, že žalobce svou práci vykonával na různých místech a v nepravidelných časech v návaznosti na aktuální povahu jím vykonávané práce. Žalobce tak mj. jezdil běžně na zahraniční cesty, kde budoval nové obchodní kontakty a udržoval vztahy se stávajícími obchodními partnery klubu. Rozvržení pracovní doby obsažené v prvním dopise bylo prvním rozvržením, které za dobu trvání pracovního poměru žalobce od žalovaného obdržel, přičemž toto rozvržení bylo učiněno, aniž byla dodržena lhůta uvedená v § 84 ZP. Zároveň bylo učiněno účelově s vědomím toho, že žalobce není schopen je dodržet a při prokazování souhlasu žalovaného se zahraniční cestou bude žalobce v důkazní nouzi. I kdyby pak byla pracovní doba řádně rozvržena, nemá žalobce za to, že by došlo k naplnění tvrzeného důvodu pro okamžité zrušení. Předně není pravdou, že by žalobci byla skutečnost, že se v rozhodné době na pracovišti nezdržuje, ze strany žalovaného opakovaně řádně vytčena. Žalovaný naopak přestal v rozhodné době žalobci přidělovat práci, a dokonce mu i výkon práce následně zcela znemožnil. Skutečnost, že se žalobce za takové situace nedostavoval na pracoviště mu tedy nemůže být přičítána jakkoliv k tíži. I kdyby měl povinnost zdržovat se v rozhodné době na pracovišti, nebyla by mu schválena pracovní cesta ze strany zaměstnance a byla mu řádně přidělována ze strany zaměstnavatele práce, skutek vymezený v bodě a. okamžitého zrušení by nedosahoval intenzity zvlášť hrubého porušení povinností z pracovněprávních vztahů. Žalobce odcestoval do zahraničí 22. 7. 2024. Od této doby do 5. 8. 2024 pokračoval v práci na dálku běžným způsobem a nejméně do 19. 8. 2024 v ní prostřednictvím svých soukromých komunikačních účtů pokračoval i přes vznik překážky v práci na straně zaměstnavatele. Fakticky se tedy žalobce zdržoval mimo pracoviště 11 pracovních dnů, přičemž po celou tuto dobu nadále vykonával v celém rozsahu, jak to umožňuje pracovní pozice, na které byl u žalovaného zaměstnán. Žalovanému též nevznikla v této souvislosti žádná škoda. Žalobce nevykonává činnost, která by byla shodná s činností žalovaného. Žalobce je spolupracovníkem agentury [Anonymizováno] sídlící v [Anonymizováno], jejímž předmětem činnosti je činnost agenturní, tj. zastupování hudebních umělců vůči třetím osobám, vyjednávání licencí a dalších smluv, správa aktivit zastupovaných umělců a další související činnosti. Žalovaný, jakožto spolek působící výlučně v [Anonymizováno], jehož cílem je budování platformy, která umožňuje pořádání kulturních akcí z různých uměleckých oborů, agenturní činnost nevykonává. Nejedná se tedy o činnost, na kterou by se zákaz konkurence vztahoval. Navíc žalovaný o aktivitách žalobce věděl, byl s nimi srozuměn a nikdy předmětnou činnost žalobci nevytýkal. Žalobce si není vědom, že by se o vedoucích osobách žalované kdykoliv veřejně vyjádřil tak, jak je uvedeno v okamžitém zrušení. I pokud by se pak takto měl vyjádřit, jakékoliv osobní projevy žalobce na jeho soukromém účtu na sociální síti [Anonymizováno], zejména pokud se jedná o příspěvky ve formě tzv. stories, které po 24 hodinách zmizí a stanou se nedohledatelnými, nemohou dosahovat takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako porušení pracovních povinností žalobce zvlášť hrubým způsobem. Na neplatnosti okamžitého zrušení nic nemění ani to, že žalovaný v téže listině uvedl, že pro případ, že by bylo Okamžité zrušení z jakéhokoli důvodu shledáno za neplatné, uděluje žalobci výpověď z pracovního poměru. Takové udělení výpovědi in eventum je dle ustálené judikatury nepřípustné a neplatné. Vzhledem k tomu, že okamžité zrušení bylo žalobci doručeno dne 16. 8. 2024, podal žalobce žalobu řádně a včas.

2. Podáním ze dne 16. 10. 2024 žalobce navrhl rozšíření žaloby, kdy se nově domáhal rovněž určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 15. 8. 2024. Usnesením ze dne 20. 12. 2024 nalézací soud žalobcem navrhované rozšíření žaloby připustil.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Pracovní poměr žalobce byl okamžitě zrušen dle žalovaného zejména z toho důvodu, že žalobce v rozporu se svými pracovními povinnostmi a bez souhlasu žalovaného odjel do zahraničí a přinejmenším po dobu jednoho měsíce nevykonával sjednanou práci a už vůbec ji nevykonával na sjednaném místě. Žalobce si po celou dobu trvání svého pracovního poměru počínal při plnění svých pracovních povinností vysoce neprofesionálně, porušoval pracovní kázeň a svou činností způsoboval žalovanému, jeho zaměstnancům a dalším spolupracujícím osobám nemalé obtíže. Práce žalobce spočívala dle žalovaného v produkční a dramaturgické činnosti, kdy významnou část činnosti žalobce tvořilo oslovování umělců, domlouvání uměleckých akcí, jejich organizace. Žalobce však žalovanému ani svým kolegům nepředával informace o organizovaných akcích, bez předchozí konzultace nebo pokynů oslovoval a komunikoval s umělci a nabízel jim organizaci akcí jménem žalovaného a dále nekoordinoval svou organizační činnost se svými kolegy ani s žalovaným. Toto chování žalobce způsobovalo řadu komplikací a opakovaně vyústilo v neúspěšnou organizaci uměleckých akcí, což znamenalo pro žalovaného nemalé náklady. Žalobce byl ze strany žalovaného opakovaně nejprve ústně a následně písemně upozorňován, že porušuje pracovní kázeň a byl vyzýván, aby spolupracoval a bral ohledy na své kolegy a na žalovaného jako svého zaměstnavatele. Jelikož žalobce na výtky nijak nereagoval a k tomuto výše popsanému porušování pracovní kázně docházelo i nadále, pokusil se žalovaný pracovní poměr ukončit dohodou, aby tak zamezil dalším neshodám mezi žalobcem, žalovaným a dalšími spolupracovníky žalovaného. S ohledem na to, že žalobce na dohodu nepřistoupil, pokusil se žalovaný předejít jeho neprofesionálnímu chování tak, že mu písemnou formou vytkl výše zmíněné porušování pracovní kázně a nově mu rozvrhl celou pracovní dobu tak, aby žalovaný mohl nad činnostmi žalobce vykonávat dohled a nedocházelo k obtížím, k nimž dříve docházelo. Žalovaný považuje okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15. srpna 2024 za důvodné. Dne 25. října 2023 uzavřel žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel pracovní smlouvu. Ve smlouvě bylo sjednáno místo výkonu práce na adrese [Anonymizováno] [adresa]. Žalobce tak měl dle žalovaného povinnost vykonávat svou práci v místě výkonu práce, nikoliv na dálku, nebo na jakémkoliv jiném místě. Povinnost vykonávat práci v místě výkonu práce však žalobce opakovaně porušoval. Na tato svá porušení byl žalobce ze strany žalovaného opakovaně upozorňován. Žalovaný již dne 6. listopadu 2023 zaslal žalobci e-mail, ve kterém žalobci rozvrhl část pracovní doby, a to za účelem pravidelných organizačních schůzek a plánovaní další práce. Konkrétně žalovaný uložil žalobci, aby se dostavoval na místo výkonu práce každé úterý od 12:00 do 16:00 hodin a každou středu od 15:00 do 18:00 hodin. Nejpozději od 1. ledna 2024 tak měl žalobce povinnost dostavit se každé úterý a středu ve stanovené hodiny na místo výkonu práce. Žalobce se však dále a bez předchozího upozornění nedostavoval na místo výkonu práce, čímž nejenže porušoval své pracovní povinnosti, ale narušoval tak i činnost žalovaného a svých kolegů. Jelikož se žalobce ani přesto na místo výkonu práce nedostavoval, rozhodl se žalovaný žalobci rozvrhnout celou sjednanou pracovní dobu. Žalovaný ve vytýkacím dopisu ze dne 18. července 2024 vytkl žalobci předchozí neomluvené absence a stanovil žalobci nový rozvrh pracovní doby. Nejpozději k 1. srpnu 2024 měl žalovaný povinnost dostavit se do místa výkonu práce v souladu s tímto rozvržením pracovní doby, tj. každý den od 9:00 do 13:00 hodin. Navzdory tomuto žalovaný bez souhlasu žalovaného odjel dne 22. července 2024 do zahraničí a vrátil se do České republiky až na přelomu srpna a září 2024. Tím došlo k porušení jeho pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Žalobci nebyla ze strany žalovaného schválena žádná pracovní cesta ve smyslu § 42 zákoníku práce, nebylo mu nařízeno čerpání dovolené podle § 217 zákoníku práce, ani nebyla mezi žalobcem a žalovaným sjednána dohoda o práci na dálku ve smyslu § 317 zákoníku práce. Nejenže se žalobce v rozporu se svými pracovními povinnostmi nedostavil na místo výkonu práce, ale v zahraničí žádnou práci ani nevykonával, či ji přinejmenším nevykonával v rozsahu sjednaném pracovní smlouvou. Kromě absence a nevykonávání práce porušil žalobce své pracovní povinnosti také tím, že žalovaného jako svého zaměstnavatele veřejně urážel prostřednictvím sociální sítě [Anonymizováno]. Vedoucí osoby žalovaného označoval ve svých příspěvcích výrazem „Degenerates“. Pro úplnost žalovaný uvedl, že žalobci byla pracovní doba rozvržena účinně, a to v její části již e-mailem ze dne 30. října 2023, a v jejím celku prvním vytýkacím dopisem ze dne 17. července 2024. Dle žalovaného je zcela zjevné, že zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu nedodržoval ani po uplynutí 14 dní od oznámení o rozvržení pracovní doby ze dne 17. července 2024, tj. ani od 1. srpna 2024. Žalovaný nedal žalobci výpověď pro případ, že by se ukázalo být okamžité zrušení neplatným, ale dal žalobci výpověď současně s okamžitým zrušením. Výpověď učiněná žalovaným tedy nebyla navázána na nejistou skutečnost, ale pouze zvyšovala právní jistotu účastníků, když bylo postaveno na jisto, že pokud neskončí pracovní poměr žalobce k 16. srpnu 2024 okamžitým zrušením, skončí nejpozději uplynutím výpovědní doby, tj. nejpozději uplynutím 31. října 2024.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový děj. Dne 25. 10. 2023 uzavřel žalobce se žalovaným pracovní smlouvu, na základě níž měl od 4. 12. 2023 vykonávat pro žalovaného dramaturgickou a produkční činnost [Anonymizováno]. Místo výkonu práce si strany sjednaly na adrese [Anonymizováno] [adresa]. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 3. 12. 2024. Pracovní doba byla sjednána v rozsahu 20 hodin týdně. Dle čl. IX odst. 2 pracovní smlouvy mohl žalobce vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, jen s jeho předchozím souhlasem (viz pracovní smlouva ze dne 25. 10. 2023).

5. Dne 23. 7. 2024 podepsal předseda žalovaného, [jméno FO], dohodu o ukončení pracovní činnosti, která měla být dle záhlaví uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a dle které měl být pracovní poměr žalobce na pozici dramaturga v klubu [Anonymizováno] ukončen dohodou ke dni 30. 8. 2024 (viz listina označená jako dohoda o ukončení pracovní činnosti uzavřená dle § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podepsaná elektronickým podpisem [jméno FO]).

6. Přípisem ze dne 17. 7. 2024 [jméno FO], předseda žalovaného, upozornil žalobce na několik vážných problému, které se v poslední době objevily s tím, že jej kontaktují vzhledem k tomu, že se již dva měsíce snaží formulovat dohodu o změně pracovního poměru žalobce, která byla několikrát verbálně označena oběma stranami jako uspokojivá. Za vážný problém byla označena předem nekomunikovaná nepřítomnost. Za následek bylo označeno zavedení striktní pracovní doby od následujícího týdne od 9.00 hod do 13.00 pondělí až pátek v kanceláři v budově klubu [Anonymizováno] (adresa [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]), jak je uvedeno ve smlouvě, kterou je nutné dodržovat. Dále předseda žalovaného zdůraznil, že všechny nepřítomnosti musí být schváleny předem s tím, že je přísně zakázáno neúčastnit se práce v kanceláři bez předchozího schválení nadřízenými žalobce, [jméno FO], výkonným ředitelem, nebo [jméno FO]. Následně [jméno FO] poukázal na arogantní a nespolupracující přístup žalobce k týmu a problémy s produkcí a dramaturgií interních akcí. Žalobce byl zároveň upozorněn, že jakékoliv další opakování nebo pokračování v podobném chování povede k vážným disciplinárním opatřením, která mohou vést k okamžitému ukončení pracovního poměru žalobce v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (viz vytýkací dopis zaměstnanci ze dne 17. 7. 2024, který byl adresován ze strany žalovaného žalobci včetně podacího lístku a detailní informace k zásilce, e-mail [jméno FO] žalobci ze dne 17. 7. 2024 obsahující v příloze text vytýkacího dopisu). 7. [tituly před jménem] [jméno FO] přípisem ze dne 18. července 2024 v zastoupení žalobce reagoval na dopis [jméno FO] ze dne 17. 7. 2024 s tím, že dopis byl žalobci zaslán v reakci na jeho e-mail, ve kterém odmítá podepsání dohody o ukončení pracovního poměru předložené mu 2. 7. 2024. Poukázal na skutečnost, že dopis je zcela účelovou reakcí na odmítnutí dohody z jeho strany a že je z něj patrná snaha žalovaného skrze účelově vykonstruovaná tvrzení o porušování pracovních povinností žalobce ukončit se žalobcem jeho pracovní poměr, aby žalovaný nemusel poskytnout žalobci plnění, na která by měl v případě standardního rozvázání pracovního poměru nárok. Změna rozvržení pracovní doby se dle zástupce žalobce vztahuje výlučně na žalobce, a nikoliv na jiné zaměstnance žalovaného a zároveň má vstoupit v platnost den poté, co žalobce odjíždí do zahraničí mimo EU na dlouhodobější pobyt, kde měl vykonávat práci na dálku, což bylo ze strany žalobce vůči žalovanému včas komunikováno a též bylo žalobci ze strany žalovaného, konkrétně ze strany [jméno FO], schváleno. Uvedené jednání představuje dle zástupce žalobce zneužití práva ze strany žalovaného a šikanózní jednání v rozporu s dobrými mravy. Proto žalobce vznesl v souladu s § 276 odst. 9 ZP stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zástupce žalobce současně upozornil, že dopis je nutné považovat za nicotné právní jednání, co do výtek vůči porušení pracovní kázně, a neplatné právní jednání co do stanovení nového rozvrhu pracovní doby. Zástupce žalobce dále upozornil na činnost, kterou vykonával žalobce pro žalovaného vedle vztahu založeného pracovní smlouvou a která byla totožná s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě a na následky z toho vyplývající. V závěru zástupce žalobce stanovil nejzazší lhůtu na odpověď, a to 14 dnů od doručení (viz Stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů podle § 276, odst. 9 zákoníku práce, Výzva k jednání včetně dodejky datové zprávy ze dne 18. 7. 2024).

8. Přípisem ze dne 23. 7. 2024 [jméno FO], předseda žalovaného, upozornil žalobce na opakující se problém s včasným uzavíráním smluv o dílo s umělci před jejich vystoupením v klubu žalovaného a požádal o okamžitou nápravu s tím, že bude-li se situace opakovat, může dojít k založení výpovědního důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce (viz vytýkací dopis zaměstnanci ze dne 23. července 2024 adresovaný žalobci [jméno FO], předsedou žalovaného, e-mail [jméno FO] ze dne 23.7.2024 adresovaný žalobci obsahující v příloze vytýkací dopis).

9. Přípisem ze dne 15. 8. 2024 [jméno FO], předseda žalovaného, okamžitě zrušil pracovní poměr žalobce. Důvodem pro okamžité zrušení bylo porušení pracovních povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, které spočívalo v tom, že: a) v období od 18. července 2024 do dne okamžitého zrušení se žalobce přes opakované výzvy nedostavil k výkonu práce na místo výkonu práce, a to přestože žalobci nebyla ze strany žalovaného určena ani schválena v tomto období dovolená, ani nebyla mezi žalobcem a žalovaným sjednána či ze strany žalovaného nařízena práce na dálku, b) v rozporu s čl. IX odst. 2 pracovní smlouvy žalobce prokazatelně vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti žalovaného, bez předchozího souhlasu žalovaného, a to konkrétně promotérská činnost ([Anonymizováno]) pro agenturu [Anonymizováno], c) v rozporu s povinností loajality žalobce vůči žalovanému žalobce veřejně uráží vedoucí osoby žalovaného, kdy na sociální síti [Anonymizováno] tyto označil za „degenerates“. Pro případ, že by bylo okamžité zrušení z jakéhokoliv důvodu neplatné, žalovaný současně žalobci udělil výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou s tím, že pracovní poměr skončí již okamžikem doručení dopisu (v důsledku okamžitého zrušení) nejpozději však uplynutím 31. října 2024 (viz okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15. srpna 2024 adresované žalobci žalovaným). 10. [tituly před jménem] [jméno FO] přípisem ze dne 20. srpna 2024 v zastoupení žalobce reagoval na doručené oznámení o okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 15. 8. 2024 s tím, že jej považuje za neplatné. Současně oznámil, že žalobce trvá na tom, aby ho žalovaný dále zaměstnával (viz přípis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. srpna 2024 adresovaný žalovanému ve věci Oznámení o trvání na dalším zaměstnávání dle § 69 odst. 1 zákoníku práce včetně dodejky datové zprávy ze dne 20. 8. 2024).

11. E-mailem ze dne 30. října 2023 informoval [jméno FO] všechny adresáty, že [jméno FO] již nebude jejich ředitelem a že převzal většinu jeho odpovědností. Jednou z nich je plánování a organizace práce a schůzek. Na další den počítá ve 13.00 s [Anonymizováno], [Anonymizováno], [jméno FO] a [Anonymizováno]. Plánují zavést úřední dny, kdy budě několik z nich přítomno každý týden, aby mohli pracovat společně a konzultovat všechny záležitosti. Zatím uvažuje o pondělí 14.00 – 18.00 a úterý 11.00 – 15.00 s týmovou schůzkou na závěr. Žalobce reagoval e-mailem zaslaným [jméno FO], kterým poděkoval za e-mail a napsal, že už teď se mu všechny navrhované změny líbí a nemůže se dočkat. E-mailem ze dne 6. listopadu 2023 zaslaným [jméno FO], žalobci, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a dalším adresátům [jméno FO] informoval, že po diskuzi na poslední týmové schůzce se dohodli na úředních hodinách v úterý 12.00 – 16.00 a ve středu 15.00 – 18.00 s tím, že jak to vidí, žalobce, [jméno FO], [jméno FO] od roku 2024, [Anonymizováno], [jméno FO] a [jméno FO] by měli být přítomni oba dny po celou dobu. Ostatní členové mohou přijít dle [jméno FO] na kratší dobu, ideálně po předchozím potvrzení, aby si zkontrolovali svou agendu s dramaturgií (viz e-mailová komunikace ze dne 6. 11. 2023, 13:53 vedená mezi [jméno FO], [jméno FO], žalobcem, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a dalšími adresáty s předmětem Re: Meetings and…, včetně předcházející e-mailové komunikace [jméno FO] ze dne 30. října 2023 a odpovědi žalobce ze dne 30. října 2023).

12. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO], případně [jméno FO], v období od 12. 2. 2024 do 19. 7. 2024 žalobce domlouval podmínky účasti umělce označeného jako [Anonymizováno] na festivalu na [Anonymizováno] dne 20. 7. 2024, přičemž pod podpisem žalobce je uvedeno, že je rezervačním agentem pro umělce [jméno FO], v rámci agentury [Anonymizováno] se sídlem v [Anonymizováno] (viz e-mailová komunikace zaslaná [jméno FO] dne 28. května 2025 včetně předcházející komunikace).

13. E-mailem ze dne 26. ledna 2024 informoval [jméno FO] žalobce a další osoby o návrhu dramaturgického postupu (workflow) a plánu, jak dohnat všechnu práci, kterou je třeba udělat (viz e-mail zaslaný [jméno FO] dne 26. ledna 2024 žalobci a dalším osobám).

14. Žalobce na sociální síti [Anonymizováno] uvádí v rámci svých zkušeností, že od září 2023 do ledna 2025 pracoval jako hudební agent pro [Anonymizováno] se sídlem v [Anonymizováno], od října 2017 do ledna 2025 pracoval jako provozní manažer pro [Anonymizováno], od června 2021 do prosince 2024 pracoval jako hlavní kurátor pro [Anonymizováno] (viz printscreen sociální sítě [Anonymizováno] ve vztahu k žalobci).

15. Žalobce na facebookových stránkách žalovaného dne 6. listopadu informoval o svém neoprávněném propuštění, skutečném příběhu [Anonymizováno], jeho roli při formování [Anonymizováno], střetu hodnot, nezákonném vykořisťování, diskriminaci imigrantů, strategii resetování vedení, osobním dopadu na jeho zdraví, falešných obviněních vedoucích k propuštění, jeho snaze o spravedlivé jednání, podání žaloby proti [Anonymizováno] (viz [Anonymizováno] stránky žalovaného).

16. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO] od 16. 1. 2024 do 11. 2. 2024 řešili jmenovaní ceny vstupného a otevírací dobu (viz e-mailová komunikace vedená [jméno FO] a žalobcem).

17. Žalobce v rámci svých [Anonymizováno] mimo jiné uvedl: „Pracuj, pracuj, pracuj s fešáky. Blokuj, blokuj, blokuj všechny degeneráty. Pokud víš, tak víš.“ (viz [Anonymizováno] žalobce ze srpna 2024).

18. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO] od 12. 8. do 13.

8. řešili jmenovaní vystoupení umělce [jméno FO] (viz e-mail zaslaný žalobcem [jméno FO] ze dne 12.8. včetně předcházející komunikace).

19. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO] a [Anonymizováno] dne 7.8. do 11. 2. 2024 řešili jmenovaní vystoupení umělce [jméno FO] (viz e-mail zaslaného žalobcem [jméno FO] a dalším osobám dne 7. srpna).

20. V e-mailové komunikaci vedené mezi [jméno FO] a [jméno FO] od 10.8. do 12.

8. řešili jmenovaní vystoupení umělce [Anonymizováno] (viz e-mail zaslaný [jméno FO] dne 10. 8.)

21. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO] dne 13.

8. řešili jmenovaní vystoupení [jméno FO] (viz e-mail zaslaný žalobcem [jméno FO] dne 13.8.).

22. V e-mailové komunikaci vedené mezi žalobcem a [jméno FO] od 9.8. do 13.

8. řešili jmenovaní vystoupení umělce [Anonymizováno], přičemž žalobce dne 13. 8. v 12.00 uvedl, že už oficiálně pro klub nepracuje – měl tenhle termín ještě před odchodem (viz e-mailová komunikace s [Anonymizováno] zaslané žalobci dne 9. 8. včetně předcházející komunikace).

23. E-mailem ze dne 15. července 2024 žalobce informoval [jméno FO], že píše v reakci na návrh na ukončení pracovního poměru, který obdržel dne 2. července 2024 s tím, že navrhované datum ukončení ke dni 30. srpna 2024 není v souladu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která by měla dle žalobce běžet do 30. září 2024. Dále by mělo být dle žalobce výslovně uvedeno v žalobě, že k ukončení dochází z organizačních důvodů. Dále upozornil na to, že veškerá dramaturgická činnost byla vykonávána na základě pracovní smlouvy a fakturování činnosti, která ve skutečnosti spadá do pracovního poměru, představuje švarcsystém. Žalobce zrekapituloval své nároky na finanční plnění, přičemž pro případ ukončení pracovního poměru uvedl své finanční požadavky (viz e-mail žalobce [jméno FO] ze dne 15. července 2024 s předmětem Navázání na středeční schůzku).

24. E-mailem ze dne 5. srpna 2024 žalobce informoval [jméno FO], že jeho předchozí pokusy o kontaktování přes [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyly úspěšné s tím, že má momentálně potíže s přihlášením do účtu [jméno FO]. Tento problém ovlivňuje jeho schopnost spravovat úkoly, které jsou zásadní pro chod klubu, zejména pokud jde o prodej vstupenek a správu účtu [jméno FO]. Požádal o potvrzení, zda bylo heslo k účtu změněno a případné nasdílení nového hesla (viz e-mailová komunikace zaslaná žalobcem [jméno FO] dne 5. srpna 2024 s předmětem Změna hesla k [jméno FO]).

25. Žalobce dne 19. 6. 2024 napsal prostřednictvím telefonu zprávu [jméno FO]: „Kde jsi, potřebuju tvůj názor na něco“. [jméno FO] reagoval: „S [Anonymizováno] ve vile, schůzka“. Žalobce napsal: „Na jak dlouho?“ [jméno FO] v reakci napsal: „Pak schůzka ve 3 odpoledne a potom ve 3.30 s tebou“. Žalobce reagoval: „Ne, potřebuji schůzku 1 na 1“. [jméno FO] napsal: „tak tedy 3.30“ (viz printscreen textové komunikace žalobce s panem [jméno FO] prostřednictvím telefonu). 26. [Anonymizováno] informovala dne 7. září 2023, že vítají nového agenta v týmu, žalobce. Ke zprávě přidal motiv srdce [jméno FO] a [jméno FO] palec nahoru (viz [Anonymizováno] příspěvek ohledně působení žalobce v [Anonymizováno]).

27. Svědek [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že žalobce oslovili jakožto potencionálního dramaturga pro jejich hudební klub. Zpočátku byla spolupráce dobrá, nicméně poté se spolupráce zhoršovala a nebyli s ním příliš spokojeni. Měl se žalobcem několik schůzek tváří v tvář, kdy se mu snažil říkat věci, které z jejich pohledu nefungovaly, ať už to byla nedochvilnost nebo finanční negramotnost. Dle svědka to vždycky znělo tak, že žalobce chápe, co mu svědek říká, nicméně velice záhy se to zase vrátilo do starých kolejí a na schůzky nedocházel, akce řešil liknavě a víceméně se to stále zhoršovalo. Po několika zkušenostech, kdy se mu snažili říct, že je důležitý, aby chodil na jednání nebo na schůzky, tak mu bylo pak řečeno, že se musí dostavovat na [Anonymizováno], kde je klub [Anonymizováno]. Žalobce se svědkem neřešil svoji nepřítomnost v místě výkonu práce v srpnu 2024, svůj zahraniční pobyt. Žalovaný provozuje kulturní akce v rámci klubu [Anonymizováno] a klub [Anonymizováno] provozuje bary v rámci klubu. [jméno FO] [jméno FO] a [jméno FO] je svědek v užším vedení týmu. Od června 2024 má exekutivní roli, přičemž si řekli, že přes něj půjdou větší strategický rozhodnutí. Nikdo z nich není zaměstnancem žalovaného. Svědek fakturuje [Anonymizováno]. K žalovanému není v žádném vztahu. Svědek věděl, že žalobce má smlouvu se žalovaným na dobu určitou. Smlouvu řešil dle svědka [jméno FO]. Pokyny k práci žalobci uděloval žalobci [jméno FO], část pokynů mu uděloval svědek a [jméno FO] jako provozní ředitel klubu [Anonymizováno]. Žalobce vykonával dle svědka dramaturgickou činnost, vybíral interprety, kteří měli hrát v klubu. Žalobce spolupracoval dle svědka s [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] nebo s [jméno FO]. Žalobce svoji práci vykonával dle svědka nejprve částečně na dálku, částečně v kanceláři. Potom byly e-mailem pana [jméno FO] ustanoveny dva dny a v rámci těch dvou dnů se všichni v týmu měli scházet na místě, aby mohli debatovat nad akcemi, které proběhly nebo které budou probíhat. Svědek věděl o tom, že žalobci byla zaslána v červenci 2024 písemná výtka. Žalobci byla dle svědka zejména vytýkána nepřítomnost na pracovišti. Žalovaný dle svědka umělce nezastupoval. Svědek věděl, že žalobce začal pracovat pro agenturu [Anonymizováno]. Žalobce to oznámil na svých sociálních sítích. Svědek věděl, že jedna z akcí, kterou pro klub [Anonymizováno] udělal, byla s umělci, které zastupoval v rámci [Anonymizováno]. Dle svědka došlo ke střetu zájmů, neboť žalobce si bral peníze za to, že domluvil vystoupení pro konkrétního umělce a zároveň to domluvil v klubu, kde dělá dramaturga. Svědek si nebyl jistý, jestli to bylo žalobci vytýkáno. [jméno FO] pracoval dle svědka jako provozní ředitel klubu [Anonymizováno] do podzimu 23. Žalobce kromě dramaturgické činnosti občas stříhal nějaká videa, což fakturoval.

28. Svědek [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že pracuje pro žalovaného externě na IČO od října 22 jako finanční manažer. Řeší rozpočty a smlouvy a dodržování zákonných povinností provozu firem. Se žalobcem spolupracoval asi dva roky. Po osobní stránce hodnotil svědek žalobce jako velice vstřícného, milého. Po profesní stránce u něj shledával poměrně zásadní nedostatky. Jako dramaturg přicházel žalobce do styku s umělci, chodil s nimi na různé večeře v rámci péče o umělce. Dle svědka to byl vždycky trochu boj získávat od něj účtenky, faktury. Žalobce měl nejprve firemní kartu, ale potom, když nebyl schopný dodávat podklady, tak mu kartu odebrali a dostával hotovost. Žalobce byl dle svědka opakovaně upomínán. Na [Anonymizováno] žalobce docházel spíš nahodile. Byla snaha, aby víc organizovali schůzku, protože tým se potřeboval scházet i fyzicky, aby se mohl domlouvat na dalším fungování nebo plánování koncertů. [jméno FO] na podzim 2023 zavedl dle svědka pravidelné schůzky dvakrát týdně. Žalobce se dle svědka dostavil tak 60 na 40, kdy se ukázal oproti tomu, kdy se neukázal. Vzhledem k tomu, že žalobce se nebyl schopen na schůzky dostavovat nebo se extrémně často omlouval, tak se v létě 2024 přistoupilo dle svědka k pravidelné pracovní době. Žalobce určenou pracovní dobu dle svědka nedodržoval. Žalobce v minulosti absolvoval zahraniční pracovní cestu, když žalovaný získal dotaci [Anonymizováno], aby navštívili určité kluby v zahraničí. Pracovní cesta žalobce v srpnu se svědkem projednávána nebyla. Svědkovi byly známy příspěvky žalobce na sociální síti [Anonymizováno] z léta 2024. S kolegy si o tom povídali v kanceláři, že byl vůči vlastnímu klubu poněkud nenávistný. Svědek zaznamenal, že žalobce vykonával nějakou činnost pro [Anonymizováno]. Svědek na to dokonce sám upozornil, když ho žalobce dal omylem do kopie e-mailu. [Anonymizováno] je dle svědka agentura, která se věnuje bookingu u zahraničních umělců. Svědek dokonce upozorňoval, jestli to není střet zájmů, protože žalobce zkoušel jako agent bookovat umělce do jejich klubu, kde pracuje žalobce jako dramaturg. Svědek spolupracuje s více organizacemi. Svědek kontroloval výdaje, které žalobce vydával za žalovaného, na základě pověření od pana [jméno FO]. Žalobce byl dle svědka jediným zaměstnancem žalovaného v červenci 2024. Pokud šlo o přípravu akcí a produkci nebo dramaturgický zaštítění, vyplynul požadavek na pravidelné schůzky až na podzim 23, kdy pravidelné schůzky nastavil pan [jméno FO]. Poprvé si to řekli fyzicky a následně rozeslali pozvánky do kalendářů. Možná to bylo dle svědka součástí nějakého e-mailu [jméno FO]. Disciplína byla dle svědka dobrá. Bylo to mnohem efektivnější, než se neustále navolávat, nahánět, vypisovat e-maily. Nadřízenými žalobce byl částečně svědek, částečně [jméno FO]. [jméno FO] pracuje pro žalovaného rovněž na IČO. Svědek má plnou moc od předsedy žalovaného, pana [jméno FO], k uzavírání smluv, ať už o spolupráci nebo o dílo. Obdobně pověření má i pan [jméno FO]. Přípravu plných mocí, kterou jsou koncipovány na rok, zajišťuje svědek. Žalobce dle svědka vykonával dramaturgickou, kurátorskou činnost, to znamená, že si udržuje povědomí o hudební scéně, vybírá umělce, kteří by byli vhodní pro jejich publikum, začíná komunikaci, pozve je, sjedná termín, sjedná podmínky, cenu vystoupení, řeší požadavky na technické zajištění a následně deleguje tu práci kolegům, kteří pak řeší jednotlivé aktivity, to znamená cestu a ubytování umělce, techniku samotnou. Žalobce dle svědka nejvíce spolupracoval s panem [jméno FO] jakožto šéfem produkce, svědkem, [adresa], technickým produkčním. Když svědek nastoupil, pracoval žalobce na dálku. Když svědkovi přišlo, že žalobce neplní povinnosti takovým způsobem, jakým by si svědek představoval, začalo se řešit, aby se scházeli pravidelněji, aby tam byl nějaký dohled nebo nějaký tlak na výkonnost. Přišlo jim neefektivní, že právě díky práci na dálku je žalobce těžko k zastižení, nezvedá telefony, pozdě reaguje na zprávy nebo e-maily. Ztěžovalo to dle svědka práci ostatním kolegům, kteří si potřebovali rozvrhnout svoji práci, která byla závislá na práci žalobce. Pracovní smlouva žalobce byla vždycky na rok, končila mu 4. prosince a vždycky se prodlužovala o rok. Bylo to ve vztahu k jeho vízu. Kontrakt byl dle svědka obnoven 3x nebo 4x. Díky pracovní smlouvě měl žalobce dle svědka nárok na vízum v České republice. Žalobce vystupoval i jako umělec, jako DJ, takže měl smlouvy o dílo. Ty si uzavíral sám se sebou. Žalobce si navrhl i honorář. Pokud byl svědkovi předložen e-mail z 23. července 2024 s předmětem Warning letter, potvrdil, že ho posílal svědek. Žalovaný umělce dle svědka nezastupuje, mají nějaké rezidentní dýdžeje, ale nemají s nimi uzavřený formální vztah.

29. Svědek [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že pro žalovaného vykonává externě produkční a koordinační činnosti v klubu [Anonymizováno]. V rámci této činnosti spolupracoval se žalobcem. Žalobce byl člen týmu. Dle svědka se staral převážně o booking umělců do jejich klubu a další přidružený věci. Svědek se žalobcem koordinoval plánování eventů, který organizovali v jejich klubu. Svědek byl spokojen s částí jeho práce a část měla nějaký háčky, který řešili v průběhu času. Žalobce poměrně opakovaně a soustavně dodával pozdě výstupy z bookování, zařizování cest umělců. Vytvořili potom pozici, která to dělala za něj a takto to bylo dle svědka s mnoha činnostmi. Nedostatky v logistický a produkční činnosti žalobce byly dle svědka často, ale snažili se to přetvořit v úspěšný výsledek práce. Žalobce částečně práci vykonával na [Anonymizováno]. Svědek působil ze začátku jako produkční. Potom začal být i víc supervizor práce žalobce. Zavedli hodiny, kdy chtěl, aby všichni členové týmu byli přítomní na místě. Žalobce pak měl dle svědka zvýšenou přítomnost v klubu, ale pořád to nedosahovalo žádaných četností výskytu. Svědek přebral pozici na konci října 23 a v nějakém e-mailu poslal zadání, že se budou potkávat v klubu v úterý a ve středu a společně plánovat věci, aby si vždycky všechno řekli. To poslal jednou. Dali si nějaký oznámení do kalendáře a začali se tam pravidelně potkávat všichni členové týmu. Ze začátku tam žalobce dle svědka i docela chodil, ale postupem času se čím dál víc omlouval, chodil později, odcházel dřív nebo nepřišel vůbec. Dvakrát obdrželi grant na zahraniční pracovní cestu, kdy žalobce navrhoval a musel dodat kontakty na kluby, které chtěli navštívit, kdy by se dalo přijet, na jak dlouho, co by bylo předmětem cesty, jestli tam bude nějakej event. Zároveň se z toho musel dělat zápis, monitorovací zpráva. V srpnu 2024 žádná taková cesta naplánovaná nebyla. Žalobce se svědkem nekonzultoval, že v srpnu 24 vyrazí žalobce na zahraniční cestu do [Anonymizováno] nebo někam v této oblasti. Svědek věděl, že žalobce spolupracoval s agenturou [Anonymizováno]. Agentura zastupuje dle svědka umělce a zařizuje jim booking na kulturní akce. [Anonymizováno] pořádá kulturní akce a v rámci svého rezidentského programu tam bookuje dle svědka také svoje spřátelené umělce. Svědek žalobci říkal, že by nerad, aby umělce, které žalobce zastupuje, vozil k nim jeho jménem, jestli by nemohl tyhlety případy případně přehodit na jiného kolegu z agentury. Svědkovi je znám profil žalobce na sociální síti [Anonymizováno]. Pamatoval si jeden post, ve kterém je nebo klub označil jako degenerates. Svědek si myslel, že to bylo pravděpodobně po rozvázání pracovního poměru. Svědek byl dle svého názoru oprávněn udělovat žalobci pokyny k práci a kontrolovat jeho práci mezi říjnem 23 a ukončením jeho pracovního poměru. Oprávnění svědka vyplývalo z domluvy s jednatelem žalované. Svědek měl za to, že na základě této domluvy byl oprávněn rozvrhovat zaměstnancům žalované pracovní dobu. Své oprávnění dle svědka zaměstnancům žalované komunikoval v e-mailu. Dne 30. 10. 2023 poslal členům týmu včetně žalobce e-mail, kde žádal členy týmu, aby docházeli do kanceláře. V e-mailu rozvrhl úřední hodiny na pondělí a úterý. Po debatě na některé ze schůzek to předhodili na úterý a středu, které jsou dodržovány dosud. Svědek potvrdil, že psal e-mail, ve kterém oznámil změnu termínu schůzek na úterý a středu. Úřední hodiny se vztahovaly na žalobce a externisty, kteří byli členy týmu. Ředitelem žalované byl 1. září 2023 dle svědka [jméno FO]. Svědek a [jméno FO] věděli, že žalobce působí v [Anonymizováno]. Žalobce dle svědka od té doby booknul na nějakou akci DJ, kterou zároveň zastupoval za [Anonymizováno] na [Anonymizováno] v listopadu nebo prosinci 23. Žalobci to bylo svědkem ústně vytýkáno. V srpnu 2024 byly dle svědka eventy [Anonymizováno], které vyžadovaly osobní přítomnost žalobce. Svědek věděl, že byly žalobci znepřístupněny jeho pracovní účty, ze kterých vykonával svou činnost. Žalobce spolupracoval nejčastěji se svědkem, s [jméno FO], s [jméno FO] za PR, [jméno FO] za grafiku. Svědek pracovní dobu oznámil v e-mailu až následně, protože měli nastavený workflow pozic, který měli uložený na disku, ke kterému byl přístup. Svědek žalobci dokument také posílal. Svědek byl postupně čím dál víc nespokojen s prací žalobce. Pravidelně žalobci sděloval ústně výtky, které se týkaly většinou pozdního dodávání podkladů pro zbylé členy týmu, tak, aby se event mohl naplánovat a odehrát. Žalobce svědka informoval o cestě, kterou měl žalobce na konci února nebo v březnu do [Anonymizováno], která byla v rámci jejich grantu. Nad rámec pracovní smlouvy žalobce pro žalovaného dle svědka dělal guest service, promo materiálům, stříhal videa, organizoval natáčení promovideí pro eventy, občas dělal tzv. face check, staral se o umělce po příletu a do odletu. Tato činnost byla fakturována na základě ústní dohody. 30. [jméno FO], předseda žalovaného, při svém výslechu uvedl, že žalobce přijali jako dramaturga hudebního klubu. Zpočátku spolupráce probíhala v pořádku. V důsledku jeho činnosti se rozšířil záběr spolupracujících umělců. Nicméně posléze spolupráce začala dle zástupce žalovaného zadrhávat, a to z důvodu nedisciplinovanosti žalobce, nedodávání účetních podkladů, smluv s umělci a dalších smluv. Nedostávali informace o výších honorářů umělců, o velikosti akcí, zajištění řádné organizace akcí. Následně se dozvěděli, že v rámci akcí zajišťoval i ubytování pro své kamarády, kteří neměli nic do činění s příslušnými akcemi. V uvedené souvislosti mu zástupce žalovaného a jeho kolegové zasílali desítky vytýkacích zpráv a e-mailů. Upozorňovali ho, že spolupráce nefunguje řádně. V důsledku toho mu určili, aby dodržoval pracovní dobu, kterou stanovili. Žalobce dle zástupce žalovaného nedocházel ani určené dva dny v týdnu do kanceláře. Nakonec se rozhodli pro ukončení smluvního vztahu se žalobcem. Probíhalo jednání o dohodě o ukončení. Ústně jim uzavření dohody přislíbil, nicméně následně k tomu formálně nedošlo, kdy na zaslanou dohodu o narovnání již nereagoval. Zaměstnanecký poměr žalobce vznikl dle zástupce žalovaného v důsledku toho, že se snažili pomoci žalobci, aby mohl zůstat v České republice, kdy s ním byl ukončen předcházející pracovní poměr. Zaměstnanecké poměry se vyskytují na obdobné pozici v České republice dle zástupce žalovaného víceméně zřídka, a to i z důvodu skutečnosti, že jednotlivé akce jsou financovány prostřednictvím grantů, v důsledku čehož existuje značná nejistota, zda vůbec grant bude poskytnut, případně v jaké výši. Z tohoto důvodu není možné zaměstnávat. Se zaměstnáním žalobce měli obrovskou práci, kdy bylo nutné vyběhat pro zaměstnání papíry. I z tohoto důvodu měli se žalobcem delší shovívavost, kdy se mu snažili mnohokrát domluvit. Nadřízeným žalobce byl zástupce žalovaného. Zástupce žalovaného žalobce přijímal a veškeré námitky, které mohl mít ve vztahu ke svému zaměstnaneckému poměru, tak mohl uplatňovat toliko u zástupce žalovaného. Pracovní cesty žalobci schvaloval zástupce žalovaného. O dovolené, respektive zahraničním pobytu žalobce v červenci a srpnu 2024 zástupce žalovaného vůbec nevěděl. Pokud jde o činnost žalobce pro agenturu [Anonymizováno], je možné, že zástupce žalovaného něco o činnosti žalobce pro tuto agenturu zaslechl, ale neřešil to. Práce žalobce na dálku u žalobce nefungovala, proto vyžadovali jeho přítomnost na pracovišti. Tato skutečnost vyplývala dle zástupce žalovaného i z dokumentu tzv. Workflow, kdy tento obsahuje pracovní náležitosti jednotlivých pozic u žalovaného. Z tohoto vyplývalo, že kolegové neměli od žalobce v průběhu jeho zahraniční cesty žádné podklady pro konání akcí, aby mohli zajistit příslušnou organizaci akce. Zástupce žalovaného potvrdil, že má [Anonymizováno], ale [Anonymizováno] žalobce nesledoval. Od kolegů a z vnějšího prostředí se dozvěděl, že, byli označováni vulgárně, kdy měli být zobrazeni na mapě zločineckých kulturních organizací v [Anonymizováno]. Zástupce žalovaného zasílal žalobci i nějakou písemnou výtku, kde výslovně uváděl, že se má obracet na něj, případně na pana [jméno FO]. Pokud se pánové [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] vyjadřovali k tomu, že byli oprávněni zadávat žalobci práci, tak toto se však netýkalo vztahu vyplývajícího z pracovní smlouvy, ale jednalo se o záležitosti vyplývající z jejich Workflow. [právnická osoba] je pronajímatelem nemovitosti, kde se konají kulturní akce. Žalovaný zajišťuje organizaci koncertů pořádaných v předmětné nemovitosti. Tyto dva subjekty jsou ve smluvním vztahu, kdy tento smluvní vztah existuje i s povolením magistrátu a z tohoto důvodu čerpá příslušné granty na jednotlivé akce žalovaný. Práci žalobci dle Workflow zadával částečně zástupce žalovaného, pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. [jméno FO] mohl dle zástupce žalovaného kontrolovat i práci žalobce. Workflow dle zástupce žalovaného představuje strukturu práce při organizaci koncertů a akcí. V důsledku toho, že se žalobce nedostavoval na pravidelné mítinky, tak pan [jméno FO] na základě předchozí dohody se zástupcem žalovaného zaslal e-mail žalobci a ostatním ohledně určení pravidelných mítinků. Bylo to zpracováno touto formou, neboť zástupce žalovaného nemá právní vzdělání a považoval za dostatečné. Zástupce žalovaného předtím předpokládal, že část pracovní doby bude žalobcem vykonávána i v klubu, to znamená na [Anonymizováno]. Žalobci přímo pracovní doba od do určena nebyla. K tomu došlo až e-mailem pana [jméno FO]. Náplní práce žalobce byla dle zástupce žalovaného dramaturgická činnost, to znamená návrhy a realizace hudebních akcí, tvorba hudebního profilu, dramaturgické plány. Žalobce měl oslovovat jednotlivé umělce, měl s nimi domlouvat honoráře a skladbu programu. [jméno FO] měl z titulu své pozice dohlížet na plnění úkolů. Tato skutečnost vyplývala dle zástupce žalovaného z dokumentu Workflow, který vytvářel zástupce žalovaného s ostatními kolegy a podílel se na něm i sám žalobce. Tento dokument byl dle zástupce žalovaného v anglickém jazyce, byl všem přístupný a byl všem i rozeslán. Dokument byl ve formě PDF a byl současně k dispozici i na společném serveru. Zástupce žalovaného se žalobcem nikdy dovolenou neřešil. Vytýkací dopis ze dne 17. 7. 2024 zasílal žalobci v příloze e-mailu a doporučeně s elektronickým podpisem zástupce žalovaného. Post, kde byli označeni za degenerates, neprospěl dobrému jménu klubu a dotklo se to lidí pracujících pro žalovaného. Zástupce žalovaného byl konfrontován i s reakcemi lidí mimo klub, například dramaturgem jiného klubu, který ho žádal o vysvětlení. V rámci reakcí jim byla vyjadřována spíše podpora.

31. Podle ust. § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána.

32. Podle ust. § 50 odst. 1 zákoníku práce musí být výpověď z pracovního poměru písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Dle odst. 2 předmětného ustanovení může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle odst. 4 dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

33. Podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

34. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

35. Podle ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

36. Podle ust. § 60 zákoníku práce musí zaměstnavatel v okamžitém zrušení pracovního poměru skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

37. Podle ust. § 72 zákoníku práce může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

38. Podle ust. § 81 odst. 1 zákoníku práce rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.

39. Podle ust. § 84 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

40. Podle ust. § 317 odst. 1 zákoníku práce je výkon práce na dálku možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.

41. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce byl ke dni 16. 8. 2024 zaměstnancem žalovaného, a to na základě pracovní smlouvy ze dne 25. 10. 2023 a že dne 16. 8. 2024 bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

42. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda je doručené okamžité zrušení pracovního poměru platné, případně, zda je platná výpověď, která byla obsažena v okamžitém zrušení pracovního poměru.

43. Nalézací soudu primárně posuzoval, zda byly návrhy na vyslovení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a výpovědi z pracovního poměru podány v souladu s ust. § 72 zákoníku práce. S ohledem na to, že žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru byla podána dne 15. 10. 2024 a žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dne 16. 10. 2024, byly obě podány v zákonné lhůtě 2 měsíců.

44. Nalézací soud následně shledal, že okamžité zrušení pracovního poměru, jakož i výpověď z pracovního poměru splňují veškeré formální požadavky dle zákoníku práce a jednání žalobce, ve kterém spatřuje žalovaný zvlášť hrubé porušení povinností, je vymezené dostatečně určitě.

45. Dále se soud zabýval důvody, pro které bylo ze strany žalovaného dáno žalobci okamžité zrušení, respektive výpověď. Žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru žalobce odůvodnil tím, že: a) v období od 18. července 2024 do dne okamžitého zrušení se žalobce přes opakované výzvy nedostavil k výkonu práce na místo výkonu práce, a to přestože žalobci nebyla ze strany žalovaného určena ani schválena v tomto období dovolená, ani nebyla mezi žalobcem a žalovaným sjednána či ze strany žalovaného nařízena práce na dálku, b) v rozporu s čl. IX odst. 2 pracovní smlouvy žalobce prokazatelně vykonává výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti žalovaného, bez předchozího souhlasu žalovaného, a to konkrétně promotérská činnost (Booking Agent) pro agenturu [Anonymizováno], c) v rozporu s povinností loajality žalobce vůči žalovanému žalobce veřejně uráží vedoucí osoby žalovaného, kdy na sociální síti [Anonymizováno] tyto označil za „degenerates“.

46. Ve vztahu k jednotlivým důvodům okamžitého zrušení soud prvního stupně primárně posuzoval, zda došlo k jednání specifikovanému pod písmenem a) a zda lze takové jednání kvalifikovat jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Účastníci si v pracovní smlouvě sjednali místo výkonu práce na adrese [Anonymizováno] [adresa]. Současně si sjednali pracovní dobu v rozsahu 20 hodin týdně, aniž by žalovaný žalobci rozvrhl týdenní pracovní dobu. Účastníci si v pracovní smlouvě nedohodli, že žalobce bude oprávněn vykonávat práci na dálku, přičemž z dokazování ani nevyplynulo, že by byla písemná dohoda o výkonu práce na dálku uzavřena později v průběhu pracovního poměru. Žalobce v uvedené souvislosti tvrdil, že mu dne 17. 7. 2024 byl [jméno FO] zaslán e-mail, kterým mu byla mimo jiné rozvržena pracovní doba v rozporu s ust. § 84 zákoníku práce, když s novým rozvrhem byl seznámen pouhé 3 dny před účinností změny, že mu byl dopis doručen toliko na pracovní e-mail a že pracovní doba mu byla rozvržena účelově ke dni, ke kterému měl žalobce odjet na plánovaný dlouhodobější pobyt do zahraničí mimo EU, odkud měl pokračovat v práci pro žalovaného na dálku, což bylo ze strany žalobce vůči žalovanému včas komunikováno a též bylo ze strany žalovaného, konkrétně ze strany ředitele klubu [Anonymizováno], pana [jméno FO], řádně ústně schváleno. Jak bylo zjištěno z provedeného dokazování, zejména výslechu [jméno FO], ale i ostatních svědků a zástupce žalovaného, žádná z těchto osob žalobci dlouhodobější pobyt v zahraničí s výkonem práce na dálku neschválila, kdy všichni shodně uvedli, že o tomto pobytu žalobcem informováni nebyli. Pokud by byla navíc umožněna žalobci práce na dálku, musela by být za tímto účelem uzavřena dle ust. § 317 odst. 1 zákoníku práce písemná dohoda, což žalobce netvrdil ani neprokazoval. V situaci, kdy nebylo v řízení prokázáno, že žalobci byl dlouhodobější pobyt v zahraničí s výkonem práce na dálku schválen, byl povinen postupovat dle pracovní smlouvy a vykonávat práci na adrese [Anonymizováno] [adresa], kde byl povinen odpracovat 20 hodin týdně. Ve vztahu k uvedenému závěru není podstatné, že žalovaný na počátku pracovního poměru bez písemné dohody akceptoval, že žalobce bude převážně fakticky vykonávat svoji práci dle pracovní smlouvy na dálku, a že žalovaný žalobci na počátku pracovního poměru nerozvrhl týdenní pracovní dobu. Pokud se tedy žalobce nedostavil k výkonu práce na sjednané místo výkonu práce v období od 18. 7. 2024 do 15. 8. 2024 a na tomto místě neodpracoval 20 hodin týdně, jednoznačně se dopustil zvlášť hrubého porušení svých povinností, které žalovaného opravňovalo rozvázat se žalobcem pracovní poměr okamžitě. Jestliže žalobce rovněž poukázal na nezákonné rozvržení pracovní doby žalobci v předmětném období, není tato skutečnost rozhodující pro posouzení oprávněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, neboť žalovaný nezrušil pracovní poměr žalobci okamžitě z důvodu nedodržování rozvrhu týdenní pracovní doby, nýbrž z důvodu neomluvené absence v práci. Soud nad rámec v této souvislosti navíc uvádí, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že e-mailem [jméno FO] pověřeného [jméno FO] ze dne 30. října 2023 a navazujícím e-mailem ze dne 6. listopadu 2023 byla žalobci uložena povinnost dostavovat se v tzv. úřední hodiny v úterý 12.00 – 16.00 a ve středu 15.00 – 18.00, kdy žalobce reagoval na e-mail ze dne 30. října 2023, ve kterém byly původně navrženy úřední hodiny v pondělí 14.00 – 18.00 a úterý 11.00 – 15.00, e-mailem zaslaným [jméno FO], kterým poděkoval za e-mail a napsal, že už teď se mu všechny navrhované změny líbí a nemůže se dočkat. Nalézací soud je přesvědčen, že v důsledku uvedeného byl žalobce povinen se v červenci a v srpnu 2024 dostavovat do místa výkonu práce v úterý 12.00 – 16.00 a ve středu 15.00 – 18.00, což žalobce v období od 18. července 2024 do 15. srpna 2024 z důvodu svého zahraničního pobytu rovněž nedodržoval. Ve vztahu k předmětnému důvodu ukončení pracovního poměru nebylo dále rovněž podstatné, že žalobce tvrdil a prokazoval, že v době od 18. července 2024 do 15. srpna 2024 fakticky i nadále vykonával práci na dálku, a to i po omezení přístupu k účtům žalobce ze strany žalovaného, neboť jak bylo uvedeno již výše, v řízení nebylo prokázáno, že by práce na dálku byla žalovaným schválena a že by byla mezi žalobce a žalovaným uzavřena příslušná písemná dohoda.

47. Přestože je soud prvního stupně názoru, že porušení povinností žalobcem specifikované v okamžitém zrušení pracovního poměru pod písmenem a) je dostatečným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce, vyjadřuje se i k důvodům uvedeným pod písmeny b) a c).

48. Jestliže žalovaný pod písmenem b) uváděl, že žalobce měl v rozporu s čl. IX odst. 2 pracovní smlouvy vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti žalovaného, bez předchozího souhlasu žalovaného, a to konkrétně promotérskou činnost (Booking Agent) pro agenturu [Anonymizováno], v řízení taková skutečnost prokázána nebyla. V řízení sice bylo prokázáno, že žalobce v rámci spolupráce s agenturou [Anonymizováno] zastupoval v průběhu pracovního poměru se žalovaným hudební umělce, nicméně současně z žádného provedeného důkazu nebylo zjištěno, že zastupování umělců bylo i předmětem činnosti žalovaného, kdy tato skutečnost nevyplývá ani ze spolkového rejstříku ve vztahu žalovanému. Z výslechu svědků navíc vyplynulo, že jako problematické nevnímali samotné zastupování umělců žalobcem, ale střet zájmů, ke kterému docházelo v situaci, kdy žalobce za žalovaného domlouval vystoupení jím zastupovaných umělců v klubu [Anonymizováno]. Takové jednání žalobce, tedy střet zájmů na straně žalobce, však v okamžitém zrušení pracovního poměru pod písmenem b) uvedeno není. Uvedený důvod by tedy žalovaného neopravňoval k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem.

49. Posledním důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru bylo pod písmenem c), že žalobce v rozporu s jeho povinností loajality vůči žalovanému veřejně uráží vedoucí osoby žalovaného, kdy na sociální síti [Anonymizováno] tyto označil za „degenerates“. V řízení žalovaný ani přes výzvu soudu neuvedl, kdy konkrétně měl žalobce označit vedoucí osoby žalovaného za degenerates. I pokud by však žalobce užil na svém [Anonymizováno] označení „degenerates“ ve vztahu k žalovanému, kdy celý text žalovaným předložených [Anonymizováno] zněl: „Pracuj, pracuj, pracuj s fešáky. Blokuj, blokuj, blokuj všechny degeneráty. Pokud víš, tak víš.“, nejedná se dle přesvědčení nalézacího soudu o natolik závažné porušení pracovních povinností, které by žalovaného opravňovalo k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce a které by bylo možné kvalifikovat jako zvlášť hrubé porušení povinností žalobce. Ani tento důvod by tedy žalovaného neopravňoval k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem.

50. S přihlédnutím ke shora učiněným závěrům dospěl nalézací soud ke konečnému závěru, že v řízení bylo prokázáno, že se žalobce dopustil porušení povinností specifikovaných v okamžitém zrušení pracovního poměru pod písm. a). Z tohoto důvodu soud výrokem I. žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného je neplatné, zamítl.

51. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalobce skončil okamžitým zrušením, nezbylo současně zdejšímu soudu než shledat výpověď obsaženou v textu okamžitého zrušení jako neplatnou. Výpověď je neplatná nejen z důvodu, že pracovní poměr skončil již okamžitým zrušením, ale je neplatná již z důvodu, že tato je podmíněným právním jednáním. V daném případě žalovaný učinil v jedné listině dvě právní jednání, okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď z pracovního poměru. Pracovní poměr sice může být dle právní teorie i praxe rozvázán více právními jednáními učiněnými současně nebo postupně, avšak nesmí jít o podmíněné právní jednání. Otázkou podmíněnosti právních jednání, jimiž má být rozvázán jeden pracovní poměr, se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1161/2013, v němž dospěl k následujícím právním závěrům: „Dovolatel v první řadě namítá, že mu žalovaná nemohla „dát výpověď současně s okamžitým zrušením pracovního poměru“, a že opačný názor zaujatý odvolacím soudem není správný. Je skutečností, že žalovaná dopisem ze dne 1. 6. 2009 žalobci sdělila, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr, a že „pokud by soud rozhodl“, že nejsou splněny podmínky pro skončení pracovního poměru tímto způsobem, dává žalobci ze stejných skutkových důvodů výpověď. Odvolací soud označil tento postup za přípustný, vycházeje z názoru, který zaujal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. 9. 1997 sp. zn. 2 Cdon 195/1997, že rozvázání téhož pracovního poměru více právními úkony (učiněnými současně či postupně) zákoník práce ani jiné předpisy nevylučují (nezakazují); jednotlivé právní úkony se posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky. Přehlédl však, že uvedený právní názor se odvíjí od dvou samostatně učiněných, nepodmíněných, na sobě navzájem nezávislých právních úkonů směřujících ke skončení pracovního poměru – výpovědi a následně učiněného okamžitého zrušení pracovního poměru – jejichž platnost proto lze posuzovat samostatně, přičemž samostatně též nastávají jejich právní účinky. V posuzovaném případě je ale na listině ze dne 1. 6. 2009 s okamžitým zrušením pracovního poměru další právní úkon – výpověď z pracovního poměru – učiněn podmíněně, teprve pro případ, „pokud by soud rozhodl“, že okamžité zrušení nesplňuje zákonem stanovené podmínky. Důsledkem je, že se tím mají odložit účinky, které jsou s doručením výpovědi spojeny, jako je počátek běhu výpovědní doby, která podle ustanovení § 51 odst. 2 zák. práce začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Vzhledem k tomu zůstává nejisté, zda na základě takové výpovědi vůbec skončí pracovní poměr, i když výpověď již byla doručena (§ 51 odst. 1 zák. práce), od čehož se jinak odvíjí lhůta k uplatnění neplatnosti výpovědi podle ustanovení § 72 zák. práce. Protože od uvedených ustanovení kogentní povahy se nelze odchýlit (srov. též § 363 zák. práce), z uvedeného vyplývá, že výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem. Za tohoto stavu nezbylo, než rozsudek odvolacího soudu ve vztahu k výpovědi ze dne 1. 6. 2009 zrušit (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.) a věc v tomto rozsahu vrátil Krajskému soudu v Ostravě dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).“ Na výše uvedené právní závěry navázal Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019, v němž se zabýval otázkou platnosti výpovědi dle § 52 písm. g) zák. práce a okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 zák. práce, kdy shodně jako v dané věci, byly důvody rozvázání pracovního poměru vymezeny totožně, resp. spočívaly ve shodném porušení povinností. Nejvyšší soud ČR ve shora citovaném rozhodnutí uvedl následující: „S odvolacím soudem lze souhlasit v tom, že dala-li žalovaná žalobci současně s okamžitým zrušením též výpověď odůvodněnou totožným jednáním žalobce, „nemohla mít jinou motivaci, než dát výpověď pro jistotu, tedy pro případ, že by okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné pro nedostatečnou intenzitu porušení pracovní kázně žalobcem“. Žalovaná tedy v první řadě chtěla ukončit se žalobcem pracovní poměr okamžitě, a teprve tehdy, kdyby okamžité zrušení bylo neplatné, měla vůli dát žalobci (pro totožné porušení pracovních povinností) výpověď. Tento úmysl (záměr) žalované, který musel být žalobci znám mj. z toho, že (jak sám tvrdí v žalobě) již od následujícího dne mu žalovaná odmítla přidělovat práci podle pracovní smlouvy, nepochybně značí „podmíněnou povahu právního jednání spočívajícího ve výpovědi“; žalobcem dovozovanou „vzájemnou podmíněnost“ obou právních jednání z něj však dovodit nelze (takovému výkladu nic nenasvědčuje). Situací, kdy pro totožné porušení pracovní povinnosti zaměstnancem učinil zaměstnavatel spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru též výpověď, která byla podmíněna teprve pro případ, že okamžité zrušení pracovního poměru bude neplatné, se dovolací soud již v minulosti zabýval v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015 sp. zn. 21 Cdo 1161/2013, který zmiňuje i dovolatel. Dovolací soud zde zaujal stanovisko, že důsledkem popsaného postupu zaměstnavatele je, že se tím mají odložit účinky, které jsou s doručením výpovědi spojeny, jako je počátek běhu výpovědní doby, která podle ustanovení § 51 odst. 2 zák. práce začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Vzhledem k tomu zůstává nejisté, zda na základě takové výpovědi vůbec skončí pracovní poměr, i když výpověď již byla doručena (§ 51 odst. 1 zák. práce), od čehož se jinak odvíjí lhůta k uplatnění neplatnosti výpovědi podle ustanovení § 72 zák. práce. Protože od uvedených ustanovení kogentní povahy se nelze odchýlit (srov. též § 363 zák. práce), z uvedeného vyplývá, že výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem (jednáním). I když tyto závěry dovolací soud učinil na základě skutkového stavu, kdy okamžité zrušení i výpověď byly obsaženy na jedné listině, v níž bylo výslovně uvedeno, že výpověď je zaměstnanci dávána pro případ, „pokud by soud rozhodl“, že okamžité zrušení nesplňuje zákonem stanovené podmínky, lze je vztáhnout i na nyní posuzovanou věc, neboť skutečná vůle zaměstnavatele byla v obou případech totožná (tj. ukončit se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě, a teprve tehdy, kdyby okamžité zrušení bylo neplatné, dát zaměstnanci výpověď).“ 52. Jak již bylo uvedeno, žalovaný učinil současně okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď, jež jsou obsaženy na jediné listině, a to z týchž důvodů, přičemž žalovaný navíc výslovně uvedl, že „pro případ, že by bylo toto okamžité zrušení z jakéhokoli důvodu neplatné, tímto zaměstnavatel současně zaměstnanci udílí výpověď z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou. Pracovní poměr tak skončí již okamžikem doručení tohoto dopisu (v důsledku okamžitého zrušení), nejpozději však uplynutím 31. října 2024.“ Již z výše uvedeného textu je zřejmá jednoznačná vůle žalovaného ukončit pracovní poměr s žalobcem okamžitě, kdy tato vůle žalovaného musela být zřejmá i žalobci. V daném případě je tedy výpověď z pracovního poměru jednoznačně podmíněným právním jednáním a v důsledku toho je právním jednáním neplatným. Z uvedených důvodů nalézací soud žalobě v části, ve které se žalobce domáhal, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného je neplatné, výrokem II. vyhověl.

53. Vzhledem k tomu, že oba účastníci byli úspěšní ve stejném rozsahu, kdy žalobce byl úspěšný ve vztahu k části žaloby, ve které se domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobce výpovědí ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného, a žalovaný byl úspěšný ve vztahu k části žaloby, ve které se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením ze dne 15. 8. 2024 ze strany žalovaného, nepřiznal soud výrokem III. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení