44 C 54/2022-39

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 103 479 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 103 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 103 479 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 103 479 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že byla účastníkem posuzovaného řízení, které bylo pravomocně ukončeno dne [datum], a jeho celková doba trvání tak dosáhla 2 883 dnů. Dle názoru žalobkyně je taková doba trvání posuzovaného řízení s ohledem na jeho charakter zcela nepřiměřená a postupem v rámci posuzovaného řízení bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces, když z důvodů průtahů v posuzovaném řízení byla nucena po dlouhou dobu setrvat ve stavu nejistoty týkající se jejích práv a povinností. Tím žalobkyni vznikla nemajetková újma. Pokud jde o jednotlivá posuzovaná kritéria, žalobkyně uvedla, že celková délka řízení činila 2 883 dnů. V posuzovaném řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Žalobkyně v průběhu posuzovaného řízení nezavdala příčinu ke vzniklým průtahům.

3. Vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyně požadovala nahradit v penězích, a to částkou 103 479 Kč, kterou s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“) vyčíslila tak, že vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Takto formulovaný nárok žalobkyně uplatnila u žalovaného dne [datum], žalovaný však její žádost dosud nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 103 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobkyně uplatnila dne [datum] požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žádost byla vyřízena stanoviskem ze dne [datum], bylo jí částečně vyhověno a žalobkyni bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 79 625 Kč. K věci samé žalovaný uvedl, že posuzované řízení bylo u [příjmení] [obec a číslo] zahájeno v srpnu 2013. V březnu 2014 bylo řízení přerušeno z důvodu ustanovení mediátora. V červenci 2014 bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje. Strany sdělily, že k dohodě nedošlo. V červenci 2016 byl vyhotoven znalecký posudek. V červnu 2017 ve věci rozhodl [příjmení] [obec a číslo] zamítavým rozsudkem. V srpnu 2017 se odvolal jak žalobce, tak žalovaná. V listopadu 2017 Městský soud v Praze (dále jen„ MS [obec]“) rozsudek ohledně výroku I. a) potvrdil (právní moc dne [datum]) a ohledně výroku I. b), c.) zrušil a věc vrátil [příjmení] [obec a číslo] k dalšímu řízení. V květnu 2019 byl vyhotoven revizní znalecký posudek. V prosinci 2019 ve věci rozhodl [příjmení] [obec a číslo] tak, že žalovaná je povinna provést takové stavební úpravy stavby, které jsou nezbytné ke statickému zajištění stavby a stabilizaci jejího stavebně-technického stavu, tak aby neohrožovala pozemek, ve lhůtě 6 měsíců. V září 2020 byla připuštěna změna žaloby, neboť předtím byl žalobce vyzván k úpravě petitu. V říjnu 2020 MS [obec] potvrdil rozsudek [příjmení] [obec a číslo] v konkrétním znění a zamítl navržený způsob zpevnění zdi ocelovou konstrukcí. V prosinci 2020 se žalovaná dovolala. V květnu 2022 NSČR dovolání odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně, která byla v posuzovaném řízení žalovanou, se o řízení dozvěděla dne [datum]. Od tohoto data mohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla jí vznikat nemajetková újma. Řízení ve věci trvalo ve vztahu k žalobkyni (zahrne-li se též dovolací řízení) od října 2013 do června 2022 a celková doba řízení činila 8 let a 7 měsíců. V řízení byl shledán nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně. Řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů, ve věci rozhodoval soud prvého stupně dvakrát, soud druhého stupně rovněž dvakrát a NSČR jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, dva znalecké posudky a vyslechnuti svědci i znalci. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný, tento význam nelze přeceňovat, když budova žalobkyně nebyla v dobrém stavu. Žalobce v posuzovaném řízení v průběhu řízení nabídl žalobkyni, že na své náklady provede opravy zdi, žalobkyně to však odmítla. Žalobce v posuzovaném řízení se podanou žalobou domáhal zdržení imisí a provedení opatření k odvrácení škody, když budova žalobkyně měla ohrožovat jeho sousední pozemek, na kterém chtěl provádět stavební práce. Dle žalobce v posuzovaném řízení se budova sesouvala a požadoval její statické zajištění. Žalobkyní nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem lze dle názoru žalovaného hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou, kdy odpovídající výše zadostiučinění by měla činit 79 625 Kč. Takovouto částku žalovaný určil tak, že částku 113 750 Kč, k níž dospěl součinem sazby 15 000 Kč za jeden rok řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 15 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, snížil celkem o 30 %, a to o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Žalobou došlou [název soudu] [obec a číslo] dne [datum] se [titul] [jméno] [příjmení] (dále jen„ PV“) (a na jeho straně [právnická osoba] [právnická osoba], sídlící ve [mázev země] (dále jen„ [právnická osoba]“), jako vedlejší účastník – oba zastoupení stejným právním zástupcem) domáhal, aby byla žalobkyně povinna zdržet se sesouvání stavby [adresa] v k. ú. [část obce] na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], resp. provést taková opatření, aby sesuvu zabránila, a dále aby byla žalobkyně povinna provést takové stavební úpravy stavby [adresa], které jsou nezbytné ke statickému zajištění stavby a stabilizaci jejího stavebně-technického stavu tak, aby neohrožovala pozemek parc. [číslo] in eventum aby byla žalobkyně povinna odstranit stavbu [adresa]. Uvedeného se PV domáhal s tím, že uvedená stavba žalobkyně se nachází na svahu na hranici pozemku žalobkyně sousedícího s pozemkem PV, je ve špatném technickém stavu, sesouvá se na pozemek PV, a ohrožuje tak pozemek PV a na něm plánovanou výstavbu polyfunkčního domu, kterou má realizovat [právnická osoba]. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatil PV dne [datum] soudní poplatek ze žaloby. Dne [datum] byla žaloba zaslána žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, zásilka jí byla doručena dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu sdělení nové adresy [právnické osoby] ve [název země]. Vyjádření žalobkyně došlo soudu dne [datum], žalobkyně žalobou uplatněný nárok neuznala. Žalobkyně poukazovala na to, že stavba na jejím pozemku se částečně opírala o stavbu, která stála na pozemku PV a která byla (až na zeď přiléhající k budově žalobkyně) stržena. PV měl při demolici stavby povinnost učinit taková opatření, aby statika budovy žalobkyně nebyla ohrožena. Žalobkyně popírala, že by byla narušena statika její stavby a že by tato hrozila zřícením, stejně jako popírala, že by se její stavba sesouvala na pozemek PV či jinak omezovala či zasahovala do vlastnického práva PV, když toto ze žádných znaleckých posudků nevyplývá. Potřebu provedení opatření neshledal ani stavební úřad, který v místě prováděl místní šetření dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 20 dnů dohodli na osobě mediátora a sdělili jeho kontaktní údaje soudu s tím, že jinak vybere mediátora soud. PV a [právnická osoba] žádali dne [datum] o zaslání vyjádření žalobkyně, bylo jim doručeno dne [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] sdělili účastníci soudu, že se na osobě mediátora neshodli, PV též zaslal upřesnění žalobního petitu. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven mediátor, účastníkům bylo nařízeno první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin a řízení bylo na dobu 3 měsíců od právní moci usnesení přerušeno. Dne [datum] sdělil soudu mediátor, že se nepodařilo nařídit mediační jednání dříve než na den [datum], stejné sdělili dne [datum] soudu PV a [právnická osoba]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení a účastníci byli vyzváni, aby ve lhůtě 20 dnů sdělili výsledek mediačních jednání. Žalobkyně sdělila dne [datum], že k dohodě nedošlo a účastníci v mediaci nehodlají pokračovat. Obdobné sdělili dne [datum] i PV a [právnická osoba] s tím, že mimosoudní jednání mezi účastníky probíhala před podáním žaloby i po jejím podání, byl vytvořen koncept dohody, ke kterému se však žalobkyně od května nevyjádřila. Navrhovali tak, aby soud v projednávání věci pokračoval s tím, že nelze vyloučit dosažení dohody účastníků v budoucnu. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplňující vyjádření žalobkyně a návrhy dalších důkazů, k tomuto podání se PV a [právnická osoba] vyjádřili dne [datum]. Dne [datum] soud zjišťoval, kde se nacházejí spisy stavebního úřadu týkající se dotčených nemovitostí, bylo zjištěno, že jsou s opravnými prostředky na [název státní instituce]. Při jednání konaném dne [datum] vedl soud účastníky ke smírnému vyřešení věci, což se nepodařilo. Bylo zahájeno projednání věci, bylo provedeno větší množství listinných důkazů, PV byl vyzván k doplnění důkazních návrhů. Účastníkům pak bylo uloženo předložit důkazy navržené v průběhu jednání ve lhůtě 1 měsíce a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na den [datum]. Doplnění účastníků došla soudu dne [datum]. Dne [datum] žádal soud o zapůjčení spisů stavebního úřadu, kopie požadovaných dokumentů došly soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno další větší množství listinných důkazů a byla vyslechnuta žalobkyně. Jednání pak bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, žalobkyni bylo uloženo předložit do 15 dnů otázky na znalce a PV bylo uloženo předložit ve stejné lhůtě avizované vyjádření k výpovědi žalobkyně. Podání žalobkyně došlo soudu dne [datum], vyjádření PV a [právnické osoby] došlo soudu dne [datum]. Rozhodnutím předsedy soudu převzal z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti stávajícího soudce vyřizování věci od [datum] jiný soudce, který spis fyzicky převzal dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny úkony dle § 119 odst. 3 o. s. ř., žalobkyně předložila statický posudek z června 2015. Žalobkyni bylo uloženo zaslat posudek ve lhůtě 15 dnů PV, který se pak měl k tomuto posudku vyjádřit ve lhůtě 1 měsíce od doručení. Jednání bylo za účelem zpracování znaleckého posudku odročeno na neurčito. Spis byl dne [datum] předložen asistentovi soudce k přípravě zadání znaleckého posudku. Vyjádření PV k posudku došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis vrácen soudci bez splnění pokynu k ustanovení znalce. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalec ([Název instituce] v [obec], Fakulta stavební), kterému bylo uloženo podat posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. Každému z účastníků bylo uloženo zaplatit zálohu na znalečné ve výši 7 000 Kč. Dne [datum] došlo soudu sdělení znalce, který z kapacitních důvodů zpracování posudku odmítl. Žalobkyně zaplatila zálohu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předán asistentovi soudce s pokynem k ustanovení jiného znalce. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven jiný znalec, který měl podat posudek ve lhůtě 60 dnů od doručení spisu. Spis byl znalci odeslán dne [datum]. Posudek došel soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném a téhož dne bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a posudek zaslán účastníkům s výzvou k vyjádření ve lhůtě 30 dnů. PV a [právnická osoba] žádali dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření k posudku, lhůta jim byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] byl k již nařízenému jednání předvolán též znalec. K žádosti zástupce PV a [právnické osoby], odůvodněné kolizí jednání, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum], z důvodu pobytu znalce v zahraničí v tomto termínu, pak bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh PV na záměnu/procesní nástupnictví na straně PV, na jehož místo měla do řízení vstoupit [právnická osoba]. Usnesením ze dne [datum] nebylo návrhům vyhověno. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [právnické osoby] ke znaleckému posudku, jehož přílohou byl jiný zpracovaný znalecký posudek vyhotovený ve slovenštině. Usnesením ze dne [datum] byla [právnická osoba] vyzvána k předložení vyjádření v češtině a překladu znaleckého posudku do češtiny, obojí ve lhůtě 20 dnů. Vyjádření v češtině bylo soudu předloženo při jednání konaném dne [datum]. Při tomto jednání byl proveden důkaz znaleckým posudkem a byl vyslechnut znalec. Účastníkům byla poskytnuta lhůta k vyjádření ke znaleckému posudku a výslechu znalce do [datum] a jednání bylo odročeno na den [datum]. Ze strany soudu bylo též navrhováno provedení místního šetření za účasti nezávislého statika, soud dále vyzýval účastníky ke smírnému vyřešení věci. Dne [datum] došlo soudu vyúčtování znalečného. Dne [datum] žádala [právnická osoba] o prodloužení lhůty pro předložení překladu jí opatřeného posudku alespoň o dalších 20 dnů, lhůta byla prodloužena do [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Dne [datum] došlo soudu obsáhlé vyjádření PV a [právnické osoby] k výslechu znalce doplněné o velké množství listin, dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k výslechu znalce. Dne [datum] došel soudu překlad znaleckého posudku a PV současně navrhoval, aby [právnická osoba] přistoupila do řízení jako další žalobce. Při jednání konaném dne [datum] byly s účastníky obsáhle probírány možnosti smírného vyřešení věci, PV uváděl, že navrhoval, že zabezpečení objektu žalobkyně provede v rámci zamýšlené výstavby on. PV byl vyzván k zaslání projektu soudu a žalobkyni a žalobkyně byla vyzvána ke sdělení svých podmínek pro uzavření dohody. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] zaslal PV soudu projektovou dokumentaci k plánovanému polyfunkčnímu domu, která obsahovala též návrh zabezpečení objektu žalobkyně, kdy tuto dokumentaci zasílal též žalobkyni. Při jednání konaném dne [datum] byly s účastníky za přítomnosti jimi přivedených odborných poradců znovu obsáhle probírány možnosti smírného vyřešení věci. PV bylo uloženo, aby do [datum] zaslal žalobkyni soupis zamýšlených prací, a žalobkyni bylo uloženo, aby ve stejné lhůtě zaslala vyčíslení svých finančních požadavků. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Žalobkyně zaslala své vyjádření dne [datum], PV zaslal dne [datum] návrh dohody předkládané žalobkyni a dne [datum] též výzvu žalobkyni k vyjádření k návrhu dohody. Při jednání konaném dne [datum] byla s účastníky znovu probírána možnost smírného vyřešení, k dohodě však nedošlo. Bylo provedeno další větší množství listinných důkazů, další návrhy na provedení dokazování byly zamítnuty a jednání bylo za účelem přednesu závěrečných návrhů, které měli účastníci předložit soudu písemně do [datum], a vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Závěrečné návrhy došly soudu dne [datum], závěrečný návrh PV obsahoval i změnu žaloby. Při jednání konaném dne [datum] nebyla připuštěna změna žaloby a byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. K žádosti ze dne [datum], odůvodněné obtížností sporu, rozsahem dokazování a větším množstvím skončených sporů, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno dne [datum]. Soud uvedeným způsobem rozhodl, když dospěl k závěru, že budova žalobkyně je stará, je za hranicí své životnosti, nicméně v současné době je stabilní a nikterak neohrožuje práce na pozemku ve vlastnictví PV, a není tedy potřeba poskytnout PV ochranu vlastnického práva. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 150 o. s. ř. Dne [datum] došla soudu odvolání obou účastníků (žalobkyně jen do nákladového výroku). K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatil PV dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Odvolání byla dne [datum] zaslána účastníkům k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Vyjádření žalobkyně došlo soudu dne [datum], vyjádření PV a [právnické osoby] dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen MS [obec], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] došla soudu doplnění odvolání žalobce a [právnické osoby]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu prvého stupně v rozsahu zamítnutí povinnosti zdržet se sesuvu nemovitosti [adresa] na pozemek parc. [číslo] povinnosti provést opatření, aby se sesuvu zabránilo, potvrzen a ve zbytku byl zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Důvodem zrušení části rozsudku byla nedostatečná tvrzení PV o hrozících škodách, resp. o vážnosti, aktuálnosti, intenzity hrozící škody, a nedostatečné důkazní návrhy k prokázání takových skutečností, kdy v daném směru měl být žalobce vyzván k doplnění dle § 118a o. s. ř. Z těchto důvodů pak byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, a i právní posouzení je tedy nedostatečné. Objevily se též nové skutečnosti stran stavu stavby žalobkyně po odstranění části zdiva bývalé stavby PV. Odvolací soud avizoval, že po doplnění tvrzení se soud zřejmě nevyhne zpracování revizního znaleckého posudku. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], rozsudek MS [obec] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení a návrhů důkazů dle rozsudku MS [obec] ve lhůtě 1 měsíce, doplnění došlo soudu dne [datum]. Doplnění bylo dne [datum] zasláno žalobkyni s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti obou účastníků, odůvodněné pokračujícími mimosoudními jednáními, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] pak bylo jednání z důvodu účasti soudce na školení odročeno na den [datum] PV a [právnická osoba] sdělili dne [datum], že mimosoudní dohody nebylo dosaženo. Při jednání konaném dne [datum] byla s účastníky opět probírána možnost smírného řešení věci, což se nezdařilo, bylo pak provedeno několik listinných důkazů a jednání bylo za účelem zpracování revizního znaleckého posudku odročeno na neurčito. Účastníci měli ve lhůtě 30 dnů předložit otázky pro znalce. Podání účastníků s otázkami pro znalce došla soudu ve dnech [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl ustanoven znalec pro zpracování revizního posudku, posudek měl být podán do 90 dnů od doručení spisu. PV bylo uloženo složit zálohu na znalečné ve výši 20 000 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení. Od [datum] vyřizoval věc opět původní soudce. Dne [datum] byl PV urgován o složení zálohy na znalečné, která dosud nebyla uhrazena, záloha byla s omluvou složena dne [datum]. Spis byl znalci odeslán dne [datum]. Revizní posudek došel soudu dne [datum]. Dne [datum] byl posudek zaslán účastníkům a současně bylo nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému byl předvolán i znalec. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. K žádosti zástupce žalobkyně, odůvodněné plánovanou dovolenou, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Ve dnech [datum] a [datum] došla soudu vyjádření účastníků ke znaleckému posudku. Vyjádření PV obsahovalo též změnu žaloby, ke které bylo PV soudem dne [datum] sděleno, že k ní jako k podmíněnému úkonu nebude přihlíženo. Dne [datum] došla soudu replika k vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku. Při jednání konaném dne [datum] byly provedeny úkony dle § 119 odst. 3 o. s. ř., byl proveden důkaz revizním znaleckým posudkem a vyslechnut znalec. Účastníkům byla poskytnuta lhůta 1 měsíc od doručení protokolu k vyjádření k výslechu znalce a jednání bylo odročeno na den [datum]. Protokol byl účastníkům zaslán dne [datum]. Vyjádření účastníků došla soudu ve dnech [datum] a [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno další větší množství listinných důkazů, dokazování bylo ukončeno a po přednesu závěrečných návrhů byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobkyni uloženo provést takové stavební úpravy stavby [adresa], které jsou nezbytné ke statickému zajištění stavby a stabilizaci jejího stavebně-technického stavu tak, aby neohrožovala pozemek parc. [číslo] to ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku, a dále uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení PV částku 110 066,61 Kč, [právnické osobě] částku 48 300 Kč a státu částku 33 918,85 Kč. K žádosti ze dne [datum], odůvodněné složitostí věci, byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku spolu s opravným usnesením ze dne [datum] bylo vypraveno dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně. Usnesením ze [datum], vydaným asistentem soudce, byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 4 000 Kč. Dne [datum] došly soudu námitky žalobkyně s tím, že soudní poplatek by měl činit jen 2 000 Kč, dne [datum] ale byl žalobkyní zaplacen poplatek ve výši 4 000 Kč. Usnesením soudce ze dne [datum] bylo usnesení asistenta soudce změněno tak, že byla učiněna výzva k zaplacení soudního poplatku jen ve výši 2 000 Kč, a současně bylo rozhodnuto o vrácení částky 2 000 Kč žalobkyni. Dne [datum] bylo odvolání zasláno PV a [právnické osobě] k vyjádření ve lhůtě 20 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen MS [obec], který usnesením ze dne [datum] vyzval PV, aby ve lhůtě 20 dnů opravil žalobní petit tak, aby uvedl, jaká konkrétní vhodná a přiměřená opatření k odvrácení hrozící újmy mají být žalobkyni uložena. Upřesnění žaloby došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum], k jednání byl předvolán též zpracovatel revizního znaleckého posudku. Žalobkyně se vyjádřila ke změně žaloby dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna žaloby, byl vyslechnut znalec. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o znalečném. Ve dnech [datum] a [datum] došly soudu závěrečné návrhy účastníků. Rozsudkem vyhlášeným dne [datum] byl napadený rozsudek ve znění připuštěné změny žaloby z části potvrzen a z části změněn tak, že žaloba byla zamítnuta, PV a [právnické osobě] bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku 31 650 Kč a státu 10 459,43 Kč a žalobkyni bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů řízení PV částky 88 166,61 Kč a 5 850 Kč, [právnické osobě] částky 24 150 Kč a 4 050 Kč a státu částky 23 459,43 Kč a 1 694 Kč. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], rozsudek [odvolacího soudu] [obec] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] došlo soudu dovolání žalobkyně. K výzvě soudu dne [datum] zaplatila žalobkyně dne [datum] soudní poplatek za dovolání. Dne [datum] byl zástupci PV a [právnická osoba] zaslán dotaz, zda je zastupuje i v dovolacím řízení, a případně výzva k předložení plné moci. Dne [datum] došlo soudu sdělení, že pro dovolací řízení zástupce plnou mocí nedisponuje. Dne [datum] bylo dovolání s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů zasláno PV na známou adresu na [země], odkud se zásilka vrátila dne [datum] jako nedoručitelná. Dne [datum] bylo dovolání s výzvou k vyjádření zasláno PV na adresu zjištěnou z registru obyvatel, dne [datum] se i tato zásilka vrátila soudu jako nedoručitelná. Dne [datum] zaslal soud PV e-mailem žádost o sdělení jeho aktuální adresy i adresy [právnické osoby], žádost zůstala bez odezvy. Dne [datum] byla stejná žádost zaslána bývalému zástupci PV a [právnické osoby], dne [datum] došlo soudu sdělení adres na [země] a ve [země]. K výzvě soudu zaslané dne [datum] předložil zástupce žalobkyně dne [datum] datovanou plnou moc pro dovolací řízení. K žádosti soudu zaslané dne [datum] sdělil bývalý zástupce [právnické osoby] opět jeho adresu ve [země], když žádaná e-mailová adresa mu nebyla známa. Žádostí ze dne [datum] byla e-mailová adresa [právnické osoby] neúspěšně zjišťována u další osoby. Dne [datum] bylo dovolání zasláno PV na [země] a [právniské osobě] do [země]. [právnické osobě] bylo doručeno dne [datum], zásilka pro PV se soudu vrátila jako nedoručitelná. Žádostí ze dne [datum] požádal soud o doručení dovolání PV [název soudu v cizině] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], doručeno bylo dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření PV, zastoupeného opět stejným právním zástupcem, k dovolání, ve kterém mj. navrhoval přerušení řízení za účelem mimosoudního řešení sporu. Dovolání s vyjádřením PV bylo dne [datum] zasláno [právnické osobě] prostřednictvím [zahraničního soudu] [anonymizováno]. V podání došlém soudu dne [datum] PV navrhoval přerušit řízení do provedení sjednaných stavebních opatření. Potvrzení o doručení [právnické osoby] dne [datum] došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] došla soudu replika žalobkyně k vyjádření PV. Dne [datum] byl spis předložen NSČR. Dne [datum] došla NSČR další replika žalobkyně k vyjádření PV. NSČR usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl a uložil žalobkyni zaplatit PV na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 800 Kč. Spis byl vrácen [příjmení] [obec a číslo] dne [datum], usnesení NSČR bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci (zjištěno ze spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]).

7. Podáním ze dne [datum], došlým žalovanému téhož dne, uplatnila žalobkyně u žalovaného z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 103 479 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobné nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalovaný žádost vyřídil stanoviskem ze dne [datum], ve kterém z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a přiznal žalobkyni zadostiučinění ve výši 79 625 Kč. Tato částka byla žalobkyni zaplacena dne [datum] (zjištěno ze žádosti, potvrzení o přijetí, stanoviska, likvidační doložky).

8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

9. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

10. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

12. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo skončeno právní mocí usnesení NSČR o odmítnutí dovolání dne [datum]. Řízení tedy trvalo celkem 8 let a 10 celých měsíců, resp. 106 celých měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu [název soudu] [obec a číslo] vyplynulo, že žalobkyně (v posuzovaném řízení v postavení žalované) se o řízení dozvěděla až dne [datum], kdy jí byla doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření. Soud tak za období, po které mohla žalobkyně průběh řízení vnímat, a tento se jí mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 8 let a 7 celých měsíců, resp. 103 celých měsíců.

15. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo po skutkové stránce složité. Byl zjišťován stav nemovitosti žalobkyně, její zasahování do pozemku PV, hrozící škoda na majetku PV kvůli stavu nemovitosti žalobkyně. Tato skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo provedeno dokazování velkým množstvím listin, byl zpracován znalecký posudek a revizní znalecký posudek, oba znalci byli vyslýcháni (revizní znalec i v odvolacím řízení), byla vyslýchána žalobkyně. K procesní složitosti je nutno dále přičíst, že řízení bylo přerušeno kvůli nařízení prvního setkání s mediátorem, snaha účastníků o mimosoudní vyřešení věci tu pak byla i po neúspěšné mediaci, kdy při několika jednáních soud s účastníky obsáhle probíral možnosti mimosoudní dohody a k této je vedl, jednání nařízené na den [datum] bylo kvůli probíhajícímu mimosoudnímu jednán odročeno na den [datum]. Dále je k procesní složitosti nutno přičíst„ aktivitu“ PV ([právnická osoba]), kdy jednání nařízené na den [datum] bylo pro kolizi jejich zástupce odročeno na dne [datum] (pro kolizi znalce pak až na den [datum], tj. celkem téměř o 3 měsíce), zálohou na revizní znalecký posudek PV zaplatil až po urgenci soudu s cca měsíčním zpožděním. Dále je k procesní složitosti nutno přičíst problémy s doručením dovolání PV a i [právnické osoby], kdy toto bylo opakovaně neúspěšně zasíláno do zahraničí, a nakonec musela být pro doručení využita pomoc v rámci mezinárodní soudní spolupráce. Tyto problémy způsobily podstatnou prodlevu při předložení dovolání k rozhodnutí NSČR. Konečně pak procesní složitost způsobuje zapojení třech stupňů soudní soustavy do rozhodování a četnost jejich rozhodování, kdy [název soudu] [obec a číslo] rozhodoval 2x ve věci a dále pak 2x o ustanovení znalce, 4x o znalečném, 1x o návrhu na záměnu účastníků/procesní nástupnictví, [název odvolacího soudu] [obec] rozhodoval 2x ve věci a dále pak o změně žaloby a o znalečném, NSČR rozhodoval 1x ve věci. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Po právní stránce bylo řízení standardní.

16. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), má soud na základě učiněných zjištění za to, že tento byl v zásadě plynulý a úkony byly činěny v přiměřených lhůtách, přesto je nutno konstatovat několik prodlev, které je nutno přičíst k tíži státu. Ústní jednání konané dne [datum] bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku, dne [datum] byl spis přidělen jinému soudci, který pak nařídil ústní jednání na den [datum] za účelem postupu dle § 119 odst. 3 o.s.ř., a došlo tak prodloužení řízení o cca 5,5 měsíců. Přestože změna soudce a na ní navazující postup byly vyvolány objektivní okolností (dlouhodobá nepřítomnost stávajícího soudce), je minimálně část uvedené prodlevy nutno přičíst k tíži státu. Dne [datum] pak byl dán pokyn asistentovi soudce k přípravě zadání znaleckého posudku, spis byl bez splnění pokynu vrácen soudci dne [datum] a znalec pak byl ustanoven až usnesením ze dne [datum], tj. téměř za 4 měsíce. V této prodlevě je nutno spatřovat průtah cca 2 měsíce. Usnesením ze dne [datum] byl znalec ustanoven zjevně bez předchozí domluvy a po odmítnutí znaleckého úkolu z kapacitních důvodů dne [datum] pak byl jiný znalec ustanoven dne [datum], čímž došlo ke zbytečnému prodloužení řízení o cca 1,5 měsíce. Ústní jednání nařízené na den [datum] bylo z důvodu školení soudce odročeno na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení 1 měsíc. K tíži státu je pak nutno přičíst též skutečnost, že první rozsudek byl částečně zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně pro absenci poučení PV dle § 118a o.s.ř. stran hrozící škody (z čehož pak plynula nedostatečná skutková zjištění a nedostatečné právní posouzení), čímž soud prvého stupně zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci.

17. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem (resp. postupem svého zástupce) k délce řízení též dílčím způsobem přispěla, když ústní jednání nařízené na den [datum] bylo z důvodu plánované dovolené jejího zástupce odročeno na den [datum], čímž došlo k prodloužení řízení o 1 měsíc, tato skutečnost je však s ohledem na celkovou délku řízení zanedbatelná.

18. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako běžný. Předmětem posuzovaného řízení bylo provedení zajišťovacích prací na nemovitosti žalobkyně, tj. v konečném důsledku se jednalo o majetkový spor, když provedení takových opatření mělo být na náklad žalobkyně. Realizace nařízených opatření bude (bylo) s ohledem na jejich povahu a rozsah možná finančně náročnější, žalobkyně se však takové finanční náročnosti a její významnosti z hlediska svých poměrů v řízení nedovolávala.

19. Na základě popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (zejména složitost řízení po procesní a právní stránce) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobce dospěl soud k závěru, že celkovou dobu řízení v délce 8 let a 7 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

20. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaný v řízení neuvedl. Naopak vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně uznával a tuto (dle svého přesvědčení přiměřeně) odškodnil.

21. Soud pak má opět v souladu s názorem obou účastníků za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NSČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Dle názoru soudu je při stanovení základní částky možné vyjít z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená, nikoliv však extrémní. Za přiměřenou tak soud považoval částku 15 000 Kč za rok řízení, resp. částku 1 250 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku odškodnění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit.

22. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Výše popsaný postup soudů v posuzovaném řízení se primárně odrazil již v závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení jako takovém, kdy je pak poskytováno zadostiučinění za celou dobu trvání řízení, nikoliv jen za dobu, o kterou z důvodů přičitatelných státu došlo k prodloužení řízení. Takové zohlednění považoval soud za dostatečné a žádnou další modifikaci na základě tohoto kritéria neprováděl. Stejně tak soud neshledal důvody pro modifikaci základní částky ani z hlediska postupu žalobkyně, ani z hlediska významu předmětu řízení.

23. Soud tedy uzavřel, že by základní částka odškodnění měla být celkově snížena o 30 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 79 625 Kč vypočtený následovně: 103 (měsíců řízení) x 1 250 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 1 250 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 113 750 Kč x 0,7 (zvýšení o 30 %). Jelikož žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy právě tuto částku již obdržela (a žalobu v tomto rozsahu ani nevzala zpět), shledal soud její žalobu v celém rozsahu nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

24. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný by se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla by mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný by se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta 6 měsíců by skončila dne [datum]. Jelikož žalovaný celou částku přiměřeného zadostiučinění žalované zaplatil již dne [datum], do prodlení se vůbec nedostal, a požadavek na zaplacení úroku z prodlení byl tedy uplatněn nedůvodně.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný. Žalobkyně sice dosáhla po zahájení řízení satisfakce nemajetkové újmy, pročež by na ni bylo možno ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla plně úspěšná, byť jí nebylo poskytnuto jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013), žalovaný však zadostiučinění, které bylo soudem shledáno odpovídajícím, žalobkyni poskytl ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 1 OdpŠk. Jestliže se tedy žalobkyně rozhodla nevyčkat ukončení předběžného projednání nároku u žalovaného, řízení před soudem zahájila pouhé čtyři dny po podání žádosti žalovanému a žalovaný její nárok v zákonem stanovené lhůtě plně uspokojil, nemůže být její žaloba považována za důvodně podanou.

26. Žalovanému, který nebyl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč), která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.