43 C 172/2023 - 162

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v obci [adresa], zapsáno na LV číslo [hodnota] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Soud vypořádává spoluvlastnictví účastníků takto: Na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], se vymezují jednotky, včetně podílu na společných částech nemovitých věcí, takto: a) jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byt umístěný v 1. nadzemním podlaží budovy, která je součástí pozemku při pohledu oproti vstupu do domu z ulice vlevo, účel užívání byt. Jednotka zahrnuje byt, jehož celková podlahová plocha je [Anonymizováno] m a spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], b) jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byt umístěný v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží budovy, která je součástí pozemku při pohledu proti vstupu do domu z ulice vlevo, účel užívání byt. Jednotka zahrnuje byt, jehož celková plocha je [Anonymizováno],[Anonymizováno] m a spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno], c) jednotka [Anonymizováno] jiný nebytový prostor umístěný v [Anonymizováno]. nadzemním podlaží budovy, která je součástí pozemku při pohledu proti vstupu do domu z ulice vlevo, účel užívání jiný nebytový prostor. Jednotka zahrnuje nebytový prostor, jehož celková plocha je 51,3 m a spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o [Anonymizováno], d) jednotka č. [Anonymizováno] jiný nebytový prostor umístěný v[Anonymizováno][Anonymizováno]. podzemním podlaží budovy, která je součástí pozemku při pohledu proti vstupu do domu z ulice vpravo. Účel užívání jiný nebytový prostor, jednotka zahrnuje nebytový prostor, jehož celková plocha podlahová je 58,8 m a spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku o [Anonymizováno] Jednotka zahrnuje byt či nebytový prostor jako prostorově oddělenou část budovy (domu), které jsou vymezeny vnitřní stranou jejich obvodových zdí a vnitřní stranou vodorovných konstrukcí, podlah a stropů domu, součástí jednotky je veškerá její vnitřní instalace, rozvody elektřiny od jističe pro danou jednotku, rozvody plynu až k uzávěru pro jednotku, rozvody kanalizace, rozvody vody, včetně měřičů, a k nim připojené instalační předměty. K jednotce nenáleží stoupací vedení včetně uzavíracích ventilů, radiátory a jiná otopná tělesa, ani slaboproudé rozvody. K jednotce dále náleží nenosné příčky, vnitřní dveře, oken, osvětlení, obklady, dlažby a podlahové krytiny uvnitř jednotky. Společné části domu jsou části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu či nebytového prostoru jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu dle ust. § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, a to zejména: a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních, c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby v 1. podzemním podlaží a v 1. nadzemním podlaží, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic), místnost s parkovacími stáními v 1. podzemním podlaží domu, e) obvodové stěny prostorově ohraničující byt a nebytový prostor i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu a nebytového prostoru, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách, f) podlahy, vyjma podlahových krytin v bytě a nebytovém prostoru a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu, g) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu či nebytového prostoru, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod, h) rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem, i) rozvody plynu až k uzávěru pro byt, j) rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií, k) protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí, l) domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno. Všichni vlastníci jednotek jsou oprávněni užívat všechny společné části nemovité věci. Na nemovitosti neváznou žádná věcná ani jiná práva, ani žádné závady, které by přecházely se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich. Ke všem rozhodnutím ohledně správy společných částí nemovité věci je třeba souhlasu 75 % všech hlasů, každý z vlastníků má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech. Na nákladech na správu společných částí nemovité věci se vlastníci podílí poměrně podle velikosti svých spoluvlastnických podílů na společných částech nemovité věci. Prvním správcem se určuje [Jméno žalobkyně], narozena [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa]. Přílohu tohoto rozsudku tvoří schémata podlaží. Žalobkyni se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka [Anonymizováno] s podílem o [Anonymizováno] na společných částech nemovité věci, kterými jsou společné části domu [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalobkyni se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka [Anonymizováno]4, jiný nebytový prostor s podílem o velikosti [Anonymizováno] společných částech nemovité věci, kterými jsou společné části domu [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovanému se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka č[Anonymizováno] s podílem o velikosti [Anonymizováno] na společných částech nemovité věci, kterými jsou společné části domu č. p. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovanému se přikazuje do výlučného vlastnictví jednotka č. [Anonymizováno] nebytový prostor s podílem o velikosti [Anonymizováno] na společných částech nemovité věci, kterými jsou společné části domu č. p. [Anonymizováno] je součástí pozemku parc. [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Účastníci si nebudou navzájem na vzájemné vypořádání nic vyplácet.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen doplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně tvrdila, že účastníci jsou spoluvlastníky, každý ve výši jedné ideální poloviny. Žalobkyně tvrdila, že nemá nadále zájem ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvávat a požadovala, aby bylo zrušeno. Žalobkyně tvrdila, že není možné nemovitosti reálně rozdělit, ale je v nich možno vymezit jednotky a navrhla, jakým způsobem by rozdělení mělo být provedeno. Zároveň navrhla, které jednotky by požadovala, aby byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a které do výlučného vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný nejprve se žalobou nesouhlasil, domníval se, že dělením nemovitosti nevzniknou samostatné funkční celky. Obával se, že pokud jde o společné prostory, mohlo by docházet ke sporům při jejich správě a údržbě, mezi účastníky.

3. Žalobkyně však setrvala na svém požadavku a dodávala, že rozdělení budovy na jednotky a jejich přikázání bývalým spoluvlastníkům, představuje způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, který se použije v situaci, kdy není možno nemovitost reálně rozdělit. Tvrdila, že neexistují žádné důvody, pro které by například soud mohl dospět k závěru, že dochází ke zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Jinak se žalobkyně domnívala, že oba dva spoluvlastníci takto získají lepší hodnotu a ani postavení žalovaného se nijak nezhorší, naopak zlepší, protože se samostatnou jednotkou je možno právně i jinak samostatně disponovat.

4. Žalovaný se dále vyjádřil při jednání tak, že on sám nemovitost neužívá, nepodílí se ani žádným způsobem na údržbě nebo správě nemovitosti. Zajímal se o prodej svého ideálního podílu prostřednictvím realitní kanceláře, která mu nabízela, právě proto, že to je jen ideální polovina, zhruba 30 % z tržní hodnoty. Dále se žalovaný vyjádřil tak, že nemá čas se o nemovitost starat a na druhé straně nepožaduje nic po žalobkyni, která nemovitost částečně užívá.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

6. Žalobkyně zastoupená advokátem, zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ze dne [datum], kterým ho vyzvala k jednání o rozdělení nemovitosti na jednotky způsobem, který navrhla i v žalobě.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], k.ú. [adresa], bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníci každý jedné ideální poloviny nemovitostí – [Anonymizováno]. Pokud ještě ve výpisu z katastru nemovitostí figurovala právo věcná břemena užívání, bylo doloženo, že toto zaniklo, proto při stanovení hodnoty znalecký posudek s tímto nijak nekalkuloval.(viz. úmrtní list paní [jméno FO] a úmrtní list pana [jméno FO]).

8. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že nemovitost, kterou rodiče stavěli v rámci družstevní výstavby, jim daroval, jí a [Anonymizováno], [Anonymizováno], jejich [Anonymizováno]. Bylo tam zřízeno věcné břemeno doživotního užívání pro oba rodiče, kteří již zemřeli. V nemovitosti jednak otec bydlel a byla tam také ordinace. Následně žalobkyně umožnila užívat část nemovitosti čtyřem Ukrajincům, žalovaný první nájemní smlouvu podepsal s tím, že smlouva platí do konce roku. Po smrti otce účastníků se žalovaný nepodílel na žádných pracích na nemovitosti, ani na vyklízení věcí po otci, převodu energií a dalších činnostech. Žalobkyně zřídila účet, ke kterému má i žalovaný dispoziční právo, kam jsou poukazovány příjmy z pronájmu. Z těchto prostředků pak zajišťovala žalobkyně běžnou údržbu, opravu havárie karmy, pořídila bojler a podobně. Pokud by došlo k rozčlenění na jednotky, žalobkyně chtěla provést rekonstrukci těch jednotek, které by byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, protože sama celý život bydlí v nájemním bytě a má také děti, které by tam mohly bydlet. Objekt v každém případě vyžaduje rekonstrukci, jsou ve špatném stavu odpady, je potřeba vyměnit okna, elektroinstalaci a podobně. Pokud by měl o to žalovaný zájem, mohl by se k té rekonstrukci přidat. V současné době se žalobkyně také stará o celou zahradu, provádí další práce, které je tam potřeba dělat. Žalobkyně potvrdila, že i ona se zajímala u realitní kanceláře, jaká by byla hodnota při prodeji ideálního podílu, a jak uváděl žalovaný, byla by to cena skutečně nízká. I z tohoto důvodu se žalobkyně domnívala, že pro oba účastníky by bylo lepší vytvořit v nemovitosti jednotky, případně je zrekonstruovat. Žalobkyně se domnívá, že je schopna se s [Anonymizováno] dohodnout o otázkách, které by se týkaly správy nemovitosti, nebo pokud by bylo třeba řešit nějaké společné problémy, jako třeba střechu. V současné době bratr platí za odvoz odpadu, žalobkyně vodné, stočné, plyn za topení, elektřinu z pronájmu.

9. Dále soud ve věci ustanovil znalecký ústav [právnická osoba], pověřil ho vypracováním znaleckého posudku č. [č. účtu]. Ze závěrů znaleckého posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků, [Anonymizováno] ú. [adresa], je ke dni vyhotovení posudku, [částka]. Předmětnou nemovitost nelze reálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné nemovité věci, ale lze ji rozdělit na bytové jednotky, znalecký ústav návrh žalobkyně považoval za rozumný, pro obě strany sporu nejlepší. Ten, komu by připadly jednotky [Anonymizováno] a [Anonymizováno], by měl doplatit tomu, komu by připadly jednotky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jen částku [částka]. Dále znalecký ústav dospěl k závěru, že v případě rozdělení na jednotky nebude potřeba zřídit žádná věcná břemena. Odhadem byly stanoveny technické úpravy, které by bylo třeba provést, aby nově vytvořené jednotky mohly existovat jako samostatné bytové jednotky, zároveň byl učiněn odhad potenciální nákladů do budoucna, které představovaly rozvody médií, které bude třeba vyměnit za nové, na vytvoření vlastního zdroje vytápění, kotle, pro jednotky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že i stávající kotel v jednotkách [Anonymizováno] [Anonymizováno] je na konci své životnosti a bude třeba ho vyměnit, včetně navazujících rozvodů. Jako okamžité náklady stanovil znalecký ústav náklady zbourání sádrokartonové zdi na chodbě ve [Anonymizováno]. podlaží, zeď brání průchodu z chodby na zahradu za domem, a provedení výměny dveří za bytové nebo zazdění otvoru, s odhadem nákladů asi [částka]. Dále by bylo třeba přeložit elektroměr do společné chodby, který se nachází v přízemí části jednoty [Anonymizováno] elektro-rozvodně, s odhadem nákladů asi [částka]. Bude třeba doplnit podružný vodoměr k [Anonymizováno] s odhadem nákladů asi [částka], tedy celkem asi [částka]. Účastníci netrvali na výslechu znalce, soud proto upustil od jeho výslechu, aby nedošlo ke zbytečnému navýšení nákladů řízení. Přílohu tohoto rozsudku tvoří schémata podlaží.

10. Po vypracování znaleckého posudku žalovaný navrhl, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány jednotky 2 a 4, ohledně kterých žalobkyně požadovala, aby byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, domníval se, že by to pro něj bylo výhodnější, protože byť jsou tyto jednotky menší, nebytový prostor je vybaven WC a sprchou.

11. Žalobkyně namítala, že zase v části, kterou ona navrhuje, aby byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného je jiné vybavení, jako např. krb, který vybudoval otec. Právě proto, že jsou ty prostory v podstatě shodné, žalobkyně již začala provádět nějaké úpravy v těch jednotkách 2, 4, které navrhuje, aby byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Žalobkyně se jednoznačně vyjádřila tak, že pokud bude rozhodnuto jak navrhuje, vzdává se výslovně nároku na vyrovnání podílu, který stanovil znalecký ústav, ve výši [částka] a nebude požadovat, aby jí žalovaný tuto částku vyplatil.

12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitostí, každý jedné id. poloviny. Sporná nemovitost byla původně ve vlastnictví rodičů účastníků, účastníci k ní tedy mají i citový vztah. Po úmrtí otce žalovaný nemovitost neužíval, žalobkyně část pronajímala, se souhlasem žalovaného, vytvořila účet, na který byla částka z pronájmu poukazována, ke kterému má žalovaný také dispoziční oprávnění. Žalobkyně z těchto prostředků hradila také nutné opravy, prováděla základní údržbu zahrady atd., žalovaný se vyjádřil tak, že se o nemovitost nijak nestaral, protože na to nemá čas. Nemovitost není možné reálně rozdělit, ale je možno ji rozdělit na jednotky, s minimálními úpravami a vynaložením malé finanční částky. Nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byly nějaké zásadní neshody, které by bránily vytvoření jednotek, pouze žalobkyně má větší zájem na tom nemovitost rekonstruovat, ze znaleckého posudku je zřejmé, že aby nedocházelo k chátrání nemovitosti, rekonstrukce je potřeba. Oba účastníci zjistili, že pokud by chtěli prodat svůj id. podíl, cena by byla zlomkem tržení ceny. I z tohoto pohledu je vytvoření samostatných jednotek pro oba účastníky výhodnější.

13. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení.

14. Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z., nikdo nemůže být nucen, aby ve spoluvlastnictví setrvával. Dle ust. § 1140 odst. 2 věta druhá o. z., nesmí spoluvlastník žádat o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2, rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

17. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

18. Dle ust. § 1165 o. z., jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud, při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění, nebo při vypořádání společného jmění. Takové rozhodnutí pak musí obsahovat i náležitosti prohlášení, aby vůbec bylo možné ho do veřejného seznamu vložit. Pokud by rozhodnutím soudu vzniklo alespoň pět jednotek, z nichž by alespoň tři měly být ve vlastnictví tří různých vlastníků, uvedou se v rozhodnutí alespoň minimální náležitosti stanov společenství vlastníků jednotek.

19. Dle ust. § 1166 odst. 1, o. z., při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b) údaje o jednotce, zejména 1) pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2) určení a popis společných částí ,se zřetelem k jejich stavební, technické, nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3) velikost podílu na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek, nebo na některé z nich. Dle odst. 2, má-li rozdělením vzniknout alespoň 5 jednotek, z nichž mají být alespoň 3 ve vlastnictví 3 různých vlastníků, uvedou se v prohlášení i náležitosti stanov společenství vlastníků, věta první. Dle odst. 3, k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

20. Žalobkyně se výslovně vzdala částky, kterou by jí měl žalovaný vyplatit na úhradu rozdílu finančního ohodnocení podílu. Takový postup je dle názoru soudu možný, žalobkyně je také ochotna provést úpravy, které budou potřeba pro vytvoření samostatných jednotek. Judikatura připustila, že v některých případech, kdy je věc přikázána do výlučného vlastnictví jednoho spoluvlastníka, dokonce nemusí být vyplacena žádná náhrada, viz. rozhodnut NS ČR ve věci 22 Cdo 5124/2016.

21. Občanský zákoník tedy upřednostňuje rozdělení společné věci a považuje tento způsob za žádoucí způsob vypořádání, aby si každý ze spoluvlastníků zachoval vlastnické právo k části dříve společné věci, čímž je mu zachován právní vztah k dosavadnímu předmětu spoluvlastnictví. Tato úprava vychází mimo jiné z toho, že může jít o věc, ke které má dlouhodobý vztah, do věci jsou investovány prostředky, věc slouží uspokojování jeho potřeb, a tyto okolnosti je vhodné zachovat, nejsou-li dány překážky tomu bránící,( viz. Spáčil J. a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva, § 1144, komentář, 2. vydání, [adresa] [právnická osoba]. Beck, 2021, strana 734).

22. Dle ust. § 1142 odst. 1 o. z., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. To je tedy zákonnou překážkou rozdělení společné věci . Vedle reálného dělení společné věci upravuje občanský zákoník také přeměnu spoluvlastnictví budovy na vlastnictví bytů a nebytových prostorů. Opuštěn byl i zákaz přeměny spoluvlastnictví budovy na vlastnictví jednotek, kdy je v budově i jen jediný byt v nájmu fyzické osoby. Judikatura pak dovodila, že při posuzování otázky, zda rozdělení domu na jednotky je možné, nelze vycházet jen z technického či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k jiným okolnostem z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. Z povahy věci to pak není možné tam, kde by existovaly vážné neshody mezi podílovými spoluvlastníky, protože s vlastnictvím jednotky je spojeno i akcesorické spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku. Zároveň ale platí zásada, že nikdo by neměl být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s druhou osobu a neměl by být nucen s ní k soužití, či ke společnému řešení společných záležitostí, v jednom domě.

23. Judikatura dospěla k závěru, že soud může přistoupit k rozdělení domu na jednotky v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu, viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci [spisová značka]. Tento princip judikatura aktualizovala tak, že hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví sice je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální, bez dalšího to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky, viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 3242/2007, nebo 22 Cdo 2595/2008.

24. Současně judikatura zdůraznila, že vznik vlastnictví jednotky, jako části domu, na základě rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, není podmíněn shodnou vůlí podílových spoluvlastníků, viz. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 650/2002. To, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možné přistoupit k dělení domu na jednotky, nemůže být řešeno obecně, pro všechny druhy sporů a záleží vždy na okolnostech konkrétního případu, viz. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 437/2010, ve spojení s rozhodnutím Ústavního soudu 1326/10. Úvaha soudu v tomto směru nesmí být zjevně nepřiměřená, viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1438/2014, nebo 22 Cdo 1014/2019.

25. Soud tedy především vyšel ze shora citovaného ust. § 1140 odst. 1 o. z., že nikdo nemůže být nucen, aby ve spoluvlastnictví setrvával. Z této zásady pak zákon výslovně taxativně stanoví výjimky (§ 1140 odst. 2 věta druhá o. z.), podle nichž nesmí spoluvlastník žádat o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Obecně platí, že výjimky je třeba aplikovat restriktivně (a nelze je tedy bez dalšího rozšiřujícím výkladem vztahovat na případy výslovně v zákoně neuvedené. Tvrzení žalovaného v nyní posuzovaném případně k naplnění hypotézy ani jedné ze zákonných výjimek nesměřovala. Např. dle rozsudku Nejvyššího soudu ve věci 22 Cdo 5159/2014 ze dne [datum], Nejvyšší soud konstatoval, že pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy. Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 o. z. nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Soud v daném případě neshledal, že by byly dány přechodné objektivní poměry týkající se společné věci či subjektivní okolnosti přechodné povahy. Rovněž tak neshledal, že by např. ze strany žalobkyně došlo ke zjevnému zneužití práva, ve smyslu § 8 o.z.

26. Ze všech těchto důvodů proto soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků a o přikázání jednotek do výlučného vlastnictví účastníků tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Protože se žalobkyně výslovně vzala práva na vyplacení částky, kterou by jí měl žalovaný na vyrovnání podílu zaplatit, bylo rozhodnuto tak, že k vyplacení není stanovena žádná částka.

27. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. , podle výsledku řízení tak, že každý z účastníků má doplatit ČR – na účet zdejšího soudu, částku [částka]. Celkové náklady znalečného byly [částka], za vypracování znaleckého posudku znaleckým ústavem [právnická osoba]. Žalobkyně zaplatila zálohu ve výši [částka]. K doplacení tedy zbývá částka [částka], která již nebyla kryta zálohou. Tuto soud rozdělil stejným dílem mezi účastníky.

28. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem soud rozhodl tak, že uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni jednu polovinu jí zaplaceného soudního poplatku, tj. [částka], a jednu polovinu nákladů na vypracování znaleckého posudku, dohromady částka [částka]. Žalobkyně se výslovně vzala práva na náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem. Soud přihlédl k tomu, že z procesního hlediska představuje řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex. Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal. Soud vydává konstitutivní rozhodnutí , přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno. Tyto skutečnosti vedou některé autory odborné literatury k úvahám, zda by toto řízení nemělo být zařazeno spíše mezi řízení nesporná. Tato specifika musí být zohledněna i při rozhodování o nákladech řízení. Nikdo zásadně nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, a tak ani žádného ze spoluvlastníků nelze bez dalšího sankcionovat za to, že spoluvlastnictví má být zrušeno a vypořádáno, respektive, že byl u soudu takový návrh podán, rozhoduje se o rovném vlastnickém právu všech účastníků. Dle rozhodnutí Ústavního soudu ve věci II. ÚS 572/19 ze dne [datum], se pak zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení jeví, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. odst. Listiny. V dané věci pak bylo soudem rozhodnuto tak, jak žalobkyně navrhovala, proto soud o nákladech řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , za použití ust. § 150 o.s.ř., přihlédl k okolnostem případu, k tomu, že se žalobkyně vzdala práva na vyplacení částky na rozdíl hodnoty podílu, i práva na náhradu nákladů za právní zastoupení a k tomu, že se pokoušela s žalovaným dohodnout před podáním žaloby, žalovaný však zůstal nečinný. Je proto spravedlivé, aby nezbytné náklady ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byly rozděleny na polovinu. Částka za zaplacený soudní poplatek a znalecký posudek představuje nezbytné náklady vynaložené proto, aby ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mohlo dojít. Protože náklady žalobkyně spočívají jen v soudního poplatku a nákladů za znalecký posudek, nebylo platební místo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, ale přímo k rukám žalobkyně.

Poučení