44 CO 158/2022 - 468

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], rozený [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], Rakousko b) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] c) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] d) guidemedia etc s. r. o., [IČO] sídlem [adresa] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa], za niž jedná: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště [obec], sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy, o odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. května 2022, č.j.: 115 C 37/2020-398, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláními napadeném a) výroku I. - potvrzuje v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši 90 614,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 90 614,20 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 63 962,20 Kč za dobu od [datum] do [datum] - mění v rozsahu nároku žalobce a) na zaplacení částky ve výši 457 301,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 457 301,80 Kč za dobu od [datum] do zaplacení tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. b) výroku II. - potvrzuje v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci b) částku ve výši 87 419,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 87 419,20 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 67 664,80 Kč za dobu od [datum] do [datum] - mění v rozsahu nároku žalobce b) na zaplacení částky ve výši 460 017,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 460 017,40 Kč za dobu od [datum] do zaplacení tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. c) výroku III. - potvrzuje v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci c) částku ve výši 87 620,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 87 620,80 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 075,40 Kč za dobu od [datum] do [datum] - mění v rozsahu nároku žalobce c) na zaplacení částky ve výši 356 797 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 356 797 Kč za dobu od [datum] do zaplacení tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. d) výroku IV. - potvrzuje v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci d) částku ve výši 94 246,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 246,60 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 151 Kč za dobu od [datum] do [datum] - mění v rozsahu nároku žalobce d) na zaplacení částky ve výši 552 133,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 356 797 Kč za dobu od [datum] do zaplacení tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. e) výroku V., VI., VII., VIII. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 39 313,06 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 47 162,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 47 526,17 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 42 770,48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobců na náhradu škody za zastupování advokátem a náhrady nemajetkové újmy z titulu odpovědnosti státu za škodu, která jim měla být způsobena v souvislosti s trestním stíháním, jež neskončilo pravomocným odsouzením, a to v trestním řízení vedeném u xxx pod sp. zn. xxx proti žalobcům a), b) a c) pro zvlášť závažný zločin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia a proti žalobci d) pro přečin projevů sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Nároky žalobců na náhradu za zastupování zahrnují náklady obhajoby v trestním řízení včetně odvolacího a dovolacího řízení, ve dvou řízeních před Ústavním soudem ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1472/16 a pod sp. zn. I. ÚS 2832/18 v souvislosti s trestním řízením a v předchozím kompenzačním řízení vedeném u xxx pod sp. zn. xxx, které bylo ke zpětvzetí žalobců učiněném po zrušení zproštění obvinění dovolacím soudem zastaveno. Nároky na náhradu nemajetkové újmy uplatněné žalobci sestávají z nároku na náhradu nemajetkových újem způsobených nepřiměřenou délkou řízení a vedením samotného trestního řízení proti žalobcům.

2. Žalobce a) v řízení původně požadoval celkem částku 1 045 787 Kč, žalobce b) částku 795 252 Kč, žalobce c) částku 789 624 Kč a žalobce d) částku 5 260 441 Kč. Jelikož v průběhu řízení žalovaná zaplatila žalobcům částečně náhradu za právní služby v trestním řízení, žalobci vzali žalobu v odpovídajícím rozsahu zpět a řízení bylo v tomto rozsahu soudem prvního stupně částečně zastaveno, tj. u žalobce a) co do částky 63 962,20 Kč, u žalobce b) co do částky 67 664,80 Kč, u žalobce c) co do částky 65 075,40 Kč a u žalobce d) co do částky 46 151 Kč. Žalovaná kromě částečné náhrady nákladů žalobcům též poskytla omluvu za nezákonné trestní stíhání.

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 25.5.2022, č. j. 115 C 37/2020-398, v němž výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci a) částku 547 916 Kč s příslušenstvím počítaným z přiznané částky a z částky 63 692,20 Kč, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci b) částku 547 436,60 Kč s příslušenstvím počítaným z přiznané částky a z částky 67 664,80 Kč, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, výrokem III. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci c) částku 444 417,80 Kč s příslušenstvím počítaným z přiznané částky a z částky 65 075,40 Kč, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, výrokem IV. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci d) částku 646 380 Kč s příslušenstvím počítaným z přiznané částky a z částky 46 151 Kč, v níž byla žaloba vzata částečně zpět, výrokem V. žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci a) částku 433 908,80 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem VI. žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci b) částku 180 150,60 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem VII. žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci c) částku 280 130,80 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem VIII. žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci d) částku 4 567 970 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem IX. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 90 688,16 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce a), výrokem X. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 88 829,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce b), výrokem XI. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci c) náhradu nákladů řízení ve výši 88 829,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce c), a výrokem XII. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci d) náhradu nákladů řízení ve výši 84 647,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce d).

4. Pokud jde o náhradu nákladů za zastoupení žalobců v trestním řízení, po zohlednění již žalovanou mimosoudně uhrazených částek, soud prvního stupně dovodil, že u žalobců a), b) a c) je z větší části důvodná zbývající požadovaná náhrada a u žalobce d) celá zbývající žalovaná náhrada nákladů. Ohledně náhrady nákladů za zastoupení v řízeních před Ústavním soudem dovodil, že žalobci si mohli náhradu uplatnit již v rámci těchto řízení. Jestliže tak neučinili, nelze jim náhradu přiznat v kompenzačním řízení. [příjmení] závěr učinil soud prvního stupně i ohledně nákladů za dřívější kompenzační řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení soud prvního stupně dovodil, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, tj. u žalobce a) 5 let, 10 měsíců a 21 dnů, u žalobce b) 6 let, 9 měsíců a 18 dní a u žalobců c) a d) 5 let, 9 měsíců a 24 dní. Základní částku za rok řízení dovodil ve výši 20 000 Kč, z toho za první dva roky redukovanou na polovinu. Po modifikaci zákonnými kritérii celkovou částku zvýšil o 10 %. Žalobcům, kteří každý požadovali částku 125 000 Kč z větší části vyhověl a ve zbytku žaloby v tomto rozsahu zamítl.

5. Ohledně náhrady nemajetkové újmy podle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. způsobené trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím, dospěl po zhodnocení povahy trestní věci, nepřiměřené délky trestního stíhání a dopadů do osobnostní sféry jednotlivých žalobců a srovnání se srovnatelnými případy, vyžádanými z databáze Ministerstva spravedlnosti, k závěru, že v řízení byl prokázán takový zásah do osobnostních práv žalobců, jenž přiznání odškodnění odůvodňuje. Žalobcům a) a b) pak přiznal nárok na odškodnění ve výši 400 000 Kč, žalobci c) ve výši 300 000 Kč a žalobci d) ve výši 500 000 Kč včetně příslušenství. Pokud jde konečně o náhradu nákladů nynějšího řízení, tuto přiznal jednotlivým žalobcům v plné výši pro nepatrný procesní neúspěch v nárocích na náhradu nákladů za zastoupení a pro úspěch v základu nároku na náhradu nemajetkové újmy, odůvodňující plný procesní úspěch.

6. Žalobci odvoláním napadli zamítavé výroky V. – VIII. v rozsahu, jímž byl zamítnut nárok žalobce a) do výši 32 917 Kč, žalobce b) do výše 32 781 Kč, žalobce c) do výši 29 742 Kč a žalobce d) do výše 4 528 638 Kč. Uplatnili odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Nesouhlasí s nepřiznáním náhrady nákladů za kompenzační řízení vedené před Obvodním soudem pro Prahu 2. Soud prvního stupně dle žalobců nevzal v potaz okolnosti, za nichž tyto náklady vznikly, kdy šlo o náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním jejich náhradových nároků poté, co měli důvodně za to, že byli pravomocně zproštěni obžaloby. Až následně se ukázalo, že řízení po zrušení zprošťujícího rozhodnutí Nejvyššího soudu pokračovalo, kterýžto stav trval až do kasačního zásahu Ústavního soudu. Žalobci fakt domnělé právní moci zprošťujícího rozsudku namítli i v odvolání proti nákladovému výroku zastavovacího usnesení v uvedeném kompenzačním řízení, avšak protože zastavení řízení procesně zavinili, nemohli být v otázce náhrady nákladů řízení v tomto řízení úspěšní. Vznik těchto nákladů zavinila žalovaná a měla by je odškodnit. Pokud jde o žalobce d), tomu byla přiznána jen náhrada nemajetkové újmy 500 000 Kč, rámcově odpovídající náhradě poskytnuté ostatním žalobcům. Ta však není dostatečnou reparací vzniklé újmy, neboť postavení této právnické osoby jako obchodní korporace je v trestním řízení odlišné. Újma způsobená zásahem do její pověsti je řádově vyšší než u osoby fyzické. U žalobce d) došlo k faktické likvidaci podnikání. U obchodních partnerů nebylo možné očekávat, že by nakupovali zboží od osoby stíhané v souvislosti se svou vydavatelskou činností. Žalobcem d) požadovanou částku 5 000 000 je třeba považovat za přiměřenou, umožňující pokračovat v dosavadním podnikáním přerušeném trestním stíháním. Žalobci proto navrhli změnu rozsudku soudu prvního stupně v napadených výrocích s tím, že žalobci a) bude přiznáno dalších 32 917 Kč, žalobci b) dalších 32 781 Kč, třetímu žalobci dalších 29 742 Kč a žalobci d) dalších 4 528 638 Kč a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

7. Žalovaná odvoláním napadla výroky I. až IV. a IX. – XII. rozsudku z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. K přiznané náhradě za zastoupení žalobců v trestním řízení namítla, že nesouhlasí s přiznáním náhrady všem žalobcům za návrh na doplnění vyšetřování podaný [datum] a návrh na provedení důkazů z [datum], kdy se nejedná o úkony dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Nepovažuje za účelné přiznané náhrady za část porad s klientem, které konkrétně označuje, neboť je považuje za neúčelné a nadbytečné. Ohledně nároků z titulu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení nesouhlasí se závěrem, že jsou splněny předpoklady nepřiměřeně dlouhého řízení. Dobu 5 let, 9 měsíců a 24 dní nelze považovat za nepřiměřenou délku řízení vzhledem k okolnostem případu, skutkové a procesní složitosti a kdy v řízení vystupovalo více obžalovaných, bylo rozhodováno u několika soudů, včetně soudu nejvyššího a ústavního. V řízení bylo též zpracováno několik znaleckých posudků. U postupu orgánů veřejné moci soud nezjistil nesprávný úřední postup, státní orgány postupovaly plynule a korektně s výjimkou prodlevy před Nejvyššího soudu. Výši přiměřeného zadostiučinění v takřka maximální výši považuje žalovaná za zcela nepřiměřenou. U další nemajetkové újmy učinil S1S nedostatečná skutková zjištění ohledně dopadu trestního stíhání do osobní, pracovní a profesní sféry žalobců a zejména ohledně intenzity zásahu. Dopad do osobního života žalobců a) – c) zjistil soud jen z výpovědi účastníků řízení, podpořených výpověďmi přítelkyň, což platí obdobně i u dopadů do pracovní a profesní sféry. Z těchto nedostatečných skutkových zjištění učinil soud prvního stupně nesprávný právní závěr o potřebě dalšího odškodnění přes přiznanou újmu za nepřiměřenou délku řízení. Soudem prvního stupně uvažovaná rozsáhlá medializace případu byla dána pouze zásadou veřejnosti řízení, informace byly poskytovány na žádosti zástupců médií, což nelze klást k tíži žalované. Medializaci lze zohlednit jen, došlo-li k excesu ze strany orgánů činných v trestním řízení, což není posuzovaný případ. Žalovaná proto navrhla změnu napadeného rozsudku ve vyhovujících výrocích I. – IV. tak, že žaloba bude i v těchto nárocích zamítnuta a požádala o rozhodnutí o náhradě nákladů před soudy obou stupňů.

8. Odvolací soud poté co zjistil, že obě odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), k tomu oprávněnými osobami (§ 201 o.s.ř.) a že jsou uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e), g) o.s.ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně důvodné a odvolání žalobců je nedůvodné.

9. Soud prvního stupně rozhodl na základě podrobně zjištěného skutkového stavu, který z hlediska nároku na náhradu nákladů obhajoby převážně správně právně posoudil. Ohledně nároku na náhradu za nepřiměřenou délku řízení správně právně dovodil formu peněžité formy náhrady nemajetkové újmy, tuto však stanovil v nesprávné výši. Pokud jde dále o nárok na náhradu nemajetkové újmy za dopady trestního stíhání, tento soud prvního stupně nesprávně právně posoudil z hlediska formy satisfakce, kdy za adekvátní považoval taktéž peněžitou formu. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožnil.

10. Podle ustanovení § 13 odst. 1 věta první zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Předně je třeba konstatovat, že mezi účastníky není v řízení sporným, že v důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, které následně skončilo zprošťujícím rozsudkem, žalobcům náleží ve smyslu ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk přiměřené zadostiučinění za náhradu nemajetkové újmy za nedůvodné trestní stíhání a náhrada účelně vynaložených nákladů obhajoby dle § 31 odst. 1 OdpŠk. Pokud jde o náhradu škody, žalobcům již byla žalovanou po podání žaloby uhrazena část požadované náhrady nákladů obhajoby, z toho žalobci a) ve výši 63 962,20 Kč, žalobci b) ve výši 67 664,80 Kč, žalobci c) ve výši 65 075,40 Kč a žalobci d) ve výši 46 151 Kč. Z uvedeného důvodu bylo řízení soudem prvního stupně ke zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu zastaveno. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, žalobcům bylo žalovanou současně s částí náhrady nákladů obhajoby jednotlivě poskytnuto též zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva a omluvy, konkrétně, že v trestním řízení vedeném proti danému žadateli došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalobcům pak byla soudem prvního stupně v odvoláním napadeném rozsudku přiznána další část náhrady nákladů obhajoby, část požadovaného zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení, jakož i náhrady nemajetkové újmy za nepříznivé dopady trestního řízení.

14. Spornou mezi stranami v odvolacím řízení nadále zůstala otázka výše náhrady za náklady obhajoby, formy a výše peněžitého odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení, jakož i formy a výše peněžního odškodnění za nepříznivé dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobců.

15. Pokud jde o nároky žalobců na náhradu nákladů řízení za obhajobu v trestním řízení, odvolací soud po částečném zopakování důkazů z trestního spisu xxx sp. zn. xxx (vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis z [datum] na č. l. xxx, návrh obviněných na doplnění vyšetřování ze dne [datum] na č.l. xxx, návrh důkazů ze dne [datum] na č. l. xxx, sdělení obžalované ze dne [datum] na č.l. xxx, protokol o veřejném zasedání u Krajského soudu v Brně ze dne [datum] na č. l. xxx) přisvědčil námitkám žalované ve většině jí v odvolání označených neúčelných úkonů obhájce. Pokud jde o dva písemné návrhy týkající se dokazování a vyšetřování, u prvního z nich z [datum], jenž následoval krátce po studiu spisu obhájcem dne [datum], je důvodné přiznat žalobci polovinu náhrady nákladů řízení podle § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen:„ AT“) a u druhého úkonu z [datum], který krátce předcházel nařízenému hlavnímu líčení před trestním soudem dne [datum], je pak nutno s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze označeného žalovanou (usnesení ze dne xxx, sp. zn. xxx) považovat náhradu za nedůvodnou pro neúčelnost tohoto úkonu ve smyslu cit. § 31 odst. 1 OdpŠk a contrario, neboť tento úkon mohl a měl být učiněn ústně až v rámci obhajoby u hlavního líčení. Pokud jde o porady žalobců s obhájcem, odvolací soud shledal ze všech žalovanou v odvolání označených porad s obhájcem za účelnou jen poradu se žalobcem b) ze dne [datum] a se žalobcem d) ze dne [datum], kdy lze předpokládat, že tyto souvisely konkrétně se studiem trestního spisu dne [datum] obhájcem v rámci ukončení přípravného řízení před předložením věci dozorujícímu státnímu zástupci, anebo s přípravou na hlavní líčení, jež následovalo dne [datum]. Je tedy zřejmé, že tyto úkony měly věcnou a časovou souvislost s úkony v trestním řízení v řádů dnů či týdnů, což lze považovat z pohledu účelnosti úkonů ještě za přiměřenou dobu. V případě ostatních porad (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) pak odvolací soud neshledal tyto úkony účelnými, neboť z obsahu spisu nebyla zjištěna žádná takto vymezená bližší časová souvislost s procesními úkony v trestním řízení, ať už ze strany orgánů činných v trestním řízení nebo ze strany žalobců či jejich obhájce. Výjimku představuje porada s obhájcem dne [datum], která však proběhla po veřejném zasedání u soudu z téhož dne, jehož se obhájce žalobců neúčastnil pro nemoc, takže i tuto téhož dne později proběhlou poradu nelze považovat za účelnou, kdy lze mít důvodné pochybnosti o tom, zda s ohledem na deklarovanou nemoc mohla porada žalobců s jejich obhájcem proběhnout. Pokud jde o souvislost věcnou s úkony v probíhajícím trestním řízením, ani tato nemohla být dovozena, neboť žalobci konkrétní obsah porad s obhájcem neprokázali; v přehledech porad založených na č. l. 16, 38, 44 spisu je toliko uvedeno datum a doba trvání porady s obhájcem.

16. Uvedeným úvahám odvolacího soudu k účelnosti úkonů pak odpovídá i výše náhrady za zastoupení advokátem, kterou odvolací soud přiznal jednotlivým žalobcům ve výroku I. rozsudku ve spojení s výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně poté, co jej částečně změnil tak, že v rozsahu náhrad za shora vymezené neúčelné porady a návrhy žalobu zamítl.

17. Pokud jde o žalobce a), po odečtu náhrady odměny za čtyři neúčelné porady, z toho tří ve snížené sazbě (porady [datum], [datum], [datum]) učiněné do zpřísnění kvalifikace trestného činu (tj. do [datum]) v sazbě á 1 200 Kč (z punkta 10 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen:„ AT“) a jedné ve vyšší sazbě (porada [datum]) učiněné po zpřísnění kvalifikace trestního činu á 2 140 Kč (z punkta 30 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 AT), poloviny odměny za účelný návrh na doplnění vyšetřování z [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a) AT za poloviční úkon, na rozdíl od soudu prvního stupně, který určil výši odměny za celý úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) AT) v částce 600 Kč a neúčelného návrhu na provedení důkazů z [datum] ve vyšší sazbě á 2 140 Kč, a k tomu pěti paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT a daně z přidané hodnoty 21 % ze součtu uvedených částek se jedná celkem o částku k odečtení ve výši 12 075,80 Kč. Po odečtení uvedené částky od soudem prvního stupně přiznané náhrady nákladů obhajoby ve výši 40 317 Kč tak má žalobce a) nárok na rozdíl v částce náhrady za obhajobu ve výši 28 241,20 Kč.

18. Pokud jde o žalobce b), po odečtu náhrady odměny za šest neúčelných porad, z toho čtyř ve snížené sazbě (porady [datum], [datum], [datum], [datum]) učiněných do zpřísnění kvalifikace trestného činu (tj. do [datum]) v sazbě á 1 200 Kč (z punkta 10 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen:„ AT“) a dvou ve vyšší sazbě (porady [datum], [datum]) učiněné po zpřísnění kvalifikace trestního činu á 2 140 Kč (z punkta 30 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 AT), poloviny odměny za účelný návrh na doplnění vyšetřování z [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a) AT za poloviční úkon, na rozdíl od soudu prvního stupně, který určil výši odměny za celý úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) AT) v částce 600 Kč a neúčelného návrhu na provedení důkazů z [datum] ve vyšší sazbě á 2 140 Kč, a k tomu sedmi paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT a daně z přidané hodnoty 21 % ze součtu uvedených částek se jedná celkem o částku k odečtení ve výši 16 843,20 Kč. Po odečtení uvedené částky od soudem prvního stupně přiznané částky ve výši 46 657,60 Kč tak má žalobce b) nárok na rozdíl v částce náhrady za obhajobu ve výši 29 814,40 Kč.

19. Pokud jde o žalobce c), po odečtu náhrady odměny za čtyři neúčelné porady, všechny ve snížené sazbě (porady [datum], [datum], [datum], [datum]) učiněné do zpřísnění kvalifikace trestného činu (tj. do [datum]) v sazbě á 1 200 Kč (z punkta 10 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen:„ AT“), poloviny odměny za účelný návrh na doplnění vyšetřování z [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a AT za poloviční úkon, na rozdíl od soudu prvního stupně, který určil výši odměny za celý úkon dle § 11 odst. 1 písm. d AT) v částce 600 Kč a neúčelného návrhu na provedení důkazů z [datum] ve vyšší sazbě á 2 140 Kč, a k tomu pěti paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT a daně z přidané hodnoty 21 % ze součtu uvedených částek se jedná celkem o částku k odečtení ve výši 9 123,40 Kč. Po odečtení uvedené částky od soudem prvního stupně přiznané částky ve výši 43 293,80 Kč tak má žalobce c) nárok na rozdíl v částce náhrady za obhajobu ve výši 29 814,40 Kč.

20. Pokud jde o žalobce d), po odečtu náhrady odměny za pět neúčelných porad, z toho čtyř ve snížené sazbě (porady [datum], [datum], [datum], [datum]) učiněných do zpřísnění kvalifikace trestného činu (tj. do [datum]) v sazbě á 1 200 Kč (z punkta 10 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen:„ AT“) a jedné ve vyšší sazbě (porada [datum]) učiněné po zpřísnění kvalifikace trestního činu á 2 140 Kč (z punkta 30 000 Kč, po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 AT), poloviny odměny za účelný návrh na doplnění vyšetřování z [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a) AT za poloviční úkon, na rozdíl od soudu prvního stupně, který určil výši odměny za celý úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) AT) v částce 600 Kč a neúčelného návrhu na provedení důkazů z [datum] ve vyšší sazbě á 2 140 Kč, a k tomu šesti paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT a daně z přidané hodnoty 21 % ze součtu uvedených částek se jedná celkem o částku k odečtení ve výši 8 440 Kč. Po odečtení uvedené částky od soudem prvního stupně vypočítané náhrady ve výši 45 580,70 Kč (soud prvního stupně však přiznal žalobcem d) požadovanou nižší částku 40 440 Kč) tak má žalobce d) nárok na rozdíl v částce náhrady za obhajobu ve výši 32 827,30 Kč.

21. Pokud jde o náhradu nákladů za původní kompenzační řízení vedené u xxx pod sp. zn. xxx, které skončilo zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby po kasačním rozhodnutí Nejvyššího soudu – odvolací soud se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně, podle níž nárok na tuto náhradu není dán. Postup žalobců, kteří po kasaci přistoupili ke zpětvzetí žaloby, byl předčasný. Žalobci mohli z procesní opatrnosti navrhnout přerušení původního kompenzačního řízení do doby skončení trestního řízení po vrácení věci soudu prvního stupně, a již v rámci tohoto původního kompenzačního řízení v rámci jeho pokračování po odpadnutí důvodu přerušení si pak s ohledem na výsledek trestního řízení mohli náhradu nákladů řízení včetně dalších nákladů uplatnit ve smyslu § 31 odst. 2 OdpŠk. Nelze tyto náklady„ dohánět“, jak správně podotkl soud prvního stupně, až v nynějším kompenzačním řízení.

22. Nepřiznání náhrady nákladů řízení soudem prvního stupně za zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebylo žalobci v odvolání napadeno.

23. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení, odvolací soud vyšel z podrobných skutkových zjištění soudu prvního stupně a shodně s ním dovodil jeho nepřiměřenou délku. Takřka šest let trvání trestního řízení je na trestní řízení, byť šlo z pohledu charakteru trestní věci po skutkové stránce a zejména po stránce právní o výrazně složitější a ojedinělou věc, která není nalézacími soudy běžně řešena, a byly stíhány čtyři osoby, z toho jedna právnická, nepřiměřeně dlouhá doba. Odvolací soud se sice z hlediska formy odškodnění shoduje se soudem prvního stupně, že v daném případě jsou splněny podmínky pro odškodnění žalobců v peněžité formě, ale výše tohoto odškodnění by se měla pohybovat v nižších částkách, než stanovil soud prvního stupně.

24. Jestliže soud prvního stupně promítl při určení základní roční částky odškodnění zvýšený význam řízení pro žalobce do základní roční částky a následně promítnutí významu v rámci modifikace základní částky již neučinil, jednalo se o nesprávný postup, nesouladný se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. xxx (dále jen„ Stanovisko“). Výši základní částky 20 000 Kč za rok řízení při horní hranici Stanoviskem vymezeného rozpětí (15 000 Kč – 20 000 Kč za rok řízení), určenou soudem prvního stupně (z toho pro první dva roky v souladu se Stanoviskem v poloviční výši), považuje odvolací soud v daném případě za nepřiměřeně vysokou. Odvolací soud vycházel ze základní částky ročního odškodnění při dolní hranici vymezeného rozpětí základní částky za rok trvání řízení, tj. v částce 15 000 Kč ročně, s redukcí na za první dva roky ve smyslu sjednocujícího stanoviska, když celková délka trestního řízení nebyla extrémně dlouhá, a to s přihlédnutím k počtu stíhaných osob, ojedinělé a precedenční povaze trestní věci dané zkoumaným předmětem publikační činnosti obžalovaných spočívajícím v publikaci projevů [jméno] [příjmení], majícím nepochybně precedenční charakter s dosahem do ústavně zaručeného práva svobody projevu, což samo o sobě s ohledem na značně abstraktní charakter tohoto právního institutu v širších politických souvislostech ve vazbě na podezření z podpory, propagace či projevů sympatií k zakázané ideologii nacismu, vyžadující nutnost srovnávání i s historickými a politickými reáliemi, zakládalo vyšší míru složitosti skutkového a právního posouzení ze strany orgánů činných v trestním řízení, a tomu odpovídající delší průběh řízení. Odvolací soud proto přikročil v rámci určení odškodnění při zohlednění uvedených východisek u každého ze žalobců k odškodnění ve výsledku nižšími částkami současně za částečně odlišné aplikace modifikačních kritérií, která se podávají z § 31a odst. 3 OdpŠk.

25. V rámci modifikace základní částky ročního odškodnění zákonnými doplňkovými kritérii pak odvolací soud shodně se soudem prvního stupně provedl snížení základní částky pro celkovou složitost řízení, a to zejména pro složitost právní, která byla s ohledem na výše vymezenou povahu trestní věci danou specifickou a ojedinělou povahou skutku žalobců, značná, s obtížnou zejména trestněprávní kvalifikací jednání žalobců, závislou do značné míry na vysoce odborném znaleckém posouzení kombinujícím znalosti z oblasti politologie a historie. Procesní složitost pak ovlivnil fakt, že bylo současně stíháno několik pachatelů, jakož i fakt, že řízení se odehrálo před všemi soudními instancemi včetně Ústavního soudu a dvakrát probíhalo před Nejvyšším soudem. Z vyložených důvodů, který představuje výrazně vyšší, než obvyklý stupeň složitosti řízení, však odvolací soud nepovažuje snížení ročního odškodnění soudem prvního stupně provedené toliko v rozsahu 20 % v daném případě za dostatečné a přistoupil oproti němu k výraznějšímu snížení základní částky pro složitost řízení v rozsahu 40 %.

26. Naproti tomu, pokud jde o jednání žalobců, odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, že žalobci jako obžalovaní nijak výrazně nepřispěli svým chováním k prodloužení řízení, a proto není důvod výši odškodnění z tohoto důvodu navyšovat ani snižovat. Využili-li všichni žalobci v posuzovaném řízení svého práva nevypovídat ve věci, jednalo se o využití jejich procesního práva, které jim nelze bez dalšího klást k tíži (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2009, sp. zn. 25 Cdo 2/2007).

27. Pokud jde o postup orgánů činných v trestním řízení, ve fázi trestního řízení, které proběhlo u Městského soudu v Brně a u Krajského soudu v Brně lze konstatovat plynulost řízení, kdy jednotlivé úkony byly prováděny pravidelně bez větších časových prodlev. Nutno však zohlednit průtahy v řízení vzniklé po předložení věci Nejvyššímu soudu, kdy celková délka této fáze činila více než tři roky, což již nelze považovat za přiměřeně dlouhou dobu trvání řízení. Odvolací soud proto z uvedeného důvodu oproti soudu prvního stupně přikročil k navýšení základní částky o 20 % u žalobců b) a c) a u žalobců a) a d), kteří se domáhali v posuzovaném řízení vydání rozhodnutí o návrhu na zrušení zajištění peněžních prostředků, o 25 %. Úvahu o navýšení odškodnění u žalobců a) a d) o dalších 5 % oproti žalobcům b) a c) použil z uvedeného důvodu již soud prvního stupně a odvolací soud ji shledává přiměřenou.

28. Pokud jde o kritérium významu řízení pro poškozené, tento byl dán vyšší, než obvyklý, tím, že šlo o trestní řízení, kde se vyšší význam řízení v souladu s ustálenou judikaturou presumuje (sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. xxx). Žalobci a), b) a c) byli stíháni v jednočinném souběhu pro závažný trestný čin – zločin založení a podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práva a svobod člověka podle § 403 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování, ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku s hrozícím úhrnným trestem v délce až 10 let odnětí svobody, žalobce d) pak byl stíhán v jednočinném souběhu pro posledně uvedený přečin, jakož i pro přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle § 404 trestního zákoníku, za což mu hrozil úhrnný trest až v délce tří let. V daném případě odvolací soud považuje za přiměřené i s přihlédnutím k povaze trestné činnosti a faktu, že všichni žalobci byli stíháni na svobodě, základní odškodnění z tohoto hlediska navýšit u všech žalobců stejnou měrou, a to o dalších 10 %, když žalobce d) byl sice ohrožen nižším trestem, avšak lze předpokládat, že uložení i tohoto nižšího trestu by pro něj bylo z hlediska jeho předmětu podnikatelské činnosti likvidační, tedy srovnatelně citelné jako u žalobců a), b) a c) ohrožených vyšším trestem.

29. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně navíc přistoupil k modifikaci základní částky odškodnění s ohledem na okolnost sdílené újmy – kdy všichni čtyři žalobci byli současně stíháni jako spoluobžalovaní, což v důsledku této skutečnosti snižuje intenzitu nejistoty jednotlivých žalobců o výsledku řízení, kterou po dobu vedení trestního stíhání pociťovali. Za přiměřené snížení pak z tohoto pohledu v daném případě odvolací soud považuje snížení u každého ze žalobců o 10 %.

30. Po provedení modifikace uvedenými kritérii tedy ve výsledku u žalobce a) a d) dochází k celkové modifikaci základní částky odškodnění snížením o 15 % a u žalobců b) a c) snížením o 20 %. U žalobce a), který byl stíhán po dobu 5 let, 9 měsíců a 21 dní, se tak jedná o výši odškodnění 62 373 Kč { (2 x 7 500 Kč) + (3 x 15 000 Kč) + (10 x (15 000 Kč/12)) + (21 x (15 000 Kč/12/30)) – 15 %, u žalobce b), který byl stíhán po dobu 5 let, 9 měsíců a 187 dní o výši odškodnění 57 604,80 Kč { (2 první roky x 7 500 Kč) + (3 další roky x 15 000 Kč) + (9 měsíců x (15 000 Kč/12 měsíci)) + (18 dní x (15 000 Kč/12 měsíci/30 dny)) – 20 %, u žalobce c), který byl stíhán po dobu 5 let, 9 měsíců a 24 dní, o výši odškodnění 57 806,40 Kč { (2 první roky x 7 500 Kč) + (3 další roky x 15 000 Kč) + (9 měsíců x (15 000 Kč/12 měsíci)) + (24 dní x (15 000 Kč/12 měsíci/30 dny)) – 20 % a u žalobce d), který byl stíhán po dobu 5 let, 9 měsíců a 24 dní o výši odškodnění 61 419,30 Kč { (2 první roky x 7 500 Kč) + (3 další roky x 15 000 Kč) + (9 měsíců x (15 000 Kč/12 měsíci)) + (24 dní x (15 000 Kč/12 měsíci/30 dny)) – 15 % 31. Pokud jde dále o náhradu za poskytnutí satisfakce za tvrzené nepříznivé dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobců, odvolací soud má za to, že za dostatečnou satisfakci lze považovat omluvu poskytnutou žalobcům žalovanou za to, že bylo proti nim zahájeno posuzované trestní stíhání.

32. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jež tak přenechává na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Vedle toho je třeba podle § 31a odst. 2 OdpŠk při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Těmi budou zejména okolnosti vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, projevující se například ve zjištění, že trestní stíhání bylo proti poškozenému zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit (v takovém případě bude poškozený zahájení trestního stíhání vnímat obzvlášť úkorně). [příjmení] jimi ale také okolnosti zahájení trestního stíhání předcházející, popřípadě trestní stíhání poškozeného provázející, vedoucí k závěru o podílu poškozeného na tom, že proti němu bylo trestní stíhání zahájeno, popřípadě, že proti němu bylo ve vedení trestního stíhání pokračováno, aniž by bylo lze uzavřít, že si trestní stíhání zavinil sám. V této souvislosti je třeba rovněž zohlednit důvody, pro které k zastavení trestního stíhání, nebo zproštění obžaloby došlo. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (srov. i soudem prvního stupně přiléhavě citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2012, sp. zn. xxx, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupně na [webová adresa])

33. Mezi účastníky je nesporné, že vedením trestního stíhání došlo k negativním zásahům do osobnostní sféry všech žalobců. Soud prvního stupně zjistil zásahy do oblasti rodinných vztahů (žalobce a), b)), partnerských vztahů (žalobce b), c)), do sféry zdraví žalobce c), do pracovní sféry (žalobce a/, b/), a do sféry provozování podnikání žalobce d), které podrobně rozvádí v odstavcích 95. – 98 odůvodnění rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Dále bylo konstatováno, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu takřka šesti let, po kterou byli žalobci vystaveni nepříznivým důsledkům z toho vyplývajícím a že žalobci a), b) a c) byli stíháni pro závažný trestný čin podle § 403 odst. 1, 2 písm. a) a přečin podle § 405 trestního zákona s hrozícím vysokým úhrnným trestem až 10 let odnětí svobody a že žalobce d) byl stíhán pro přečiny podle § 405 a § 404 trestního řádu, za což sice hrozil nižší úhrnný trest v délce až 3 let, avšak pro žalobce s ohledem na jeho právní povahu by byl srovnatelně citelný jako u žalobců a) až c) s vyšším hrozícím trestem.

34. Naproti tomu, pokud jde o namítanou medializaci, která měla žalobcům pociťovanou a tvrzenou újmu zintenzivňovat, zde se odvolací soud ztotožnil s námitkou žalované, že je třeba zohlednit i okolnosti, které zahájení trestního řízení předcházely, kdy žalobci publikovali dílo, u něhož s ohledem na jeho výše zmíněný většinou společnosti vnímaný kontroverzní obsah museli zvýšený zájem médií předpokládat. U orgánů činných v trestním řízení nebyl zjištěn žádný exces v souvislosti s informováním médií o probíhající trestní věci žalobců ze strany orgánů činných v trestním řízení o domnělé trestné činnosti, které by vybočovalo z rámce vymezeného § 8a tr. řádu, tj. způsobem, který výslovně či nepřímo vede k porušení presumpce neviny, a je způsobilý umocnit újmu žalobců jako stíhaných osob (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2012, sp. zn. xxx).

35. Žalobci tvrzené intenzivní nepříznivé dopady do jejich života tedy nebyly způsobeny samotným trestním stíháním, nýbrž odsudkem ze strany veřejnosti a jejich okolí v souvislosti s medializací případu, kterou neslo již samotné publikování jejich literárního díla prezentujícího souborné vydání 18 politických projevů [jméno] [příjmení]. Je obecně známou skutečností, již není třeba prokazovat (§ 122 o. s. ř.), že obsah těchto politických projevů (byť by byl jen pouhým doslovným přepisem bez jakýchkoli úprav a jde již o historickou záležitost) je nejen z pohledu trestního práva, ale i aktuálního celospolečenského vnímání odrážejícího neblahou zkušenost s hrůzami druhé světové války, na jejímž rozpoutání a tragickém průběhu měla uvedená historická postava jako vedoucí činitel nacistické třetí říše bezesporu zásadní podíl, nepochybně kontroverzní. Následek v podobě zvýšeného zájmu médií o publikaci knihy a návazně na to i o trestní stíhání zahájené orgány činnými v trestním řízení vůči žalobcům, mohli žalobci předem rozumně očekávat. Není pochyb, že právě předmět publikace žalobců měl i přes výše uvedený historický charakter potenciál vzbudit zájem široké veřejnosti (ať už v záporném či kladném slova smyslu), a že tudíž média často a podrobně o trestním řízení informovala.

36. U orgánů činných v trestním řízení přitom nebyl tvrzen ani zjištěn žádný exces v souvislosti s informováním médií o probíhající trestní věci žalobců ze strany orgánů činných v trestním řízení o domnělé trestné činnosti, které by vybočovalo z rámce vymezeného § 8a tr. řádu, tj. způsobem, který výslovně či nepřímo vede k porušení presumpce neviny, a je způsobilý umocnit újmu žalobců jako stíhaných osob (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2012, sp. zn. xxx).

37. Masivní medializace případu v souvislosti s trestním stíháním, kterou bral v rámci stanovení výše odškodnění peněžitou formou v potaz soud prvního stupně, tak nebyla způsobena samotným vedením trestního stíhání vůči žalobcům, nýbrž zejména svobodnou volbou předmětu publikace ze strany žalobců, k níž však došlo ještě před zahájením trestního stíhání.

38. Fakt, že publikace žalobců vzbudí s ohledem na shora popsané okolnosti velký zájem médií a potažmo i veřejnosti, tedy musel být žalobcům od počátku zřejmý. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu se lze důvodně domnívat, že tento efekt byl i cílem žalobců, ať už byly jejich pohnutky kladné či záporné (tvrzení o potřebě publikovat přepis projevů tak, jak byly proneseny, aby si čtenář sám mohl učinit představu o jejich obsahu, či zaujetí touto historickou postavou nebo ryze obchodní zájmy žalobců). Žalobci museli též předvídat, že jejich skutek s ohledem na obsah publikovaných textů, byť historických, které jsou většinou dnešní společnosti vnímané jako kontroverzní a z hlediska zákonem chráněných hodnot, na nichž je založena podstata existence současného demokratického státního zřízení v České republice i hodnotově nepřijatelné, s možným potenciálem k podněcování rozvoje společensky škodlivého neonacistického hnutí vycházejícího z nacismu, které je v České republice zakázáno jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv a je považováno za trestnou činnost dle citovaných ustanovení trestního zákoníku, testuje hranice míry ochrany práva na svobodu projevu ve smyslu čl. 17 Listiny základních práv a svobod v současné společnosti takovým způsobem, že sebou dříve či později nese vysoké riziko podrobení přezkumu možné trestnosti tohoto jednání orgány činnými v trestním řízení. Ostatně jakýkoliv občan právního státu či právnická osoba, jsou povinni strpět přiměřené obtíže spojené s trestním stíháním pro podezření ze spáchání trestného činu, byť s legitimním očekáváním, že budou obvinění zproštěni v případě, že se žádného trestněprávního jednání nedopustili, v daném případě obvinění, že jimi využitá míra svobodného projevu již mohla narušit jiné zákonem chráněná lidská práva a hodnoty. Součástí privilegia být příslušníkem demokratického právního státu není jen nárok na ochranu práv a zákonem chráněných zájmů, ale i povinnost čelit případnému trestnímu stíhání vedenému zákonem předepsaným způsobem. V posuzovaném řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné mimořádné procesní okolnosti excesivního charakteru, svědčící o tom, že trestní stíhání bylo proti žalobcům zahájeno a vedeno orgány činnými v trestním řízení zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem žalobce poškodit.

39. Přestože žalobci nebyli za své jednání shledáni v trestním řízení vinnými, neboť výsledky provedeného dokazování nebyly dostatečným podkladem pro závěr, že byly naplněny znaky skutkových podstat trestných činů, pro něž byli stíháni, z výše uvedených úvah je podle názoru odvolacího soudu zřejmé, že na nepříznivých následcích způsobených medializací, které v souvislosti s trestním stíháním pociťovali, jakož i na samotném faktu, že vůči nim bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání, žalobci nesou rozhodující podíl, což by mělo být při určení formy a případně výše odškodnění nemajetkové újmy bráno odpovídajícím způsobem v potaz (srov. cit. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne xxx sp. zn. xxx v části týkající se okolností zahájení trestního stíhání). Na straně žalované tedy nelze shledat příčinnou souvislost mezi žalobci tvrzenými nepřiměřenými dopady do jejich osobnostních práv, pracovního, rodinného a osobního života (žalobci a), b) a c)) a podnikání (žalobce d)), které žalobci tvrdí, medializací předmětné věci probíhající při vedení posuzovaného řízení, jakož i vedením samotného trestního stíhání. Nelze tedy žalované klást tuto okolnost k tíži při úvahách o odškodnění tvrzené nemajetkové újmy žalobců, jak se domnívá soud prvního stupně.

40. Za shora popsané situace je pak třeba přiznání nároku žalobcům na odškodnění nemajetkové újmy za nepříznivý zásah do osobnostních práv peněžitou formou nad rámec konstatování porušení práva považovat za rozporné s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního řízení v přípravném řízení ze dne [datum] ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. s omluvou za toto jednání, k němuž žalovaná u všech žalobců přikročila, je tedy třeba považovat ve všech těchto případech za plně dostačující satisfakci za nepříznivé dopady do jejich osobnostních práv spojené s vedením trestního stíhání, a které by se mělo žalobcům nanejvýše z hlediska obecné slušnosti dostat.

41. I kdyby přes uvedené odvolací soud uvažoval o odškodnění žalobců peněžitou formou, nelze pominout, že na rozdíl od náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, která se dle ustáleného výkladu presumuje, bylo z pohledu uplatněného nároku zapotřebí, aby žalobci v řízení řádně prokázali, že došlo k jimi tvrzeným nepříznivým dopadům do jejich osobnostní sféry. Podle názoru odvolacího soudu nelze žalobci tvrzenou vysokou míru nepříznivých dopadů do jejich osobnostních práv žalobců a), b) a c) včetně zásahů do podnikání žalobce d), kterou vyjádřili i požadovanou vysokou peněžitou náhradou považovat za náležitě důkazně podloženou, když k prokázání těchto skutečností byly provedeny důkazy spočívající toliko ve výpovědi samotných účastníků řízení, podpořených výpověďmi přítelkyň, tedy jejich blízkými osobami, což nelze považovat za dostatečně silné a přesvědčivé důkazy, umožňující učinit spolehlivý skutkový závěr o natolik zásadních dopadech do osobnostní sféry žalobců, které žalobci tvrdí a které by zasluhovaly peněžité odškodnění ve výši, kterou v řízení požadovali a ani ve výši, již soud prvního stupně u jednotlivých žalobců považoval za adekvátní. Pokud jde o žalobce d), trestní stíhání mělo nepříznivý následek na jeho podnikání, to však, jak již bylo výše uvedeno souvisí s příčinou, která má původ v jeho rozhodnutí přikročit ke kontroverzní publikaci, která proběhla před zahájením trestního stíhání.

42. Lze souhlasit se soudem prvního stupně, že z výběru judikatury, jenž se mu podařilo zajistit, není možné pro svého druhu jedinečnost a precedenční charakter posuzovaného případu získat taková rozhodnutí, která by byla pro nemožnost nalezení shody v podstatných posuzovaných rysech použitelná. Ani odvolací soud nenašel ve své dosavadní rozhodovací praxi pro daný případ jinou srovnatelnou judikaturu, která by se v podstatných znacích shodovala. Je-li za této situace v souladu s ustálenou judikaturou třeba určit formu a výši odškodnění, odpovídající ekonomické realitě v České republice a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé s ohledem na výše zmíněnou výjimečnou skutečnost kontroverznosti publikačního počinu žalobců, lze dospět k závěru, že spravedlivá a postačující forma satisfakce by měla v daném případě právě s ohledem na obecně sdílenou představu spravedlnosti být toliko v podobě konstatování nedůvodného zahájení trestního stíhání a omluvy, což žalovaná již učinila.

43. Na podkladě uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném a) výroku I. potvrdil v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci a) částku ve výši 90 614,20 Kč, představující žalobci a) odvolacím soudem přiznanou náhradu nákladů obhajoby v posuzovaném trestním řízení nad rámec náhrady již vyplacené žalovanou (28 241,20 Kč) a peněžitou náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení (62 373 Kč) s příslušenstvím počítaným odlišně pro část náhrady obhajoby v trestním řízení, která byla vyplacena žalobci a) žalovanou po podání žaloby (63 962,20 Kč), a ve zbývajícím rozsahu nároku žalobce a), přiznaném rozsudkem soudu prvního stupně, tj. v částce 457 301,80 Kč s příslušenstvím jeho žalobu zamítl b) výroku II. potvrdil v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci b) částku ve výši 87 419,20 Kč, představující žalobci b) odvolacím soudem přiznanou náhradu nákladů obhajoby v posuzovaném trestním řízení nad rámec náhrady vyplacené žalovanou (29 814,40 Kč) a peněžitou náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení (57 604,80 Kč) s příslušenstvím počítaným odlišně pro část náhrady obhajoby v trestním řízení, která byla vyplacena žalobci b) žalovanou po podání žaloby (67 664,80 Kč), a ve zbývajícím rozsahu nároku žalobce b), přiznaném rozsudkem soudu prvního stupně, tj. v částce 460 017,40 Kč s příslušenstvím jeho žalobu zamítl c) výroku III. potvrdil v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci b) částku ve výši 87 620,80 Kč, představující žalobci c) odvolacím soudem přiznanou náhradu nákladů obhajoby v posuzovaném trestním řízení nad rámec náhrady vyplacené žalovanou (29 814,40 Kč) a peněžitou náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení (57 806,40 Kč) s příslušenstvím počítaným odlišně pro část náhrady obhajoby v trestním řízení, která byla vyplacena žalobci c) žalovanou po podání žaloby (65 075,40 Kč), a ve zbývajícím rozsahu nároku žalobce c), přiznaném rozsudkem soudu prvního stupně, tj. v částce 356 797 Kč s příslušenstvím jeho žalobu zamítl d) výroku IV. potvrdil v rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobci d) částku ve výši 94 246,60 Kč, představující žalobci d) odvolacím soudem přiznanou náhradu nákladů obhajoby v posuzovaném trestním řízení nad rámec náhrady vyplacené žalovanou (32 827,30 Kč) a peněžitou náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení (61 419,30 Kč) s příslušenstvím počítaným odlišně pro část náhrady obhajoby v trestním řízení, která byla vyplacena žalobci d) žalovanou po podání žaloby (46 151 Kč), a ve zbývajícím rozsahu nároku žalobce d), přiznaném rozsudkem soudu prvního stupně, tj. v částce 552 133,40 Kč s příslušenstvím jeho žalobu zamítl.

44. Pokud jde pak dále o napadené zamítavé výroky V., VI., VII. a VII. rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud tyto částí výroku I. bod e) rozsudku ve smyslu § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, když těmito výroky byly soudem prvního stupně důvodně zamítnuty nároky žalobců nad rámec peněžitých náhrad obhajoby a zadostiučinění přiznaných soudem prvního stupně.

45. S ohledem na změnu výroku rozsudku ve věci samé odvolací soud výroky II., III., IV. a V. rozsudku rozhodl nově závislými výroky o náhradě nákladů před soudy obou stupňů, ve smyslu § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., podle úspěchu ve věci při objektivní kumulaci nároků.

46. Odvolací soud předně nemá výhrad proti úvahám o účelnosti náhrady nákladů řízení za dvanáct úkonů právní služby u jednotlivých žalobců učiněným soudem prvního stupně v jeho fázi řízení a souhlasí s nepřiznáním náhrady odměny za podání z [datum], z [datum] a za závěrečný návrh včetně odůvodnění tohoto postupu. S ohledem na změnu výše přiznaných žalobních nároků, učiněnou v odvolacím řízení, však nepřevzal úvahu soudu prvního stupně o neúspěchu žalobců v poměrně nepatrné části předmětu řízení a modifikoval u jednotlivých žalobců tuto výši v souladu s ustálenou judikaturou, podle níž při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu, dále jen AT (srov. usnesení Nejvyššího soudu z xxx sp. zn. xxx). [příjmení] postup pak použil odvolací soud i pro účely výpočtu náhrady nákladů v odvolacím řízení. Pro výpočet náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně odvolací soud dále rozlišil fázi řízení před a po částečném zpětvzetí žaloby.

47. V daném případě je pak třeba vycházet z toho, že žalobce a) původně požadoval celkem náhradu nákladů zastoupení advokátem v posuzovaném trestním řízení, v řízení před Ústavním soudem a v předchozím kompenzačním řízení v částce 170 787 Kč (původní tarifní hodnota náhrady nákladů řízení), která se po částečném zpětvzetí žaloby v částce 63 962,20 Kč snížila na částku 106 824,80 Kč, ta se stala tarifní hodnotou z hlediska nároku na náhradu nákladů pro zbývající část řízení (pozdější tarifní hodnota náhrady nákladů řízení). Dále si žalobce a) uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení a náhradu nemajetkové újmy za nepříznivé dopady trestního stíhání, každý s tarifními hodnotami 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) AT (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx). Pro fázi do částečného zpětvzetí žaloby včetně má žalobce a) nárok na náhradu za tři úkony právní služby á 7 536 Kč z celkové původní tarifní hodnoty 270 787 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepis a podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), tj. 28 260 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem činí částku ve výši 28 444,68 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce ve výši 42 % { 71 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 63 962,20 Kč (zaplaceno žalovanou) + 28 241,20 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 192 203,40 Kč (úspěch žalobce / 270 787 Kč (celková původní tarifní hodnota) x 100) – 29 % (78 583,60 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 192 203,40 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 270 787 Kč) / 270 787 Kč x 100)) } má žalobce nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 11 946,77 Kč. Za další část řízení po částečném zpětvzetí žaloby s tarifní hodnotou 206 824,80 Kč (106 824,80 Kč + 2 x 50 000 Kč) má žalobce a) dále nárok na náhradu odměny zástupce za 9 úkonů právní služby á 7 312 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum] a závěrečné jednání dne [datum], tj. 65 808 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§ 13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za tuto druhou fázi činí náklady částku ve výši 82 894,68 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce ve výši 24 % { 62 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 28 241,20 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 128 241,20 Kč (úspěch žalobce) / 206 824,80 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 38 % (78 583,60 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 128 241,20 Kč a celkovou pozdější tarifní hodnotou 206 824,80 Kč) / 206 824,80 Kč x 100)) } má žalobce nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 19 894,72 Kč. Pokud jde o žalobcem zaplacený soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud přiznal žalobci 42 % odpovídající poměrnému úspěchu ve sporu ve vztahu k původně žalované tarifní hodnotě, tj. v částce 840 Kč. Celkově má tak žalobce a) nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 32 681,49 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení žalobce a) má nárok na náhradu za tři úkony právní služby (sepis a podání odvolání, vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [datum]) s toutéž tarifní hodnotou jako za pozdější fázi řízení před soudem prvního stupně, tj. v částce 206 824,80 Kč (106 824,80 Kč + 2 x 50 000 Kč) á 7 312 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT), tj. 21 936 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za odvolací řízení činí náklady částku ve výši 27 631,56 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce ve výši 24 % { 62 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 28 241,20 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 128 241,20 Kč (úspěch žalobce) / 206 824,80 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 38 % (78 583,60 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 128 241,20 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 206 824,20 Kč) / 206 824,20 Kč x 100)) } má žalobce a) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za odvolací řízení ve výši 6 631,57 Kč. Žalobce a) má tak celkem nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 39 313,06 Kč (výrok II.).

48. Žalobce b) původně požadoval celkem náhradu nákladů zastoupení advokátem v posuzovaném trestním řízení, v řízení před Ústavním soudem a v předchozím kompenzačním řízení v částce 170 252 Kč (původní tarifní hodnota náhrady nákladů řízení), která se po částečném zpětvzetí žaloby v částce 67 664,80 Kč snížila na částku 102 587,20 Kč, ta se stala tarifní hodnotou z hlediska nároku na náhradu nákladů pro zbývající část řízení (pozdější tarifní hodnota náhrady nákladů řízení). Dále si žalobce b) uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení a náhradu nemajetkové újmy za nepříznivé dopady trestního stíhání, každý s tarifními hodnotami 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) AT (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx). Pro fázi do částečného zpětvzetí žaloby včetně má žalobce b) nárok na náhradu za tři úkony právní služby á 7 536 Kč z celkové původní tarifní hodnoty 270 252 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepis a podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), tj. 28 260 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem činí částku ve výši 28 444,68 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce b) ve výši 46 % { 73 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 67 664,80 Kč (zaplaceno žalovanou) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 197 479,20 Kč (úspěch žalobce) / 270 252 Kč (celková původní tarifní hodnota) x 100) – 27 % (78 583,60 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 197 479,20 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 270 252 Kč) / 270 252 Kč x 100)) } má žalobce b) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 13 084,55 Kč. Za další část řízení po částečném zpětvzetí žaloby s tarifní hodnotou 202 587,20 Kč (102 587,20 Kč + 2 x 50 000 Kč) má žalobce b) dále nárok na náhradu odměny zástupce za 9 úkonů právní služby á 7 312 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum] a závěrečné jednání dne [datum], tj. 65 808 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§ 13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za tuto druhou fázi činí náklady částku ve výši 82 894,68 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce b) ve výši 28 % { 64 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 129 814,40 Kč (úspěch žalobce b) / 202 587,20 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 36 % (72 772,8 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 129 814,40 Kč a celkovou pozdější tarifní hodnotou 202 587,20 Kč) / 202 587,20 Kč x 100)) } má žalobce nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 23 210,51 Kč. Pokud jde o žalobcem b) zaplacený soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud přiznal žalobci 46 % odpovídající poměrnému úspěchu ve sporu ve vztahu k původně žalované tarifní hodnotě, tj. v částce 920 Kč. Celkově má tak žalobce b) nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 37 215,06 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení žalobce b) má nárok na náhradu za tři úkony právní služby (sepis a podání odvolání, vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [datum]) s toutéž tarifní hodnotou jako za pozdější fázi řízení před soudem prvního stupně, tj. v částce 202 587,20 Kč (102 587,20 Kč + 2 x 50 000 Kč) á 7 312 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT), tj. 21 936 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za odvolací řízení činí náklady částku ve výši 27 631,56 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce ve výši 36 % { 68 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 129 814,40 Kč (úspěch žalobce) / 202 587,20 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 32 % (72 772,80 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 129 814,40 Kč a celkovou pozdější tarifní hodnotou 202 587,20 Kč) / 202 587,20 Kč x 100)) } má žalobce b) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za odvolací řízení ve výši 9 947,36 Kč. Žalobce b) má tak celkem nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 47 162,42 Kč (výrok III.).

49. Žalobce c) původně požadoval celkem náhradu nákladů zastoupení advokátem v posuzovaném trestním řízení, v řízení před Ústavním soudem a v předchozím kompenzačním řízení v částce 164 624 Kč (původní tarifní hodnota náhrady nákladů řízení), která se po částečném zpětvzetí žaloby v částce 65 075,40 Kč snížila na částku 99 548,60 Kč, ta se stala tarifní hodnotou z hlediska nároku na náhradu nákladů pro zbývající část řízení (pozdější tarifní hodnota náhrady nákladů řízení). Dále si žalobce c) uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení a náhradu nemajetkové újmy za nepříznivé dopady trestního stíhání, každý s tarifními hodnotami 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) AT (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx sp. zn. xxx). Pro fázi do částečného zpětvzetí žaloby včetně má žalobce c) nárok na náhradu za tři úkony právní služby á 7 504 Kč z celkové původní tarifní hodnoty 264 624 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepis a podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), tj. 22 512 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem činí částku ve výši 28 328,52 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce c) ve výši 48 % { 74 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 65 075,40 Kč (zaplaceno žalovanou) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 194 889,80 Kč (úspěch žalobce) / 264 624 Kč (celková původní tarifní hodnota) x 100) – 26 % (69 734,20 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 194 889,80 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 264 624 Kč) / 264 624 Kč x 100)) } má žalobce c) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 13 597,69 Kč. Za další část řízení po částečném zpětvzetí žaloby s tarifní hodnotou 199 548,80 Kč (99 548,60 Kč + 2 x 50 000 Kč) má žalobce c) dále nárok na náhradu odměny zástupce za 9 úkonů právní služby á 7 280 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum] a závěrečné jednání dne [datum], tj. 65 520 Kč, k tomu 9 x 300 Kč paušály režijních výloh (§ 13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za tuto druhou fázi činí náklady částku ve výši 82 546,20 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce c) ve výši 30 % { 65 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 129 814,40 Kč (úspěch žalobce c) / 199 548,60 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 35 % (69 734,20 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 129 814,40 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 199 548,60 Kč) / 199 548,60 Kč x 100)) } má žalobce c) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 24 763,86 Kč. Pokud jde o žalobcem c) zaplacený soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud přiznal žalobci 48 % odpovídající poměrnému úspěchu ve sporu ve vztahu k původně žalované tarifní hodnotě, tj. v částce 960 Kč. Celkově má tak žalobce c) nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 31 321,55 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, žalobce c) má nárok na náhradu za tři úkony právní služby (sepis a podání odvolání, vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [datum]) s toutéž tarifní hodnotou jako za pozdější fázi řízení před soudem prvního stupně, tj. v částce 199 548,60 Kč (99 548,60 Kč + 2 x 50 000 Kč) á 7 280 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT), tj. 21 840 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za odvolací řízení činí náklady částku ve výši 27 515,40 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce c) ve výši 30 % { 65 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 29 814,40 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 129 814,40 Kč (úspěch žalobce) / 199 548,60 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 35 % (69 734,20 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 129 814,40 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 199 548,60 Kč) / 199 548,60 Kč x 100)) } má žalobce c) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za odvolací řízení ve výši 8 254,62 Kč Žalobce c) má tak celkem nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 47 526,17 Kč (výrok IV.).

50. Žalobce d) původně požadoval celkem náhradu nákladů zastoupení advokátem v posuzovaném trestním řízení, v řízení před Ústavním soudem a v předchozím kompenzačním řízení v částce 135 411 Kč (původní tarifní hodnota náhrady nákladů řízení), která se po částečném zpětvzetí žaloby v částce 46 151 Kč snížila na částku 89 260 Kč, ta se stala tarifní hodnotou z hlediska nároku na náhradu nákladů pro zbývající část řízení (pozdější tarifní hodnota náhrady nákladů řízení). Dále si žalobce d) uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku posuzovaného trestního řízení a náhradu nemajetkové újmy za nepříznivé dopady trestního stíhání, každý s tarifními hodnotami 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) AT (usnesení Nejvyššího soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx). Pro fázi do částečného zpětvzetí žaloby včetně má žalobce d) nárok na náhradu za tři úkony právní služby á 7 408 Kč z celkové původní tarifní hodnoty 235 411 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepis a podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), tj. 22 224 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem činí částku ve výši 29 980,40 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce d) ve výši 52 % { 76 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 46 151 Kč (zaplaceno žalovanou) + 32 827,30 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 178 978,30 Kč (úspěch žalobce d) / 235 411 Kč (celková původní tarifní hodnota) x 100) – 24 % (56 432,70 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 178 978,30 Kč a celkovou původní tarifní hodnotou 235 411 Kč) / 235 411 Kč x 100)) } má žalobce d) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně do částečného zpětvzetí žaloby včetně ve výši 15 589,81 Kč. Za další část řízení po částečném zpětvzetí žaloby s tarifní hodnotou 189 260 Kč (89 260 Kč + 2 x 50 000 Kč) má žalobce d) dále nárok na náhradu odměny zástupce za 9 úkonů právní služby á 6 960 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT) za podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum], [datum] přesahující dvě hodiny, podání z [datum], z [datum], účast u jednání [datum] a závěrečné jednání dne [datum], tj. 62 640 Kč, k tomu 9 x 300 Kč paušály režijních výloh (§13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za tuto druhou fázi činí náklady částku ve výši 77 972,40 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce d) ve výši 40 % { 70 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 32 827,30 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 132 827,30 Kč (úspěch žalobce d) / 189 260 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 30 % (56 432,70 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 132 827,30 Kč a celkovou pozdější tarifní hodnotou 189 260 Kč) / 189 260 Kč x 100)) } má žalobce d) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za část řízení před soudem prvního stupně po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 31 188,96 Kč. Pokud jde o žalobcem d) zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud přiznal žalobci 52 % odpovídající poměrnému úspěchu ve sporu ve vztahu k původně žalované tarifní hodnotě, tj. v částce 1 040 Kč. Celkově má tak žalobce a) nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 32 228,96 Kč. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení žalobce d) má nárok na náhradu za tři úkony právní služby (sepis a podání odvolání, vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání [datum]) s toutéž tarifní hodnotou jako za pozdější fázi řízení před soudem prvního stupně, tj. v částce 189 260 Kč (89 260 Kč + 2 x 50 000 Kč) á 6 960 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení se snížením o 20 % podle § 12 odst. 3, 4 AT), tj. 20 880 Kč, k tomu 3 x 300 Kč paušály režijních výloh (§ 13 odst. 1, 3 AT) a DPH 21 % Celkem za tuto druhou fázi činí náklady částku ve výši 26 353,80 Kč. Při zohlednění poměrného procesního úspěchu žalobce d) ve výši 40 % { 70 % (2 x 50 000 Kč (tarifní hodnoty náhrad nemaj. újem) + 32 827,30 Kč (náklady přiznané odvolacím soudem nad rámec zaplacené náhrady žalovanou) = 132 827,30 Kč (úspěch žalobce d) / 189 260 Kč (celková pozdější tarifní hodnota) x 100) – 30 % (56 432,7 Kč (úspěch žalované, rozdíl mezi částkou 132 827,30 Kč a celkovou pozdější tarifní hodnotou 189 260 Kč) / 189 260 Kč x 100)) } má žalobce d) nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení za odvolací řízení ve výši 10 541,52 Kč. Žalobce d) má tak celkem nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 42 770,48 Kč (výrok V.).

Poučení