44 A 18/2024– 33

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: L. S. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2024, č. j. 009324/2024/KUSK, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla, neboť nezajistil, aby při užití jím provozovaného vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. V žalobě podané podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) namítá, že se žalovaný nevypořádal s některými odvolacími námitkami. Soud však v tomto rozsudku vysvětluje, že odvolací rozhodnutí je plně přezkoumatelné, protože žalovaný na žalobcovy výhrady reagoval přinejmenším implicitně. Průběh správního řízení 2. Policie České republiky (dále jen „policie“) oznámila dne 17. 10. 2022 Městskému úřadu Černošice (dále jen „městský úřad“) podezření o spáchání přestupku neznámým pachatelem podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 217/2022 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť dne 28. 9. 2022 v 13:42 na dálnici D0 v úseku 1,650 – 0,495 km ve směru jízdy k dálnici D1 bylo automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy – silničním rychloměrem UnicamVELOCITY 4 zjištěno překročení nejvyšší povolené rychlosti 80 km/h vozidlem RZ: X (dále jen „vozidlo“) o 46 km/h (naměřená rychlost činila 130 km/h, po odečtení toleranční odchylky 126 km/h).

3. Žalobce městskému úřadu k výzvě podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu dne 13. 12. 2022 sdělil, že v rozhodné době vozidlo řídil V. T., trvalým pobytem X, Ukrajina.

4. Na žalobcem uvedenou adresu městský úřad zaslal dne 16. 12. 2022 výzvu k podání vysvětlení. Zásilka se však městskému úřadu vrátila dne 28. 2. 2023 zpět s důvodem jejího nedodání „Non réclamé“ (nevyžádáno). Městský úřad proto usnesením ze dne 11. 5. 2023 odložil věc přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu.

5. Téhož dne uznal městský úřad příkazem žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť nezajistil, aby při užití jím provozovaného vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, čímž porušil § 10 odst. 3 téhož zákona. Na základě podaného odporu byl ale příkaz zrušen.

6. Nicméně i následným rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023, č. j. MUCE 218436/2023 OP (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uznal městský úřad shodně jako v příkazu žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. V odůvodnění městský úřad uvedl, že se mu vrátila výzva k podání vysvětlení zaslaná označenému řidiči zpět, a proto zahájil řízení o přestupku s provozovatelem vozidla. Na základě listinných podkladů ve spise měl přestupek žalobce za dostatečně prokázaný.

7. V odvolacím řízení žalobce namítal, že totožnost řidiče byla zjištěna a nebyly tak splněny podmínky pro zahájení řízení s provozovatelem vozidla. Městský úřad označenému řidiči sice zaslal výzvu k podání vysvětlení, ale adresát nebyl vyrozuměn o uložení zásilky a nebyl poučen o právních následcích spojených s jejím doručováním. Zásilka proto nebyla doručována v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), což nemůže jít k tíži žalobce. Mj. dále namítal, že městský úřad neprokázal, kterému vozidlu byla změřena rychlost, protože na snímku z měření jsou 3 vozidla jedoucí ve stejném směru. Na vozidle žalobce se přitom nenachází záměrný kříž (ani zde není vyznačen radarový svazek).

8. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. K námitkám žalobce konstatoval, že městský úřad učinil podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a zaslal žalobcem označenému řidiče výzvu k podání vysvětlení. Ta ale byla vrácena městskému úřadu zpět s vyznačením důvodu „non réclamé“ a řidič vysvětlení nepodal. Žalovaný dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 5. 6. 2020, č. j. 4 As 450/2019–36 (dále jen „rozsudek č. j. 4 As 450/2019–36“), dle kterého stačí osobě žijící v zahraničí, která si nepřebírá zásilky, zpravidla zaslat jedinou výzvu. Námitku proto neměl za důvodnou. K dalšímu žalobcovu tvrzení, že nebylo prokázáno, jakému vozidlu byla rychlost naměřena, žalovaný odkázal na zřetelné fotografie ve správním spisu, na kterých je zaznamenáno žalobcovo vozidlo, jak vjíždí a vyjíždí z měřeného úseku. Je tedy zcela zřejmé, že rychlost byla změřena právě žalobcovu vozidlu. K absenci záměrného kříže žalovaný odkázal na rozsudky NSS ze dne 19. 1. 2024, č. j. 10 As 179/2022–27, a ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 107/2015–52. Obsah podání účastníků 9. V žalobě žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s jeho námitkou o absenci vyrozumění označeného řidiče o uložení zásilky a jejím nedoručení v souladu se správním řádem. Argumentace žalovaného a jím citovaná judikatura se s odvolacími důvody míjí. Žalobce nepožadoval, aby adresátu v zahraničí, který poštu nepřebírá, byla výzva k podání vysvětlení zaslána vícekrát. Žalovaný pak nevypořádal ani druhou odvolací námitku. Sice uvedl, že na závadu není absence záměrného kříže na snímcích z měření, ale již nevysvětlil, proč to nevadí. Z jím odkazovaných rozsudků nic necituje a není zřejmé, na co konkrétně se v nich odvolává. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, a proto jej žalobce navrhuje zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

10. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. K prvnímu žalobnímu bodu uvádí, že v případě doručování na území jiných států neplatí ustanovení správního řádu o doručování do vlastních rukou, uložení a fikci doručení, jelikož tamní provozovatelé poštovních služeb neposkytují služby, které jsou podmínkou uplatnění fikce doručení. Skutečnost, že zásilka nebyla opatřena poučením o právních důsledcích, které nastanou v případě nevyzvednutí písemnosti podle správního řádu, nemá za následek zkrácení práv žalobce. V důsledku absence poučení jen nemůže nastat fikce náhradního doručení.

11. Druhá žalobní námitka je dle žalovaného částečně důvodná, neboť aplikoval nevhodnou judikaturu. Tato vada nicméně nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný nejprve popisuje princip fungování měřiče rychlosti UnicamVELOCITY4. Výsledkem měření jsou 2 fotografie zachycující vozidlo při vjezdu a výjezdu z měřeného úseku a obsahující údaje z měření (GPS souřadnice, délku úseku, změřenou rychlost apod.). Podle Certifikátu o schválení typu měřidla ze dne 5. 10. 2015, č. 0111–CS–C026–15, nemusí být na fotografickém výstupu záměrný kříž nebo radarový svazek. K měření rychlosti dochází na základě výpočtu průměrné rychlosti v měřeném úseku, nikoli laserovým zaměřením. Žalovaný tak v napadeném rozhodnutí správně nepovažoval absenci záměrného kříže za podstatnou, byť k tomu užil odkaz na nesprávnou judikaturu. Toto dílčí pochybení není způsobilé založit nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný se námitkou zabýval, nepovažoval ji za důvodnou a rovněž stručně vysvětlil, jakými úvahami se řídil. Vzhledem k ustálené judikatuře nelze shledaný nedostatek považovat za natolik zásadní vadu, která by vedla ke zrušení napadeného rozhodnutí.

12. V replice žalobce argumentuje, že žalovaný pojal vyjádření k žalobě jako mimořádný opravný prostředek sloužící k opravě napadeného rozhodnutí, ačkoli postup podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu nevyužil. Přitom sám označuje své rozhodnutí za vadné. Žalovaný pomíjí, že role soudu není nalézací, nýbrž přezkumná. Soudní řízení není pokračováním správního řízení. Argumenty uvedené ve vyjádření k žalobě nemohou dodatečně zhojit nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Hodnotí–li žalovaný způsob a funkci měřicího zařízení UnicamVELOCITY4, není zřejmé, z jakého pramene vychází, neboť návod k obsluze tohoto rychloměru není součástí správního spisu. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 13. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlížet z úřední povinnosti, soud neshledal.

14. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení ústního jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s takovým postupem souhlasil žalobce výslovně a žalovaný implicitně.

15. Dokazování soud neprováděl, neboť si vystačil s obsahem správního spisu, z něhož vychází (rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Posouzení věci soudem 16. Žalobce v žalobě namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť se žalovaný neměl vypořádat s odvolacími námitkami.

17. Z judikatury NSS vyplývá, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. „jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno“ (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–74, č. 1566/2008 Sb. NSS).

18. Nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů se tak rozumí zejména opomenutí skutečnosti významné pro posouzení věci či nevypořádání nosné odvolací námitky. To však neznamená, že by odvolací správní orgán byl povinen ke každé námitce podrobně odůvodnit své stanovisko a vypořádat každý dílčí argument účastníka řízení. Postačí, pokud odvolací správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy alespoň implicitně vypořádá (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014–78).

19. Soud konstatuje, že napadené rozhodnutí těmto požadavkům dostálo.

20. Dle prvního žalobního bodu žalovaný ignoroval námitku, dle které nebyl řidič vozidla v rozporu se správním řádem vyrozuměn o uložení zásilky. Je pravdou, že žalovaný se výslovně k této výtce nevyjádřil. To ale neznamená, že by tuto dílčí námitku nevypořádal implicitně. V doplněném odvolání totiž žalobce předně namítal, že městský úřad zjistil totožnost řidiče, pročež nemělo být vedeno řízení s ním jako s provozovatelem vozidla. Následně tuto „hlavní“ námitku podpořil tvrzením, že označenému řidiči nebylo doručováno v souladu se správním řádem. Jinými slovy tedy městskému úřadu vyčítal, že neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, jak požaduje § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu.

21. S podstatou této námitky se ale žalovaný řádně vypořádal v posledním odstavci na straně 4 napadeného rozhodnutí. Konstatoval, že městský úřad označenému řidiči na žalobcem uvedenou adresu na Ukrajině zaslal výzvu k podání vysvětlení. Ta byla poštou na Ukrajině doručována, avšak dne 28. 2. 2023 byla městskému úřadu zaslána zpět s vyznačením důvodu „non réclamé“ (nevyžádáno). Označený řidič žádné vysvětlení nepodal. Tomuto postupu neměl žalovaný co vytknout, neboť byl plně v souladu s rozsudkem NSS č. j. 4 As 450/2019–36. Žalovaný přitom ocitoval jeho právní větu: „Jestliže provozovatel vozidla v reakci na výzvu dle § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, označí jako řidiče osobu žijící v zahraničí, která nepřebírá zásilky zasílané správním orgánem, postačí zpravidla jako nezbytný krok ke zjištění pachatele přestupku (§ 125f odst. 5 téhož zákona) zaslat této osobě jedinou výzvu.“ 22. Žalovaný tak podstatu námitky vypořádal s odkazem na judikaturu NSS. Dovodil, že městský úřad učinil vše, co po něm bylo možné spravedlivě požadovat, neboť správní spis podporuje závěry o pokusu kontaktovat žalobcem označeného řidiče žijícího v zahraničí zasláním jedné výzvy. Na č. l. 11 správního spisu městského úřadu je připnuta doručovaná obálka, na níž je nálepka CN 15 s vyznačením důvodu, pro který nebylo možné zásilku dodat, konkrétně (jak již opakovaně uvedeno shora) „non réclamé“. K tomuto důvodu nedodání se přitom vyjádřil i NSS v žalovaným citovaném rozsudku č. j. 4 As 450/2019–36, v bodě 19: „V této souvislosti stěžovatelka poukazuje na to, že zásilka obsahující výzvu k podání vysvětlení se z Rumunska vrátila jako nevyžádaná (non réclamé). Z toho dovozuje, že adresátka zásilku odmítla převzít, a nastala tak fikce jejího doručení. Označení non réclamé (v češtině „nevyžádáno/nevyzvednuto“) na vrácené zásilce však neznamená, že adresát aktivně odmítl zásilku převzít. Znamená pouze to, že adresát nebyl zastižen při pokusu o doručení a zásilku si následně nepřišel vyzvednout na místo, kde byla uložena.“ (zvýraznění doplnil zdejší soud).

23. Obdobná situace nastala i v nyní projednávaném případě. Z nálepky CN 15 s označením „non réclamé“, které vysvětluje důvod nedodání, lze proto dovodit, že žalobcem označený adresát zásilky nebyl při pokusu o doručení zastižen a zásilku si poté ani nepřišel vyzvednout na místo, kde byla uložena. Uvedený rozsudek proto dává odpověď na žalobcovu odvolací námitku ohledně toho, že adresát nebyl poučen o tom, zda si může zásilku vyzvednout. Tato skutečnost totiž vyplývá již z nálepky CN 15 přítomné na příslušné obálce s vyznačením důvodu nedodání zásilky. Jelikož žalovaný důvodem nepřevzetí zásilky argumentoval a současně odkázal na rozsudek č. j. 4 As 450/2019–36, nelze jeho rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné. Důvody, proč uvedené námitce nevyhověl, jsou tedy z napadeného rozhodnutí seznatelné.

24. Nadto z bodu 23 rozsudku č. j. 4 As 450/2019–36 dále plyne, že „v případě, kdy tvrzený pachatel se nachází v zahraničí a je nekontaktní, nemá správní orgán téměř žádnou možnost, jak spolehlivě zjistit, že jde skutečně o pachatele přestupku. To sice neznamená, že k jeho usvědčení je nutné jeho doznání, avšak nedostupnost označené osoby žijící v cizině výrazným způsobem ztěžuje možnost obstarávání přesvědčivých důkazů. Pokud tedy z ostatních důkazů vina přesvědčivě nevyplývá a označená zahraniční osoba je nedostupná, není nutné trvat na tom, aby se ji správní orgán nadále snažil kontaktovat.“ Proto je možné za nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu považovat i zaslání jedné výzvy k podání vysvětlení žalobcem označenému pachateli přestupku na Ukrajinu.

25. Pro městský úřad tudíž byla podstatná skutečnost, že zásilku na adresu v zahraničí zaslal, že se mu vrátila zpět jako nedoručená a že žalobcem označený řidič vozidla na výzvu nijak nereagoval. Tím městský úřad plně dostál požadavkům judikatury na učinění nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku před tím, než zahájí řízení o přestupku s provozovatelem vozidla. Městský úřad disponuje značně omezenými možnostmi, které může při vyhledávání osob v cizině a případném následném správním řízení využít. To platí i při doručování výzvy k podání vysvětlení, které probíhá v režii zahraniční pošty. Žalovaný v tomto ohledu za rozhodující považoval vylepenou nálepku CN 15 s vyznačením důvodu nedodání zásilky. Tím ale přinejmenším implicitně reagoval na žalobcovu námitku o doručování zásilky v rozporu se správním řádem, protože právě od této nálepky s uvedeným důvodem nedodání zásilky dovozoval řádnost jejího doručování v souladu s rozsudkem č. j. 4 As 450/2019–36. Žalobce tyto závěry věcně nenapadá a soud nemůže žalobní argumentaci za žalobce domýšlet. Požadavkům na přezkoumatelnost ale napadené rozhodnutí dostálo.

26. Důvodná není ani druhá námitka stran nedostatečného odůvodnění toho, kterému vozidlu bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti naměřeno. Konkrétně neměl žalovaný uvést, proč nevadí, že na snímcích z měření není zobrazen záměrný kříž. Žalovaný ale dostatečně vysvětlil, proč pokládal snímky z měření za dostatečně průkazné.

27. Žalovaný totiž odkázal na snímky založené ve správním spisu na druhé straně listu č. 1C, na kterém je žalobcem provozované vozidlo zachycené, jak vjíždí do měřeného úseku, a na listu č. 2 dokládajícím výjezd tohoto vozidla z měřeného úseku. Obě fotografie nejsou rozostřené, naopak jsou zřetelné a je na nich čitelná registrační značka žalobcova vozidla. Na fotografii na listu č. 2 jsou pak uvedeny všechny údaje z měření, tj. zejména naměřená rychlost ve výši 130 km/h a nejvýše přípustná rychlost ve výši 80 km/h. Další fotografie jsou podle žalovaného pouze doplňující (tedy i fotografie na listu č. 3 správního spisu, na které jako jediné jsou z větší dálky zachycena 3 vozidla, aniž by na ní byly přítomny jakékoli údaje z měření).

28. K absenci záměrného kříže žalovaný odkázal na platný ověřovací list měřicího zařízení a na to, že na obou fotografiích se nachází jako jediný a hlavní objekt změřené vozidlo žalobce. Je proto zcela zřejmé, jakého objektu se rychloměrem změřená rychlost týká. Důvodnou pochybnost nevyvolává ani absence záměrného kříže, jak plyne z rozsudků NSS ze dne 19. 1. 2024, č. j. 10 As 179/2022–27, a ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 107/2015–52.

29. Není tedy pravdou, že by žalovaný nevysvětlil, proč nemá absenci záměrného kříže na snímcích z měření za klíčovou. Žalovaný vycházel z fotografií na č. l. 1C a 2 správního spisu městského úřadu, na kterých lze pozorovat pouze žalobcovo vozidlo s výstupy z provedeného měření. Jelikož se tedy na těchto fotografiích jiný vůz nenacházel, neměl žalovaný pochybnost o tom, že to bylo právě vozidlo žalobce, s nímž byla překročena nejvyšší povolená rychlost. Fotografii se 3 vozidly z větší dálky považoval jen za doplňkovou. V důsledku toho nebylo podle žalovaného nutné, aby byl na vozidle žalobce záměrný kříž. Z napadeného rozhodnutí proto vyplývá přezkoumatelná úvaha, se kterou mohl žalobce v žalobě polemizovat. To však nečiní, a proto soudu nepřísluší, aby správnost vypořádání této námitky dále přezkoumával. Napadené rozhodnutí však není nepřezkoumatelné.

30. Odkaz žalovaného na rozsudky NSS ze dne 19. 1. 2024, č. j. 10 As 179/2022–27, a ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 107/2015–52, je vzhledem k jeho vlastním argumentům již nadbytečný, resp. jejich aplikace na žalobcův případ není pro posouzení věci stěžejní. Z toho důvodu nemůže být vadou, pokud z nich žalovaný ničeho necitoval a ani nekonkretizoval jejich pasáže, které by měly být v této věci přiléhavé.

31. Jelikož soud vzhledem k žalobní námitce posuzoval jen to, zdali je napadené rozhodnutí přezkoumatelné, nebylo třeba, aby prováděl dokazování žalovaným navrženým certifikátem o schválení typu měřidla ze dne 5. 10. 2015. Věcně žalobce závěry žalovaného nezpochybňoval, a proto se soud způsobem fungování užitého měřicího přístroje nemusel zabývat. Proto nebyla rozhodná ani doplňující argumentace žalovaného obsažená ve vyjádření k žalobě. Žalobce má obecně pravdu v tom, že argumenty předestřené žalovaným až v řízení před soudem nemohou zhojit vadné odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí. V tomto případě ale napadené rozhodnutí obstojí samo o sobě, neboť žalovaný se s námitkami žalobce přezkoumatelně vypořádal. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 32. Vzhledem k tomu, že uplatněné žalobní body nejsou důvodné, soud zamítl žalobu jako nedůvodnou (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

Vymezení věci Průběh správního řízení Obsah podání účastníků Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu Posouzení věci soudem Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení