44 C 146/2020-129

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyň: ; a) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] ; b) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně a žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobkyně a žalované] proti žalovanému: ; Statutární město Brno, IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1.501.500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 750.750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750.750 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) částku 750.750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750.750 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně a) domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750.750 Kč za den 16. 4. 2020, zamítá.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně b) domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750.750 Kč za den 16. 4. 2020, zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 130.658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a).

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 150.213,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně b).

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2020 domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit každé ze žalobkyň částku 750.750 Kč s přísl. Žalobu odůvodnily tím, že žalobkyně smlouvou ze dne 31. 10. 2017 založili společnost bez právní subjektivity s názvem„ [anonymizována tři slova]“, a to za účelem předložení nabídky a provedení díla na veřejnou zakázku„ [anonymizována tři slova] na [anonymizováno] [ulice a číslo]“. Dne 12. 1. 2018 žalobkyně uzavřely s žalovaným smlouvu o dílo na uvedenou zakázku. Cena díla byla sjednána ve výši 44.340.174,84 Kč bez DPH a lhůta pro dokončení a předání díla byla sjednána v délce 230 dní od předání staveniště. K přejímce staveniště došlo dne 31. 1. 2018, tomu odpovídá termín pro dokončení a předání díla do 18. 9. 2018. V průběhu výstavby bylo nutné operativně řešit nezbytné změny předmětu plnění smlouvy. Na každou změnu žalobkyně zpracovaly změnový list, který byl předán žalovanému k odsouhlasení a teprve poté byl uzavřen dodatek ke smlouvě. Žalovaný však značnou část změnových listů odsouhlasoval s velkým prodlením. Dopisem ze dne 10. 9. 2018 se žalobkyně obrátily na žalovaného s žádostí o prodloužení doby plnění v rámci dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo. Proběhla osobní jednání, kdy na těchto žalovaný odmítl uzavřít dodatek [číslo] na posun termínu díla s tím, že uzavře dodatek na posun pro dílčí části díla (venkovní objekty), ale na vlastní stavbu školky nikoliv. Nicméně sdělil žalobkyním, že dílo převezme a nedokončené práce budou řešeny v režimu vad a nedodělků. To se také stalo a dne 19. 9. 2018 byl sepsán předávací protokol, jehož přílohou byly vady a nedodělky. Dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo byl podepsán dne 31. 10. 2018. V rámci dodatku [číslo] byla změněna lhůta plnění pro části díla [anonymizována dvě slova] [ulice] úpravy a [anonymizována dvě slova] Zpevněné plochy, a to do 30. 11. 2018. Žalobkyním se nelíbila právně nejistá situace, kdy byl sice sepsán předávací protokol včetně vad a nedodělků, avšak žalovaný vznášel nové požadavky a projednávaly se nové změnové listy. Proto se na žalovaného obrátily přípisem ze dne 1. 2. 2019. Žalovaný se k přípisu nevyjádřil a místo toho vyzval žalobkyně přípisem ze dne 21. 2. 2019 k úhradě smluvní pokuty ve výši 13.555.601,41 Kč za prodlení s dokončením stavby ve sjednané lhůtě, a to za dobu od 18. 9. 2018 do 15. 2. 2019 (tj. 150 kalendářních dní), a to s odkazem na čl. XIII. odst. 2 písm. c) uzavřené smlouvy o dílo. Žalobkyně se smluvní pokutou nesouhlasily a odmítly ji přípisem ze dne 6. 3. 2019. Žalovaný následně přípisem ze dne 26. 4. 2019 zaslal [právnická osoba] výzvu k plnění z Bankovní záruky za řádné dokončení č. [anonymizováno], kterou mu žalobkyně předali v souladu s čl. XIII. 6 a) smlouvy o dílo. Banka není oprávněna odmítnout výplatu bankovní záruky, i kdyby předem věděla, že beneficient (možná) nežádá o výplatu právem. Banka proto žalovanému dne 7. 5. 2019 požadovanou částku 1.500.000 Kč vyplatila. Banka následně v rámci regresu strhla každé ze žalobkyň z bankovního účtu částku 750.000 Kč a účtovala si poplatek za uplatnění bankovní garance ve výši 1.500 Kč, přičemž každé ze žalobkyň strhla na poplatku z bankovního účtu 750 Kč. Žalobkyně mají za to, že žalovaný nebyl oprávněn zaslat bance výzvu k plnění z bankovní záruky. Žalovaným účtovaná smluvní pokuta je neoprávněná z následujících důvodů. 1) Žalovaný nechtěl řešit změnu termínu plnění, přestože pro to byly relevantní důvody spočívající v množství změnových listů. 2) Žalovaný uplatnil smluvní pokutu s odkazem na čl. XIII. odst. 2 písm. c) smlouvy, což je smluvní pokuta za prodlení s dokončením stavby a jejím předáním objednateli ve sjednané lhůtě. Smlouva o dílo však v čl. III. odst. 1 neobsahuje žádnou lhůtu pro dokončení a předání stavby. Dodatkem č. 3 byly sjednány samostatné lhůty pro dokončení a předání dílčích částí díla, lhůta pro dokončení a předání celého díla však sjednána nebyla. Uplatnění smluvní pokuty sjednané pro předání celé stavby na dílčí část díla je extenzivním použitím tohoto institutu. 3) Žalovaný uplatnil smluvní pokutu za prodlení s dokončením stavby, avšak žádná lhůta pro dokončení a předání stavby sjednána nebyla. 4) Ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro jeho neurčitost. Z textu plyne, že se stanoví procentní sazbou (0,02 %) z ceny za zhotovení stavby bez DPH dle čl. V. odst.

3. Cena díla byla v průběhu výstavby měněna v závislosti na změny stavby. Jsou tak možné 3 různé způsoby stanovení základu pro výpočet smluvní pokuty: a) z ceny díla dle smlouvy bez dodatků, b) z ceny díla včetně dodatků, aktuální v době, kdy prodlení nastalo, c) z ceny díla včetně dodatků, aktuální v době uplatnění smluvní pokuty. Sám žalovaný si není jistý jaký způsob použít, když v přípise ze dne 21. 2. 2019 použil způsob výpočtu dle písm. c), avšak později uplatňoval způsob výpočtu dle písm. b). V souvislosti se smluvní pokutou požadovanou žalovaným se žalobkyně rovněž zabývala otázkou platnosti smlouvy o dílo a dospěla k závěru, že smlouva o dílo je absolutně neplatná. Dle čl. XVI. odst. 2 měl smlouvu podepsanou dne 12. 1. 2018 zaslat k uveřejnění v registru smluv žalovaný. Při zveřejňování smlouvy se však žalovaný dopustil dvou pochybení v důsledku nichž je smlouva absolutně neplatná. 1) Žalovaný při uveřejňování smlouvy nesprávně vyplnil metadata sloužící k identifikaci smluvních stran, kdy jako smluvní strana nebyla uvedena žalobkyně b). Vzhledem k tomuto pochybení se smlouva nepovažuje za uveřejněnou v registru smluv a dle § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. platí, že je smlouva zrušena od počátku. 2) Žalovaný při uveřejnění smlouvy neuveřejnil přílohu č. 1 Oceněný soupis prací (cenová nabídka podaná žalobkyněmi do zadávacího řízení). Toto pochybení žalovaný napravil až dne 29. 11. 2018. S ohledem na uvedené mají žalobkyně uplatnění smluvní pokuty za nedůvodné. Proto výzvou ze dne 1. 4. 2020 vyzvali žalovaného k úhradě neoprávněně čerpané částky ve výši 1.500.000 Kč do 14 dnů od doručení výzvy. Žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 2. 11. 2020 uvedl, že poskytl maximální možnou součinnost při schvalování všech změnových listů a následně uzavírání všech dodatků ke smlouvě o dílo (celkem jich bylo uzavřeno 8). Je třeba si uvědomit, že dílo bylo financováno z veřejných prostředků a proto byl žalovaný povinen veškeré změny díla řádně přezkoumat a schválit tak aby jednal v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nedostatek součinnosti naopak vykazovaly žalobkyně, a to např. u změnového listu č. 4, když nedodaly včas potřebné dokumenty. Důvodem zdržení odsouhlasení tohoto změnového listu tak byla výhradně nedostačující součinnost ze strany žalobkyň. Dalším příkladem nesoučinnost žalobkyň je uzavření dodatku č. 5, kdy tento byl [jméno] [územní celek] schválen dne 20. 3. 2019, avšak z důvodu nesoučinnosti žalobkyň uzavřen až dne 3. 7. 2019. Dalším příkladem nesoučinnosti žalobkyň byly změny barevného provedení venkovní fasády budovy. Žalovaný dále uvedl, že dne 18. 9. 2018 mělo být celé dílo dokončeno a předáno, nicméně se tak nestalo a žalobkyně se dostaly do prodlení. Žalovanému tak vznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. XIII. odst. 2 písm. c) smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je jednoznačné, určité a srozumitelné. Termín předání díla byl pro žalovaného důležitý pro to, že se jednalo o stavbu nové mateřské školky v souvislosti se začátkem nového školního roku. Smluvní pokuta vychází z ceny díla a je třeba vycházet vždy z aktuální výše ceny v okamžiku trvání prodlení (dodatky měly vliv na cenu díla a tedy i na výši smluvní pokuty). Dílo nebylo předáno dne 19. 9. 2018, ale až dne 19. 7. 2019, kdy byl sepsán předávací protokol. Na výše uvedené nemá vliv ani uzavření dodatku č. 3, kdy tímto došlo k posunutí termínu dokončení a předání u venkovních prací, avšak u stavby školky zůstala lhůta pro dokončení a předání stejná – do 18. 9. 2018. Již v rámci kontrolního dne 12. 6. 2018 žalovaný apeloval na včasné dokončení díla a upozorňoval žalobkyně, že budou uplatňovány nároky ze smlouvy. Taktéž na kontrolním dni dne 20. 11. 2018 žalovaný upozorňoval žalobkyně na to, že bude uplatňovat smluvní pokuty. Dne 21. 2. 2019 žalovaný uplatnil vůči žalobkyním smluvní pokutu ve výši 13.555.601,41 Kč, a to z důvodu prodlení s dokončením a předáním díla (které mělo být předáno do 18. 9. 2018). Dne 25. 4. 2019 pak žalovaný vyzval [právnická osoba] k plnění z bankovní záruky. O oprávněnosti uplatnění bankovní záruky tak není pochyb. K dokončení a předání díla nedošlo ani dne 21. 3. 2019, neboť nebyla dokončena fasáda. K předání díla došlo až dne 19. 7. 2019. Tvrzení žalobkyň, že v čl. III. odst. 1 smlouvy není sjednána lhůta pro dokončení a předání díla je nepravdivé. Tato lhůta je upravena v čl. III. odst. 1 písm. d) jako 230 dní od předání staveniště, tedy do 18. 9. 2018. K argumentaci ohledně uveřejnění smlouvy v registru smluv žalovaný uvedl, že úvodní ustanovení smlouvy obsahuje prohlášení žalobkyň, že smlouvu je oprávněn podepsat vedoucí společník společnosti, kterým je žalobkyně a). Metadata vložená do registru smluv tak reflektují tu skutečnost, že smlouvu podepisoval pouze žalovaný a žalobkyně a). Metadata tak byla řádně vyplněna a smlouva nemůže být podle zákona č. 340/2015 Sb. rušena. Mimo to by měl být analogicky aplikován § 588 občanského zákoníku a musela by být kromě jednání odporujícímu zákonu splněna i podmínka zjevného narušení veřejného pořádku. Žalovaný je přesvědčen o tom, že eventuální drobné administrativní pochybení zjevně nenarušuje veřejný pořádek a ani nejde o jednání proti smyslu zákona o registru smluv. Hlavní účel zákona o registru smluv byl i přes případné drobné nepřesnosti naplněn. Žalovaný dále poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 87/04, kde bylo uvedeno, že ustanovení o neplatnosti právních úkonů pro rozpor se zákonem je třeba vykládat restriktivně a nikoliv extenzivně. Žalovaný dále upozornil na to, že správné uveřejnění smlouvy v registru smluv nebylo povinností pouze žalovaného, ale rovněž žalobkyň. Platí přitom ustanovení § 579 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. K namítanému neuveřejnění přílohy č. 1 ke Smlouvě žalovaný uvedl, že tato příloha je výpočtem jednotkových cen a vztahuje se na ni tudíž výjimka z povinnosti uveřejnění dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně v replikách ze dne 11. 12. 2020 a 23. 12. 2020 zdůraznily, že dle čl. XVI. odst. 2 smlouvy o dílo měl povinnost zaslat smlouvu k uveřejnění v registru smluv žalovaný. Odkaz na § 579 odst. 1 občanského zákoníku je tudíž nepatřičný. Žalobkyně mají za to, že pochybení žalovaného při registraci smlouvy o dílo jsou zásadní. Identifikace smluvních stran tvoří esenciální součást minimálního rozsahu metadat a nelze ji směšovat s oprávněním jedné ze smluvních stran podepsat smlouvu. Co se týče uveřejnění přílohy č. 1, tato příloha není výpočtem jednotkových cen, ale tyto jednotkové ceny obsahuje. Výpočet jednotkových cen v této příloze uveden není.

4. V podání ze dne 22. 8. 2021 žalovaný na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. doplnil, že se dozvěděl o skutečnosti, že ke smlouvě o dílo nebyla v registru smluv uveřejněna příloha č. 1 v období mezi uzavřením smlouvy o dílo a uveřejněním dodatku č.

4. Z důvodu procesní opatrnosti pak byla příloha č. 1 žalovaným doplněna ke smlouvě o dílo spolu s dodatkem č. 4 ze dne 29. 11. 2018. Žalovaný chtěl uveřejněním přílohy pouze předejít případným sporům. Přesto však žalovaný trvá na tom, že příloha č. 1 představuje výjimku podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. Dne 12. 1. 2018 byla mezi žalobkyněmi a) a b) a žalovaným uzavřena Smlouva o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí na stavbu„ [anonymizována tři slova] [ulice a číslo]“. Za žalobkyně smlouvu uzavíral člen představenstva žalobkyně a), když dle záhlaví smlouvy jsou žalobkyně a) a b) za realizaci díla odpovědné společně a nerozdílně a na základě smlouvy o společnosti a plné moci v ní obsažené je oprávněn tuto smlouvu podepsat vedoucí společník společnosti s názvem„ [anonymizována tři slova]“, kterým je žalobkyně a). Dle čl. III.1. písm d) smlouvy„ lhůta pro dokončení díla a jeho předání a převzetí dle této smlouvy (mimo poskytnutí součinnosti dle čl. II.6 této smlouvy) se sjednává v délce 260 dní od předání Staveniště Zhotoviteli, které Zhotovitel v souladu se svou nabídkou v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku zkrátil o 30 dní, (dále také jen„ Finální lhůta“). Finální lhůtou je tedy lhůta 260 dní zkrácená o příslušný počet dní.“ Dle čl. V.3. smlouvy cena za zhotovení Stavby činí 44.330.174,84 Kč bez DPH. Dle čl. XIII.2. písm. c) smlouvy„ Objednatel je oprávněn na Zhotoviteli požadovat a Zhotovitel se zavazuje Objednateli zaplatit tyto smluvní pokuty: c) ve výši 0,2 % z ceny za zhotovení Stavby bez DPH dle čl. V.3. této smlouvy za porušení závazku Zhotovitele s dokončením Stavby a jejím předání Objednateli ve sjednané lhůtě, a to za každý započatý den prodlení“. Dle čl. XIII.6. smlouvy„ K zajištění svého závazku řádného provedení a dokončení díla a Zařízení záležitosti ve sjednané lhůtě poskytl Zhotovitel Objednateli před uzavřením této smlouvy finanční záruku (dále jen„ bankovní záruka za řádné dokončení“), což smluvní strany stvrzují svými podpisy. a) Zhotovitel má sjednánu platnou Bankovní záruku za řádné dokončení s platností ode dne předcházejícího předání Staveniště po zbývající dobu provádění díla, poskytnutou bankou (dále jen„ banka“), ve smyslu ustanovení § 2029 a násl. Občanského zákoníku; Bankovní záruka v záruční listině obsahuje písemné prohlášení Banky, že tato uspokojí nároky Objednatele v rozsahu do částky 1 500 000 Kč (slovy: jeden milion pět set tisíc korun českých), pokud Zhotovitel dílo neprovádí řádně či nedokončí dílo dle této smlouvy ve sjednané lhůtě, řádně neprovede Zařízení záležitosti, a/nebo nevyklidí do 10 dnů po předání a převzetí díla Staveniště. Bankovní záruka za řádné dokončení pokryje finanční nároky Objednatele (zákonné či smluvní sankce, náhradu škody, aj.) vzniklé v důsledku neplnění stanovených povinností Zhotovitele. (…) c) Pokud Zhotovitel nesplní své závazky, které jsou Bankovní zárukou za řádné dokončení zajišťovány, Banka splní povinnost z Bankovní záruky za řádné dokončení na výzvu Objednatele vyplacením příslušné částky na bankovní účet Objednatele uvedený v úvodu této smlouvy.“ Dle čl. XVI.2. smlouvy„ Smlouva nabude platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem zveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Smluvní strany se dohodly, že tuto smlouvu zašle k uveřejnění v registru smluv statutární město Brno“ 7. V příloze č. 1 ke Smlouvě o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 je obsažen„ Oceněný soupis prací“ obsahující oceněný položkový soupis jednotlivých stavebních prací, dodávek a služeb týkajících se stavby [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo].

8. Z výpisu z registru smluv a metadat obsažených v registru smluv ke Smlouvě o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 (v přílohové obálce spisu) plyne, že v registru smluv (v metadatech) byly jako smluvní strany smlouvy uvedeny pouze žalobkyně a) a žalovaný (žalobkyně b) jako smluvní strana uvedena nebyla). Z výpisu z registru smluv a metadat dále plyne, že příloha č. 1 ke Smlouvě o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 (Oceněný soupis prací) byla v registru smluv zveřejněna až dne 29. 11. 2018 (příloha č. 1 je v registru smluv v rámci příloh smlouvy označena pod názvy [anonymizováno] soupis prací 1.pdf, ZZ_Sýpka soupis prací 2.pdf a ZZ_Sýpka soupis prací 3.pdf). Samotná Smlouva o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 (bez přílohy č. 1) přitom byla v registru smluv zveřejněna dne 18. 1. 2018.

9. Ke Smlouvě o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 bylo postupně uzavřeno 8 dodatků. Dodatkem č. 1 ze dne 15. 8. 2018 byla zvýšena cena za zhotovení Stavby na 44.802.723,62 Kč bez DPH. Dodatkem [číslo] ze dne 21. 9. 2018 byla zvýšena cena za zhotovení Stavby na 44.941.078,05 Kč bez DPH. Dodatkem [číslo] ze dne 31. 10. 2018 byl čl. III.1. písm d) smlouvy (týkající se lhůty k plnění) nahrazen novým zněním:„ III.1. d) lhůta pro dokončení díla a jeho předání a převzetí dle této smlouvy (mimo poskytnutí součinnosti dle čl. II.6 této smlouvy) se sjednává pro část Stavby [anonymizována dvě slova] [ulice] úpravy a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] plochy v délce 303 dní od předání staveniště Zhotoviteli (dále jen„ Finální lhůta – [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“) a pro zbylé části Stavby se lhůta pro dokončení díla a jeho předání a převzetí sjednává v délce 260 dní od předání Staveniště Zhotoviteli, kterou zhotovitel v souladu se svou nabídkou v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku zkrátil o 30 dní (dále jen„ Finální lhůta – ostatní SO“).“ Dodatkem [číslo] ze dne 29. 11. 2018 byla zvýšena cena za zhotovení Stavby na 45.185.338,04 Kč bez DPH. Dodatkem č. 5 ze dne 3. 7. 2019 byla zvýšena cena za zhotovení Stavby na 45.877.715,25 Kč bez DPH. Dodatkem č. 6 ze dne 3. 7. 2019 byl změněn čl. VII. smlouvy týkající se platebních podmínek. Dodatkem č. 7 ze dne 17. 7. 2019 byla snížena cena za zhotovení Stavby na 45.681.969,75 Kč bez DPH. Dodatkem č. 8 ze dne 30. 9. 2019 byla snížena cena za zhotovení Stavby na 45.526.950,21 Kč bez DPH.

10. Z výpisů z registru smluv a metadat obsažených v registru smluv k dodatkům č. 1 až 8 (v přílohové obálce spisu) plyne, že u dodatků č. 1 až 4 byly v registru smluv (v metadatech) jako smluvní strany uvedeny pouze žalobkyně a) a žalovaný (žalobkyně b) jako smluvní strana uvedena nebyla). U dodatků č. 5 až 8 pak byla jako smluvní strana uváděna i žalobkyně b).

11. Z doložené Smlouvy o společnosti ze dne 31. 10. 2017 plyne, že žalobkyně a) a b) založili společnost bez právní subjektivity s názvem„ [anonymizována tři slova]“ za účelem podání nabídky na veřejnou zakázku a v případě úspěchu provedení díla„ Novostavba mateřské školy [ulice a číslo]“. Vedoucím společníkem dle smlouvy je žalobkyně a) s tím, že tato je zmocněna žalobkyní b) k podpisu smlouvy o dílo se zadavatelem. Společníci se dle smlouvy podílejí na nákladech a výnosech ze společné činnosti a popřípadě na zisku či ztrátách v rozsahu 50 % žalobkyně a) a 50 % žalobkyně b).

12. V Bankovní záruce č. [anonymizováno] ze dne 9. 1. 2018 se [právnická osoba] zavázala, že žalovanému zaplatí částku až do výše 1.500.000 Kč na první písemnou závazně podepsanou žádost obsahující písemné prohlášení, že zhotovitel nesplnil povinnosti ze Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí na stavbu„ [anonymizována tři slova] [ulice a číslo]“. Platnost bankovní záruky byla opakovaně prodloužena až do 31. 5. 2019.

13. Přípisem ze dne 21. 2. 2019 žalovaný uplatnil u žalobkyně a) smluvní pokutu za porušení závazku zhotovitele s dokončením stavby a jejím předáním objednateli ve sjednané lhůtě dle čl. XIII.2. písm. c) smlouvy ve výši 0,2 % z ceny za zhotovení stavby bez DPH za období od 18. 9. 2018 do 15. 2. 2019 (150 kalendářních dnů) ve výši celkem 13.555.601,41 Kč Smluvní pokuta byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 21. 3. 2019.

14. Žalobkyně a) v přípise ze dne 6. 3. 2019 smluvní pokuta odmítla jako neoprávněnou.

15. Žádostí o plnění z bankovní záruky č. [anonymizováno] ze dne 26. 4. 2019 žalovaný požádal [právnická osoba] o plnění z bankovní záruky ve výši 1.500.000 Kč s tím, že žalobkyně porušily závazek dokončit a předat stavbu ve sjednané lhůtě a žalovanému tak vznikl nárok na smluvní pokutu v celkové výši 13.210.392,15 Kč. 16. [právnická osoba] plnila z bankovní záruky a poskytla žalovanému částku 1.500.000 Kč, přičemž tuto částku zaúčtovala k tíži bankovního účtu č. [bankovní účet] ke dni 7. 5. 2019 (přípisy [právnická osoba] žalobkyni a) a žalobkyni b) ze dne 7. 5. 2019, výpis z účtu ze dne 7. 5. 2019). [právnická osoba] dále strhla žalobkyni a) z bankovního účtu poplatek za uplatnění záruky ve výši 750 Kč a žalobkyni b) z bankovního účtu taktéž poplatek za uplatnění záruky ve výši 750 Kč (přípisy [právnická osoba] žalobkyni a) a žalobkyni b) ze dne 7. 5. 2019). Peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] dle Smlouvy o běžném účtu ze dne 3. 1. 2018 náleží z 50 % žalobkyni a) a z 50 % žalobkyni b). Z uplatněné bankovní záruky v celkové výši 1.500.000 Kč tedy 750.000 Kč připadá na žalobkyni a) a 750.000 Kč na žalobkyni b).

17. Výzvami ze dne 31. 3. 2020 a ze dne 1. 4. 2020 žalobkyně a) a b) vyzvaly žalovaného k vrácení částky neoprávněně čerpané z bankovní záruky ve výši 1.500.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], a dále k zaplacení částky 750 Kč na bankovní účet žalobkyně a) a částky 750 Kč na bankovní účet žalobkyně b), a to do 14 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly žalovanému doručeny do datové schránky dne 2. 4. 2020.

18. Z provedeného vyhledávání v registru smluv (v přílohové obálce spisu) plyne, že pokud v registru smluv provedeme vyhledávání dle IČO žalobkyně b) - [číslo] (jakožto IČO smluvní strany), Smlouva o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 nebude v registru smluv nalezena. Stejně tak pokud v registru smluv provedeme vyhledávání dle názvu žalobkyně b) [právnická osoba] (jakožto názvu smluvní strany) Smlouva o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 nebude v registru smluv taktéž nalezena.

19. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

20. Ke dvěma přípisům [právnická osoba] ze dne 2. 5. 2019 (na č.l. 119 a 121 spisu) soud nemohl přihlédnout, neboť tyto listiny byly žalobkyní b) označeny k důkazu až na jednání dne 4. 11. 2021, tedy po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř.

21. Navrhovaný důkaz svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení] (důkaz navrhován žalobkyněmi) soud pro nadbytečnost zamítl (viz protokol o jednání ze dne 29. 7. 2021, kde žalobkyně podrobně odůvodnily, jaká tvrzení hodlají touto svědeckou výpovědí prokazovat). Stejně tak soud pro nadbytečnost zamítl žalovaným navrhovaný důkaz dokumentací k pojistné události, při níž došlo k havárii vody spočívající v úniku páry dne 29. 11. 2018, kdy dle důkazního návrhu žalovaného si má soud tuto dokumentaci vyžádat od žalobkyň (viz důkazní návrh v podání žalovaného ze dne 22. 8. 2021). Soud uvedené navrhované důkazy považuje za nadbytečné, neboť již na základě provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový stav pro vydání rozhodnutí ve věci.

22. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění do 31. 10. 2019 (dále jen„ zákon o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

23. Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

24. Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.

25. Podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.

26. Podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.

27. Podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

28. Podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6, provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem.

29. Podle § 579 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

30. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

34. Dle komentáře k § 5 zákona o registru smluv od Petra Boudy a kol. (Bouda, P. a kol. Zákon o registru smluv. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 456 s . Dostupné z beck-online.)„ smysl povinného uveřejňování metadat dle § 5 odst. 5 RegSml je dvojí: zaprvé se tak zajišťuje, že alespoň základní informace o smlouvě budou uveřejněny vždy, bez ohledu na to, co bude či nebude znečitelněno v samotné smlouvě. Zadruhé uveřejnění metadat usnadňuje vyhledávání smluv v registru, a tedy zefektivňuje kontrolu veřejnosti, která tak může bez nutnosti nahlížet do obsahu jednotlivých smluv vyhledávat např. jen ty smlouvy, jejichž smluvní stranou je konkrétní právnická osoba.“ 35. „ Ustanovení § 5 odst. 5 RegSml vyžaduje k řádnému uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru nejen vytvoření jejího elektronického obrazu, ale též vyplnění tří, resp. čtyř metadat (srov. § 5 odst. 5 písm. c) RegSml), stanovených taxativním výčtem v § 5 odst. 5 RegSml, ve formuláři uveřejněném na Portálu veřejné správy, který je následně zasílán prostřednictvím datové schránky správci registru, tedy Ministerstvu vnitra. V případě, že jsou tato metadata vyplněna nesprávně, nastává právní fikce, podle níž se taková smlouva nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru. Správnému vyplnění metadat v § 5 odst. 5 RegSml je tedy třeba věnovat náležitou pozornost, tím spíše, že zákonodárce jejich vkládání do registru ani jejich obsah v samotném zákoně o registru smluv podrobně neupravil (Nedelka, Čížek 2015).“ (Bouda, P. a kol. Zákon o registru smluv. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 456 s . Dostupné z beck-online. Komentář k § 5.) 36. „ Uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru za dodržení všech zákonem stanovených podmínek je důležité proto, aby se smluvní strany vyhnuly právní fikci zakotvené v § 5 odst. 5 RegSml, podle které se smlouva považuje za neuveřejněnou ve dvou případech: buď nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 RegSml, nebo její metadata neobsahují některou z informací o smlouvě požadovaných § 5 odst. 5 písm. a) až d). Právní fikce v § 5 odst. 5 RegSml je uměle konstruovanou právní skutečností, která sice nemá oporu v objektivní realitě – neboť smlouva prostřednictvím registru uveřejněna skutečně byla – avšak zákon o registru smluv s ní spojuje stejné právní následky, jako kdyby smlouva nebyla uveřejněna vůbec (Hendrych a kol. 2009 heslo„ fikce“).“ (Bouda, P. a kol. Zákon o registru smluv. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 456 s . Dostupné z beck-online. Komentář k § 5.) 37. „ Ustanovení § 5 odst. 1 RegSml vyžaduje uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru vytvořením elektronického obrazu jejího textového obsahu. Tento elektronický obraz textového obsahu musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě jako celku, tedy jejímu úplnému znění včetně všech jejích součástí, např. obchodních podmínek, na které smlouva odkazuje, a příloh. Z tohoto požadavku na uveřejnění úplného elektronického obrazu textového obsahu zákon připouští zákon výjimky týkající se informací, které nelze poskytnout podle právních předpisů upravujících svobodný přístup k informacím podle § 3 odst. 1 RegSml, dále také těch částí smlouvy (obvykle příloh), které jsou výslovně vyloučeny z uveřejnění v registru podle § 3 odst. 2 písm. b) RegSml, a v případech aplikace výjimky v § 5 odst. 6 RegSml též informací o identitě smluvní strany a celkové ceně, resp. hodnotě předmětu plnění smlouvy. Pouze takové informace se v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy znečitelní podle § 5 odst. 8 RegSml, případně se v něm vůbec neuvedou (§ 3 odst. 2 písm. b) RegSml). (…) Z dosud uvedeného vyplývá, že pokud smluvní strana uveřejňující smlouvu prostřednictvím registru znečitelní v elektronickém obraze textového obsahu takové smlouvy další informace nad rámec zákonem přípustných výjimek, pak neuveřejňuje úplné znění elektronického obrazu smlouvy, a tudíž by měla nastat právní fikce neuveřejnění smlouvy v registru. Není podstatné, zda tak smluvní strana učinila v úmyslu zmařit veřejnou kontrolu obsahu takové smlouvy, nebo zda tak učinila omylem (např. proto, že nesprávně podřadila určité informace ve smlouvě pod některou ze zákonem stanovených výjimek).“ (Bouda, P. a kol. Zákon o registru smluv. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 456 s . Dostupné z beck-online. Komentář k § 5.) 38. „ Podle § 5 odst. 5 RegSml nastane fikce neuveřejnění smlouvy v registru smluv i v případě nesprávně vyplněných metadat smlouvy uvedených taxativním výčtem v písm. a) až d) citovaného ustanovení. Nebude se přitom jednat pouze o případy, kdy smluvní strana vyplňující formulář opomene uvést některé metadatum nebo nesprávně aplikuje výjimku v § 5 odst. 6 RegSml a znečitelní metadatum, které znečitelněno být nemělo, ale též o případy, kdy smluvní strana uvede nesprávné metadatum (např. namísto ceny 51 000 Kč uvede částku 90 000 Kč). Na rozdíl od nesprávného uveřejnění elektronického obrazu textového obsahu smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv je zde striktní výklad zcela na místě, neboť ověřit si správnost nanejvýše čtyř vyplněných údajů, které jsou navíc obsaženy v samotné smlouvě, je podstatně snazší, než zvažovat znečitelnění informací v textově rozsáhlé smlouvě. Relevantní nebudou patrně pouze chyby v psaní či počtech (§ 578 ObčZ) při vyplňování metadat, pokud bude jejich význam nepochybný.“ (Bouda, P. a kol. Zákon o registru smluv. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 456 s . Dostupné z beck-online. Komentář k § 5.)

39. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, vyjma požadovaného úroku z prodlení za den 16. 4. 2020.

40. Mezi stranami uzavřená Smlouva o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 podléhá uveřejnění v registru smluv podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv. Dle čl. XVI.2. smlouvy měl povinnost uveřejnit tuto smlouvu v registru smluv žalovaný. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v metadatech v registru smluv byly nesprávně identifikovány smluvní strany smlouvy - jako smluvní strany byly uvedeny pouze žalobkyně a) a žalovaný; žalobkyně b) nikoliv. O tom, že žalobkyně b) byla taktéž smluvní stranou Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 přitom nemůže být pochyb. Nic na tom nemění ani ta skutečnost, že za žalobkyni b) tuto smlouvu na základě plné moci obsažené ve Smlouvě o společnosti ze dne 31. 10. 2017 podepisovala žalobkyně a).

41. Popsané pochybení při uveřejnění smlouvy spočívající v neuvedení metadat jedné ze smluvních stran - žalobkyně b), soud přitom považuje za zásadní. V důsledku neuvedení metadat žalobkyně b) není možně danou smlouvu v registru smluv jednoduše vyhledat dle smluvní strany (ať už dle názvu či IČO žalobkyně b)) a v důsledku je tak tímto pochybením podstatným způsobem ztížena kontrola veřejnosti (pokud si bude veřejnost vyhledávat např. všechny smlouvy, jejichž stranou je žalobkyně b), předmětnou smlouvu nenajde).

42. Dle § 5 odst. 5 písm. a) zákona o registru smluv platí právní fikce, že smlouva, jejíž metadata neobsahují identifikaci smluvních stran, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. Soud se přitom plně ztotožňuje se závěry uvedenými ve výše citovaném komentáři k zákona o registru smluv, že tato právní fikce nastává i v případě, kdy jsou metadata v registru smluv vyplněna nesprávně. V projednávané věci byla v registru smluv metadata identifikující smluvní strany smlouvy vyplněna nesprávně (jako smluvní strana nebyla uvedena žalobkyně b), ač smluvní stranou smlouvy byla), což má dle § 5 odst. 5 registru smluv za následek právní fikci, že se smlouva nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. Dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv pak platí, že smlouva, která nebyla uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, je zrušena od počátku. Dle citovaných ustanovení zákona o registru smluv tedy došlo ke zrušení Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 od počátku.

43. Nad rámec shora uvedeného soud pro úplnost dodává, že metadata ohledně identifikace smluvních stran byly v registru smluv nesprávně vyplněny i u dodatků č. 1 až 4 (taktéž nebyla jako smluvní strana uvedena žalobkyně b)). Až u dodatků č. 5 až 8 byla v metadatech registru smluv správně uváděna i žalobkyně b).

44. Při uveřejnění Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 v registru smluv dále došlo ještě ke druhému pochybení. V registru smluv totiž nebyla uveřejněna příloha č. 1 ke smlouvě -„ Oceněný soupis prací“, resp. tato příloha byla v registru smluv uveřejněna až dodatečně dne 29. 11. 2018. Nelze se přitom ztotožnit s argumentací žalovaného, že tato příloha smlouvy spadá pod výjimku dle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Příloha č. 1 ke smlouvě -„ Oceněný soupis prací“ totiž neobsahuje způsob výpočtu jednotkových cen, ale samotné jednotkové ceny (oceněný položkový soupis) jednotlivých stavebních prací, dodávek a služeb. Uvedené je potřeba rozlišovat.„ Způsob výpočtu jednotkových cen“ znamená vzorec včetně popisu, jak byla daná konkrétní jednotková cena vypočítána, resp. jak dodavatel ke konkrétní jednotkové ceně došel. Nic takového však příloha č. 1 ke smlouvě -„ Oceněný soupis prací“ neobsahuje. V této příloze je uveden„ pouze“ seznam/soupis jednotkových cen jednotlivých stavebních prací, dodávek a služeb.

45. Soud dále dodává, že popsané pochybení při uveřejnění smlouvy spočívající v neuveřejnění přílohy č. 1 ke smlouvě -„ Oceněný soupis prací“, považuje taktéž za pochybení zásadní. Za dané situace totiž měla veřejnost prostřednictvím registru smluv k dispozici pouze informaci o celkové ceně za zhotovení stavby (44.330.174,84 Kč bez DPH před dodatky). Neměla však k dispozici položkové ocenění jednotlivých stavebních prací, dodávek a služeb, které bylo obsaženo právě v neuveřejněné příloze č. 1 ke smlouvě -„ Oceněný soupis prací“. Veřejnost tedy za dané situace nebyla schopna ověřit, zda případně nejsou některé dílčí stavební práce, dodávky či služby předraženy. Kontrola ze strany veřejnosti tak byla v důsledku tohoto pochybení podstatným způsobem ztížena až znemožněna.

46. Dle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv pak platí právní fikce, že smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem stanoveným v odstavci 1, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. Dle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu. Za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv se tak z logiky věci nepovažuje ani smlouva, u které nebyla její podstatná část uveřejněna (viz výše citovaný komentář k zákonu o registru smluv). Přílohu č. 1 -„ Oceněný soupis prací“ ke Smlouvě o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 soud přitom považuje za podstatnou část této smlouvy a neuveřejnění této přílohy tak má za následek právní fikci, že se smlouva jako celek nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. Dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv pak platí, že smlouva, která nebyla uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, je zrušena od počátku. I z tohoto důvodu (neuveřejnění přílohy č. 1 -„ Oceněný soupis prací“) tak došlo ke zrušení Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 od počátku.

47. Soud dále dodává, že zákon o registru smluv upravuje v § 7 odst. 2 výjimku dopadající na situace, kdy nebyla uveřejněna pouze část smlouvy (což je i tento případ). Na projednávanou věc mohla dopadat výjimka dle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv, tedy, že se odstavec 1 nepoužije (a ke zrušení smlouvy od počátku nedojde),„ provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem.“ Žalovaný opravu v registru smluv provedl (doplnil chybějící přílohu č. 1 -„ Oceněný soupis prací“), a to dne 29. 11. 2018, o tom není pochyb. Bylo nicméně potřeba zjistit, zda byla dodržena lhůta 30 dnů pro provedení opravy ode dne, kdy se žalovaný dozvěděl o tom, že uveřejnění není souladné se zákonem. Soud proto na jednání dne 29. 7. 2021 žalovaného vyzval dle § 118a o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení o uvedení toho, kdy se dozvěděl o tom, že v registru smluv není uveřejněna příloha č. 1 -„ Oceněný soupis prací“, a aby ke svým tvrzením označil důkazy. Žalovaný na výzvu reagoval v podání ze dne 22. 8. 2021, kde uvedl, že„ se dozvěděl o skutečnosti, že ke Smlouvě nebyla v registru smluv uveřejněna příloha č. 1 v období mezi uzavřením Smlouvy a uveřejněním Dodatku č.

4. Z důvodu procesní opatrnosti (na základě doporučení zaměstnance Žalovaného pověřeného interní kontrolou správnosti smluv uveřejněných v registru smluv) pak byla příloha č. 1 Žalovaným doplněna (uveřejněna) ke Smlouvě spolu s Dodatkem č. 4 ze dne 29. 11. 2018, neboť Žalovaný tak chtěl pouze předejít případných sporům plynoucím z neuveřejnění přílohy č. 1 ke Smlouvě v registru smluv.“ Z citovaného je zřejmé, že žalovaný uvedl, že se o neuveřejnění přílohy č. 1 dozvěděl někdy mezi 12. 1. 2018 (datum uzavření Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí) a 29. 11. 2018 (datum uveřejnění dodatku č. 4), tj. někdy v rozmezí cca 10 a půl měsíce. Uvedené tvrzení je tak nekonkrétní, že soud není schopen posoudit, zda byla zákonem stanovená lhůta 30 dnů dodržena či nikoliv. Jelikož by aplikace výjimky dle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv byla ku prospěchu žalovanému, tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění podmínek pro aplikaci této výjimky žalovaného. Žalovaný však ani přes výzvu soudu své břemeno tvrzení neunesl (neuvedl konkrétně, kdy se dozvěděl o tom, že v registru smluv není uveřejněna příloha č. 1 -„ Oceněný soupis prací“). A už vůbec pak v tomto směru žalovaný neunesl své břemeno důkazní. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno (a ani tvrzeno) splnění podmínek pro aplikaci výjimky dle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o registru smluv.

48. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavírá, že dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv došlo ke zrušení Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 od počátku, a to z důvodu hned dvou pochybení při uveřejnění smlouvy v registru smluv – jednak neuveřejnění metadat žalobkyně b) jakožto smluvní strany a jednak neuveřejnění přílohy č. 1 -„ Oceněný soupis prací“. Soud k tomuto dodává, že každé z těchto pochybení je tak závažného charakteru, že by samo o sobě vedlo ke zrušení smlouvy od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv.

49. K obraně žalovaného analogickou aplikací § 588 občanského zákoníku a nutnosti splnit podmínku zjevného narušení veřejného pořádku, soud uvádí, že ustanovení § 588 občanského zákoníku se při porušení zákona o registru smluv nepoužije (a to ani analogicky). Pro zrušení smlouvy od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv tedy nemusí být splněna podmínka zjevného narušení veřejného pořádku. Nad rámec však soud dodává, že v projednávané věci by podmínka zjevného narušení veřejného pořádku splněna byla, neboť obě popsaná pochybení žalovaného při uveřejnění Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 byla závažného charakteru (k tomu více viz výše) a nejednalo se tedy pouze o„ drobná administrativní pochybení“, jak se snaží žalovaný tvrdit.

50. K obraně žalovaného aplikací § 579 odst. 1 občanského zákoníku, soud uvádí, že toto ustanovení se při porušení zákona o registru smluv a zrušení smlouvy od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv taktéž nepoužije. Jednak platí to, že se § 579 odst. 1 občanského zákoníku vztahuje výhradně na relativní neplatnost právního jednání (a nikoliv na neplatnost absolutní). Dále pak platí to, že dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv je smlouva rušena od počátku, nejedná se tedy vůbec o neplatnost právního jednání, ale o specifický právní institut (který je sice podobný absolutní neplatnosti, avšak nejedná se o to samé). Dále je třeba konstatovat, že dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv mají povinnost zveřejnit smlouvu všechny smluvní strany. Pokud bychom tedy aplikovali § 579 odst. 1 občanského zákoníku, v podstatě by to znamenalo, že namítnout, že došlo ke zrušení smlouvy od počátku, by nemohla žádná ze smluvních stran (protože všechny strany mají povinnost smlouvu zveřejnit), což je závěr vskutku absurdní. Nakonec pak soud uvádí, že dle smluvního ujednání v čl. XVI.

2. Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 měl povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv žalovaný. Byl to tedy žalovaný, kdo způsobil, že došlo ke zrušení smlouvy od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv.

51. Jelikož tedy došlo ke zrušení Smlouvy o zhotovení stavby a zařízení dalších záležitostí ze dne 12. 1. 2018 od počátku dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv, nemá žalovaný právo na smluvní pokutu dle čl. XIII.2. písm. c) této smlouvy. Žalovaný tedy neoprávněně požádal [právnická osoba] o plnění z bankovní záruky. Částka 1.500.000 Kč poskytnutá [právnická osoba] žalovanému a následně stržená z bankovního účtu žalobkyň (750.000 Kč na úkor žalobkyně a) a 750.000 Kč na úkor žalobkyně b)) je tedy bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobkyň. V souladu s § 2991 odst. 1 občanského zákoníku je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat žalobkyním, a to každé ze žalobkyň částku 750.000 Kč.

52. Co se týče poplatku za uplatnění bankovní záruky ve výši 750 Kč strženého žalobkyni a) a ve výši 750 Kč strženého žalobkyni b) [právnická osoba], nebýt neoprávněné žádosti žalovaného o plnění z bankovní záruky, povinnost zaplatit tento poplatek by žalobkyním nevznikla, resp. by jim ten poplatek nebyl stržen. V důsledku neoprávněného uplatnění bankovní záruky žalovaným tak každé ze žalobkyň vznikla škoda ve výši 750 Kč spočívající v zaplaceném poplatku za uplatnění bankovní záruky. Žalovaný je povinen v souladu s § 2910 občanského zákoníku tuto škodu žalobkyním nahradit.

53. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl a výroky I. a II. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit každé ze žalobkyň částku 750.750 Kč (750.000 Kč bezdůvodné obohacení + 750 Kč náhrada škody).

54. Bezdůvodné obohacení a náhrada škody jsou splatné na výzvu. Žalobkyně vyzvali žalovaného k zaplacení žalované částky výzvami ze dne 31. 3. 2020 a ze dne 1. 4. 2020, a to do 14 dnů od doručení výzev. Výzvy byly žalovanému doručeny do datové schránky dne 2. 4. 2020. Splatnost žalovaných částek tedy nastala dne 16. 4. 2020, a od 17. 4. 2020 je žalovaný v prodlení. Žalobkyním tak v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží z žalovaných částek úrok z prodlení ve výši 9 % ročně od 17. 4. 2020 do zaplacení. Požadovaný úrok z prodlení za den 16. 4. 2020 byl výroky III. a IV. tohoto rozsudku zamítnut, neboť žalobkyním náleží úrok z prodlení až od 17. 4. 2020 (žalovaný byl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu až ode dne 17. 4. 2020).

55. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a) a žalovaným je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně a) byla ve věci převážně úspěšná, neúspěšná byla jen v nepatrné části úroků z prodlení (úrok z prodlení za jeden den), proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně a) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 37.538 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně a) advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 11. 12. 2020, dvakrát účast na jednání dne 29. 7. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 18. 8. 2021, vyjádření ze dne 18. 9. 2021, účast na jednání dne 4. 11. 2021) po 11.340 Kč (tarifní hodnota 750.750 Kč) a 8 paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč. Zástupce žalobkyně a) není plátcem DPH. Celkem tak soud přiznal žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 130.658 Kč.

56. Soud nepřiznal žalobkyni a) požadovanou náhradu nákladů za předžalobní výzvu, neboť předžalobní výzvu ze dne 1. 4. 2020 („ Výzva k vrácení neoprávněného prospěchu ve výši 1.500.000,00 Kč“) nevyhotovovala zástupkyně žalobkyně a) jako advokátka. Tato předžalobní výzva ze dne 1. 4. 2020 je podepsána předsedou představenstva žalobkyně a), je vyhotovena na hlavičkovém papíře žalobkyně a) a byla odeslána z datové schránky žalobkyně a). V záhlaví výzvy je sice uvedeno„ Vyřizuje: [jméno] [příjmení]“ a„ E-mail: [email]“, z toho však nelze dovodit, že by výzvu učinila JUDr. [jméno] [příjmení], advokátka, v zastoupení žalobkyně a) na základě advokátní plné moci (jak již bylo uvedeno, výzva byla podepsána předsedou představenstva žalobkyně a), a nikoliv advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]). Soud tedy žalobkyni a) odměnu za předžalobní výzvu nepřiznal, neboť se nejedná o úkon právní služby v zastoupení žalobkyně a). Soud dále nepřiznal žalobkyni a) požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne 16. 9. 2020, neboť tímto podáním byly pouze opraveny vady žaloby na výzvu soudu (neurčitost petitu). Podání ze dne 16. 9. 2020 tak nelze považovat za účelný úkon právní služby (bylo povinností žalobkyně a) podat žalobu se všemi náležitostmi a bez vad, pokud tak neučinila nelze další podání opravující a doplňující žalobu považovat za účelný úkon právní služby). Dále soud nepřiznal žalobkyni a) požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne 2. 7. 2021, neboť tímto podáním žalobkyně a) pouze požádala o odročení jednání nařízeného na den 29. 7. 2021. Nejedná se tak o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

57. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní b) a žalovaným je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně b) byla ve věci převážně úspěšná, neúspěšná byla jen v nepatrné části úroků z prodlení (úrok z prodlení za jeden den), proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně b) sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 37.538 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně b) advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 23. 12. 2020, dvakrát účast na jednání dne 29. 7. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 25. 8. 2021, vyjádření ze dne 17. 9. 2021, účast na jednání dne 4. 11. 2021) po 11.340 Kč (tarifní hodnota 750.750 Kč), 8 paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 93.120 Kč, tj. 19.555,20 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 150.213,20 Kč.

58. Soud nepřiznal žalobkyni b) požadovanou náhradu nákladů za předžalobní výzvu, neboť předžalobní výzvu ze dne 31. 3. 2020 nevyhotovovala zástupkyně žalobkyně b) jako advokátka. Tato předžalobní výzva je podepsána předsedou představenstva žalobkyně b), je vyhotovena na hlavičkovém papíře žalobkyně b) a byla odeslána z datové schránky žalobkyně b). Soud tedy žalobkyni b) odměnu za předžalobní výzvu nepřiznal, neboť se nejedná o úkon právní služby v zastoupení žalobkyně b). Soud dále nepřiznal žalobkyni b) požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne 16. 9. 2020, neboť tímto podáním byly pouze opraveny vady žaloby na výzvu soudu (neurčitost petitu). Podání ze dne 16. 9. 2020 tak nelze považovat za účelný úkon právní služby (bylo povinností žalobkyně b) podat žalobu se všemi náležitostmi a bez vad, pokud tak neučinila nelze další podání opravující a doplňující žalobu považovat za účelný úkon právní služby). Dále soud nepřiznal žalobkyni b) požadovanou náhradu nákladů za podání ze dne 2. 9. 2021, neboť tímto podáním žalobkyně b) pouze na výzvu soudu předložila listinný důkaz (výpis z účtu), který označila ve svém předchozím podání ze dne 25. 8. 2021, avšak soudu nepředložila. Podání ze dne 2. 9. 2021 tak není úkonem právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (a už vůbec se nejedná o účelný úkon – žalobkyně b) měla listinný důkaz předložit společně s předchozím podáním ze dne 25. 8. 2021).

Poučení