44 C 7/2019-184

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o relativní neúčinnost právního jednání takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání ze dne 19. 12. 2018, s právními účinky zápisu ke dni 20. 12. 2018, zápis proveden [stát. instituce], [stát. instituce], pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], prostřednictvím které bylo na žalovaného převedeno vlastnické právo k těmto nemovitostem: -) pozemku parc. č. st. [anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova [adresa] (bydlení), stojící na uvedeném pozemku parc. č. st. [anonymizováno], -) pozemku parc. [číslo] (zahrada), -) pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha), -) pozemku parc. [číslo] (trvalý travní porost), -) pozemku parc. [číslo] (orná půda), vše [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] je vůči němu právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 23.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 1. 2019 domáhal určení relativní neúčinnosti právního jednání - darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání ze dne 19. 12. 2018, kterou [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] převedla na žalovaného vlastnické právo k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že dne 9. 10. 2014 uzavřel s manžely [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] smlouvu o zápůjčce, na základě které jim poskytl zápůjčku ve výši 11.664.000 Kč. Splatnost zápůjčky byla ujednána do 9. 10. 2016. Dne 9. 10. 2014 byl sepsán notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], který obsahuje dohodu s prohlášením [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] o svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu. [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] se v notářském zápisu zavázali zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku zápůjčky ve výši 11.664.000 Kč nejpozději do 9. 10. 2016 a v případě prodlení dále ujednaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky. Nesplní-li tuto povinnost v uvedeném termínu, může být k vymožení pohledávky podán návrh na nařízení exekuce. [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] žalobci na jistinu nic nezaplatili. Notářský zápis je přitom vykonatelným exekučním titulem. Žalobce proto dne 28. 11. 2018 podal exekuční návrh u exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení]. Exekutor v rámci exekuce vydal exekuční příkazy. Jedním z exekučních příkazů byl exekuční příkaz ze dne 19. 12. 2018 k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí Mgr. [celé jméno žalovaného] označených ve výroku I. tohoto rozsudku. Exekuční příkaz byl doručen katastrálnímu úřadu dne 19. 12. 2018. Mgr. [celé jméno žalovaného] uzavřela dne 19. 12. 2018 s žalovaným (jako obdarovaným a povinným z věcného břemene) darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání, kterou žalovanému nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku darovala a současně došlo ke zřízení věcného břemene – služebnosti užívání pro dárkyni spočívající v právu doživotního bezplatného užívání předmětných nemovitostí. Mgr. [celé jméno žalovaného] je matkou žalovaného. Návrh na vklad vlastnického práva a věcného břemene byl doručen katastrálnímu úřadu dne 20. 12. 2018. Vklad byl povolen, neboť ke dni zahájení vkladového řízení sice již byl katastrálnímu úřadu doručen exekuční příkaz, avšak tento nebyl doručen Mgr. [celé jméno žalovaného] před podáním návrhu na vklad. Žalobce má za to, že popsaným jednáním dlužníka (Mgr. [celé jméno žalovaného]) došlo v souladu s ust. § 589 a násl. občanského zákoníku ke zkrácení uspokojení jeho vykonatelné pohledávky za [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného]. Jediným účelem darování a zřízení věcného břemene byl úmysl krátit právo žalobce na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky prostřednictvím předmětných nemovitých věcí, tedy aby při možné exekuci tyto nemovitosti nemohly být postiženy. Majetek povinných, který byl v exekučním řízení doposud zajištěn, nedosahuje takové hodnoty, aby z něj došlo k uspokojení celé vykonatelné pohledávky žalobce. Ke specifikovanému zkracujícímu bezúplatnému právnímu jednání došlo mezi dlužníkem (Mgr. [celé jméno žalovaného]) a osobou jemu blízkou (žalovaným, který je synem Mgr. [celé jméno žalovaného]). Z exekuce žalobce dosud žádné plnění neobdržel. Předžalobní výzva nebyla realizována, neboť by mohla vést ke zmaření účelu žaloby.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 25. 3. 2019 uvedl, že nárok žalobce neuznává. Ke dni podpisu Darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, tj. ke dni 19. 12. 2018, nebyla matka žalovaného žádným způsobem v nakládání s předmětnými nemovitostmi omezena. Návrh na vklad práva v katastru nemovitostí byl u katastrálního úřadu podán osobně matkou žalovaného dne 20. 12. 2018 a ani tehdy nebyla pracovníkem podatelny upozorněna na žádný problém s jejími nemovitostmi, o jakékoli exekuci, ani o hrozbě exekuce, neměla žádné povědomí. Darování a zřízení věcného břemene bylo učiněno v dobré víře a bez jakýchkoli jiných úmyslů. Žalovanému, ani jeho matce nebylo v prosinci 2018 známo nic o tom, že na majetek matky žalovaného se valí exekuce. Žalovanému proto nebyl, nemusel být a ani nemohl být znám úmysl jeho matky zkrátit jakéhokoli věřitele na jeho pohledávkách. Žalovaný se o exekuci na majetek jeho rodičů dozvěděl až ke konci ledna 2019. Teprve v té době se také matka žalovaného dozvěděla o tom, že zápůjčka od žalobce, která byla převzata v roce 2014 pro podnikání manžela, nebyla ze strany manžela řádně splácena, což do té doby nevěděla. Žalovaný dále uvedl, že darování nemovitostí a zřízení bezúplatného věcného břemene užívání je naprosto obvyklým jednáním v rámci nejbližší rodiny. Žalovaný nepovažuje za pravdivé tvrzení žalobce, že jiný majetek matky žalovaného nedosahuje takové hodnoty, aby z něj mohlo dojít k uspokojení pohledávky žalobce. Výzvou ke splnění vymáhané povinnosti požadoval soudní exekutor zaplacení částky ve výši 14.880.116,27 Kč. Jiné nemovitosti ve vlastnictví matky žalovaného, v katastru nemovitostí vedené na listu vlastnictví [anonymizováno] v k.ú. [část obce], mají podle znaleckého posudku hodnotu 18.600.000 Kč. Je proto evidentní, že jen výtěžek z těchto nemovitostí by pokryl pohledávku žalobce v plném rozsahu. Převedené nemovitosti v [obec] u [obec] byly znaleckým posudkem oceněny na 1.500.000 Kč. Je proto zcela vyloučeno, aby se matka žalovaného pokoušela zkrátit věřitele tím, že na syna převede chalupu na venkově a nikoli nemovitý majetek vysoké hodnoty v [obec]. Kromě toho exekuce žalobce je vedena společně na manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], tj. na oba rodiče žalovaného. Otec žalovaného je jediným společníkem [právnická osoba] s.r.o. a jeho obchodní podíl byl exekucí zablokován také. Kromě toho je otec žalovaného vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec], v k.ú. [obec] u [obec] a v k.ú. [obec], nehledě na exekuční příkazy postihující mzdy obou rodičů žalovaného a pohledávky na jejich účtech. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] tedy pohledávku žalobce vysoce převyšuje.

3. Žalobce v replice ze dne 2. 5. 2019 uvedl, že matka žalovaného byla jako dlužník účastníkem smlouvy o zápůjčce a i notářského zápisu o přímé vykonatelnosti. Věděla tedy, kolik dluží a do kdy má být zaplaceno. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že se dozvěděla o nesplácení zápůjčky až v době, kdy se exekuce rozběhla. Žalobce dále uvedl, že Mgr. [celé jméno žalovaného] a i žalovaný měli informace o probíhajícím exekučním řízení ještě před podáním návrhu na vklad darovací smlouvy. Uzavření darovací smlouvy bylo bezprostřední reakcí na zahájená exekuční řízení. Žalobce dále uvedl, že výše exekucí činí 16.283.000 Kč. Nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že majetek povinných blokovaný exekucí vysoce převyšuje pohledávku žalobce. Je otázkou, jakou tržní hodnotu mají nemovitosti matky žalovaného na listu vlastnictví [anonymizováno] v k.ú. [část obce]. I pokud bychom vyšli z částky uváděné žalovaným (tj. 18.600.000 Kč), pak vyvolávací cena v exekuční dražbě činí 2/3 ceny zjištěné, tj. 12.400.000 Kč. Navíc k některým těmto nemovitostem má zástavní právo jiný věřitel s dřívějším pořadím, s pohledávkou v řádech milionů. Rovněž na obchodním podílu [jméno] [celé jméno žalovaného] ve [právnická osoba], s.r.o. vázne zástavní právo pro pohledávku jiného věřitele v řádech milionů. Jiné nemovitosti povinného [jméno] [celé jméno žalovaného] blokované exekucí jsou pak v poměru k vymáhané pohledávce nevýznamné hodnoty. Peněžní prostředky blokované na bankovních účtech povinných pak v součtu nedosahují částky 400.000 Kč. Jediným účelem darování a zřízení věcného břemene užívání tak byl úmysl krátit právo žalobce na uspokojení vykonatelné pohledávky prostřednictvím darovaných nemovitých věcí. Žalovanému byl darován nemovitý majetek větší hodnoty, což rozhodně není běžnou záležitostí.

4. V podání ze dne 12. 7. 2020 žalovaný dále uvedl, že jeho matka [celé jméno žalovaného] nevěděla o pohledávce žalobce, protože se s tímto člověkem nikdy nesetkala, nezná jej, nikdy od něj žádnou půjčku nepřevzala, smlouvu o zápůjčce nepodepsala ani nebyla u notářského zápisu obsahujícím dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti. Postupem doby vyšlo najevo, že otec žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] nejspíše spáchal trestný čin, nicméně dotčené nemovitosti byly výlučným vlastnictvím [celé jméno žalovaného], proti které nemůže působit exekuce pro pohledávku, kterou nepřevzala. Pohledávka proti [celé jméno žalovaného] neexistuje a nemůže být proto důvodem relativní neúčinnosti právního jednání.

5. Na jednání dne 14. 7. 2020 žalobce uvedl, že pohledávka byla splatná již v roce 2016, exekuce byla zahájena v roce 2018. Paní [celé jméno žalovaného] se přesto nijak nebránila, nepodala např. návrh na zastavení exekuce. Až nyní přichází s tvrzením, že smlouvu nepodepsala a sepsání notářského zápisu se nezúčastnila. Žalobce považoval tato tvrzení za účelová.

6. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

7. Ze Smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 9. 10. 2014 plyne, že žalobce (jako zapůjčitel) a [jméno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] (jako vydlužitelé) uzavřeli smlouvu o poskytnutí peněžité zápůjčky ve výši 11.664.000 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta vydlužitelům v hotovosti před podpisem smlouvy. Zápůjčka je bezúročná a vydlužitelé se zavázali ji zapůjčiteli společně a nerozdílně vrátit do 9. 10. 2016. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky.

8. Z notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ze dne 9. 10. 2014 vyplývá, že žalobce jako věřitel a [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] jako solidární dlužníci prohlásili, že dle smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 10. 2014 žalobce poskytl [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] v hotovosti zápůjčku ve výši 11.664.000 Kč a tito se jí zavázali společně a nerozdílně vrátit do 9. 10. 2016 s tím, že v případě prodlení jsou povinni hradit úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky. [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] dále ve smyslu § 2053 občanského zákoníku uznali svůj dluh ze zápůjčky co do důvodu a výše. Žalobce a [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] dále uzavřeli dohodu o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu, dle níž [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] dali svolení k tomu, aby byl notářský zápis exekučním titulem a aby i bez přechozí žaloby mohla být podle něho vedena exekuce, a to pro případ, že by [jméno] [celé jméno žalovaného] Mgr. [celé jméno žalovaného] neuhradili svůj závazek ze zápůjčky řádně a včas.

9. Z Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 17. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], plyne, že dne 28. 11. 2018 bylo u soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení] zahájeno exekuční řízení ve věci oprávněného [celé jméno žalobce] proti povinným [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] k vymožení nároku dle exekučního titulu – notářského zápisu ze dne 9. 10. 2014, [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], ohledně pohledávky ve výši 11.664.000 Kč, úroku z prodlení ve výši 2.155.380,52 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.664.000 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení. Pověření soudního exekutora Městský soud v Brně vydal dne 7. 12. 2018. Z exekučního příkazu ze dne 19. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], pak plyne, že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to mimo jiné nemovitých věcí Mgr. [celé jméno žalovaného] specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Vymáhaná peněžitá povinnost dle exekučního příkazu činí 15.813.752,27 Kč.

10. Darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene – služebnosti užívání ze dne 19. 12. 2018 Mgr. [celé jméno žalovaného] darovala žalovanému pozemek parc. č. st. 14 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova [adresa] (bydlení), pozemek parc. [číslo] (zahrada), pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha), pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost) a pozemek parc. [číslo] (orná půda), vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Zároveň bylo zřízeno ve prospěch Mgr. [celé jméno žalovaného] právo odpovídající věcnému břemeni spočívající v právu doživotního užívání předmětných nemovitostí společně s žalovaným.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 7. 1. 2019 plyne, že vlastníkem nemovitostí specifikovaných v předchozím odstavci byla k uvedenému dni ještě Mgr. [celé jméno žalovaného]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 10. 1. 2019 pak plyne, že k uvedenému dni byl vlastníkem předmětných nemovitostí již žalovaný. Žalovaný vlastnictví nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 19. 12. 2018, přičemž právní účinky zápisu byly ke dni 20. 12. 2018 a zápis byl proveden dne 10. 1. 2019. Z obou výpisů z katastru nemovitostí dále plyne, že u nemovitostí je zapsána poznámka o exekučním příkazu k prodeji daných nemovitostí, kdy povinnou je Mgr. [celé jméno žalovaného]. Exekuční příkaz je ze dne 19. 12. 2018, právní účinky zápisu ke dni 19. 12. 2018 a zápis proveden dne 21. 12. 2018.

12. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019 byla postoupena pohledávka žalobce za [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 10. 2014 na [právnická osoba] Následně Dohodou o ukončení Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2021 byla Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2019 ukončena a předmětná pohledávka přešla zpět do majetku žalobce.

13. Z usnesení ze dne 9. 10. 2019, č.j. [číslo jednací] plyne, že exekuce vedená soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod [číslo jednací] byla zastavena, a to z důvodu návrhu oprávněného na zastavení exekuce.

14. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 25. 6. 2020 plyne, že [jméno] [celé jméno žalovaného] na Policii ČR oznámil, že se vůči své manželce dopustil podvodného jednání. V roce 2014 se jeho [právnická osoba] s.r.o. dostala do předlužení, kdy dlužila miliony korun svým věřitelům. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] se obrátil na žalobce a dohodli se, že žalobce půjčí [právnická osoba] s.r.o. částku 10.000.000 Kč. Žalobce následně požadoval, aby se ke smlouvě o půjčce připodepsala i Mgr. [celé jméno žalovaného]. [jméno] [celé jméno žalovaného] věděl, že by s tím jeho manželka nikdy nesouhlasila, a proto se rozhodl její podpis na smlouvě o půjčce zfalšovat. Vyhledal proto třetí osobu ženského pohlaví, kterou seznámil se svým záměrem, dodal jí osobní údaje manželky a vzor jejího podpisu. [příjmení] před dohodnutým termínem podpisu smlouvy vzal manželce občanský průkaz z kabelky. Na schůzce u notáře pak danou třetí osobu vydával za svou manželku. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo získat peníze na splacení dluhu a zachránit společnost, byl přesvědčen, že se mu dluhy podaří splatit. [jméno] [celé jméno žalovaného] ve své bezvýchodné situaci dokonce souhlasil s podpisem půjčky ve výši 11.664.000 Kč bezúročně na dva roky, ačkoliv ve skutečnosti obdržel pouze 10.000.000 Kč. [jméno] [celé jméno žalovaného] také u notářky podepsal, že peníze již obdržel, i když to nebyla pravda. Do banky pro peníze šli společně s žalobcem až poté. Peníze obdržené od žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] použil na vypořádání dluhů a rozvoj společnosti.

15. Ze znaleckého posudku č. [tel. číslo] ze dne 24. 10. 2019 plyne, že podpis Mgr. [celé jméno žalovaného] na Smlouvě o peněžité zápůjčce ze dne 9. 10. 2014 mezi žalobcem (jako zapůjčitelem) a [jméno] [celé jméno žalovaného] a Mgr. [celé jméno žalovaného] (jako vydlužiteli) s vysokou pravděpodobností není pravým podpisem Mgr. [celé jméno žalovaného], ale padělek napodobeného charakteru. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 27. 12. 2020, který byl vyžádán soudem, plyne, že podpis Mgr. [celé jméno žalovaného] na originálu notářského zápisu NZ 551/ 2014, N 581/2014, není pravým podpisem Mgr. [celé jméno žalovaného], ale jedná se o podpis padělaný. Zda tento padělek vznikl s určitou snahou o nepřímou nápodobu vzoru podpisu nebo jako podpis zcela smyšlený nelze jednoznačně určit.

17. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

18. Návrh žalovaného na doplnění dokazování znaleckým ověřením podpisu [celé jméno žalovaného] v ověřovací knize, a to ve vztahu k podpisu ověřenému notářem na Smlouvě o peněžité zápůjčce ze dne 9. 10. 2014, soud pro nadbytečnost zamítl. Dosud provedenými důkazy byl totiž dostatečným způsobem zjištěn skutkový stav pro vydání rozhodnutí ve věci.

19. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

20. Podle § 589 odst. 2 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

21. Podle § 591 občanského zákoníku neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

22. Podle § 594 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

23. Podle § 595 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

24. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016,„ "vykonatelnou pohledávkou" se ve smyslu ustanovení § 589 obč. zák. rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). Slouží-li totiž odpůrčí žaloba - jak uvedeno výše - k uspokojení pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním jednáním ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením odpovídající náhrady, pak by neodpovídalo tomuto jejímu účelu, kdyby pohledávka věřitele nebyla přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a kdyby šlo jen o pohledávku "dospělou" či splatnou. Požadavek, aby pohledávka věřitele byla vykonatelná, nevymezuje podmínku pro vyslovení neúčinnosti právního jednání dlužníka, ale aktivní věcnou legitimaci k odpůrčí žalobě; podmínky, za nichž se věřitel může (úspěšně) dovolat určení neúčinnosti právního jednání dlužníka, se uvádí zejména v ustanoveních § 590 a § 591 obč. zák. Neučinnosti právního jednání se lze za podmínek uvedených zejména v ustanoveních § 590 a § 591 obč. zák. dovolávat nejen tehdy, jestliže pohledávka věřitele byla vykonatelnou již v době, kdy bylo učiněno napadené právní jednání, ale i v případě, že bylo učiněno dříve, než se pohledávka věřitele za dlužníkem stala vykonatelnou. Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vykonatelnou v době rozhodování soudu.“ 25. Obdobně v rozsudku ze dne 24. 10. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1079/2017, Nejvyšší soud konstatoval, že„ k odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (srov. ustanovení § 589 o. z.). Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci).“ 26. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

27. Jak plyne z dikce § 589 odst. 1 občanského zákoníku a z výše citované judikatury, k tzv. odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, který má vůči dlužníku vykonatelnou pohledávku (tj. pohledávku, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí/exekuci), a jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení. Rozhodující je, aby pohledávka žalujícího věřitele byla vykonatelnou v době rozhodování soudu. Pokud tomu tak není, nezbývá než pro absenci aktivní věcné legitimace žalobce odpůrčí žalobu zamítnout.

28. V projednávané věci z provedeného dokazování vyplynulo jednak to, že Mgr. [celé jméno žalovaného] nepodepsala Smlouvu o peněžité zápůjčce ze dne 9. 10. 2014, resp. že podpis na této listině není její (viz znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne 24. 10. 2019), a dále to, že Mgr. [celé jméno žalovaného] nepodepsala ani notářský zápis NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ze dne 9. 10. 2014, resp. že podpis na této listině není její (viz znalecký posudek [číslo] ze dne 27. 12. 2020). Je tedy zřejmé, že osoba ženského pohlaví, která byla přítomna sepsání notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], ze dne 9. 10. 2014, nebyla Mgr. [celé jméno žalovaného], ale jednalo se o jinou osobu, která se za Mgr. [celé jméno žalovaného] vydávala (což uváděl i [jméno] [celé jméno žalovaného] v rámci protokolu o trestním oznámení ze dne 25. 6. 2020). Z uvedeného vyplývá, že v řízení nebyla prokázána existence tvrzené pohledávky žalobce za Mgr. [celé jméno žalovaného] (Mgr. [celé jméno žalovaného] s žalobcem smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 10. 2014 neuzavřela). A už vůbec nebylo prokázáno, že by se jednalo o pohledávku vykonatelnou (Mgr. [celé jméno žalovaného] nepodepsala notářský zápis [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], ze dne 9. 10. 2014, tudíž ani nedala svolení k vykonatelnosti notářského zápisu, tj. k tomu, aby byl notářský zápis exekučním titulem). S ohledem na nepřítomnost žalobce na jednání dne 17. 8. 2021 ho pak soud nemohl vyzvat dle § 118a o. s. ř. k tomu, aby případně tvrdil a prokázal existenci jiné vykonatelné pohledávky vůči Mgr. [celé jméno žalovaného].

29. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl za Mgr. [celé jméno žalovaného] vykonatelnou pohledávku. V řízení tedy nebyla prokázána aktivní věcná legitimace žalobce k podání odpůrčí žaloby (žaloby dle § 589 a násl. občanského zákoníku) proti žalovanému. Proto byla podaná žaloba výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítnuta.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady na znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] ve výši 6.500 Kč (žalovaný složil na účet soudu zálohu ve výši 12.000 Kč, přičemž z této zálohy bylo znalci vyplaceno znalečné ve výši 6.500 Kč; zbytek zálohy bude žalovanému vrácen) a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalovaného advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 25. 3. 2019, vyjádření ze dne 12. 7. 2020, účast na jednání dne 14. 7. 2020, účast na jednání dne 17. 8. 2021) po 3.100 Kč (tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 50.000 Kč), a pěti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč. Zástupce žalovaného není plátcem DPH. Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 23.500 Kč.

31. Soud žalovanému nepřiznal požadovanou odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za tvrzený úkon jeho advokáta –„ vyhledání a zapůjčení srovnávacího materiálu znalci [příjmení] [celé jméno znalce] 15. 10. 2020“. Soud k tomuto nejprve uvádí, že se nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za nějž náleží odměna (pouhé předložení listin znalci není úkonem právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále se nejedná o úkon, který by zástupce žalovaného v řízení učinil v rámci zastupování žalovaného. Soud k tomuto uvádí, že Mgr. [celé jméno žalovaného] bylo uloženo výrokem II. usnesení ze dne 11. 8. 2020, č.j. 44 C 7/2019-87, poskytnout součinnost znalci, zejména předložením jejích podpisů. Pokud za Mgr. [celé jméno žalovaného] vyhledala srovnávací materiály (listiny s podpisy Mgr. [celé jméno žalovaného]) a předala je znalci zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], nejedná se o úkon, který by v rámci řízení vykonala jménem a za žalovaného (ale jednalo by se o úkon učiněný za Mgr. [celé jméno žalovaného]). Žalovanému proto ani z tohoto důvodu nenáleží náhrada nákladů zastoupení za tento úkon.

32. K požadavku žalovaného na náhradu znalečného pro znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 13.800 Kč, soud uvádí, že znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne 24. 10. 2019 si u znalce [příjmení] [příjmení] objednala Mgr. [celé jméno žalovaného] (viz objednatel posudku uvedený v tomto posudku) a odměna za znalecký posudek byla znalcem i Mgr. [celé jméno žalovaného] vyfakturována (viz doložená faktura [číslo] 2019, kde je jako odběratel uvedena Mgr. [celé jméno žalovaného]). [příjmení] ve výši 13.800 Kč vynaložená za tento znalecký posudek tedy byla vynaložena Mgr. [celé jméno žalovaného] a nikoliv žalovaným. Nejedná se tedy o náklad žalovaného související s tímto řízením, ale o náklad vzniklý třetí osobě. Částku 13.800 Kč, vynaloženou Mgr. [celé jméno žalovaného] za zpracování znaleckého posudku, proto nelze v rámci náhrady nákladů tohoto řízení žalovanému přiznat.