43 C 298/2022 - 226

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Večeřou, Ph.D., LL.M. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozen [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupen [Jméno Zástupce], [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozen [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky 324 000 Kč s příslušenstvím o zaplacení částky 248 050 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 324 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 324 000 Kč od 16. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a řízení odvolacího částku 177 145,35 Kč, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 22. 11. 2022 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 324 000 Kč s příslušenstvím, z titulu vrácení zálohy zaplacené na základě kupní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 19. 3. 2022 a na jejímž základě žalobce od žalovaného zakoupil kolový nakladač tov. zn. John Deere 244 J, současně přídavné zařízení – svěrné čelisti, zaplatil zálohu v uvedené výši, avšak následně dne od smlouvy odstoupil pro závažné vady nakladače.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě podaném dne 3. 5. 2023 uvedl, že uplatněný nárok neuznává, současně se vzájemným návrhem domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 248 050 Kč s příslušenstvím.

3. Ve věci bylo původně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 1. 2. 2024, čj. 43 C 298/2022-156, výrokem I. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 324 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 324 000 Kč od 16. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II., že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 154 027 Kč, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

4. Rozsudek čj. 43 C 298/2022-156 byl k odvolání žalovaného usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2024, čj. 15 Co 92/2024-188, zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 1. 2025, čj. 43 C 298/2022-206, bylo řízení o vzájemném návrhu žalovaného podaném dne 3. 5. 2023, kterým žalovaný navrhuje, aby byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 248 050 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 248 050 Kč od 21. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku ze vzájemného návrhu. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 2. 2025 6. V původním řízení ve věci bylo nařízeno jednání na 5. 10. 2023, při kterém bylo – poté, co soud dal poučení podle § 99 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na povahu věci, výši sporné částky, potenciální výši nákladů řízení, vyzval účastníky ke smírnému řešení věci, což však nebylo dle shodného vyjádření stran možné, zahájil projednání věci samé.

7. Žalobce s odkazem na žalobu uvedl, že žaloba je podávána z titulu dvou kupních smluv uzavřených téhož dne 19. 3. 2022, kdy jedna se týkala kolového nakladače a druhá přídavného zařízení – svěrných čelistí. Byla dohodnuta kupní cena v celkové výši za obě smlouvy 529 000 Kč, z toho byla uhrazena záloha 324 000 Kč, doplatek již uhrazen nebyl. Jednání o uzavření smluv probíhala v bydlišti žalovaného, byla umožněna krátká prohlídka nakladače před uzavřením smlouvy, následně bylo zařízení dovezeno žalobci a zkompletováno. Žalobce poté zkonstatoval vady nakladače, kontaktoval i znalce, který navrhoval, aby se strany společně sešly u stroje, to však žalovaný odmítl, následně bylo žalobcem odstoupeno od smlouvy za podmínek § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, kdy bylo předpokládáno vrácení kupní ceny a oproti vrácení stroje, žalovaný ani poté nereagoval ani na předžalobní výzvu včetně odborného vyjádření znalce, nezbylo než podat žalobu. Nakladač byl zakupován za účelem zemědělských činností, které žalobce provádí na živnost, již tehdy byl registrován v evidenci zemědělských podnikatelů, nicméně smlouvu uzavíral jako fyzická osoba.

8. Před uzavřením smlouvy se konaly cca tři schůzky, jedna z nich se nezdařila, u dvou byl přítomen synovec žalobce, u třetí byla navíc i sestra, kdy však žalovanému věřil, sám stroj tohoto druhu nikdy před tím neřídil, bylo provedeno cca týden před uzavřením kupní smlouvy předvedení v silážní jámě spočívající v pomalém nabrání hnoje na lžíci, s popojetím stroje cca metr dopředu a metr dozadu. Co se týká kupní ceny, byla dohodnuta kupní cena 499 000 Kč za kolový nakladač a 30 000 Kč za svěrné čelisti, tedy dohromady 529 000 Kč. Současně bylo dohodnuto uhrazení zálohy 324 000 Kč, tj. 294 000 Kč záloha na nakladač a 30 000 Kč za čelisti s tím, že doplatek – jako jediný na fakturu – bude 205 000 Kč, ale k tomu DPH 21 %, tj. celkem 248 050 Kč, a tato částka byla uvedena v čl. IV./1. kupní smlouvy čl.

9. Záloha 324 000 Kč byla uhrazena v hotovosti při uzavírání smlouvy, byl u toho ještě syn žalobce, doklad o převzetí částky nebyl na místě žádný podepsán, kromě zálohy žalobce uhradil ještě 5 000 Kč panu [jméno FO] za dovoz stroje do bydliště žalobce. Ještě toho dne 19. 3. 2022 žalovaný přivezl nakladač i s čelistmi do místa bydliště žalobce. Smlouva byla uzavírána mezi dvěma fyzickými osobami, přičemž se jednalo o předtisk smlouvy stažené z internetu žalovaným, kterou na místě doplňovali ručně psaným textem.

9. Žalobce dále uvedl, že v kupní smlouvě čl. 9 verte byly vypsány vady, které vypsal žalovaný. Jednalo se o stav akumulátoru (obdobné baterii v autě) na 40 %, pneumatiky opotřebované 50 %, že se jedná o stroj bez přidělené SPZ, že na nápravách chybí šest kolových šroubů, tj. na každém kole jeden nebo dva šrouby, takže na každém kole zbývaly cca 3 šrouby. Pod stejným článkem V./2. v druhé smlouvě byla uvedena vadná hydraulika, tím zřejmě bylo zachyceno to, že čelisti pomalu mírně klesaly. Byla uvedena další vada promazání čepele, tomu žalobce nerozumí, proč to tam bylo uvedeno a co to znamená. Co se týká přílohy ke kupní smlouvě čl. 15, tak s touto přílohou se žalovaný dostavil k podpisu smlouvy. Zmínil, že jsou zaměněny původní nápravy a že nerozumí, proč to tak udělali. Žalobce dodatečně zjistil, že původní nápravy byly o 22 cm širší, a nejen že nové nápravy byly neuměle navařeny, ale navíc aby se dosáhlo požadované šířky, byla otočena kola a disky umístěny z druhé strany a více vysunuty směrem ven. Toho si všiml sám u sebe na dvoře, kdy mu nehrálo, že kola jsou jakoby rozhozena, jedno je víc zapuštěné, začal nad tím přemýšlet, povahu vady následně zjistil od znalce. Co se týká brzd, tak při uzavírání kupní smlouvy žalovaný stručně sdělil, že brzdy bude potřeba seštelovat. Pokud se na čl. 15 uvádí zkušební jízda, pak se jednalo výhradně o posun jeden metr dopředu a jeden metr zpět v silážní jámě, kromě něj a žalovaného tam byl synovec a sestra žalobce.

10. Vady rozpoznal ještě téhož dne po dovezení stroje, zkusil s ním popojíždět a zatáčet a nezdálo se mu to, druhý den ale musel cca na týden pracovně odjet, ihned po návratu kontaktoval žalovaného, cca tři týdny po uzavření smlouvy kontaktoval znalce, který se přijel podívat, měl s sebou lehátko, obhlédl stroj, nahlédl i zespodu a okamžitě na místě mu řekl, že stroj má narušenou konstrukci, naříznutý rám, on si krátce před návštěvou znalce pořídil fotodokumentaci, nakladač nadále stojí u žalobce na dvoře. Znalec zpracoval odborné vyjádření na základě prohlídky stroje u něj na dvoře, kdy pořídil fotodokumentaci a na základě těchto podkladů zpracoval vyjádření. Následně – nejprve jeden týden po kupní smlouvě a potom opakovaně až do dne 1. 6. 2022 emailem, SMS, telefonicky žalovaného kontaktoval, aby se sešli a vše řešili, avšak bylo to bezúspěšné, následně dne 1. 6. 2022 od smlouvy písemně odstoupil, odstoupení založeno čl. 13, toto zasílali doporučeně žalovanému, avšak on si to nepřevzal. Poté komunikace mezi nimi ustala. Žalobce dodal, že [jméno FO] je sestra žalobce, paní [jméno FO] je účetní žalovaného.

11. Žalovaný s odkazem na písemné vyjádření uvedl, že nárok neuznává. Přepravu si zajistil s panem [jméno FO] sám žalobce, stroj byl uložen u pana [jméno FO] v hale. Před uzavřením kupní smlouvy se konaly čtyři schůzky, vyjednávalo se cca jeden měsíc i z důvodu povolání žalobce řidiče [Anonymizováno]. Žalobce si ještě před uzavřením smlouvy při schůzkách nakladač nafotil, s nakladačem jezdil před halou, byl u toho pan [jméno FO] a doprovod žalobce, možná tam jsou i kamery. Teprve následně se konalo předvedení v silážní jámě, to aby se kromě pojezdu vyzkoušela i hydraulika. Je pravda, že kupní smlouvu vytvořil žalovaný dle vzoru na internetu, dodatek čl. 15 byl do počítače přepsán jeho manželkou, veškerý obsah kupních smluv i dodatku řešili. Žalobce zmínil, že je automechanik a závady si odstraní. Žalovaný upozorňoval na nutnost zprovoznit brzdy, byly zablokované šrouby a nakladač brzdil pohonem, ale bylo třeba brzdy natlakovat. Když žalovaný nakladač koupil, byl mimo provoz, následně od jiné osoby nechal na nakladač dát silnější nápravy včetně převodovky za účelem výměny diferenciálu. Veškeré závady byly viditelné na první pohled kromě brzd. Co se týká svěrných čelistí, tyto nepatřily k původnímu nakladači, proto byly prodány zvlášť, patřily k vysokozdvižnému vozíku Linde, bylo nutné je napasovat na ramena. Bylo řešeno, že jsou zteřelé hadice a ani hydromotor by nezvládal několikatunovou zátěž. Co se týká šroubů, každé kolo má osm až deset šroubů a je pravda, že z těchto šroubů celkově cca šest šroubů chybělo.

12. Částka 324 000 Kč byla vyplacena v hotovosti na verandě domu žalovaného v přítomnosti syna žalobce, jak uváděl. Zvlášť byla hrazena oprava, neboť tuto jsem žalovaný před tím hradil ze soukromého účtu. Následně nabízel schůzku u stroje a řešení vadné převodovky, neboť sice stroj fungoval pod zátěží a vada podle něj byla vyloučena, ale byl připraven to řešit. Mezi vadami čl. 10 verte se jedná o promazání čepů, tedy myšleno, aby se nezadřely. Pokud žalobce následně nechal zpracovat vyjádření znalce, pak s tímto znalcem se měl dostavit již před zakoupením, stroj byl dlouhodobě funkční. Žalobci nic nezamlčoval, naopak sdělil víc, než bylo potřeba. Pokud byla složena částka 324 000 Kč, pak na základě ústní dohody se co do částky 290 000 Kč jednalo o úhradu opravy, která byla žalovaným před tím hrazena ze soukromých zdrojů, 30 000 Kč bylo za svěrné čelisti, 4 000 Kč byla dodatečná částka, kterou není dle žalovaného třeba řešit. Do samotné kupní smlouvy byla vepsána reálná cena 248 050 Kč včetně DPH, která byla fakturována.

13. Žalovaný byl o odstoupení od smlouvy informován, bylo mu zasláno e-mailem a ví o tom, že potom bylo zasláno poštou, i když zásilku nestihl vyzvednout. Žalobce sdělil, že kontakt na něj získal od známého, popírá, že by kdy inzeroval, nakladač ani nemínil prodávat, inzeráty založené žalobcem do spisu nejsou od něj. Číslo [tel. číslo] nikdy neměl (žalobce upozornil, že se jedná o číslo portálu, kde byl nakladač prodáván). Pokud se jedná o posun v nápravě 22 cm, tak i po této úpravě nakladač sám žalovaný používal, byl funkční, jezdil, zatáčel. Tuto úpravu i s případným otočením kol pro něj dělala osoba, které zadal opravu za uvedených 290 000 Kč, to bylo cca dva měsíce poté, co nakladač koupil.

14. U té osoby byl nakladač cca 4 měsíce, kontakt na něj získal z internetu, ale není schopen nic dalšího sdělit o této osobě, její identitu, kontaktní údaje, není schopen sdělit, kde prováděl opravu, tedy ani kam nakladač odvezl a kde ho měl. Opravu zadával žalovaný z důvodu rozsypaného diferenciálu, nápravy přestaly fungovat. Jde o to, že zřejmě byla trvale daná uzávěrka diferenciálu, při přenášení síly na satelity toto postupně diferenciál poškozovalo, až jej to vyřadilo z provozu. Když nakladač v roce 2013 kupoval, byl prodáván jako nepojízdný a on ho následně zadal k opravě, kupoval ho za fakticky stejnou cenu, za kterou jej následně prodal žalobci. K opakovanému dotazu soudu sdělil, že skutečně není schopen sdělit nic dalšího k identitě a místu opravy, pokud by se mu podařilo cokoliv dohledat, toto doloží. Nakladač využíval pro firmu, tedy jako OSVČ, nicméně prodával ho jako fyzická osoba. [jméno FO] není jeho účetní, tou je paní [jméno FO], musel se jí omluvit za dopis od žalobce, karta majetku zachycuje, jakým způsobem byl nakladač evidován v účetnictví.

15. Soud dále provedl listinné důkazy komunikací čl. 4-7, čl. 42, čl. 47, fakturou čl. 8, čl. 41, kupní smlouvou čl. 9-10, čl. 36, odborným vyjádřením čl. 11, čl. 45, odstoupením a předžalobní výzvou čl. 13, přílohou kupní smlouvy čl. 15, inzercí, fotodokumentací, komunikací mezi stranami a doklady o výběru, vše předloženo u jednání.

16. Následně bylo jednání odročeno na 16. 11. 2023, u tohoto jednání byla slyšena svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která vypověděla, že je sestrou žalobce. Byla přítomna dvěma jednáním se žalovaným, to první v hale v druhé části obce [adresa], byla to hala pana [jméno FO], kdy žalovaný předem sdělil toto jméno a že tato osoba může zajistit dopravu kolového nakladače. Zavedli je tenkrát do haly, kde stál předmětný stroj, byl zaprášený, žalobce se synem si jej prohlédli, následně vyžádali vyjet na světlo, kdy žalovaný těchto cca 2-10 metrů se strojem vyjel. Žalobce se synem následně venku si sedli do kabiny, zde si zkoušeli různé knoflíky a páčky, to vše bez nastartování. Ona v té době stála opodál 5 nebo 10 metrů, žalovaný za ní přišel, stále pozoroval stroj, při tom jí říkal, že je pro něj stroj nadbytečný, že hodlá ukončit živnost a že ho určitě neprodává pro peníze, těch má dost.

17. Na žádost o projetí stroje žalovaný vlezl do kabiny a s vozidlem, kdy si vzpomíná, že k nastartování nakladače bylo potřeba použít jakési kabely, popojel cca 30-50 metrů do silážní jámy, která byla součástí téhož areálu, tam předal řízení žalobci s tím, že mu umožnil popojet jeden nebo dva metry dopředu a dozadu a nabrat do lžíce bagru volně loženou hmotu snad hnůj, víc si nevzpomíná. Ještě si vybavuje, že v té hale byly i další stroje, byl tam traktor, který právě opravoval pan [jméno FO] ještě s nějakým mužem. Stroj si prohlíželi i z venku, ale nevzpomene si už, jestli lezli i pod něj. Na místě nebyla přítomna žádná osoba, která by stroji technicky lépe rozuměla, žalobce, pokud ví, takový stroj viděl poprvé v životě. Ona tam byla jenom jako doprovod. Řešilo se tam, že žalobce říkal, že nějaké kolo něco dělá špatně, pokud si vybavuje, tak žalovaný říkal, že se něco měnilo nebo spravovalo, nic víc si nepamatuje. Jinak si nepamatuje, jestli se řešily nějaké problémy či vady toho stroje, byla zpovzdálí, spíše sledovala celkovou situaci, této technice nerozumí.

18. Svědkyně [jméno FO] dále uvedla, že k druhému jednání došlo cca týden nebo deset dnů poté, co žalobce nakladač koupil, zjistil vážné problémy a vady, chtěl od smlouvy odstoupit, stroj vrátit a žalovaný, aby vrátil peníze. Ona tam jela jako doprovod, tak trochu, aby jich bylo víc a taky proto, že se jednalo o vrácení částku 324 000 Kč, kdy tuto částku žalobce hradil žalovanému bez dokladu, tzv. na černo, tehdy když žalobce měl tu částku hradit a zjistil, že to má být bez dokladu, tak jí přímo z místa předání té částky volal a ptal se, jestli to může udělat, neboť svědkyně se věnuje účetnictví, rovněž tuto problematiku vyučuje na [Anonymizováno]. Jeli tam žalobce, ona, její dva synové a malý syn žalobce. Na místo přijeli osobním autem, nakladač zůstal v bydlišti žalobce, na místě žalovaný odmítal uznat závady stroje, a dokonce i popíral převzetí částku 324 000 Kč.

19. Ví o tom, že tato částka měla být uhrazena jako záloha a do kupní smlouvy napsána částka nižší – doplatek, na to žalobce přistoupil, protože věděl, že reálná cena stroje odpovídá součtu obou částek cca 500 000 Kč. To s ní žalobce probíral, poté kdy žalovaný popíral převzetí částky, i oslovila účetní žalovaného paní [jméno FO], následně žalovaný převzetí částky přiznal. K tomu si ještě vybavuje, že když dovezl stroj, tak jim pan [jméno FO] nabízel nějaký traktor, mluvil o tom, že přivezl dva traktory tuší z Polska, byly to starší traktory, které opravil, nabyla z toho dojmu, že žalovaný a pan [jméno FO] společně dováží starší stroje, tyto opraví a potom prodávají. Je to osobní dojem, který z toho měla. V mezidobí u stroje nebyla, mezi koupí a tou cestou k odstoupení od smlouvy to s ní bratr nijak neřešil, ostatně bydlí dost daleko.

20. V mezidobí jí žalobce opakovaně volal s tím, že ten stroj má zásadní vady, že je tam nařezaná konstrukce, jsou tam připevněny nápravy, které nepasují, že to nezatáčí, nelze ho používat. Velmi ho to trápilo. Povolal si i soudního znalce, který jednoznačně sdělil, že stroj je až nebezpečný. Byla i sama na telefonu se znalcem, protože to řešila s žalobcem, tak aby i ona se znalcem promluvila, ale už si nevzpomíná, který to bylo den, jestli to bylo v mezidobí před odstoupením od smlouvy nebo až poté. Žalobce se o tom stroji dozvěděl přes inzertní portál. Byly uzavírány dvě smlouvy, jedna kupní smlouva jako hlavní smlouva, a potom se uzavírala ještě myslí druhá smlouva za 30 000 Kč, něco k tomu stroji, nějaké čelisti, ty žalobci ke stroji nabízel žalovaný a měly být používány ke stroji, bez nakladače by žalobce určitě tyto čelisti nekupoval.

21. Ví o tom, že žalobce opakovaně usiloval o schůzku s žalovaným společně i se znalcem u nakladače, ale toto žalovaný odmítal, prý se dokonce vymlouval na poranění ruky, to jí tehdy žalobce bratr. Nakladač byl zakupován k péči o les, který má žalobce mimo podnikání, tedy ke zpracování dřeva a zavážení domů k otopu. Před touto transakcí žalobce ani ona žalovaného neznali, z bydliště žalobce do [adresa] to může být cca hodina cesty. Konfrontována s listinami čl. 53-55 svědkyně uvedla, že předmětné inzeráty si nevybavuje, asi je přímo neviděla, v každém případě ten stroj vypadá tak, jako na obrázcích. Opakovaně s žalobcem řešila komunikaci s žalovaným, ukazoval jí SMS, které posílal, něco posílal i poštou a také posílal e-maily, které s ní i konzultoval, jak to má napsat.

22. Svědkyně [jméno FO] dále uvedla, že závady stroje žalobce zjistil tentýž nebo následující den poté, co mu byl stroj přivezen. Uvnitř u žalovaného v domě byla pouze jedenkrát při tom jednání za účelem odstoupení od smlouvy. Potom byla ještě jednou před domem, a to cestou k hale. V hale u pana [jméno FO] byla pouze jedenkrát, ví o tom, že žalobce tam byl ještě jedenkrát a potom jedenkrát, ale to žalovaný nepřijel. Co se týká způsobu platby, pak k výslovnému dotazu žalovaného opakovaně uvedla, že byla na telefonu, když se řešilo, že 324 000 Kč bude zaplaceno bokem a na zbytek bude faktura. Následně k opakovanému dotazu žalovaného výslovně potvrdila, že žalovaný zapřel, že obdržel tuto částku a je pravda, že následně z čirého zoufalství, že bratr přijde o 324 000 Kč, jednak na místě jednání s žalovaným tohoto upozorňovala, že platba bokem představuje obcházení daňových předpisů.

23. Ani poté žalovaný nechtěl přiznat přijetí částky, proto psala e-mail paní [jméno FO], hledala všechny možné způsoby, aby žalobce dostal své peníze zpět a teprve následně žalovaný v e-mailech žalobci přiznal, že částku obdržel. Žalobce jí volal z místa předání, zda to může být tak, že část bude bez faktury a zbytek na fakturu, to by ji ale vůbec nenapadlo, že nedostane ani žádné potvrzení o úhradě oproti podpisu. To zjistila až dodatečně. Doprava byla domluvena během té první schůzky, na které byla přítomna, nabídl ji žalovaný coby spolupracovník pana [jméno FO], myslí, že šlo o částku 5 000 Kč uhrazenou žalovanému, který se pak vyrovnal s panem [jméno FO], avšak už si nevzpomíná, jestli i ta částka zazněla během setkání. Doprava se domlouvala během prvního setkání, tedy asi před podpisem kupní smlouvy, víc si nepamatuje.

24. Svědek [jméno FO] vypověděl, žalobce je jeho strýc. Byl přítomen třem schůzkám, z toho dvakrát před koupí, obě u pana [jméno FO], kdy u první schůzky žalovaný vyjel se strojem před halu, tam jim ho ukázal a vlezli do kabiny. Stroj byl nastartovaný, ale neprojeli si ho, ještě si vybavuje, že byl dlouho odstavený, bylo nutné ho startovat za pomoci startovacího vozíku, fakticky tedy připojení startovacích kabelů. Po jednom až třech týdnech se konala druhá schůzka, kdy žalovaný se strojem zajel do silážní jámy, tam žalobce se strojem popojel nějaký metr tam a zpět a zkoušel nabírat hnůj, to mu moc nešlo. U podpisu smlouvy nebyl, ani u předání peněz. Po dalších několika málo týdnech se konala třetí schůzka v bydlišti žalovaného, kde se sedělo v kuchyni a řešilo se, že stroj je vadný, žalobce chtěl odstoupit od smlouvy, žalovaný odmítal vzít to na vědomí, navrhoval schůzku u stroje, žalobce následně tuto schůzku chtěl konat, ale to žalovaný odmítal. Také říkal, že má něco s rukou, nereflektoval na nabídku žalobce, že ho přiveze. U té schůzky žalovaný nechtěl přiznat, že přijal částku 324 000 Kč, opakovaně říkal, že nevidí důvod k vrácení peněz, přesně už si svědek nepamatuje, zda odmítal jen vrácení nebo i že cokoliv přijal, v každém případě odmítal částku 324 000 Kč, při předání peněz totiž nepodepsali žádný doklad.

25. Co se týká zjištění vad, tak byl u toho následující den nebo do dvou dnů od přivezení bagru, že žalobce zjistil a ukazoval mu, zkoušeli to spolu, že stroj nezatáčí, nejde zařadit druhý rychlostní stupeň, ví, že si žalobce poté zajednal znalce, ale u toho svědek nebyl. Stroj si neprohlíželi zespodu ani to nebylo na místě zvažováno, stejně tak se neřešilo, jestli by u prohlídky měl být někdo technicky obeznámený s daným typem vozidla. Po těch cca dvou dnech od koupě řešili, že to nezatáčí, nejde zařadit druhý stupeň. Víc si nevybavuje, myslí, že další už zjistil znalec, pak se řešilo, že zespodu je to nařezané, je tam jiná převodovka, stržené šrouby, že to je namontované na užší nápravu. Jinak si ale už přesně nevybavuje, kdy znalec vozidlo zkoumal. Pokud je konfrontován s inzeráty čl. 53-55, tak všechny tři viděl, jsou to ty inzeráty, co mu žalobce ukazoval, že zamýšlí tenhle stroj koupit. Dříve se žalobce s žalovaným neznali, až přes ten inzerát. Dopravu zajišťoval pan žalovaný přes pana [jméno FO], ani pana [jméno FO] dříve neznali. Jezdil s žalobcem proto, že studuje na [Anonymizováno], tedy ho to zajímalo, podobné stroje ho zajímají.

26. Svědek [jméno FO] dále uved, že ví o tom, že 324 000 Kč bylo hrazeno bez dokladu, zbytek na fakturu 205 000 Kč + DPH, kdy žalovaný to takto chtěl, protože pouze tu fakturovanou část chtěl do podnikání, tu druhou část chtěl mít jako výhodu k odchodu do důchodu. Na místě nabízel ještě přídavné zařízení za cca 30 000 Kč, u nakladače byla lžíce, a navíc měly být dodány vidle a kleště, tedy dvě zařízení. Myslí, že doprava stála 5 000 Kč, ale víc neví, kdy se to přesněji domlouvalo nebo platilo. U domlouvání úhrady stroje, tedy že těch 324 000 Kč bude bez dokladu a zbytek na fakturu, byl přítomen tou formou, že se to domlouvalo po telefonu, a kromě žalobce a žalovaného do toho hovoru byla přidána jeho matka, paní [jméno FO], a on byl v tu chvíli také přítomen, bylo to na hlasitý odposlech.

27. U pana [jméno FO] byli dvakrát a jednou u žalovaného, dopravil se tam vlastním autem, případně se žalobcem, případně vlastním autem a vezl matku a bratra, už si přesně nepamatuje. Během první schůzky žalobce se strojem před halou nejezdil, až v silážní jámě při druhé schůzce. Svědek se strojem nezkoušel popojíždět při žádné schůzce. Během třetí schůzky se řešily vady a částka 324 000 Kč. K ničemu to nevedlo, poté odešli. Při odchodu se debatovalo ještě na verandě, ani tam se nic nevyřešilo, žalovaný opakovaně odmítal akceptovat vady, např. ohledně druhého rychlostního stupně říkal, že tento řadil a až u žalobce naráz neřadí, žalovaný rovněž odmítal přiznat tu částku. Při zkoušení v silážní jámě byl cca 15 metrů daleko, takže přesně neví, ale viděl, že žalobce hnůj nabral, zvedl do výšky a tím to skončilo, poté vystoupil, dolů to dával už žalovaný, komentoval, že se s tím žalobce ještě musí naučit zacházet.

28. Následně bylo jednání odročeno na 9. 1. 2024, u tohoto jednání byl slyšen svědek [jméno FO], který vypověděl, že nakladač měl u něj žalovaný zaparkovaný po dobu cca 4 nebo 5 let. Žalovaný u něj během času měl takto zaparkováno víc strojů, znal se s ním již z dřívějška. Ten nakladač kupoval ještě delší dobu před tím, potom ho někde nechal opravit. Když ho parkoval u svědka, už ho moc nevyužíval. Zájemce o stroj byl myslí jen jeden, tedy žalobce, neví, jak se na sebe nakontaktovali, žalobce nikdy před tím neviděl. Konaly se dvě až tři schůzky před prodejem stroje, on vždy otevřel bránu a pohyboval se v areálu. Myslí, že tehdy přijeli celá rodina, zejména při první schůzce pak žalobce a jeho syn měli stroj před halou, prohlídka trvala cca hodinu, kdy se pohybovali kolem stroje, nabíjeli, potom se projížděli před halou, on byl v té době v otevřené hale.

29. Myslí, že se konala ještě druhá schůzka, kdy si něco fotili, ale to si není jistý. Je možné, že druhá schůzka byla s předvedením v silážní jámě, šlo o to zkusit stroj v zátěži, i tam byl žalobce se synem a zkoušeli se strojem nakládat hnůj. Neví o tom, že by se řešily nějaké vady stroje, neví, jaká na to byla smlouva nebo jak se to prodávalo ani za jakou cenu. On se strojem v areálu občas popojel a potom ho vezl žalobci, jel sám, stroj vezl na kontejnerovém nosiči, on s ním v hale najel a žalobce si s ním potom sám sjel. Od žalovaného pak zachytil, že tam řešili nějaký problém s převodovkou, taky z doslechu, že stroj prohlížel i znalec, ale nic víc o tom neví. Neví nic o tom, zda a jak byla smlouva ukončena a jestli se kolem toho konala nějaká schůzka, zda měl stroj nějaké vady, to neřešil. Myslí, že v době koupě žalovaným to byl relativně zánovní stroj snad z leasingovky.

30. Svědek dále uvedl, že manželka žalovaného u těch schůzek přítomna nebyla. Když k němu žalovaný ten stroj před těmi 4 nebo 5 lety přivezl poprvé, byl stroj nepojízdný, tak tam stál cca 3 měsíce, potom jej žalovaný odvezl, neví přesně kam, ale myslí si, že to nebylo daleko a zhruba po jednom nebo 1,5 měsíci stroj přivezl zpátky, byl už pojízdný. Potom byl stroj další cca 4 roky u něj, žalovaný s ním občas jezdil. Při té opravě neví přesně, co se všechno opravovalo, ví jen, že stroj měl nové nápravy, ty nápravy jsou na první pohled vidět také proto, že jinak je stroj žluté barvy a ty nové nápravy byly černé, myslí, že to byly trochu jiné nápravy, ale že pasovaly na úchyty, které na stroji k tomu byly a které jsou do jisté míry univerzální. Myslí si, že i neznalému člověku by to bylo patrné, že by si všiml, že jsou to jiné náprav už kvůli té barvě.

31. Přepravu domluvili žalobce i žalovaný se svědkem společným telefonátem, za přepravu platil žalobce na místě při předání u žalobce v hotovosti 5 000 Kč. K opakovanému dotazu žalobce svědek uvedl, že si je jistý, že peníze v hotovosti byly uhrazeny přímo žalobcem, nikoli prostřednictvím žalovaného. Adresu, kam to měl vézt, ta mu byla sdělena společně s tím, že to má vézt, anebo dodatečně volal žalobci, to už si nepamatuje. Žalobce mu řekl, že doklad nepotřebuje, proto vystavil doklad bez hlavičky i bez adresy, a takto ho dal do účetnictví.

32. Doprava byla dohodnuta poté, co se dohodli na koupi. Během první schůzky nahoru do kabiny vozu vylezli žalobce se synem, byl tam ještě jeden muž, se strojem jezdil žalobce, svědek se na to díval ze vzdálenosti cca 20 metrů z vnitřku haly, dělal si i svoji práci a u toho pozoroval zkoušení stroje. Má kolem haly panelovou cestu a je tam plac 50 x 100 metrů, tak na tom place jezdili a taky slyšel jízdu po panelové cestě za rohem, což neví bezpečně, kdo v té době se strojem jel, ale určitě jeli i za roh z jedné strany haly. Potom myslí se konala druhá schůzka, kde si stroj víc fotili, jen si není jistý, jestli to byla zvláštní schůzka nebo jestli se to stalo až při schůzce se silážní jámou. Fotil žalobce na mobil a určitě pořizoval víc fotek včetně detailu na štítky, že si to bude ověřovat. U schůzky se silážní jámou do té jámy se strojem vjel žalovaný, tam si řízení předali, svědek byl cca 30 metrů daleko a pozoroval oknem z haly, slova neslyšel, ale viděl, že žalobce zvedá hnůj. V kabině byli žalobce a žalovaný, další osoby stály opodál. Není si tím úplně jist, ale skoro jist, že při cestě ze silážní jámy zpátky do haly řídil žalobce a žalovaný stál na schodkách.

33. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že je manželkou žalovaného. Neví, jak dlouho před tím žalovaný stroj měl, ale pracoval s ním, parkoval ho i před domem, jinak má ale strojů víc a ona moc strojům nerozumí. Neví, jestli stroj opravoval. Ví o tom, že jej žalobce kontaktoval a žalovaný se podivoval, jak se o něm dozvěděl. Žalobce na koupi spěchal, konalo se víc schůzek, jinak o tom ale nic neví, na žádné ze schůzek nebyla. Kupní smlouvy byly potom sepsány a kvůli řešení nedostatků se sepisoval dodatek na čl. 15 spisu, který sepisovala ona, žalovaný diktoval, jinak ale o obsahu a konkrétních vadách stroje nic neví. Následně žalobce chtěl stroj vrátit, konala se u nich schůzka, žalovaný ještě před schůzkou sdělil, že žalobce chce stroj vrátit, o jejich komunikaci před schůzkou jinak neví, potom se konala schůzka u nich v kuchyni, kdy mimo nich tří byli přítomní dva [jméno FO], muž a žena, tu schůzku vnímala jednostranně, žalobce opakovaně hovořil o tom, že žalovaný vzal peníze načerno, vyvíjel nátlak, padly i vulgarity a že stroj chce vrátit. Následně byla komunikace, žalovaný jí diktoval dopis, tehdy se domnívala, že paní [jméno FO] je manželka žalobce.

34. Svědkyně o důvodech, proč chtěl žalobce stroj vrátit a zda k tomu případně byly nějaké písemnosti, neví. Šlo jim o vrácení peněz a zrušení všeho, tedy zrušení smlouvy i faktur, což s manželem odmítli. Byly uzavřeny dvě smlouvy, jedna na nakladač a druhá na přídavné zařízení, které je samostatné a nemá jinak s nakladačem nic společného. Vzory smluv zpracoval žalovaný, jinak neví, čí to byla iniciativa, že se uzavíraly takto dvě smlouvy. U předání peněz nebyla, ale vím, že u nás doma na verandě bylo předáno přes 300 000 Kč v hotovosti, neví, kolik přesně, žalovaný doklad určitě žalobci k této částce nepředával. Tato část kupní ceny byla v hotovosti a další část kupní ceny byla ve smlouvě 205 000 Kč + DPH, to žalobce nezaplatil, mělo to být placeno převodem. O znaleckém zkoumání nevěděla, neví ani o tom, jestli se žalovaný měl k nějaké schůzce se znalcem dostavit, ona se o tom dozvěděla v okamžiku, kdy dostali odborné vyjádření pana [jméno FO]. Před tím o zkoumání znalcem nevěděla, ale když se konala schůzka u nich v kuchyni k ukončení smlouvy, tak to bylo 3. 4. 2022 a ona sama navrhovala, že by to měl posoudit znalec. Dál v tomhle ohledu nic nepodnikala, ze strany žalobce nebyl zájem.

35. Následně byl slyšen znalec [jméno FO], který uvedl, že žalobce si jej našel na internetu, myslí to bylo asi týden poté, co uzavřel smlouvu, on přišel na prohlídku stroje, ale nebylo osvědčení, nebyly doklady, stroj si musel nafotit, prvotní prohlídku ukončit, nastudovat a zhruba po třech týdnech se konala opakovaná prohlídka a po dalších dvou nebo třech týdnech zpracoval odborné vyjádření. Pokud je dotazován, že mezi uzavřením kupní smlouvy a odborným vyjádřením byl méně než měsíc, tak ta mezidobí byla zřejmě kratší, přesně si to již nepamatuje a podrobnější záznamy nemá vedeny. Podařilo se zjistit pouze VIN, další údaje k původu stroje ani následným opravám či zásahům nebylo možno dohledat. Pokud se týká kupní smlouvy, pak v té je uvedeno šest kolových šroubů, to je v pořádku, dále opotřebení baterie, které nebylo možno ověřit a opotřebení pneumatik, kdy jedna byla prořízlá. Dodatek ke smlouvě na čl. 15 mu nebyl předložen.

36. Ve zbytku dle odborného vyjádření zjištěné vady, které jsou zcela zásadního charakteru, stroj je nepřípustný k provozu na silnici, kdy se především jedná o výměnu náprav, posunutí zadní nápravy o 20 cm, tím pádem doraz zadní nápravy nesedí, jak je patrné i z fotografie. Byl vyříznutý rám a zalomené šrouby, zcela zásadní je bod 8 otočené tři ze čtyř disků, toto je patrné z fotografií připojených k odbornému vyjádření, kdy u otočených disků chybí ventilek. K otočení disků zjevně došlo proto, že nápravy byly užší, tím pádem disky dřely o rám a musely být otočeny. Dále bod 12 chybí zajišťovací šroub, zásadní je i bod 17, kdy nebyly zapojeny příslušné hadice a visely jenom tak.

37. Ze zjištěných závad drtivou většinu laik nemůže odhalit, už proto, že je nutná odborná prohlídka zespodu stroje, laik snad může rozpoznat ty otočené disky z toho, že chybí ventilek. Nebylo možno ověřit původ stroje ani způsob provedení úprav, rovněž údaj v kabině o 177 motohodinách je zjevně příliš nízký, aniž by bylo možno konstatovat, z jakého důvodu. Jinak ty úpravy byly provedeny po odborné stránce dobře, avšak stroj je nezpůsobilý provozu. Co se týká běžné praxe, pak je zcela obvyklé, že podobné stroje se kupují bez předchozích odborných prohlídek a teprve se řeší, když nastane problém. Ze svého odborného okolí může znalec potvrdit, že jen ojediněle se děje odborné technické posouzení dopředu, vůbec se nestává, že by byl přizván k prohlídkám před prodejem stroje.

38. Znalec dále uvedl, že co se týká závady ad 6, pak toto je rovněž vážná závada, vyřezávání rámu je nepřípustné. V bodě 7 je uvedeno upevnění převodovky, jinak je třeba uvést, že nešel zařadit druhý stupeň, to v odborném vyjádření není napsáno, to bylo ve vyjádření opomenuto, protože nebylo možno zkoumat důvod. Dále je nutné říct, že držák převodovky není originální díl, zřejmě nepasoval, byl zpracován z plotny železa. Co se týká bodu 1, po výměně byly určitě namontovány starší nápravy, nikoli nové. Ty zásahy byly provedeny postupem dobře, ale nesprávně co do použití neoriginálních dílů, kdy stroj takto nelze používat. To může mít i fatální následky, kdy to, že nepasují dorazy může vést i k převrácení nakladače, protože když stroj vjede do hluboké díry, tak se nezarazí na dorazu, ale kolo se propadne dál. Obrácené disky nemají potřebnou pevnost a také se málo otáčí co do poloměru otáčení stroje. Znalec vůbec neví, proč někdo přistoupil k výměně náprav, co k tomu toho majitele vedlo, to nelze zjistit, jen čistě hypoteticky k tomu mohlo třeba vést to, že stroj byl z dovozu, poškozený nebo havarovaný.

39. U strojů tohoto druhu se STK nedělá, neboť stroj nemá přiděleny SPZ, to ale nic nemění na technických požadavcích na stroj. Rok výroby nebylo možno zjistit, v té souvislosti oslovil více subjektů s různými databázemi VIN kódů. Znalecké posudky na zemní stroje zpracovává pravidelně cca tři za poslední období. Při prohlídce nebylo nic demontováno, nebyla realizována zkušební jízda. Nefunkčnost druhého stupně řazení byla zjištěna tak, že pokud by po zmačknutí knoflíku k zařazení došlo, stroj by se rozjel. První rychlostní stupeň byl takto vyzkoušen a stroj se rozjel. K bodu 6 opakuje, že nemění nic na svém závěru.

40. Stejně tak na bodě 7, že držák převodovky je neoriginální. V bodě 11 zalomený šroub vede k omezení blokace brzd, tím ale není řečeno, že brzdy nefungují vůbec. V bodě 15 výložník, to znamená, že je vada hydrauliky předních ramen, tyto nedrží ve výšce, ale klesají. Že se jedná o starší nápravy, tím vyslovil svůj názor na základě zjištěného opotřebení a poškození barvy. Opakuje závěr, že otočené disky nemají dostatečnou pevnost. Pokud tázán na možná zjištění laikem, potom možná pokud by pod stroj vlezl, tak by mohl asi zalomený šroub vidět, případně i vyříznutí rámu, ale proč by to dělal. Opotřebení pláště může do jisté míry vidět i laik, ale pokud je poškozena patka či je plášť proděravělý, pak záleží na poloze v daný okamžik. Potvrzuje, že v bodě 17 se jedná jak o hydrauliku, tak o elektriku. Znalec sám žádnou zkušební jízdu neprováděl, ale je pravda, že v tomto smyslu se žalobce před ním se strojem rozjel.

41. Následně bylo jednání odročeno na 23. 1. 2024, kdy byl k listinnému důkazu proveden inzerát čl. 142, dále důkaz záznamem z flashdisku čl. 119, v rozsahu stranami označených časových úseků čl. 120, čl. 121 (k tomuto důkazu nebylo přihlíženo vzhledem k pokynu odvolacího soudu ve zrušujícím usnesení), dále výpis ŽR svědkyně [jméno FO]. Následně bylo jednání po přednesení závěrečných návrhů odročeno za vyhlášením.

42. Po zrušení původního rozsudku u jednání dne 25. 2. 2025 byl slyšen svědek [jméno FO], který vypověděl, že o věci vím tolik, že jsem byl přítomen jedné prohlídce předmětného stroje, tehdy mě žalovaný požádal, protože pracoval právě jinde, abych ho zavezl do [adresa], kde u JZD probíhala prohlídka stroje v domluvený čas. Byli jsme tam možná hodinu, potom jsem žalovaného zase odvezl zpět. Stroj žalovaný vyvezl z haly, předváděl ho, pojížděl dopředu a dozadu, pohyboval s ramenem a s lžící, poté se vystřídali, za volant sedl zde přítomný žalobce, žalovaný ho instruoval, žalobce také se strojem pojížděl, zvedal rameno a pohyboval lžicí, poté vystoupili, žalobce si ještě bagr fotil, poté ho žalovaný zavezl zpět do haly a tím prohlídka skončila. Během prohlídky jsem stál opodál, asi 10 metrů daleko u silážní jámy, stroj navíc hrčel, takže jsem neslyšel, co se mluvilo, vnímal jsem to jako běžnou prohlídku, ani jsem tenkrát nevěděl, že jde o prodej nakladače, jinak o tom prodeji či co bylo dál po této prohlídce nic nevím. Bylo to tam vybetonované nebo betonovými panely vyskládané prostranství cca 15 x 15 metrů, se strojem se jezdilo po tomto prostranství, případně i za něj. Do silážní jámy se strojem nevjížděli, prohlídce kromě pana žalobce byl přítomen ještě mladý pán, myslím je to ten, co sedí ve veřejnosti a byla s nimi ještě nějaká mladá paní. Nikdo další tam nebyl, zahlédl jsem ještě pana [jméno FO], vlastníka toho bývalého JZD, byl opodál, myslím si dělal něco svého.

43. Je to už dlouho, takže na 100 % bych to odpřisáhnout nemohl, ale podle zjevu a rysu postavy si myslím, že u té prohlídky byl právě tady pan žalobce a ten mladý pán, co sedí vzadu. Byl jsem během prohlídky cca 10 metrů daleko, když se strojem popojeli, tak ještě dál. Žádné další prohlídky či schůzky jsem se neúčastnil, také jsem nebyl nijak přítomen následné schůzce u žalovaného doma, o věci nic nevím a taky mi nikdo neříkal, co bych tady měl dneska vypovídat, ostatně ani nic víc nevím a nezajímal jsem se o to. Se strojem jsem 3x nebo 5x vypomáhal během cca dvou let, naposledy několik měsíců před tou prohlídkou, stroj byl funkční, žádné zvláštní vlastnosti neměl. Vím, že se strojem určitě vypomáhal taky syn žalovaného nebo i nějaké další osoby. Žalovaný mě i zaučoval k práci s podobnými stroji.

44. U téhož jednání usnesením podle § 119a odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že se návrh žalovaného na provedení důkazu účastnickým výslechem žalobce, žalovaného, zamítá, neboť s ohledem na dosavadní výsledky řízení, podání a přednesy účastníků, rozsah a výsledky provedeného dokazování, povahu důkazního prostředku výslechem účastníků se jedná o důkaz nadbytečný. Následně bylo jednání odročeno za závěrečnými návrhy a vyhlášením.

45. Podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

46. Podle § 2106 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

47. Podle § 2106 odst. 2 věty první občanského zákoníku kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady.

48. Soud byl předně povolán vypořádat se s procesními aspekty věci, jak tyto v řízení vyšly najevo, dle pokynů odvolacího soudu ve zrušujícím usnesení čj. 15 Co 92/2024-188.

49. Předně se jednalo o bod 9 odůvodnění zrušujícího usnesení, kde odvolací soud uložil zabývat se a rozhodnout o nároku žalovaného na zaplacení částky 248 050 Kč s příslušenstvím jako vzájemným návrhem podle § 97 o. s. ř., který nelze považovat pouze za obranu proti uplatněnému nároku. Tento nárok, který byl v bodě 57 odůvodnění původního rozsudku čj. 43 C 298/2022-156, nedůsledně, zkratkovitě zhodnocen toliko jako procesní obrana, byl pokynem odvolacího soudu kvalifikován jako vzájemný návrh podle § 97 o. s. ř., bylo uloženo soudu nalézacímu takto s ním v dalším řízení nakládat a takto o něm rozhodnout.

50. Soud proto po vrácení věci žalovaného vyzval k zaplacení soudního poplatku ze vzájemného návrhu coby prvotní podmínky řízení o vzájemném návrhu, jejíž splnění je podmínkou meritorního projednání protižaloby coby relativně samostatného nároku, když soudní poplatek ze vzájemného návrhu nebyl uhrazen při jeho podání. Stalo se tak usnesením čj. 43 C 243/2023-198, které bylo žalovanému řádně doručeno, avšak v soudem stanovené lhůtě nebyl soudní poplatek uhrazen, řízení o vzájemném návrhu tak nezbylo než zastavit usnesením čj. 43 C 298/2022-206, jak traktováno výše.

51. Nadále tak bylo řízení vedeno pouze o žalobě žalobce.

52. Následně byl nalézací soud povolán vypořádat se s námitkami žalovaného, kterými brojil proti pokynu v bodě 12 odůvodnění zrušujícího usnesení, kde odvolací soud vyložil, že jako nesprávný procesní postup hodnotí provedení důkazu zvukovou nahrávkou, když návrh na provedení tohoto důkazu byl soudu předložen až poté, kdy nastala koncentrace řízení a současně se nejedná o žádnou zákonnou výjimku z koncentrace řízení. Koncentrace řízení nastala uplynutím 15denní lhůty poskytnuté účastníkům u jednání dne 5. 10. 2023 a návrh na provedené důkazu zvukovou nahrávkou byl poprvé vznesen u jednání dne 16. 11. 2023.

53. Žalovaný po vrácení věci nalézacímu soudu opakovaně brojil proti tomuto pokynu odvolacího soudu a domáhal se zohlednění důkazu předmětnou audionahrávkou, když u jednání dne 16. 1. 2025, jak protokolováno čl. 204 verte, trval na provedení tohoto důkazu, neboť je přesvědčen, že se jednalo o novotu, že tento důkaz nemohl uplatnit dříve, než jej uplatnil, kdy u jednání dne 16. 11. 2023 byl uplatňován žalobcem. Opakovaně žalovaný brojil v podání ze dne 28. 1. 2025 na čl. 211, následně znovu u jednání konaného dne 25. 2. 2025, jak protokolováno čl. 213, svůj nesouhlas pak znovu projevil při skončení dokazování u jednání dne 6. 3. 2025.

54. K tomu soud dále vycházel z průběhu jednání konaného dne 16. 11. 2023, jak protokolováno čl. 111, kdy u tohoto jednání – konaného po koncentraci řízení – strany debatovaly otázku dokazování k průběhu schůzky k bydlišti žalovaného, k tomu žalovaný v koncentrační lhůtě navrhoval svědka [jméno FO] čl. 98, od tohoto důkazního návrhu upustil poté, co bylo žalobcem u jednání konaného dne 16. 11. 2023 sdělena informace pro žalovaného nová, že byla pořízena utajená nahrávka celého jednání v délce cca 30 minut, kdy žalobce je připraven zajistit stažení této nahrávky z mobilního telefonu a založení do spisového materiálu.

55. Soud byl vázán pokynem odvolacího soudu, dle něhož je důkaz zvukovou nahrávkou (záznamem z flashdisku čl. 119, v rozsahu stranami označených časových úseků čl. 120, čl. 121), kdy nebylo možno zohlednit argumentaci žalovaného, že o existenci zvukové nahrávky nevěděl, o této se poprvé dozvěděl právě u jednání konaného dne 16. 11. 2023, kdy se o této utajeně pořízené nahrávce poprvé zmínil žalobce, tedy žalovaný tento důkazní návrh nemohl uplatnit dříve, jednalo se tak u něj o novotu ve smyslu § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř., neboť tento důkazní návrh nemohl uplatnit dříve.

56. Je třeba zdůraznit, že s takto generovanou procesní evolucí byl detailně obeznámen též odvolací soud, a pokyn spočívající v nepřípustnosti důkazu audionahrávkou byl tak zdejšímu soudu odvolacím soudem uložen při zohlednění těchto procesních okolností. Pokynem odvolacího soudu je nalézací soud dle § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán, není oprávněn tento jakkoli revidovat či sám si činit úsudek o jeho správnosti.

57. Nalézací soud toliko po zrušení prvého rozsudku v projednávané věci doplnil dokazování výslechem svědka [jméno FO], neboť tento důkazní návrh byl žalovaným uplatněn řádně v koncentrační lhůtě, současně žalovaný na tomto důkazním návrhu trval za situace, kdy v původním nalézacím řízení upustil od tohoto důkazního návrhu právě v návaznosti na zjištění existence a následné provedení důkazu zvukovou nahrávkou. Za situace, kdy k důkazu zvukovou nahrávkou nemohlo být vzhledem k pokynu odvolacího soudu přihlíženo, žalovaný namísto toho trval na svém původním důkazním návrhu výslechem svědka [jméno FO], tomuto důkaznímu návrhu bylo vyhověno.

58. Nalézací soud dále podle § 119a odst. 2 o. s. ř. rozhodl o zbývajících důkazních návrzích, in concreto výslechem žalobce, žalovaného, kdy tyto důkazní návrhy s ohledem na rozsahu a výsledky dokazování hodnotil jako nadbytečné. Nalézací soud tím plnil pokyn odvolacího soudu v bodě 10 odůvodnění zrušujícího usnesení.

59. Nebyl zjevně dostatečně zřejmý a srozumitelný postup nalézacího soudu v prvotním řízení, proto nalézací soud poskytl účastníkům opakované důsledné poučení o procesním postupu, který byl vtělen též již do prvotního projednání, totiž že důkazní návrhy ve skutkově a právně složitých věcech, vykazujících se obsáhlým spisovým materiálem, rozsáhlým dokazováním, dynamickým procesním vývojem, je třeba k výzvě soudu případně uplatnit opakovaně, nejen prvotně v koncentrační lhůtě, ale znovu též v průběhu projednání věci, pakliže i s ohledem na výsledky dosavadního dokazování na jejich provedení účastníci nadále trvají.

60. Jinými slovy, bez ohledu na sumář důkazních návrhů uplatněných prvotně v koncentrační lhůtě, byli účastníci – obdobně jako v jiných skutkově a právně složitých věcech, kde rozsah dokazování neumožňuje skončení věci u prvního jednání, nýbrž je třeba jednání za účelem postupu v dokazování opakovaně odročit, v projednávané věci poučeni, že pokud na určitém důkazu, který v koncentrační lhůtě řádně navrhli, tento v dosavadním průběhu řízení nebyl proveden, současně daný účastník na provedení tohoto důkazu nadále trvá, nechť ohledně takového důkazního návrhu výslovně uvede, že tento nadále navrhuje, resp. že na tomto nadále trvá.

61. Takto je procesně postupováno k naplnění zásady hospodárnosti řízení, požadavku rychlé a účinné ochrany práv podle § 6 o. s. ř., při vědomí toho, že v počáteční fázi řízení ve věcech skutkově a právně složitých, o jakou se bezesporu jedná i ve věci nyní projednávané, účastníci v počáteční fázi řízení zpravidla uplatní větší množství důkazních návrhů, typicky označí větší počet svědků k výslechu navrhovaných, coby svědků v úvahu připadajících, jejichž výpověď by mohla věc skutkově objasnit. Avšak následně, po provedení určité relevantní části těchto důkazů, jsou již skutková zjištění natolik komplexní, že účastník na důkazních návrzích dalšími svědky, které zprvu navrhoval, nadále již netrvá.

62. Příkladmo lze odkázat na procesní vývoj, kdy účastník zprvu navrhuje 20 osob, které mohou mít o skutkovém stavu věci povědomí, následně jsou vyslechnuty 4 osoby, jejichž svědecká výpověď je natolik detailní, komplexní, prokazující skutkový stav, že z původních 20 svědků daný účastník navrhuje mimo 4 vyslechnutých již jen 2 další svědky, neboť je zjevné, že slyšení zbylých 14 původně navrhovaných osob bylo by již nadbytečné, nemohlo by dále přispět k objasnění věci, slyšení těchto dalších 14 osob bylo by již nadbytečné, příčící se zásadě hospodárnosti, rychlostí, účinné ochrany práv vtělené do § 6 o. s. ř. Sám účastník, a aniž by bylo v tomto smyslu nutné posouzení soudem a rozhodování o důkazních návrzích týkajících se těchto dalších 14 osob podle § 119a odst. 2 o. s. ř., následně sdělí, že na slyšení těchto 14 původně v koncentrační lhůtě navrhovaných svědků nadále již netrvá.

63. V dané fázi řízení, kdy skutková tvrzení jsou již obsáhlá, komplexní, nepřipadá již v úvahu riziko, že by účastník neunášel břemeno tvrzení či břemeno důkazní, nýbrž rozhodné skutečnosti jsou již komplexně prokázány, v dalším je již na zhodnocení soudem, jakým způsobem provedené důkazy v intencích požadavků § 132 o. s. ř. zhodnotí, jaká rozhodná právně významná skutková zjištění z těchto důkazů bude mít za prokázaná a jaká nikoli, nemůže se již jednat o případ, že by některý z účastníků neunášel břemeno tvrzení či břemeno důkazní, nýbrž jedná se o případ, kdy rozhodné skutečnosti byly již prokázány, byť soud je může mít za prokázané jinak, než jak by si určitý účastník představoval (rozsudek velkého senátu civilního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3071/2018).

64. Takto je postupováno z důvodu srozumitelnosti a ucelenosti řízení, rovněž pak ale též z důvodu, aby případně pro rozsah spisového materiálu, šíři a komplexnost podání účastníků a jejich přednesů u jednání, rozsáhlé v mezidobí již provedené dokazování, nedošlo k přehlédnutí, opomenutí v dřívějším průběhu řízení uplatněného důkazu, neboť takto opomenutý důkaz by mohl znamenat deficit řízení zasahující až do roviny ústavní, a sice práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

65. Proto byli účastníci nalézacím soudem v projednávané věci po provedení určité relevantní, podstatné části dokazování opakovaně vyzváni ke sdělení veškerých důkazních návrhů, které nadále uplatňují, a to včetně těch, které již uplatnili v koncentrační lhůtě, současně tyto nebyly dosud provedeny, a současně účastníci vzhledem k dosavadnímu průběhu a výsledkům dokazování na jejich provedení nadále trvají.

66. Pouze ohledně takových důkazních návrhů, na nichž je i nadále trváno, je následně soudem formálně rozhodováno, zda budou provedeny či zda budou postupem dle § 119a odst. 2 o. s. ř. zamítnuty. Vyloučen samozřejmě není ani postup opačný, totiž že účastník na některém důkazu z vlastní iniciativy již netrvá, soud však přesto nazná, že vzhledem k povaze a významu daného důkazního prostředku je provedení důkazu podle § 120 odst. 2 věty prvé o. s. ř. potřebné (nezbytné) k řádnému zjištění skutkového stavu.

67. Uvedeným způsobem bylo postupováno též v prvotním řízení v projednávané věci, kde účastníci na základě takto daného poučení soudem nadále již žádné další důkazní návrhy neuplatňovali, jak zaprotokolováno čl. 134 verte, následně bylo toto poučení dáno znovu při skončení dokazování, před přednesením závěrečných návrhů, jak zaprotokolováno čl. 149 verte.

68. Následně soud obrátil pozornost k meritornímu posouzení věci:

69. Po provedeném dokazování, na podkladě zjištěného skutkového stavu, po jeho podřazení pod citovaná ustanovení zákona, soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

70. Soud má předně za prokázáno, mezi stranami se jednalo o skutková zjištění nesporná, že mezi stranami – jak prokázáno kupní smlouvou čl. 9-10, čl. 36, přílohou kupní smlouvy čl. 15 – byla uzavřena kupní smlouva ze dne 19. 3. 2022, jejímž předmětem byl kolový nakladač John Deere 244 J, dále prokázáno čl. 39 navazující kupní smlouva z téhož dne, jejímž předmětem bylo přídavné zařízení – svěrné čelisti. Inzercí čl. 53-55, čl. 142 prokázáno bylo, že k nabídce stroje, uzavření kupní smlouvy došlo poté, co strany se navzájem zkontaktovaly prostřednictvím inzerátu, na který žalobce natrefil na internetu.

71. Bylo prokázáno shodným tvrzením stran, dále fakturou čl. 8, čl. 41, doklady o platbách čl. 73-74, že žalobcem bylo na záloze kupní ceny žalovanému v hotovosti vyplaceno 324 000 Kč. Rovněž toto právně významné skutkové tvrzení bylo mezi stranami obsahově nesporné. Bylo dále prokázáno shodnými tvrzeními stran, dále listinami komunikací čl. 4-7, čl. 42, čl. 47, čl. 63-72, že mezi stranami nastaly neshody o vlastnostech kolového nakladače, následně dopisem ze dne 1. 6. 2022, jehož doručení žalovanému bylo nesporné, prokázáno připojenou doručenkou a potvrzeno u jednání, prokázáno, že žalobce odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení vyplacené zálohy kupní ceny 324 000 Kč oproti vrácení předmětu koupě do 15. 6. 2022, jak prokázáno čl.

13. Bylo rovněž nesporné, že k vrácení vyplacené částky nedošlo.

72. Mezi stranami zůstalo sporným, a jádro sporu spočívalo v tom, zda – jak se domáhal žalobce – v projednávané věci byly naplněny zákonné podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, následně pro vrácení plnění ze smlouvy již učiněné, tj. vrácení nárokované částky 324 000 Kč ze strany žalovaného žalobci, a naopak vrácení předmětu koupě – kolového nakladače – žalovanému ze strany žalobce, anebo – jak se ve věci vyjádřil žalovaný – že důvody pro odstoupení od smlouvy dány nebyly, tedy nebyly ani podmínky k vrácení částky 324 000 Kč, která byla žalobcem vyplacena žalovanému.

73. Klíčovým důkazem, z něhož soud měl po zhodnocení provedených důkazů postupem podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, primárně za prokázané rozhodné skutečnosti, z tohoto důkazu učinili primární skutková zjištění, tento důkaz byl nosný též pro závěr o skutkovém stavu, za účelem posouzení rozsahu a povahy vad kolového nakladače jako předmětu koupě, bylo odborné vyjádření čl. 11, čl. 45, čl. 123, zpracované soudním znalcem [jméno FO], který závěry odborného posouzení stvrdil u jednání soudu, kde tyto logicky, srozumitelně, komplexně a přesvědčivě vyložil a zdůvodnil. Závěry o skutkovém stavu, vyplývající z odborného znaleckého posouzení, byly v souladu s dalším dokazováním provedenou fotodokumentací čl. 56-62, čl. 125-131.

74. Jádro dokazování spočívalo v posouzení povahy vad předmětu koupě – kolového nakladače John Deere 244 J, přičemž zde soud primárně vyšel z odborného vyjádření znalce, které nechal zpracovat žalobce, znalec byl následně ke svému odbornému vyjádření soudem podrobně vyslechnut, ani jedna ze stran nenavrhovala ustanovení (jiného) znalce či zpracování doplnění či plnohodnotného znaleckého posudku, strany ničeho nenamítaly proti zjednodušené formě odborného vyjádření.

75. Soud vyšel především se slyšení znalce, který jednak poukázal na absentující dokumentaci, kdy žalovaným nebyla spolu se strojem dodána potřebná osvědčení, doklady, znalec byl nucen věnovat zvýšené úsilí za využití dostupných databází k identifikaci stroje, což se mu i tak podařilo pouze zčásti, v té souvislosti vyjádřil pochybnosti rovněž o z jeho pohledu poměrně velmi nízkém nájezdu dle počítadla v kabině. Zejména však znalec na podkladě podrobného seznámení se se strojem dospěl k závěru, jak podrobně uvedeno v jeho odborném vyjádření, že kolový nakladač vykazuje vady, které jsou zcela zásadního charakteru, dle znalce je stroj nepřípustný k provozu na silnici, kdy se především jedná o výměnu náprav, posunutí zadní nápravy, vyříznutí rámu a zalomené šrouby. Zcela zásadní je dle znalce skutečnost, že byly otočeny tři ze čtyř disků, dále chybí zajišťovací šroub, zásadní je dále dle znalce, že nebyly zapojeny příslušné hadice.

76. Znalec dále poukazoval na vadu spočívající v upevnění převodovky, navazující vadu, že nebylo možno zařadit druhý stupeň, držák převodovky není originální díl, zřejmě byl zpracován z plotny železa. Vada spočívající v tom, že nepasují dorazy, přitom může vést až k fatální nehodě spočívající v převrácení nakladače, neboť při vjetí do hluboké díry se kolo nezarazí na dorazu, ale propadne se, mimoto obrácené disky nemají potřebnou pevnost, tato vada vede též ke zmenšenému poloměru otáčení, jak na to upozorňoval i žalobce svým subjektivním vjemem po převzetí stroje, stejně tak si povšiml nefunkčního druhého rychlostního stupně. Zalomený šroub vede k omezení blokace brzd, což znalec charakterizoval jako závažnou vadu, byť nelze říci, že brzdy nefungují vůbec. Dále byla znalcem konstatována vada výložník, coby vada hydrauliky předních ramen, které nedrží ve výšce, ale klesají.

77. Soud dále věnoval pozornost otázce, zda bylo možno na žalobci spravedlivě požadovat, aby předmětné vady odhalil sám při prohlídkách stroje předcházejících kupní smlouvě, a to zvláště s ohledem na skutkové zjištění, že vymezení vad, jak uvedeno v čl. V odst. 2 kupní smlouvy, dále v dodatečně zpracované příloze ke kupní smlouvě, jak založena na čl. 15, se ve zcela převažujícím rozsahu míjí s vadami předmětu koupě co do rozsahu i závažnosti, jak zjištěny a u jednání podrobně charakterizovány znalcem.

78. I k této otázce soud vyšel jednak ze slyšení znalce, který jednoznačně uvedl, že na žalobci jako laikovi, s výjimkou některých dílčích náznaků, spočívajících v otočených discích, v důsledku toho z vnější strany nebyl na discích vidět ventilek, popř. úpravy rámu, pokud by žalobce fyzicky prohlížel stroj zespodu, nebylo možno požadovat, aby vady zjistil sám. Znalec se rovněž jednoznačně vyjádřil v tom směru, že projednávaná věc nevybočuje z obvyklé praxe, kdy v rámci své rozsáhlé profesní činnosti nebývá přizván k prohlídce stroje před jeho koupí, toto s ohledem na povahu transakce a postavení smluvních stran nebylo možno na žalobci požadovat.

79. Na prokázaném skutkovém stavu, co se týká rozsahu a závažnosti vad, rovněž tak co se týká potenciálního požadavku na žalobce, aby vady stroje zjišťoval sám před uzavřením kupní smlouvy ničeho nezměnilo ani další dokazování svědeckými výpověďmi osob přítomných při předváděcích jízdách, potažmo při kontraktačním procesu, včetně slyšení svědka [jméno FO], který je vlastníkem areálu, kde byl kolový nakladač v té době umístěn, a který rovněž stroj po uzavření kupní smlouvy transportoval k žalobci coby kupujícímu, současně se slyšení svědků přítomných při zkušebních jízdách předcházejících uzavření kupní smlouvy.

80. Svědci obsáhle vypovídali k průběhu předváděcích jízd, vypovídali k tomu, jakým způsobem tyto probíhali, o čem bylo jednáno a jakým způsobem, přičemž však ani ze svědeckých výpovědí nevyšlo najevo nic v tom směru, že by snad nad rámec (zcela nedostatečného) výčtu vad ve vlastní kupní smlouvě a její příloze žalovaný upozornil žalobce na další vady stroje, že by tyto byly před koupí zohledňovány či o nich jednáno. naopak bylo prokázáno, že zkoušky stroje před uzavřením kupní smlouvy byly prováděny pouze ve velmi omezeném rozsahu, spočívajícím v krátkém předvedení před halou, při následné schůzce v silážní jámě, kdy i přes některé dílčí náznaky, které u těchto schůzek vyšly najevo, soud dospívá k jednoznačnému závěru, že žalobce neměl možnost dopředu zjistit skutečné technické vlastnosti stroje a rozsah a závažnost jeho vad.

81. Pakliže bylo odvolacím soudem uloženo v bodě 10 in fine odůvodnění zrušujícího usnesení čj. 15 Co 92/2024-188, vypořádat se s rozpory ve svědeckých výpovědích ohledně průběhu prohlídek stroje, uvádí k tomu nalézací soud následující:

82. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], vypověděla, že byla přítomna jednání se žalovaným v hale pana [jméno FO], zavedli je tenkrát do haly, kde stál předmětný stroj, žalobce se synem si jej prohlédli, následně vyžádali vyjet na světlo, kdy žalovaný těchto cca 2-10 metrů se strojem vyjel. Žalobce se synem následně venku si sedli do kabiny, zde si zkoušeli různé knoflíky a páčky, to vše bez nastartování. Na žádost o projetí stroje žalovaný vlezl do kabiny, k nastartování nakladače bylo potřeba použít jakési kabely, popojel cca 30-50 metrů do silážní jámy, která byla součástí téhož areálu, tam předal řízení žalobci s tím, že mu umožnil popojet jeden nebo dva metry dopředu a dozadu a nabrat do lžíce bagru volně loženou hmotu snad hnůj. Stroj si prohlíželi i z venku, ale nevzpomene si už, jestli lezli i pod něj. Na místě nebyla přítomna žádná osoba, která by stroji technicky lépe rozuměla, žalobce, pokud ví, takový stroj viděl poprvé v životě. Řešilo se tam, že žalobce říkal, že nějaké kolo něco dělá špatně, pokud si vybavuje, tak žalovaný říkal, že se něco měnilo nebo spravovalo, jinak si nepamatuje, jestli se řešily nějaké problémy či vady toho stroje.

83. Svědek [jméno FO] byl přítomen dvěma schůzkám před koupí, obě u pana [jméno FO], kdy u první schůzky žalovaný vyjel se strojem před halu, tam jim ho ukázal a vlezli do kabiny. Stroj byl nastartovaný, ale neprojeli si ho, ještě si vybavuje, že byl dlouho odstavený, bylo nutné ho startovat za pomoci startovacího vozíku, fakticky tedy připojení startovacích kabelů. Po jednom až třech týdnech se konala druhá schůzka, kdy žalovaný se strojem zajel do silážní jámy, tam žalobce se strojem popojel nějaký metr tam a zpět a zkoušel nabírat hnůj, to mu moc nešlo. Během první schůzky žalobce se strojem před halou nejezdil, až v silážní jámě při druhé schůzce. Svědek se strojem nezkoušel popojíždět při žádné schůzce. Při zkoušení v silážní jámě byl cca 15 metrů daleko, takže přesně neví, ale viděl, že žalobce hnůj nabral, zvedl do výšky a tím to skončilo, poté vystoupil, dolů to dával už žalovaný, komentoval, že se s tím žalobce ještě musí naučit zacházet.

84. Svědek [jméno FO] vypověděl, že konaly se dvě až tři schůzky před prodejem stroje, on vždy otevřel bránu a pohyboval se v areálu. Myslí, že tehdy přijeli celá rodina, zejména při první schůzce pak žalobce a jeho syn měli stroj před halou, prohlídka trvala cca hodinu, kdy se pohybovali kolem stroje, nabíjeli, potom se projížděli před halou, on byl v té době v otevřené hale. Myslí, že se konala ještě druhá schůzka, kdy si něco fotili, ale to si není jistý. Je možné, že druhá schůzka byla s předvedením v silážní jámě, šlo o to zkusit stroj v zátěži, i tam byl žalobce se synem a zkoušeli se strojem nakládat hnůj. Neví o tom, že by se řešily nějaké vady stroje. Během první schůzky nahoru do kabiny vozu vylezli žalobce se synem, byl tam ještě jeden muž, se strojem jezdil žalobce, svědek se na to díval ze vzdálenosti cca 20 metrů z vnitřku haly, dělal si i svoji práci a u toho pozoroval zkoušení stroje. Má kolem haly panelovou cestu a je tam plac 50 x 100 metrů, tak na tom place jezdili a taky slyšel jízdu po panelové cestě za rohem, což neví bezpečně, kdo v té době se strojem jel, ale určitě jeli i za roh z jedné strany haly. Potom myslí se konala druhá schůzka, kde si stroj víc fotili, jen si není jistý, jestli to byla zvláštní schůzka nebo jestli se to stalo až při schůzce se silážní jámou. Fotil žalobce na mobil a určitě pořizoval víc fotek včetně detailu na štítky, že si to bude ověřovat. U schůzky se silážní jámou do té jámy se strojem vjel žalovaný, tam si řízení předali, svědek byl cca 30 metrů daleko a pozoroval oknem z haly, slova neslyšel, ale viděl, že žalobce zvedá hnůj. V kabině byli žalobce a žalovaný, další osoby stály opodál. Není si tím úplně jist, ale skoro jist, že při cestě ze silážní jámy zpátky do haly řídil žalobce a žalovaný stál na schodkách.

85. Svědkyně [jméno FO] na žádné ze schůzek nebyla.

86. Svědek [jméno FO] byl přítomen jedné prohlídce předmětného stroje, byli jsme tam možná hodinu. Stroj žalovaný vyvezl z haly, předváděl ho, pojížděl dopředu a dozadu, pohyboval s ramenem a s lžící, poté se vystřídali, za volant sedl zde přítomný žalobce, žalovaný ho instruoval, žalobce také se strojem pojížděl, zvedal rameno a pohyboval lžicí, poté vystoupili, žalobce si ještě bagr fotil, poté ho žalovaný zavezl zpět do haly a tím prohlídka skončila. Bylo to tam vybetonované nebo betonovými panely vyskládané prostranství cca 15 x 15 metrů, se strojem se jezdilo po tomto prostranství, případně i za něj. Do silážní jámy se strojem nevjížděli, prohlídce kromě pana žalobce byl přítomen ještě mladý pán. Žádné další prohlídky či schůzky jsem se neúčastnil.

87. Pokud se týká rozporů mezi svědeckými výpověďmi, pak tyto soud hodnotí tak, že byly pouze nepodstatné, nemohly mít vliv na posouzení věci, pro něž bylo určující znalecké posouzení. Svědci vypovídali ve shodě, že u druhé schůzky se strojem žalovaný vjel do silážní jámy, kde řízení předal žalobci, ten zkoušel obsluhu svěrných čelistí, kterými zvedal hnůj. Rozpory mezi svědeckými výpověďmi se týkaly de facto výhradně první schůzky a otázky, zda již i u této schůzky řízení stroje zkoušel i žalobce, jak vypověděl svědek [jméno FO], svědek [jméno FO], anebo zda během první schůzky kolový nakladač řídil pouze žalovaný, jak vypovídal svědek [jméno FO]. Dílčí rozpory se týkaly rozsahu projížďky během první schůzky, lišily se v rozdílu řádově desítek metrů vzdálenosti, před halou, popř. po straně haly, na které bylo se strojem pojížděno.

88. Pakliže žalovaný namítal rozpory ve svědeckých výpovědích nad rámec právě uvedeného (vyjádření čl. 138), tyto se dále týkaly otázek jiných, které nebyly pro posouzení věci rozhodné, konkrétně výplaty prostředků, která však byla mezi stranami nesporná, zpracování znaleckého posudku, přičemž však konkrétní časový harmonogram zpracování znaleckého posudku není pro posouzení určující, určující jsou závěry znalce, jak podrobně traktováno.

89. Soud dílčí rozpory ve svědeckých výpovědích při hodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti hodnotil tak, že tyto nemohou ničeho změnit na posouzení věci, pro něž byly určující výsledky odborného znaleckého zkoumání.

90. Znaleckým zkoumáním, které bylo v písemné podobě provedeno k důkazu a k němuž byl znalec podrobně a obsáhle slyšen u jednání, byly zjištěny vady, které jsou zcela zásadního charakteru, znalec konstatoval, že stroj je nepřípustný k provozu na silnici. Především se jedná o výměnu náprav, posunutí zadní nápravy o 20 cm, tím pádem doraz zadní nápravy nesedí. Byl vyříznutý rám a zalomené šrouby, zcela zásadní je otočení tři ze čtyř disků, u otočených disků chybí ventilek. K otočení disků zjevně došlo proto, že nápravy byly užší, tím pádem disky dřely o rám a musely být otočeny. Chybí zajišťovací šroub, nebyly zapojeny příslušné hadice a visely jenom tak. Vyřezávání rámu je nepřípustné.

91. Znalec dále konstatoval, že upevnění převodovky bylo vadné, dále nešel zařadit druhý stupeň, držák převodovky není originální díl, zřejmě nepasoval, byl zpracován z plotny železa. Po výměně byly určitě namontovány starší nápravy, nikoli nové. Zásahy byly použitím neoriginálních dílů, kdy stroj takto nelze používat. To může mít i fatální následky, kdy to, že nepasují dorazy může vést i k převrácení nakladače, protože když stroj vjede do hluboké díry, tak se nezarazí na dorazu, ale kolo se propadne dál. Obrácené disky nemají potřebnou pevnost a také se málo otáčí co do poloměru otáčení stroje. Znalec vůbec neví, proč někdo přistoupil k výměně náprav, co k tomu toho majitele vedlo, to nelze zjistit, jen čistě hypoteticky k tomu mohlo třeba vést to, že stroj byl z dovozu, poškozený nebo havarovaný.

92. Nefunkčnost druhého stupně řazení byla znalcem zjištěna tak, že pokud by po zmačknutí knoflíku k zařazení došlo, stroj by se rozjel. První rychlostní stupeň byl takto vyzkoušen a stroj se rozjel. Držák převodovky je neoriginální. Zalomený šroub vede k omezení blokace brzd, tím ale není řečeno, že brzdy nefungují vůbec. Výložník, to znamená, že je vada hydrauliky předních ramen, tyto nedrží ve výšce, ale klesají. Opotřebení pláště, poškození se jednán jak o hydrauliku, tak o elektriku.

93. Znalec byl rovněž slyšen k tomu, i tato součást dokazování byla z pohledu soudu zásadní, kdy jednak shodným tvrzením stran bylo prokázáno, že žalobce neužíval stroj pro výkon povolání, byl ryzím amatérem v této oblasti a stroj zakupoval pro volnočasové nakládání. K tomu znalecky bylo dále prokázáno, že ze zjištěných závad drtivou většinu laik nemůže odhalit, už proto, že je nutná odborná prohlídka zespodu stroje, laik snad může rozpoznat ty otočené disky z toho, že chybí ventilek. Nebylo možno ověřit původ stroje ani způsob provedení úprav, rovněž údaj v kabině o 177 motohodinách je zjevně příliš nízký, aniž by bylo možno konstatovat, z jakého důvodu. Co se týká běžné praxe, pak je zcela obvyklé, že podobné stroje se kupují bez předchozích odborných prohlídek a teprve se řeší, když nastane problém. Ze svého odborného okolí může znalec potvrdit, že jen ojediněle se děje odborné technické posouzení dopředu, vůbec se nestává, že by byl přizván k prohlídkám před prodejem stroje.

94. Pakliže žalovaný uplatnil námitky proti odbornému vyjádření znalce (vyjádření čl. 138), tyto se soud neshledal důvodnými, když tyto se týkaly odborné způsobilosti znalce, kterou soud shledal, ostatně žalovaný ani nenavrhoval doplnění znaleckého posudku či znalecký posudek revizní, dále procesu zpracování znaleckého posudku, který je však nerozhodný, nýbrž určující jsou závěry znalecké, k nimž bylo dospěno zákonem předvídaným znaleckým postupem zkoumání. Z téhož důvodu soud neshledal relevantními ani námitky žalovaného směřující do konkrétních citací znaleckých závěrů, kdy např. zpochybňoval konkrétní formulace či povahu vad, jak znalcem zkonstatovány. Tyto dílčí námitky soud shledal irelevantními, neboť nemohly zpochybnit celkové výsledky znaleckého zkoumání, jak soudem aprobovány a zhodnoceny i v kontextu dalšího provedeného dokazování.

95. Pokud žalovaný v průběhu řízení zpochybňoval konkrétní slovní formulace, brojil proti dílčím nuancím a na některých místech slovo od slova zpochybňoval vyjádření svědků či znalce, pak toto nemohlo mít vliv na nosné závěry dokazování, z těchto vyplývající.

96. Bylo tak dle soudu jednoznačně prokázáno, že žalobce byl laikem a vzhledem k povaze vad neměl objektivně možnost zjistit vady stroje zásadního charakteru před jeho koupí. Následně tyto vady uplatnil v souladu se zákonem, a to bezodkladně po jejich zjištění.

97. K tomu soud pro úplnost dodává, že ke shora uvedeným závěrům přispěla i tvrzení stran u jednání, kdy přednesy žalobce soud hodnotil jako obsahově koherentní, logická a věrohodná, zatímco vyjádření žalovaného byla zčásti mezerovitá a nevěrohodná, s pochybnostmi o jejich úplnosti či dílčí účelovosti. To se týkalo zejména tvrzení ohledně úprav stroje, kdy žalovaný ke zjištěným vadám hovořil o úpravě stroje v blíže neuvedeném časovém rámci a osobou, kterou žalovaný žádným způsobem neidentifikoval, nespecifikoval ani náznakem, kdy, kdo, kde a jaké úpravy stroje na zakázku žalovaného prováděl poté, co žalovaný stroj zakoupil. Jeho tvrzení, že k úpravám mělo docházet před cca 10 lety, bylo navíc v rozporu s tvrzením svědka [jméno FO], který uváděl, že stroj byl zaparkován dlouhodobě v jeho areálu a příslušné úpravy žalovaný nechal provést před 4 či 5 roky, s poměrně brzkým návratem stroje po cca 6 týdnech.

98. Rovněž tvrzení stran ohledně kupní ceny byla na straně žalobce srozumitelná a koherentní, jak uvedeno v přednesu na čl. 75 verte, zatímco žalovaný v bezprostřední reakci, jak protokolována na čl. 76 verte, nebyl schopen srozumitelně vysvětlit svoji verzi skladby kupní ceny, kdy v konečném důsledku k opakovaným dotazům soudu uvedl, že ve zbytkové částce 4 000 Kč se mělo ze strany žalobce jednat o nespecifikovaný doplatek, kdy navíc součástí kupní ceny měla být úhrada opravy, ke které byly žalovaným uváděny okolnosti pouze dílčí, neúplné, navíc v rozporu s výpovědí svědka [jméno FO], jak uvedeno shora.

99. Vycházeje ze zjištěného skutkového stavu provedl soud posouzení věci po právní stránce, kdy soud dospěl k závěru, že byly jednoznačně prokázány důvody k odstoupení od smlouvy, spočívající v podstatném porušení kupní smlouvy z důvodu vad předmětu koupě podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, současně žalobce podle § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku odstoupil od smlouvy bezodkladně po zjištění vad, v návaznosti na následnou komunikaci mezi stranami, současně sdělil žalovanému, že v možností přicházejících pro něj v úvahu v důsledku zvolil odstoupení od smlouvy.

100. Soud vycházeje z důkazu odborným vyjádřením znalce, jeho slyšení, podrobnou fotodokumentací dospěl k jednoznačnému závěru, že v případě předmětného kolového nakladače se jednalo o vady způsobující podstatné porušení smlouvy, tj. podle § 2002 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku o takové porušení povinnosti žalovaného, o němž žalovaný již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Na těchto závěrech nemůže ničeho změnit ani příloha ke kupní smlouvě provedená k důkazu čl. 15, neboť tato neobsahuje vady, následně znalcem zjištěné, ale toliko upozornění na jeden z dílčích zásahů do stroje. Ani tento dokument nemůže zbavit žalovaného odpovědnosti za vady. Z pohledu posouzení odpovědnosti za vady byly irelevantní i výčty vad přímo v každé z kupních smluv, jak rukou dopsáno a prokázáno čl. 9 verte, čl. 10 verte, když se jednalo o jiné nedostatky než znalcem následně zjištěné vady.

101. Co do důvodů k odstoupení bylo pak nalézacímu soudu uloženo odvolacím soudem v bodě 8 odůvodnění zrušujícího usnesení čj. 15 Co 92/2024-188, aby se blíže zabýval naplněním zákonných podmínek pro odstoupení od smlouvy ve vztahu ke druhé z uzavřených kupních smluv, jejímž předmětem byly svěrné čelisti.

102. Soud dospěl k závěru, že důvody pro odstoupení se stejnou měrou vztahují jak na hlavní kupní smlouvu, týkající se samotného stroje – kolového nakladače John Deere 244 J, tak i na přidruženou, navazující kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo příslušenství kolového nakladače – přídavné zařízení svěrné čelisti.

103. V tomto ohledu se soud ztotožnil s argumentací žalobce, posledně uvedenou u jednání po zrušení prvotního rozsudku konaného dne 16. 1. 2025, jak protokolováno čl. 204v, totiž že přídavné zařízení bylo z jeho strany kupováno jako příslušenství hlavního stroje.

104. Podle § 510 odst. 1 občanského zákoníku příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.

105. Podle § 510 odst. 2 občanského zákoníku má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství.

106. Svěrné čelisti, zakoupené žalobcem společně s kolovým nakladačem je třeba považovat za vedlejší věc, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení – žalobce zakupoval svěrné čelisti za tím účelem, že tyto zůstanou namontovány na kolovém nakladači od žalovaného zakoupeném, a společně s tímto bagrem budou užívány, tak aby kolový nakladač mohl plnit své hospodářského určení, spočívající v práci se dřevem, za kterýmžto účelem byl žalobcem zakupován. I pokud lze svěrné čelisti přechodně odloučit – z bagru odmontovat, jen proto je dle soudu nelze právně definovat jinak než jako příslušenství kolového nakladače, samostatně nemající pro žalobce žádnou ekonomickou hodnotu.

107. Právní jednání a práva i povinnosti týkající se kolového nakladače jako věci hlavní věci týkají se i svěrných čelistí coby jeho příslušenství, a jsou-li naplněny zákonné podmínky pro odstoupení od bagru coby věci hlavní, jsou dle soudu naplněny též ve vztahu ke svěrným čelistem, které jsou příslušenstvím kolového nakladače, jsou s ním užívány, jiného smysluplného využití pro žalobce coby kupujícího nemají, samostatně jsou pro žalobce věcí bezúčelnou, nepotřebnou. Pakliže jsou prokázány důvody pro odstoupení od koupě kolového nakladače – bagru, je třeba tyto vztáhnout též na odstoupení od koupě svěrných čelistí, i pokud nebyly zvlášť prokazovány vady těchto čelistí, jež by i samostatně opravňovaly k odstoupení pouze od navazující kupní smlouvy na toto příslušenství.

108. Obě kupní smlouvy byly dle soudu uzavírány jako jeden celek. K tomuto závěru přispívá, že obě kupní smlouvy byly graficky totožného provedení, obě byly uzavírány téhož dne 19. 3. 2022, v přídavné kupní smlouvě na čl. 10 spisu nebyla vyplněna osoba kupujícího, se zjevným odkazem na vymezení smluvních stran v hlavní smlouvě čl. 9, v přidružené kupní smlouvě čl. 10 byly svěrné čelisti výslovně označeny jako přídavné zařízení, tedy dle soudu se nejedná o dvě samostatné koupě, nýbrž o koupi jedinou, byť formálně ošetřenou dvěma kupními smlouvami, kdy předmětem jedné smlouvy byl kolový nakladač a předmětem druhé smlouvy příslušenství – přídavné zařízení svěrné čelisti.

109. Výrokem I. proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci nárokovanou částku, žalobci dále podle § 1970 občanského zákoníku přísluší nárok na úrok z prodlení ve výši dané § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty podle výzvy žalobce, která byla dána do 15. 6. 2022 v rámci odstoupení od smlouvy ze dne 1. 6. 2022, jak založeno na čl. 13.

110. Výrokem II. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

111. Žalobce byl v řízení před soudem I. stupně plně úspěšný, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva. Naopak v řízení před odvolacím byl plně úspěšný žalovaný, má tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř., za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu odvolacího řízení, které účelně vynaložil. Z důvodu procesní ekonomie, kdy bylo zjevné, že náklady řízení žalobce před nalézacím soudem jednak prvotním, jednak následným po zrušení prvního rozsudku nalézacího soudu, podstatně převyšují náklady žalovaného před odvolacím soudem, bylo proto o nákladech jako celku rozhodnuto výrokem jediným, kdy nárok žalobcův byl ponížen o nárok žalovaného, žalobci byla přiznána částka tímto odečtem získaná.

112. Náhrada nákladů řízení sestává ve vztahu k prvotnímu řízení před nalézacím soudem z náhrady soudního poplatku uhrazeného ve výši 16 200 Kč, dále nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 11 úkonů právní služby, kterými jsou příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, replika k vyjádření žalovaného na čl. 100, účast u jednání ve dnech 5. 10. 2023, 16. 11. 2023, 9. 1. 2024, každé z nich představující 2 úkony, neboť přesahovalo dvě hodiny, dále dne 16. 1. 2024, po 9620 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tedy celkem 109 120 Kč.

113. Dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 16x započatá půlhodina za 4x cestu k soudu a zpět, celkem 16x 100 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2023, dále vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2024, za 440 km cesty ze sídla advokáta ve [adresa] k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 5,1 litrů nafty motorové na 100 km, tedy celkem 220 x 5,20 Kč + 220 x 5,60 Kč, dále 2,2 x 5,1 x 34,40 Kč + 2,2 x 5,1 x 38,70 Kč, tedy náleží 1 600 Kč + 1 144 Kč + 1 232 Kč + 386 Kč + 424 Kč = 4 786 Kč, tj. celkem náleží 113 906 Kč, s navýšením o 21 % sazby DPH, neboť zástupce doložil, že je plátcem daně, po zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 daňového řádu náleží 137 827 Kč + 16 200 Kč = 154 027 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

114. Náhrada nákladů řízení sestává ve vztahu k řízení před nalézacím soudem po zrušení prvního rozsudku z nákladů právního zastoupení podle ustanovení § 7 bod 5 a podle § 11 odst. 1 písm. g), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby, kterými jsou účast u jednání ve dnech 16. 1. 2025, 25. 2. 2025, 6. 3. 2025, po 9 620 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží ke každému úkonu právní služby paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč, tedy celkem 30 210 Kč.

115. Dále náleží náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu 12x započatá půlhodina za 3x cestu k soudu a zpět, celkem 12x 150 Kč, dále cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb., za 330 km cesty ze sídla advokáta ve [adresa] k soudu a zpět, při spotřebě paliva dle předloženého velkého technického průkazu vozidla 5,4 litrů nafty motorové na 100 km, tedy celkem 330 x 5,80 Kč, dále 3,3 x 5,4 x 34,70 Kč, tedy náleží 1 914 Kč + 618,35 Kč = 2 532,35 Kč, tj. celkem náleží 32 742,35 Kč, s navýšením o 21 % sazby DPH, neboť zástupce doložil, že je plátcem daně, po zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 daňového řádu náleží 39 618,35 Kč + 154 027 Kč = 193 645,35 Kč.

116. Náhrada nákladů řízení odvolacího, o níž je rovněž třeba rozhodnout v novém rozsudku postupem podle § 224 odst. 3 o. s. ř., sestává z náhrady soudního poplatku ve výši 16 200 Kč, dále z částky 300 Kč z podaného odvolání podle § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy celkem 16 500 Kč, o které se ponižuje nárok žalobcův.

117. Celkem tak náleží 177 145,35 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

118. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce 60 dnů od právní moci rozsudku, když soud shledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalovanému ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení, tak aby měl žalovaný reálně možnost dluh včas uhradit.

Poučení