45 C 111/2024 - 44

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]advokátem Mgr. et Mgr. Pavlem Střelecem sídlem Masarykovo nám. 47/33, 682 01 Vyškov proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 116 250 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 45.000,00 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900,- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 116 250 Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 0 P 102/2011. Žalobce uvedl, že je otec nezletilé, jejíž výživné bylo před předmětným řízením naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 19.11.2013, č.j. 0 P 102/2011-167. V daném řízení se matka domáhala návrhem ze dne 16.11.2017 zvýšení výživného pro nezletilou počínaje od 1.11.2014 do 31.12.2014 na částku nejméně 8.900,- Kč měsíčně, počínaje od 1.1.2015 do 31.12.2015 na částku nejméně 8.200,- Kč měsíčně, počínaje od 1.1.2016 do 31.12.2016 na částku nejméně 12.400,- Kč měsíčně a počínaje od 1.1.2017 na částku nejméně 19.000,- Kč měsíčně. Dále se matka domáhala změny osobního styku otce s nezletilou, a to zrušení styku otce s nezletilou v době jarních prázdnin. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že řízení trvalo více než 6 let a 2 měsíce. Dle žalobce docházelo v řízení ke zbytečným průtahům, když před prvním meritorním rozhodnutím bylo nařízeno celkem 7 jednání a v druhém řízení bylo nařízeno dalších celkem 7 jednání. Dle žalobce byl počet nařízených jednání zcela nadbytečný, a to bez zjevného přínosu. Dle žalobce se nejednalo o věc složitou, u níž by byla odůvodněna délka řízení. Ani chování žalobce v průběhu řízení nelze přičítat průtahy v řízení, nečinil žádné obstrukce, kterými by řízení bezdůvodně protahoval, např. žádostmi o odročení jednání (s výjimkou žádosti o odročení jednání z důvodu kolize nařízeného jednání s dříve nařízeným jednáním v jiné věci) nebo žádostmi o prodloužení lhůty či jakoukoliv jinou svojí nečinností. Přístup žalobce nebyl ani přespříliš aktivní, kdy by soud bezúčelně a nadměrně zahlcoval nesmyslnými podáními. Žalobce se na výzvu soudu k podáním protistrany vyjadřoval vždy ve stanovených lhůtách. Žalobci nelze vytýkat ani podání opravného prostředku, který se ukázal být vždy důvodný. Nepřiměřenou délku soudního řízení nelze ospravedlňovat tím, že byly podány opravné prostředky, když se jedná o procesní prostředky, které stranám k ochraně jejich práv poskytuje právní řád. Podané opravné prostředky byly navíc vždy důvodné, a došlo na základě nich ke zrušení či změně napadeného rozhodnutí. Věc měla pro žalobce velký význam, neboť zásadním způsobem zasahovala do vztahu žalobce jako rodiče s dítětem, ale též do majetkové sféry žalobce. Rozhodnutí ve věci výživného je předběžně vykonatelné, a podané odvolání tedy nemá odkladný účinek. Žalobce tak musel po dobu několika let platit nepřiměřeně vysoké výživné, které konečnou výši výživného převyšovalo o několik tisíc korun měsíčně. Odvolací soud po odvolání žalobce toto nepřiměřeně vysoké výživné sice snížil, nicméně do té doby zaplacené, a tedy spotřebované výživné, se žalobci nikdy nevrátí. Žalobce musel rovněž na soudní jednání dojíždět do místa vzdáleného přes 300 km a 300 km zpět. S ohledem na délku řízení se žalobce domnívá, že pouhé konstatování, že délka řízení byla nepřiměřená, či omluva, jsou jako satisfakce nedostačující, a je třeba přistoupit k přiznání zadostiučinění v penězích. Žalobce stanovil výši zadostiučinění 116.250,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 19.4.2024, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 19.4.2024 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 116.250,- Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeným před Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. 0 P 102/2011 (8 P a Nc 354/2017, 8 P a Nc 355/2017 a 8 P a Nc 178/2018). Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, poskytla žalovaná žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 71.250,- Kč. Na tomto svém stanovisku ze dne 14.10.2024 žalovaná i nadále setrvala. Žalovaná rovněž stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že řízení vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 0 P 102/2011 (8 P a Nc 354/2017, 8 P a Nc 355/2017 a 8 P a Nc 178/2018), konkrétně řízení o návrhu matky doručeného soudu dne 16.11.2017, probíhalo po dobu 6 let a 2 měsíců opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně rozhodl dvakrát, odvolací soud také dvakrát. Řízení lze místy označit jako nekoncentrované, k výrazným průtahům nedošlo. Negativní vliv na délku řízení však mělo částečné zrušení prvního rozsudku okresního soudu. Ve vztahu k současnému žalobci pak byla posouzena délka řízení 5 let a 9 měsíců, tj. ode dne 30.4.2018, kdy mu byl doručen návrh matky, kdy se o řízení dověděl. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení konkrétní výše 3. zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 71.250,- Kč. Žalovaná vycházela ze základní částky 15.000,- Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250,- Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Žalovaná nepřistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení a v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.9.2015, sp. zn. 30 Cdo 1869/2015, v němž dovolací soud uvádí, že částka 15.000,- Kč je částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu. Žalovaná neshledala žádné okolnosti vedoucí k navyšování základní částky zadostiučinění za jeden rok řízení. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 20%. Jednalo se opatrovnické řízení, předmětem řízení byl návrh matky na zvýšení výživného pro nezletilou a návrh matky na změnu úpravy styku otce s nezletilou, kdy matka navrhovala zrušení styku otce s nezletilou o jarních prázdninách. Otec v průběhu řízení navrhl střídavou péči rodičů o nezletilou a dále navrhoval změnu místa předávání nezletilé s ohledem na vzdálenost bydliště rodičů a náklady spojené s cestami. Ohledně stýkání se otce s nezletilou se v průběhu řízení situace fakticky ustálila na domluvě nezletilé s otcem, kdy bude styk realizován. Předmětem výrazně složitého dokazování se staly majetkové poměry a příjmy a výdaje otce za účelem stanovení výše výživného. Byl vypracován znalecký posudek k posouzení příjmů otce, zjištění zisku z podnikání a dalších otázek. Účastníci řízení se na jeho délce výrazně nepodíleli. Opakovaným žádostem otce o odročení jednání nebylo ve většině případů vyhověno. Žalovaná přistoupila ke zvýšení základní částky zadostiučinění o 20% z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce. Jednalo se o opatrovnické řízení, s nímž je spojen presumovaný zvýšený význam pro jeho účastníky. Žalovaná však má za to, že zvýšení o 20% je dostačující, když stěžejním předmětem řízení bylo stanovení výživného pro nezletilou dceru žalobce, tedy pro žalobce otázky spíše majetkového charakteru. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. Žalobce vzal žalobu pro částečné uhrazení nároku žalované částečně zpět, a to co to částky 71 250,- Kč, přičemž konstatoval, že žalovaná mu uvedenou částku přiznala stanoviskem ze 14.10.2024 a následující den i vyplatila. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby usnesením č.j. 45 C 111/2024-23 ze dne 6.1.2025 zastavil.

4. Žádostí o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení ze dne 15.4.2024 žalobce žádal od žalované náhradu nepřiměřené délky řízení daného řízení ve výši 116.250,- Kč.

5. Dle kopie detailu odeslané zprávy, zaslané datovou schránkou Ministerstvu spravedlnosti, byla žádost žalobce odeslána 19.4.2024 žalované.

6. Potvrzením přijetí podání ze dne 22.4.2024 Ministerstvo spravedlnosti informovalo žalobce o přijetí jeho žádosti z 19.4.2024 o předběžné projednání jeho nároku a lhůtách s tím spojenými.

7. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 14.10.2024 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci byla vyplacena částka 71.250,- Kč.

8. Dle informace o transakci na účtu číslo: 1024186107 u [Anonymizováno]., byla na účet advokátní kanceláře [Anonymizováno] dne 15.10.2024 uhrazena částka 71.250,- Kč Ministerstvem spravedlnosti.

9. Ze spisu Okresního soudu v Lounech, sp.zn. 0 P 102/2011 soud zjistil následující skutečnosti: Dne 16.11.2017 podala matka návrh na úpravu styku otce s nezletilou a zvýšení výživného pro nezletilou na 7 000,- Kč od 1.11.2014, úhradu dluhu na výživném ve splátkách po 3 000,- Kč, změnu rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 19.11.2013, č.j. 0 P 102/2011 – 167, kterým měla být vypuštěna druhá věta výroku I., znějící: otec je oprávněn stýkat se s nezletilou [Anonymizováno] v každém lichém kalendářním roce v době jarních prázdnin s tím, že přesný termín tohoto styku, oznámí matce do každého 31. prosince předcházejícího roku. Dne 28.11.2017 požádal Ústavní soud o zapůjčení předmětného spisu, na 30 dnů. Spis byl 5.12.2017 dle žádosti Ústavního soudu zapůjčen. Dne 19.3.2018 se vrátil předmětný spis společně s rozhodnutím o ústavní stížnosti stěžovatele, týkající se předcházejících návrhů rodičů o úpravě styku a výživného. Dne 17.4.2018 jmenoval soud nezletilé opatrovníka - město [adresa] v řízení o návrhu o zvýšení výživného a změnu styku. Dále nařídil 23.4.2018 ústní jednání na 21.5.2018 a předvolal účastníky. Otci rovněž zaslal návrh na změnu výživného a úpravu styku. Současně soud požádal o součinnost Úřad práce ohledně dávek sociální podpory, matky. Rovněž zprávu ze základní školy a další součinnosti. Dne 24.4.2018 odpověděl na žádost o součinnost Úřad práce, ohledně poměrů matky. Dne 2.5.2018 odpověděla na žádost o součinnost [právnická osoba], ohledně poměrů otce. Dne 2.5.2018 odpověděl Úřad práce, Krajská pobočka v Brně ohledně poměrů otce na žádost o součinnost. Dále otec 4.5.2018 zaslal soudu plnou moc, opravňující jeho zmocněnce k zastupování v řízení o návrhu na zvýšení výživného a změnu styku s dítětem, přičemž zmocněnec současně oznámil, že 21.5.2018 má již nařízeno jiné jednání a požádal o odročení předmětného jednání. Dne 9.5.2018 soud k žádosti právního zástupce otce informoval, že k žádosti nelze vyhovět, neboť termín jednání byl stanoven s ohledem na obsah a povahu návrhu, kdy lze předpokládat odročení jednání s ohledem na možnost, danou počtem napadajících věcí a projednávaných věcí v senátu, by přicházelo odročení až na září uvedeného roku, což není v zájmu dítěte. Dne 16.5.2018 se konalo řízení před dožádaným soudem, Okresním soudem ve Vyškově, kde byl vyslechnut otec. Dne 17.5.2018 byl spis vrácen s dožádaným výslechem otce, Okresnímu soudu v Lounech. Dne 26.4.2018 požádal soud o výslech žalobce, prostřednictvím dožádaného soudu, ve Vyškově. Dne 18.5.2018 odpověděl na žádost o součinnost [právnická osoba] [adresa], resp. OSPOD, který navrhl úpravu styku o jarních prázdninách, resp. navrhl změnu výživného a úpravy styku o jarních prázdninách s tím, že se vyjádří po provedeném dokazování. Dne 21.5.2018 se ve věci konalo ústní jednání, bylo provedeno dokazování, vyslechnuta matka i otec, dále bylo jednání odročeno na 23.8.2018. Téhož dne soud požádal o zprávu [Anonymizováno], Taneční školu dcery, dále společnost, která organizuje příměstské tábory v letních měsících a rovněž také obec [adresa], která má organizovat letní tábory, o součinnost. Dne 17.5.2018 navrhl otec střídavou péči dítěte, a to v intervalu týdne, od neděle, 17:00 hod. do neděle, 17:00 hod., v pravidelném intervalu. Dne 23.5.2018 odpověděla na žádost o součinnost [Anonymizováno]. Dne 24.5.2018 zaslal právní zástupce matky do spisu výpis z veřejného rejstříku, týkající se podnikatelské činnosti otce. Dne 24.5.2018 sdělila právní zástupkyně matky adresy subjektů volnočasových aktivit nezletilé a blíže zdůvodnila návrh na vyžádání výpisů z účtů otce. Rovněž doložila další podklady a požádala, aby v rámci dožádání soud vyžádal podklady od zhruba 13 bankovních ústavů. Návrh otce byl doručen matce 25.5.2018. Současně soud uskutečnil dotazy na žádost o součinnost různých institucí. Dále 25.5.2018 ustanovil soud nezletilé opatrovníka pro dané řízení. Dne 28.6.2018 odpověděla na žádost o součinnost obec [adresa]. 17.8.2018 podala matka stanovisko k návrhu otce. Do spisu dále bylo založeno daňové přiznání otce za rok 2015. Dále se 28.8.2018 ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byl vyslechnut otec, matka, byly provedeny další důkazy a jednání bylo odročeno na 16.10.2018 za účelem doplnění dokazování provedením pohovoru s nezletilou, výslechu svědka [právnická osoba], prostřednictvím Okresního soudu Vyškov s tím, že soud si vyhradil rozhodnutí o provedení dalších důkazů dle návrhu právních zástupců k následujícímu jednání, což oba přítomní rodiče vzali na vědomí. Soud poté vyžádal součinnost od dalších zhruba 20 subjektů, včetně bankovních subjektů. Dále 5.9.2018 soud dostával odpovědi na žádosti o součinnost, a to několika desítek bankovních subjektů, katastrálního úřadu, živnostenského úřadu a podobně. Odpovědi na žádosti o součinnost docházely minimálně do 13.9.2018. Tímto končí svazek č. II. Ve III. svazku, dále dochází odpovědi na žádosti o součinnost, a to až do 4.10.2018. Dne 9.10.2018 se ve věci vyjádřil otec, jeho vyjádření bylo následně zasláno protistraně, 10.10.2018. Dne 2.10.2018 byl vrácen spis Okresním soudem ve Vyškově po vyhovění dožádání, kdy byl vyslechnut [právnická osoba], a to 26.9.2018. Dne 16.10.2018 soud pokračoval v jednání, byly provedeny další důkazy a poté jednání bylo odročeno na 11.12.2018 za účelem doplnění dokazování předložením účetnictví otce a dokončení dokazování s výhradou rozhodnutí k návrhům otce k následujícímu jednání. Soud opět žádal 16.10.2018 v rámci součinnosti od [právnická osoba] výpisy otce za dobu od 1.1.2014 až do 30.9.2018, které neměl k dispozici. Dne 29.10.2018 odpověděla [právnická osoba] na žádost o součinnost. Dne 7.11.2018 informoval soud právního zástupce matky, že je k dispozici k nahlédnutí účetnictví otce. Následně právní zástupci rodičů do spisu nahlíželi. Dne 4.12.2018 předložila matka další důkazní návrhy a podala návrh na odročení nařízeného ústního jednání s tím, že majetkové poměry otce nelze zjistit bez informací z jeho dalších osobních účtů a naspořené částky u investičního produktu u [Anonymizováno] a dalších skutečností. Dne 11. prosince 2018 soud ve věci jednal, provedl další důkazy, doplnil výslech otce s tím, že jednání odročil na 31.1.2019 za účelem doplnění dokazování dle návrhu matky, která rovněž navrhla důkaz sdělením [právnická osoba], a další důkazy. Soud poté 12.12.2018 požádal o součinnost nejen bankovní ústavy, ale také finanční úřad a [právnická osoba]. Dne 13.12.2018 odpověděla na žádost o součinnost [Anonymizováno]. Dne 13.12.2018 odpověděl [právnická osoba]. Dne 20.12.2018 odpovědělo město [adresa], [právnická osoba] [adresa]. Jednalo se o evidovaná vozidla ve vlastnictví otce. Dne 19.12.2018 odpověděla na žádost o součinnost [Anonymizováno]. Dále odpověděla rovněž [právnická osoba]. Dne 10.1.2019 podala matka návrh na stanovení lhůty otci k dodání dokladů s tím, že tyto dosud do spisu ani po měsíci nebyly založeny. Jednalo se o soupis plateb, provedených bezhotovostně, soupis pokladní dokladů, přijatých faktur a další doklady. Dne 14.1.2019 vyzval soud právního zástupce otce, resp. otce, aby s ohledem na proběhlé jednání 11.12.2018 a žádost právní zástupkyně matky, podklady požadované, do spisu založil, a to do 25.1.2019. Dne 30.1.2019 soud jednání odročil s tím, že 6.2.2019 soud nařídil nové jednání na 7.3.2019. Dne 17.2.2019 požádala zástupkyně matky o odročení nařízeného jednání na 7.3.2019 z důvodu rekonvalescence po pooperačním výkonu. 20.2.2019 soud jednání na žádost právního zástupce matky odročil na 9.4.2019. Do spisu ze strany otce nebyl založen žádný další podklad. Dne 7.1.2019 odpověděl na žádost o součinnost finanční úřad. Dne 18.3.2019 založila podklady, týkající se své zdravotní indispozice právní zástupkyně matky. Dne 9.4.2019 soud ve věci znovu jednal, provedl důkazy, vyslechl doplňujícím výslechem matku. Opatrovnici uložil, aby provedla pohovor s nezletilou [Anonymizováno], k nejbližšímu jednání a jednání poté na 16.5.2019 odročil za účelem rozhodnutí o provedení jednotlivých důkazů s tím, že soud doplní dokazování zprávou o zdravotním a sociálním pojištění otce, doplnění zprávy [právnická osoba] a [právnická osoba]. Dne 9.4.2019 požádal soud o součinnost (pozn. soudu - na což bylo následně zřejmě odpovězeno, protože je zde přiložena poznámka: i s krabicí). Dne 12.4.2019 odpověděl na žádost o součinnost [právnická osoba]. Dne 15.4.2019 odpověděla [Anonymizováno]. Dne 16.4.2019 odpověděla [právnická osoba], která předložila velké množství příloh. Jedná se pravděpodobně o předmětné přílohy, z krabice. Dále odpovídaly na součinnost [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vnitra a další subjekty, a to až do 6.5.2019. Dne 7.5.2019 se ve věci vyjádřil otec, kdy žádal, aby soud ve věci co nejdříve rozhodl, kdy předložil soudu kopie rozhodnutí Krajského soudu v Brně, 59 Co 298/2017 – 116, ze dne 9.11.2017, kdy bylo rozhodováno o úpravě a péči a výživě k nezletilému dítěti. Dne 16.5.2019 soud ve věci dále jednal, provedl další dokazování, dále rozhodl o tom, že důkaz zprávami pojišťoven dle návrhu matky neprovede. Následně jednání za účelem vyhlášení rozsudku, přerušil do 31.5.2019. Dne 18.5.2019 podala matka ve věci svůj závěrečný návrh a předložila vyúčtování nákladů. Dne 27.5.2019 právní zástupce otce se omluvil z jednání. Dne 31.5.2019 soud ve věci vyhlásil rozsudek, kterým zvýšil výživné z původní částky 4 000,- Kč od 1.2.2015 na částku 12 000,- Kč (výrok I.), dále počínaje od 1.9.2018 zvýšil výživné na částku 18 000,- Kč měsíčně (výrok II.), dále rozhodl o nedoplatku na výživném za dobu od 1.2.2015 do 31.5.2019 v celkové částce 450 000,- Kč ve splátkách (výrok III.), návrh matky na změnu úpravy osobního styku otce s nezletilou, týkající se jarních prázdnin, zamítl (výrok IV.), návrh otce o svěření nezletilé do střídavé péče rodičů, rovněž zamítl (výrok V.), čímž změnil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 19.11.2013 jako na č.l. 167 předmětného spisu (výrok VI.), dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VII). Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo do spisu založeno 28.6.2019 a rozesláno účastníkům. Dne 18.6.2019 znovu zaslal [Anonymizováno], tedy k žádosti o součinnost, fakturu za výpisy z účtu žalobce. Soud 1.7.2019 přiznal [Anonymizováno] náhradu nákladů, spojených s odpovídáním na žádosti o součinnost. Dne 8.7.2019 podal otec proti rozsudku odvolání, blanketní. Dne 15.7.2019 vyzval soud otce k doplnění jeho blanketního odvolání do 15 dnů od doručení výzvy. Tato byla doručena 16.7.2019. Centrální depozitář zaslal dále soudu upomínku k vyplacení přiznaných nákladů Centrálnímu depozitáři cenných papírů, došlých 18.7.2019. Dne 19.7.2019 se vyjádřila ve věci matka, podala odvolání proti předmětnému rozsudku a podala rovněž návrh na opravu zjevné nesprávnosti. Rovněž odvolání matky bylo blanketní. Odvolání matky bylo následně zasláno zástupci otce 23.7.2019 a následně předloženo soudci s návrhem na opravu rozsudku. Odvolání otce, zatím zasíláno nebylo, neboť nebylo opraveno. Dne 30.7.2019 doplnil otec své blanketní odvolání. To bylo rozesláno matce 1.8.2019 a ostatním účastníkům. Dne 7.8.2019 odpověděla na žádost o součinnost Okresní správa sociálního zabezpečení [adresa]. Matka 7.8.2019 odůvodnila své odvolání proti rozsudku. To bylo rozesláno 13.9.2019 ostatním účastníkům. Dne 12.9.2019 soud opravil rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 31.5.2019 s tím, že nedoplatek na výživném celkově představuje částku 470 000,- Kč, nikoli 450 000,- Kč. Dne 16.9.2019 soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, vynaložených státem, a tyto rozdělil mezi oba účastníky. Jednalo se o náklady, vyplacené Centrálnímu depozitáři cenných papírů. Dne 20.9.2019 se dotázala na číslo účtu, kam mají být náklady zaslány, zástupkyně matky. Nato jí bylo odpovězeno 23.9.2019. Spis byl poté 1.10.2019 předložen Krajskému soudu v [adresa] s odvoláním obou rodičů. 23.9.2019 se odvolala matka proti opravnému rozhodnutí. Rovněž toto bylo 1.10.2019 předloženo Krajskému soudu v [adresa]. Tím končí III. svazek předmětného spisu. Ve IV. svazku soud 23.1.2019 rozhodl o spojení věcí, vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pod sp.zn. 96 Co 340/2019 a 96 Co 341/2019. Krajský soud poté 30.3.2019 nařídil ve věci ústní jednání na 2.6.2020 a předvolal účastníky. Do spisu dále byly zakládány odpovědi na žádost o součinnost [Anonymizováno], ohledně příjmu matky. Dále bylo do spisu založeno sdělení Odboru sociálních věcí a zdravotnictví [právnická osoba] [adresa] ohledně výslechu nezletilé, která byla slyšena hned třikrát, včetně záznamu. Dne 29.5.2020 doložil důkaz z [Anonymizováno], lékařskou zprávu otec a rovněž své daňové přiznání za rok 2018 a 2019. Dne 2.6.2020 Krajský soud v Ústí nad Labem ve věci jednal, provedl další důkazy a poté jednání za účelem předložení ze strany otce daňových přiznání za rok 2018 a 2019, odročil na 16.7.2020. Do spisu založila matka podklady, týkající se majetkových poměrů matky a dále svá tvrzení, týkající se k vyjádření tedy, k tvrzením otce. Toto bylo přeposláno protistranám 13.7.2020. Matka dále zasílala další podklady, v dané věci. Z důvodu velkého objemu dat, v několika datových zprávách, a to 9.7.2020. Dne 16.7.2020 soud ve věci znovu jednal, odvolací soud. Provedl další důkazy, poté rozsudek Okresního soudu v napadeném výroku V. potvrdil a ve výrocích I., II., III. a IV. zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že výrok IV. nebyl odvoláním napaden. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo následně účastníkům rozesláno 25.8.2020. Dne 8.9.2020 soud předložil k vymáhání rozhodnutí o náhradě nákladů státu matce. Dne 9.11.2020 nechal soud aktualizovat zprávu o poměrech v rodině matky a rovněž otce, týkající se návrhu otce na střídavou péči. Dne 16.11.2020 odpověděl na žádost o součinnost [právnická osoba] [adresa], odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Dne 3.12.2020 podal otec, resp. zaslal soudu daňová přiznání za roky 2018 a 2019, s kódem finančního úřadu. Dne 5.1.2021 požádal soud o součinnost [právnická osoba], ohledně výdělkových poměrů matky. Rovněž požádal soud o zajištění účasti nezletilé k jednání, rodiče. A jednání nařídil na 18.2.2021. Dne 8.1.2021 odpověděla na žádost o součinnost [právnická osoba]. Dne 12.1.2021 odpověděla právní zástupkyně matky a požádala o provedení případného dodatečného pohovoru nezletilé, prostřednictvím OSPOD a podala rovněž další návrhy, kdy navrhovala, aby se soud dotázal celkem 22 bankovních ústavů na majetkové poměry otce. Dne 11.2.2021 bylo jednání zrušeno z důvodu nouzových opatření ohledně Covidu. Soud poté nařídil 15.4.2021 ústní jednání na 15.6.2021, kdy od 22.3.2021 byla ukončena nouzová opatření vyhlášená Vládou ČR. Soud poté 15.4.2021 učinil žádosti o součinnost celkem 22 subjektů, zprávy základní školy nezletilé, OSPODu a dalších subjektů, nebankovních. Od 16.4.2021 poté soud dostával odpovědi na žádosti o součinnost. Tyto dostával až do 23.4.2021. Dne 29.4.2021 podal otec žádost o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Otci bylo následně, resp. zástupci otce bylo následně 30.4.2021 sděleno, že žádosti o odročení nelze vyhovět, neboť jednání bylo nařízeno na 15.6.2021, když původně bylo nařízeno na 18.2.2021. Oba termíny byly stanoveny s ohledem na aktuální stav covidových opatření v souvislosti s nařízeními vlády. S ohledem na skutečnost, že sídla právních zástupců a bydliště otce jsou mimo region obvodu města [adresa]. V řízení se jedná o věc, která je starší tří let a lhůta daná zákonem pro věci péče o nezletilé děti, již uplynula. Soud proto nemůže brát zřetel jiným pracovním povinnostem právního zástupce jedné strany, proto požádal o zajištění substituce v řízení, v zájmu, aby ve věci bylo možno rozhodnout, neboť v odůvodnění rozhodnutí v daném případě, budou uvedeny skutečnosti, pro které nebylo možné lhůtu danou soudem dodržet. Další žádost o součinnost, obdržel soud 29.4.2021 a poté obdržel od otce 7.5.2021 žádost o prodloužení lhůty k podání požadovaných dokladů, o 30 dnů s tím, že otec byl vyzván k dodání bankovních dokladů za jednotlivá zdaňovací období. Rovněž soupis příjmů a výdajů, které měl předložit do dvou týdnů. Dne 13.5.2021 bylo právnímu zástupci otce sděleno, že žádosti o prodloužení lhůty nelze vyhovět a návrhy k doplnění dokazování mají být dodány ve lhůtě 2 týdnů. Dne 19.5.2021 právní zástupkyně matky oznámila změnu základní školy nezletilé. Rovněž předložila podklady, o které byla vyzvána soudem. Dne 3.6.2021 vyžádal soud od Základní školy Přemyslovců zprávu o nezletilé. Základní škola odpověděla 7.6.2021. Dne 9.6.2021 zaslal záznam rozhovoru s nezletilou odbor sociálních věcí a zdravotnictví [právnická osoba] v Lounech. Do spisu dále byl založen rodný list nezletilé, polorodé sestry nezletilé a další podklady. Dne 15.6.2021 soud ve věci znovu jednal. Provedl další dokazování, vyslechl matku, otce. Dále rozhodl o tom, že nebude provádět důkaz zprávou Fakultní [adresa], k manželově, matky. [právnická osoba] jednání odročil na 27.7.2021 za účelem vyžádání výpisu z účtu nezletilé od [právnická osoba]. s tím, že otci bylo současně uloženo, aby do dvou týdnů předložil soudu účetnictví za rok 2020, včetně přiznání k dani z příjmů fyzických osob, peněžní deník. Peněžní deník za rok 2019, výpis z účtu otce, vedený u [právnická osoba]. Tedy s tím, že následně bude rovněž vyžádán výpis z účtů, vedených na otce, u [právnická osoba] za roky 2019 až 2021. Vyžádány budou rovněž zprávy Finančního úřadu [adresa] s tím, že matce bylo uloženo, aby k následujícímu jednání předložila soudu specifikaci měsíčních nákladů nezletilé. Soud 15.6.2021 požádal o součinnost, avizované subjekty. 21.6.2021 žádal o doplnění dotazu, Finanční úřad [adresa]. Nato bylo odpovězeno 23.6.2021. Odpovědi na součinnost, opět soud obdržel 22.6.2021, 25.6.2021, kdy opět byla založena, přílohová krabice. Rovněž, 9.7.2021. Dne 20.7.2021 se omluvila z nahlížení i z ústního jednání právní zástupkyně matky, z důvodu své hospitalizace. Dne 26.7.2021 bylo jednání na žádost matky odročeno, o čemž byli účastníci rovněž vyrozuměni. Dne 22.3.2021 odpověděl na žádost o součinnost otec. Tím končí IV. svazek, spisu. Dne 27.6.2021 se jednání nekonalo a bylo odročeno na 17.8.2021, o čemž byli účastníci vyrozuměni. Dne 3.8.2021 odpověděl na žádost o součinnost [právnická osoba] [adresa], zaslal zprávu o jednání s nezletilou. Dne 4.11.2021 soud předvolal účastníky na další ústní jednání, na 24.11.2021. Dne 22.11.2021 se z důvodu karantény zástupce otce, omluvil zástupce žalobce a požádal o odročení jednání. Dne 22.11.2021 obdržel soud další odpověď na žádost o součinnost, týkající se daňových přiznání otce, za roky 2019 a 2020. Soud poté na žádost zástupce otce jednání odročil na 6.12.2021 a předvolal účastníky. Dne 24.11.2021 se ve věci konalo další ústní jednání, resp. mělo konat další ústní jednání s tím, že tedy k odročení došlo na základě omluvy zástupce, těsně před jednáním. Do spisu je založen protokol o tom, že se jednání nekoná a je odročeno. Dne 25.11.2021 zaslala do spisu další přípis právní zástupkyně matky. Soud nato odpověděl 26.11.2021. Dne 25.11.2021 obdržel soud další odpověď na žádost o součinnost a 29.11.2021 obdržel soud dotaz otce, jaké důkazy budou v dané věci při jednání prováděny, když má být zadáván znalecký posudek, rovněž s tím že má za to, že zaslal veškeré účetnictví za rok 2021 soudu, což mu potvrdil i zpracovatel účetnictví, neboť tento sdělil, že podklady nemusí být označeny jako peněžní deník, byť se jedná obsahově o pokladní knihu a přehled bankovních výpisů. Soud zástupci otce odpověděl 3.12.2021 a následně jednání zrušil, když v návaznosti na předložení účetnictví otce za léta 2019 a 2020 zjistil, že osobní spotřeba není specifikována jako v předchozích letech. Soud proto ustanoví, ve věci znalce z oboru ekonomiky, odvětví účetnictví a požádal strany o zaslání otázek na znalce. Matka odpověděla prostřednictvím své právní zástupkyně 5.12.2021, že žádné dotazy nemá. Otec 9.12.2021 otázky na znalce sdělil. Poté byl ve věci jmenován znalec 13.12.2021 a současně bylo do spisu založeno další sdělení otce z 20.12.2021, týkající se výdajů v souvislosti s výživou nezletilé, včetně daru na narozeniny a podobně. Rovněž se vyjádřil k tomu, pokud pod pojmem firma, myslel soud v rámci své výzvy, pod kterou firmou je otec jako podnikatel zapsán, obchodní korporaci, pak touto je [právnická osoba] Matka 16.12.2021 soudu zaslala další vyjádření, v němž shrnula rovněž výdaje, které hradí otec na výživném nezletilé a polemizovala s vyjádřením otce. Dne 17.12.2021 zaslala matka do spisu návrh na položení doplňujících otázek znalci. Znalecký posudek byl 18.2.2021 ve věci vypracován. Znalci bylo položeno, několik otázek. Téhož dne bylo předloženo vyúčtování znalečného. Dne 6.1.2022 zaslala matka číslo účtu nezletilé, založené předchozího dne u banky [Anonymizováno]. Soud poté 3.3.2022 přiznal znalci znalečné. Následně obdržel zprávu, z 10.3.2022, od OSPODu. Dne 18.3.2022 předložila matka další otázky k dotazům soudu. Rovněž otec se 22.3.2022 ve věci vyjádřil a zaslal další otázky, na znalce. Soud znalci doručil otázky obou rodičů 14.4.2022. Poté požádal o součinnost společnost [právnická osoba], zjišťoval výdělky matky v [právnická osoba]. Dne 21.4.2022 zaslala na žádost o součinnost, zaslala [právnická osoba] výdělkové poměry matky. Dne 3.5.2022 odpověděla společnost [právnická osoba] ohledně poměrů otce. Soud 9.5.2022 nařídil ve věci ústní jednání na 8.6.2022 a předvolal účastníky s tím, že nezletilá bude vyslechnuta prostřednictvím obce jako dosud. Dne 11.5.2022 požádal otec o odročení jednání z důvodu kolize. Dne 13.5.2022 soud právnímu zástupci žalobce odpověděl, že ve věci má být vyslechnut znalec a jednání proto nelze odročit. Rovněž není z kapacitních důvodů, v kapacitě jednacích dnů, možné změnu provést. Soud proto požádal o zajištění substituce. Dne 8.6.2022 se ve věci konalo ústní jednání, kdy byl vyslechnut znalec. Dále bylo přistoupeno k výslechu otce, byly provedeny další důkazy a jednání poté bylo přerušeno do 15.6.2022 s tím, že soud konstatoval, že důkazy zprávou veškerých pojišťoven, pojistným plněním, která byla provedena ve vztahu k otci, provádět nebude. Právní zástupkyni otce byl krátkou cestou předložen závěrečný návrh matky. Soud vyžádal další zprávy od [právnická osoba] a finančního úřadu, ohledně příjmů obou rodičů, resp. jednoho z rodičů. Dne 11.6.2022 předložil znalec vyúčtování znalečného, následně soud obdržel 10.6.2022 zprávu od [právnická osoba], na žádost o součinnost. Dne 14.6.2022 přiznal soud znalci znalečné. Dne 15.6.2022 byla vyslechnuta ve věci nezletilá, a to pouze za účasti soudu a opatrovníka. Dne 15.6.2022 se poté konalo ve věci ústní jednání, kdy byl proveden doplňující výslech matky, byl čten protokol o výpovědi nezletilé. Matka znovu navrhla další důkazy od [právnická osoba] k vyžádání. Otec navrhl, aby soud návrh na doplnění dokazování, zamítl. Dále bylo jednání odročeno na 29.6.2022 za účelem vyčkání Finančního úřadu [adresa], k [právnická osoba] a dokončení dokazování a rovněž závěrečných návrhů. Dne 15.6.2022 soud žádal o součinnost od [právnická osoba] a [podezřelý výraz], když [právnická osoba] předložila výpis v podobě počítačového zpracování číselných údajů a je zapotřebí výpis v listinné podobě. [podezřelý výraz] dále byla dotázána na náklady, spojené se studiem nezletilé od 1.9.2022. Dne 17.6.2022 požádal otec o odročení jednání z důvodu kolize a předložil, další důkazy. Soud 17.6.2022 sdělil právnímu zástupci otce, že žádosti o odročení jednání, nelze vyhovět. Dne 22.6.2022 odpověděla na žádost o součinnost [právnická osoba]. Dne 23.6.2022 si na postup soudu stěžoval otec s tím, že jeho žádosti o odročení jednání nebylo vyhověno. Dne 29.6.2022 se ve věci konalo další jednání, byly provedeny další důkazy. Soud dále rozhodl o nedoplnění znaleckého posudku s přihlédnutím k nákladovým fakturám otce. Dále konstatoval, že nebyla podána zpráva Vyšší odborné školy ekonomické, sociální a zdravotnické k uvedenému dni. Dále bylo rozhodnuto o neprovedení důkazu znaleckým posudkem na tržní nájemné k bytům ve vlastnictví matky za období od nabytí vlastnictví. Dále byla ve věci přednesena závěrečná řeč matky. Jednání za účelem závěrečného návrhu otce, bylo odročeno na 25.7.2022. Teprve po jednání 29.6.2022, soud obdržel zprávu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [podezřelý výraz]. Rovněž 30.6.2022 obdržel závěrečný návrh OSPOD. Dne 21.7.2022 předložil závěrečný návrh otec. Dne 25.7.2022 požádala matka, resp. podala návrh na uložení nákladů vynaložených v souvislosti z otcem zaviněné realizace ústního jednání, konaného 25.7.2022. Soud poté 25.7.2022 s ohledem na nepřítomnost účastníků při ústním jednání přerušil na 3.8.2022. Dne 26.7.2022 se vyjádřila matka k novému tvrzení otce, ohledně jeho příjmů a dále požádala o předložení věci k vyjádření v co nejrychlejším termínu. Dne 2.8.2022 se omluvil právní zástupce otce z vyhlášení rozsudku. Dne 3.8.2022 soud rozhodl rozsudkem o zvýšení výživného nezletilé z částky 4 000,- Kč na částku 12 000,- Kč počínaje 1.11.2014, dále o zvýšení výživného od 1.4.2017 na částku 14 000,- Kč a od 1.4.2022 na částku 15 000,- Kč, dále soud rozhodl o povinnosti otce uhradit dlužné výživné za dobu od 1.11.2014 do 31.7.2022 v celkové částce 654.800,- Kč, dále rozhodl, že tímto byl změněn rozsudek Okresního soudu v Lounech, jako na č.l. 167, dále návrh matky na změnu osobního styku otce s nezletilou, týkající se vypuštění každých sudých jarních prázdnin, zamítl, rodičům uložil povinnost zaplatit náhradu nákladů České republice, každému polovinou z celkové částky ve výši 15.870,30 Kč a dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně založeno do spisu a rozesláno účastníkům 14.10.2022. Proti rozsudku se odvolal, blanketně 31.10.2022 otec. Rovněž matka 7.11.2022 se ve věci odvolala a rovněž podala návrh na opravu rozsudku. Dne 18.11.2022 soud provedl opravu rozsudku s tím, že tento nesl původní jméno, matky. Dne 26.11.2022 odůvodnil své odvolání do rozsudku otec. Obě odvolání byla zaslána účastníkům 30.11.2022. V VI. svazku odůvodnila 8.12.2022 své odvolání matka a předložila další podklady. Doplnění odvolání matky bylo zasláno protistranám 12.12.2022. Soud poté založil sběrný spis k projednání a vydání dodatečného rozsudku, do kterého měly být založeny konkrétní listiny. Dále soud vyplatil znalečné znalci 28.12.2022 a předložil odvolání obou účastníků 3.1.2023 Krajskému soudu v [adresa]. Ten rozhodl o spojení obou odvolání pod jednou společnou spisovou značkou 26.4.2023. Poté předvolal 27.4.2023 účastníky na 23.5.2023 k ústnímu jednání. Dne 2.5.2023 požádal právní zástupce otce, o odročení jednání, z důvodu zahraniční cesty. Dne 3.5.2023 odvolací soud sdělil otci, že jednání odročováno nebude, neboť je vázán lhůtou pro rozhodnutí ve věci samé. Dále byla do spisu založena zpráva o nezletilé. Dne 8.5.2023 založila matka do spisu usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce, ze 6.3.2018 a vyjádření k odvolání otce. Dne 9.5.2023 byl do spisu založen, bylo zasláno sdělení [právnická osoba] s tím, že žalobce není jejich zaměstnancem a dále byly předloženy podklady, týkající se zaměstnance matky. Dne 12.5.2023 opakoval žádost o odročení jednání právní zástupce žalobce z důvodu kolize jednání, kdy argumentoval s tím, že má zájem na brzkém vyřízení věci, nikoli však na úkor jeho práv z důvodu průtahů, které si soudy způsobují sami a proto i s ohledem na dosavadní průběh celého řízení, nechce být sám přítomen u soudního jednání a nelze mu to ani doporučit s tím, že substitut převzetí substituce, odmítl. Dne 17.5.2023 krajský soud informoval zástupce otce, že jednání odročováno nebude, lhůta pro rozhodnutí v opatrovnické věci vyplývá z ustanovení § 471 odst. 2 o zvláštních řízení soudních. Do spisu opět byla založena odpověď na součinnost, kdy dále 15.5.2023 opět avizoval právní zástupce žalobce žádost o odročení, přičemž uváděl konkrétně tři termíny, ve kterých se jednání účastnit, rovněž nemůže. Dne 17.5.2023 bylo založeno potvrzení zaměstnavatele jednoho z rodičů. Dne 19.5.2023 vznesl námitku podjatosti [tituly před jménem] [adresa], právní zástupce otce s tím, že tento přes opakované žádosti o odročení jednání těmto nevyhověl. Dne 22.5.2023 byla do spisu založena další odpověď, resp. se omluvil [právnická osoba] [adresa], z jednání s tím, že nežádal o odročení. Dne 23.5.2023 bylo jednání, nařízené na 23.5.2023 z důvodu námitky podjatosti, odročeno na neurčito. Soudce se poté 31.5.2023 k námitce podjatosti vyjádřil a tato byla předložena Vrchnímu soudu v [adresa].6.2023. Vrchní soud v Praze rozhodl o tom, že soudce [adresa] není vyloučen z projednání dané věci, a to 5.6.2023. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům 15.6.2023 a poté 21.6.2023 byli účastníci předvoláni k jednání na 1.8.2023. Otec 4.7.2023 avizoval soudu, že se jednání účastnit nemůže, pro dlouhodobě plánovanou dovolenou. Pro tento případ, pokud by soud trval na jeho osobní účasti, požádal o odročení. Do spisu dále byly založeny další listiny, týkající se majetkových poměrů jednoho z rodičů a omluva z jednání OSPODu. Dále bylo do spisu založeno rozhodnutí z 22.10.2008, Okresního soudu ve Vyškově, týkající se polorodé sestry nezletilé a další podklady, týkající se řízení u soudu ve Vyškově. Dne 9.8.2023 odpověděla na žádost o součinnost [právnická osoba]. Dne 21.9.2023 zaslal otec přiznání k dani z příjmů právnických osob, za rok 2022 a 2021. Soud poté 12.10.2023 ve věci jednal a poté za účelem vyhlášení rozhodnutí jednání odročil na 19.10.2023, kdy vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek okresního soudu ve výrocích I., II., III. a IV. změnil tak, že bylo zvýšené výživné nezletilé, z částky 4 000,- Kč, na částku 9.200,- Kč od 1.12.2014. Dále od 1.9.2017 na částku 10.600,- Kč měsíčně a od 1.9.2022 na částku 12 000,- Kč měsíčně. Nedoplatek za období od 1.12.2014 do 31.10.2023 ve výši 306.200,- Kč, dále uložil otci uhradit v pravidelných splátkách po 6 000,- Kč měsíčně. Dále rozsudek ve výrocích V. a VII., potvrdil. Rovněž rozsudek, ve výroku VI. zrušil a vrátil k dalšímu řízení okresnímu soudu a dále doplňující rozsudek Okresního soudu v Chomutově, kterým byl zamítnut návrh otce na změnu místa přebírání nezletilé ke styku s otcem, potvrdil. Písemné rozhodnutí krajského soudu, bylo rozesláno účastníkům 2.1.2023. Do spisu dále bylo založeno rozhodnutí Okresního soudu v Lounech o doplnění rozsudku Okresního soudu v Lounech tak, že návrh otce, aby byla matce uložena povinnost předat nezletilou v místě jejího bydliště, se zamítá a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Toto již není, předmětem. Ne, toto ještě je, předmětem tohoto řízení. Proti rozsudku se 3.2.2023 odvolal otec. Jeho odvolání bylo rozesláno ostatním účastníkům 6.2.2023. Spis byl poté předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem 28.2.2023. Dále do spisu byla založena žádost matky o předložení, resp. o zaslání listin ze spisu. Nato odpovídal soud 15.9.2023. Dále byl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem 1.2.2024 účastníkům rozeslán s tím, že doplňující rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 13.1.2023, byl potvrzen. Rozhodnutí z 19.3.2024 nabylo právní moci 20.6.2024.

10. Z důvodu nadbytečnosti, kdy z obsahu spisu byl zjištěn nejen jeho průběh, ale i obsah jednotlivých rozhodnutí, soud neprováděl důkaz informaci z infoSoud o řízení 0 P 102/2011, 8 P A NC 354/2017, 8 P A NC 355/2017 a 8 P A NC 178/2018, rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 96 Co 1/2023 – 1823, rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 96 Co 340/2019 – 1122 rozsudkem Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 102/2011 – 957, 8 P A NC 354/2017, 8 P A NC 355/2017, 8 P A NC 178/2018 a rozsudkem Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 102/2011 – 1672, 8 P a NC 354/2017, 8 P a NC 355/2017.

11. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

14. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

16. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

17. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doručení návrhu žalobci společně s předvoláním k ústnímu jednání tj. od 23.4.2018 do 20.6.2024, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem 6 let a 1 měsíc. Předmětem řízení bylo určení výživného a změna úpravy styku s nezletilou. V řízení se vyskytlo období nekoncentrovanosti zejména na přelomu let 2019-2020, současně nelze pominout, že v dané době propukla pandemie Covid a soudy tak objektivně (zvláště na počátku pandemie) nemohly jednat. Soudy jinak postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud musel na návrh obou účastníků oslovit řadu bankovních i nebankovních institucí a vyžádat od nich velké množství podkladů, nechat vypracovat znalecký posudek, ve věci dvakrát bylo v řízení bylo využito dožádání, kdy jiné soudy provedly jednak výslech otce, jednak výslech svědka, v řízení byla vznesena i námitka podjatosti, se kterou se museli soudy vypořádat. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně třikrát, rovněž soud odvolací, ten navíc rozhodoval i o námitce podjatosti, vznesené žalobcem, v průběhu řízení byl spis zapůjčen u Ústavního soudu. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobce tento se svým procesním chováním částečně podílel na celkové době řízení, neboť nespolupracoval a potřebné podklady soudu opakovaně nedoložil, v důsledku čehož byl v řízení dokonce podán matkou návrh na určení lhůty otci. Žalobce poté žádal o prodloužení lhůty a ačkoliv tato mu byla poskytnuta pouze v délce 14 dnů, požadované důkazy předložil po více než dvou měsících. Čtyřikrát bylo žádáno ze strany o odročení jednání, bez vlivu na délku řízení, když soud žádosti nevyhověl. V souvislosti s tím pak podal otec nedůvodnou námitku podjatosti rozhodujícího soudce a spis musel být předložen nadřízenému soudu k rozhodnutí. Právní zástupce žalobce zaslal soudu omluvu z jednání, které se mělo konat 24.11.2021 těsně před jednáním, čímž jej zmařil a jednání muselo být odročeno. Otec se rovněž nedostavil k jednání 29.6.2022 a toto bylo odročeno za účelem předložení jeho závěrečného návrhu a vyhlášení rozsudku na 25.7.2022. Protože se oba účastníci k odročenému jednání nedostavili, bylo pak jednání odročeno na 3.8.2022. Ve věci podával blanketní odvolání a soud jej proto musel vždy vyzvat k doplnění. Tento procesní postup žalobce rovněž přispěl k celkové době řízení. Co se týče významu předmětu řízení, jedná se o řízení s presumovaným vyšším významem pro poškozeného, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud vzal v potaz i skutečnost, že žalobce vystupoval v řízení jako otec nezletilé, jejíž výživné a styk s rodiči byl předmětem daného řízení, přičemž právě pro nezletilou mělo řízení význam vyšší než pro současného žalobce. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně zvýšený.

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly zásadní průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 6 let a 1 měsíc trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení a dospěl k základní částce ve výši 78 125 Kč. Od této částky odečetl -15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších -10% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o -5 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Základní částku nakonec soud navýšil o 10 % z důvodu mírně zvýšeného významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 20 % (tzn. 15 625,- Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 62 500,- Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 71 250 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Protože žalovaná nárok žalobce vypořádala v 6 měsíční lhůtě, neocitla se v prodlení (byť žalobce musel vzít žalobu částečně zpět, když tuto podal již 3 měsíce po uplatnění nároku na předběžné projednání nároku). Soud proto žalobu ve výroku ad. I. zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na jednání, konané dne 25. 3. 2025 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300,- Kč.