43 C 210/2024 - 79

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení promlčení věcného břemene takto:

Výrok

I. Určuje se, že je promlčené věcné břemeno podle Smlouvy trhové, ze dne [datum], a to právo chůze nejkratší cestou a zpět ke studni na pozemku parc. č. [hodnota] z pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a braní vody ze studny na pozemku parc. č. [hodnota] ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], nemovitosti zapsané u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

II. Žalované 1) a 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) náklady řízení, ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Žalobci se proti žalovaným domáhali určení, že je promlčeno věcné břemeno, podle Smlouvy trhové, ze dne [datum], a to právo chůze nejkratší cestou a zpět ke studni na pozemku parc. č. [hodnota], z pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a braní vody ze studny na pozemku parc. č. [hodnota] ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], v katastrálním území [adresa]. Žalobu žalobci odůvodnili tak, že žalobce a) je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] a podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrálním území [adresa]. Žalobkyně b) je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] a podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota], to vše v obci [adresa] v katastrálním území [adresa]. Žalovaná 1) je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] a podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa]. Žalovaná 2) je vlastníkem podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota] a podílu o velikosti jedné poloviny na pozemku parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], v katastrálním území [adresa]. Dle výpisu z katastru nemovitostí, na základě Smlouvy trhové se dne [datum], je pozemek parc. č. [hodnota] zatížen věcným břemenem služebnosti chůze a braní vody, ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], v katastrálním území [adresa]. Přítel prvé žalované , [tituly před jménem] [jméno FO], e-mailem z dubna 2020 vyzval žalobce, aby umožnili prvé žalované nainstalovat čerpadlo do studny, která se nachází na pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální území [adresa], a současně umožnili vykonávat výše uvedené věcné břemeno. Z tohoto e-mailu vyplývá, že žalované 1) a 2) nečerpaly a nečerpají vodu ze studny na pozemku parc. č. [hodnota] a ani na uvedený pozemek nevstupovaly a nevstupují. Žalobci, dopisem ze dne [datum], adresovaným žalované 1) a žalované 2), namítli promlčení věcného břemene služebnosti chůze a braní vody, zřízené k tíži služebného pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa] a v katastrálním území [adresa], a ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa] v katastrálním území [adresa]. Žalobci vznesli námitku promlčení věcného břemene, protože žalované nevykonávaly právo odpovídající věcnému břemeni po dobu více jak 10 let, čemuž odpovídá i technický stav studny na pozemku parc. č. [hodnota]. Žalované 1) a 2) neměly a nemají ani přístup na pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Žalobci v dopise ze dne [datum] dále uvedli, že desetiletá promlčecí lhůta začala plynout [datum] a skončila [datum]. Nejpozději však desetiletá promlčecí lhůta skončila [datum]. Žalobci tvrdili, že k promlčení došlo dle ust. § 631 občanského zákoníku.

2. Dopisem ze dne [datum] prvá žalovaná sdělila žalobcům, že neuznává námitku promlčení věcného břemene. Po obdržení dopisu ze dne [datum], žalobci nadále neumožnili a do současné doby nepřetržitě neumožňují prvé a druhé žalované vstupovat na pozemek parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrální územní [adresa], a čerpat vodu ze studny, která se nachází na uvedeném pozemku. Žalované nepodaly žalobu proti žalobcům, kterou by se domáhaly umožnění výkonu výše uvedeného věcného břemene.

3. Žalobci dopisem ze [datum], který adresovali oběma žalovaným, s odkazem na ust. § 633 odst. 1 občanského zákoníku, namítli promlčení věcného břemene služebnosti chůze a braní vody, zřízeného k tíži pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa] v katastrálním území [adresa], ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] a 489 v k. ú. [adresa]. Žalobci sdělili, že v dané věci tříletá promlčecí lhůta začala plynout nejpozději [datum], skončila nejpozději [datum]. Dále žalobci poukázali na ust. § 633 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Žalobci v dopise ze [datum] vyzvali žalované, aby podepsaly prohlášení o promlčení věcného břemene, dle ust. § 66 odst. 1, písmeno b), vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí. Prvá žalovaná v dopise ze dne [datum] uvedla, že nesouhlasí s promlčením práva odpovídající věcnému břemeni, ani podle ust. § 631 občanského zákoníku, ani podle ust. § 633 odst. 1 občanského zákoníku. Prvá žalovaná dále uvedla, že žalobci, více jak pět let brání ve výkonu věcného břemene služebnosti chůze a braní vody. V dopise ze dne [datum], prvá žalovaná potvrdila, že žalobci brání nepřetržitě žalovaným, po dobu více jak tří let, ve výkonu věčného břemene. Žalobci se domáhají určení, že právo odpovídající věcnému břemeni je promlčeno. Právní zájem žalobců na požadovaném určení je dán tím, že žalované nechtějí žalobcům potvrdit promlčení věcného břemene, dle ust. § 66 odst. 1, písmeno b), vyhlášky 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, ani nechtějí podepsat souhlasné prohlášení, dle § 66 odst. 1, písmeno a) vyhlášky 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí. Prvá žalovaná popírá promlčení práva odpovídající věcnému břemeni, druhá žalovaná vůbec nereaguje na žádnou korespondenci. Rozsudek o požadovaném určení je pak jediným podkladem pro následný výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí.

4. Žalované se k žalobě vyjádřily tak, že žalobci netvrdí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dle názoru žalovaných, nejsou dány podmínky pro jednání o určovací žalobě, protože věcné břemeno nijak neohrožuje práva žalobců k jejich pozemku, ani právní vztah k žalovaným. Žalované tvrdily, že věcné břemeno bylo zřízeno v roce [Anonymizováno] a do doby, než žalobci koupili sousední nemovitost, v roce [Anonymizováno], bylo naplňováno dle potřeby žalovaných, bez jakýchkoliv rozporů a odběr vody ze studny probíhal bez problémů. Žalované uváděly, že když se změnil vlastník sousední nemovitosti, tak mu vyšly vstříc, při bourání původní stavby, souhlasily s menší vzdáleností nové stavby od hranice pozemku žalovaných a domnívaly se, že tam nadále budou dobré sousedské vztahy. Dále žalované tvrdily, že po dokončení stavby, žádaly žalobce, aby jim umožnili odběr vody tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy voda ze studny byla, dle jejich tvrzení, vždy využívána na zálivku zahrady, aby se neprováděla zálivka pitnou vodou. Noví majitelé odmítli vodu poskytnout, proto je žalované vyzvaly písemně. Žalované tvrdily, že požadovaly pouze to, aby směly do studny na pozemku žalobců, připojit čerpadlo, aby šlo studniční vodu čerpat, bez zásahů do pozemku žalobců. Dále žalované namítaly, že nemohlo dojít k promlčení práva odpovídající věcnému břemeni, protože aplikace ust. § 633 občanského zákoníku, není pro tento případ přiléhavá, protože v tomto případě se jedná o desetiletou promlčecí dobu, která ještě neuplynula. Žalované tvrdily, že o zpřístupnění vody žádaly žalobce ústně i písemně. Proto žalované navrhovaly, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

5. Po provedeném dokazování má soud prokázány následující skutečnosti.

6. Ze Smlouvy trhové, ze dne [datum], bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi panem [jméno FO] a Petrem a [jméno FO]. Předmětem prodeje byl pozemek, číslo katastru [Anonymizováno]/[Anonymizováno]- role v [adresa]. V bodě VIII. bylo uvedeno, že prodávající, pan [jméno FO] zřizuje na svém pozemku, od něhož se koupený pozemek odděluje, pro kupující, jakož jejich nástupce v držení koupené nemovitosti, služebnost chůze ke studni a zpět, nejkratší cestou z koupelné parcely a právo čerpání vody ze studně na jeho parcele se nalézající, a to i s knihovním zajištěním této služebnosti. V bodě IX. bylo uvedeno, že smlouvající strany svolují k tomu, aby se do knih pozemkových, na část pozemku číslo katastrální [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - role, označenou písmeny b, c, e, f, b, vložilo právo vlastnické manželům Petru a [jméno FO], každému na polovici a na část pozemku číslo katastrální 313/23, označeno písmeny a, b, c, d, a, vložila služebnost chůze a braní vody ze studny, na této části se nalézající, ve prospěch koupené části tohoto pozemku označené písmeny b, c, e, f, b. Přílohou byla evidence katastru daně pozemkové, se zákresem citovaných pozemků.

7. Z kopie katastrální mapy [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] a orientačního zákresu stavu pozemkové držby podle Pozemkového katastru, byla ověřena historie označení pozemků, srovnávacím sestavením parcel tak, jak byly odděleny a jejich současné označení.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], bylo zjištěno, že vlastnicky pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou pan [Jméno žalobce A] a paní [Jméno žalobce B], každý jedné ideální jedné poloviny, na základě smlouvy kupní, ze dne [datum]. V oddíle C je zapsáno věcné břemeno podle listiny, právo chůze a braní body, oprávnění pro parcelu č. [hodnota] a [Anonymizováno], povinnost k parcele [Anonymizováno], pod Z-[č. účtu]-[Anonymizováno], dle listiny - usnesení soudu číslo deníku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], což je citovaná Smlouva trhová.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa], bylo zjištěno, že vlastníky parcel č. [hodnota] a č. [hodnota] jsou žalované 1) a 2), každá jedné ideální poloviny. A v oddíle [Anonymizováno]- věcná břemena sloužící ve prospěch nemovitosti, je uvedeno věcné břemeno podle listiny, právo chůze, braní vody, oprávnění pro parcelu č. [hodnota] a č. [hodnota], povinnost k parcele [Anonymizováno], na základě usnesení soudu, číslo deníku [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

10. Z e-mailu podepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], přítelem 1. žalované, bylo zjištěno, že oznamoval, žalobcům, že budou využívat studnu, která se nachází na pozemku žalobců, ale patří z poloviny k pozemku žalovaných, v katastru nemovitostí je zaneseno věcné břemeno. Je zde uvedeno, že pisatel oslovil manžela žalované před týdnem, když se stavěl nový plot, že v blízké době by rádi studnu uvedli do provozu. Jedná se o instalaci čerpadla do studny, což bude zahrnovat spuštění čerpadla a zakopání příslušenství, elektrického kabelu, hadice, asi do třiceticentimetrové hloubky, vedeno nejkratší cestou k jejich pozemku. Pisatel požádal o povolení ke vstupu na pozemek, za účelem zprovoznění čerpání vody ze studny. Instalaci čerpadla pisatel plánoval provést v týdnu od [datum], dle dodávky čerpadla s tím, že přesný den a hodinu sdělí.

11. Z dopisu z [datum], adresovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [Jméno advokáta A], zástupcem žalobců, bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že od [datum], žádný z minulých ani současných vlastníků panujícího pozemku, parc. č. [hodnota] a č. [hodnota] v k. ú. [adresa], ani jednou nevykonal právo věcného břemene služebnosti chůze a braní vody, zřízené k tíži služebného pozemku parc. č. [hodnota] v obci [adresa], katastrálním území [adresa]. Proto došlo k promlčení práva věcného břemene služebnosti chůze a braní vody, zřízeného Smlouvou trhovou ze dne [datum], ve prospěch panujícího pozemku parc. č. [hodnota], panujícího pozemku parc. č. [hodnota] a k tíži služebného pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Desetiletá promlčecí lhůta začala plynout [datum] a skončila [datum]. Nejpozději však desetiletá promlčecí lhůta skončila ke 14. dubnu 2020. Z těchto důvodů se žalobci dovolali vůči vlastníkům panujících pozemků promlčení práva věcného břemene služebnosti chůze a braní vody, zřízeného Smlouvou trhovou ze dne [datum], ve prospěch panujícího pozemku parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] k tíži služebného pozemku parc. č. [hodnota]. Žalobci sdělili, že žalovaným neumožní výkon práva věcného břemene služebnosti chůze a braní vody.

12. Z dopisu advokáta, [Jméno advokáta B], zástupce žalovaných, adresovaného zástupci žalobců, [Jméno advokáta A], ze dne [datum], bylo zjištěno, že jednak bylo potvrzeno přijetí dopisu ze dne [datum] žalovanými. Dále zde bylo uvedeno, že Středisko geodézie pro hlavní město Prahu obdrželo [datum] potvrzení Státního notářství z [datum] o právní moci registrace darovací smlouvy, mezi Jaromírem a [jméno FO] a [jméno FO] a [jméno FO], součástí smlouvy je na listu [Anonymizováno] poznámka služebnosti chůze, braní vody na pozemku číslo katastru [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ve vložce číslo [hodnota], jako statek služebný. Z toho zástupce žalovaných dovozoval, že ani změna katastru nepřinesla změnu, oproti roku [Anonymizováno]. Naopak se při darování panujících pozemků přenášelo věcné břemeno na nové nabyvatele. Dále zde zástupce žalovaných uvedl, že domněnka promlčení věcného břemene je odkaz na domnělou skutečnost, že od [datum], minimálně po dobu 10 let nedošlo k vykonávání práva věcného břemene. Uváděl, že desetiletá lhůta je lhůtou subjektivní, tedy že platí pro každého nového nabyvatele pozemku zvlášť, neboť každý nový vlastník panující pozemek nabyl v dobré víře, že může práva vyplývající z věcného břemene užívat. Pokud jde o variantu zániku věcného břemene promlčením po 10 letech, pakliže oprávněný neužívá věcné břemeno po dobu 10 let, ani se ho nedomáhá, tak zástupce žalovaných se domnívá, že právě proto, že lhůta platí pro každého nového majitele, ten, kdo se domáhá institutu promlčení, musí prokázat, že k využití práva nedošlo, ani se o to nikdo z jednotlivých majitelů nepokusil. Dále zástupce žalovaných uvedl, že poté, co došlo ke změně majitele nemovitosti, kde se nachází studna, požadovala žalovaná po žalobcích přístup ke studni tak, jak se uskutečňoval s předchozím majitelem, ale tomuto žalobci bránili. Mezi žalovanou a žalobci, i přes odmítavé stanovisko k naplnění služebnosti, došlo ke vstřícnému kroku, dohodě o vzdálenosti stavby garáže žalobců, od hranice pozemků, v kratší vzdálenosti, než je požadovaná zákonem. Proto se zástupce žalovaných domníval, že námitka promlčení služebnosti nemá jakékoliv opodstatnění.

13. Dále bylo zjištěno, že zástupce žalobců adresoval oběma žalovaným dopis, ze [datum], doloženo archem odeslané pošty ze dne [datum], kde bylo uvedeno, že e-mailem z dubna 2020 paní [Jméno žalované A] vyzvala žalobce, aby umožnili instalaci čerpadla do studny a výkon věcného břemene, shora specifikovaného. Dopisem ze dne [datum], bylo namítnuto promlčení práva věcného břemene žalobci. Od dubna 2020 žalobci brání žalovaným ve výkonu věcného břemene, s odkazem na ustanovení § 633 odst. 1 občanského zákoníku, bylo namítnuto promlčení práva věcného břemene služebnosti chůze a braní body zřízené k tíži služebného pozemku, parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa]. Tříletá promlčecí lhůta pak dle tvrzení žalobců, začala plynout [datum] a skončila [datum]. Žaloba byla podána dne [datum]. Dále bylo žalovaným sděleno, že žalobci se domnívají, že došlo k zániku věcného břemene i z důvodu hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, s odkazem na ustanovení § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, protože v době vzniku věcného břemene, nebyl k pozemku žalovaných zaveden veřejný vodovodní řad. V současné době však nic nebrání žalovaným mít vlastní studnu nebo čerpat vodu z vodovodního řadu. Zástupce žalobců se obrátil na žalované s dotazem, zda uznávají promlčení výše uvedeného věcného břemena, dotázal se, zda žalované žalobcům podepíší prohlášení o promlčení věcného břemene, podle § 66 odst. 1, písm. b) vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, popřípadě s nimi podepíší dohodu o zrušení věcného břemene. Zástupce žalobců uváděl, že žalobci jsou toho názoru, že je zbytečné tuto věc řešit soudní cestou. Dále zástupce žalobců zaslal žalovaným, dne [datum], doloženo archem odeslané pošty, výzvu před podáním žaloby a znovu žádal žalované o vyřešení věci mimosoudní cestou.

14. Prvá žalovaná přípisem, ze dne [datum], sdělila zástupci žalobců, že obdržela dopis, [datum], ohledně údajného promlčení práva služebnosti a sdělila, že se neztotožňuje s jeho výkladem promlčení a promlčení věcného břemene neuznává. Poukazovala na to, že poté, co vyhověla žalovaným při stavbě domu a přilehlé garáže, žalobci jí brání, více jak pět let v užívání vody, tedy ve výkonu práva vyplývajícího z věcného břemene.

15. Byl proveden důkaz fotodokumentací sousedících nemovitostí, fotografiemi předmětné studny, oplocení mezi dotčenými pozemky, ve stavu z roku 2019 a z roku 2024. Dále byl proveden důkaz fotografiemi pořízenými z internetových stránek www.mapy.cz., panoramatickými snímky ulic z minulých let i z roku 2014, ze kterých bylo zjištěno, že mezi pozemky žalobců a žalovaných je nepřerušený plot, neumožňující žalovaným vstupovat na pozemky žalobců, případně nějak fyzicky brát vodu ze studny.

16. Pokud žalované navrhly výslech svědka, otce, [jméno FO], k tomu, jak služebnost byla naplňována v minulosti, tak tento se e-mailem omluvil k jednání, kde měl být jako svědek vyslechnut z důvodu věku a zdravotních problémů. K předmětu sporu se vyjádřil tak, že mezi původními majiteli ohledně užívání studny nebyl nikdy žádný problém a pana [jméno FO] překvapilo, že úmrtím majitelů a prodejem nemovitosti problém vůbec vznikl a došlo k narušení dobrých sousedských vztahů. Žalované na výslechu svědka nebo doložení důvodů pro které se nemohl k soudu dostavit, netrvaly.

17. Z rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], Odboru výstavby, zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]/Čm, ze dne [datum], bylo zjištěno, že [jméno FO] a [jméno FO] podali žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby, přístavby ke koncovému řadovému domu č.p. 1612 v k. ú. [adresa], s přesahem na pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], tak byl připojen souhlas vlastníka sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a [datum] byl dán společný souhlas se stavebním záměrem stavby pro bydlení na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

18. Po provedeném dokazování soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že v katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno, podle smlouvy trhové ze dne [datum], a to právo chůze nejkratší cestou a zpět ke studni na pozemku parc. č. [hodnota] z pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a braní vody ze studny na pozemku parc. č. [hodnota], ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], nemovitosti zapsané u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Toto bylo mezi účastníky nesporné. Nebyly předloženy žádné důkazy k tomu zda, jak, případně kdy naposledy bylo fakticky toto právo vykonáváno. Ani provádění stavby na pozemku by nebránilo braní vody ze studny žalovanými, pokud by se tak v minulosti dělo, jak žalované tvrdily, netvrdily, kdy právo přestalo být vykonáváno. K tomu, že v minulosti právo odpovídající věcnému břemeni vykonáváno bylo, navrhly žalované výslech svědka, pana [jméno FO], který se však k jednání nedostavil, žalované na jeho výslechu netrvaly, žádné konkrétní skutečnosti ve svém emailu, který soudu zaslal neuvedl. Žalované tvrdily, že výkon tohoto práva byl přerušen v souvislosti se změnou vlastníků pozemku a výstavbou nové nemovitosti a tvrdily, že se domnívaly, že po ukončení stavby jim bude výkon věcného břemene zase umožněn. Tvrzená jednání žalovaných se žalobci o tom, jak bude právo vykonáváno, v souvislosti se souhlasem žalovaných s umístněním stavby garáže v bližší vzdálenosti k plotu, než odpovídalo stavebním předpisům, nebyla ničím doložena. V rámci tohoto řízení nebylo zkoumáno, v jakém technickém stavu je vůbec předmětná studna, zda v ní je voda. Žalobci tvrdili, že ani oni sami studnu, ani například k zálivce zahrady nepoužívají. To je sice obtížně uvěřitelné, při ceně vodného a stočného v Praze, ale v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by prokazovaly opak. Samotná fotografie z roku 2024 vyzdobeného betonového krytu studny nevypovídá nic o tom, zda žalobci vodu ze studny čerpají nebo nikoli. Zda je ve studni umístěno ponorné čerpadlo, případně hadice na vodu z takové fotografie samozřejmě nelze zjistit. Dle názoru soudu, v rámci tohoto řízení nebylo třeba dále zkoumat, za jakých podmínek by žalované vůbec mohly vodu ze studny čerpat, zda by bylo možné pouze umístit do studny ponorné čerpadlo a do země zakopat hadici na vodu a elektrický kabel k čerpadlu, nebo by si to vyžádalo nějaké další kroky (například vyčištění studny, její prohloubení, když nebylo nijak dokládáno zda ve studni voda je, atd.). V každém případě ale má soud za prokázané, že pan [jméno FO] (za prvou žalovanou), v dubnu 2020 emailem sdělil žalobcům, že žalované chtějí své právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat. Na tuto výzvu bylo reagováno dopisem zástupce žalobců, ze dne [datum], že od [datum] nikdo z vlastníků pozemků právo z věcného břemene nevykonával , proto došlo k promlčení práva po uplynutí 10 leté promlčecí lhůty, která měla skončit k [datum], nejpozdněji ke [datum]. Žalobci se dovolali promlčení práva a sdělili žalovaným, že jim výkon práv z věcného břemene neumožní. V dopise ze dne [datum], adresovaném zástupci žalobců, prvá žalovaná potvrdila, že žalobci jí více jak pět let brání v užívání vody, výkonu práva z věcného břemene, „ačkoli se na něm dohodli“. Žaloba byla podána dne [datum]. Žádná dohoda o výkonu práva z této doby soudu předložena nebyla. Po zhodnocení těchto důkazů má soud v každém případě za prokázané, že žalobci žalovaným minimálně po tu dobu tří let žalovaným ve výkonu jejich práva odpovídajícímu věcnému břemeni brání, žalovaní nepodali žalobu, kterou by se domáhali toho, aby jim žalobci výkon jejich práva umožnili. Pozemek žalovaných je nyní napojen na vodovodní řad.

19. Tento skutkový stav soud posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení.

20. Dle ust. § 633 odst. 1 o.z., brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

21. I dle komentáře k občanskému zákoníku Petrov J., Výtisk M., Beran V. a kol., Občanský zákoník - Komentář 2, vydání [adresa], [právnická osoba]. Beck 2019, strana 700, pokud zavázaná osoba z věcného břemene, tedy osoba, která je povinna něco dávat, něco konat pro oprávněnou osobu nebo něco strpět nebo se něčeho zdržet, u služebnosti podle § 1257 a násl. o.z. , brání výkonu práva z věcného břemene, je relevantní, zda se oprávněná osoba aktivním jednáním domáhá práva z věcného břemene nebo o výkon věcného břemene neprojevuje zájem. Ač je věcné břemeno absolutním majetkovým právem, promlčuje se nevykonáváním. Kdyby zavázaná osoba znemožnila výkon práva z věcného břemene, avšak oprávněná osoba by právo na výkon věcného břemene neuplatnila u soudu nebo jiného orgánu do tří let, právo z věcného břemene by se promlčelo s tím, že mimosoudní vznesení práva u povinné osoby nevede k nepromlčení věcného břemene. viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka]. U tříleté promlčecí lhůty podle § 633 odst. 1 o.z. jde o speciální promlčecí lhůtu, promlčecí lhůta počne běžet dnem, kdy zavázaná osoba začala bránit ve výkonu práva z věcného břemene a oprávněná osoba z věcného břemene se současně dozvěděla nebo měla a mohla se dozvědět o tom, že zavázaná osoba brání výkonu práva ze služebnosti nebo z reálného břemene, § 619 odst. 2 o.z. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá, objektivní promlčecí lhůta je desetiletá, § 629 odst. 1 a 2 o.z. Počátek běhu u objektivní promlčecí lhůty nastává ke dni dospělosti pohledávky, počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je spojen se dnem, kdy se oprávněná osoba z věcného břemene dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o možnosti výkonu práva na jednotlivé plnění z reálného břemene. Když jedna z promlčecích lhůt uplyne, právo se promlčí, a nelze je vynutit před soudem, uplatní-li zavázaná osoba v řízení námitku promlčení.

22. Dle ust. § 631 o.z. bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za 10 let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Tato lhůta má tedy subjektivní i objektivní povahu a počátek běhu desetileté promlčecí lhůty je vztahován ke dni, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Promlčecí lhůta počne běžet dnem, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, § 619 o.z., tedy o zápisu vlastního práva do veřejného seznamu i o možnosti majetkové právo jednorázově vykonat.

23. Dle ust. § 632 o.z., bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu 10 let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu 10 let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí. Kdyby nebylo právo zapsané ve veřejném seznamu, u kterého byla dána možnost nepřetržitého nebo opakovaného výkonu vykonáno po dobu 10 let ode dne, kdy ho bylo možno vykonat poprvé, promlčelo by se. (viz. rozsudky Nejvyššího soudu ve věcech pod sp. zn. 22 Cdo 161/2013, 22 Cdo 4494/2014. Pokud by právo bylo vykonáno a pak přestalo být vykonáváno, počal by nový běh desetileté promlčecí lhůty podle § 632 o.z. pro promlčení majetkového práva ode dne, kdy bylo právo zapsané ve veřejném seznamu naposledy vykonáno. Právo by se potom promlčelo nevykonáním po dobu celých 10 let ode dne, kdy byl proveden poslední výkon tohoto práva oprávněnou osobou.

24. Dle ust. § 618 o.z. , promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

25. Dle ust. § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

26. Dle ust. § 11, odst. 1 katastrálního zákona, se vkladem do katastru nemovitostí zapisuje mimo jiné promlčení vypočtených věcných práv, včetně věcného břemene.

27. Dle ust. § 66 odst. 1, písm. b), vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, je možné do katastru nemovitostí zapsat promlčení práva na základě potvrzení osoby, v jejíž prospěch je promlčené právo dosud zapsané v katastru nemovitostí. Vkladovou listinou pro zápis promlčeného práva do katastru nemovitostí, může být také souhlasné prohlášení, dle § 66 odst. 1, písm. a) vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, podle § 66 odst. 1, písm. b), vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí. Tedy promlčení práva, je pouhým předpokladem pro podání žádosti o vymazání promlčeného práva z katastru nemovitostí, pro výmaz práva se vyžaduje potvrzení o promlčení práva ze strany nositele takového práva nebo souhlasné prohlášení vlastníka zatížené nemovitosti a oprávněného z promlčeného práva nebo rozhodnutí soudu, pokud jiná možnost nepřipadá v úvahu.

28. Dle rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 3614/2020, podle § 618 o.z., se promlčená služebnost vymaže z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána, k návrhu osoby, která má na výmazu právní zájem. Tímto veřejným seznamem je ve vztahu ke služebnostem, které povětšinou váznou na věcech nemovitých, především katastr nemovitostí vedený dle zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí. Zákon s výmazem práva k věci z veřejného seznamu váže vznik domněnky neexistence takového práva § 980, odst. 2, věta druhá o.z., která je projevem materiální publicity veřejných seznamů, která je dále rozvedena v § 984 a § 985 o.z. Výmaz promlčené služebnosti, jako práva váznoucího na zatížené věci, § 1257, odst. 1 o.z., má tedy za následek její faktický zánik. Je-li totiž služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba, podle § 618 o.z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Následkem negativní domněnky výmazu se již, v takovém případě, nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu, postupem podle § 985 o.z. S ohledem na tyto závěry nelze již, podle judikatury Nejvyššího soudu, po [datum], kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., nadále bez dalšího vycházet z judikatury přijaté za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., podle které promlčení služebnosti, spolu se vznesenou námitkou promlčení, představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil, § 1299 odst. 2 o.z. Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, nebude na místě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu, katastru nemovitostí, lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu. V citovaném rozhodnutí nalézací soudy o zrušení promlčené služebnosti rozhodly, takové rozhodnutí nevytváří jiné právní následky, než samotné promlčení, tedy i takové rozhodnutí bude podkladem pro výmaz zapisované služebnosti z katastru nemovitostí, takže nebylo důvodu rušit rozhodnutí soudu o zrušení služebnosti jen proto, že bylo možné vést účastníky k procesně správnému postupu, kterým byla žaloba na určení, že služebnost je promlčena, což by byl postup formalistický. Pokud pak byla služebnost promlčena, je třeba při rozhodování o přiměřené náhradě za rušenou služebnost přihlédnout, a je-li služebnost skutečně promlčena, ač dosud ještě nedošlo k jejímu výmazu, nebude zásadně na místě přiznávat za její zrušení náhradu, to právě s ohledem na právní nárok na výmaz takové služebnosti zakotvený v § 618 OZ a následek jejího výmazu, kterým je faktický zánik služebnosti. V tom konkrétním případě citovaném, tedy nepřiznal-li soud náhradu za rušenou služebnost, protože byla promlčena, bylo takové rozhodnutí věcně správné.

29. Například dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 1491/2019-145, ze dne 27. 10. 2020, výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci, § 1257 odst. 1 o.z., má za následek její faktický zánik. Je-li služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o.z. právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Následkům negativní domněnky výmazu se již v takovém případě nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu postupem podle § 985 o.z. Rozhodl-li soud o zrušení promlčené služebnosti, je k promlčení nutné při rozhodování o přiměřené náhradě za rušenou služebnost přihlédnout, je-li zapisovaná služebnost v okamžiku rozhodování soudu skutečně promlčena, ač dosud ještě nedošlo k jejímu výmazu, nebude zásadně na místě přiznávat za její zrušení náhradu. To právě s ohledem na právní nárok na výmaz takové služebnosti, zakotvený v § 618 o.z. a následek jejího výmazu, kterým je faktický zánik služebnosti. U služebnosti jako majetkového práva, zákon č. 89/2012 Sb., výslovně předpokládá možnost jejího promlčení, dle ust. § 611 a § 633 o.z. Obdobně, jako podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb,. je obecným následkem promlčení výrazné oslabení práva, dlužníkovi zaniká povinnost plnit, § 609 o.z. Promlčené právo samo o sobě sice nezaniká, ale existuje nadále jako tzv. naturální obligace. Soud k námitce promlčení nemůže zásadně poskytnout oprávněnému ochranu. Naopak, je-li právo odpovídající služebnosti promlčeno, může se povinný ze služebnosti žalobou úspěšně domoci toho, aby se oprávněný takového práva zdržel, viz. například rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 431/2006.

30. Po zhodnocení provedených důkazů tedy soud dospěl k závěru, že žaloba žalobců je důvodná. Žalobci mají právní zájem na požadovaném určení, existuje relevantní zájem na tom, aby bylo z evidence vymazáno promlčené právo, z důvody ochrany práva navrhovatele, u kterého je v důsledku zápisu promlčeného práva narušena právní jistota a možnost nakládat s předmětem vztahu. Soud má za prokázané, že právo odpovídající věcnému břemeni, dle smlouvy z roku 1926, je promlčeno v každém případě proto, že bylo prokázáno, prvá žalovaná to potvrdila dopisem, ze dne [datum], adresovaným zástupci žalobců, že žalobci žalovaným v roce 2024 bránili, více jak pět let, v užívání vody, tedy ve výkonu práva vyplývajícího z věcného břemene. Jak bylo uvedeno v bodě 21 rozsudku, pokud zavázaná osoba znemožnila výkon práva z věcného břemene, avšak oprávněná osoba právo na výkon věcného břemene neuplatnila u soudu nebo jiného orgánu do tří let, právo z věcného břemene se promlčí s tím, že mimosoudní vznesení práva u povinné osoby, nevede k nepromlčení věcného břemene. viz. například rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1848/2013. Žalované nepodaly žalobu na umožnění výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni. Ust. § 619 odst. 2 o.z. upravuje, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Jak bylo uvedeno shora, v řízení nebylo prokázáno, kdy, případně zda vůbec bylo právo odpovídající věcnému břemeni vykonáváno, dle ust. § 631 o.z. bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za 10 let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé. Tato lhůta má tedy subjektivní i objektivní povahu a počátek běhu desetileté promlčecí lhůty je vztahován ke dni, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Poprvé právo mohlo být vykonáno v tom roce 1926. Promlčecí lhůta počne běžet dnem, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, § 619 o.z., tedy o zápisu vlastního práva do veřejného seznamu i o možnosti majetkové právo jednorázově vykonat. Když jedna z promlčecích lhůt uplyne, právo se promlčí, a nelze je vynutit před soudem, uplatní-li zavázaná osoba v řízení námitku promlčení. V tomto řízení nebylo zkoumáno, zda došlo k zániku věcného břemene z důvodu hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, dle ust. § 1299 odst. 2 o.z., z toho důvodu, že v době vzniku věcného břemene nebyl na pozemek žalovaných zaveden veřejný vodovodní řad. Taková žaloba nebyla podána proto, že žalobci tvrdí, že v době podání žaloby, již bylo věcné břemeno promlčeno. Protože soud dospěl k závěru, že skutečně došlo k promlčení práva odpovídající věcnému břemeni, specifikovanému ve výroku rozsudku, soud žalobě vyhověl.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalovaných ve sporu. Náklady jsou představovány odměnou za právní zastoupení žalovaných advokátem, jednak dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), ve znění platném do [datum], kde podle ustanovení § 9 odstavec 3 písmeno a) a.t., hodnota úkonu projednávané věci činila [částka], tarifní hodnota § 7 bod 5 a.t., [částka], podle § 12 odstavec 4 a.t., jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náležela advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Při zastupování dvou osob odměna advokáta činí [částka]. Za úkony učiněné po [datum], je podle ustanovení § 9 odstavec 3 písmeno a) a.t., hodnota projednávané věci [částka]. Podle § 12 odst. 4, a.t. ,jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %. Podle ust. § 7 bod 5 a.t. z tarifní hodnoty věci ve výši [částka] činí odměna advokáta za dvě osoby [částka]. Advokátovi také náleží paušální náhrada hotových výdajů, která podle § 13 odstavec 4 a.t. za jeden úkon právní služby [částka] za úkony provedené do [datum] a [částka] za úkony provedené po [datum]. Advokát žalobců v projednávané věci učinil následující úkony. Datum Úkon Tarifní položka Odměna Kč [datum] Převzetí věci. §11/1a) 4.000,-- [datum] Sepsání výzvy před podáním žaloby. §11/1d) 4.000,-- [datum] Sepsání žaloby. §11/1d) 4.000,-- [datum] Účast při jednání. §11/1g) 6.660,-- [datum] Sepsání doplnění žaloby. §11/1d) 6.660,-- [datum] Sepsání repliky k podání žalovaných. §11/1d) 6.660,-- [datum] Účast při jednání. §11/1g) 6.660,-- Hotové výdaje Kč 3x režijní paušál po 300,-- Kč a 4x režijní paušál po 450,-- Kč 2.700,-- celkem bez DPH 38.640,-- celkem s DPH 50.021,40 Žalobci zaplatili soudní poplatek, ve výši [částka]. Celkem tedy bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných společně a nerozdílně, zaplatit žalobcům náklady řízení, v celkové výši [částka]. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení