45 C 142/2021-41

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 132 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 111.200,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 24.6.2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 152.800,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 24.6.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce částku 20 456 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši celkem 264 000 Kč, způsobené mu ve dvou řízeních o žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě u [anonymizováno 5 slov] [územní celek], v nichž vystupoval v postavení zaměstnavatele a jako žadatel, a to za 1. čtvrtletí roku 2017 a za 2. čtvrtletí roku 2017. První z uvedených řízení bylo zahájeno žádostí ze dne 28.4.2017 a bylo po opakovaných a dlouhotrvajících průtazích ukončeno 2. rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 24.11.2020, č.j.: [anonymizováno] [číslo], které bylo žalobci doručeno téhož dne, trvalo tedy celkem 1306 dnů. Druhé z uvedených řízení bylo zahájeno dne 27.7.2017 a nebylo dosud pravomocně skončeno, když prvoinstanční rozhodnutí [anonymizována dvě slova] bylo znovu zrušeno pro nezákonnost. Ke dni podání žaloby tak druhé řízení trvá již 1436 dnů. [anonymizována dvě slova] se v obou řízeních opakovaně dopouštěl průtahů, byl ve věci nečinný, přičemž žalobce se této nečinnosti [anonymizována dvě slova] aktivně bránil, když opakovaně podal žádost o opatření proti nečinnosti a následně žalobu na ochranu proti nečinnosti. [anonymizována dvě slova] dokonce v obou řízeních 2x nerespektoval ani opatření [stát. instituce] na ochranu proti nečinnosti a žalobce tak byl nucen podat 4x žalobu na ochranu proti nečinnosti, po níž [anonymizována dvě slova] teprve ve věci rozhodl. V důsledku shora uvedeného nesprávného postupu [anonymizována dvě slova] žalobce uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy, spočívající v nepřiměřené délce obou řízení, když jejich celkovou dobu trvání považuje za zcela nepřiměřenou. Žalobce zdůraznil, že předmětem obou řízení byla jeho žádost o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Příspěvek je nepochybně nárokového charakteru, kdy při splnění zákonem stanovených podmínek má žalobce na jeho přiznání a vyplacení nárok. Tomu pak odpovídá zrcadlová povinnost státu žalobci příspěvek při splnění zákonných podmínek přiznat a následně vyplatit, a to prostřednictvím [anonymizována dvě slova] jako své příslušné organizační složky. V této souvislosti odkázal na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.04.2021, č.j. 8 Ads 225/2020 – 32). Poskytování příspěvku ze strany ze strany státu přitom nepředstavuje jakési„ dobrodiní“, které by snad stát žalobci„ nemusel“ poskytovat. Jde o příspěvek nárokového charakteru, který slouží kde kompenzaci zvýšených nákladů, které žalobce má právě z důvodu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Žalobce zcela legitimně očekával, že při splnění zákonem stanovených podmínek a v zákonem stanovených lhůtách mu bude příslušná finanční částka řádně přiznána a vyplacena. Poskytováním předmětného příspěvku stát realizuje svou politiku na úseku zaměstnanosti, konkrétně ve vztahu zajištění zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které by bez poskytování příspěvku na zvýšené náklady zaměstnavatelů zaměstnávajících tyto osoby byly obtížně uplatnitelné na trhu práce. Jde o řízení, které by zásadně nemělo trvat déle než po dobu 30 dnů v jednom stupni (s přihlédnutím k ustanovení § 71 odst. 3 správního řádu). Tato doba však byla překročena mnohonásobně. Řízení o přiznání příspěvku je v zásadě věcí nikterak složitou (probíhá s využitím předepsaného elektronického formuláře), správní úřady s ním mají bohaté zkušenosti a nejde proto pro ně o věc novou, již proto, že jde o žádost podávanou opakovaně, po jednotlivých čtvrtletích, ze strany shodných subjektů. Žalobce se aktivně a účinně ve věci nečinnosti správních orgánů bránil a jen z důvodu této jeho aktivity netrvala nečinnost v předmětných řízeních ještě mnohonásobně déle. Zcela nepřiměřená délka předmětného řízení byla způsobena [anonymizována dvě slova] a to jeho hrubě nezákonným (až šikanózním) jednáním, když jinak si nelze vysvětlit délku trvání řízení v této poměrně banální věci více než 3,5 roku (v případě prvního řízení), resp. téměř 4 roky (v případě druhého řízení), které navíc dosud ještě ani neskončilo. Výše uvedené okolnosti multiplikovaly útrapy a nejistotu na straně žalobce spojené s nepřiměřenou délkou obou řízení a s nezákonným oddalováním jeho výsledku. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 23.12.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce na výzvu soudu doplnil svá tvrzení, když uvedl, že požadovanou částku navýšil s ohledem na okolnosti daných případů, nikoli s ohledem na zvýšený význam obou řízení pro svou osobu, který považuje za běžný. Okolnosti obou případů současně rekapituloval a doplnil, že druhé z uvedených řízení již bylo skončeno novým rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 13.10.2021, vydaným po zrušení předchozích rozhodnutí [anonymizována dvě slova] pro nezákonnost, které nebylo napadeno odvoláním (žalobce se vzdal práva odvolání). Pokud jde o trestní oznámení [anonymizována dvě slova], jímž [anonymizována dvě slova] ve všech řízeních argumentoval, to nejenže nemělo být použito jako domnělý důvod pro přerušení předmětných správních řízení vedených [anonymizována dvě slova], nýbrž [anonymizována dvě slova] sám měl věc prošetřit a ve věci vydat rozhodnutí. Každopádně, předmětné trestní oznámení bylo orgány činnými v trestním řízení prověřeno s tím výsledkem, že věc byla (pravomocně) odložena usnesením vydaným dle ust. § 159a odst. 1 tr. řádu, tedy s ohledem na to, že ve věci nebylo ani podezření ze spáchání trestného činu.

4. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná se nemohla k uplatněnému nároku v rámci předběžného projednání vyjádřit z toho důvodu, že se po uvedenou dobu nepodařilo zajistit stanovisko [anonymizována tři slova]. Z tohoto důvodu si žalovaná zajistila alespoň stanovisko své organizační složky - věcného útvaru zabývajícího se právě problematikou zaměstnanosti. Vyslovila nesouhlas s žalobcovou charakterizací předmětu řízení jako součást základního práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod a odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 09. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2402/2020). Doplnila, že v obou případech odvolací orgán poznamenal, že [anonymizována dvě slova] opakovaně upozorňoval na nedostatky a nesrovnalosti v předložených dokumentech se závěrem, že pokud na vyrozumění a výzvy úřadu žadatel nereaguje, jde tato skutečnost k jeho tíži. Též se vyjádřil k přerušení řízení za účelem odstranění těchto nedostatků po dobu nezbytně nutnou. Po tuto uvedenou dobu poté probíhalo dokazování. Odvolací orgán uzavřel, že tento institut byl využit chybně, resp. zcela obecně, přičemž slouží k nápravě konkrétních nedostatků, které nebyly v předmětných usneseních o přerušení řízení dostatečně specifikovány. Závěrem ale bylo konstatováno, že tímto postupem nebyl účastník řízení krácen na svých právech a není možné vyslovit nezákonnost předmětných usnesení o přerušení řízení. Odvoláním napadená rozhodnutí pak byla zrušena z důvodu nedostatečného postupu [anonymizována dvě slova] k jednoznačnému prokázání materiální pravdy odstraněním rozporů v provedených a předložených důkazech. Zdůraznila, že do uvedené doby řízení je v zásadě třeba započítávat i dobu, po níž bylo řízení přerušeno. Z pohledu přiměřenosti celkové doby řízení je tak irrelevantní, zda tato byla vyplněna průtahy či přerušením řízení, ale je důležité učinit závěr o tom, zda celková doba řízení byla zcela nepřiměřená. S ohledem na vše výše uvedené je možné konstatovat, že tak tomu v projednávaném případě skutečně bylo, nicméně dle žalované je uplatněný nárok, resp. výše požadovaného zadostiučinění zcela neadekvátní. V této souvislosti konstatovala, že s přihlédnutím k obecně známé judikatuře lze v případě prvního řízení, trvajícího 1306 dní (tedy 2 roky a 576 dní) uvažovat o částce mezi 31 239 Kč až 41 104 Kč, v případě druhého řízení, trvajícího 1239 dní (tedy 2 roky a 509 dní) o částce mezi 28 369 Kč až 37 486 Kč. Byť lze ve výjimečných případech uvažovat o navýšení základní částky (obvykle do 50%), žalobce se však dopustil zcela disproporčního navýšení, v souhrnu o 120%. S přihlédnutím k charakteru žalobkyně a celkové částce příspěvku za jednoho zaměstnance žalobce ve srovnání s účetní uzávěrkou žalobce nejistota ohledně přiznání či nepřiznání tohoto příspěvku nemohla dopadnout do jeho majetkových poměrů natolik, aby byla ohrožena jeho samotná existence (podobně, jako by tomu bylo např. u dávek hmotné nouze a státní sociální podpory u fyzických osob, které jsou na tyto dávky zcela odkázány) a nelze tak přijmout závěr žalobce o„ multiplikaci“ útrap. Takovéto výrazné zvýšení základní částky je dle žalované zcela neadekvátní a s ohledem na vše výše uvedené tak nemůže nárok žalobce, tak jak byl uplatněn, uznat.

5. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, za 1. čtvrtletí roku 2017, podanou žalobcem [anonymizována tři slova] [územní celek], datovanou 28.4.2017, žalobce žádal o příspěvek za 3 měsíce své činnosti pro jednoho zaměstnance v celkové výši 11.278,25 Kč. Současně žádal i o vynaložené náklady rozhodné pro stanovení částky uplatňovaného nároku. Celková výše tedy částek uplatňovaného příspěvku, a dále také nároků na zvýšení daného příspěvku, představuje částku 16.563,00 Kč. Dle doručenky datové zprávy, byla žádost odeslaná žalobcem [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] dne 28.4.2017.

6. Žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za období 2. čtvrtletí roku 2017, tedy za dobu 3 měsíců, uplatnil žalobce nárok za dva zaměstnance ve výši 13.832,75 Kč, současně s částkou, představující uplatňovaný zvýšený příspěvek, celkem ve výši 25.173,00 Kč. Žádost byla vyhotovena 25.7.2017. Dle doručenky odeslané zprávy do datové schránky byla žádost 27.7.2017 odeslána žalobcem zpráva na [anonymizováno 10 slov] se žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP.

7. Sdělením zástupce vedoucího oddělení odvolání a správních činností v oblasti zaměstnanosti z [stát. instituce] ze dne 4.7.2019 byl žalobce informován, že dne 20.6.2019 bylo [anonymizováno] doručeno podání, kterým je upozorňováno na nečinnost [anonymizována dvě slova] v souvislosti s vypořádáním žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2017 s tím, že si [anonymizováno] vyžádalo od [anonymizována dvě slova] potřebné podklady a zjistilo, že důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány. V této souvislosti [anonymizována dvě slova] přikázalo, aby v daném správním řízení ve věci rozhodl, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předmětného pokynu, který byl doručen dne 4.7.2019. Dle doručenky datové zprávy byla uvedená listina doručena právnímu zástupci žalobce 4.7.2019.

8. Sdělením zástupce vedoucího [anonymizováno 8 slov] z [stát. instituce] ze dne 4.7.2019 byl žalobce informován, že 20.6.2019 [anonymizováno] obdrželi podání, upozorňující na nečinnost [anonymizována dvě slova] ohledně vypořádání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku 2017 s tím, že na základě podkladů shledali, že důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány a [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] přikázalo, aby v daném správním řízení ve věci rozhodl, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předmětného pokynu, který byl doručen dne 4.7.2019. Dle doručenky datové zprávy byla odpověď na žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, resp. tato zásilka doručena 4.7.2019 právnímu zástupci žalobce [příjmení] [anonymizováno].

9. Dle odpovědi [stát. instituce], [anonymizováno 8 slov], ze dne 12.10.2020 bylo žalobcem dne 25.9.2020 doručeno další sdělení ohledně nečinnosti [anonymizována dvě slova] ohledně vypořádání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2017. Důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány. [anonymizována dvě slova] bylo přikázáno, aby nejpozději ve lhůtě 30 dnů od doručení předmětného pokynu, tedy do 30 dnů od 12.10.2020, ve správním řízení rozhodl. Uvedená písemnost byla doručena právnímu zástupci žalobce 13.10.2020.

10. Dle vyjádření [stát. instituce] ze dne 12.10.2020 k žádosti z 25.9.2020, upozorňující na nečinnost ve věci vypořádání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 2. čtvrtletí roku 2017, důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány. [anonymizována dvě slova] bylo uloženo, aby v daném správním řízení ve věci rozhodl nejpozději do 30 dnů od doručení pokynu, který byl doručen dne 12.10.2020. Listina byla doručena do datové schránky právního zástupce žalobce 13.10.2020.

11. Usnesením [název soudu] ve věci č.j. [číslo jednací] bylo dne 2.10.2019 řízení zastaveno. Dále bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku, adekvátní části soudního poplatku, žalobci, a uloženo žalovanému, aby nahradil náhradu nákladů řízení, přičemž se jednalo o případ, v němž žalobce žaloval proti žalovanému na ochranu proti nečinnosti žalovaného, a sice žalobou ze dne 7.8.2019. Žalobce v této souvislosti zaplatil v dané věci soudní poplatek. Následně vzal žalobu výslovně zpět s odůvodněním, že 27.8.2019 žalovaná požadovaná rozhodnutí o žádostech žalobce vydala.

12. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] ze dne 24.11.2020 ve věci poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. čtvrtletí roku 2017, o který žádal zaměstnavatel ([anonymizováno] [právnická osoba]), byl přiznán příspěvek v celkové výši 14.519,00 Kč. Naopak nebyl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za dané čtvrtletí roku 2017 v rozsahu 3.168,00 Kč, a sice z důvodu, že žadatel nedoložil dostatečné podklady, resp. žadatel k příspěvku nedoložil, že by příspěvek, požadovaný ve výši 3.167,80 Kč, uplatňovaný na zajišťování a dopravu náhradních dílů a materiálů na opravu vozidel, byl uplatněn oprávněně. Ve zbývajícím příspěvek přiznán byl. Jedná se o rozhodnutí [číslo jednací]. Dle doručenky datové zprávy byla uvedená zpráva doručena 24.11.2020 právnímu zástupci žalobce.

13. Žádostí o odškodnění ze dne 23.12.2020 požádal žalobce [stát. instituce] o odškodnění v celkové výši, totožně uplatněné v žalobě. A rovněž také za Řízení2 za nepřiměřenou délku daného řízení ještě v částce 54 tis. Kč. Celkově tedy žalobce požadoval 318 tis. Kč. Dle doručenky datové zprávy byla uvedená žádost dodána do datové schránky žalované 23.12.2020, doručena byla 28.12.2020.

14. Dle žaloby s žádostí o přednostní projednání věci ze dne 16.11.2020 se žalobce u [název soudu] domáhal přednostního projednání jeho žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného v obou řízeních. Dle doručenky datové zprávy byla uvedená žaloba doručena 16.11.2020 [název soudu]. Jednalo se žalobu za 1 Q roku 2017.

15. Dle žaloby ze 16.11.2020, za 2 Q roku 2017, se žalobce domáhal přednostního projednání věci na ochranu proti nečinnosti ve věci přiznávání příspěvku na zaměstnávání [anonymizováno] u [název soudu]. Uvedená žaloba byla 16.11.2020 doručena [název soudu]. Rozhodnutím ze dne 11.6.2021 [číslo jednací] byl II. výrok rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] [územní celek] [číslo jednací], ze dne 3.12.2020, ve znění opravného rozhodnutí zrušen a věc byla vrácena k novému projednání. Dle doručenky datové zprávy bylo uvedené rozhodnutí 14.6.2021 doručeno právnímu zástupci žalobce.

16. Ze spisu [anonymizována tři slova] sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] soud zjistil, že 28.4.2017, kdy byla doručena žádost o příspěvek v rámci podpory zaměstnanosti za 1 Q roku 2017. Jednalo se o příspěvek v celkové výši 16.563,00 Kč. Dne 24.4.2017 bylo zasláno potvrzení o neexistenci nedoplatku z finančního úřadu a z pojišťoven další doklady. Byla provedena lustrace daného účastníka. Dne 9.5.2017 byla podána totožná žádost o příspěvek, kdy byla tedy tato původní zřejmě doplněna o seznam zaměstnanců. Dále bylo 20.6.2017 rozhodnuto usnesením o tom, že se řízení přerušuje po dobu nezbytně nutnou k odstranění nedostatků rozhodných pro zjištění stavu věci. Toto rozhodnutí bylo 23.6.2017 doručeno žalobci. Dne 30.6.2017 vyzval [anonymizována dvě slova] účastníka řízení k odstranění nedostatků, formou ústního jednání, na 18.7.2017 a obeslal žalobce 4.7.2017 12.7.2017 předložil žalobce znovu další podklady k dané žádosti. Dne 18.7.2017 úřad ve věci jednal, kdy konstatoval nedostatky v dané žádosti s tím, že účastník řízení zjištěné nedostatky vzal na vědomí a přislíbil doložit další podklady. Dne 21.7.2017 žalobce podklady, další, předložil. Dne 6.11.2017 předvolal [anonymizována dvě slova] paní [jméno] [příjmení], jako zaměstnance společnosti, k jednání na 7.12.2017. Dne 24.11.2017 vyrozuměl [anonymizována dvě slova] účastníka řízení, že pro opatření podkladů pro vydání rozhodnutí předvolal jeho zaměstnankyni, na kterou je požadován příspěvek. Dle protokolu ze 7.12.2017 se dostavila předvolaná zaměstnankyně s tím, že v dané podala vysvětlení. Dne 20.12.2017 byl zaslán ve věci e-mail. Není zřejmé, přesně komu, jednalo se o paní [jméno] [příjmení] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] zasílala dohodu na vymezení chráněného pracovního místa. 6. dubna 2018 byl zaslán dopis, který byl [anonymizována dvě slova] vyhotoven z místního šetření. Dále jsou založeny další e-maily ve věci, které byly rozesílány, ovšem ne účastníkům. 9.4.2018, 9.4.2019. Dne 31.5.2018 byl účastník vyrozuměn, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení vyrozumění doložil další dokumentaci, kdy byl předložen rovněž následně 25.5.2018 záznam z místního šetření, kdy bylo kontrolováno od září 2016 do srpna 2017, přičemž záznam je z 9.10.2017. Dále byla 7.3.2019 do spisu založena žádost o doplnění trestního oznámení, týkající se společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] 5.6.2019 bylo [anonymizována dvě slova] zasláno vyrozumění [stát. instituce] s tím, že [anonymizována dvě slova] se obrátil na orgány činné v trestním řízení již 25.1.2019 a mohl tedy předmětné správní řízení přerušit, kdy ještě předtím byly 3.1.2019 zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu vůči statutárnímu zástupci žadatele. Dále bylo 6.6.2018 zasláno žalobcem vyrozumění k výzvě a vyjádření, resp. pokus o odstranění nedostatků daného podání. 22.5.2019 je založen další záznam, a odeslán žalobci. Dne 27.5.2019 bylo řízení [anonymizována tři slova] usnesením přerušeno s ohledem na to, že ohledně žalobce bylo zahájeno trestní řízení v souvislosti s podaným trestním oznámení proti jednateli dané společnosti. Dne 27.6.2019 byl založen záznam o pokračování ve správním řízení. Tento byl 28.6.2019 zaslán žalobci. Dne 3.7.2019 zaslal žalobce svou reakci na danou věc a doložil další podklady. Dne 4.7.2019 bylo odesláno vyjádření, týkající se opatření proti nečinnosti, a sice, kdy toto bylo uloženo [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] na základě žádosti z 20.6.2019 žalobce, takže pravděpodobně se jedná o jednu z výtek, které byly čteny, resp. o kterých se hovořilo v rámci sdělení o vypořádání nečinnosti. Dne 10.7.2019 bylo ve věci podáno vyjádření ke sdělení ze dne 3.7.2019, kdy byla žádána advokátní kanceláře. Dopis byl doručen 30.7.2019. Dne 11.7.2019 úřad práce vyrozuměl účastníka, že je ve stavu skončení dokazování, před vydáním rozhodnutí. 31.7.2019 prováděl úřad předběžnou řídící kontrolu – I. fáze. Dne 31.7.2019 bylo rozhodnuto o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání za 1 čtvrtletí roku 2017 s ohledem na to, že žalobce zaměstnává 100 % zaměstnanců se zdravotním postižením. 27.8.2019 [anonymizována dvě slova] rozhodl o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 1. čtvrtletí roku 2017. Jeho rozhodnutí bylo následně rozhodnutím [stát. instituce] zrušeno a vráceno k novému projednání ohledně daného výroku, kdy výrokem byl pouze jeden výrok. Poté byla 30.6.2019 odeslána zpráva žalobci, aby odstranil další nedostatky, které byly zjištěny v rámci řízení. Tento byl znovu vyzván 30.6.2020. Dne 30.9.2020 [anonymizována dvě slova] se omlouval za administrativní omyl spočívající v chybném odeslání výzvy k odstranění nedostatků. Dne 1.10.2020 byl zaměstnanec žalobce předvolán k jednání na 4.11.2020. Dne 1.10.2020 byl o konaném jednání vyrozuměn žalobce. Dne 12.5.2020 [anonymizována dvě slova] konstatoval, že rozhodnutí o odvolání vydané [stát. instituce] ze dne 5.5.2020, na základě odvolání žalobce, nabylo právní moci [anonymizováno] 6.5.2020. Dne 9.10.2020 bylo přijato opatření proti nečinnosti, když [anonymizována dvě slova] bylo uloženo, aby do 30 dnů od doručení přípisu v dané věci vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení správního řízení. Dále byl do spisu založen výkaz prací. Dne 6.11.2020 [anonymizována dvě slova] informoval, že je ve stavu skončení dokazování, před vydáním rozhodnutí. Žalobce poté 19.11.2020 žádal, aby [anonymizována dvě slova] ve věci bezodkladně meritorně rozhodl a aby ukončil svou dlouhodobou nečinnost ve věci. Poté bylo vydáno rozhodnutí 23.11.2020, které zde již bylo čteno, kdy tedy byl přiznán příspěvek v celkové výši 14.519,00 Kč a zamítnut příspěvek ve výši 3.168,00 Kč. Uvedené rozhodnutí je ve spise založeno třikrát.

17. Ze spisu [stát. instituce] [číslo jednací] soud zjistil, že do spisu bylo založeno odvolání z 10.9.2019, a sice proti rozhodnutí z 27.8.2019, které zde již bylo čteno. [anonymizováno] získalo 21.10.2019 stanovisko [anonymizována dvě slova]. V rámci daného svazku (spisu) je založeno postoupení odvolání proti usnesení o přerušení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], ze dne 21.10.2019, kterým bylo rozhodnuto o usnesení [číslo jednací] ze dne 27.8.2019. Následně bylo založeno dne 5.5.2020 rozhodnutí o daném odvolání, kdy tedy se věc ruší a vrací k novému projednání.

18. Ze spisu [anonymizována dvě slova], pod evidenčním číslem [anonymizováno] [rok] [číslo], 2. Q roku 2017 soud zjistil, že byla založena žádost, týkající se příspěvku na zaměstnávání osob, výpis z integrovaného portálu [anonymizována dvě slova], dodejka datové zprávy – žádosti o příspěvek, Žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, jmenný seznam zaměstnanců, přílohy, týkající se uvedené žádosti, vymezení chráněných pracovních míst a zřízená chráněná pracovní místa, tedy výpisu ze dne 10.8.2017. Dále základní poučení účastníka správního řízení společně s doručenkami do datové zprávy. Výzvy k Doložení potvrzení o pobírání invalidního důchodu, resp. vyhovění výzvě, dodejky datové zprávy, následující, příloh, týkajících se dané žádosti. Usnesení o přerušení řízení po dobu nezbytně nutnou k odstranění nedostatků rozhodných pro zjištění stavu věci, ze dne 13.9.2017, včetně dodejky. Výzvy účastníka řízení k odstranění nedostatků formou ústního jednání, z 13.9.2017, včetně dodejky. Předvolání z 15.11.2017, včetně doručenky. Vyrozumění z 28.11.2017, včetně dodejky. Protokol o ústním jednání ve správním řízení, ze 7.12.2017, zaměstnankyně [jméno] [příjmení]. E-mailu z 20.12.2017. Následuje protokol o ústním jednání ve správním řízení, dne 7.12.2017, kdy byla vyslechnuta zaměstnankyně [jméno] [příjmení] za účasti jejího advokáta a účastníka řízení, tedy společnosti [právnická osoba] Dále byl založen e-mail z 25.5.2018, kdy opět komunikovala jedna složka [anonymizována dvě slova] s druhou. Rovněž byla založena dohoda o vymezení chráněného pracovního místa ze dne 27.10.2014, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [pobočka] [anonymizováno]. Dále byla 31.5.2018 zaslána výzva společnosti [právnická osoba], a sice vyrozumění, že v rámci správního řízení byly činěny úkony k získání potřebných údajů z úřední evidence. Současně je tedy účastník informován o tom, že po dobu nezbytně nutnou k opatření údajů, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží a v této době nejsou prováděny jiné úkony, než úkony v rámci úřední evidence. Uvedené vyrozumění bylo doručeno žalobci do datové schránky 6.6.2018. Téhož dne se k uvedenému vyrozumění žalobce vyjádřil, přičemž jeho zpráva byla doručena [anonymizována dvě slova] 12.6.2018. Dále se žalobce vyjádřil 12.6.2018 k telefonickému hovoru, a reagoval tedy na vyrozumění s výzvou. Dne 7.3.2019 zaslalo [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] žádost o doplnění trestního oznámení s tím, že v dané věci padlo podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu, kdy bylo podáno trestní oznámení na společnost [právnická osoba], jejíž statutární zástupci žádali neoprávněně pro jmenovanou společnost státní příspěvky na základě informací uvedených v žádostech s tím, že pro [právnická osoba] servis vykonávaly činnost společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Dne 28.3.2019 se dotazovala zaměstnankyně, opět tedy byla založena e-mailová korespondence mezi zaměstnanci [anonymizována dvě slova]. Další e-mail z 9.4.2019, kdy opět komunikovaly navzájem spolu složky [anonymizována dvě slova]. Dne 27.5.2019 bylo řízení přerušeno s ohledem na zahájení trestního řízení. Dne 24.5.2019 byl do spisu založen Záznam o pokračování ve správním řízení s tím, že uplynula lhůta určená k odstranění vad podání, pro které bylo usnesením ze dne 13.9.2017 řízení ve věci přerušeno. Uvedené rozhodnutí bylo následně, dle doručenky datové zprávy, doručeno 30.7.2019 do datové schránky právního zástupce žalobce, [anonymizována dvě slova]. Dne 4.7.2019 bylo [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] doručeno do datové schránky opatření proti nečinnosti s tím, že 20.6.2019 obdrželo [stát. instituce] účastníkem řízení, tedy žalobcem, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 2. čtvrtletí roku 2017. Dne 27.7.2017 podal účastník řízení žádost, následně 13.9.2017 bylo řízení přerušeno na nezbytně nutnou dobu k odstranění nedostatků pro zjištění stavu věci. Dne 28.6.2019 byl účastník řízení vyrozuměn, že se ve správním řízení pokračuje. Další e-mailová komunikace byla založena 28.6.2019, mezi zaměstnanci [anonymizována dvě slova], a téhož dne znovu. Dále, ačkoli je patrné, že lhůta pro vydání rozhodnutí v dané věci má formálně uplynout až dne 10.7.2019, je [anonymizováno] toho názoru, že nelze mít za to, že by doba nezbytně nutná pro zjištění stavu věci, na kterou bylo správní řízení přerušeno, již neuplynula, neboť od přerušení správního řízení uplynuly již téměř 2 roky. V tomto ohledu je tak ministerstvo nuceno shledat nečinnost [anonymizována dvě slova], a proto stanovuje, aby do 15 dnů od doručení daného přípisu v dané věci vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení správního řízení. Dne 4.7.2019 bylo toto rozhodnutí doručeno do datové schránky [anonymizována dvě slova]. Dne 11.7.2019 vydal [anonymizována dvě slova] vyrozumění, kterým informoval právního zástupce žalobce, že žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 2. čtvrtletí 2017, doručená 27.7.2017, je ve stavu skončení dokazování, před vydáním rozhodnutí. Současně správní orgán obdržel opatření proti nečinnosti, na základě něhož je povinen ve věci žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, rozhodnout, a účastník má možnost se před vydáním rozhodnutí vyjádřit k podkladům rozhodnutí ve lhůtě 3 dnů od doručení daného vyrozumění. Uvedené zpráva byla doručena právnímu zástupci žalobce 30.7.2019. Dne 31.7.2019 bylo vydáno [anonymizována dvě slova] rozhodnutí pod [číslo jednací] s tím, že nebyl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za 2. čtvrtletí roku 2017. Totožné rozhodnutí, pouze s jinak vytvořenými mezerami mezi odstavci, bylo vydáno 14.8.2019, se zcela totožnými skutečnostmi. Další rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě bylo vydáno 27.8.2019, opět s totožným textem. Doručeno bylo do datové schránky právního zástupce žalobce 27.8.2019. Dne 10.9.2019 podal proti rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku ze dne 27.8.2019 žalobce odvolání. Toto bylo doručeno právním zástupcem žalobce [anonymizována dvě slova] 11.9.2019 do datové schránky. Dále byla 14.8.2019 opět založena interní komunikace, e-mailová, mezi pracovníky [anonymizována dvě slova], včetně paní [příjmení]. Dne 5.5.2020 bylo založeno rozhodnutí o odvolání [stát. instituce], pod [číslo jednací], kdy bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku na 2. čtvrtletí roku 2017. Původní rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání. Odvolací správní orgán v této souvislosti nesouhlasil s úvahou [anonymizována dvě slova] ohledně uzavřených dohod a s jeho závěry. Dne 1.7.2020 byla vydána výzva, kterou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], vyzval žalobce, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy odstranil nedostatky, které byly zjištěny v rámci správního řízení ve věci příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 2. čtvrtletí roku 2017. Dne 1.10.2020 bylo uvedené rozhodnutí doručeno do datové schránky právního zástupce žalobce. Dne 30.9.2020 informoval [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek], zástupce žalobce, resp. omluvila se za administrativní omyl, spočívající v chybném odeslání výzvy k odstranění nedostatků v rámci nového projednávání ve věci, tedy uvedených případů za 1. a 2. čtvrtletí 2017 s tím, že systém se tvářil, že dokumenty byly odeslány, proto byly zařazeny do spisu. Na svou omluvu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvádí, že v rámci 3. čtvrtletí místo 80 – 85 žádostí vyřizovala 112 žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob. Důvodem je tedy skutečnost, že k poslednímu červnu končila jedna zaměstnankyně pracovní poměr, atd. Uvedená omluva byla doručena právnímu zástupci žalobce 1.10.2020 do datové schránky. Dne 1.10.2020 bylo vyhotoveno předvolání [jméno] [příjmení] k jednání na 4.11.2020. Dle doručenky, velmi těžko čitelné doručenky byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí 7.10.2020. Bylo provedeno opakované doručení, a zásilka se tedy vrátila zpět, kdy není čitelný důvod, pro který se zásilka vrátila zpět. Dne 1.10.2020 vyrozuměl [anonymizována dvě slova] žalobce, že pro zjištění skutkového stavu, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad úkonu s požadavky uvedenými v ust. § 82 správního řádu, předvolal k podání vysvětlení zaměstnankyně, na které je příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. a 2. čtvrtletí 2017 požadován, kdy výslech se má konat 4.11.2020. Následné předvolání je založeno přílohou. Dále byla založena opět e-mailová korespondence mezi zaměstnanci [anonymizována dvě slova], kdy 12.5.2020 žádala zaměstnankyně oddělení odvolání a správních činností, tedy sdělila, že rozhodnutí o odvolání vydané [stát. instituce] ze dne 5.5.2020, nabylo právní moci 6.5.2020. Dále byla založena doručenka předvolání zaměstnankyně [jméno] [příjmení]. Dne 9.10.2020 vydalo [anonymizována dvě slova] opatření proti nečinnosti s tím, že 25.9.2020 obdrželo podání, v němž bylo žádáno o uplatnění opatření proti nečinnosti, a následně tedy rozhodlo, aby do 30 dnů od doručení přípisu v dané věci [anonymizována dvě slova] konal, resp. vydal rozhodnutí, neshledá-li důvody pro přerušení řízení. Dále byla znovu založena e-mailová korespondence z 21.10.2020, 23.10.2020. Dále vyrozumění žalobci z 27.10.2020 s tím, že v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii se jednání k podání svědectví zaměstnankyň, na které je příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 1. a 2. čtvrtletí 2017, požadován, které se mělo uskutečnit dne 4.11.2020, ruší. Dále [anonymizována dvě slova] informuje žalobce, že o předvolání zaměstnankyň byl informován dopisem ze dne 1.10.2020, kdy tento výslech se měl konat 4.11.2020 a s ohledem na danou situaci, je [anonymizována dvě slova] nucen výslech zrušit. Uvedená zpráva byla doručena do datové schránky právního zástupce žalobce 3.11.2020. Dále byla založena e-mailová korespondence ze 4.11.2020, kdy [jméno] [příjmení] odpovídala na dotazy [anonymizována dvě slova] ohledně jejího zaměstnání, kde konkrétně pracovala apod. 9.11.2020 bylo založeno vyrozumění, že řízení je ve stavu, skončení dokazování před vydáním rozhodnutí. Uvedené vyrozumění z 9.11.2020 bylo doručeno do datové schránky žalobce 18.11.2020. Dne 19.11.2020 zaslal právní zástupce žalobce žádost o zpřístupnění správního spisu. Téhož dne odpověděl [anonymizována dvě slova], že spis bude zpřístupněn 20.11.2020, což opět doručil téhož dne do datové schránky žalobce. 23.11.2020 [anonymizována dvě slova] oznámil, že lhůtu stanovenou vyrozuměním ze dne 9.11.2020 prodlužuje na 10 dnů, o čemž byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce informován, když oznámení právní zástupce obdržel do datové schránky 24.11.2020. Dne 23.11.2020 byla opět lhůta prodloužena o dalších 10 dnů, o čemž byl právní zástupce informován. Dne 24.11.2020 zaslal zástupce žalobce [anonymizována dvě slova] sdělení, a sice týkající se zjištění ze spisu a jeho závěrů. Dne 3.12.2020 bylo vydáno, zde již čtené rozhodnutí o tom, že byl přiznán částečný příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 5.372,00 Kč, a nebyl přiznán příspěvek ve výši 19.091,00 Kč. Rozhodnutí ze 3.12.2020, bylo doručeno do datové schránky žalobce, resp. jeho právního zástupce, 7.12.2020. Dále rozhodnutí ze 3.12.2020 o poskytnutí příspěvku, včetně dodejky. Rozhodnutí o úpravě výše celkového příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za 2. čtvrtletí roku 2017, ze 17.12.2020, včetně dodejky. Platební poukaz. Dne 14.12.2020 zaslal právní zástupce žalobce [anonymizována dvě slova] odvolání proti rozhodnutí o neposkytnutí příspěvku, resp. proti rozhodnutí ze 3.12.2020. 17.12.2020 zaslal [anonymizována dvě slova] právnímu zástupci žalobce rozhodnutí, kterým bylo opravováno dříve čtené rozhodnutí, ze 3.12.2020. Toto rozhodnutí je 17.12.2020, jedná se o tu částku 19.801,00 Kč. Dne 11.6.2021 rozhodlo [stát. instituce] o odvolání žalobce proti rozhodnutí ze 3.12.2020, kdy věc zrušil a vrátil k opětovnému projednání. Následovala opět interní komunikace, e-mailová, mezi zaměstnanci úřadu 12.6.2021. Dne 12.7.2021 informovalo oddělení odvolání, že uvedené rozhodnutí o posledním odvolání nabylo právní moci 14.6.2021. Uvedená zpráva byla odeslána [anonymizována dvě slova] do datové schránky [stát. instituce] 14.6.2021. Poté 16.6.2021 vydáno předvolání [jméno] [příjmení] na 14.7.2021. Současně byl žalobce informován prostřednictvím svého právního zástupce 16.6.2021, že se uvedeného dne bude konat její výslech. Do datové schránky právního zástupce žalobce bylo doručeno uvedené vyrozumění 22.6.2021.

19. Dne 25.6.2021 požádala zaměstnankyně [příjmení] o odročení uvedeného termínu s tím, že v té době čerpá hodně kolegyň dovolenou. Na to odpověděl [anonymizována dvě slova] 28.6.2021, podle kterého navrhl další tři termíny. Dne 25.6.2021 odeslal právní zástupce žalobce k vyrozumění o předvolání svědka, kdy požádal sám o změnu termínu nařízeného jednání s tím, že současně sdělil případné termíny, kdy by se mu dané jednání nehodilo. 18.8.2021 [anonymizována dvě slova] zaslal předvolání [jméno] [příjmení] na 22.9.2021. Rovněž téhož dne vyrozuměl účastníka, tedy žalobce, o plánovaném výslechu uvedený den, tedy 22.9.2021 s tím, že následně mu bylo odesláno, pravděpodobně, předvolání na 14.7.2021. Tímto byl tedy spis skončen.

20. Dne 3.7.2019 požádal žalobce, aby [anonymizována dvě slova] ve věci bezodkladně meritorně rozhodl a aby ukončil svou dlouhodobou nečinnost v řízení o žádosti za I. čtvrtletí roku 2017, kdy založil současně vyjádření k vyrozumění ze 6.6.2018 a doložení nedostatků z protokolu o ústním jednání z 21.7.2017. Dle doručenky datové zprávy z 3.7.2019 byla odeslána zásilka právním zástupcem žalobce [anonymizována dvě slova].

21. Dne 3.7.2019, žádal žalobce opět o bezodkladné meritorní rozhodnutí v řízení o žádosti za 2. čtvrtletí 2017. Přiložil vyjádření k vyrozumění ze 6.6.2018 a vyjádření k telefonickému hovoru z 12.6.2018. Zpráva byla doručena [anonymizována dvě slova] 3.7.2019.

22. Dne 4.7.2019 odpovědělo [stát. instituce] žalobci, že si vyžádalo od [anonymizována dvě slova] informaci a nutné podklady v dané věci, přičemž shledalo, že důvody pro vydání opatření proti nečinnosti jsou skutečně dány a z tohoto důvodu proto [anonymizována dvě slova] přikázalo, aby v daném správním řízení ve věci rozhodl, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předmětného pokynu, který byl doručen dne 4.7.2019. Uvedená zpráva byla doručena do datové schránky právního zástupce žalobce 4.7.2019. Dne 6.8.2019 upozornil žalobce na nerespektování závazného příkazu [stát. instituce], které rozhodlo o tom, že má [anonymizována dvě slova] ve věci rozhodnout, v obou případech do 19.7.2019, kdy tedy tato lhůta již byla zmeškána. Upozornění na nerespektování závazného příkazu bylo doručeno 6.8.2019 [anonymizována dvě slova]. Rovněž druhá zpráva, z téhož dne, týkající se 1. čtvrtletí roku 2017, opět dle stejného vzoru, doručena do datové schránky.

23. Dne 23.11.2020 opět požádal žalobce o bezodkladné meritorní rozhodnutí. Dle dodejky datové zprávy byla tato odeslána 23.11.2020 [anonymizována dvě slova] právním zástupcem žalobce, a téhož dne byla doručena.

24. Dne 13.10.2021 bylo vydáno rozhodnutí, kterým byl příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy bylo přiznáno celkem 13.861,00 Kč. Současně nebyl poskytnut příspěvek ve výši 5.940,00 Kč.

25. Rozsudkem [název soudu] ze dne 21.4.2021, č.j. [číslo jednací], v právní věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalovanému [anonymizováno 6 slov] [územní celek], byla kasační stížnost žalovaného proti rozsudku [název soudu] ze dne 15.9.2020 zamítnuta, žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, a rovněž žalobkyni. [název soudu] v odůvodnění uvedl, že stěžovatel neměl přerušovat správní řízení z důvodu probíhajícího trestního řízení, a pokud tak učinil, je nečinný, a [anonymizována dvě slova] mu správně uložil povinnost vydat rozhodnutí. Dále uvedl v bodu 18. odůvodnění, že stěžovatel pomíjí, že pokud má na základě trestního řízení pochybnosti o správnosti písemností předložených žalobkyní v řízení o vyplacení příspěvku, pak musí sám zjistit stav věci a rozhodnout o vyplacení, či nevyplacení příspěvku.

26. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 15.9.2020 byla v rámci žaloby žalobce [právnická osoba] proti žalovanému [anonymizována dvě slova] uložena žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, podané dne 29.4.2019, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V bodu 32. soud konstatoval, že jestliže žalovaný řízení přerušil právě z důvodu vyčkávání na vyřešení předběžné otázky, spočívající v podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu, tak nepostupoval v souladu se zákonem, protože se nejednalo o přerušení z důvodu uvedeného v § 64 odst. 1 písm. c), jiným slovy, nebyl tu zákonný důvod pro přerušení řízení. V bodu 33. dále soud uvedl, že jestliže žalovanému ([anonymizováno]) vzniknou pochybnosti, zda některé žalobcem požadované náhrady jsou skutečně vynaloženými prostředky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, viz například jeho pochybnosti ohledně žalobkyně uvedené v usnesení o přerušení, je jeho povinností prostřednictvím jemu daných oprávnění zjistit skutečný stav věci, například výzvou zaměstnavateli k odstranění nesrovnalostí žádosti, nebo k prokázání sporných skutečností, či provedením kontroly u zaměstnavatele. Pokud přitom zjistí, že některé z požadovaných prostředků nebyly skutečně vynaloženými prostředky ve shora uvedeném smyslu, je nabíledni, že v této části příspěvek neposkytne, nýbrž rozhodne o neposkytnutí části příspěvku.

27. Dle odpovědi [stát. instituce] ze dne 21.10.2020 společnosti [právnická osoba] bylo na základě dotazu ze dne 7.10.2020, vzneseného na adresu [stát. instituce] [obec] [anonymizováno], sděleno, že kauza podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu, vztahující se ke společnosti [právnická osoba], byla dne 21.5.2020 odložena usnesením, které nabylo právní moci 24.8.2020.

28. Dle detailu zprávy do datové schránky byla zpráva doručena 21.10.2020 krajským ředitelstvím policie společnosti [právnická osoba]

29. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

30. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

31. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

32. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

33. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

34. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

35. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

36. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

37. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

38. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

39. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

40. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud vyšel z toho, že první řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za období 1.čtrvrtletí roku 2017 trvalo od 28.4.2017 do 23.11.2020 (tedy 3 roky a 7 měsíců, resp. 42 měsíců), druhé řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za období 2. čtvrtletí roku 2017 od 25.7.2017 do 13.10.2021 (tedy 50 měsíců 4 roky a 3 měsíce). Řízení probíhala na dvou stupních soustavy správních orgánů, tj. u [anonymizována dvě slova] a u žalované ([anonymizováno]) coby odvolacího orgánu. V daném ohledu soud konstatuje, že již samo vedení řízení u více stupňů správních orgánů mělo nevyhnutelný dopad na celkovou délku původního řízení. Ačkoli nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají procesních práv daných vnitrostátním právním řádem, nelze přičítat k tíži ani státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na procesní návrhy a podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010). Věc byla dle soudu standardně složitá, a to jak po stránce skutkové, tak i po stránce procesní a po stránce hmotněprávní. V průběhu obou řízení byly dotčeným úřadem zjišťovány podmínky pro poskytnutí požadovaného příspěvku, přičemž tento měl v řadě případů pochybnosti, zda některé požadované náhrady jsou skutečně vynaloženými prostředky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Současně nelze pominout, že délka obou řízení byla nemalou měrou způsobena právě působením dotčeného [anonymizováno] (resp. jím pověřené zaměstnankyně), které vykazovalo znaky v lepším případě zjevné neodbornosti, v horším případě obstrukčního jednání. Soud marně hledal jiné zdůvodnění pro zjevné průtahy mezi jednotlivými úkony, kdy se spisem často nebylo pracováno několik měsíců. V případě druhého řízení dokonce nelze nazvat postup úřadu jinak než bizarně kreativní, když na opakovanou žádost o rozhodnutí úřad žalobci„ prodloužil“ jakousi lhůtu, která však nebyla předtím žádným rozhodnutím stanovena a žalobce o její prodloužení tak ani nemohl žádat! Rovněž nelze pominout, že na opakované žádosti žalobce a dokonce několik rozhodnutí [anonymizováno] a žalob proti nečinnosti nebylo ze strany vedení úřadu nijak z personálního hlediska reagováno a obě řízení byla téměř až do konce vedena jednou a touž osobou. Žalobce se na celkové délce původního řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Naopak usiloval o co nejrychlejší projednání a vyřízení věci, a to pomocí opatření proti nečinnosti, resp. žaloby proti nečinnosti správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Pokud jde o význam řízení pro žalobkyni, tak vzhledem k typové stránce řízení jej soud hodnotí jako mírně zvýšený, neboť se jednalo o nárok v oblasti zaměstnanosti, resp. příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR se zvýšený význam v projednávané věci presumuje (např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011). Mírně zvýšený význam byl rovněž prokázán i z provedeného dokazování, resp. obsahu správních spisů, ze kterých je zřejmé, že se příspěvky týkaly menšího počtu osob se zdravotním postižením (1-2 zaměstnanci). V této souvislosti rovněž nutno uvést, že soud považuje za důležité výslovně poukázat na skutečnost, že v případě prvního řízení byl požadován příspěvek za jednoho zaměstnance ve výší 16 563 Kč, v případě druhého řízení byl požadován příspěvek za dva zaměstnance ve výši 25 173 Kč. Pokud se jedná o postup správních orgánů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti délky řízení, především nutno konstatovat, že byly shledány průtahy. Soud při posuzování průtahů vycházel zejména z § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v rozhodném znění, dle něhož platilo, že lhůta pro vyřízení žádosti žalobkyně byla 30, max. 60 dnů. Odvolací řízení by nemělo být zásadně delší (viz § 93 správního řádu). Všechna posuzování správní řízení přitom trvala násobně delší dobu. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že obě dotčená správní řízení byla přerušena, přičemž je namístě hodnotit toto přerušení jako období průtahů, tj. nedůvodné nečinnosti, o čemž mezi stranami nebylo ani sporu (k tomu viz rozsudek [název soudu] ze dne 15.9.2020, č. j. [číslo jednací]). Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem, k významu řízení pro žalobkyni a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že celková délka všech posuzovaných správních řízení byla zatížena průtahy a byla nepřiměřená dlouhá. Skutečnost, že v řízení byly průtahy, resp. délka nebyla přiměřená, ostatně uznala též žalovaná.

41. Soud má tedy za to, že v dané věci došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku), jinými slovy porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva se soudu nejeví jako dostatečné, a to zejména s přihlédnutím k zvýšenému významu obou řízení pro žalobce obecně a několikanásobně (až extrémně) překonané zákonné lhůtě pro vyřízení obou žádostí.

42. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku trvání obou řízení v rozsahu 16 000 Kč za rok trvání řízení, neboť posuzované řízení trvalo ve srovnání se zákonnou lhůtou pro jeho ukončení extrémně dlouho. V případě prvního z uvedených řízení, soud dospěl k základní částce ve výši 41.333,00 Kč. Soud neshledal důvody pro snížení uvedené částky s ohledem na jeho složitost, protože tato byla zapříčiněna především postupem dotčeného úřadu včetně počtu stupňů soustavy správních orgánů. Současně soud neshledal důvod pro navyšování základní částky, která byla právě s ohledem na samotnou délku daného řízení, zapříčiněného právě postupem dotčeného úřadu již v základu navýšena. Základní částku ještě soud navýšil o 15 % z důvodu mírně zvýšeného významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud žalobci přiznal za první řízení částku 49 600 Kč. Co se týče druhého řízení, soud rovněž neshledal důvody pro snížení základní částky 45 333 Kč s ohledem na jeho složitost, protože tato byla zapříčiněna především postupem dotčeného úřadu včetně počtu stupňů soustavy správních orgánů. I v tomto případě soud neshledal důvod pro navyšování základní částky, která byla právě s ohledem na samotnou délku daného řízení, zapříčiněného právě postupem dotčeného úřadu již v základu navýšena. Základní částku soud rovněž navýšil o 15 % z důvodu mírně zvýšeného významu řízení pro žalobce. Protože však zásah do práv žalobce byl mnohem složitější (viz až bizarní jednání úřadu), navýšil základní částku o dalších 20% Celkem tedy soud žalobci přiznal za druhé řízení částku 61 600 Kč. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. částečně vyhověl včetně úroku z prodlení a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.

43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce, když i jen částečný úspěch ohledně nemajetkové újmy je považován jako úspěch plný. Soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce jsou představovány 4 úkony na základě právního zastoupení po 7 940 Kč (převzetí právního zastoupení, podání žaloby, účast při jednání dne 9. 2. 2022, 29. 3. 2022) dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, včetně 4x režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 2 856 Kč, a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč, celkem tedy 20 456 Kč.

Poučení