43 C 287/2024 - 119

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Kohoutovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] na pojistné plnění takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 70 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 930 000 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 132 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8[Anonymizováno]soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 10. 2024, doplněnou podáním ze dne 19. 11. 2024, domáhala na žalované zaplacení celkové částky 1 000 000 Kč z titulu přiměřeného zadostiučinění za další nemajetkovou újmu. Žalobu odůvodnila tak, že dne [datum] 2022 utrpěla těžké ublížení na zdraví při dopravní nehodě, kterou způsobil řidič škodního vozidla, jehož vozidlo bylo odpovědnostně pojištěno u žalované. Žalobkyně při nehodě utrpěla tříštivou zlomeninu křížové kosti vlevo s neúplným vymknutím v levém křížokyčelním kloubu, zlomeninu obou ramének kosti stydké vlevo, rozvolnění (distrakci) spony stydké, zlomeninu pod hlavičkou levé kosti lýtkové s meziúlomkem, pohmoždění levé plíce, trhlinu vnitřní vrstvy levé ledvinné tepny, brýlový krevní výron krajiny obou očnic a kožní oděrky nosu a čela, poúrazový a pokrvácivý šok a akutní (prudké) dechové selhání s poškozením důležitého orgánu. U žalobkyně došlo k celkem 10 vážným operačním zákrokům, ten poslední byl dne [datum] 2024. Žalobkyně je tedy i nadále operačně léčena, což u ní vyvolává depresivní stavy, zvláště když zranění vedla k trvalé invaliditě III. stupně a je v současné době bez příjmů. Život žalobkyně se po nehodě zásadně změnil, neboť je doživotně vyřazena z normálního života. Z mladé ženy se stal invalida, neschopný pracovat a postarat se o své dvě děti, z toho jedno zletilé a jedno studující. Z důvodu zdravotního stavu žalobkyně od ní odešel manžel, otec jejích dvou synů, na které dosud nijak nepřispívá. Rodiče žalobkyně ji byli navštívit, ale její stav psychicky neunesli a skončili v péči lékařů. Žalobkyně má strach o život, prožívá úzkost z léčení (strach z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací a z dalších operací, má starost o budoucnost. Po dobu léčby byla odloučena od rodiny, prožila šok ze zranění a trpí pocitem méněcennosti. Žalovaná vyplatila žalobkyni bolestné i ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně rovněž uplatnila u žalované nárok na další nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč, přičemž žalovaná uznala a vyplatila žalobkyni částku 50 000 Kč. Touto žalobou se žalobkyně domáhá doplatku další nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč (když žalovaná plnila 50 000 Kč).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala nehodový děj ani skutečnost, že je odpovědná za následky žalobkyně jako pojistitel škůdce. Žalovaná však měla za to, že žalobkyně byla již plně odškodněna. Žalovaná žalobkyni vyplatila bolestné ve výši 245 196,72 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 1 183 277 Kč a další nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč. Tuto částku považovala žalovaná za zcela přiměřenou s ohledem k ostatním nárokům tohoto druhu, kdy se jedná o doplňkovou kategorii nároků. Další nárok žalobkyně na 1 000 000 Kč žalovaná považuje za zcela neadekvátní a přemrštěný v poměru přiznaného bolestného a ztížení společenského uplatnění. Upozornila, že přiznání další nemajetkové újmy v řádech statisíců je v judikatuře velmi ojedinělé a muselo by mít opodstatnění v okolnostech případu, které však u žalobkyně dány nejsou. Žalovanou poskytnuté zadostiučinění za další nemajetkovou újmu dle žalované dostatečně zohledňuje komplikace spojené s léčbou a další okolnosti s tím spojené. Žalovaná měla za to, že okolnost, že žalobkyni opustil manžel nelze považovat za důvod pro přiznání další nemajetkové újmy pro absenci příčinné souvislosti. Odkázala však na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 104/2022, v němž byla přiznána částka 50 000 Kč jako další nemajetková újma a byla zde rovněž řešena okolnost partnerského rozchodu.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dopravní nehoda ze dne [datum] 2022, v důsledku, které žalobkyně utrpěla závažná zranění, byla způsobena osobou, která měla sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. [Anonymizováno] a přistoupila k likvidaci nároků žalobkyně, jak je uvedeno výše. Žalovaná dále nesporovala, že uhradila žalobkyni bolestné, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč.

4. Mezi účastníky zůstalo sporné, jaká výše přiměřeného zadostiučinění náleží žalobkyni za další nemajetkovou újmu.

5. Soud posoudil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Řidič škodního vozidla byl stíhán pro přečin těžkého ublížení na zdraví žalobkyně z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Dne 31. 5. 2023 vydal Okresní soud Praha – západ v trestní věci obviněného řidiče škodního vozidla usnesení podle § 307 odst. 1, 4 tr. řádu, kterým podmíněně zastavil jeho trestní stíhání a stanovil zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Proti tomuto usnesení soudu podala žalobkyně jako poškozená i státní zástupce dne 30. 6. 2023 stížnost v neprospěch obviněného, které Krajský soud v Praze zamítl (prokázáno stížností ze dne 30. 6. 2023, sp.zn. [Anonymizováno] na č.l. 9, stížností poškozené proti usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání ze dne 30. 6. 2023, sp. zn. [Anonymizováno] na č.l. 10-11, usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. [Anonymizováno] ze dne 18. 7. 2023 na č.l. 12-14).

7. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [číslo znaleckého posudku] z 5. 9. 2023, týkajícího se ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně po nehodě soud zjistil, že znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně částkou 1 183 277 Kč (prokázáno znaleckým posudkem ev. č. [číslo znaleckého posudku], znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na č.l. 15-21).

8. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen jako dlouhodobě nepříznivý. Žalobkyně byla shledána jako invalidní III. stupně, kdy pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 70 %. Dnem vzniku invalidity byl den [datum] 2023. Rozhodující pro míru poklesu pracovní schopnosti byly následky velmi rozsáhlého úrazu při dopravní nehodě (prokázáno posudkem o invaliditě, č.j. [Anonymizováno] na č.l. 22-23, lékařskou zprávou ze dne 27. 12. 2024 na č.l. 65).

9. Žalobkyně se léčí s následky úrazu dodnes. Naposledy byla žalobkyně hospitalizovaná po operaci dne [datum] 2025 (prokázáno lékařskou zprávou ze dne [datum] 2024 na č.l. 65, žádankou o provedení předoperačního vyšetření ve [Anonymizováno] nemocnici v [adresa] na č.l. 77, lékařskou zprávou, ambulantním vyšetření ze dne [datum] 2025 na č.l. 78).

10. Žalovaná přiznala žalobkyni z titulu další nemajetkové újmy částku 50 000 Kč, dále z titulu bolestného částku 245 196,72 Kč, ztížení společenského uplatnění částku ve výši 1 183 277 Kč, dále náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 45 561 Kč a účelně vynaložené náklady v částce 5 021 Kč. Dále bolestné za reoperaci z 11. 6. 2024 ve výši 19 503,45 Kč (prokázáno sdělením výše pojistného plnění ze dne 21. 6. 2024 na č.l. 25, sdělení výše pojistného plnění ze dne 26. 4. 2023 na č.l. 53, sdělení výše pojistného plnění ze dne 7. 9. 2023 na č.l. 54, sdělení výše pojistného plnění ze dne 21. 6. 2024 na č.l. 55, dopisem žalované ze dne 1. 7. 2024).

11. Blízcí žalobkyně požadovali po žalované náhradu nemajetkové újmy za duševní útrapy vzniklých jim úrazem žalobkyně. Žalovaná tyto nároky neshledala jako důvodné (prokázáno sdělením žalované ze dne 29. 8. 2024 na č.l. 24, návrh na odškodnění duševních útrap poškozené a jejich nejbližších příbuzných ze dne 6. 5. 2024).

12. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění mj. pro žalobkyni ve výši 950 000 Kč. Žalovaná přijetí výzvy potvrdila dopisem z 9. 10. 2024 (prokázáno potvrzením o přijetí výzvy ze strany žalované ze dne 9. 10. 2024 na č.l. 27, předžalobní výzvou k úhradě další nemajetkové újmy poškozené a odčinění duševních útrap nejbližších příbuzných poškozené ze dne 30. 9. 2024 na č.l. 28).

13. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně byla před nehodou zdravým člověkem, vyjma běžných nachlazení. Nehoda změnila její život velmi zásadně, ocitla se v nemocnici, kde byla nehybná tři měsíce, což pro ni byl šok. Dokonce jí byla nabídnuta psychologická pomoc, nicméně tu odmítla, protože nerozuměla českému jazyku. Trpěla depresemi. Po třech měsících pobytu v nemocnici byla žalobkyně z traumatologie přeložena na oddělení následné péče. Uvedené přispělo k tomu, že se psychický stav žalobkyně zhoršil, neboť na oddělení byli zejména ležáci a žalobkyně nemohla s nikým promluvit. Když měl syn žalobkyně narozeniny, přišel za žalobkyní do nemocnice manžel. V tu dobu byla jeden den po operaci, manžel ji vyvezl na vozíku ven. Manžel jí řekl, že se na žalobkyni nadále nemůže spolehnout, protože na vše zůstal sám a když se na ní dívá, tak nevidí lásku. Řekl jí, že už ho to nebaví, že za ní už nebude dále chodit a najde si jinou ženu. Poté se do nemocnice už nedostavil. Před nehodou měla žalobkyně práci, neměla žádné úzkosti, ani deprese. Vypověděla, že dnes je její stav jiný než v době, kdy byla v nemocnici, nicméně momentálně zažívá stav, že neví, co s ní v budoucnu bude. Její stavy vyplývají i z toho, jak bude schopna pomoci postavit se dětem na vlastní nohy. Žalobkyně se neobávala operací, ale bála a bojí se jejich následků. Má strach, co operace způsobí, aby nezůstala ležákem, to vnímá jako něco strašného, nemá strach zemřít, ale má velký strach z toho, že bude připoutaná na lůžku. Do dnešního dne prodělala žalobkyně cca 9 operací. Žalobkyně dosud nepobírá invalidní důchod, protože ještě nedostala podklady z Ukrajiny.

14. Soud uvěřil žalobkyni, že následky úrazu i úraz samotný zasáhly a převrátily její dosavadní život. Žalobkyně vypovídala spontánně a souvisle, její výpověď je ve shodě s provedeným dokazováním.

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu propouštěcí zprávu z [datum] 2025, neboť výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žaloby plně postačující. Z totožných důvodů soud nevyslechl ani žalobkyní navržené svědky.

16. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

17. Žalobkyně při dopravní nehodě byla dne [datum] 2022 utrpěla velmi závažná zranění. Dopravní nehoda byla způsobena osobou, která měla sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalobkyně se s následky zranění utrpěnými při dopravní nehodě léčí dodnes a podstoupila již několik operačních zákroků. Žalovaná přiznala a vyplatila žalobkyni za další nemajetkovou újmu částku 50 000 Kč, za bolestné částku 245 196,72 Kč, za ztížení společenského uplatnění částku 1 183 277 Kč, za náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti částku 45 561 Kč, za účelně vynaložené náklady částku 5 021 Kč a za bolestné za reoperaci z 11. 6. 2024 částku 19 503,45 Kč. Nehoda změnila život žalobkyně velmi zásadně. Tři měsíce po nehodě byla žalobkyně upoutána na lůžko, měla deprese, byl to pro ni šok. Po třech měsících pobytu v nemocnici byla žalobkyně z traumatologie přeložena na oddělení následné péče, což přispělo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Když měl syn žalobkyně narozeniny, byla den po operaci, přišel za ní manžel. Manžel ji vyvezl na vozíku ven a řekl jí, že se na ní již nemůže spolehnout, protože na vše zůstal sám a když se na ní dívá, tak nevidí lásku. Dále jí řekl, že už ho to nebaví, že za ní už nebude dále chodit a najde si jinou ženu. Poté se do nemocnice už nedostavil. Před nehodou měla žalobkyně práci, neměla žádné úzkosti, ani deprese. Vypověděla, že dnes je její stav jiný než v době, kdy byla v nemocnici, nicméně momentálně zažívá stav, že neví, co s ní v budoucnu bude. Má obavy z toho, jak bude schopna pomoci postavit se dětem na vlastní nohy. Žalobkyně se neobávala operací, ale bála se a bojí se jejich následků. Má strach, co operace způsobí, aby nezůstala ležákem, to vnímá jako něco strašného, nemá strach zemřít, ale má velký strach z toho, že bude připoutaná na lůžku. Do dnešního dne prodělala žalobkyně cca 9 operací. Žalobkyně dosud nepobírá invalidní důchod, protože ještě nedostala podklady z Ukrajiny. Zatím poslední hospitalizace žalobkyně byla v souvislosti s operačním zákrokem z [datum] 2025. Následkem úrazu byla žalobkyně od [datum] 2023 shledána invalidní, a to ve III. stupni. S následky úrazu se žalobkyně léčí dodnes.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

19. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (díle jen „ZPO“), má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

20. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

22. Podle ust. § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Podle ust. § 2959 o. z., při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Lze shrnout. že se žalobkyně podanou žalobou domáhala náhrady další nemajetkové újmy podle § 2958 o. z., přičemž částka, za kterou odpovídá žalovaná jako pojistitel předmětného vozidla podle § 6 odst. 2 písm. a) ZPO má být určena podle zásad slušnosti.

25. Ústavní soud ve své nálezové judikatuře (např. nález z 9.2.2021, II. ÚS 1564/2020) uvedl, že v souladu s důrazem na právo člověka žít svůj život podle svého a imperativ plného a spravedlivého odškodnění újmy na zdraví zavedl občanský zákoník v § 2958 vedle bolestného a ztížení společenského uplatnění novou složku nemajetkové újmy na zdraví, tzv. další nemajetkové újmy. Podle komentářové literatury mohou mít další nemajetkové újmy formu psychické bolesti nebo jiných duševních útrap. Při určování výše zadostiučinění za duševní útrapy se bere za východisko člověk s běžným, obvyklým emocionálním způsobem prožívání různých životních situací. Mezi konkrétní duševní útrapy spojované s ublížením na zdraví komentář řadí například strach o život, úzkost v době léčení (z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací nebo z další operace), starost o budoucnost (strach z následků zranění), duševní deprese během léčby, šok ze zranění, odloučení od rodiny (zvláště od dětí či od rodičů) v průběhu dlouhé hospitalizace, pocit méněcennosti apod. [BEZOUŠKA, Petr. § 2958 Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. In: HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1703]. Další autorský kolektiv komentáře k občanskému zákoníku považuje za důležité, že se jedná o nepříznivé dopady do sféry poškozeného, které nejsou bolestivé a nemají trvalý charakter [VOJTEK, P. § 2958 Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. In: ŠVESTKA, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. (§ 2521-3081). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 1108].

26. V řízení bylo prokázáno, že následky úrazu i úraz samotný zasáhly a převrátily dosavadní život žalobkyně. Žalovaná již žalobkyni uhradila ztížení společenského uplatnění, bolestné, náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, účelně vynaložené náklady a bolestné za reoperaci.

27. S ohledem na vymezení pojmu tzv. další nemajetkové újmy dle ust. § 2958 o. z., jak je učinil Ústavní soud ve výše citované judikatuře, má soud za to, že žalobkyni vznikl v souvislosti s dopravní nehodou nárok na odškodnění další nemajetkové újmy. O tom ostatně nebylo ani sporu, neboť žalovaná její nárok uspokojila v rozsahu 50 000 Kč. Mezi stranami je toliko sporná výše náhrady další nemajetkové újmy žalobkyně. Konktrétně se pak žalobkyně domáhala další nemajetkové újmy spočívající (1) ve ztrátě příjmů, vzniku invalidity a neschopnosti postarat se o své děti, (2) ve vyřazení žalobkyně z normálního života, (3) v odchodu manžela od žalobkyně z důvodu jejího zdravotního stavu, (4) ve strachu žalobkyně o život, kdy prožívá úzkost z léčení (strach z dalšího průběhu léčby, strach z komplikací a z dalších operací, (5) ve strachu z budoucnosti (strach z následků zranění), (6) v odloučení od rodiny, (7) v šoku ze zranění a pocitu méněcennosti, (8) v psychických změnách projevujícími se úzkostmi a depresemi, nespavostí, bolestmi a chybějící radosti ze života a (8) v nekončícím léčebném procesu.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla několik měsíců hospitalizována a zpočátku byla několik měsíců upoutána na lůžko. Pro žalobkyni to byl šok, neboť do dopravní nehody byla zcela zdravá. Žalobkyně v průběhu hospitalizace prožívala strach o život, dále úzkosti i strach z dalšího průběhu léčby a komplikací [ad (4)]. Tvrdila, že trpěla depresemi, nicméně odmítla nabídnutou psychologickou pomoc. V době rozhodnutí soudu uplynuly od nehody více než tři roky, za tuto dobu byla žalobkyně opakovaně hospitalizovaná a podstoupila několik operačních zákroků. Zatím poslední operace žalobkyně proběhla dne [datum] 2025. V současně době je stav žalobkyně jiný než v době bezprostředně po úrazu. Nicméně strach z komplikací a úzkost prožívá žalobkyně nadále. Dnes je však největším strachem, obavou žalobkyně to, co způsobí operace, aby „nezůstala ležákem, to vnímá jako něco strašného, nemá strach zemřít, ale má velký strach z toho, že bude připoutaná na lůžku.“ S ohledem na rozsah a závažnost zranění žalobkyně soud nemá pochyb o tom, že žalobkyně tyto útrapy prožívala a prožívá. Soud pak považuje za přiměřenou náhradu této další nemajetkové újmy nad rámec přiznaného bolestného částku ve výši 60 000 Kč. Tato částka je dle soudu adekvátní náhradou za strach a popsané psychické strádání žalobkyně po dobu několika let hospitalizací a operačních zákroků. Současně má však soud za to, že vyšší náhrada by již byla nepřiměřená, a to s ohledem na to, že samotné operační zákroky jsou spojeny s bolestí a náleží za ně odškodnění v rámci kategorie bolestného.

29. Soud rovněž shledal, že žalobkyni vznikl nárok na náhradu další nemajetkové újmy z důvodu strachu z budoucnosti, kdy žalobkyně „neví, co s ní v budoucnu bude“ [ad (5)]. Žalobkyně je následkem úrazu invalidní a léčba dosud probíhá. Soud má za to, že žalobkyně má zcela důvodně strach z budoucnosti, neboť je v situaci, kdy je i po třech letech léčena, opakovaně operována a hrozí jí komplice. Otázkou je rovněž celkový rozsah trvalých následků s ohledem na neukončenou léčbu žalobkyně. S ohledem na to soud považoval za přiměřenou náhradu této další nemajetkové újmy nad rámec bolestného částku ve výši 10 000 Kč.

30. Soud též shledal, že žalobkyni vznikl nárok na náhradu další nemajetkové újmy z důvodu odchodu manžela od žalobkyně [ad (3)]. V řízení bylo prokázáno, že manžel opustil žalobkyni po úrazu při návštěvě v nemocnici, kdy ji vytkl, že se na ní již nemůže spolehnout, protože na vše zůstal sám a když se na ní dívá, tak nevidí lásku. Dále jí řekl, že už ho to nebaví, že za ní už nebude dále chodit a najde si jinou ženu. Poté se do nemocnice už nedostavil. Soud z uvedeného nemá pochyb o tom, že rozpad vztahu žalobkyně s jejím manželem byl zapříčiněn poškozením jejího zdraví. Tato situace byla pro žalobkyni velmi bolestivá, což vyplynulo z její výpovědi a s ohledem na její intenzitu soud považoval za přiměřenou náhradu této další nemajetkové újmy částku ve výši dalších 50 000 Kč.

31. Soud oproti tomu neshledal, že by žalobkyni vznikl nárok na další náhradu z titulu obav z neschopnosti postarat se o děti, z vyřazení žalobkyně z normálního života, v psychických změnách projevujícími se úzkostmi a depresemi, nespavostí, bolestmi a chybějící radosti ze života žalobkyně, dále v nekončícím léčebném procesu, v odloučení od rodiny a šoku a pocitu méněcennosti. Tyto skutečnosti nepředstavovaly vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života žalobkyně, nešlo tedy o strádání, jež by mělo být odškodněno nad rámec bolestného. Dle ustálené judikatury totiž bolestné nezahrnuje pouze bezprostřední „fyzickou“ bolest spojenou se zraněním, ale též duševní útrapy obvykle spojené s určitým zraněním a jeho léčením, tedy včetně útrap spojených s pobytem v nemocnici, rekonvalescencí apod., pokud se nevymykaly tomu, co lze u daného zranění běžně očekávat. Žalobkyně netvrdila a z dokazování ani vyplynulo, že by v průběhu její léčby došlo k závažným neočekávaným komplikacím, které by nebylo možno očekávat. Při posouzení nároků nejde totiž o to, že by pro vznik nároku na kompenzaci byla nezbytná mimořádnost újmy, nýbrž o to, že újma nikoli mimořádná již může být dostatečně kompenzována bolestným, chápaným jako zadostiučinění za bolest v uvedeném širším smyslu, a tudíž vedle toho nevzniká nárok na další odškodnění prostřednictvím „další nemajetkové újmy“. Proto soud uzavřel, že žalobkyni se satisfakce za tyto újmy dostalo či může dostat (za další operace) v rámci bolestného.

32. Soud rovněž neshledal důvodným nárok žalobkyně z titulu ztráty na výdělku, resp. z důvodu invalidity, dále z titulu špatné finanční situace či ve vyřazení žalobkyně z normálního života, neboť žalovaná vyplatila žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a vyřazení žalobkyně ze života (i pracovního) bylo již odškodněno ve ztížení společenského uplatnění.

33. K tvrzení žalobkyně, že se v případě další nemajetkové újmy má jednat o jakousi náplast za doživotně zničenou kvalitu života soud uvádí, že tomu tak není, neboť uvedené je odškodňováno ve ztížení společenského uplatnění, které kompenzuje nejen ztrátu dosavadního pracovního, osobního a společenského života, ale rovněž i ztrátu lepší budoucnosti žalobkyně.

34. S ohledem na shora uvedené soud shledal za přiměřenou náhradu další nemajetkové újmy žalobkyně částku ve výši 120 000 Kč s tím, že žalobkyni by se mělo dostat k poskytnuté částce 50 000 Kč dalších 70 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II. rozsudku).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je žalovaná povinna nahradit převážně úspěšné žalobkyni náklady řízení. Ačkoliv se v dané věci jedná o řízení, v němž by žalobkyni náležela plná náhrada nákladů řízení, neboť plnění záviselo na úvaze soudu, soud zohlednil, že žalobkyně trvala na žalobě v plném rozsahu, ačkoliv jí žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 50 000 Kč. Vzhledem k uvedenému byla žalobkyně částečně úspěšná ohledně částky 70 000 Kč (tedy v přiznané výši odškodnění) a neúspěšná co do částky 50 000 Kč (tj. v částce uhrazené žalovanou před podáním žaloby). Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 58,3 % a žalovaná byla úspěšná v 41,7 % Soud proto přiznal v řízení větší měrou úspěšné žalobkyni 16,6 % vynaložených nákladů řízení, tedy nárok na zaplacení částky 10 132 Kč. Pokud by byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná náležela by jí náhrada nákladů ve výši 60 924 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 21 400 Kč podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) při tarifní hodnotě sporu 120 000 Kč. Advokát provedl 8 úkonů právní služby s odměnou 5 900 Kč za úkon podle § 7 odst. 5 AT za následují úkony: (1) příprava a převzetí, (2) předžalobní výzva, (3) podání žaloby, (4) replika k vyjádření žalované, (5) účast na jednání dne 7. 5. 2025, (6) účast na jednání dne 2. 7. 2025, (7) vyjádření ve věci z 4. 8. 2025, (8) účast na jednání dne 29. 8. 2025. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT za úkony provedené do 31. 12. 2024 a po 1. 1. 2025 paušální náhrada hotových výdajů 5x 450 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 10 574 Kč - právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.

36. O zaplacení soudního poplatku (výrok IV.) soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., přešla poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích na účastníka, který nebyl v zahájeném soudním sporu převážně úspěšný, tedy na žalovanou. Jelikož nebyla žalovaná úspěšná, co nároku žalobkyně v částce 70 000 Kč, uložil soud žalované zaplatit státu soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč dle položky 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

37. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení