43 C 170/2015-403

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Umlaufem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení vlastnického práva k nemovitosti, vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] (byt), nacházející se v budově [adresa] (bytový dům), postavené na pozemku stav. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), k ní náležejícímu spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku stav. parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary, okres [okres], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary.

II. Žalovaná je povinna vyklidit a vyklizenou žalobci předat jednotku [číslo] (byt), nacházející se v budově [adresa] postavené na pozemku stav. parc. [číslo] k ní náležející spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a na pozemku stav. parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 96.294 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na náhradě nákladů řízení částku 8.800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 7. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] k ní náležejícího spoluvlastnického podílu (zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary), byla žalované uložena povinnost k vyklizení těchto nemovitostí, skutkově uváděje, že dne 14. 7. 2014 byla uzavřena mezi účastníky kupní smlouva ohledně těchto nemovitostí, kupní cena ve výši 250.000 Kč dle článku III. smlouvy uhrazena nebyla, žalobce dopisem z 31. 3. 2015 dle článku VI. od smlouvy odstoupil, přes skutečnost, že poštovní zásilka byla vrácena jako nevyzvednutá, dostala se do sféry žalované, která měla objektivně možnost se z obsahem listiny seznámit. Vzhledem ke skutečnosti, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva tak, aby bylo dosaženo souladu stavu zápisu v katastru nemovitostí se stavem právním nezbylo žalobci, než se se svým nárokem na určení vlastnického práva obrátit na soud. V průběhu řízení žalobce popřel pravost a následně po provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví i pravdivost kvitance, tj. protokolu o předání hotovosti z 30. 12. 2014 s tím, že tuto listinu nepodepsal, že tato neodpovídá skutečnosti. Podáním ze dne 20. 2. 2020 (po poučení ze strany soudu dle § 118 a) odst. 1 o.s.ř.) žalobce doplnil svá tvrzení ohledně uplatněného nároku na vyklizení nemovitých věcí tak, že došlo-li k odstoupení od předmětné kupní smlouvy, došlo k jejímu zániku, žalovaná pozbyla vlastnické právo k nemovitostem, tak i oprávnění nemovité věci jakkoliv užívat, tyto užívá i nadále bez právních důvodů, neboť není jejich vlastníkem a je tak povinna tyto vyklidit a žalobci předat. V podání z 2. 9. 2020 (vyjádření k odvolání žalované do rozsudku) se žalobce mimo jiné vyjádřil v bodě III. k námitkám žalované ohledně včasnosti odstoupení žalobce od předmětné kupní smlouvy tak, že s ohledem na obecně zažité dobré mravy ve společnosti, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu, je nutné pojem„ bez zbytečného odkladu“ dle judikatury Ústavního soudu v dané věci vyložit tak, že lhůta bez zbytečného odkladu pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy byla zachována vzhledem k celkovému tlaku všech okolností na žalobce (úmrtí matky žalobce, tlak na žalobce ze strany manžela žalovaného, ubezpečování žalobce manželem žalovaného ohledně následného uhrazení kupní ceny). Do protokolu o jednání dne 13. 5. 2021 (po poučení ze strany soudu dle § 118 a) odst. 1 o.s.ř.) žalobce doplnil svá tvrzení ohledně skutečností bezodkladného jednání žalobce směřujícího k odstoupení od předmětné kupní smlouvy tak, že pokud jde o dobu od 14. 7. 2014 do 31. 12. 2014, probíhalo mezi žalobcem a žalovanou jednání o uhrazení kupní ceny, kdy v uvedené době pan [příjmení] (manžel žalované) žalobci vyhrožoval, žalobce byl opakovaně ujišťován, že dojde k uhrazení kupní ceny, žalobce jako laik nevěděl, kdy mu vzniklo právo od smlouvy odstoupit, až když kupní cena nebyla uhrazena přes opakované sliby vyhledal právní pomoc, dne 9. 2. 2015 udělil plnou moc JUDr. [příjmení], který 17. 2. 2015 vyhotovil návrh dohody o zrušení kupní smlouvy, který však nebyl realizován, následně pro nashromáždění potřebných dokladů došlo dopisem z 31. 3. 2015 k odstoupení od kupní smlouvy. Dále žalobce poukázal na podvodné jednání pana [příjmení] a žalované, za které byli odsouzeni, na ustanovení § 647 a § 650 občanského zákoníku s tím, že ty lze analogicky aplikovat ve věci tak, že z důvodu existujícího vyhrožování vůči žalobci lhůta bez zbytečného odkladu pro odstoupení od smlouvy neběžela. V závěrečném návrhu z 29. 7. 2021 se žalobce vyjádřil tak, že námitka žalované ohledně nedostatku včasnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalobce byla uplatněna až dodatečně, jedná se o šikanózní výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání, tj. z toho, že společně s panem [příjmení] úmyslně navodili žalobci určitý stav, ve kterém jej udržovali tak, aby od smlouvy neodstoupil, doba pro bezodkladné odstoupení od předmětné smlouvy žalobci běžela až do chvíle, kdy se žalobce dozvěděl, že mu právo na odstoupení od smlouvy vzniklo, tj., že došlo k porušení smlouvy nebo k podmínkám, které jsou s právem na odstoupení smlouvy spojeny.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, namítaje, že odstoupení ze strany žalobce od předmětné kupní smlouvy provedené dopisem z 31. 3. 2015 není platné, neboť důvod pro odstoupení od smlouvy dán nebyl, když celá kupní cena ve výši 250.000 Kč byla uhrazena v hotovosti dne 30. 12. 2014, o čemž bylo vyhotoveno potvrzení, které bylo podepsáno. Dále žalovaná namítala, že dopis z 31. 3. 2015 nikdy nepřevzala, nebylo jí oznámeno uložení zásilky na poště, dopis se nedostal do její dispoziční sféry. V podání z 21. 2. 2020, které soudu došlo dne 24. 2. 2020, se žalovaná v bodě II. obsáhle vyjádřila ke změněnému právnímu názoru soudu na věc (jak byl sdělen soudem do protokolu o jednání dne 6. 2. 2020 ohledně hodnocení důkazů), zejména nesouhlasila s hodnocením důkazů ke sporné skutečnosti zaplacení kupní ceny ve výši 250.000 Kč, v bodě III. namítala, že důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že se žalovaná mohla seznámit s předmětnou poštovní zásilkou, spočívá na žalobci, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání. V podání z 14. 7. 2020 (odvolání do rozsudku) se žalovaná v bodě II. vyjádřila k naplnění důvodu pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy a k jeho včasnosti, uváděje, že vzhledem k článku III. odst. 2 předmětné kupní smlouvy byly dány dvě podmínky nutné pro vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci kupní cenu, tj. žalobce si měl opatřit příslušný list vlastnictví a tento doklad předložit žalované a vyzvat ji k zaplacení kupní ceny. Pokud žalobce takto nepostupoval, splatnost kupní ceny nenastala, žalovaná se nedostala do prodlení se zaplacením kupní ceny. Pokud žalobce kupní cenu dne 30. 12. 2014 neobdržel, což však žalovaná popírá, nemohl přistoupit k odstoupení od kupní smlouvy z důvodu prodlení se zaplacením kupní ceny, neboť tím nedal žalované možnost kupní cenu uhradit. V daném případě tak kupní cena byla splatná bezprostředně po zápisu změn v katastru nemovitostí k 18. 8. 2014, k odstoupení od smlouvy došlo až dopisem z 31. 3. 2015, nešlo o bezodkladné odstoupení od smlouvy, tj. nenastaly účinky spojené s odstoupením od smlouvy, kdy k takto provedenému odstoupení od smlouvy nelze přihlížet (žalovaná se dopisem z 13. 7. 2020 dovolala též relativní neplatnosti tohoto jednání).

3. Usnesením KS v [obec] č. j. [číslo jednací] byl zrušen rozsudek OS K. Vary č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že k převzetí kupní ceny 250.00 Kč žalobcem dne 30. 12. 2014 nedošlo, tak i se závěrem, že žalobce důvodně pro podstatné porušení smlouvy (pro nezaplacení kupní ceny) v souladu s § 2002 občanského zákoníku od předmětné kupní smlouvy odstoupil, tak i se závěrem, že odstoupení od smlouvy z 31. 3. 2015 bylo žalované doručeno. Vzhledem ke skutečnosti, že soud prvního stupně se otázkou, zda k odstoupení od kupní smlouvy došlo bez zbytečného odkladu, nezabýval, je jeho posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné, kdy z tohoto důvodu postupem dle § 219 a) odst. 1 písm. b) o.s.ř. byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, aby se v dalším řízení zaměřil na posouzení, zda žalobce od kupní smlouvy odstoupil bez zbytečného odkladu a zda tedy došlo k právním účinkům spojeným s odstoupením od smlouvy.

4. Z kupní smlouvy z 14. 7. 2014 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], jako převodcem, a [jméno] [příjmení], jako nabyvatelem. Dle článku I. předmětem smlouvy byla jednotka [číslo] zde specifikovaná, a k ní se vztahující spoluvlastnický podíl. Dle článku III. byla sjednána kupní cena částkou 250.000 Kč s tím, že bude uhrazena převodci bezprostředně po převodu vlastnického práva na nabyvatele, což bude potvrzeno listem vlastnictví, který nesmí obsahovat žádná jiná omezení. Dle článku V. bod 2 bylo uvedeno, že po převodu vlastnictví a úhradě kupní ceny bude provedeno faktické předání bytové jednotky, které bude stvrzeno vypracováním předávacího protokolu. Dle článku VI. bod 1 bylo uvedeno, že nedojde-li k úhradě kupní ceny, dle podmínek v této smlouvě sjednaných, je převodce oprávněn od této smlouvy odstoupit a nabyvatel je povinen zaplatit převodci smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč, aniž by tím byl jakkoliv dotčen nárok převodce na náhradu škody takovým porušením smlouvy vzniklé.

5. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Karlovy Vary, soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [jméno] [příjmení] k bytové jednotce č.. [číslo] nacházející se v budově [adresa] zapsané na [list vlastnictví]. V části C omezení vlastnického práva bylo uvedeno zástavní právo smluvní pro [právnická osoba] dle smlouvy o zřízení zástavního práva z 15. 12. 2014. V části E jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva z 14. 7. 2014, s právními účinky zápisu ke dni 14. 7. 2014.

6. Z nesporného shodného tvrzení soud zjistil, že bytová jednotka [číslo] byla předána žalované.

7. Z dopisu z 31. 3. 2015 soud zjistil, že byl adresován žalované [jméno] [příjmení] na adresu [adresa], obsahem této listiny bylo odstoupení od kupní smlouvy z 14. 7. 2014 dle článku VI. odstavec 1 této kupní smlouvy, a to z důvodu neuhrazení sjednané kupní ceny.

8. Z podací stvrzenky ze dne 31. 3. 2015 soud zjistil, že u České pošty s.p., pobočka [obec a číslo], pod podacím číslem [anonymizováno] byla k poštovní přepravě podána zásilka pro adresáta [jméno] [příjmení], [adresa].

9. Z dodejky ohledně poštovní zásilky podací číslo [anonymizováno] soud zjistil, že adresát nebyl dne 1. 4. 2015 zastižen, tohoto dne bylo oznámeno uložení poštovní zásilky na poště s tím, že úložní lhůta končí 10. 4. 2015, což bylo stvrzeno podpisem doručovatele [jméno] [příjmení] [jméno] zásilka byla vrácena odesílateli zpět, a to z důvodu jejího nevyzvednutí adresátem.

10. Z protokolu o předání hotovosti z 30. 12. 2014 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že dle článku 3 kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2014 mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] na byt [číslo] k. ú. [část obce], obec Karlovy Vary, předává nabyvatel do rukou převodce částku 250.000 Kč, což je stvrzeno podpisy obou stran. Potvrzení bylo podepsáno převodcem [celé jméno žalobce], tak i nabyvatelem [jméno] [příjmení].

11. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví [celé jméno znalkyně] z 28. 1. 2016 soud zjistil, že podpis u jména žalobce na protokolu o předání hotovosti dle článku 3 kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2014 je jednoznačně pravým podpisem žalobce [celé jméno žalobce].

12. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] na jméno [jméno] [příjmení] u Raiffeisenbank soud zjistil, že dne 30. 12. 2014 byl z účtu proveden výběr hotovosti v částce 250.000 Kč.

13. Svědek [příjmení] [příjmení] při své výpovědi dne 30. 6. 2016 uváděl, že dne 30. 12. 2014 osobně vybíral na pobočce Raiffeisenbank v [obec] z účtu paní [celé jméno žalované] (dříve [příjmení]) částku 250.000 Kč, kterou měl u sebe. K předání této částky ze strany paní [příjmení] panu [celé jméno žalobce] došlo na adrese [příjmení] [jméno] [číslo] v [obec] v provozovně tabáku, když tato částka byla předána osobně panu [celé jméno žalobce], o čemž byl sepsán protokol, který byl podepsán. Podpisu předávacího protokolu byl přítomen on, paní [příjmení] a pan [celé jméno žalobce], šlo o protokol o předání hotovosti obsažený ve spise, jako příloha [číslo] poté, co pan [celé jméno žalobce] podepsal protokol o předání peněz, si tuto částku vzal a odešel. [příjmení] [příjmení] neměla v úmyslu předávat peníze panu [celé jméno žalobce] v hotovosti, mohla započíst svou pohledávku, ale on, protože byl přítel pana [celé jméno žalobce], jí přesvědčil, aby mu zaplatila hotově, a to i s ohledem na uzavřenou kupní smlouvu, kde bylo uvedeno, že peníze mají být zaplaceny. Kupní cena na sjednaný účet po převedení vlastnictví bytu vyplacena nebyla z důvodu existence pohledávky paní [příjmení] vůči panu [celé jméno žalobce] v částce cca 500.000 Kč, tak i z důvodu, že byla prováděna rekonstrukce bytu, pan [celé jméno žalobce] byl srozuměn s tím, na základě ústní dohody, že peníze nebudou zaplaceny do doby skončení rekonstrukce, žádný dodatek v písemné formě s panem [celé jméno žalobce] ohledně jiné doby převodu peněz uzavřen nebyl.

14. Svědek [příjmení] [příjmení] při své výpovědi dne 22. 11. 2018 uváděl, že někdy v období jara 2014 byla za panem [celé jméno žalobce] v [anonymizováno] léčebně, bylo to v několika případech, žádné listiny v průběhu svých návštěv v [anonymizováno] léčebně panu [celé jméno žalobce] nepředkládal. Svědek vyloučil, že by panu [celé jméno žalobce] dával jakékoliv prázdné listiny, že by pan [celé jméno žalobce] podepisoval 19 prázdných listů papírů.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 30. 12. 2014 byl v práci v restauraci [anonymizováno] ve [část obce], a to od rána do zavíračky, když s ním společně v práci byl pan [celé jméno žalobce], který vypomáhal v kuchyni, staral se o topení, z tohoto důvodu ten den nemohl odejít z místa pracoviště. Svědek uváděl, že měl pana [celé jméno žalobce] celou dobu na očích, vyloučil, že by ten den opustil místnost restaurace, po celou dobu byli společně v jedné místnosti, a to asi od 10 hodin dopoledne až do půl noci toho dne.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je vlastníkem objektu restaurace [anonymizováno] ve [část obce], pana [celé jméno žalobce] si vzala k sobě na dům v srpnu 2014, kdy jí o to požádal s tím, že nemá, kde bydlet. Svědkyně uvedla, že bydlí v objektu v bytě v 1. patře společně s manželem a dětmi, v přízemí objektu je restaurace, kam chodí denně, podle potřeby vaří v kuchyni. Pokud jde o den 30. 12. 2014, svědkyně uváděla, že byla v místnosti restaurace dopoledne mezi 8 až 12 hodinou, kdy dělali výzdobu na [jméno], ten den byla i v několika případech v kuchyni vařit, v objektu místnosti restaurace nebyla celou dobu, chodila tam průběžně z místnosti v 1. patře, když byla prozvoněna. Svědkyně uváděla, že jí pan [celé jméno žalobce] na podzim 2014 říkal, že čeká na peníze za prodej nemovitosti, že za prodej nic nedostal, že na něj udělali podvod. Dále uváděla, že neví nic o tom, že by pan [celé jméno žalobce] 30. 12. 2014 dostal nějaké peníze za byt, kdyby je dostal, nezůstal by u ní bydlet.

17. Z účastnického výslechu [celé jméno žalobce] soud zjistil, že dne 30. 12. 2014 byl v restauraci [anonymizováno], kde pomáhal paní [příjmení] s výzdobou na [jméno], v restauraci byl číšník pan [příjmení], v průběhu dne tam občas přišla paní šéfová ([příjmení]) nebo pan šéf. Účastník dále uváděl, že byl v restauraci celý den, a to od rána asi od 9 hodin, místnost restaurace toho dne opustil v jednom případě asi na pět minut, kdy si zašel na pumpu pro cigarety, když pumpa je hned vedle restaurace, bylo to dopoledne asi o půl jedenácté. Dále soud z výpovědi zjistil, že v době, kdy byl v [obec], bylo to v březnu nebo v dubnu 2014, za ním přijel pan [příjmení], kde mu podepisoval prázdné listy papíru, bylo to v podloubí bufetu, uvnitř areálu léčebny, podepisoval asi 19 prázdných listů, číslo si pamatuje proto, že se ptal pana [příjmení], proč jich není rovnou 20.

18. Z nedatovaného sdělení (příloha [číslo]) – vyjádření žalované k žalobě o neplatné kupní smlouvě na byt, soud zjistil, že zde mimo jiné bylo uvedeno, že dne 30. 12. 2014 byla kupní cena 250.000 Kč v pozdních odpoledních hodinách panu [celé jméno žalobce] předána na adrese [adresa], který tuto hotovost, jako disponent jejího osobního konta vedeného u Raiffeisenbank ČR, vyzvedával téhož dne na pobočce této banky v [obec], kde je tato transakce uvedena.

19. Z výpisu z běžného účtu na jméno [jméno] [příjmení] za období leden 2013 až prosinec 2014 u Raiffeisenbank, č. účtu [bankovní účet], soud zjistil, že zde byly uvedeny počáteční a konečné zůstatky v jednotlivých měsících uvedeného období.

20. Ze smlouvy o půjčce z 20. 12. 2013 soud zjistil, že jako věřitel byla uvedena [jméno] [příjmení], jako dlužník byla uvedena [jméno] [příjmení], předmětem smlouvy dle článku I. byla částka 500.000 Kč.

21. Z kopie směnky soud zjistil, že výstavce [jméno] [příjmení] prohlásila, že za tuto vlastní směnku zaplatí bez protestu částku ve výši 500.000 Kč paní [jméno] [příjmení].

22. Z výpisu k účtu na jméno [jméno] [příjmení], č. účtu [bankovní účet] u Raiffeisenbank, za období prosinec 2014 soud zjistil, že jsou zde evidovány jednotlivé transakce k účtu (pohyb na běžném účtu) s tím, že počáteční zůstatek činil 19.646,52 Kč, konečný zůstatek 46.585,77 Kč, příjmy 2.432.808,71 Kč, výdaje 2.405.869,46 Kč.

23. Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] z 3. 7. 2014, které nabylo právní moci, soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] byla určena hodnota pozůstalosti částkou 13.608,50 Kč, nabytí pozůstalosti včetně jednotky [číslo] bylo potvrzeno do vlastnictví pozůstalému synovi [celé jméno žalobce].

24. Z odborného vyjádření Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertíz z 11. 10. 2018 soud zjistil, že zkoumáním ručního písma nelze zjistit, zda podpisy psané ručním písmem a tištěný vlastní text listiny jsou ze stejného data.

25. Z odborného vyjádření Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, odbor kriminalistické techniky a expertíz z 5. 4. 2018 soud zjistil, že výsledkem zkoumání předloženého sporného materiálu byl závěr, že sporné podpisy na smlouvě o půjčce ze dne 20. 12. 2013 a na směnce ze dne 20. 12. 2013 nejsou pravými podpisy pisatelky [jméno] [příjmení], jako pisatele (padělatele) lze vyloučit [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované].

26. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] z 29. 11. 2017 soud zjistil, že posuzovaná [jméno] [příjmení] nebyla v posuzované situaci v době 20. 12. 2013 ani potom schopna uzavírat jakékoliv smlouvy, chápat jejich smysl a význam, posuzovaná mohla být schopna na pokyn druhé osoby podepsat cokoliv, nicméně vyloučeno, aby v době posuzované situaci 20. 12. 2013 a také potom rozuměla i jednoduchým sociálním a právním úkonům, v té době byla již ve stavu zmatenosti.

27. Z rozsudku OS v K. Vary č. j. [číslo jednací] ve znění rozsudku KS [obec] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci, soud zjistil, že obžalovaní [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalované] byli uznáni vinnými, že po předchozí vzájemné dohodě v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, bez existence skutečného závazku a právního důvodu použili jako pravé falešnou písemnou smlouvu o půjčce a směnku ze dne 20. 12. 2013, ačkoliv si byli vědomi toho, že údaje na těchto listinách neodpovídají skutečnosti, tj., že k předání hotovosti ve výši 500.000 Kč [jméno] [příjmení] ze strany obžalované před podpisem této smlouvy nedošlo, a tyto listiny použili dne 23. 4. 2014 u notářky JUDr. [jméno] [příjmení] v rámci dědického řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], kde se obžalovaná přihlásila jako věřitel s pohledávkou za zemřelou ve výši 500.000 Kč, obžalovaný zde vystupoval jako zplnomocněný zástupce pozůstalého syna [celé jméno žalobce], dne 22. 10. 2015 podala obžalovaná u OS K. Vary návrh na vydání platebního rozkazu na částku 500.000 Kč proti žalovanému [celé jméno žalobce] jako dědici po zemřelé [jméno] [příjmení], na základě čehož byl OS K. Vary dne 28. 2. 2016 vydán platební rozkaz sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci, dne 28. 7. 2016 na základě uvedeného platebního rozkazu podala obžalovaná u OS K. Vary návrh na výkon rozhodnutí, tj. obžalovaná použila padělaný platební prostředek jako pravý, obžalovaný zosnoval spáchání trestného činu a umožnil spoluobžalované, aby padělaný platební prostředek použila jako pravý, čímž spáchali zločin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 trestního zákoníku.

28. Z usnesení OS K. Vary č. j. [číslo jednací] ve znění usnesení KS [obec] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci, soud zjistil, že žaloba na obnovu řízení vedeného u OS K. Vary pod sp. zn. [spisová značka] byla zamítnuta.

29. Z protokolu o hlavním líčení z [datum] ve věci OS K. Vary [spisová značka] soud zjistil, že jako svědek byl vyslechnut [celé jméno žalobce], který mimo jiné ve své výpovědi uváděl, že paní [celé jméno žalované] mu řekla, že by její syn, tedy obžalovaný [příjmení], měl zájem o koupi jeho bytu. Obžalovaný [příjmení] přijel za ním do [anonymizováno] nemocnice v [obec], přinesl papíry, smlouvy, smlouvu o smlouvě budoucí a dával mu tyto papíry podepsat. Některé četl, napřed přinesl plnou moc, aby se mohl starat o byt, to podepsal, to bylo v pořádku. Pak zase přijel s nějakou listinou, tu nečetl a podepsal, pak přijel po třetí a zase přinesl nějaké papíry. Kupní smlouvu na byt nečetl, neměl ji ani v ruce, akorát mu obžalovaný [příjmení] dal papír, že se postará o renovaci bytu a vyplatí mu částku 250.000 Kč. Dále uváděl, že si šel pro 250.000 Kč, které mu dlužil za byt, šel pro peníze do trafiky za obžalovaným [příjmení], který mu řekl, že nic nedostane, že už všechno dostal.

30. Z úředního záznamu o podání vysvětlení [celé jméno žalobce] z 23. 6. 2016 soud zjistil, že ve své výpovědi mimo jiné uváděl, že v lednu roku 2014 nastoupil do [anonymizováno] léčebny v [obec], kde byl hospitalizován pro [anonymizováno] problémy a pokusy o sebevraždu, asi půl roku předtím se seznámil s panem [příjmení], což byl soused vedle v baráku ve [část obce], kde bydlel se svoji matkou [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] ho navštívil v lednu 2014, kdy přijel za ním do [anonymizováno] léčebny, že se o všechno postará ohledně dědického řízení, aby mu dal plnou moc k tomuto řízení, on ji měl sebou již připravenou, v pavilonu nemocnice ji podepsal, protože nemá příbuzné, myslel si, že mu pomůže a o všechno se postará. Dále uvedl, že již v minulosti se s panem [příjmení] dohodl na tom, že až maminka zemře a on byt zdědí, tak mu ho prodá. Pan [anonymizováno] za ním přijel další měsíc, v únoru 2014, přinesl mu cigarety, nějaké peníze, dal mu k podpisu listiny, mělo se jednat o předkupní smlouvu na byt po mamince, nerozuměl co podepisuje, podepsal to dobrovolně, panu [příjmení] důvěřoval. Další návštěva pana [příjmení] byla někdy v průběhu března 2014, kdy za ním přijel do léčebny, nechal si jej vyvolat v bufetu, dal mu podepsat 19 kusů papírů formátu A4, byly to prázdné papíry, kdy na papírech bylo pouze napsané jeho jméno vždy ve spodní části. Další návštěva od pana [příjmení] byla v průběhu května či července 2014, kdy mu přišla pozvánka do léčebny od notářky, kdy se měl dostavit do [obec]. Pan [anonymizováno] pro něho do léčebny přijel, on nasedl k němu do auta, zde mu řekl, že se schůzka ruší a potřebuje něco ověřit na poště do [obec]. Dále uváděl, že byt až do uzavření kupní smlouvy užíval on, následně jej vyklidil, šlo o bytovou jednotku [číslo] ve [část obce], o kupní smlouvě jednal s panem [příjmení], dohodli se na částce 250.000 Kč. Jeli na poštu v [část obce] s přítelkyní pana [příjmení] s paní [příjmení], kde kupní smlouvu podepsal. Ve stejný den jeli i na katastr v [obec], kde podepisoval nějaký převod nemovitosti, bylo mu jasné, že byt se převádí na paní [příjmení]. Od té doby se s ním nikdo nebavil, pro peníze si přišel do trafiky za panem [příjmení] asi po pěti dnech po podpisu na katastru, kde mu peníze měl dát hotově, řekl mu, že nic nedostane, částku 250.000 Kč za byt nedostal. Dále uváděl, že pokud má pan [příjmení] podepsaný doklad o tom, že převzal částku 250.000 Kč dne 30. 12. 2014, není to pravda, kdy podpis je pravý, ale nepodepisoval žádné potvrzení, může to být jeden z těch prázdných papírů, co mu dával podepsat, tento den byl v [anonymizováno] ve [část obce], kde pomáhal celý den připravovat a uklízet na [jméno], což může dosvědčit i bývalý zaměstnanec s přezdívkou„ [anonymizováno]“. Z úředního z 19. 6. 2017 soud zjistil, že mimo jiné uváděl, že byt panu [příjmení] prodal, protože v něm nechtěl bydlet, na částce 250.000 Kč se domluvili, neboť mu pan [příjmení] stále tvrdil, v jakém hrozném stavu byt je, a že rekonstrukce bude nákladná.

31. Ze zprávy [anonymizováno] nemocnice v [obec] z 19. 7. 2016 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že [celé jméno žalobce] byl hospitalizován v období od 10. 1. 2014 do 27. 6. 2014, byl léčen kvůli závislosti na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], byl umístěn na otevřeném oddělení, měl možnost vycházet, přijímat návštěvy, mít u sebe mobilní telefon. Během pobytu měl jmenovaný čtyři návštěvy, a to dne 16. 1. 2014 souseda pana [příjmení], dne 16. 2. 2014, souseda neznámého jména, dne 3. 4. 2014 ho navštívili dva bratranci, dne 2. 6. 2014 bratr.

32. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z 1. 2. 2017 ohledně osoby [celé jméno žalobce] soud zjistil, že byl hospitalizován od 10. 1. 2014 do 27. 6. 2014 v [anonymizováno] nemocnici v [obec] pro reakci na těžký stres, závislost na [anonymizováno], depresivní stav, sebevražedné úmysly.

33. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ohledně osoby [celé jméno žalobce] soud zjistil, že pacient byl v evidenci od 29. 6. 2015, byla ordinována psychofarmaka pro poruchy způsobené [anonymizována tři slova].

34. Z návrhu dohody o zrušení kupní smlouvy soud zjistil, že dle bodu 1) předmětem dohody mělo být zrušení kupní smlouvy ze 14. 7. 2014, na základě které bylo převedeno vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] a [číslo] to z důvodu nesplnění povinnosti kupující uhradit kupní cenu. Návrh dohody nebyl datován, nebyl podepsán prodávajícím [celé jméno žalobce] ani kupujícím [jméno] [příjmení].

35. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že jako účastníci byli uvedeni [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], dle části II. byl uveden návrh na vklad vlastnického práva pro [celé jméno žalobce] pro zde specifikované nemovitosti dle dohody o zrušení kupní smlouvy, jako pomocné řízení bylo uvedeno řízení ZPV [číslo] ze 17. 2. 2015.

36. Z informace o řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary soud zjistil, že v řízení č. V [číslo] 2014 bylo řízení založení dne 14. 7. 2014, dne 18. 8. 2014 bylo rozhodnuto o povolení vkladu, provedeno vyrozumění o provedení vkladu pro nabyvatele [jméno] [příjmení] z převodce [celé jméno žalobce], řízení bylo ukončeno.

37. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav, který se oproti době rozhodnutí ve věci samé dne 19.6.2020 nezměnil:

38. Žalobce byl v období 10. 1. 2014 až 27. 6. 2014 hospitalizován v [anonymizováno] léčebně v [obec], kde jej v několika případech opakovaně navštívil pan [příjmení], došlo k podpisu plné moci žalobcem pro pana [příjmení] pro účely dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení], došlo k podpisu žalobce na 19 listech prázdného papíru, které mu byly předloženy panem [příjmení]. Usnesením č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci, bylo potvrzeno nabytí veškerého majetku z pozůstalosti po [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobce], kterého v dědickém řízení na základě vystavené plné moci zastupoval [obec] [anonymizováno]. Dne 14. 7. 2014 byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou kupní smlouva, dle níž byl proveden vklad vlastnického práva pro žalovanou v řízení č. V [číslo] 2014, které bylo ukončeno dne 18. 8. 2014 vyrozuměním o provedení vkladu, vlastnické právo k nemovitostem pro žalovanou je zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary, byt [číslo] žalovaná od žalobce převzala k užívání. Dle výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], účastnického výslechu žalobce, byl žalobce dne 30. 12. 2014 přítomen v objektu restaurace [anonymizováno] ve [část obce], kde vypomáhal s přípravou na [jméno], v jednom případě v dopoledních hodinách opustil místnost restaurace [anonymizováno], kdy si zašel na pumpu pro cigarety. Dne 30. 12. 2014 nedošlo k předání částky 250.000 Kč v hotovosti (kupní ceny dle smlouvy z 14. 7. 2014) ze strany [jméno] [příjmení] (dnes [celé jméno žalované]) [celé jméno žalobce], a to přes skutečnost, že protokol o předání hotovosti na částku 250.000 Kč dle článku 3 kupní smlouvy ze 14. 7. 2014 na byt [číslo] datovaný 30. 12. 2014, obsahuje vlastnoruční podpis [celé jméno žalobce], že dle výpisu z účtu žalované u Raiffeisenbank za prosince 2014, byl proveden výběr částky 250.000 Kč Smlouva o půjčce datovaná 20. 12. 2013, směnka z téhož data, nebyly opatřeny vlastnoručním podpisem [jméno] [příjmení]. Rozsudkem OS K. Vary sp. zn. [spisová značka] z 20. 6. 2019, ve znění rozsudku KS [obec] [číslo jednací], byli obžalovaní [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalované] uznáni vinnými spácháním zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, jak uvedeno shora. Dopisem z 31. 3. 2015, který byl předán k poštovní přepravě pod podacím číslem [anonymizováno], žalobce vůči žalované od smlouvy odstoupil, a to z důvodu neuhrazení kupní ceny ve výši 250.000 Kč [ulice] zásilka byla dne 1. 4. 2015 žalované neúspěšně doručována na adrese [adresa], bylo oznámeno uložení poštovní zásilky, zásilka byla jako nedoručená z důvodu nevyzvednutí vrácena dne 11. 4. 2015 odesílateli.

39. Dle ustanovení § 2079 odstavec 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

40. Dle ustanovení § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

41. Dle ustanovení § 1040 odstavec 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

42. Dle ustanovení § 1997 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu po té, co se o prodlení dozvěděla.

43. Dle ustanovení § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

44. Dle ustanovení § 6 odst. 1 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Dle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

45. V souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na určení vlastnického práva k nemovitostem, na vyklizení nemovitostí, důvodným, a to z následujících důvodů:

46. Z provedených důkazů, a to kupní smlouvou z 14. 7. 2014, výpisem listu vlastnictví, se podává, že mezi žalobcem, jakožto prodávajícím, a žalovanou, jakožto kupující, vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná kupní smlouva, přičemž žalobce svoji smluvní povinnost k převodu vlastnického práva splnil, došlo k vkladu vlastnického práva žalovanou do katastru nemovitostí. Z provedených důkazů, a to výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], tak i účastnického výslechu žalobce, se podává, že dne 30. 12. 2014 nedošlo k předání částky 250.000 Kč v hotovosti ze strany žalované žalobci, neboť žalobce uvedeného dne se po celou dobu, vyjma jediného případu, nacházel v restauraci [anonymizováno]. Přes skutečnost, že z výpisu účtu žalované vyplývá, že dne 30. 12. 2014 byla vybrána částka 250.000 Kč, existuje protokol o předání hotovosti na částku 250.000 Kč datovaný 30. 12. 2014, který je opatřen vlastnoručním podpisem [celé jméno žalobce], má soud za to, že obsah tohoto protokolu neodpovídá skutečnosti, neboť částka 250.000 Kč v hotovosti dne 30.12.2014 žalobci předána nebyla, tj. úhrada kupní ceny dle předmětné kupní smlouvy prokázána nebyla. Nelze vycházet ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ohledně předání této částky v jeho přítomnosti, kdy soud považuje výpověď svědka za nevěrohodnou. Důvodem nevěrohodnosti svědka je pravomocné rozhodnutí OS K. Vary, kterým byl společně s [jméno] [příjmení] (žalovanou) uznán vinným ze spáchání zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Za rozhodné z hlediska posouzení nevěrohodnosti svědka soud považuje znění skutkové věty rozsudku OS K. Vary ve věci sp. zn. [spisová značka], z níž vyplývá existence vzájemné dohody svědka a žalované učiněné v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch za použití falešné písemné smlouvy o půjčce a směnky z 20. 12. 2013, a to v rámci dědického řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení]. Lze tak dovodit existenci přímého vztahu jednání, za které byli obžalovaní odsouzeni (snaha získat neoprávněný majetkový prospěch na úkor žalobce), ve vztahu k předmětu sporu ve věci. Nerozhodné soud považuje určité nepřesnosti v jednotlivých výpovědích [celé jméno žalobce], jak byly učiněny v průběhu trestního řízení, tak i v řízení ve věci, neboť v podstatných bodech jsou tyto ve shodě, včetně toho, že pan [příjmení] pana [celé jméno žalobce] v [anonymizováno] léčebně navštívil v několika případech (což uvedl i svědek [příjmení] v doplňující výpovědi), že došlo k podpisu plné moci pro dědické řízení, tak i k podpisu prázdných listin. Nelze tak vycházet z evidence návštěv dle zprávy [anonymizováno] léčebny v [obec]. Protokol o předání hotovosti datovaný 30. 12. 2014 je toliko obdobnou listinou jako je tak zvaná kvitance, kdy taková listina pouze usnadňuje důkazní pozici dlužníka v občanském soudním řízení, avšak tento důkaz a jeho obsah, vypovídací hodnota, věrohodnost, musí být soudem posuzovány stejně jako důkazy ostatní, kdy zákon nespojuje s vystavením potvrzení či účetního dokladu žádnou fikci ani právní domněnkou o zaplacení, které by přesouvaly důkazní břemeno na protistranu toho, kdo tvrdí splnění dluhu, a nezbavuje tak soud povinnosti zjišťovat, zda dluh byl splněn, tj. i to, zda byly věřiteli předány peníze a zda obsah kvitance odpovídá skutečnosti (viz rozhodnutí NS ČR 25 Cdo 2459/2000). Uzavřel-li soud, že dne 30. 12. 2014 k předání hotovosti nedošlo, z důvodu uvedeného shora, spočívá důkazní břemeno ohledně zaplacení kupní ceny i nadále na žalované, tj. tato skutečnost zůstala žalovanou neprokázána. Odstoupil-li žalobce dopisem z 31. 3. 2015 od předmětné kupní smlouvy z důvodu porušení povinnosti žalované k úhradě sjednané kupní ceny, má soud podepsaný za to, že ve smyslu ustanovení § 2001, § 2002 odst.1 občanského zákoníku byl dán důvod pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy, a to dle článku VI. bod 1 kupní smlouvy. Z provedených důkazů, a to dopisem z 31. 3. 2015, dodejkou se k tomuto vztahující, podací stvrzenky z 31. 3. 2015, se podává, že předmětné právní jednání žalobce (odstoupení od smlouvy) se ve smyslu § 2004 odst. 1, § 570 odst. 1 občanského zákoníku stalo perfektním a účinným právním jednáním. Žalovaná, jakožto adresát, nabyla objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle žalobce, došlo k dojití projevu vůle do sféry adresáta (žalované). Právní jednání žalobce se tak stalo závazné, kdy není nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem předmětného právního jednání, dostačuje, že měl objektivní možnost seznat jeho obsah (viz rozhodnutí NS ČR 32 Odo 442/2003). Z provedených důkazů se podává, že ze strany doručovatele bylo postupováno řádně, neboť dne 1. 4. 2015 došlo k oznámení uložení poštovní zásilky, tato byla připravena k vyzvednutí pro adresáta po dobu deseti dnů, po uplynutí lhůty, jako nevyzvednutá, byla odesílateli (žalobci) vrácena. Lze uzavřít, že žalobce unesl své důkazní břemeno ohledně této sporné skutečnosti. Namítala-li žalovaná, že ze strany doručujícího orgánu při doručování předmětné zásilky nebylo postupováno řádně, pak důkazní břemeno ohledně tohoto spočívalo na žalované. V daném případě, s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, má soud podepsaný za to, že došlo-li k odstoupení od předmětné kupní smlouvy dopisem žalobce z 31. 3. 2015, stalo se tak ve smyslu § 1997, § 2002 odst.1 občanského zákoníku bez zbytečného odkladu po té, co se žalobce o prodlení žalované s úhradou kupní ceny dozvěděl. Pro závěr, zda byla lhůta bez zbytečného odkladu dodržena, není rozhodující doba trvání předmětného závazkového vtahu, nýbrž bezodkladné jednání žalobce (bez neodůvodněných průtahů) směřující k odstoupení od smlouvy. Soud podepsaný se neztotožňuje s výkladem článku III. předmětné kupní smlouvy, jak byl předestřen žalovanou v podání ze 14. 7. 2020, ohledně té skutečnosti, že by povinnost žalované k úhradě kupní ceny byla vázána na podmínky, které by musel splnit prodávající. Kupní cena se nicméně stala splatnou, a to bez dalšího po převodu vlastnického práva na nabyvatele, tj. po datu 18. 8. 2014, kdy byl proveden vklad vlastnického práva. Přes skutečnost, že mezi porušením podstatné povinnosti kupující a odstoupením od smlouvy pro porušení této povinnosti uplynula doba delší 7 měsíců, se o nedůvodnou nečinnost na straně žalobce nejedná, a to vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu. Za podstatnou skutečnost (okolnost) soud považuje již samotné znění článku III. předmětné kupní smlouvy, kdy nebyla výslovně sjednána doba splatnosti kupní ceny uvedením konkrétního data nebo lhůty (obvyklým způsobem), tj. nelze přičítat k tíži žalobce, který návrh kupní smlouvy nevyhotovoval, že vyčkával, až kupní cena bude zaplacena, a k odstoupení od smlouvy přistoupil s časovým odstupem několika měsíců, tj. po té, co shledal, že k uhrazení kupní ceny nedošlo a nedojde. Za nerozhodné soud považuje skutečnosti vyplývající z provedeného důkazu návrhem dohody o zrušení kupní smlouvy a návrhem na vklad práva se k této vztahující, kdy z těchto důkazů nelze uzavřít, že mezi účastníky bylo jednáno o zrušení předmětné kupní smlouvy. Za další podstatnou skutečnost (okolnost) soud považuje existenci pravomocného rozsudku ve věci [spisová značka] Okresního soudu v Karlových Varech, kterým byla žalovaná společně s panem [jméno] [příjmení] (manželem žalované) uznána vinou zločinem neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 3 trestního zákoníku. Za rozhodné soud považuje znění skutkové věty rozsudku, z níž vyplývá existence vzájemné dohody manžela žalované a žalované učiněné v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch za použití falešné písemné smlouvy o půjčce a směnky z 20. 12. 2013, a to v rámci dědického řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení]. Lze tak dovodit existenci přímého vztahu jednání, za které byli obžalovaní odsouzeni (snaha získat neoprávněný majetkový prospěch na úkor žalobce), ve vztahu k předmětu sporu ve věci. Ve smyslu citovaného ustanovení § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku má tak soud podepsaný za to, že žalovaná již při samotném uzavírání předmětné kupní smlouvy jednala nepoctivě, neměla v úmyslu kupní cenu uhradit. Vzhledem k přímé souvislosti protiprávního jednání žalované, za které byla pravomocně odsouzena společně se svým manželem, kdy došlo ke zneužití důvěry žalobce v dědickém řízení, má soud podepsaný za to, že žalovaná nemůže z tohoto nepoctivého protiprávního činu těžit v rámci řízení ve věci. V uplatněné námitce nedostatku včasnosti odstoupení od smlouvy nelze spatřovat výkon práva žalované, tj. námitku nelze posuzovat z hlediska souladu s dobrými mravy. Lze uzavřít, že předmětné odstoupení od smlouvy dopisem z 31. 3. 2015 se tak stalo účinným. S odstoupením od předmětné smlouvy o převodu nemovitostí jsou spojeny obligační, tak i věcně právní účinky. Účinným odstoupením od předmětné kupní smlouvy ve smyslu § 2004 odst. 1 občanského zákoníku s účinky ex tunc zanikl právní titul, na jehož základě žalovaná, jakožto kupující, nabyla vlastnické právo k nemovitostem a došlo k obnovení předchozího stavu, tj. vlastnického práva žalobce. S následným zápisem vlastnického práva prodávajícího (žalobce) do katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí soudu ve věci (výrok I.) jsou spojeny pouze deklaratorní účinky. Naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva ve smyslu § 80 o.s.ř. byl dán z důvodu tvrzeného rozporu mezi faktickým stavem zápisu v katastru nemovitostí a stavem právním, kdy bez určení vlastnického práva žalobce, by jeho právní postavení zůstalo i nadále nejistým. Důvodným soud ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku shledal žalobou uplatněný nárok na vyklizení předmětných nemovitostí, za stavu, kdy uzavřel, že žalobce od předmětné kupní smlouvy účinně odstoupil, a to s účinky ex tunc. Je zde tak právní povinnosti žalované k vyklizení předmětných nemovitostí, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť došlo k obnovení vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem, žalovaná tyto užívá bez právního důvodu. Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy, neboť ty směřovaly k prokázání nerozhodných skutečností, případně skutečností, k nimž byly navrženy a provedeny jiné důkazy, na základě kterých soud zjistil skutkový stav. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I., II. tohoto rozhodnutí.

47. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu tak přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající z nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 20 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení, podání žaloby, odvolání do rozsudku, vyjádření ve věci z 14. 10. 2015, 1. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 18. 11. 2015, 26. 5. 2016, 30. 6. 2016, 8. 9. 2016, 19. 1. 2017, 18. 5. 2017, 29. 6. 2017, 10. 8. 2017, 18.7.2018, 22. 11. 2018, 24. 1. 2019, 6.2.2020, 18. 6. 2020, 13. 5. 2021, 29. 7. 2021) po 3.500 Kč dle § 7 odst. 6 za užití § 9 odst. 1, 4 (počítáno ze součtu tarifních hodnot 50.000 Kč ohledně nároku na určení vlastnictví, 10.000 Kč ohledně nároku na vyklizení), za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (účast u vyhlášení rozsudku 19. 6. 2020) po 1.750 Kč, 21 režijních paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 dle vyhlášky 177/1997 Sb., náhrady cestovného v částce 932 Kč k jednání odvolacího soudu 18. 7. 2018 za užití vozidla [registrační značka] (dle písemné specifikace), náhrady za ztrátu času v částce 600 Kč dle §14, jakož i DPH se k tomuto vztahující v částce 16.712 Kč, celkem ve výši jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.

48. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy žalované, která byla ve věci neúspěšnou, uloženy k úhradě náklady řízení placené Českou republikou, tj. náklady za vyhotovený znalecký posudek z oboru písmoznalectví v částce 8.800 Kč.