44 C 52/2020 - 287

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 32.334.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32.334.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 592.186,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 32.334.000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou Smlouvu o zhotovení [Anonymizováno] a poskytování [Anonymizováno] a souvisejících služeb, kdy předmětem smlouvy byla realizace softwaru pro internetový obchod žalobkyně na internetových stránkách [Anonymizováno] a související služby, a to za dohodnutou cenu v termínu do 28. 2. 2017. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, neboť nový eshop vykazoval od počátku podstatné vady a ke spuštění eshopu navíc došlo teprve dne 28. 3. 2017, tj. měsíc po sjednaném termínu. V důsledku vad eshopu došlo k významnému poklesu návštěvnosti webu žalobkyně, což mělo zásadní vliv na objem prodávaného zboží a ziskovost žalobkyně. Žalobkyně si nechala zpracovat znalecký posudek z oboru kybernetika, kriminalistika a ekonomika znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle zjištění znalce došlo po spuštění nové verze internetového obchodu od žalované k výraznému snížení návštěvnosti z neplacených vyhledávání, z odkazů na jiných webech i z placeného vyhledávání. Po tomto snížení se v období červen – září 2017 začala návštěvnost velmi mírně zvyšovat, ovšem z dlouhodobého hlediska se jednalo o zvýšení zanedbatelné a původní úrovně návštěvnosti před spuštěním nové verze nebylo ani zdaleka dosaženo. Znalec dále ve svém posudku uvádí, že hlavní příčinnou výrazného poklesu návštěvnosti byla skutečnost, že po spuštění nové verze softwaru od žalovaného nebyla zachována dostupnost původního obsahu (zejména produktů a kategorií) prostřednictvím původních URL adres. Došlo totiž k výrazné změně struktury URL adres a s vysokou mírou pravděpodobnosti též ke snížení množství nabízených produktů. Tím došlo k porušení doposud vybudovaných vazeb s internetovými vyhledávači a ostatními weby, které byly před spuštěním nové verze významným zdrojem návštěvnosti. Tato skutečnost byla dle znalce způsobena žalovanou, a to nezrealizováním požadavku „Zajištění importu URL adres z předchozího eshopu“ specifikovaného ve smlouvě, a dále neúplným provedením importu dat od dodavatelů, kterému měl předcházet import dat z předchozího internetového obchodu. Žalobkyně tak má s ohledem na znalecký posudek za to, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, čímž žalobkyni způsobila škodu, když došlo k výraznému poklesu návštěvnosti eshopu žalobkyně, a s tím souvisejícímu poklesu prodeje a tržeb. Žalobkyně se žalobou domáhá ušlého zisku za období dubna 2017 až prosince 2019 s ohledem na pravidelný zisk, kterého dosahovala v předchozích letech. U žalobkyně nedošlo v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí.

2. Usnesením ze dne 2. 4. 2020, č.j. 44 C 52/2020-25, soud vyzval žalobkyni, aby mimo jiné jednoznačně identifikovala požadovanou částku 32.334.000 Kč, tedy co konkrétně tato částka vzhledem k jednotlivým nárokům představuje, z čeho tato částka sestává, a dále jakým konkrétním výpočtem dospěla žalobkyně k výši této částky, příp. jakým konkrétním výpočtem došla k výši jednotlivých položek, které tuto částku tvoří.

3. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 7. 5. 2020 uvedla, že částka 32.334.000 Kč představuje ušlý zisk za roky 2017 až 2019, konkrétně ušlý zisk za rok 2017 činil 8.310.000 Kč, za rok 2018 10.706.000 Kč a za rok 2019 13.319.000 Kč. Pro rok 2017 činily očekávané tržby za prodané zboží částku 70.000.000 Kč. K této částce žalobkyně dospěla srovnáním konstantně dosahovaných tržeb před zřízením nového eshopu a dále vycházela z již uskutečněných předobjednávek. Těchto tržeb nebyla žalobkyně v roce 2017 v důsledku nesplnění smluvních povinností žalované schopna dosáhnout, přičemž skutečné tržby za zboží v roce 2017 činily 30.914.000 Kč. Rozdíl mezi očekávanými tržbami za zboží za rok 2017 a skutečnými tržbami za zboží za rok 2017 činil 39.086.000 Kč, přičemž tato částka tak představuje ušlé tržby žalobkyně. Žalobkyně v letech 2016 až 2019 dosahovala průměrné marže z prodeje zboží (tržby za zboží/cena nakoupeného zboží) ve výši 1,27. Vzhledem k tomu, že v případě podnikání žalobkyně jsou skutečné náklady žalobkyně ve své podstatě fixní, tj. i při vyšších tržbách zůstávají stejné, nedošlo by v případě vyšších tržeb za zboží k nárůstu ostatních nákladů, s výjimkou nákladů za větší objem nakoupeného zboží. Tyto hypotetické náklady za větší objem zboží by při očekávaných tržbách za zboží ve výši 70.000.000 Kč činily v roce 2017 částku 30.776.000 Kč. Ušlý zisk je počítán srovnáním skutečných tržeb za zboží a očekávaných tržeb za zboží. Výši ušlého zisku za rok 2017 žalobkyně vypočítala tak, že od rozdílu očekávaných a skutečných tržeb za zboží za rok 2017, tj. ušlých tržeb za rok 2017, odečetla náklady, které by vynaložila v případě uskutečnění očekávaných tržeb za zboží, tj. očekávané náklady na zboží 2017 (39.086.000 Kč – 30.776.000 Kč = 8.310.000 Kč). Pro rok 2018 činily očekávané tržby za prodané zboží částku 70.000.000 Kč. K této částce žalobkyně dospěla srovnáním konstantně dosahovaných tržeb před zřízením nového eshopu a dále vycházela z již uskutečněných předobjednávek. Těchto tržeb nebyla žalobkyně v roce 2018 v důsledku nesplnění smluvních povinností žalované schopna dosáhnout, přičemž skutečné tržby za zboží v roce 2018 činily 19.664.000 Kč. Rozdíl mezi očekávanými tržbami za zboží za rok 2018 a skutečnými tržbami za zboží za rok 2018 činil 50.356.000 Kč, přičemž tato částka tak představuje ušlé tržby žalobkyně. Žalobkyně i v tomto případě vychází z průměrné marže z prodeje zboží ve výši 1,27. Vzhledem k tomu, že v případě podnikání žalobkyně jsou skutečné náklady žalobkyně ve své podstatě fixní, tj. i při vyšších tržbách zůstávají stejné, nedošlo by v případě vyšších tržeb za zboží k nárůstu ostatních nákladů, s výjimkou nákladů za větší objem nakoupeného zboží. Tyto hypotetické náklady za větší objem zboží by při očekávaných tržbách za zboží ve výši 70.000.000 Kč činily v roce 2018 částku 39.650.000 Kč. Ušlý zisk je počítán srovnáním skutečných tržeb za zboží a očekávaných tržeb za zboží. Výši ušlého zisku za rok 2018 žalobkyně vypočítala tak, že od rozdílu očekávaných a skutečných tržeb za zboží za rok 2018, tj. ušlých tržeb za rok 2018, odečetla náklady, které by vynaložila v případě uskutečnění očekávaných tržeb za zboží, tj. očekávané náklady na zboží 2018 (50.356.000 Kč – 39.650.000 Kč = 10.706.000 Kč). Pro rok 2019 činily očekávané tržby za prodané zboží částku 70.000.000 Kč. K této částce žalobkyně dospěla srovnáním konstantně dosahovaných tržeb před zřízením nového eshopu a dále vycházela z již uskutečněných předobjednávek. Těchto tržeb nebyla žalobkyně v roce 2019 v důsledku nesplnění smluvních povinností žalované schopna dosáhnout, přičemž skutečné tržby za zboží v roce 2019 činily 7.351.000 Kč. Rozdíl mezi očekávanými tržbami za zboží za rok 2019 a skutečnými tržbami za zboží za rok 2019 činil 62.649.000 Kč, přičemž tato částka tak představuje ušlé tržby žalobkyně. Žalobkyně i v tomto případě vychází z průměrné marže z prodeje zboží ve výši 1,27. Vzhledem k tomu, že v případě podnikání žalobkyně jsou skutečné náklady žalobkyně ve své podstatě fixní, tj. i při vyšších tržbách zůstávají stejné, nedošlo by v případě vyšších tržeb za zboží k nárůstu ostatních nákladů, s výjimkou nákladů za větší objem nakoupeného zboží. Tyto hypotetické náklady za větší objem zboží by při očekávaných tržbách za zboží ve výši 70.000.000 Kč činily v roce 2019 částku 49.330.000 Kč. Ušlý zisk je počítán srovnáním skutečných tržeb za zboží a očekávaných tržeb za zboží. Výši ušlého zisku za rok 2019 žalobkyně vypočítala tak, že od rozdílu očekávaných a skutečných tržeb za zboží za rok 2019, tj. ušlých tržeb za rok 2019, odečetla náklady, které by vynaložila v případě uskutečnění očekávaných tržeb za zboží, tj. očekávané náklady na zboží 2019 (62.649.000 Kč – 49.330.000 Kč = 13.319.000 Kč).

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 28. 7. 2021 uvedla, že považuje uplatněný nárok za neoprávněný a nedůvodný. Činí nesporným, že mezi účastníky řízení byla uzavřena Smlouva o zhotovení [Anonymizováno] a poskytování [Anonymizováno] a souvisejících služeb ze dne [datum]. Žalovaná splnila svůj závazek zřídit pro žalobkyni eshop a poskytovat jí službu [Anonymizováno] řádně a včas. Žalovaná popírá, že by z její strany došlo k porušení jakýchkoliv smluvních povinností. Eshop byl ze strany žalované připraven ke spuštění již na konci února 2017. Ke spuštění na ostré adrese až dne 28. 3. 2017 došlo z důvodů na straně žalobkyně, neboť žalobkyně nepředala žalované nezbytné informace a data. Předmětem smlouvy nebylo zachování URL adres ve znění 1:

1. Ze strany žalované měla být zajištěna funkčnost stávajících URL adres v novém eshopu, nikoliv však jejich zachování v původním znění, což ostatně není ani technicky možné. Žalovaná dále ohledně výše škod zdůraznila, že eshop provozovala pouze v období od 28. 3. 2017 do začátku října 2017. Od začátku října 2017 měla žalobkyně jiného provozovatele eshopu. I kdyby snad bylo možné připustit existenci nároku na náhradu škody, nemůže žalovaná nést odpovědnost za škodu vzniklou v období, ve kterém eshop neprovozovala, a to pro zjevnou absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem údajné škody. Co se týče samotného vyčíslení náhrady škody, toto je zcela zmatečné, neurčité a na první pohled zjevně nesprávné. Žalobkyně vychází ze zcela irelevantních, případně zcela hypotetických, číselných hodnot, na základě kterých v žádném případě nelze vyčíslit ušlý zisk. Předmětný výpočet je pouhou nerealistickou abstraktivní matematickou operací, která nezohledňuje jakékoliv další proměnné, které se zásadním způsobem promítají do hospodářského výsledku jakékoliv podnikatele. Současně vychází z ničím nepodložených vstupních údajů. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

5. Žalobkyně v podání ze dne 1. 9. 2021 reagovala tak, že z doloženého znaleckého posudku plyne, že příčinou výrazného poklesu návštěvnosti bylo nezachování dostupnosti původního obsahu prostřednictvím původních URL adres. To bylo dle znaleckého posudku způsobeno žalovanou, a to nezrealizováním požadavku „Zajištění importu URL adres z předchozího e-shopu“, který byl specifikován ve smlouvě a dále neúplným provedením importu dat od dodavatelů, kterému měl předcházet import dat z předchozího internetového obchodu. Žalobkyně dále uvedla, že si u žalované objednala zřízení eshopu ve variantě TOP, tj. komplexní řešení eshopu. Žalovaná jakožto podnikatel v tomto specifickém oboru a profesionál, měla případně žalobkyni upozornit, že při zřízení eshopu nedojde k zachování URL adres a jaké to může mít důsledky pro návštěvnost stránek. Žalobkyně dále navrhla, aby soud, pokud považuje vyčíslení nároku za nedostatečné nebo neúplné, k vyčíslení výše nároku ustanovil znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady.

6. Podáním ze dne 1. 3. 2022 žalovaná uplatnila k započtení (kompenzační námitka) vůči žalobou uplatněné pohledávce svou pohledávku vůči žalobkyni na zaplacení 257.347,83 Kč s přísl., a dále svou pohledávku vůči žalobkyni na zaplacení 90.750 Kč s přísl. Pohledávka na zaplacení 257.347,83 Kč s přísl. se skládá z třetí části platby za zhotovení eshopu dle Smlouvy o zhotovení [Anonymizováno] a poskytování [Anonymizováno] a souvisejících služeb ze dne [datum] ve výši 216.712 Kč, a dále z odměny za poskytování služby [Anonymizováno] ve výši 3.025 Kč měsíčně za dobu od 1. 1. 2018 do 13. 2. 2019, celkem tedy 40.635,83 Kč. Pohledávka na zaplacení 90.750 Kč s přísl. vznikla na základě smlouvy o poskytování správy internetového marketingu ze dne [datum], kdy žalovaná poskytla objednané služby (správu internetového marketingu) a vzniklo jí právo na zaplacení smluvní ceny 90.750 Kč.

7. Na jednání dne 8. 3. 2022 soud vyzval žalobkyni, aby mimo jiné doplnila svá skutková tvrzení o uvedení toho jak přesně a na základě jakých konkrétních skutečností určila, že by pro rok 2017, pro rok 2018 a pro rok 2019 činily její očekávané tržby za prodané zboží částku 70.000.000 Kč ročně. Zároveň byla žalobkyně vyzvána, aby k doplněným tvrzením označila veškeré důkazy. Soud dále žalobkyni vyzval, aby konkretizovala svůj důkazní návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, s tím, že soudu není zřejmé, co konkrétně by mělo být úkolem znalce, resp. co by mělo být předmětem znaleckého posudku (rovněž by bylo vhodné, aby žalobkyně v tomto směru formulovala konkrétní otázky na znalce).

8. Žalobkyně v podání ze dne 4. 4. 2022 doplnila, že částka tržeb 70.000.000 Kč ročně vychází z předpokládaných (v té době plánovaných a očekávaných) tržeb před poškozením žalobkyně. Jedná se o odhad na základě skutečnosti předchozích období a plánovaného rozvoje žalobkyně. Za rok 2015 činily tržby za zboží 39.378.000 Kč, za rok 2016 činily tržby za zboží 45.883.000 Kč. Žalobkyně počala provozovat činnost v roce 2015 a s ohledem na dosažené tržby v prvních dvou letech, bylo reálné počítat s reálným zvyšováním tržeb i v letech následujících. Výše plánovaných tržeb 70.000.000 Kč představuje kvalifikovaný odhad a předpoklad na základě v té době dosaženého ekonomického vývoje a plánovaného vývoje do budoucna, když by nedošlo k poškození žalovanou. Pokud bylo první rok hospodaření společnosti dosaženo tržeb cca 40.000.000 Kč, je odhad tržeb uskutečněný žalobkyní zcela reálný předpoklad, a to i s ohledem na realistický odhad vycházející i z uskutečňované předobjednávky zboží. Při stanovení budoucího zisku se jedná vždy o odhad, hypotetické stanovení a jinak tomu být ani nemůže. K tomu žalobkyně uvedla, že takto stanovená výše není spekulativní, ale jedná se o pravděpodobnou výši, jež je dle judikatury dostatečná vzhledem k důkaznímu břemenu v rámci občanského soudního řízení. Žalobkyně navrhla k důkazu znalecký posudek z oboru ekonomika (který bude s takovým zadáním velmi nákladný). Z tohoto důvodu navrhla z důvodů procesní ekonomie, aby soud nejprve rozhodl o základu nároku mezitímním rozsudkem dle § 152 odst. 2 o. s. ř. K výzvě na konkretizaci důkazního návrhu znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, žalobkyně uvedla, že znalecký posudek by měl být vypracován ke stanovení výše škody, když při uplatnění ušlého zisku jde vždy koneckonců o stanovení očekávaných příjmů a jejich poklesu oproti realitě v důsledku porušení právní povinnosti. Pochybení žalované a tedy příčinu poklesu tržeb již konstatoval znalecký posudek znalce [jméno FO], to by tedy neměla být otázka pro znalce z oboru ekonomika, ten by měl již vyčíslit pravděpodobně očekávané tržby (zisk) v případě, že by k takovému pochybení nedošlo a to pokud vezme v potaz obchodní vývoj žalobkyně do tohoto porušení. Dle žalobkyně by znalci měla být položena tato otázka: „Jaký byl ušlý zisk žalobkyně v roce za období od dubna 2017 až prosince 2019?“ 9. Žalovaná v replice ze dne 27. 6. 2022 uvedla, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k základu nároku na náhradu škody a výši škody. Pokud jde o vznik škody, resp. očekávané tržby, resp. zisk, staví žalobkyně pouze na svých dojmech, nikoliv na reálných faktech. Předpoklad žalobkyně o míře očekávaných tržeb je navíc zcela zjevně chybný a naprosto neodpovídá hospodářské situace žalobkyně v době před spuštěním eshopu, tj. v roce 2015 a 2016. Žalobkyně si určila zcela uměle očekávanou míru tržeb, aniž by toto bylo jakkoliv podloženo. Žalobkyní očekávané tržby 70.000.000 Kč vůbec neodpovídají její faktické hospodářské situaci.

10. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

11. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovanou jako dodavatelem uzavřena Smlouva o zhotovení [Anonymizováno] a poskytování [Anonymizováno] a souvisejících služeb. Předmětem smlouvy byl závazek žalované realizovat pro žalobkyni software pro internetový obchod na internetových stránkách [Anonymizováno] včetně grafické podoby, a tento poskytnout žalobkyni do užívání a poskytovat související služby. Žalobkyně se zavázala zaplatit žalované za realizaci eshopu sjednanou cenu 447.751 Kč.

12. Dle znaleckého posudku č. [hodnota] od znalce [tituly před jménem] [jméno FO] došlo po spuštění nové verze internetového obchodu od žalované (po 28. 3. 2017) k výraznému snížení návštěvnosti zejména z neplaceného vyhledávání, z odkazů na jiných webech a z placeného vyhledávání. Např. v období 20 dnů po spuštění nové verze došlo (ve srovnání s obdobím 20 dnů před spuštěním nové verze) ke snížení počtu návštěv z neplaceného vyhledávání o 75 %, s čímž souviselo snížení počtu transakcí internetového obchodu o 36,11 % a snížení tržeb o 21,35 %. Dále v období 20 dnů po spuštění nové verze došlo (ve srovnání s obdobím 20 dnů před spuštěním nové verze) ke snížení počtu návštěv z jiných webů o 68,84 %, s čímž souviselo snížení počtu transakcí internetového obchodu o 71,57 % a snížení tržeb o 63,79 %. Po uvedeném snížení návštěvnosti se v období červen – září 2017 tato návštěvnost začala velmi mírně zvyšovat, ovšem z dlouhodobého hlediska se jednalo o zvýšení zanedbatelné a původní úrovně návštěvnosti před spuštěním nové verze nebylo ani zdaleka dosaženo. Dle znalce byla hlavní příčinou výrazného poklesu návštěvnosti skutečnost, že po spuštění nové verze softwaru od žalované nebyla zachována dostupnost původního obsahu prostřednictvím původních URL adres. Došlo totiž k výrazné změně struktury URL adres a s vysokou mírou pravděpodobnosti též ke snížení množství nabízených produktů. Dle znalce bylo uvedené způsobeno žalovanou, a to nezrealizováním požadavku dle smlouvy a dále neúplným provedením importu dat od dodavatelů, kterému měl předcházet import dat z předchozího internetového obchodu.

13. Soud ohledně znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] zdůrazňuje, že tento znalec posuzoval pokles návštěvnosti pouze za období do 30. 9. 2017 (jak je zřejmé z grafů a tabulek na str. 23 až 43 znaleckého posudku), a pokles počtu transakcí a tržeb pouze za období do 19. 4. 2017 (jak je zřejmé z tabulek na str. 39, 40, 41 a 43 znaleckého posudku).

14. Z výkazu zisku a ztráty žalobkyně za rok 2015 plyne, že žalobkyně měla v roce 2015 tržby za prodej zboží ve výši 39.378.000 Kč.

15. Z výkazu zisku a ztráty žalobkyně za rok 2016 plyne, že žalobkyně měla v roce 2016 tržby za prodej zboží ve výši 45.883.000 Kč.

16. Z výkazu zisku a ztráty žalobkyně za rok 2017 a z výsledovky za rok 2017 plyne, že žalobkyně měla v roce 2017 tržby za prodej zboží ve výši 30.914.000 Kč.

17. Z výkazu zisku a ztráty žalobkyně za rok 2018 a z výsledovky za rok 2018 plyne, že žalobkyně měla v roce 2018 tržby za prodej zboží ve výši 19.644.000 Kč.

18. Z výkazu zisku a ztráty žalobkyně za rok 2019 a z výsledovky za rok 2019 plyne, že žalobkyně měla v roce 2019 tržby za prodej zboží ve výši 7.351.000 Kč.

19. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

20. K důkazním návrhům žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem č. [hodnota] od znalce [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem] (který byl navržen v podání žalované ze dne 27. 6. 2022) a přípisem téhož znalce ze dne 27. 6. 2022 (který byl navržen k důkazu na jednání dne 28. 6. 2022) soud dle § 118b o. s. ř. nepřihlédl, neboť tyto důkazní návrhy byly učiněny až po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř.

21. Žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady (který měl určit ušlý zisk žalobkyně za období let 2017 až 2019), soud neprovedl jednak z toho důvodu, že znalecký posudek jako důkaz nemá sloužit k doplňování absentujících skutkových tvrzení žalobkyně, a jednak z toho důvodu, že je tento znalecký posudek právě pro absenci skutkových tvrzení žalobkyně (ohledně jí očekávaných tržeb v letech 2017 až 2019) a k nim se vztahujícím podkladům (důkazům) fakticky neproveditelný (k tomu více níže v odstavci 37. tohoto rozsudku).

22. Veškeré další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení ohledně tvrzené škody – ušlého zisku, a další dokazování tak bylo nadbytečné.

23. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.

24. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

25. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

26. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

27. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

28. Podle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

29. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3788/2019, nebo rozsudek ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018) „obecná ustanovení § 2900 a § 2910 o. z. se pro posouzení nároků z porušení smluvní povinnosti nepoužijí, neboť odpovědnost za škodu vzniklou porušením smlouvy (nesplněním smluvní povinnosti, vadným či opožděným plněním) je upravena speciálním ustanovením § 2913 o. z. Odpovědnost podle § 2913 odst. 1 o. z. je objektivní, zavinění se nezkoumá, vnitřní vztah škůdce ke vzniku škody je bez významu. Předpokladem vzniku odpovědnosti je porušení smluvní povinnosti škůdcem a vznik škody v příčinné souvislosti s porušením smlouvy. Tyto skutečnosti je povinen prokázat poškozený.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3788/2019).

30. Judikatura Nejvyššího soudu se již opakovaně věnovala i ušlému zisku. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2121/2010, bylo konstatováno následující: „K výkladu pojmu "ušlý zisk" dovolací soud poukazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 28 Cdo 327/2010, podle něhož za ušlý zisk je považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku (k těmto závěrům srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 4027, CD 4/2007). Ušlý zisk přitom právní teorie praxe definuje jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR, Cpj 87/70, uveřejněné pod číslem 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno - a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném - že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007 a ze dne 31. října 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005).“ 31. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení, tak jak je toto zakotveno v § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a to ohledně jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu - vzniku škody - ušlého zisku, a jeho výše. Proto byla podaná žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

32. Jak je zřejmé z výše citované judikatury Nejvyššího soudu, předpoklady odpovědnosti za škodu vzniklou porušením povinnosti ze smlouvy (§ 2913 občanského zákoníku) jsou a) porušení smluvní povinnosti, b) vznik škody, c) příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a vzniklou škodou.

33. Žalobkyně škodu spatřuje v ušlém zisku za roky 2017 až 2019 v celkové výši 32.334.000 Kč. Na výzvu soudu žalobkyně konkretizovala, že ušlý zisk za rok 2017 činil 8.310.000 Kč, za rok 2018 10.706.000 Kč a za rok 2019 13.319.000 Kč. Při výpočtu tohoto ušlého zisku žalobkyně vycházela z očekávaných tržeb ve výši 70.000.000 Kč za roky 2017, 2018 i 2019. Od očekávaných tržeb žalobkyně odečetla skutečné tržby v daném roce a od zbylých „ušlých“ tržeb v daném roce žalobkyně prostřednictvím své marže v předchozích letech odečetla očekávané náklady na tyto „ušlé“ tržby. Odečtením očekávaných nákladů od ušlých tržeb žalobkyně vypočítala ušlý zisk v daném roce (v podrobnostech soud odkazuje na podrobný popis výpočtu od žalobkyně shrnutý v odstavci 3. tohoto rozsudku, popř. v podání žalobkyně ze dne 7. 5. 2020).

34. Jak je z odstavce výše zjevné, stěžejní veličinou pro výpočet žalobkyní tvrzeného ušlého zisku jsou očekávané tržby žalobkyně za roky 2017, 2018 a 2019 ve výši 70.000.000 Kč v každém z těchto roků. Jelikož soudu nebylo zřejmé, jak žalobkyně tyto očekávané tržby určila (a to zvlášť za situace, kdy tyto očekávané tržby jsou výrazně vyšší než skutečné tržby žalobkyně v předchozích letech – v roce 2015 činily skutečné tržby žalobkyně 39.378.000 Kč, v roce 2016 činily skutečné tržby žalobkyně 45.883.000 Kč), soud žalobkyni na jednání dne 8. 3. 2022 vyzval dle § 118a o. s. ř., aby uvedla, jak přesně a na základě jakých konkrétních skutečností určila očekávané tržby pro roky 2017, 2018 a 2019 právě ve výši 70.000.000 Kč, a aby k doplněným tvrzením označila důkazy. Žalobkyně na výzvu reagovala pouze velmi obecně, a to tak, že uvedla, že tyto očekávané tržby jsou odhadem na základě skutečnosti předchozích období a plánovaného rozvoje žalobkyně, kdy odhadovaná výše 70.000.000 Kč představuje kvalifikovaný odhad na základě dosaženého ekonomického vývoje a plánovaného vývoje do budoucna, když by nedošlo k poškození žalovanou. Dále žalobkyně uvedla, že tento odhad vychází i z uskutečňované předobjednávky zboží.

35. Soud má za to, že žalobkyně výzvu soudu nesplnila a požadovaná tvrzení nedoplnila. Soudu nadále není zřejmé, jak a na základě čeho konkrétně žalobkyně určila očekávané tržby v letech 2017, 2018 a 2019 právě ve výši 70.000.000 Kč. V důsledku tedy není zřejmý ani způsob určení ušlého zisku v letech 2017, 2018 a 2019 ve výši celkem 32.334.000 Kč (tj. žalovaná částka). Soud předně uvádí, že očekávané tržby v následujících letech a taktéž ušlý zisk, jsou z povahy věci odhadem, musí se však jednat o kvalifikovaný odhad, který je podložen existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi (viz výše uvedená judikatura týkající se ušlého zisku). Žalobkyně však ani přes výzvu soudu žádné konkrétní skutkové okolnosti, na základě nichž očekávala tržby ve výši 70.000.000 Kč ročně, nedoplnila. Soud v tomto směru dodává, že pokud žalobkyně vycházela z uskutečněných předobjednávek a ze svého plánovaného rozvoje (jak tvrdí), měla toto blíže konkretizovat a doložit důkazy. Ohledně předobjednávek žalobkyně nepochybně musí vědět, kolik předobjednávek na dané roky měla a na zboží v jaké ceně (soudu to však žalobkyně nesdělila, a ani nedoložila). Stejně tak, pokud žalobkyně obecně hovoří o svém plánovaném rozvoji, nepochybně je schopna uvést, v čem konkrétně měl tento plánovaný rozvoj spočívat (zda např. žalobkyně plánovala expanzi na další trhy, rozšíření sortimentu prodávaného zboží, nebo něco podobného), a taktéž je schopna svůj plánovaný rozvoj doložit důkazy (v podnikání je např. běžné vypracování podnikatelského plánu na další roky, popř. analýz plánovaného rozvoje – např. ohledně zmiňovaných expanzí na další trhy).

36. Soud dále zdůrazňuje, že očekávané tržby žalobkyně ve výši 70.000.000 Kč v letech 2017, 2018 a 2019 jsou výrazně vyšší než skutečné tržby žalobkyně v předchozích letech – v roce 2015 činily skutečné tržby žalobkyně 39.378.000 Kč, v roce 2016 činily skutečné tržby žalobkyně 45.883.000 Kč. Bez bližšího zdůvodnění (které však žalobkyně na výzvu soudu neposkytla) se tedy očekávané tržby v letech 2017, 2018 a 2019 ve výši 70.000.000 Kč jeví s ohledem na předchozí ekonomický vývoj žalobkyně jako zcela nadsazené/hypotetické (mezi lety 2016 a 2017 by musely tržby žalobkyně vzrůst o necelých 53 %, aby dosáhly hodnoty 70.000.000 Kč). Jako zcela nadsazený/hypotetický se tudíž jeví i tvrzený ušlý zisk za roky 2017, 2018 a 2019 ve výši celkem 32.334.000 Kč. Platí přitom (viz judikatura výše), že ušlý zisk nesmí být hypotetický, ale musí být reálně dosažitelný (musí být podložen existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi). Žalobkyně tím, že nedoplnila, jak a na základě čeho určila očekávané tržby v letech 2017, 2018 a 2019 ve výši 70.000.000 Kč (z nichž vychází tvrzený ušlý zisk ve výši celkem 32.334.000 Kč), soudu fakticky znemožnila posoudit, zda je tvrzený ušlý zisk celkem 32.334.000 Kč reálně dosažitelný.

37. K žalobkyní navrhovanému znaleckému posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady (který dle důkazního návrhu žalobkyně má určit ušlý zisk žalobkyně za období let 2017 až 2019), soud předně uvádí, že znalecký posudek jakožto důkaz slouží k prokázání tvrzení účastníků řízení. Účelem znaleckého posudku (a obecně všech důkazů) není doplňovat absentující skutková tvrzení účastníka řízení. Za situace, kdy absentují rozhodná skutková tvrzení žalobkyně ohledně žalovaného ušlého zisku (způsobu určení jeho výše, tj. výše žalované částky), tato absentující skutková tvrzení nelze doplňovat prostřednictvím znaleckého posudku objednaného soudem. Soud k navrhovanému znaleckému posudku dále konstatuje, že vzhledem k absenci skutkových tvrzení žalobkyně ohledně jí očekávaných tržeb v letech 2017 až 2019 (a absenci relevantních podkladů pro takováto tvrzení), je tento znalecký posudek fakticky neproveditelný. Znalec, aby byl schopen kvalifikovaně odhadnout ušlý zisk (i znalecký posudek v tomto směru je z povahy věci pouze kvalifikovaným odhadem – ušlý zisk nelze určit přesně), musí mít k tomuto dostatek podkladů. Znalec by při vypracování znaleckého posudku posoudil tvrzení žalobkyně a jí doložené podklady týkající se její hospodářské situace, jejího plánovaného rozvoje, uskutečněných předobjednávek apod., a dále by zohlednil vývoj daného odvětví v předmětném roce (konkrétně zda prodeje sportovního oblečení přes internet celkově v daném roce rostly, byly konstantní, či klesaly). Na základě tohoto posouzení by znalec konstatoval, zda se žalobkyní tvrzené tržby (70.000.000 Kč v letech 2017, 2018 a 2019) a ušlý zisk (32.334.000 Kč celkem za roky 2017, 2018 a 2019) jeví jako reálné či nikoliv, popř. jakých tržeb a ušlého zisku žalobkyně mohla reálně dosáhnout (nebýt tvrzeného pochybení žalované). Za situace, kdy však žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, na základě nichž odhadla tržby v letech 2017, 2018 a 2019 na 70.000.000 Kč, a ani nedoložila žádné podklady (důkazy) týkající se tohoto jejího odhadu (podklady týkající se plánovaného rozvoje, předobjednávek, podrobnější podklady týkající se hospodářské situace žalobkyně, apod.), znalec takovýto znalecký posudek pro nedostatek podkladů není schopen zpracovat. Žalobkyně v řízení navrhla k důkazu a soudu doložila pouze své výkazy zisku a ztráty za roky 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019 (a to navíc výkaz zisku a ztráty za rok 2015 soudu doložila žalovaná) a výsledovky za roky 2017, 2018 a 2019, což je pro zpracování předmětného znaleckého posudku zoufale málo. Soud proto uzavírá, že žalobkyní navrhovaný znalecký posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, nebyl zpracován jednak z toho důvodu, že znalecký posudek jako důkaz nemá sloužit k doplňování absentujících skutkových tvrzení žalobkyně, a jednak z toho důvodu, že je tento znalecký posudek právě pro absenci skutkových tvrzení žalobkyně a k nim se vztahujícím podkladům (důkazům) fakticky neproveditelný.

38. Soud pro úplnost dodává, že řízení je dle § 118b o. s. ř. zkoncentrováno (koncentrace řízení byla provedena na jednání dne 8. 3. 2022, přičemž účastníkům byla z koncentrace poskytnuta lhůta v délce 30 dnů ode dne konání tohoto jednání). Pokud si tedy žalobkyně myslela, že skutková tvrzení a důkazy ohledně jí očekávaných tržeb v letech 2017, 2018 a 2019, popř. ohledně ušlého zisku, bude moci předkládat později (např. znalci při zhotovování znaleckého posudku), tak takto určitě vzhledem ke koncentraci řízení postupovat nelze.

39. S uvedeným v předchozím odstavci souvisí i návrh žalobkyně na to, aby soud nejprve rozhodl o základu nároku mezitímním rozsudkem, a až poté rozhodl o výši náhrady ušlého zisku konečným rozsudkem ve věci. Soud k tomuto předně uvádí, že je čistě na rozhodnutí soudu, zda takto bude postupovat či nikoliv. Účastník řízení nemá žádný nárok na to, aby soud nejprve rozhodoval mezitímním rozsudkem o základu věci, a až poté konečným rozsudkem ve věci. Je třeba však zdůraznit, že i pokud by soud takto postupoval (a měl v úmyslu nejprve rozhodnout mezitímním rozsudkem o základu věci), nemění to nic na povinnosti účastníka řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označovat důkazy jen do koncentrace řízení. I pokud by tedy soud ve věci měl v úmyslu nejprve rozhodnout mezitímním rozsudkem o základu věci, neznamenalo by to, že by žalobkyně mohla doplňovat absentující tvrzení (a označovat ke svým tvrzením důkazy) ohledně ušlého zisku někdy později (např. po vydání mezitímního rozsudku). Ke zmiňovanému mezitímnímu rozsudku soud pro úplnost dále dodává, že aby mohl rozhodnout o základu nároku mezitímním rozsudkem, musel by mít dostatečně tvrzeny a prokázány všechny předpoklady odpovědnosti za škodu dle § 2913 občanského zákoníku, tj. porušení smluvní povinnosti, vznik škody a příčinnou souvislost. Konkrétněji u vzniku škody by muselo být vše dostatečně tvrzeno (včetně výše škody a způsobu jejího určení) a dále by muselo být prokázáno, že k nějaké škodě skutečně došlo (i když by ještě nebyla prokázána její přesná výše).

40. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení, když ani na výzvu soudu nedoplnila, jak a na základě čeho konkrétně určila očekávané tržby v letech 2017, 2018 a 2019 ve výši 70.000.000 Kč, z nichž vycházela při výpočtu ušlého zisku za roky 2017, 2018 a 2019 ve výši celkem 32.334.000 Kč, tj. při výpočtu žalované částky. Žalobkyně tedy ani přes výzvu soudu nedoplnila rozhodná skutková tvrzení ve vztahu k jednomu z předpokladů odpovědnosti za škodu. Vzhledem ke skutečnosti, že není zřejmý způsob výpočtu žalované částky - ušlého zisku za roky 2017, 2018 a 2019 ve výši celkem 32.334.000 Kč, soud v důsledku ani není schopen posoudit, zda je tento tvrzený ušlý zisk celkem 32.334.000 Kč reálně dosažitelný (ve smyslu výše citované judikatury Nejvyšší soudu). Soudu proto nezbylo než podanou žalobu v celém rozsahu zamítnout pro neunesení břemene tvrzení žalobkyní.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Tyto jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 28. 7. 2021, porada s klientem dne 4. 3. 2022 přesahující jednu hodinu, dvakrát účast na jednání dne 8. 3. 2022 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, podání ze dne 7. 4. 2022, porada s klientem dne 24. 6. 2022 přesahující jednu hodinu, účast na jednání dne 28. 6. 2022) po 57.260 Kč (tarifní hodnota 32.334.000 Kč), dále odměnou za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (námitky proti usnesení č.j. 44 C 52/2020-118 ze dne 15. 6. 2020 – tyto námitky jsou v souladu s § 11 odst. 3 advokátního tarifu svou povahou a účelem nejbližší úkonu dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) po 28.630 Kč, dále devíti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21 % DPH z částky 489.410 Kč ve výši 102.776,10 Kč. Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 592.186,10 Kč.

42. Soud nepřiznal žalované odměnu za vzájemný návrh ze dne 30. 4. 2020, když tento vzájemný návrh byl usnesením ze dne 21. 5. 2020, č.j. 44 C 52/2020-118, vyloučen k samostatnému řízení (vedeném pod sp. zn. [spisová značka]), a tento úkon se tudíž vztahuje k tomuto samostatnému řízení (a jen v rámci tohoto řízení může být žalované přiznána náhrada nákladů za tento úkon). Dále soud nepřiznal žalované odměnu za návrh na spojení řízení ze dne 2. 12. 2021, neboť tento úkon nepovažuje za účelný. Jak již bylo uvedeno výše, soud rozhodl usnesením ze dne 21. 5. 2020, č.j. 44 C 52/2020-118, o vyloučení vzájemného návrhu žalované k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. [spisová značka]. Následný návrh žalované na spojení tohoto řízení s řízením sp. zn. [spisová značka] je tak třeba považovat za zjevně bezúspěšný a neúčelný (nelze rozumně očekávat, že by soud spojil řízení, která dříve rozdělil). Soud dále pro neúčelnost nepřiznal žalované odměnu za kompenzační námitku doručenou soudu dne 3. 3. 2022. Toto podání bylo soudu doručeno ve čtvrtek 3. 3. 2022 v odpoledních hodinách, tedy krátce před nařízeným jednáním na úterý 8. 3. 2022 v 9:00 hod. Toto písemné podání soud považuje za neúčelné, neboť žalovaná svou kompenzační námitku mohla uplatnit na jednání nařízeném na den 8. 3. 2022. Zaslání písemného podání takto krátce před nařízeným jednáním je pouze snahou žalované o zvýšení počtu úkonů právní služby učiněných v řízení. Z totožných důvodů pak soud žalované nepřiznal ani odměnu za repliku doručenou soudu dne 27. 6. 2022, tj. den před jednáním nařízeným na den 28. 6. 2022. Soud dále nepřiznal žalované odměnu za poradu s klientem dne 4. 4. 2022. Soud v rámci nákladů řízení přiznal žalované odměnu za dvě porady (dne 4. 3. 2022 a 24. 6. 2022, tj. krátce před nařízenými jednáními), které s ohledem na složitost věci považuje za účelné. Třetí poradu ve věci však soud již za účelnou nepovažuje. A to zvlášť za situace, kdy tato porada byla učiněna měsíc po poradě předchozí (dne 4. 3. 2022). Zástupkyně žalované tak mohla věc se svým klientem podrobně probrat již na poradě předchozí. Soud dále dodává, že si je vědom toho, že porada dne 4. 4. 2022 byla učiněna před sepsáním podání ze dne 7. 4. 2022, kterým žalovaná doplňovala skutková tvrzení a označovala důkazy. K tomu je však třeba uvést, že to byli účastníci řízení (žalobkyně i žalovaná), kdo žádali o poskytnutí lhůty z koncentrace řízení na jednání dne 8. 3. 2022. Pokud by účastníci svá tvrzení řádně doplnili a důkazy označili již na jednání dne 8. 3. 2022, nemuselo k poradě dne 4. 4. 2022 vůbec dojít.

43. Soud dále nepřiznal žalované požadovanou náhradu za smluvní odměnu [jméno FO] za účast na jednání dne 8. 3. 2022 a 28. 6. 2022 ve výši 5.450 Kč. Dle § 137 odst. 2 o. s. ř. patří odměna za zastupování k nákladům řízení pouze v případě zastoupení advokátem, popř. notářem či patentovým zástupcem. Odměna za zastoupení zaměstnancem (což je tento případ, neboť [jméno FO] u jednání jednal za žalovanou jako její pověřený zaměstnanec dle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř.) a ostatně ani obecným zmocněncem mezi náklady řízení v občanském soudním řízení nepatří a nelze ji v rámci náhrady nákladů řízení přiznat.

Poučení