43 C 149/2021-75

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného [titul] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa státního zastupitelství] jednající [anonymizováno 7 slov], [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení 620 276 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 19 520 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 547 213,50 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 684 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním žalobce vedeným převážně u [název soudu] pod sp.zn. 2T 69/2019 [název soudu] rozsudkem ze dne 13.1.2020, č.j. 2T 69/2019-1570 zprostil podle § 226 písm. b) tr.ř. žalobce obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, když [název soudu] usnesením ze dne 22.6.2020 č.j. 10 To 66/2020-1609 odvolání státní zástupkyně ohledně žalobce zamítl podle § 256 tr.ř. jako nedůvodné. Na základě rozhodnutí zaměstnavatele o zproštění výkonu služby ze dne 8.11.2018, [číslo jednací], bylo v souvislosti se zahájením trestního stíhání rozhodnuto o krácení měsíčního platu žalobce o 50%. Po skončení trestního stíhání bylo žalobci doplaceno zkrácení platu ve výši 880 742 Kč hrubého za období 18 měsíců. Žalobci však nebyly doplaceny odměny, které byly vyplaceny jeho zástupci po dobu zproštění z funkce, které by žalobci nepochybně vyplaceny byly, pokud by nebyl zproštěn z funkce. Zástupci [titul] [jméno] [příjmení] byly vyplaceny v období od 11/ 2018 do 8/ 2020 odměny v celkové výši 470 000 Kč. Žalobci byly odměny vždy přiznány a vyplaceny. Žalobce byl za všechna léta služby hodnocen jako vynikající a byl označen za všeobecně uznávaného odborníka. Žalobci dále vznikla ztráta na stravném ve výši 30 940 Kč. Nárok vyplývá z Kolektivní smlouvy uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [stát. instituce] a [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo jednací], konkrétně [číslo listu] [číslo]. V rozhodném období zproštění výkonu služby se jedná celkem o 442 pracovních dnů po 70 Kč. Dne 1.11.2018 uzavřel žalobce Smlouvu o poskytnutí právní pomoci k obhajobě v trestním řízení s advokátem [titul] [jméno] [příjmení]. Byla dohodnuta odměna ve výši 1 800 Kč + DPH za každou započatou hodinu právní pomoci. Advokát vykonal právní službu v rozsahu 51,5 hod., která byla vyfakturována spolu s cestovným fakturou č. 2020 ze dne 10.7.2020 na celkovou částku 119 336 Kč. Výše smluvní odměny je přiměřená a není ve zřejmém nepoměru ke složitosti věci. Podle advokátního tarifu bylo vykonáno celkem 29 úkonů se sazbou 1 500 Kč úkon a 5 úkonů se sazbou 750 Kč. Žádostí ze dne 22.4.2021 uplatnil žalobce nárok na náhradu škody ve výši 620 276 Kč u žalovaného. Žalovaný do dne podání žaloby náhradu škody nepřiznal.

2. Žalovaný nárok neuznal. Učinil nespornou skutečnost, že u něj žalobce dne 26.4.2021 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 620 276 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 119 336 Kč, v náhradě ztráty na výdělku ve výši 470 000 Kč a v náhradě ztráty na stravném ve výši 30 940 Kč, vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u [název soudu] pod sp. zn. 2 T 69/2019. Žalovaný požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověl co do částky 53 542,50 Kč. V případě náhrady ztráty na výdělku a náhrady ztráty na stravném žalovaný nevyhověl ani částečně, což žalobci sdělil svým stanoviskem ze dne 11.3.2022. Žalovaný uzavřel, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018. Žalobce má dle žalovaného nárok dle ust. 31 zákona č. 82/1998 Sb. pouze na účelně vynaložené náklady, které jsou ohodnoceny v souladu s mimosmluvní odměnou dle advokátního tarifu. Žalovaný shledal nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby důvodným pouze v částce 53 542,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce ani přes výzvu žalovaného ze dne 22.2.2022 nedoložil výpočet cestovného a technický průkaz použitého vozidla, nemohlo být dle žalovaného přistoupeno v této části k projednání žádosti. K odměně žalovaný uvedl, že je nenárokovou složkou platu, určenou zejména k motivaci zaměstnanců, u níž i po splnění předepsaných kritérií záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, zda danou složku platu konkrétnímu zaměstnanci přizná. Na odměnu je nutno dle žalovaného nahlížet jako na fakultativní složku platu, na kterou nelze založit právo. Odměny, kterých se žalobce domáhá, byly vyplaceny zástupci žalobce za jeho vykonanou práci. Za diskutabilní lze navíc dle žalovaného označit případnou výši odměny, které se žalobce domáhá, a zda by vůbec byla žalobci vyplacena, pokud by nebyl zproštěn výkonu služby. Ze žalobcem zmíněné Kolektivní dohody mezi [anonymizována tři slova] [stát. instituce] a základní odborovou organizací [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [číslo jednací], dle žalovaného vyplývá, zejména z [číslo listu] [číslo], že státní zaměstnanec má nárok na v dohodě blíže uvedené příspěvky pouze v případě, že v tomto dni odpracoval alespoň 3 hodiny. Žalobce byl zproštěn výkonu služby na základě rozhodnutí o zproštění výkonu služby ze dne 8.11.2018, [číslo jednací]. Žalobci nevznikl nárok v podobě ztráty na stravném z důvodu absence počtu odpracovaných hodin stanovených kolektivní dohodou. Na žalobcem požadované stravné nelze dle žalovaného nahlížet jako na skutečnou škodu či ušlý zisk.

3. Na základě částečného zpětvzetí žaloby odůvodněného částečným plněním žalovaného soud usnesením ze dne 12.4.2022, č.j. 43 C 149/2021-60, rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 53 542,50 Kč představující část nároku na náhradu nákladů právního zastoupení. Předmětem řízení tak zůstal nárok na náhradu ztráty na výdělku ve výši 470 000 Kč, nárok na náhradu ztráty na stravném ve výši 30 940 Kč a nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 65 793,50 Kč.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázané následující skutečnosti. Ze spisu [název soudu] sp. zn. 2T 69/2019 bylo zjištěno následující. Usnesením ze dne 15.10.2018 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce obviněného ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 30.10.2018. Dne 2.11.2018 podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost. Přípisem doručeným Policii ČR dne 7.11.2018 informoval [titul] [jméno] [příjmení] o převzetí zastoupení žalobce. Současně předložil plnou moc, požádal o nahlédnutí do spisu a přiložil stížnost proti usnesení policejního orgánu ze dne 15.10.2018. Přípisem ze dne 9.11.2018 byla předložena stížnost proti usnesení policejního orgánu Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec]. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 30.11.2018 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Usnesení bylo doručeno Policii ČR dne 7.12.2018. Přípisem ze dne 12.12.2018 byl [titul] [příjmení] informován o termínech výslechu obviněného [příjmení] a [příjmení]. Přípisem ze dne 2.1.2019 byl [titul] [příjmení] informován o termínu výslechu žalobce. Dne 7.1.2019 proběhl výslech [jméno] [příjmení] od 9:07 hod. do 9:31 hod. Ve výslechu [jméno] [příjmení] bylo pokračováno dne 7.2.2019, a to od 9:30 hod. do 11:13 hod. Dne 7.1.2019 proběhl výslech [jméno] [příjmení] od 9:57 hod. do 10:08 hod. Ve výslechu [jméno] [příjmení] bylo pokračováno dne 7.2.2019 od 13:00 hod. do 14:06 hod. Dne 16.1.2019 proběhl výslech žalobce od 9:32 hod. do 9:52 hod. Ve výslechu žalobce bylo pokračováno dne 8.2.2019 od 9:43 hod. do 11:57 hod. Dne 23.4.2019 byl k Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] podán návrh na podání obžaloby. Obžaloba byla podána k [název soudu] dne 11.6.2019. Dne 24.6.2019 byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a kterým byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Dne 9.7.2019 podal [titul] [příjmení] k [název soudu] proti trestnímu příkazu odpor. Dne 14.11.2019 se konalo hlavní líčení u [název soudu], jemuž byl přítomen i [titul] [příjmení]. Hlavní líčení se konalo od 9:15 hod. do 13:50 hod. Dne 21.11.2019 se konalo hlavní líčení od 9:15 hod., jemuž byl přítomen i [titul] [příjmení]. Hlavní líčení trvalo do 11:55 hod. Dne 2.12.2019 se konalo hlavní líčení, jemuž byl přítomen [titul] [příjmení]. Hlavní líčení se konalo od 9:30 hod. do 13:00 hod. Dne 13.1.2020 se konalo hlavní líčení, jemuž byl přítomen [titul] [příjmení], a to od 13:30 hod. do 16:25 hod. Při hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Rozsudek byl rozeslán účastníkům dne 4.2.2020 Okresní státní zástupkyně podala proti rozsudku dne 13.2.2020 odvolání. Dne 3.3.2020 odvolání odůvodnila. Dne 6.3.2020 byl spis předložen [název soudu]. Podáním ze dne 1.4.2020 se k odvolání vyjádřil žalobce. Dne 22.6.2020 se konalo veřejné zasedání, na kterém bylo odvolání státní zástupkyně ve vztahu k žalobci zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.6.2020. Veřejnému zasedání byl přítomen žalobce a [titul] [příjmení].

5. Žádost o přiznání náhrady škody za majetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 620 276 Kč ze dne 22.4.2021 adresovaná právním zástupcem žalobce žalovanému potvrzuje, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatněných nároků. Přípisem ze dne 27.4.2021 žalovaný potvrdil přijetí žádosti žalobce.

6. Rozhodnutí o zproštění výkonu služby ze dne 8.11.2018 prokazuje, že státní tajemník [stát. instituce] [titul] [jméno] [jméno] zprostil žalobce podle § 48 odst. 1 zákona o státní službě dnem 13.11.2018 výkonu služby, a to na základě usnesení Policie České republiky, [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 15.10.2018, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7. Z přípisu [stát. instituce] ze dne 6.2.2019 [číslo jednací] bylo soudem zjištěno, že státní tajemník [stát. instituce] [titul] [jméno] [jméno] informoval [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], komisaře [stát. instituce], o výdělcích žalobce v letech 2015 až 2018 s tím, že standardně je měsíční příjem tvořen tarifem, příplatkem za vedení a osobním příplatkem, v některých měsících zahrnuje příjem i odměny. (mimořádné, popř. cílové). Z přípisu [stát. instituce] ze dne 24.1.2019 [číslo jednací] soud zjistil, že státní tajemník [stát. instituce] [titul] [jméno] [jméno] informoval [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], komisaře [stát. instituce], o datu počátku pracovního poměru žalobce a hodnocení činnosti žalobce s tím, že úroveň výkonu služby žalobce podléhala v souladu se zákonem o státní službě pravidelnému ročnímu služebnímu hodnocení, které prováděl nadřízený žalobce ve spolupráci se státním tajemníkem. Služební hodnocení se provádělo za rok 2015, za rok 2016 a za rok 2017. Ve všech uvedených letech byl dle přípisu výkon služby hodnocen jako vynikající, přičemž zaměstnanec byl rovněž označen za všeobecně uznávaného odborníka.

8. Část kolektivní dohody uzavřená mezi [anonymizována tři slova] [stát. instituce] a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo jednací], dokládá, že [země] [anonymizováno] [stát. instituce] se zavázalo v oblasti stravování dle odst. [číslo] státním zaměstnancům, důchodcům hradit vzniklé provozní náklady na pořízení stravy z prostředků služebního úřadu ve výši stanovené zákonem a z FKSP, poskytovat příspěvky na základě dohody, uzavřené mezi služebním úřadem a výborem základní odborové organizace. Státní zaměstnanec má nárok na uvedené příspěvky pouze v případě, že v tomto dni odpracoval alespoň 3 hodiny. Dle odst. [číslo] kolektivní dohody jestliže státní zaměstnanec nemůže využít stravování zajišťované v budově [anonymizováno] v určitý den z důvodu jeho vyslání na pracovní jednání v rámci [obec], může požádat o vydání poukázky na odběr stravy („ stravenky“) na tento den. Státní zaměstnanec vyplní tiskopis„ Potvrzení o jednání na území [obec]“ a po podpisu příslušným nadřízeným představeným jej předloží na pokladnu [anonymizováno]. Státní zaměstnanec dále může požádat o vydání poukázky na odběr stravy („ stravenky“) i v jiných případech, prostřednictvím odboru personálního. Hodnota stravenky je 100 Kč, doplatek státního zaměstnance činí 30 Kč.

9. Smlouva o poskytnutí právní pomoci uzavřená dne 1.11.2018 mezi žalobcem a advokátem [titul] [jméno] [příjmení] potvrzuje, že předmětem této smlouvy bylo zastupování žalobce v trestním řízení vedeném Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], územním odborem, OHK, [anonymizována tři slova]. pod [číslo jednací] pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329/1c tr. zákoníku. Odměna advokáta byla sjednána ve výši 1 800 Kč + DPH za každou započatou hodinu právní pomoci. Z faktury - daňového dokladu č. [rok] [rok] ze dne 10.7.2020 bylo soudem zjištěno, že touto [titul] [příjmení] účtoval žalobci právní služby – obhajobu v trestním řízení vedeném u [název soudu] sp.zn. 2T 69/2019 a [název soudu] sp.zn. 10 To 66/2020 dle smlouvy ze dne 1.11.2018, a to v celkové výši 119 336 Kč [titul] [příjmení] žalobci účtoval právní služby v rozsahu 51,5 hod. po 1 800 Kč, cestovné os. vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět ve dnech 7.1., 16.1, 7.2., 9.4., 9.10, 14.11, 21.11, 2.12.2020 á 592 Kč a ve dnech 7.1., 13.1.2020 á 594 Kč. Výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od 1.7.2020 do 31.7.2020 dokládá, že žalobce [příjmení] [příjmení] prostřednictvím předmětného účtu převedl dne 23.7.2020 částku ve výši 119 335 Kč. Z dokumentu označeného jako Klient – přehled úkonů [celé jméno žalobce] soud zjistil, že tento obsahuje přehled jednotlivých úkonů právní služby vykonaných [titul] [příjmení] včetně časového vymezení a výše smluvené odměny.

10. Stanovisko žalovaného ze dne 11.3.2022 prokazuje, že žalovaný uzavřel, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018. Žalovaný dále učinil nesporným nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 53 542,50 Kč. Ve zbývajícím rozsahu shledal žalovaný nároky žalobce nedůvodnými.

11. Přípis žalovaného ze dne 22.2.2022 adresovaný právnímu zástupci žalobce potvrzuje, že žalovaný požádal o doplnění žádosti žalobce o kopii technického průkazu použitého vozidla, vč. výpočtu cestovného, rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, kopie výplatních pásek za období roku 2018 a kopie výplatních pásek za období, kdy trvalo zproštění výkonu služby a dále doklad, ze kterého bude vyplývat doplacení částky 880 742 Kč.

12. Přípis právního zástupce žalobce ze dne 11.1.2019 adresovaný Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] ve věci podnět k výkonu dohledu dle § 12b zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství dokládá, že tímto měl žalobce prostřednictvím [titul] [příjmení] požádat Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové o prověření postupu dozorujícího státního zástupce a současně o vyrozumění o výsledku.

13. Z osvědčení o registraci vozidla [anonymizováno] [číslo] ve vztahu k vozidlu [registrační značka] soud zjistil, že toto se vztahuje k vozidlu [anonymizována tři slova] vlastněnému [titul] [příjmení], přičemž v osvědčení je evidována spotřeba vozidla 9,5/5,9/7,2 l /100 km.

14. Z přípisu [stát. instituce] ze dne 2.6.2022 [číslo jednací] bylo soudem zjištěno, že tímto státní tajemník [stát. instituce] [titul] [jméno] [jméno] informoval žalobce, že v době, kdy byl žalobce zproštěn výkonu služby z důvodu probíhajícího trestního stíhání, byly v [stát. instituce] přiznávány mimořádné odměny. Stejně tak [titul] [jméno] potvrdil, že žalobci byly mimořádné odměny přiznávány v době aktivního výkonu služby před a po skončení zproštění výkonu služby. S ohledem na uvedené lze dle přípisu považovat za pravděpodobné (či alespoň možné), že pokud by nebyl žalobce zproštěn výkonu služby, byly by žalobci mimořádné odměny přiznávány i v době, kdy byl žalobce zproštěn služby. Ke konkrétní výši odměn se nelze dle [titul] [příjmení] vyjádřit, neboť tato by závisela na povaze plněných mimořádných úkolů, dostupných finančních prostředcích a rovněž úvaze představeného žalobce.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Usnesením ze dne 15.10.2018 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce obviněného ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 30.10.2018. Dne 2.11.2018 podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost. Přípisem doručeným Policii ČR dne 7.11.2018 informoval [titul] [jméno] [příjmení] o převzetí zastoupení žalobce. Současně předložil plnou moc, požádal o nahlédnutí do spisu a přiložil stížnost proti usnesení policejního orgánu ze dne 15.10.2018. Přípisem ze dne 9.11.2018 byla předložena stížnost proti usnesení policejního orgánu Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec]. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 30.11.2018 byla stížnost žalobce zamítnuta jako nedůvodná. Usnesení bylo doručeno Policii ČR dne 7.12.2018. Přípisem ze dne 12.12.2018 byl [titul] [příjmení] informován o termínech výslechu obviněného [příjmení] a [příjmení]. Přípisem ze dne 2.1.2019 byl [titul] [příjmení] informován o termínu výslechu žalobce. Dne 7.1.2019 proběhl výslech [jméno] [příjmení] od 9:07 hod. do 9:31 hod. Ve výslechu [jméno] [příjmení] bylo pokračováno dne 7.2.2019, a to od 9:30 hod. do 11:13 hod. Dne 7.1.2019 proběhl výslech [jméno] [příjmení] od 9:57 hod. do 10:08 hod. Ve výslechu [jméno] [příjmení] bylo pokračováno dne 7.2.2019 od 13:00 hod. do 14:06 hod. Dne 16.1.2019 proběhl výslech žalobce od 9:32 hod. do 9:52 hod. Ve výslechu žalobce bylo pokračováno dne 8.2.2019 od 9:43 hod. do 11:57 hod. Dne 23.4.2019 byl k Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec] podán návrh na podání obžaloby. Obžaloba byla podána k [název soudu] dne 11.6.2019. Dne 24.6.2019 byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a kterým byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Dne 9.7.2019 podal [titul] [příjmení] k [název soudu] proti trestnímu příkazu odpor. Dne 14.11.2019 se konalo hlavní líčení u [název soudu], jemuž byl přítomen i [titul] [příjmení]. Hlavní líčení se konalo od 9:15 hod. do 13:50 hod. Dne 21.11.2019 se konalo hlavní líčení od 9:15 hod., jemuž byl přítomen i [titul] [příjmení]. Hlavní líčení trvalo do 11:55 hod. Dne 2.12.2019 se konalo hlavní líčení, jemuž byl přítomen [titul] [příjmení]. Hlavní líčení se konalo od 9:30 hod. do 13:00 hod. Dne 13.1.2020 se konalo hlavní líčení, jemuž byl přítomen [titul] [příjmení], a to od 13:30 hod. do 16:25 hod. Při hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Rozsudek byl rozeslán účastníkům dne 4.2.2020 Okresní státní zástupkyně podala proti rozsudku dne 13.2.2020 odvolání. Dne 3.3.2020 odvolání odůvodnila. Dne 6.3.2020 byl spis předložen [název soudu]. Podáním ze dne 1.4.2020 se k odvolání vyjádřil žalobce. Dne 22.6.2020 se konalo veřejné zasedání, na kterém bylo odvolání státní zástupkyně ve vztahu k žalobci zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 22.6.2020. Veřejnému zasedání byl přítomen žalobce a [titul] [příjmení].

16. Dne 1.11.2018 uzavřel žalobce s advokátem [titul] [jméno] [příjmení] smlouvu o poskytnutí právní pomoci. Předmětem smlouvy bylo zastupování žalobce v trestním řízení vedeném Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie [územní celek], územním odborem, OHK, [anonymizována tři slova]. pod [číslo jednací] pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329/1c tr. zákoníku. Odměna advokáta byla sjednána ve výši 1 800 Kč + DPH za každou započatou hodinu právní pomoci. Fakturou – daňovým dokladem [anonymizováno] [rok] [rok] ze dne 10.7.2020 [titul] [příjmení] účtoval žalobci právní služby – obhajobu v trestním řízení vedeném u [název soudu] sp.zn. 2T 69/2019 a [název soudu] sp.zn. 10 To 66/2020 dle smlouvy ze dne 1.11.2018, a to v celkové výši 119 336 Kč [titul] [příjmení] žalobci účtoval právní služby v rozsahu 51,5 hod. po 1 800 Kč, cestovné os. vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět ve dnech 7.1., 16.1, 7.2., 9.4., 9.10, 14.11, 21.11, 2.12.2020 á 592 Kč a ve dnech 7.1., 13.1.2020 á 594 Kč. Žalobce [titul] [příjmení] prostřednictvím bankovního účtu č. [bankovní účet] převedl dne 23.7.2020 částku ve výši 119 335 Kč.

17. Rozhodnutím o zproštění výkonu služby ze dne 8.11.2018 státní tajemník [stát. instituce], [titul] [jméno] [jméno], zprostil žalobce podle § 48 odst. 1 zákona o státní službě dnem 13.11.2018 výkonu služby, a to na základě usnesení Policie České republiky, [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 15.10.2018, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18. Přípisem [stát. instituce] ze dne 24.1.2019 [číslo jednací] státní tajemník [stát. instituce], [titul] [jméno] [jméno], informoval [titul]. [titul] [jméno] [příjmení], komisaře [stát. instituce], o datu počátku pracovního poměru žalobce a hodnocení činnosti žalobce s tím, že úroveň výkonu služby žalobce podléhala v souladu se zákonem o státní službě pravidelnému ročnímu služebnímu hodnocení, které prováděl nadřízený žalobce ve spolupráci se státním tajemníkem. Služební hodnocení se provádělo za rok 2015, za rok 2016 a za rok 2017. Ve všech uvedených letech byl dle přípisu výkon služby hodnocen jako vynikající, přičemž zaměstnanec byl rovněž označen za všeobecně uznávaného odborníka. Přípisem [stát. instituce] ze dne 6.2.2019 [číslo jednací] státní tajemník [stát. instituce], [titul] [jméno] [jméno], informoval [titul]. [titul] [jméno] [příjmení], komisaře [stát. instituce], o výdělcích žalobce v letech 2015 až 2018 s tím, že standardně je měsíční příjem tvořen tarifem, příplatkem za vedení a osobním příplatkem, v některých měsících zahrnuje příjem i odměny (mimořádné, popř. cílové).

19. Dle odst. [číslo] kolektivní dohody uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [stát. instituce] a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo jednací], se [země] [anonymizováno] [stát. instituce] zavázala v oblasti stravování hradit státním zaměstnancům, důchodcům vzniklé provozní náklady na pořízení stravy z prostředků služebního úřadu ve výši stanovené zákonem a z FKSP, poskytovat příspěvky na základě dohody, uzavřené mezi služebním úřadem a výborem základní odborové organizace. Státní zaměstnanec má nárok na uvedené příspěvky pouze v případě, že v tomto dni odpracoval alespoň 3 hodiny. Dle odst. [číslo] kolektivní dohody jestliže státní zaměstnanec nemůže využít stravování zajišťované v budově [anonymizováno] v určitý den z důvodu jeho vyslání na pracovní jednání v rámci [obec], může požádat o vydání poukázky na odběr stravy („ stravenky“) na tento den. Státní zaměstnanec vyplní tiskopis„ Potvrzení o jednání na území [obec]“ a po podpisu příslušným nadřízeným představeným jej předloží na pokladnu [anonymizováno]. Státní zaměstnanec dále může požádat o vydání poukázky na odběr stravy („ stravenky“) i v jiných případech, prostřednictvím odboru personálního. Hodnota stravenky je 100 Kč, doplatek státního zaměstnance činí 30 Kč.

20. Žádostí o přiznání náhrady škody za majetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním ve výši 620 276 Kč ze dne 22.4.2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatněných nároků. Přípisem ze dne 27.4.2021 žalovaný potvrdil přijetí žádosti žalobce. Přípisem ze dne 22.2.2022 žalovaný požádal o doplnění žádosti žalobce o kopii technického průkazu použitého vozidla, vč. výpočtu cestovného, rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, kopie výplatních pásek za období roku 2018 a kopie výplatních pásek za období, kdy trvalo zproštění výkonu služby a dále doklad, ze kterého bude vyplývat doplacení částky 880 742 Kč.

21. Ve stanovisku ze dne 11.3.2022 žalovaný uzavřel, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018. Žalovaný dále učinil nesporným nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 53 542,50 Kč. Ve zbývajícím rozsahu shledal žalovaný nároky žalobce nedůvodnými.

22. Přípisem [stát. instituce] ze dne 2.6.2022 [číslo jednací] státní tajemník Ministerstva dopravy, [titul] [jméno] [jméno], informoval žalobce, že v době, kdy byl žalobce zproštěn výkonu služby z důvodu probíhajícího trestního stíhání, byly v [stát. instituce] přiznávány mimořádné odměny. Stejně tak [titul] [jméno] potvrdil, že žalobci byly mimořádné odměny přiznávány v době aktivního výkonu služby před a po skončení zproštění výkonu služby. S ohledem na uvedené lze dle přípisu považovat za pravděpodobné (či alespoň možné), že pokud by nebyl žalobce zproštěn výkonu služby, byly by žalobci mimořádné odměny přiznávány i v době, kdy byl žalobce zproštěn služby. Ke konkrétní výši odměn se nelze dle [titul] [příjmení] vyjádřit, neboť tato by závisela na povaze plněných mimořádných úkolů, dostupných finančních prostředcích a rovněž úvaze představeného žalobce.

23. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

24. Podle § 3 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, c) orgány územních samosprávných celků.

25. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

27. Podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb., odst. 1, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6-ti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku nebyl jeho nárok plně uspokojen.

28. Ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 3 předmětného ustanovení jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení, přičemž zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“ nebo„ vyhláška“)). Ve smyslu ust. § 11 odst. 1 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k ) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání. Ve smyslu ust. § 11 odst. 2 vyhlášky náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny za každý z těchto úkonů právní služby: a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí, f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, g) účast při přípravě jednání, h) jednoduchá výzva k plnění. Ve smyslu ust. § 11 odst. 3 vyhlášky za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší.

29. Na základě provedeného dokazování soud zjišťoval, zda jsou kumulativně splněny 3 základní podmínky pro náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., kterou žalobce žalobou požadoval, a to existence odpovědnostního titulu, v tomto případě tvrzeného nezákonného rozhodnutí - usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018, příčinná souvislost a vznik škody. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce své nároky u žalovaného uplatnil dne 26.4.2021, kdy se domáhal náhrady škody ve výši 620 276 Kč, přičemž žalovaný žalobci přiznal náhradu škody ve výši 53 542,50 Kč. Nespornou skutečností byla dále existence nezákonného rozhodnutí, na základě kterého bylo posléze vedeno trestní řízení [název soudu] pod sp.zn. 2T 69/2019, a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018. Ve vztahu ke splnění podmínky existence nezákonného rozhodnutí se soud I. stupně s uvedeným nesporným tvrzením zcela ztotožňuje, kdy za nezákonné rozhodnutí je ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nezbytné označit usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 15.10.2018, a to s ohledem na následné zproštění žalobce obžaloby.

30. Soud nejprve posuzoval, zda žalobci vznikla škoda představující nevyplacené odměny za období od listopadu 2018 do srpna 2020. Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci dle ust. § 134 zákoníku práce odměnu. Podle ust. § 134a zákoníku práce může zaměstnavatel za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. Ve smyslu aktuální judikatury, např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23.2.2016 sp.zn. 21 Cdo 4481/2014, se odměna za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, která je nenárokovou (fakultativní) složkou platu zaměstnance zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 zák. práce, stává v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání složkou platu nárokovou (obligatorní). S ohledem na uvedené je nepochybné, že v situaci, kdy by žalobce nebyl v důsledku nezákonného rozhodnutí zproštěn výkonu služby, nárok na odměnu by mu obligatorně nevznikl. Nárok na odměnu by mu vznikl teprve rozhodnutím zaměstnavatele o jejím přiznání. S přihlédnutím k uvedenému nelze proto postavit najisto, že by [stát. instituce] rozhodlo o přiznání odměny žalobci a že by tudíž předmětný nárok žalobci vznikl. Současně nelze postavit najisto, v jaké výši by případný nárok vznikl. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z přípisu [stát. instituce] ze dne 2.6.2022, kde [titul] [jméno], státní tajemník, uvedl, že ke konkrétní výši odměn se nelze vyjádřit, neboť tato by závisela na povaze plněných mimořádných úkolů, dostupných finančních prostředcích a rovněž úvaze představeného žalobce. Vzhledem k tomu, že přiznání a výše odměn se vztahují k pracovní činnosti konkrétní osoby, nelze vycházet z výše odměn přiznaných zástupci žalobce, a to Ing. Počtovi. Je navíc pravděpodobné, že pokud by žalobci byly odměny přiznány, tyto by byly přiznány v nižší výši než v žalobcem tvrzené výši 470 000 Kč, a to mimo jiné i s ohledem na dostupné finanční prostředky a přiznání odměn [titul] [příjmení]. S ohledem na shora uvedené neshledal soud I. stupně příslušný nárok na náhradu nevyplacených odměn oprávněným.

31. Příspěvek na stravování není rovněž obligatorním nárokem spojeným s výkonem pracovní činnosti. Vyplacení příspěvku na stravování prostřednictvím stravenky je podmíněno ve smyslu kolektivní dohody uzavřené mezi [anonymizována tři slova] [stát. instituce] a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo jednací] jednak podáním žádosti o vydání poukázky na odběr stravy a rovněž odpracováním alespoň 3 hodin. S ohledem na uvedené není tudíž ani tento nárok žalobce důvodný.

32. V případě žalobcem vynaložených nákladů obhajoby se mezi účastníky řízení staly spornými náklady na úkony uvedené ve stanovisku žalovaného ze dne 11.3.2022, respektive ve vyjádření žalovaného k žalobě a cestovné. Jak zcela jednoznačně vyplývá z ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Na základě předmětného ustanovení je tudíž soud oprávněn a současně povinen posuzovat, zda byly náklady, které poškozený vynaložil, vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí a zda byly vynaloženy účelně. Ve vztahu k posouzení účelnosti jednotlivých porad vycházel soud z obsahu trestního spisu zachycujícího průběh trestního řízení a provádění jednotlivých úkonů ze strany soudu, žalobce, případně dalších osob. S přihlédnutím k provedenému dokazování zdejší soud oproti žalovanému shledal účelně vynaloženými náklady na konání porady dne 3.1.2019, neboť tato porada bezprostředně předcházela výslechu spoluobviněných [příjmení] a [příjmení] a rovněž žalobce, přičemž o termínu výslechu žalobce byl obhájce [titul] [příjmení] informován dne 2.1.2019. Účelně vynaloženými shledal nalézací soud rovněž náklady na konání porady dne 16.1.2019, která se uskutečnila po předmětných výsleších. Jako účelně vynaložené shledal nalézací soud i náklady na konání porady dne 9.7.2019, kdy se tato porada uskutečnila po vydání trestního příkazu a podání odporu proti tomuto trestnímu příkazu ze strany [titul] [příjmení]. Zdejší soud shledal účelně vynaloženými náklady i náklady na konání porady dne 12.11.2019, neboť tato porada se konala bezprostředně před hlavním líčením uskutečněném následně dne 14.11.2019. Mezi hlavními líčeními se konala porada dne 21.11.2019. I náklady na konání této porady tudíž shledal soud účelně vynaloženými. V neposlední řadě shledal nalézací soud účelně vynaloženými i náklady na konání porady dne 21.6.2020, kdy tato se konala bezprostředně před veřejným zasedáním odvolacího soudu. Ostatní sporné náklady na porady soud I. stupně účelnými ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. neshledal. Zdejší soud je přesvědčen, že účelně vynaloženými lze shledat toliko náklady na konání jedné porady mezi dvěma termíny hlavních líčení případně mezi dvěma pro řízení významnými úkony. V případě úkonů odůvodnění stížnosti ze dne 6.11.2018, podnět k výkonu dohledu ze dne 11.1.2019, výslech obv. [příjmení] ze dne 7.2.2019, příprava závěrečné řeči ze dne 6.1.2020, závěrečná řeč – písemný rozbor ze dne 10.1.2020 se soud I. stupně zcela ztotožnil s argumentací žalovaného, na kterou ve stručnosti odkazuje. Obdobně soud odkazuje na argumentaci žalovaného i ve vztahu k výši odměny, kterou je možné žalobci nahradit toliko ve výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu.

33. S ohledem na shora uvedené dospěl zdejší soud k dílčímu závěru, že nárok na náhradu nákladů obhajoby je nad rámec plnění žalovaného oprávněný co do částky 13 068 Kč zahrnující odměnu za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu á 1 500 Kč (porady konané ve dnech 3.1.2019, 16.1.2019, 9.7.2019, 12.11.2019, 21.11.2019 a 21.6.2020), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 6x 300 Kč a náhradu 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

34. Nárok na náhradu cestovních výdajů shledal soud I. stupně oprávněným s jedinou výjimkou, a to cestovních výdajů vztahujících se k poradě konané dne 9.10.2019, kdy náklady na konání této porady soud neshledal účelně vynaloženými. Po přezkoumání shledal soud oprávněnou i výši požadovaných cestovních výdajů, a to v souvislosti s úkony uskutečněnými ve dnech 7.1.2019, 16.1.2019, 7.2.2019, 9.4.2019, 14.11.2019, 21.11.2019 a 2.12.2019 á 592 Kč a ve dnech 7.1.2020 a 13.1.2020 á 594 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu cestovních výdajů v celkové výši 6 452 Kč.

35. Po částečném zastavení řízení z důvodu plnění žalovaného tudíž soud uzavřel, že žaloba je důvodná v rozsahu částky 19 520 Kč a tuto částku žalobci výrokem I. přiznal, zatímco výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

36. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť v řízení byl úspěšný převážně žalovaný. Předmětem řízení byly ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení nárok na náhradu nevyplacených odměn ve výši 470 000 Kč, nárok na náhradu stravného ve výši 30 940 Kč a nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 119 336 Kč. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalovaný byl ve sporu procesně úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nevyplacených odměn ve výši 470 000 Kč, nároku na náhradu stravného ve výši 30 940 Kč a nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 46 273,50 Kč, zatímco byl procesně neúspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 73 062,50 Kč. Žalovaný byl tudíž úspěšný v rozsahu 88% a v rozsahu 12% byl neúspěšný. Z tohoto důvodu mu vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 76%. V případě plného úspěchu ve věci by žalovanému vznikl nárok na úhradu částky ve výši 900 Kč (vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne 6.6.2022). S přihlédnutím k částečnému úspěchu ve věci vznikl žalovanému nárok na náhradu nákladů ve výši 684 Kč.