45 C 167/2022-38

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 16 300 Kč + 20 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 6 650 korun.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15% úrok z částky 6 650 korun od 11. 8. 2022 do 19. 12. 2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 29 650 korun spolu s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 36 300 korun od 10. 8. 2022 do 10. 8. 2022 a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 29 650 korun od 11. 8. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 10 194,32 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 36 300Kč s příslušenstvím, představující jednak nemajetkovou újmu, jednak škodu majetkovou, způsobenou žalobci usnesení o zahájení trestního stíhání Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] ze dne 23.11.2021 s č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021-001291. Uvedeným rozhodnutím bylo zahájeno trestní stíhání žalobce ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2, písm. c) TZ, ve stádiu pokusu podle § 21 TZ. Žalobce stručně shrnul průběh daného trestního stíhání s tím, že co to bylo zrušeno usnesením Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 1 ZT 324/2021-7 ze dne 28. ledna 2022. Uvedené rozhodnutí tak lze považovat za nezákonné. Žalobci v souvislosti s trestním stíháním vznikly náklady právního zastoupení, vyfakturované jeho obhájcem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., fakturou č. 2022 -00005 ze dne 9.2.2022 znějící na částku 16.300 Kč. Uvedené služby žalobce dne 9.2.2022 uhradil bankovním převodem. V daném případě bylo žalobci vyúčtováno celkem 6,5 úkonu právní služby po 2 300 Kč + 4,5x režijní paušál po 300 Kč, celkem ve výši 16 300 Kč za následující úkony: 4.12.2021 - převzetí zastoupení (1x úkon), 4.12.2021 - sdělení o převzetí zastoupení, žádost o nahlédnutí do spisu (1x úkon), 6.12.2021 – blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (1/2 úkonu), 6.12.2021 porada s klientem přesahující jednu hodinu (1x úkon) a 27.12.2021 – odůvodnění blanketní stížnosti (3x úkon). Dále žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy, způsobené mu nezákonným trestním stíháním, kterou vyčíslil na částku 20.000 Kč. V této souvislosti žalobce zdůraznil, že uvedená újma mu nevznikla z důvodu nepřiměřené délky celého trestního řízení, ale pouze z důvodu psychických útrap v důsledku účasti v daném trestním řízení. Trestní stíhání též nepříznivě zasáhlo do soukromého a rodinného života žalobce v důsledku psychických útrap, které prožíval v souvislosti s trestním stíháním. V této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. prosince 2011, sp. zn. III. ÚS 1976/09 (publikován jako N 208/63 SbNU 419 či závěry Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 30 Cdo 1771/2014. Dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4379/2007, podle kterého výsledek případného pokračování řízení je ve vztahu k odpovědnosti státu významný pouze z hlediska závažnosti vzniklé újmy. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě citované škody dne 10.2.2022, žalovaná však žádosti žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 10. 2. 2022 (podáním z téhož dne) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 36.300 Kč, sestávající se z vynaložených nákladů obhajoby ve výši 16.300 Kč, a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 20.000 Kč, způsobenou žalobci v souvislosti s nezákonným rozhodnutím ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. vydaným v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci Policií České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality – 1.oddělení, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], pod č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021-001291. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla co do částky 6.650 Kč a v případě nemajetkové újmy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnuté, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 15. 12. 2022. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že po zrušení usnesení policejního orgánu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec a číslo], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality – 1 oddělení ze dne 23. 11. 2021, č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021, bylo policejnímu orgánu uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. V daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 23. 11. 2021. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, protože byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, bohužel výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s Advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: úkon z 4. 12. 2021 – sdělení o převzetí zastoupení + žádost o nahlédnutí do spisu, když se nejedná o úkon účtovatelný dle Advokátního tarifu, úkon z 27. 12. 2021 – odůvodnění stížnosti, za který již byla přiznána odměna za blanketní stížnost. Nárok na náhradu účtovaných nákladů je tedy v této části sporný a nelze ho akceptovat. Žalovaná výslovně učinila nespornou náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 6.650 Kč. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, žalovaná konstatovala, že žalobce byl trestně stíhán pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku, přičemž mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let. Povaha trestné činnosti, pro kterou byl žalobce stíhán, zpravidla nepůsobí přílišné společenské odsouzení stíhaného tak, jak tomu je např. u trestných činů proti životu a zdraví. Trestní stíhání zůstalo pouze ve stádiu přípravného řízení, k řízení před soudem nedošlo. Délka daného trestního řízení od vydání shora uvedeného usnesení dne 23.11.2021 a žalobci doručeného dne 1.12.2021, do rozhodnutí státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 28. 1. 2022, představuje zhruba 2 měsíce, což je doba přiměřená. Žalovaná dále konstatovala, že nemajetková újma musí být žalobcem dostatečně tvrzena, ale rovněž i prokázána, což v tomto případě žalovaná shledala pouze v minimální míře. Trestní věc žalobce nebyla medializovaná a nedošlo k vazebnímu stíhání. Dopady do jednotlivých sfér žalobcova života byly nejen v žalobě, ale i žádosti o předběžné projednání nároku tvrzeny pouze obecně. Žalovaná vyzvala žalobce k doplnění žádosti na základě výzvy ze dne 20.9.2022. Na tuto výzvu bylo žalobcem reagováno přípisem ze dne 21.9.2022, kde žalobce uvedl, že výzva je nadbytečná, neboť se se svým nárokem již obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2. Důkazy k prokázání existence nemajetkové újmy tedy předloženy nebyly. Žalovaná v této souvislosti upozornila na četnou judikaturu, podle které platí, že zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, újma založená jinou skutečností musí být prokázána. (např. rozhodnutí NS ČR ze dne 15.3.2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010, či rozhodnutí téhož soudu ze dne 27.6.2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). V návaznosti na výše uvedené žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, což i nadále považuje za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Dále žalovaná doplnila, že žádost žalobce jí byla doručena dne 10.2.2022, žalobci proto náleží případný úrok z prodlení ode dne 11.8.2022. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Při ústním jednání dne 30.5.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 6 650 Kč, kterou mu žalovaná v rámci předběžného projednání nároku poskytla na vyrovnání majetkové škody.

4. Žádostí o projednání nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 10.2.2022 žalobce uplatnil předběžný nárok u žalované.

5. Dle dodejky datové zprávy, zaslané právním zástupcem žalobce Ministerstvu spravedlnosti, byla žádost o předběžné projednání nároku žalobce doručena 10.2.2022 žalované.

6. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.2.2022 byl žalobce informován o tom, že žalovaná obdržela 10.2.2022 jeho žádost o předběžné projednání nároku.

7. Výzvou Ministerstva spravedlnosti ze dne 20.9.2022 byl žalobce informován, že 10.2.2022 obdrželo Ministerstvo spravedlnosti jeho žádost o předběžné projednání nároku, a současně byl vyzván k doplnění žádosti o konkrétní, ve výzvě specifikované, doklady.

8. Dne 21.9.2022 žalobce doplňoval svou žádost o předběžné projednání nároku o náhradu škody a nemajetkové újmy a informoval žalovanou, že ve věci již podal žalobu výzva k doplnění jeho žádosti je tak zřejmě nadbytečná.

9. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti z 15.12.2022 byl žalobce informován, že jeho žádost o předběžné projednání nároku ve výši 36.300,00 Kč a byla vypořádána a žalobci bylo přiznáno obhajné ve výši 6.650,00 Kč, zahrnující všechny uplatněné úkony s výjimkou čtyř úkonů z 4.12.2021 a 27.12.2021. Co se týče nemajetkové újmy, tato byla vypořádána konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí s tím, že nemajetková újma je tvrzena nedostatečně.

10. Fakturou č. [rok] [anonymizováno] [číslo] ze dne 9.2.20122 s datem splatnosti 19.2.2022 byla žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph. D., vyúčtována právní služba v částce 16.300,00 Kč. Úhrada měla být provedena na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol].

11. Dle přílohy č. 1 k faktuře č. 2022 -00005 ze dne 9.2.2022 byly žalobci účtovány jednotlivé úkony poskytnuté právní služby, a to celkem 6,5 úkonu právní služby po 2 300 Kč + 4,5 x režijní paušál po 300 Kč, celkem ve výši 16 300 Kč za následující úkony: 4.12.2021 - převzetí zastoupení (1x úkon), 4.12.2021 - sdělení o převzetí zastoupení, žádost o nahlédnutí do spisu (1x úkon), 6.12.2021 – blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (1/2 úkonu), 6.12.2021 porada s klientem přesahující jednu hodinu (1x úkon) a 27.12.2021 – odůvodnění blanketní stížnosti (3x úkon).

12. Dle potvrzení ze dne 9.2.2022 byla z účtu žalobce u Raiffeisenbank č. [bankovní účet] provedena platba ve výši 16.300,00 Kč na účet příjemce [bankovní účet], pod [variabilní symbol].

13. Usnesením Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení ze dne 23.11.2021 č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021-001291 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, ve stadiu pokusu.

14. Usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 1 ZT 324/2021 – 7 ze dne 28.1.2022 bylo zrušeno usnesení Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality – 1. oddělení ze dne 23.11.2021 č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021-001291 a vráceno zpět policejnímu orgánu k opětovnému projednání a rozhodnutí.

15. Ze spisu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] II, č.j. KRPA-62202-135/TČ-2021-001291 bylo zjištěno, že dne 29.3.2021 byl založen záznam o zahájení úkonů trestního řízení. Dne 23.11.2021 bylo vyhotoveno usnesení o zahájení trestního stíhání (viz shora), proti kterému byla žalobcem podána i dle dodejky blanketní stížnost dne 6.12.2021. Ta byla následně 27.12.2021 doplněna podáním, čítajícím celkem 19 stran, složených z argumentace, včetně judikatury. Následně bylo vydáno již uvedené usnesení státní zástupkyně o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a vrácení věci k opětovnému projednání Policii ČR ze dne 28.1.2022 Policii ČR bylo doručeno 1.2.2022.

16. Žalobce byl ke dni 30.5.2023 dle výpisu z veřejného rejstříku fyzických osob v angažmá angažován (ať již jako společník či člen statutárního orgánu) ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]

17. Žalobce ve svém účastnické výpovědi uvedl, že trestní stíhání v souvislosti s jeho podnikáním se táhne již přes rok a půl a není pro něj jednoduchá. Jakmile dojde k uzavření, krátkodobě si oddechne a poté znovu začne celé řízení znovu běžet, což vnímá jako šikanózní jednání ze strany policie, které jej ovlivňuje psychicky i pracovně, protože se není schopen soustředit v práci. Vyhledal proto na pokraji léta před rokem a půl pomoc coache, aby mu pomohl se srovnat, nastavit priority a získat nadhled. Na jeho doporučení pak oslovil psychoterapeuta a následně i psychiatra, který mu zhruba před třemi týdny předepsal [anonymizováno]. Žalobce přistoupil k těmto krokům zejména proto, že se celá situace táhne již dlouho a ovlivňuje to i jeho rodinu. V důsledku trestního stíhání a nejistoty s tím spojené rovněž odkládá žalobce s manželkou početí dalšího dítěte. V současné době má žalobce dvě děti. Žalobce se s manželkou snaží navzájem podporovat během celého trestního řízení, které má na zhoršující se psychický stav žalobce negativní vliv, naposledy prožil žalobce 3 panické ataky. Pokud jde o výdělkové možnosti žalobce, kromě své podnikatelské činnosti jako jednatele v různých společnostech nemá jiné možnosti. Případná ztráta tohoto typu výdělečné činnosti by tak pro žalobce byla likvidační životně, pracovně, reputačně. Žalobce doplnil, že v jeho zaměstnání není jeho trestní stíhání známo, pokud by však došlo k jeho odsouzení mělo by to vliv i na jeho pracovní reputaci. Už jen to, že policie obchází jeho obchodní partnery a jeho okolí, kde fabuluje o informacích a snaží se je jim říkat nepravdu, žalobce ovlivňuje v osobním životě, naštěstí ne v tom pracovním. Policie se však dotazuje jeho sousedů, ti se jej na to již ptali, ale žalobce s nimi nechtěl nic rozbírat. Žalobce nevěděl, v jakém stadiu se nyní nachází trestní stíhání (právní zástupce žalobce doplnil, že došlo k zamítnutí stížnosti ze strany SZ, byť nedošlo k respektování předchozích 3 kasačních názorů dozorového SZ, je podán podnět ke stížnosti pro porušení zákona a zároveň podnět k výkonu dohledu MSZ). Žalobce uvedl, že celá situace je nepříjemná nejen pro něj, ale i pro jeho manželku. Pokud by první trestní stíhání již dále nepokračovalo, vyjádřil žalobce své přesvědčení, že by dopad trestního stíhání byl jiný oproti situaci, jaká je nyní. Co se týče rodiny, snaží se zejména manželka vymýšlet různé aktivity, žalobce však podle ní mohl trávit více času s dětmi a být více proaktivnější. Dovolenou prozatím žalobce s rodinou neplánuje, protože je stále připraven na pokračování v trestním řízení. Jestliže byl žalobce dotázán, zda jeho časové možnosti nejsou ovlivněny také pracovními aktivitami v 6 firmách, doplnil, že v některých z nich je management, on sám je dozorující orgán či ředitel. Mám k dispozici team, který dokáže být samostatný v některých ohledech. Pokud by žalobce nemohl vykonávat svou činnost, byl by schopen team zajistit chod společností, byť nikoliv v takovém rozsahu, jako když je žalobce k dispozici. Žalobce nedokázal posoudit, zda se v důsledku prvního trestního stíhání nějakým způsobem změnily zvyky rodiny, protože bylo období vánočních svátků. Ty tak pro žalobce byly zkažené. Po zrušení prvního usnesení o zahájení trestního stíhání se pak žalobci ulevilo.

18. Z kopie usnesení SZ OSZ pro Prahu 5, ze dne 4. 5. 2023, předložené právním zástupcem žalobce k doplnění dalšího vývoje daného trestního stíhání, bylo zjištěno, že a stížnost obviněného - současného žalobce proti usnesení PČR OŘ policie [obec a číslo], služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality 1. oddělení ze dne 23. 2. 2023, č. j. KRPA-62202-132/TČ-2021-001291 vydaného podle § 160 odst. 1 TŘ o zahájení trestního stíhání pro zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a odst. 2c t. z. ve stádiu pokusu podle § 21 TZ zamítnuta jako nedůvodná. V rozhodnutí je konstatováno, že se jedná již o 4. zahájení trestního stíhání v dané věci, přičemž první, druhé a třetí usnesení bylo ke stížnostním námitkám obviněného zrušeno a námitky obhajoby k nyní napadenému usnesení jsou do jisté míry obdobné jako v předcházejících případech. První usnesení bylo zrušeno z důvodu nesrozumitelnosti a nedostatečnosti popisu skutku, a to ohledně popisu stádia pokusu trestného činu a rovněž subjektivní stránky trestného činu. Druhé usnesení bylo zrušeno nejen z důvodu neodstranění vad vytýkaných prvnímu usnesení, ale rovněž pro další vady a pro nedostatek popisu protiprávnosti údajného trestného činu, absenci úvahy o výši škody a nepřesvědčivost a vnitřní rozpornost odůvodnění. Třetí usnesení bylo zrušeno z důvodu nesrozumitelnosti popisu skutku, absence úvahy o výši škody a neúplnosti odůvodnění.„ Obviněný opětovně napadá jednak usnesení o zahájení trestního stíhání pro nezákonnost, nesprávnost a nesrozumitelnost, a dále napadá též řízení, které jeho vydání předcházelo. Námitky obviněného má SZ za nedůvodné. Z hlavičky dokumentu otisku úředního razítka a digitální podpisové doložky na opisu zaslaném obhájci je zjevné, že napadené usnesení policejním orgánem vydáno bylo. Vzhledem k tomu, že napadané usnesení je opatřeno úředním razítkem s malým státním znakem a textem„ policie ČR, obvodní ředitelství policie [obec] II,“ v hlavičce dokumentu je toto rozvinuto textem„ odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení“ a v digitální podpisové doložce zpracovatele je uvedeno„ policie České republiky“ je zjevné, že vydávající orgán je útvarem PČR, což je v souladu s § 12 odst. 2 t. ř. Pokud jde o námitku nedoručení opisu napadeného usnesení obhájci obviněného, opis se vyznačuje tím, že je obsahově shodný s originálem. Usnesení bylo obhájci doručeno elektronicky s digitální podpisovou doložkou s datem a časem vyhotovení, a proto nebylo shledáno procesní pochybení policejního orgánu. K překročení lh. k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání v trvání 48 h. od zvolení obhájce SZ uvádí, že se jedná o lh. pořádkovou a v tomto případě překročení lh. nepředstavuje zkrácení práva obviněného na obhajobu, ani vadu v procesním postupu policejního orgánu. Co se týče nesrozumitelnosti popisu skutku, policejní orgán provedl oproti 3. usnesení o zahájení trestního stíhání vyžadované úpravy popisu skutku a vytýkané nedostatky odstranil takovým způsobem, aby bylo nyní napadané usnesení z hlediska zákona vyhovující. Výrok usnesení je zákonný, přezkoumatelný, a proto jsou v něm popsány veškeré obligatorní znaky stíhané skutkové podstaty. Nesrozumitelnost tedy byla napravena. Co se týče námitky nedostatku vyjádřené subjektivní stránky, potažmo i nedostatku ve srozumitelně vyjádřené protiprávnosti popsaného jednání, tato nebyla shledána důvodnou. Rovněž se policejní orgán vypořádal s námitkou, že příslušná rozhodnutí obviněný činil na základě konzultace s účetní specialistkou. Správný je tedy i závěr policejního orgánu, že argumentace o odborných radách a důvěře nemůže obstát ani v situaci, kdy obviněný prokazatelně již roku 2018 věděl, že nárok na dopočet DPH na vstupu je nutno prokázat z přijatých plnění tak, že tato byla použita pro uskutečňování zdanitelných plnění, dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, ani plnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, neboť obviněný již v roce 2018 neúspěšně uplatnil odpočet DPH na vstupu v souvislosti v výstavbou předmětného domu, avšak v rámci postupu k odstranění pochybností neprokázal oprávněnost odpočtu DPH.“ Dále se státní zástupce vyjádřil k subjektivní stránce daného trestného činu a také k úvahám policie s tím, že v daném případě není nijak předjímána otázka viny. Rozhodováno bylo toliko o správnosti usnesení o zahájení trestního stíhání, resp. zda pro něj byly splněny podmínky, zda je zákonné a správné z hlediska jeho obsahu a formy a zda v této trestní věci lze pokračovat procesními postupy podle t. ř.

19. Protože žalovaná uhradila v rámci předběžného projednání nároku žalobci úkon z 6.12.2021 – poradu s klientem, soud nehodnotil provedený důkaz záznamem o poradě s klientem ze dne 6.12.2021.

20. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

29. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

31. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

32. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

33. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad I. zastavil.

34. Mezi účastníky nebylo sporu potud, že žalobce byl v souvislosti s usnesením Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie [obec] II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality – 1.oddělení, ze dne 23.11.2021 č.j. KRPA-62202-55/TČ-2021-00129, trestně stíhán, přičemž uvedené rozhodnutí bylo usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 1 ZT 324/2021 – 7 ze dne 28.1.2022 bylo usnesení Policie České republiky zrušeno a vráceno zpět policejnímu orgánu k opětovnému projednání a rozhodnutí. Na uvedené rozhodnutí tak lze pohlížet jako na nezákonné. Rovněž nebylo sporu potud, že se jednalo o první z řady usnesení, kterými bylo trestní stíhání žalobce zahajováno, jakož i skutečnost, že v souvislosti s vydaným usnesením Policie vynaložil žalobce náklady na obhajobu, které mu byly řádně vyúčtovány jeho právním zástupcem. Protože žalovaná část uvedených nákladů žalobci nahradila, zůstaly předmětem řízení pouze 4 úkony právní služby po 2 300 Kč + 2 x režijní paušál po 300 Kč. Shodně se žalovanou soud konstatuje, že 1x úkon 4.12.2021 (sdělení o převzetí zastoupení, žádost o nahlédnutí do spisu) nelze považovat za úkon právní služby jako takové. Jednak tuto činnost nelze podřadit pod žádné z honorovaných úkonů právní služby dle advokátního tarifu, jednak se těmto úkonům ani vzdáleně nepřibližuje, když se jedná o čistě informační zprávy, k jejichž vyhotovení není zapotřebí právního vzdělání. Pokud jde o zbývající 3 úkony právní služby z 27.12.2021 za doplnění blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, soud rovněž neshledal důvod pro přiznání účtované odměny, když stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání sama o sobě je advokátním tarifem honorována úkonem a již odškodněna byla žalovanou. Doplnění stížnosti by nebylo zapotřebí, pokud by již na počátku nebyla stížnost vyhotovována jako blanketní. Je věcí právního zástupce, jakým způsobem bude obhajobu a s tím související úkony vést. Pokud jde o tvrzené navýšení z důvodu složitosti dané věci, když samo doplnění čítá 19 stran, soud navzdory počtu stran nepovažuje dané doplnění za natolik náročné, aby odůvodňovalo navýšení odměny na de facto 7násobek advokátní tarifem stanovené odměny za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dle názoru soudu tak žalobce byl žalovanou správně odškodněn za úkony účelně vynaložené v rozsahu 6 650 Kč, proto po částečném zastavení řízení co do již vyplacené částky 6 650 Kč (viz výrok ad. I) žalobci přiznal výrokem ad.II úrok z prodlení z žalovanou vyplacené náhrady škody a to od prvního dne prodlení žalované do vyplacení. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil v předběžně svůj nárok u žalované 10. 2. 2022, žalovaná se ocitla v prodlení až den následující po uplynutí 6 měsíců, tedy od 11. 8. 2022. Soud proto s ohledem na to žalobu co do úroku z prodlení z celé žalované částky za jediný den, 10. 8. 2022, výroku ad. III zamítl. Pokud jde o požadovanou náhradu nemajetkové újmy z titulu shora uvedeného trestního stíhání, soud si je vědom závěrů ústavního nálezu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. III US 1976, podle kterého každé zahájení trestního stíhání negativně ovlivňuje osobní život stíhaného, a to bez ohledu na výsledek trestního stíhání, o to více pak to však platí u trestních stíhání, která skončí zproštěním obviněného viny. V tomto případě však nelze pominout i skutečnost, že trestní stíhání žalobce (navzdory opakovaným rušením usnesení o zahájení trestního stíhání) dosud nebylo skončeno. Žalobce přitom omezil předmět řízení pouze na první z řady vydaných usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy na období od 23.11.2021 do 28.1.2022. V současné době přitom trestní stíhání nadále trvá, když bylo vydáno již čtvrté usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, což ostatně potvrdil i právní zástupce žalobce. Za takové situace nejenže nelze výsledek trestního stíhání žalobce předjímat, ale rovněž nelze posoudit význam prvního z řady vydaných rozhodnutí, jehož účinky trvaly dva měsíce. Z posledního usnesení o zamítnutí stížnosti žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přitom zřejmé, že tyto účinky trvaly mnohem kratší dobu než v případě posledního usnesení o zahájení trestního stíhání z 23. 2. 2023, jehož účinky trvají dodnes. Dle názoru soudu se lze rovněž oprávněně domnívat, že i účinky druhého a třetího usnesení trvaly déle. Jak totiž sám žalobce uvedl při svém účastnickém výslechu, trestní stíhání proti němu probíhá kontinuálně od prvního usnesení o zahájení trestního stíhání, když po zrušení jednoho rozhodnutí následuje krátká úleva a následně je vydáno další usnesení. První rozhodnutí o zahájení trestního stíhání přitom bylo zrušeno 28.1.2022 a zatím poslední (a dosud platné) rozhodnutí bylo vydáno 23.2.2023, druhé a třetí rozhodnutí tedy muselo být vydáno a zrušeno v rozmezí 13 měsíců. Význam prvního rozhodnutí o zahájení trestního stíhání ve srovnání s dalšími rozhodnutími téhož typu pro žalobce tak bude možné posoudit až poté, kdy bude zřejmý nejen výsledek daného trestního stíhání pro žalobce, ale také jeho délka. S ohledem na to soud žalobu jako předčasnou zamítl. Již jen jako obiter dictum soud konstatuje, že i kdyby dané usnesení o zahájení trestního stíhání bylo jediným rozhodnutím v dané věci a trestní stíhání žalobce by tak trvalo pouze dva měsíce, nepovažuje za odpovídající peněžité zadostiučinění za odpovídající žalobcem tvrzené nemajetkové újmě. Jak sám žalobce opakovaně zdůrazňoval, psychicky negativně na něj působí trestní stíhání jako takové a skutečnost, že opakovaně dochází ke zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání a opětovnému vydání nového. Co se týče dopadů do jednotlivých sfér života žalobce, tyto byly tvrzeny spíše obecně, prokázány pak byly pouze účastnickou výpovědí žalobce. Žalobce kromě tohoto důkazu, který je obvykle až posledním prostředkem k prokázání jednotlivých tvrzení, nenavrhoval žádné jiné důkazy. Byť tak lze souhlasit s tím, že jedním z důvodů odložení rozhodnutí o početí dalšího dítěte na pozdější dobu, nejistoty ohledně výsledku trestního stíhání, stejně jako zdravotních obtíží žalobce (tyto navíc jsou stávající judikaturou považovány za samostatný nárok), mohlo být i první rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, nelze než konstatovat, že tyto důvody trvaly relativně krátkou dobu dvou měsíců. Až teprve následující vývoj trestního stíhání musel žalobcem uváděné důvody prohloubit. Naopak nelze souhlasit s tím, že by se první zahájení trestního řízní negativně odrazilo v pracovním životě žalobce, protože jak sám žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, jeho trestní stíhání (tzn. ani v pořadí čtvrté rozhodnutí o zahájení trestního stíhání) dosud nevešlo ve známost v rámci jeho pracovní sféry a výslechy a další vyšetřovací úkony policie mají spíše vliv do osobní sféry žalobce. Až jeho pravomocné odsouzení v dané věci by mělo vliv na pracovní sféru žalobce, když by nemohl vykonávat jednatelské činnosti, na jejichž příjmech je závislý. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku ad.III zamítl i žalobcem požadovanou náhradu zadostiučinění nemajetkové újmy.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 194,32 Kč, přičemž tato částka představuje 41,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,89 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 300 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 5. 2023, z částky 3 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 7. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.