44 C 132/2020-49

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] o zaplacení 121.703 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 121.703 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 121.703 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 22.796,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 121.703 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že řidička vozidla [název], [registrační značka], [jméno] [příjmení] zastavila dne 28. 10. 2016 v k.ú. [územní celek] předním okrajem vozidla na krajnici protisměrného jízdního pruhu a zadním okrajem vozidla přesahovala do svého původního jízdního pruhu, čímž vytvořila překážku, která ohrožovala bezpečnost silničního provozu a došlo k nárazu protijedoucího motocyklu, který řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnec žalobkyně. Tento utrpěl rozsáhlá a vážná zranění. Žalobkyně uhradila v souvislosti s léčením poškozeného [jméno] [příjmení] poskytovatelům zdravotních služeb náhradu nákladů léčení v celkové výši 608.515 Kč. Vozidlo [název], [registrační značka], bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Zavinění řidičky [jméno] [příjmení] pak vyplývá z pravomocného rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 11. 2017, č.j. [číslo jednací]. Žalovaná uhradila na základě tohoto rozsudku žalobkyni částku 121.703 Kč (stanovená 80 % míra spoluzavinění poškozeného). Žalobkyně s tímto nesouhlasí a požaduje doplacení částky 121.703 Kč s tím, že akceptuje 60 % míru spoluzavinění poškozeného. Tyto náklady žalobkyně žádá uhradit na základě § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 17. 7. 2020 uvedla, že [jméno] [příjmení] byla odsouzena rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 11. 2017, č.j. [číslo jednací], za spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. K trestnímu řízení se formou adhezního řízení připojila se svými nároky žalobkyně, přičemž žalobkyni byla přiznána škoda ve výši 120.280 Kč a ve zbytku byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v [obec] rozhodnutím ze dne 13. 6. 2018, č.j. [číslo jednací] zamítl odvolání poškozeného [jméno] [příjmení], čímž potvrdil výrokovou část co do nároků na náhradu újmy způsobené poškozenému a žalobkyni. V adhezním řízení žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody 601.401 Kč, přičemž soud jí přiznal 120.280 Kč odpovídající 20 % míře spoluodpovědnosti [jméno] [příjmení] za vzniklou újmu. Žalobkyně následně uplatnila u žalované nárok ve výši 608.515 Kč a žalovaná vycházející z rozhodnutí trestního soudu plnila dne 16. 8. 2018 na nároku žalobkyně ve 20 % výši částku 121.703 Kč. Žalovaná poukázala na to, že míra odpovědnosti škůdce a poškozeného na dopravní nehodě, resp. jejích následcích, byla důkladně posuzována v průběhu trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] za současného zpracování několika znaleckých posudků. Žalovaná v tomto směru citovala konkrétní pasáže odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec], z nichž vyplývá, že motocykl v okamžiku střetu s osobním automobilem jel rychlostí 50 až 79 km/h, že poškozený [jméno] [příjmení] byl v době řízení motocyklu pod vlivem metamfetaminu a amfetaminu (0,242 mg metamfetaminu, 0,097 mg amfetaminu), a že [jméno] [příjmení] byl pro řízení motocyklu v době dopravní nehody shledán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, neboť řídil v době, kdy byl významně ovlivněn omamnou a psychotropní látkou, jejíž množství vylučovalo způsobilost řízení motocyklu. Žalovaná poukázala na to, že Okresní soud ve [obec] konstatoval, že [jméno] [příjmení] přispěla k nehodě, byť soud míru příčiny na její straně hodnotil poměrem 20 %, když vyšší negativní závažnost byla shledána u poškozeného [jméno] [příjmení] (míra odpovědnosti 80 %). Krajský soud v [obec] po odvolání podaném poškozeným [jméno] [příjmení] potvrdil prvostupňový rozsudek s odůvodněním, že dospívá ke stejnému závěru o spoluzavinění poškozeného. Žalobkyně v žalobě velmi strohým způsobem uvádí, že nesouhlasí s 80 % mírou odpovědnosti poškozeného a akceptuje míru 60 %, avšak nepředkládá na podporu své„ akceptace 60 %“ žádné důkazní prostředky, ničeho nenavrhuje, ba dokonce ani netvrdí nic, čím by měla být nižší míra spoluodpovědnosti poškozeného odůvodněna. Žalovaná plně důvěřuje rozsudku Okresního soudu ve [obec] a nemá důvod odchylovat se od míry spoluodpovědnosti stanovené orgány moci soudní. Navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Na jednání dne 12. 1. 2021 žalovaná dále poukázala na to, že rozhodnutím v trestním řízení vznikla překážka věci posouzené ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 578/2016. S ohledem na právní jistotu by měly totožně rozhodovat i soudy v civilním řízení s tím, že je sice možné, aby se odchýlily, ale pouze ve výjimečných případech a s náležitým odůvodněním. Z trestního rozsudku vyplynulo, že [jméno] [příjmení] se na nehodě podílela, nicméně s ohledem na zásadu gradace se nejednalo o to nejrelevantnější. Nejrelevantnější byla rychlost motocyklisty [jméno] [příjmení] a dále ta skutečnost, že byl pod vlivem psychotropních látek.

4. Žalobkyně na jednání dne 12. 1. 2021 v reakci uvedla, že odpovídající spoluzavinění paní [jméno] [příjmení] na nehodě je minimálně 40 %, a to z toho důvodu, že tato odbočovala a vytvořila překážku na pozemní komunikaci. Poškozený [jméno] [příjmení] měl snahu se překážce vyhnout. Kdyby překážka na pozemní komunikaci nebyla, k nehodě a ani ke zranění by nedošlo.

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 20. 11. 2017, č.j. [číslo jednací], byla [jméno] [příjmení] shledána vinnou tím, že dne 28. 10. 2016 kolem 18:35 hod. v obci [obec], okres [okres], na silnici II. třídy [číslo] v km 13,698, před domem [číslo] jako řidička vozidla [název], [registrační značka], majitele [jméno] [příjmení], [datum narození], jedoucího ve směru jízdy od [územní celek], zastavila předním okrajem vozidla na krajnici protisměrného jízdního pruhu, zadním okrajem vozidla přesahovala asi 60 cm do svého původního jízdního pruhu, čímž byla stočena vůči podélné ose vozovky, neboť chtěla umožnit nezletilému dítěti vystoupení z vozidla, čímž vytvořila s přihlédnutím k poloze vozidla a jeho osvětlení na vozovce překážku, která v důsledku nautického soumraku, kdy světelné podmínky se blíží noční tmě, ohrožovala bezpečnost a plynulost silničního provozu, v důsledku čehož též došlo k nárazu původně protijedoucího motocyklu do jejího vozidla, kdy motocykl značky [název] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] přijížděl od [územní celek], byl řízen [jméno] [příjmení], [datum narození], který utrpěl zranění, a to příčnou zlomeninu těla pažní kosti vpravo s posunem úlomků, zlomeniny žeber vpravo (čtvrtého až sedmého žebra v přední čáře podpažní), zhmoždění plic, více vpravo, krvácení do dutiny hrudní, četné trhliny jater, trhlinu sleziny, krvácení do břišní dutiny v celkovém množství [číslo] ml, oděrky obličeje, kdy zranění mělo na místě za následek selhávání životních funkcí, v průběhu léčení selhávání dýchání, kdy podstatné omezení v obvyklé činnosti přesáhlo dobu 6 týdnů, může trvat rok i více, v době jízdy mu bylo v krvi naměřeno 242 ng/ml metamfetaminu a 97 ng/ml amfetaminu, za což byl rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 23.06.2017 sp. zn. [spisová značka] uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odstavec 1 trestního zákoníku, tedy jinému z nedbalosti způsobila těžkou újmu na zdraví, čímž spáchala přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odstavec 1 trestního zákoníku, a byla odsouzena k peněžitému trestu ve výši 5.000 Kč. Dále bylo [jméno] [příjmení] uloženo nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 120.280 Kč a [jméno] [příjmení] škodu ve výši 3.800 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 70.032 Kč.

7. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] vyplývá, že soud mimo jiné vycházel ze znaleckého posudku z oboru doprava, odvětví doprava městská a silniční se specializací na technické posudky o příčinách silničních nehod [číslo] z výpovědi znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], a dále ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, a ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie.

8. V odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] bylo mimo jiné konstatováno, že„ poškozený [jméno] [příjmení] řídil motocykl v době, kdy byl významně ovlivněn omamnou a psychotropní látkou metamfetaminem, amfetaminem, jejíž množství vylučovalo způsobilost řízení motocyklu, za což byl též odsouzen ve věci Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka]. Poškozený byl neschopen bezpečně řídit motocykl. Metamfetamin má obecně vliv na řízení například v tom, že toto bývá chybné, způsobuje vybočování z jízdního pruhu, ze silnice, způsobuje vlnkovitou jízdu, riskantní chování i kolizi za velké rychlosti. Z pohledu trestněprávních předpisů i zákona číslo 361/2000 Sb. o silničním provozu neměl být poškozený [jméno] [příjmení] účastníkem silničního provozu a neměl v místě nehodového děje motocykl řídit. Pokud by takovouto povinnost respektoval, nebyl by účastníkem dopravní nehody a nebyla by způsobena závažná zranění s citelným následkem pro jeho další život. Pro posouzení projednávaného případu toto musel soud zdůraznit, neboť takovéto chování poškozeného významně přispělo ke vzniku nehodového děje. Z pohledu znaleckého posudku z oboru dopravy nebylo možno hodnotit způsob jízdy poškozeného před střetem, respektive nebylo možno vyvrátit hypotézu, že mohl například opožděně na překážku reagovat a tímto přispět k nehodě. V projednávaném případu oproti sobě stojí chování obžalované, která vytvořila krátkodobou překážku na vozovce, a obžalovaného, který motocykl řídil pod vlivem drog, které jeho způsobilost k bezpečnému řízení vylučovaly, čímž ohrožoval bezpečnost, zdraví i život svůj, ale i dalších účastníků silničního provozu. Lze však uzavřít, že nebýt jednání obžalované, ke střetu by nedošlo. Obžalovaná tedy přispěla k nehodě, byť soud míru příčiny na její straně hodnotí poměrem 20 %. Z pohledu míry závažnosti porušení povinností dle zákona číslo 361/2000 Sb. na straně obžalované a poškozeného byla vyšší negativní závažnost shledána u poškozeného. Tento tedy nehodový děj spoluzavinil.“ 9. Dále bylo v odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] konstatováno:„ k trestnímu řízení se připojila poškozená [žalobce] [anonymizováno] [země], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec], [obec a číslo], [PSČ] [obec], [příjmení] [osobní údaje žalobkyně], s nárokem na náhradu škody ve výši 601.401 Kč, kdy léčení poškozeného stále pokračuje. Výši požadované náhrady řádně doložila podrobným vyúčtováním zdravotní péče poskytnuté poškozenému [jméno] [příjmení]. Jak již bylo výše uvedeno, poškozený [jméno] [příjmení] nese velký díl spoluviny na vzniku dopravní nehody, a zejména co do rozsahu jejích následků, neboť prokazatelně řídil motocykl pod vlivem návykové látky, o čemž svědčí odsouzení ve věci Okresního soudu ve [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Soud tuto míru odpovědnost vyhodnotil 20% u obžalované proti 80% u poškozeného. Z toho důvodu bylo s přihlédnutím k § 55 odstavec 1 zákona číslo 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, § 2917 a zejména § 2918 občanského zákoníku přiznáno 120 280 Kč a ve zbytku byla zdravotní pojišťovna odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, případně před příslušnou pojišťovnou, která likviduje pojistnou událost.“ 10. Usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne 13. 6. 2018, č.j. [číslo jednací], bylo zamítnuto odvolání [jméno] [příjmení] proti rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] Krajský soud v [obec] konstatoval, že„ soud I. stupně ve věci provedl rozsáhlé dokazování a své závěry pečlivě zdůvodnil. Pokud dospívá vzhledem ke stavu poškozeného, který byl nezpůsobilý řídit motorové vozidlo, že zavinění obžalované činí 20 %, pak své závěry rovněž pečlivě a logicky zdůvodnil. Odvolací soud dospívá ke stejnému závěru o spoluzavinění poškozeného a adhezní výrok proto potvrdil.“ 11. Z fotografií obsažených v Detailu relace o dopravní nehodě (na č.l. 24 spisu) si soud učinil představu o místě dopravní nehody a o jejích následcích.

12. Z Vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 13. 4. 2017 a ze dne 2. 7. 2018 bylo zjištěno, že náklady na léčení [jméno] [příjmení] v souvislosti s dopravní nehodou činily celkem 608.514,02 Kč.

13. Výzvou ze dne 2. 8. 2018 žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě nákladů za léčení [jméno] [příjmení] ve výši 608.515 Kč. Přípisem ze dne 14. 8. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že se u předmětné dopravní nehody jednalo o spoluvinu a na základě rozsudku hradí 20 % požadované částky, tedy 121.703 Kč. Výzvou ze dne 6. 9. 2018 žalobkyně vyzvala žalovanou k doplacení dalších 20 %, tedy částky 121.703 Kč, s tím, že dle názoru žalobkyně se spoluzavinění poškozeného na jeho zranění podílelo v menší míře než 80 %.

14. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování znaleckým posudkem, který by posoudil míru spoluzavinění paní [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] na dopravní nehodě, soud pro nadbytečnost zamítl. Posoudit míru spoluzavinění poškozeného a škůdce na vzniklé škodě je úkolem soudu (jedná se o právní posouzení), a to na základě zjištěných skutkových okolností dopravní nehody. Nejedná se o odbornou otázku, kterou by měl posuzovat znalec.

15. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 48/1997 Sb.“), příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

16. Podle § 6 odst. 4 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

17. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

18. Podle § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

19. Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 361/2000 Sb.“) řidič smí zastavit a stát jen v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.

20. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

21. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1689/2017,„ rozhodnutím v trestním řízení je ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. pro následné občanskoprávní řízení závazně rozhodnuto, jaký skutek se stal, kdo jej spáchal, i to, jaká újma na zdraví byla tímto skutkem poškozenému způsobena, tedy i příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a újmou, spočívající v ublížení na zdraví. Ani otázku zavinění (tj. úmyslného či nedbalostního jednání) nelze v občanskoprávním řízení přezkoumávat. Jestliže však okolnosti případu nasvědčují, že na vzniku škody se kromě pachatele trestného činu podílela svým spoluzaviněním i další osoba ve smyslu § 441 obč. zák., vázanost trestním rozhodnutím se při zkoumání podmínek spoluodpovědnosti této osoby neuplatní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 25 Cdo 562/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 22/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010). Dovolatelům tak lze přisvědčit, že jestliže soud v trestním (adhezním) řízení uplatněný nárok na náhradu škody zcela nepřizná z jakéhokoliv důvodu (v daném případě s poukazem na spoluzavinění poškozeného) a se zbytkem nároku odkáže poškozeného (pozůstalé uplatňující nárok na odškodnění za usmrcení osoby blízké) na řízení ve věcech občanskoprávních, nejde v tomto rozsahu o věc pravomocně rozsouzenou a lze ji v občanskoprávním řízení znovu projednat, aniž by soud v občanskoprávním řízení byl vázán závěrem trestního soudu o spoluzavinění poškozeného.“ 22. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud na úvod konstatuje, že na základě výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1689/2017 není vázán závěrem trestního soudu o spoluzavinění poškozeného. Soud je nicméně vázán závěrem trestního soudu o tom, jaký skutek se stal, kdo jej spáchal, jaká újma na zdraví byla tímto skutkem způsobena, včetně příčinné souvislosti a zavinění pachatele trestného činu. Soud je tedy vázán zjištěnými skutkovými okolnostmi předmětné dopravní nehody, tak jak byly popsány ve výroku rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací] (viz odstavec 6 tohoto rozsudku). V rámci těchto zjištěných skutkových okolností dopravní nehody, jimiž je vázán, je soud oprávněn a povinen samostatně posoudit spoluzavinění poškozeného [jméno] [příjmení] na dopravní nehodě.

23. Soud posoudil spoluzavinění poškozeného [jméno] [příjmení] na dopravní nehodě a dospěl k závěru, že tento se na vzniku dopravní nehody podílel z větší části – z 80 %. [jméno] [příjmení] se pak na vzniku dopravní nehody podílela z 20 %. Je sice pravdou, že nebýt jednání [jméno] [příjmení], která zastavila vozidlo v protisměrném jízdním pruhu a vytvořila tak na vozovce překážku, k dopravní nehodě by nedošlo. Na druhou stranu však poškozený [jméno] [příjmení] řídil motocykl pod vlivem drog, které jeho způsobilost k bezpečnému řízení vylučovaly - v době jízdy mu bylo v krvi naměřeno 242 ng/ml metamfetaminu a 97 ng/ml amfetaminu, za což byl rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 23. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka], uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky (dle stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300 /2020, se přitom řidič nachází ve stavu vylučujícím způsobilost, pokud má v krvi nejméně 150 ng/ml metamfetaminu či 150 ng/ml amfetaminu). Poškozený [jméno] [příjmení] tedy pod takto silným vlivem drog vůbec neměl být účastníkem silničního provozu (vůbec neměl v místě nehody řídit motocykl). Pokud by tuto svou povinnost splnil, k dopravní nehodě by nedošlo. Nelze pak taktéž vyloučit, že pokud by [jméno] [příjmení] nebyl pod vlivem drog, mohl včas zareagovat na překážku na vozovce a vyhnout se jí, popř. včas zastavit (ostatně z odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [číslo jednací], konkrétně z výpovědi znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], v odstavci 3. plyne, že řidič motocyklu se snažil vyhnout automobilu vybočením vlevo). Na základě uvedeného soud uzavírá, že [jméno] [příjmení] svým jednáním ke vzniku dopravní nehody nepochybně přispěla, avšak soud hodnotí míru jejího přispění ke vzniku dopravní nehody pouze v poměru 20 %. Výrazně více ke vzniku dopravní nehody přispělo jednání poškozeného [jméno] [příjmení], který řídil motocykl pod silným vlivem drog. Poškozený [jméno] [příjmení] tedy nese velký díl spoluviny na vzniku dopravní nehody, a to v rozsahu 80 %.

24. Co se týče rychlosti jízdy motocyklu [jméno] [příjmení], na kterou poukazovala žalovaná, z odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. 17 T 96/2017-241, konkrétně z výpovědi znalce [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]., v odstavci 3. plyne, že motocykl jel v době střetu s automobilem rychlostí 50 až 79 km/h. Je tedy možné, že [jméno] [příjmení] jel rychlostí 50 km/h, což je povolená rychlost v obci (§ 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb.). Rychlost jízdy tedy nelze poškozenému [jméno] [příjmení] klást k tíži, neboť není vyloučeno, že [jméno] [příjmení] jel povolenou rychlostí v obci (50 km/h).

25. Vzhledem k výše uvedenému podílu spoluviny poškozeného [jméno] [příjmení] na vzniku dopravní nehody, má žalobkyně podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vůči žalované právo na náhradu 20 % nákladů vynaložených na zdravotní péči poskytnutou [jméno] [příjmení] v souvislosti s dopravní nehodou. Náklady na léčení [jméno] [příjmení] činily celkem 608.514,02 Kč, žalobkyně má právo na náhradu 20 % z této částky, tedy 121.702,80 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaná žalobkyni již částku 121.703 Kč uhradila. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 121.703 Kč s přísl., v plném rozsahu zamítl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Tyto jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 17. 7. 2020, účast na jednání dne 12. 1. 2021) po 5.980 Kč (tarifní hodnota 121.703 Kč), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21 % DPH z částky 18.840 Kč ve výši 3.956,40 Kč Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 22.796,40 Kč.