44 C 46/2022-292

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 6.675.024 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.675.024 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.675.024 Kč od 3. 11. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 512.846,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 1.539 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je požadavek žalobkyně na zaplacení částky 6.675.024 Kč představující bezdůvodné obohacení za nevrácení zálohových plateb, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za období od 3. 11. 2018 do zaplacení a částky 1.200 Kč představující paušální náhradu nákladů uplatnění pohledávky. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ [anonymizováno] pojišťovna“) s žalovanou jednala o obchodní spolupráci, která měla spočívat v tom, že žalovaná pro [anonymizováno] pojišťovnu vyvine technologické řešení senzorických zabezpečovacích zařízení, která budou schopna předcházet pojistným událostem (dále jen„ senzory“). Žalovaná zaslala emailem [anonymizováno] pojišťovně nabídku na obchodní spolupráci s předběžným časovým harmonogramem, dle kterého mělo do 30. 9. 2016 dojít k dohodě nad principy a parametry spolupráce a do 30. 11. 2016 mělo dojít k uzavření smlouvy o obchodní spolupráci. Z následného jednání účastníků v průběhu roku 2017 vzešel návrh této smlouvy, který byl stranami dále připomínkován až do 22. 3. 2018. Z tohoto jednání vyšla najevo rozdílná stanoviska ohledně možné spolupráce, a proto k uzavření smlouvy nedošlo a nebylo o ní dále jednáno. [anonymizováno] pojišťovna však v očekávání uzavření smlouvy o obchodní spolupráci na projektu senzorů poskytla žalované v období od 23. 12. 2016 do 7. 2. 2018 zálohové platby ve výši celkem 6.675.024 Kč. K uzavření smlouvy však nedošlo, čímž vzniklo bezdůvodné obohacení žalované ve výši poskytnutých zálohových plateb. Jednatel a většinový společník žalované přitom po ukončení kontraktačního jednání začal senzory komercionalizovat prostřednictvím jiné obchodní společnosti, ve které byl statutárním orgánem a většinovým společníkem, a to ve snaze vyhnout se vydání bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2019 postoupena z [anonymizováno] pojišťovny na žalobkyni.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně ani z části neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou. [anonymizováno] pojišťovna totiž s žalovanou uzavřela v říjnu roku 2016 smlouvu o spolupráci, na základě které hradila žalované sjednanou odměnu a vynaložené náklady. Částky uhrazené [anonymizováno] pojišťovnou tedy nemohly být bezdůvodným obohacením bez ohledu na to, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání navazující smlouvy, přičemž k této skutečnosti došlo ze strany [anonymizováno] pojišťovny, a to bezdůvodně. Uzavřená smlouva o spolupráci pak neobsahovala pouhý vývoj a užití senzorů, nýbrž též vývoj komplexního produktového a obchodního modelu majetkového pojištění. Spolupráce probíhala dle smlouvy v jednotlivých oddělených fázích/iteracích se souhlasem [anonymizováno] pojišťovny. V těchto fázích probíhal postupně vývoj senzorů, přičemž bylo dohodnuto, že [anonymizováno] pojišťovna bude hradit náklady na vývoj senzorů a dále odměnu žalované, vždy dle příslušné fáze/iterace projektu. Částky tedy byly [anonymizováno] pojišťovnou uhrazeny za tento postup v projektu. Komercionalizace produktu byla až další fází. Strany se přitom v podstatných náležitostech na komercionalizaci produktu dohodly na jednání dne 13. 12. 2017 a smlouvu o spolupráci ve fázi komercionalizace zbývalo pouze finalizovat. Následně však ze strany [anonymizováno] pojišťovny došlo ke stanovování nových podmínek, které nebyly pro žalovanou přijatelné a [anonymizováno] pojišťovna pak jednání bezdůvodně ukončila.

3. Mezi stranami tedy nebylo sporu o tom, že [anonymizováno] pojišťovna žalované částku 6.675.024 Kč vyplatila a ani o způsobu jejího vyplacení. Též nebylo sporu o tom, že žalovaná senzory vyvíjela a vývoj byl mezi stranami konzultován. Konečně též nebylo sporu o tom, že původním záměrem bylo uzavření smlouvy o spolupráci, na základě které mělo dojít ke komercionalizaci senzorů. Tato smlouva ovšem uzavřena nebyla.

4. Sporným naopak zůstalo, zda platby [anonymizováno] pojišťovny byly zálohami, které je žalovaná povinna vrátit, nebo zda se jednalo o platby na které žalované vznikl nárok, bez ohledu na následné neuzavření smlouvy o spolupráci pro fázi komercionalizace.

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nabídla [anonymizováno] pojišťovně spolupráci při vývoji inovací v oblasti pojišťovnictví, jejíž součástí byl také vývoj senzorů – senzorických zařízení pro zabezpečení domácností proti zatopení a krádežím a zabezpečení aut proti krádežím, vykradení a sledování využívání auta (email ze dne 20. 9. 2016 včetně připojené prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“). Z této nabídky – prezentace nazvané„ Princip spolupráce [anonymizováno] – [příjmení]“, vyplývá, že [anonymizováno] pojišťovna jako investor měla hradit náklady projektu tak, jak budou schváleny v jednotlivých etapách. K tomu měla být ze strany [anonymizováno] pojišťovny hrazena žalované měsíční paušální částka 150.000 Kč, a dále bonusy po ukončení jednotlivých fází, resp. po ukončení jednotlivých iterací testovací fáze (viz str. 23 předmětné prezentace). Prezentace žalované pak výslovně uvádí příklad, že po 6 měsících spolupráce bude zřejmé, zda má smysl pokračovat v projektu, přičemž odměna žalované za toto období bude maximálně 1.350.000 Kč. Řídit postup projektu měl investorský výbor, kterému měly být inovace, respektive postup v projektu inovací předkládán ke schvalování (investorský výbor měl rovněž rozhodovat o přechodu do další fáze/iterace či případně o ukončení projektu). Žalovaná pak měla být zodpovědná za tvorbu inovativních řešení pro [anonymizováno] pojišťovnu. Projekt se v jednotlivých fázích měl skládat z iniciační fáze (sběr námětů a podnětů a jejich výběr pro další fázi), testovací fáze (zpřesnění konceptu a ověření jeho potenciálu), testovací fáze se dále měla skládat z několika iterací (kdy cílem každé iterace bylo zpřesnit/modifikovat koncept a zpřesnit odhad pravděpodobnosti úspěchu), dále měla následovat ověřovací fáze (uvedení na trh v pilotní fázi) a následně fáze komercializace. Byl to investorský výbor, který rozhodoval o přechodu projektu do jeho další fáze/iterace, případně o zastavení projektu. Fáze komercializace pak měla být dle prezentace realizována založením nové společnosti, nebo převzetím konceptu existující entitou s tím, že žalovaná bude mít dohled a kontrolu nad průběhem fáze komercializace. Součástí přechodu do fáze komercializace měla být dohoda ohledně výše odměny pro žalovanou z projektu jako podíl na zisku nebo jeho ekvivalentu nebo jiném vhodném vyjádření s tím, že typické očekávání je 30 % z kumulovaného 5-letého zisku před zdaněním. Od odměny žalované v této fázi měly být nejprve odečteny již vyplacené odměny ze všech testovacích a ověřovacích fází projektů. Žalovaná dále navrhovala (poslední strana prezentace)„ do 30.11.2016 dohodu ukotvit smluvně.“ 7. Ing. [jméno] [příjmení] (předseda představenstva [anonymizováno] pojišťovny) projevil o spolupráci zájem a souhlasil s osobní schůzkou (email ze dne 26. 9. 2016). Z výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], jednatele žalované, a Ing. [jméno] [příjmení] pak vzal soud za prokázané, že na základě výše jmenované prezentace proběhla mezi stranami osobní schůzka, v návaznosti na tuto následně [anonymizováno] pojišťovna emailem sdělila žalované své stanovisko (že má o spolupráci zájem) a mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou tak započala spolupráce. Své stanovisko (přijetí nabídky na spolupráci) [anonymizováno] pojišťovna sdělila žalované emailem ze dne 25. 10. 2016, ve kterém Ing. [jméno] [příjmení] konkrétně uvedl:„ [jméno], v patek jsme finalne potvrdili, ze jdeme do prvních 6 mesicu. Pojdme se tedy sejit na definici projektu na domacnost (hlidani a voda).“ 8. Následně mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou probíhala spolupráce na jednotlivých fázích/iteracích projektu, kdy předmětem byl vývoj senzorů pro domácnost (zabezpečení, únik vody) a jejich využití v pojišťovnictví. Žalovaná pracovala na vývoji senzorů a rozvoji projektu. Prostřednictvím zejména emailů, prezentací a osobních schůzek žalovaná s [anonymizováno] pojišťovnou komunikovala, přičemž [anonymizováno] pojišťovna byla aktivním účastníkem projektu. Takto spolu [anonymizováno] pojišťovna a žalovaná na projektu spolupracovaly až do počátku roku 2018 (emailová komunikace ze dne 26. 10. 2016, prezentace Projekt [anonymizováno] - definice I. Iterace, email ze dne 1. 11. 2016, emailová komunikace ze dne 7. 11. 2016, prezentace Harmonogram I. Iterace, prezentace Projekt [anonymizováno] - I. Iterace – výsledky, email ze dne 30. 11. 2016, emailová komunikace ze dne 2. a 3. 2. 2017, email ze dne 7. 2. 2017, email ze dne 8. 2. 2017, emailová komunikace ze dne 23. – 25. 5. 2017, email ze dne 8. 6. 2017, emailová komunikace ze dne 23. 6. 2017, email ze dne 11. 8. 2017, prezentace [anonymizováno] - Definice II. Iterace, prezentace Projekt [anonymizováno] - II. Iterace – výsledky, email ze dne 23. 10. 2017 včetně Konceptu projektu [anonymizována dvě slova], email ze dne 27. 9. 2017 včetně okomentovaných výstupů z modelu, email ze dne 18. 10. 2017, email ze dne 12. 12. 2017, email ze dne 13. 12. 2017 včetně přílohy – zápisu z jednání ze dne 12. 12. 2017, emailová komunikace ze dne 17. 1. 2018, email ze dne 13. 2. 2018).

9. Spolupráci na projektu senzorů mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou při svých výpovědích potvrdili i Ing. [jméno] [příjmení] (předseda představenstva [anonymizováno] pojišťovny), [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva [anonymizováno] pojišťovny), [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) a Mgr. [jméno] [příjmení].

10. Z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] vyplynulo, že za [anonymizováno] pojišťovnu (jako předseda představenstva) jednal s žalovanou ohledně vývoje senzorů. Začala diskuze s panem [příjmení], byla dá se říct vykopávací prezentace, na tuto [anonymizováno] pojišťovna vyjádřila své stanovisko a počala spolupráce. Projekt na vývoj čidel se rozjel, strany se pravidelně scházeli, čidla se vyvíjela. S žalovanou nicméně nakonec nedosáhli shody na přesném začlenění senzorů do pojištění a následně se rozcházeli též ohledně průmyslových práv k senzorům, což byl i důvod proč nakonec ke komercionalizaci nedošlo, ovšem do té doby spolupráce na vývoji mezi stranami probíhala. Platby poskytované [anonymizováno] pojišťovnou pak měly sloužit k udržení týmu pracujícího na vývoji senzorů a k financování vývoje senzorů.

11. Z výpovědi [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva [anonymizováno] pojišťovny) soud zjistil, že s žalovanou probíhala spolupráce na vývoji senzorů, kterou též [anonymizováno] pojišťovna financovala. Vzhledem k následným neshodám ohledně exkluzivních práv k senzorům došlo k ukončení spolupráce. Podkladem k financování projektu byla prezentace žalované, ovšem nešlo o podklad jediný, byla k tomuto vedena celá řada jednání.

12. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalovanou spolupracoval zejména na technickém řešení senzorů, jako projektový manažer [anonymizováno] pojišťovny. Svědkovou hlavní pracovní náplní bylo testování senzorů od žalované. Pracovníci pojišťovny tedy aktivně do projektu vstupovali a pracovali na něm. [jméno] [příjmení] rovněž potvrdil, že od žalované převzali rámcově desítky senzorů.

13. Z výpovědi advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], který žalobkyni a [anonymizováno] pojišťovně poskytuje právní služby, soud zjistil, že vedení pojišťovny jednalo s žalovanou v roce 2016 a domnívalo se, že ohledně vývoje senzorů dospělo k dohodě. Na podzim roku 2017 pak svědek poprvé jednal s žalovanou ohledně registrace průmyslových práv, přičemž zde nastal první problém ohledně dohody, na koho budou tato práva registrována. Rozpory ohledně další spolupráce se nedařilo vyřešit, proto byl [anonymizováno] pojišťovnou svědek pověřen k tomu, aby se s žalovanou dohodl na formě další spolupráce. Svědek proto žalovanou kontaktoval s návrhem dohody na počátku roku 2018, kterou však žalovaná odmítla, a následně došlo k ukončení spolupráce.

14. Z výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení], spolupracovníka žalované na předmětném projektu, vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] pojišťovna obdržela od žalované vyvinutý serverový software (webová aplikace sloužící jako komunikační brána pro senzory) a též vyvinuté senzory k testování.

15. V řízení bylo taktéž prokázáno, že za období od 23. 12. 2016 do 7. 2. 2018 zaplatila [anonymizováno] pojišťovna žalované částku celkem 6.675.024 Kč, a to v celkem devatenácti platbách (výpisy z bankovního účtu [anonymizováno] pojišťovny; informace o registraci žalované k DPH - z níž je zřejmé, že bankovní účet č. [bankovní účet] je bankovním účtem žalované). Všechny tyto platby byly podloženy a odpovídaly fakturám vystaveným ze strany žalované [příjmení] pojišťovně, přičemž tyto faktury byly zasílány žalovanou [příjmení] pojišťovně prostřednictvím emailu (zálohová faktura Z9 2016 + emaily ze dne 16. 12. 2016 a 22. 12. 2016; faktura 2016 + emailová komunikace ze dne 11. 1. 2017; faktura 2016 + emailová komunikace ze dne 11. a 19. 1. 2017; faktura 2017 + email ze dne 21. 2. 2017; faktura 2017 + email ze dne 21. 2. 2017; faktura 2017 + email ze dne 21. 2. 2017; faktura 2017 + email ze dne 6. 3. 2017; zálohová faktura Z9 2017 + emaily ze dne 8. 2. 2017 a ze dne 6. 3. 2017; faktura 2017 + email ze dne 10. 4. 2017; faktura 2017 + email ze dne 12. 5. 2017; faktura 2017 + email ze dne 25. 5. 2017; zálohová faktura Z9 2017 + email ze dne 25. 5. 2017; faktura 2017 + email ze dne 15. 6. 2017; faktura 2017 + email ze dne 4. 7. 2017; faktura 2017 + email ze dne 16. 8. 2017; zálohová faktura Z9 2017 + email ze dne 5. 10. 2017; faktura 2017 + email ze dne 8. 11. 2017; zálohová faktura Z9 2017 + email ze dne 9. 11. 2017; faktura 2017 + email ze dne 22. 12. 2017; faktura 2017 + emaily ze dne 25. 1. 2018 a 30. 1. 2018). Z obsahu vystavených faktur je zřejmé, že tyto odpovídaly prezentaci„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“. Fakturovány tedy byly měsíční paušální odměna žalované, bonusy pro žalovanou po ukončení jednotlivých fází/iterací, a náklady projektu (náklady vývoje senzorů).

16. Pokud byly vystaveny zálohové faktury, tyto sloužily jako zálohy na náklady projektu (náklady jednotlivých iterací) a následně byly vždy zúčtovány řádnou fakturou. Konkrétně zálohová faktura č. [anonymizováno] 2016 byla zúčtována fakturou 2017, zálohová faktura [anonymizováno] 2017 byla zúčtována fakturou 2017, zálohová faktura Z9 2017 byla zúčtována fakturou 2017, zálohová faktura [anonymizováno] 2017 byla zúčtována fakturou 2017 a zálohová faktura [anonymizováno] 2017 byla zúčtována fakturou 2017.

17. Faktury, kterými byly fakturovány náklady projektu pak byly podloženy rozpisem jednotlivých nákladů a podklady prokazujícími tyto náklady (tabulka Rekapitulace nákladů I. Iterace projektu [anonymizováno], tabulka Přehled fakturace v rámci II. Iterace projektu [anonymizováno], tabulka Dofakturace nákladů za 05/ 2017 pro II. Iteraci, Přehled nákladů projektu [anonymizováno] za období [číslo] 2017, tabulka nákladů k faktuře 2017, faktury na č.l. 63-65, [číslo], 79-79v, [číslo], výplatní lístky na č.l. 66-69, [číslo], Smlouva o podnájmu bytu na č.l. 80).

18. Z faktur vystavených žalovanou a uhrazených [anonymizováno] pojišťovnou pak též nijak nevyplývá skutečnost, že by předmětné platby, tvořící žalovanou částku, měly být zálohovými platbami, vztahujícími se k nějaké budoucí smlouvě, která má být teprve dohodnuta a realizována. Z faktur vystavených žalovanou [příjmení] pojišťovně je zjevné, že žalovaná fakturovala svoji odměnu (jednak měsíční paušál a jednak bonusy po ukončení jednotlivých fází/iterací) a dále náklady projektu (náklady vývoje senzorů). Z provedeného dokazování pak neplyne, že by takto vystavené faktury [anonymizováno] pojišťovna zpochybňovala, naopak tato na tyto faktury plnila. Z 5 vystavených zálohových faktur pak vyplývá pouze to, že jde o zálohy na probíhající projekt nebo jeho část (jednotlivé iterace), nikoliv označení, ze kterého by se dalo dovozovat, že jde o zálohy na dosud nespecifikovanou budoucí smlouvu. Zálohové faktury nadto byly vždy zúčtovány řádnými fakturami, jak je uvedeno výše (v rámci řádných faktur tedy byly od fakturovaných nákladů projektu či odměn žalované odečteny zaplacené zálohy na základě zálohových faktur). Žalované tedy nezůstaly žádné zálohové platby, které by nebyly zúčtovány řádnými fakturami.

19. V rámci následného jednání stran ohledně komercionalizace žalobkyně navrhovala, aby komercionalizace senzorů proběhla tak, že výsledky výzkumu a vývoje (práva k senzorům) převezme společnost [právnická osoba], přičemž žalobkyně by ve společnosti držela 70% podíl a žalovaná by měla podíl 30%. Zároveň měla mít společnost 3 jednatele s tím, že jeden jednatel by byl Ing. [příjmení] a další dva jednatele by ustanovila žalobkyně. Spolupráce pak měla být výhradní (termsheet - [příjmení] [jméno] ze dne 10. 10. 2017, email ze dne 10. 10. 2017). Tuto formu spolupráce však žalovaná odmítla (emailová komunikace ze dne 14. - 22. 11. 2017). Následně bylo jednáno o dohodě o spolupráci, strany však shodu nenašly a dohoda podepsána nebyla (email ze dne 1. 2. 2018 včetně návrhu„ Dohody o spolupráci při realizaci projektu [anonymizováno]“; žalovanou revidovaný návrh„ Dohody o spolupráci při realizaci projektu [anonymizováno]“; [anonymizováno] pojišťovnou okomentovaný návrh„ Dohody o spolupráci při realizaci projektu [anonymizováno]“; emailová komunikace ze dne 27. 2. 2018 až 22. 3. 2018).

20. Následně začala [anonymizováno] pojišťovna po žalované požadovat vrácení vyplacených částek (emailová komunikace ze dne 28. 3. 2018 až 30. 3. 2018). Předžalobní výzvou ze dne 26. 9. 2018 [anonymizováno] pojišťovna vyzvala žalovanou k zaplacení částky celkem 7.055.024 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne 2. 11. 2018 s tím, že nárok není důvodný. Výzvou ze dne 9. 5. 2019 [anonymizováno] pojišťovna opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7.055.024 Kč. Výzvou ze dne 16. 10. 2019 [anonymizováno] pojišťovna vyzvala k úhradě částky 6.675.024 Kč Ing. [jméno] [příjmení] jakožto ručitele.

21. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2019 [anonymizováno] pojišťovna postoupila žalovanou pohledávku na zaplacení 6.675.024 Kč žalobkyni.

22. Z dalších provedených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

23. Pro nadbytečnost soud neprovedl žalovanou navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví investice, specializace na posuzování investičních projektů, kdy předmětem posudku by mělo být zjištění výše újmy způsobené žalované [příjmení] pojišťovnou (újmy odpovídající ztrátě z neuzavřené smlouvy). Tento znalecký posudek byl žalovanou navržen k prokázání její pohledávky uplatněné k započtení (viz podání na č.l. 160v spisu). Vzhledem k zamítnutí žaloby z důvodu toho, že vyplacené částky celkem 6.675.024 Kč nebyly bezdůvodným obohacením (viz níže), však bylo nadbytečné vést dokazování k uplatněné kompenzační námitce.

24. K žalovanou nově tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům v podání ze dne 28. 12. 2022 (na č.l. 247 spisu) soud nemohl přihlédnout, neboť tyto byly uplatněny až po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. (provedené na jednání dne 30. 6. 2022). Soud v tomto směru dále dodává, že nově tvrzené skutečnosti a označené důkazy nejsou průlomem do koncentrace řízení, neboť těmito není zpochybňována věrohodnost výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], nýbrž se žalovaná snaží těmito tvrzeními a důkazy zpochybnit obsah výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] (tj. žalovanou nově navržené důkazy mají sloužit k prokázání jiného skutkového stavu než vyplývá z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení]). Soud v tomto směru odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, a to zejména na rozsudek ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2310/2007, kde bylo konstatováno následující:„ koncentrace řízení podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. se nevztahuje na skutečnosti a důkazy, jimiž účastník hodlá zpochybnit věrohodnost provedených důkazů. Jde o případy, kdy účastník pomocí tvrzení a prostřednictvím důkazů prokáže takové skutečnosti, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti (jde např. o prokázání toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je falzifikátem, že znalec byl při podání posudku "ovlivněn“ úplatkem, apod.). Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, jejichž pomocí lze skutkový stav zjistit jinak, než vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu se zásadou koncentrace řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů (srovnej např. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]: Občanský soudní řád komentář - I. díl, 6. vydání, C. H. BECK 2003, str. 438 a 439).“ Na citované závěry Nejvyšší soud odkázal a navázal i ve své pozdější judikatuře – viz např. rozsudek ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2520/2011, nebo usnesení ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4000/2015.

25. Z výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalovaná oslovila [anonymizováno] pojišťovnu s nabídkou, že pro ni bude vyvíjet inovace v oblasti pojišťovnictví, kdy součástí nabídky byl zejména vývoj senzorů pro zabezpečení domácností proti zatopení a krádežím a pro zabezpečení aut. Obsah nabídky byl dán emailem ze dne 20. 9. 2016 a prezentací„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“, ve které byl popsán princip spolupráce [anonymizováno] pojišťovny a žalované na vývoji inovací (včetně uvedení konkrétním odměn pro žalovanou). Představitelé [anonymizováno] pojišťovny a žalované následně nabídku prodiskutovali na osobní schůzce a emailem ze dne 25. 10. 2016 sdělila [anonymizováno] pojišťovna žalované, že nabídku akceptuje a chce spolupracovat při vývoji senzorů pro domácnost (zabezpečení proti zatopení a krádežím). Následně mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou probíhala spolupráce na vývoji uvedených senzorů. Tato spolupráce spočívala v tom, že žalovaná vyvíjela senzory, přičemž postup projektu s [anonymizováno] pojišťovnou konzultovala a [anonymizováno] pojišťovna měla možnost v každé fázi probíhající projekt připomínkovat, pozměnit jeho směřování či jej ukončit. Žalovaná též [anonymizováno] pojišťovně fakturovala náklady vývoje a svoji odměnu. Direct pojišťovna na tyto faktury bez námitek plnila. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že [anonymizováno] pojišťovna platila žalované za to, že žalovaná předmětné senzory vyvíjela. Naopak z provedeného dokazování nijak nevyplývá, že by platby byly vázány na nějakou podmínku v budoucnosti (např. uvedení senzorů na trh), nebo že by platby byly poskytnuty předem jako zálohy s tím, že budou např. v budoucnu nějakým způsobem započteny. Postup projektu podle jednotlivých fází, fakturace odměny žalované a nákladů projektu, a hrazení fakturovaných částek [anonymizováno] pojišťovnou pak odpovídalo údajům z prezentace žalované„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“. Strany se zároveň domluvily, že konkrétní podmínky pro komerční využití senzorů dohodnou až následně. Z nabídky žalované (prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“) přitom vyplývalo, že její podmínkou bude udržení dohledu a kontroly nad využitím vyvinutých senzorů (nad průběhem fáze komercionalizace). Strany se však nakonec na podmínkách komercionalizace projektu nedohodly, když sporným zůstalo zejména to, jakým způsobem mají být upravena průmyslová a majetková práva k senzorům.

26. K závěru, že se strany dohodly na spolupráci ohledně vývoje senzorů a na tom, že [anonymizováno] pojišťovna bude žalované platit náklady projektu a odměnu již za samotnou činnost soud dospěl i po zhodnocení výpovědí členů statutárních orgánů účastníků a svědků, které byly v souladu s provedenými listinnými důkazy, když Ing. [jméno] [příjmení] a i pan [jméno] [příjmení] jako členové statutárního orgánu [anonymizováno] pojišťovny shodně vypověděli, že situaci vnímali tak, že [anonymizováno] pojišťovna financuje samotný vývoj senzorů, což se shodovalo s verzí žalované a výpovědí jejího jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento závěr pak odpovídá i nabídce, kterou žalovaná prostřednictvím emailu ze dne 20. 9. 2016 a přiložené prezentace učinila a provedeným platbám, které jsou rozděleny časově i co do jejich důvodu. Dalším dokladem, že spolu strany aktivně kooperovali je fakt, že pracovníci [anonymizováno] pojišťovny na projektu aktivně participovali, což potvrdily výpovědi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Soud pak neměl důvod pochybovat o pravdivosti žádné ze svědeckých výpovědí.

27. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

28. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

29. Podle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

30. Podle § 1725 občanského zákoníku smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

31. Podle § 1731 občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

32. Podle § 1732 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

33. Podle § 1740 odst. 1 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

34. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

35. Podle § 1807 občanského zákoníku se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

36. Podle § 2756 občanského zákoníku závisí-li podle ujednání stran prospěch, anebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události, jedná se o smlouvu odvážnou.

37. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Podstatou sporu je právní kvalifikace plateb, které byly žalované poskytnuty ze strany [anonymizováno] pojišťovny. K tomu bylo potřeba posoudit, zda se jednalo o platby uskutečněné na základě smlouvy, nebo o poskytnutí záloh v době, kdy smluvní vztah měl mezi stranami teprve vzniknout v budoucnu, přičemž tím, že by nevznikl, tak by se zálohy staly bezdůvodným obohacením.

38. Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy se spolu strany smlouvy dohodnou na jejím obsahu (§ 1725 občanského zákoníku). Platí přitom zásada bezformálnosti, není-li tedy určitá forma smlouvy vyžadována zákonem, lze smlouvu ujednat v libovolné formě (§ 559 občanského zákoníku). Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 občanského zákoníku). Má-li být smlouva posuzována dle některého smluvního typu uvedeného v zákoně musí splňovat její základní náležitosti, strany si však mohou ujednat též smlouvu nepojmenovanou, která svým obsahem nebude podřaditelná pod žádný ze zákonných smluvních typů (§ 1746 občanského zákoníku). Taková smlouva se bude posuzovat podle obecných zákonných ustanovení pro smlouvu a právní jednání.

39. Ze zjištěného skutkové stavu, tak jak byl podrobně popsán výše, vyplývá, že v daném případě došlo mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou k uzavření písemné nepojmenované smlouvy svým charakterem odvážné (§ 2756 o. z.). Předmětem této smlouvy byl vývoj senzorů, který měla zajistit žalovaná s tím, že [anonymizováno] pojišťovna bude tento vývoj financovat (bude hradit náklady vývoje) a zaplatí za něj žalované odměnu (a to jednak měsíční paušál a jednak bonusy za ukončení jednotlivých fází/iterací). Tento závěr plně odpovídá zjištěnému skutkovému stavu (zasílání vyúčtování nákladů vývoje a následně jejich proplácení; úhrada odměn dle nabídky žalované – prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“; průběžné konzultace a spolupráce smluvních stran na projektu) a zároveň se jedná o logické nastavení vztahů mezi stranami. Žalovaná byla osobou s know-how, které mohlo být využitelné [anonymizováno] pojišťovnou (případně i jinými subjekty), potřebovala však investora, který by projekt financoval, neboť toho sama nebyla schopna. [anonymizováno] pojišťovna zase disponovala dostatkem finančního kapitálu k financování projektu (a v případě jeho neúspěchu i k nesení ztráty) a v případě úspěšné realizace projektu mohla mít z know-how žalované značný prospěch. [anonymizováno] pojišťovna tedy žalované platila za samotnou činnost vývoje senzorů, přičemž tyto platby žalované náležely bez ohledu na výsledek projektu (nicméně v případě úspěchu vývoje by žalovaná měla z projektu další užitek – podíl na zisku).

40. Nelze přisvědčit argumentaci žalobkyně, že platby představovaly pouhé zálohy před uzavřením komplexní písemné smlouvy (v rámci níž měla být upravena budoucí fáze komercionalizace senzorů). Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že [anonymizováno] pojišťovna emailem ze dne 25. 10. 2016 akceptovala nabídku žalované (učiněnou emailem ze dne 20. 9. 2016 a zejména připojenou prezentací„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“) na spolupráci při vývoji senzorů. Tímto jednáním stran tak byla uzavřena písemná nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, jejímž předmětem byla spolupráce na vývoji senzorů (obsah smlouvy byl pak dán obsahem uvedených emailů a zejména obsahem prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“). Tomuto odpovídá i následné jednání stran, kdy tyto spolu při vývoji senzorů spolupracovaly a [anonymizováno] pojišťovna hradila odměnu žalované a náklady projektu. Je pravdou že strany měly v úmyslu v budoucnu uzavřít další komplexní smlouvu o spolupráci, v rámci níž měla být podrobně upravena komercionalizace senzorů (k uzavření takovéto smlouvy však nakonec mezi stranami nedošlo – viz výše). Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že strany měly zájem co nejdříve zahájit spolupráci na vývoji senzorů a že se dohodly tak, že podrobnou smlouvu o spolupráci obsahující úpravu komercionalizace dohodnou až následně. Lze tedy uzavřít, že strany nejprve uzavřely nepojmenovanou smlouvu o spolupráci při vývoji senzorů (prostřednictvím emailů ze dne 20. 9. 2016 a ze dne 25. 10. 2016, a prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“), s tím, aby byl co nejdříve zahájen vývoj senzorů, a následně v mezidobí budou mezi sebou vyjednávat znění komplexní smlouvy o spolupráci, v rámci níž bude podrobně upravena budoucí fáze komercionalizace. Tomuto ostatně i odpovídá poslední slide prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“, kde je nejprve uvedeno„ Do 30.9.2016 najít dohodu nad principy a parametry spolupráce“, následuje odrážka„ Spolupráci zahájit na projektu využití nových sítí pro [anonymizováno] v pojišťovnictví.“ a až následně následuje odrážka„ Do 30. 11. 2016 dohodu ukotvit smluvně.“. Soud tedy citovanou větu z posledního slidu prezentace:„ Do 30. 11. 2016 dohodu ukotvit smluvně.“ hodnotí tak, že se vztahuje až k budoucí komplexní smlouvě, v rámci níž měla být upravena komercionalizace senzorů.

41. Soud nadto dodává, že strany nemohly před započetím vývoje senzorů vědět, zda se senzory vůbec podaří vyvinout, kolik bude jejich vývoj stát, jaký bude jejich vzhled a jaké budou mít funkce. Pokud by [anonymizováno] pojišťovnou vyplacené částky opravdu byly pouze zálohami, vznikla by žalované povinnost tyto částky vrátit i v případě, že by k úspěšnému vývoji senzorů vůbec nedošlo, a to za situace, kdy pokračování projektu přes jednotlivé fáze bylo v rukou [anonymizováno] pojišťovny, která mohla vývoj prakticky po celou dobu sama zastavit, a poté požadovat po žalované navrácení všech plateb. Takový postup by byl z hlediska žalované zcela nelogický a tvrzení žalobkyně, že vyplacené částky byly pouze zálohami, nemá žádnou oporu ve zjištěném skutkovém stavu.

42. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že i ze strany [anonymizováno] pojišťovny byla situace vnímána tak, že projekt financuje a přímo se na něm podílí. To muselo z podstaty věci znamenat, že mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou existovala dohoda ohledně této spolupráce, která byla i naplňována, což v právním hodnocení představuje existenci smlouvy mezi stranami. Na existenci této smlouvy (smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů) pak nemá vůbec vliv, že si strany neujednaly, komu náleží práva z výzkumu a vývoje (duševní vlastnictví), popř. jakým způsobem bude následně přesně probíhat komercionalizace senzorů. Je třeba si uvědomit, že se jednalo o smlouvu nepojmenovanou ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, která nemá povinné obsahové náležitosti (vyjma obecných náležitostí právního jednání), jako je tomu u jednotlivých smluvních typů upravených občanských zákoníkem. Z ničeho tedy neplyne, že by nezbytnou náležitostí smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů uzavřené mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou muselo být ujednání, komu náleží práva z výzkumu a vývoje (duševní vlastnictví), popř. že by muselo být přesně ujednáno jakým způsobem bude v budoucnu probíhat komercionalizace senzorů. Nadto je třeba poukázat na to, že pokud nebylo ujednáno, komu náleží práva z výzkumu a vývoje (duševní vlastnictví), platí obecná zákonná úprava (dle níž duševní vlastnictví z vývoje senzorů náleží žalované, neboť tato vývoj prováděla). Ohledně budoucí komercionalizace pak byly ve smlouvě rámcové principy ujednány – viz prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“, kde bylo uvedeno, že fáze komercializace by měla být realizována založením nové společnosti, nebo převzetím konceptu existující entitou s tím, že žalovaná bude mít dohled a kontrolu nad průběhem fáze komercializace; součástí přechodu do fáze komercializace měla být též dohoda ohledně výše odměny pro žalovanou z projektu jako podíl na zisku nebo jeho ekvivalentu nebo jiném vhodném vyjádření s tím, že typické očekávání je 30 % z kumulovaného 5-letého zisku před zdaněním; od odměny žalované ve fázi komercionalizace měly být nejprve odečteny již vyplacené odměny ze všech testovacích a ověřovacích fází projektu.

43. K argumentu žalobkyně, že [anonymizováno] pojišťovna neměla z uzavřené smlouvy (ze zaplacené částky 6.675.024 Kč) žádný reálný hospodářský užitek pak soud předně uvádí, že toto je nerozhodné, neboť se svým charakterem jednalo o smlouvu odvážnou, u níž je výsledek nejistý. [anonymizováno] pojišťovna nadto ze smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů užitek měla, neboť získala desítky vyvinutých senzorů a taktéž vyvinutý serverový software (výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Pokud toto žalobkyně považuje za nedostatečné vzhledem k zaplacené částce, je třeba poukázat na to, že bylo na [anonymizováno] pojišťovně jako smluvní straně, jakou smlouvu o spolupráci při vývoji senzorů s žalovanou uzavře (v jakém konkrétním znění). Pokud [anonymizováno] pojišťovna chtěla např. každopádně získat výsledky vývoje (práva z duševního vlastnictví), měla toto ujednat s žalovanou. Nic takového nicméně ujednáno nebylo. [anonymizováno] pojišťovna akceptovala nabídku žalované (tvořenou emailem ze dne 20. 9. 2016 a prezentací„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“) a dle takto uzavřené smlouvy i plnila (hradila náklady vývoje a odměnu žalované). Pokud [anonymizováno] pojišťovna nyní zpětně argumentuje v tom smyslu, že vlastně z uzavřené smlouvy a zaplacené částky neměla dostatečný užitek, soud uvádí, že na toto měla [anonymizováno] pojišťovna myslet v době uzavírání smlouvy a v průběhu vývoje. Bylo na [anonymizováno] pojišťovně, jako smluvní straně, aby s žalovanou uzavřela takovou smlouvu, z níž bude mít jí očekávaný užitek a bude jí vyhovovat (např. mohla [anonymizováno] pojišťovna počkat se zahájením spolupráce/uzavřením smlouvy až na dobu, kdy si strany podrobně dohodnou průběh budoucí komercionalizace, pokud to považovala za důležité). Nadto je třeba dodat, že [anonymizováno] pojišťovna mohla v průběhu vývoje spolupráci kdykoliv ukončit (zastavit vývoj).

44. Není správné ani tvrzení žalobkyně, že uzavřená smlouva o spolupráci při vývoji senzorů je zdánlivým právním jednáním, neboť její obsah nelze zjistit. Obsah uzavřené smlouvy je zcela jednoznačně zjistitelný, kdy je tento obsah dán nabídkou (email ze dne 20. 9. 2016 a prezentace„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“) a její akceptací (email ze dne 25. 10. 2016). Soud v tomto směru odkazuje na výše uvedené. Nadto je třeba dodat, že zdánlivost právního jednání by nastala pouze tehdy, pokud by jednání bylo natolik neurčité či nesrozumitelné, že by jeho obsah nebylo možné zjistit ani výkladem (viz § 553 občanského zákoníku). To však v projednávané věci zcela jistě neplatí, neboť dlouhodobá spolupráce stran při vývoji senzorů zcela nepochybně potvrzuje, že strany si byly dobře vědomy, co je obsahem jimi uzavřené smlouvy o spolupráci.

45. Soud se neztotožnil ani s námitkou žalobkyně v tom směru, že se mělo jednat o prozatímní smlouvu ve smyslu § 1748 občanského zákoníku. Soud má za to, že ustanovení § 1748 občanského zákoníku na projednávanou věc nedopadá. Mezi stranami totiž nebylo ujednáno, že určitá část obsahu uzavřené smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů bude mezi stranami ujednána dodatečně. [anonymizováno] pojišťovna a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o spolupráci při vývoji senzorů (emaily ze dne 20. 9. 2016 a ze dne 25. 10. 2016), na základě níž vývoj senzorů také dlouhou dobu skutečně probíhal, a současně se domluvily, že v budoucnu uzavřou další smlouvu o spolupráci, v rámci níž bude podrobně upravena budoucí fáze komercionalizace. Nebylo to tedy tak, že by bylo mezi stranami ujednáno, že část obsahu smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů (uzavřené emaily ze dne 20. 9. 2016 a ze dne 25. 10. 2016) bude mezi stranami ujednána dodatečně. Zbývá dodat, že i v rámci smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů (uzavřené emaily ze dne 20. 9. 2016 a ze dne 25. 10. 2016) byly ujednány rámcové principy ohledně budoucí komercionalizace (viz odstavec 42. tohoto rozsudku).

46. Soud dále dodává, že důvod ukončení spolupráce mezi stranami nelze dávat k výhradní tíži žalované. V prezentaci„ Princip spolupráce [anonymizováno] - [příjmení]“, kterou byl dán obsah uzavřené smlouvy o spolupráci při vývoji senzorů, bylo jednoznačně uvedeno, že žalovaná si chce zachovat dohled/kontrolu nad průběhem fáze komercionalizace. Návrh žalobkyně ohledně komercionalizace však byl s tímto cílem v rozporu, jelikož vyvinuté produkty by se vzhledem k rozložení společnických práv dostaly prakticky zcela pod kontrolu žalobkyně a žalovaná by navíc byla zavázána výhradní spoluprací s žalobkyní. Nelze tedy dospět ani k závěru o nepoctivosti žalované ve vztahu k ukončení spolupráce.

47. Jelikož tedy byla mezi [anonymizováno] pojišťovnou a žalovanou uzavřena smlouva o spolupráci při vývoji senzorů a předmětné platby ve výši celkem 6.675.024 Kč byly poskytnuty na základě této smlouvy, nemůže se jednat o bezdůvodné obohacení, a proto soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

48. Žalovanou uplatněnou pohledávkou k započtení (viz podání na č.l. 19 spisu a podání na č.l. 160v spisu) se soud pro nadbytečnost nezabýval, neboť žaloba byla zamítnuta již s ohledem na výše uvedené.

49. Protože byla žalovaná zcela úspěšná, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spočívajících v právním zastoupení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Tyto náklady jsou určeny podle ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Žalovaná v řízení učinila celkem 12 účelných úkonů právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 1. 2020, vyjádření ze dne 17. 7. 2020, dvakrát účast na jednání dne 30. 6. 2022 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 29. 7. 2022, dvakrát účast na jednání dne 4. 10. 2022 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, dvakrát účast na jednání dne 3. 1. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, dvakrát účast na jednání dne 18. 4. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny). Při tarifní hodnotě sporu 6.675.024 Kč náleží žalované za každý účelný úkon právní služby náhrada odměny za právní zastoupení dle § 7 a. t. ve výši 35.020 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč a k tomu náhrada DPH ve výši 7.417,20 Kč, neboť právní zástupce žalované je jejím plátcem. Při 12 úkonech tak odměna činí částku 512.846,40 Kč.

50. Soud nepřiznal žalované náhradu za vyjádření ze dne 4. 10. 2022, neboť toto vyjádření neobsahovalo skutečnosti, jež by již nebyly nebo nemohly být uvedeny v předchozích vyjádřeních, a ani za vyjádření ze dne 28. 12. 2022, neboť vyjádřit se k výpovědím svědků mohla žalovaná již na jednání.

51. Žalobkyně je dále povinna nahradit náklady řízení České republice dle § 148 odst. 1 o. s. ř. spočívající ve vyplaceném svědečném v částce 1.539 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2022, č. j. 44 C 46/2022-240).

Poučení