45 C 169/2023 - 41

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [právnická osoba] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem JUDr. Vítem Kučerou sídlem Obrovského 2407, 141 00 Praha 4 proti žalované: [právnická osoba]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Tašlem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 185 511,77 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 185 511,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 874 Kč od 15. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 71 101 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 47 916 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení a s náklady s náklady spojenými s uplatněním dvou pohledávek ve výši celkem 2 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 55 736,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 185 511,77 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy ze dne 1. 10. 2021, na jejímž základě se zavázala pro žalovanou poskytovat ubytovací kapacity v nemovitosti, zapsané na LV číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc.č. st. [Anonymizováno] o výměře 3572 m, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], stavba občanského vybavení (dále jen "[právnická osoba]„), která je v jejím vlastnictví. Služba spočívala v rezervování ubytovacích kapacit, bez ohledu na to, zda a kolik pokojů bude následně využito. Žalovaná se za tuto službu zavázala zaplatit žalobkyni sjednanou cenu. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla doplněna čtyřmi dodatky, kterými bylo postupně navýšeno poskytování ubytovacích kapacit na celkem 6 pokojů, a to pokoj č. [hodnota], [Anonymizováno]. Posledním dodatkem byla navýšena úplata za rezervované kapacity ve výši 59 400 Kč bez DPH (tzn. 71 874 Kč, včetně DPH), a to za každý kalendářní měsíc trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena do 31.3.2022, ale žalobkyně se žalovanou si ustanovením čl. II odst. 2.2 Smlouvy sjednaly automatickou prolongaci dle aktuálně platného znění Smlouvy, pokud kterákoliv strana výslovně písemným projevem vůle zaslaným druhé straně včas (tedy nejpozději do sjednané doby trvání Smlouvy) neoznámí, že trvá na ukončení Smlouvy. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná projevila s omezit počet poskytovaných ubytovacích kapacit, nikoliv však formou, která byla sjednána ve smlouvě. Žalobkyně přesto vyšla žalované vstříc, aniž by došlo ke změně smlouvy. Protože žalovaná neavizovala v souladu se smlouvou svou vůli smlouvu neprodlužovat, byla smlouva automaticky od 1. dubna 2022 prodloužena o dalších 6 měsíců, do 30. 9. 2022. Žalovaná služeb [právnická osoba] nadále využívala, ačkoliv bylo mezi účastníky jednáno o omezení ubytovacích kapacit, a nedošlo ani k omezení smlouvy ani k jejímu ukončení. Žalobkyně vystavila žalované fakturou číslo [hodnota] za měsíc duben 2022 a, splatnou 14. 5. 2022 ve výši 71 874 Kč, včetně DP, na kterou žalovaná uhradila 28. 5. 2022 částku 36 000 Kč. Dle žalobkyně tím uznala žalovaná dluh vyplývající z uvedené faktury v plné výši a současně potvrdil trvání smluvního vztahu ze smlouvy. Následně žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] za měsíc květen splatnou dne 14.6.2022 na částku 71.101 Kč s DPH, která již nebyla uhrazena ani z části. Protože se žalobkyni podařil zajistit jiné zájemce o dva pokoje ze šesti výše uvedených, vystavila žalované za měsíc červen poníženou fakturu č. [hodnota] splatnou dne 14.7.2022 znějící na částku 47.916 Kč s DPH. Ani tato faktura však nebyla žalovanou uhrazena. Žalované tak vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 154.891 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši (i) 11,75 % z částky 35.874 Kč ode dne 15.5.2022 do zaplacení, (ii) 15 % z částky 71.101 Kč ode dne 15.6.2022 do zaplacení a (iii) 15 % z částky 47.916 Kč ode dne 15.7.2022 do zaplacení a dále smluvní pokutu ke dni 8.6.2023 v celkové výši 27.892,24 Kč. Žalobkyně uzavřela, že sice smluvní vztah na základě Smlouvy nadále platně trval, žalobkyně se rozhodla požadovat pouze částku na základě vystavených a neuhrazených faktur, a nikoliv v plné výši dle Smlouvy a po celou dobu trvání Smlouvy. S ohledem na shora uvedené navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala. Nesporovala uzavření smlouvy č. [adresa] ze dne 1.10.2021 jako takové, namítla však, že tato byla uzavřena na dobu určitou, a to od 2.10.2021 za uvedené období jsou veškeré její závazky plně uhrazeny. Poukázala na válečný konflikt, který od počátku roku 2022 vypukl na území Ukrajiny a doplnila, že v jeho důsledku ztratila přišla o několik zakázek a nezanedbatelný počet zaměstnanců, protože zaměstnává zejména pracovníky z Ukrajiny. Z těchto důvodů započala v průběhu března roku 2022 žalovaná jednat se žalobkyní o ukončení spolupráce. Žalobkyně ji přitom ubezpečila, že forma jednání neosvědčená následně písemnou formou, je i pro žalobkyni plně dostačující. Žalovaná v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019), podle které nedodržení sjednané formy právního jednání nezpůsobuje neplatnost tohoto jednání, pakliže strany od tohoto požadavku sami odstoupí. Strany tak mohou svá původní smluvní ujednání změnit jak explicitní neformální dohodou, tak i konkludentně. Klíčovou je v tomto směru pozdější vůle stran. Žalovaná dále namítala, že v daném vztahu byla osobou ve slabším postavení a měla by na ni být aplikována úprava § 433 občanského zákoníku, vztahující se i na tzv. B2C (Business-to-Consumer) vztahy. Naopak žalobkyně byla v předmětném smluvním vztahu podnikatelem v silnějším postavení. Osoba, jež měla podepsat za žalovanou předmětnou smlouvu, jednatelka a jediný společník [jméno FO], je [Anonymizováno] národnosti. Smlouva však byla předložena jen a pouze v českém jazyce. To činí problematickým přinejmenším bod 2.2. smlouvy upravující tzv. automatickou prolongaci smlouvy. V této souvislosti odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4459/2014 či usnesení Nejvyššího soudu z 19. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4459/2014, nebo z 26. 10. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2828/2021). Zvýše uvedeného tedy dle žalované plyne, že přinejmenším ustanovení smlouvy o automatické prolongaci bylo pro žalovanou relativně nesrozumitelné, a tudíž absolutně neplatné. Žalovaná dále zdůraznila principy slušnosti a vzájemného respektu mezi obchodními partnery. Při hodnocení situace by měla být brána v úvahu nejen právní stránka, ale i morální a etické aspekty. Žalobkyně dle žalované na jednu stranu odmítá uznat dohodu o ukončení smlouvy, potvrzuje však v podané žalobě minimálně vedení jednání o ukončení smlouvy. Žalovaná požaduje úhradu za období, kdy žalovaná nemohla využívat ubytovací kapacity z důvodu mimořádných okolností, může to být vnímáno jako neústupnost a neohleduplnost žalobkyně, což je proti obecným zásadám slušnosti a dobrým mravům. Žalovaná se přesto pokusila s žalobkyní mimosoudně dohodnout na uzavření dohody o narovnání, avšak strany nebyly schopny dosáhnout kompromisu. A konečně žalovaná zpochybňovala tvrzení žalobkyně, že žalovaná využívala ubytovací kapacity i po datu 31. 3. 2023, když se zápisy v návštěvní knize mohlo být snadno manipulováno. Tvrdí-li žalobkyně, že na základě částečné úhrady faktury č. [hodnota] za duben 2022 žalovaná uznala svůj dluh, je toto tvrzení liché. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.12. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3740/2018 žalovaná namítla, že z jejího celkového jednání nelze jakkoliv dovozovat uznání dluhu ze strany žalované. Pokud žalovaná uhradila žalobkyni dílčí část faktury, nelze na tuto úhradu hledět jinak než na projev dobré vůle žalované, kdy tato chtěla předejít soudnímu sporu a alespoň částečně uspokojit tuto spornou pohledávku žalobkyně.

3. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalovaného platného ke dni 11. 7. 2023, je jednatelkou žalovaného paní [jméno FO] a tato je rovněž jedinou společnicí žalovaného.

4. Dle faktury č. [hodnota], znějící na částku 71 100,81 Kč, vystavil žalobce žalovanému dne 31. 5. 2022 fakturu za nájemné za poskytnuté prostory č. [hodnota], [Anonymizováno] v měsíci květnu 2022. Faktura byla splatná 14. 6. 2022.

5. Dle faktury č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2022, splatné 14. 7. 2022, vystavil žalobce žalovanému fakturu za nájemné za poskytnuté prostory č. [hodnota], [Anonymizováno] v měsíci červnu 2022 ve výši celkem 47 916 Kč.

6. Předžalobní výzvou dne 2. 3. 2023 právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši 154 891 Kč z titulu neuhrazených faktur za měsíce duben květen až červen roku 2022. Současně se vyjadřoval tvrzením žalované, týkajícím se písemných dodatků (respektive potřebuje smlouvu měnit pouze písemnými dodatky), automatické prolongaci smlouvy samotného nároku na úhradu za služby, který není vázán na faktickém užívání předmětu nájmu.

7. Dle doručenky datové zprávy ze dne 2. 3. 2023 byla předžalobní výzva doručena právním zástupcem žalobce do datové schránky žalované.

8. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce je statutárním orgánem žalobce jednak [jméno FO], [tituly za jménem], jednak [jméno FO].

9. Dle smlouvy o zajištění ubytování č. [adresa] ze dne 1.10.2021 se žalobkyně jako poskytovatel služby zavázala po dobu trvání smlouvy poskytovat žalované ubytovací kapacity v objektu [právnická osoba] v rozsahu 2 jednotek (konkrétně pokojů č. [hodnota] a [Anonymizováno]) a žalovaná jako objednatel se za tuto službu zavázala uhradit sjednanou úplatu ve výši 19.800,00 Kč bez DPH. Současně byla dle bodu 1.3.1. mezi stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou úplaty poskytovateli ze strany objednatele ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále bylo sjednáno v bodu 1.4., že pro vznik nároku poskytovatele na sjednanou úplatu a povinnost objednatele tuto úplatu uhradit, není rozhodné, zda poskytnutá ubytovací kapacita, bude objednatelem v předmětném fakturovaném období využita či nikoli. To samé platí pro případ, kdy sjednaná ubytovací kapacita, bude objednatelem naplněna jen zčásti, nebo jen pro část sjednaného období. V bodu 2.1. a 2.2. byly sjednány podmínky, za jakých má být poskytnutí ubytování realizováno s tím, že smlouva je uzavírána na dobu určitou od 2.10.2021 do 31.3.2022, přičemž tato může být změněna jen výslovně, písemným projevem vůle, zaslaným druhé smluvní straně nejpozději do konce doby, uvedené v odst., tedy v předchozím odstavci s tím, že pokud nepotvrdí objednatel, či poskytovatel, že trvá na ukončení smluvního vztahu, v termínu, dle aktuálně platného znění smlouvy, nebo že požaduje změnu obsahu smlouvy, mimo délky trvání smluvního vztahu, smluvní vztah se obnovuje za stávajících podmínek. U touto formou obnoveného smluvního vztahu platí, že je sjednán na dobu, dalších šesti kalendářních měsíců, nebude-li před skončením doby, některou ze smluvních stran písemným projevem vůle, zaslaným druhé straně, požádáno o kratší dobu trvání obnoveného smluvního vztahu s tím, že tedy bude, pak by tedy platila, tato kratší doba s tím, že postupem uvedeným v daném ustanovení, nelze, kromě délky smluvního vztahu, sjednat žádnou jinou změnu obsahu smlouvy. Co se týče ukončení smluvního vztahu, v bodu 4.1. bylo sjednáno mezi stranami, že výpovědní lhůta, je platná pro obě smluvní strany, činí dva měsíce, a začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, co výpověď došla druhé straně. Výpověď musí být druhé smluvní straně předána v písemné formě, osobně, nebo zaslána doporučenou listovní zásilkou, na adresu příslušné smluvní strany. Dále v bodu 4.2. jsou podmínky, za jakých může poskytovatel smlouvu vypovědět, a sice, pro porušení povinnosti uhradit poskytovateli úplatu ze strany objednatele, a nebo, z důvodu, neodpovídajícího chování ubytovaných osob, doporučených objednatelem, resp. pro které tedy objednatel zajistil ubytování. V závěrečných ustanoveních strany sjednali, že smlouva nahrazuje veškerá předchozí písemná, či ústní ujednání, nebo dohody, učiněné mezi smluvními stranami, týkající se předmětu smlouvy, a jeho plnění. Žádná smluvní strana není oprávněna spoléhat na jakékoli smlouvy, ujednání, či dohody, v souvislosti s plněním, ke kterému se zavázala, dle této smlouvy, které nejsou výslovně uvedeny, ve smlouvě. Co se týče formy právního jednání v bodu 5.2. bylo ujednáno, že měnit, doplňovat či rušit smlouvu lze vždy písemnou formu. Právní jednání v jiné formě, než písemné, nebudou pro žádnou ze smluvních stran právně závazné.

10. Dodatkem č. [hodnota] ze 6.1.2021 ke smlouvě o zajištění ubytování, došlo ke zvýšení počtu rezervovaných pokojů na [Anonymizováno], a sice pokoje č. [hodnota], [Anonymizováno] s tím, že úplata byla sjednána ve výši 33 000,- Kč bez DPH.

11. Dodatkem č. [hodnota] z 20.10.2021 došlo ke zvýšení počtu rezervovaných pokojů na 4, a sice pokojů č. [hodnota], [Anonymizováno], za úplatu ve výši 39.600,00 Kč.

12. Dodatkem č. [hodnota] ze dne 29.10.2021 došlo od 1.11.2021 k navýšení počtu rezervovaných pokojů na [Anonymizováno], a sice pokojů č. [hodnota], [Anonymizováno], za úplatu ve výši 52.800,00 Kč bez DPH.

13. Dodatek č. [hodnota] ze dne 15.11.2021 ke smlouvě o zajištění ubytování došlo od 16.11.2021 ke zvýšení počtu pokojů na 6, a sice pokoje č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] za úplatu ve výši 59.400,00 Kč, bez DPH.

14. Dle kopie listu č. [hodnota] z návštěvní knihy žalobce žalovaná ubytovala v pokoji č. [hodnota], ve dnech 3.3.2022 – 16.5.2022 paní [jméno FO] a [jméno FO], obě z [Anonymizováno]. V pokoji č [Anonymizováno] byla dále od 2.5.2022 do 12.5.2022 ubytována [jméno FO] ([Anonymizováno]). V dalších pokojích ubytovacího zařízení (nikoli ve zbývajících shora uvedených), byli ubytováni zaměstnanci jiných zaměstnavatelů.

15. Fakturou č. [hodnota] ze dne 30.4.2022 s datem splatnosti 14.5.2022 bylo žalobcem žalovanému vyúčtováno nájemné za poskytnuté prostory č. [hodnota], [Anonymizováno] v částce 71.874,00 Kč.

16. Dle e-mailové korespondence ze dne 9.5.2022 žalobce zaslal žalované fakturu za měsíc duben 2022 a požádal o její vytištění a zavedení do účetnictví žalované, protože se jedná o daňový doklad, který nebude již zasílán poštou. Nato reagovala 13.5.2022 žalovaná, která požádala o opravu faktury s tím, že byli dohodnuti, že od půlky měsíce jí nebudou účtovány pokoje č. [hodnota] a [Anonymizováno], které nejsou využívány od 1.4.

17. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce vystavil žalované fakturu za poskytnuté služby v měsíci dubnu 2022, přičemž žalovaná tuto fakturu částečně uhradila co do výše 36 000,- Kč.

18. Dle ust. § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), se smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

19. Dle ust. § 2054 odst. 2 NOZ plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

20. Dle ust. § 433 odst. 1 a 2 NOZ kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

21. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že na základě smlouvy č. [adresa] ze dne 1.10.2021, ve znění jejích čtyř dodatků (ze 6.1.2021, 20.10.2021, 29.10,2021 a 15.11.2021) se žalobce zavázal poskytnout žalované ubytovací kapacity v budově [právnická osoba], přičemž se jednalo o pokoje číslo [hodnota], [Anonymizováno] Žalovaná nezpochybňovala vlastnictví žalobce ve vztahu k této budově. Žalobce vystavil za rezervovanou kapacitu ubytovacích prostor žalované faktury č. [hodnota] (služby v dubnu 2022), [Anonymizováno] (služby v květnu 2022) a [Anonymizováno] (služby v červnu 2022), přičemž žalovaná první z uvedených faktur částečně uhradila, zbývající nikoliv. Žalovaná přitom po doručení předmětné faktury žádala e-mailem žalobce o omezení rezervovaných pokojů o pokoje č. [hodnota] a 19, aniž by se podivila, že jí jsou účtovány služby, které již neodebrala, protože smluvní vztah měl být dle jejího názoru ukončen. Pokud jde o tvrzení žalované, že nerozumí dostatečně česky na to, aby porozuměla psanému textu smlouvy, soud tato tvrzení považuje za účelová. Z e-mailu zaslaného žalobci z adresy [e-mail] (tzn. e-mailové adresy, uvedené i ve smlouvě jako kontaktní adresa žalvané) v souvislosti s fakturou za služby za měsíc duben 2020 vyplývá, že tehdejší jednatelka žalované a její jediná společnice sice neovládá písemný projev zcela dokonale, ale dostatečně natolik, aby porozuměla jeho smyslu. Žalovaná prostřednictvím své jednatelky a jediné společnice paní [jméno FO] zahájila svou podnikatelskou činnost v České republice a až dosud jí ničeho nebránilo v tom, aby tuto činnost provozovala. Jestliže měla paní [jméno FO] za to, že není dostatečně jazykově vybavena, mohla si k smluvním jednáním a podpisu smlouvy přivést tlumočníka, který by jí text smlouvy přeložil. Stejně tak mohla požadovat vyhotovení textu smlouvy v obou jazycích. Žalovaná však i přesto prostřednictvím své jednatelky smlouvu o poskytování ubytovacích kapacit podepsala, stejně jako 4 na ni navazující dodatky, kterými byly rozšířeny poskytované služby. Je s podivem, že ze všech těchto listin je pro jednatelku žalované nesrozumitelným právě ustanovení o automatické prolongaci smlouvy, zatímco zbývající ustanovení a dodatky uzavřené mezi účastníky již srozumitelné byly. V této souvislosti nelze než konstatovat, že mezi jeden ze základních předpokladů na podnikání v jakékoliv zemi (vedle zákonných náležitostí) patří rovněž schopnost porozumět dění kolem sebe, obchodním partnerům, tamním předpisům apod. Není neobvyklé, že se cizinci nechávají doprovázet k právním jednáním osobou, která jim obsah probíhajících úkonů přeloží, pokud se sami necítí být dostatečně zběhlí v jazyce dané země. Jednatelka žalované však k žádnému podobnému opatření nepřistoupila, dokonce si nenechala smlouvu přeložit ani dodatečně, lze tedy dovodit, že se cítila dostatečně zběhlá v českém jazyce, aby jednala bez cizí pomoci. Za těchto okolností pak nelze než uzavřít, že bylo na žalované (resp. její jednatelce), nakolik zodpovědně ke svému podnikání přistoupí. Její rozhodnutí však nemůže jít k tíži žalobce. Pro úplnost zbývá jen dodat, že totéž se týká tvrzení žalované, že sama daný e-mail nepsala. Dle e-mailové adresy, uvedené v záhlaví je zřejmé, že tento odešel z adresy, uvedené v samotné smlouvě, která vztah obou účastníků řízení založila. I kdyby jej nepsala sama paní jednatelka žalované, odpovědnost za jeho odeslání nese žalovaná, která odpovídá i za jednání svých zaměstnanců ve smyslu ust. § 430 NOZ.

22. Pokud jde tvrzení žalované, že v rámci zachování dobrých vztahů či vyloučení soudního sporu dobrovolně uhradila na fakturu za duben 2022 částku 36 000 Kč, soud těmto tvrzením neuvěřil, neboť tato tvrzení zcela postrádají smysl. Pakliže by dle žalované smluvní vztah mezi účastníky ke konci března skutečně zanikl, zachování dobrých vztahů již žalovanou nijak nemuselo trápit, neboť tyto byly řádně vypořádány. Naopak by to byl žalobce, kdo by neoprávněným účtováním služeb (které nemohl z důvodu zániku smluvního vztahu žalované poskytnout) dobré vztahy mezi účastníky porušil a vynucoval si neoprávněnou platbu. Žalovaná by tak ustupovala přinejmenším neetickému chování obchodního partnera, s nímž již nemá žádný právní vztah, a to jen proto, aby si s ním zachovala dobré vztahy či zabránila soudu, který by (v případě skutečně ukončeného právního vztahu a neoprávněně účtovaných služeb) musela ustát? Lze si těžko představit, že by jakýkoliv podnikatelský (a vlastně i nepodnikatelský) subjekt podobným způsobem přistupoval ke svému majetku a nekalým praktikám druhé strany jen proto, aby si zachoval dobré vztahy. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví skutečnost, že žalovaná částečnou úhradou faktury za duben 2022 uznala i její zbytek, protože i přes nespornost provedené částečné úhrady ve výši 36 000,- Kč, žádný z účastníků neuváděl, že by žalovaná jakkoli avizovala, že již zbývající část fakturované částky uhradit nehodlá či ji neuznává.

23. Jestliže žalovaná zpochybňovala výpis z knihy hostů, předložených žalobcem jako důkaz k tvrzením, že právní vztah mezi účastníky nadále trval, nelze než konstatovat, že tento důkaz prokazuje trvání právního vztahu mezi účastníky spíše okrajově. Předmětem smlouvy totiž není realizované ubytování a s tím související úhrada, ale již jen rezervace dané kapacity. Na vzniku závazku žalované ve vztahu k žalobkyni tak ničeho nemění skutečnost, zda v ubytovacím zařízení žalobce byl čin nebyl ubytován některý ze zaměstnanců žalované.

24. Pokud jde o tvrzení žalované, že by měla být věc hodnocena i v měřítky slušnosti, když žalobkyně popírá uzavření dohody o ukončení smlouvy, na druhou stranu potvrzuje vedení jednání o ukončení smlouvy, nelze než konstatovat, že jednání o uzavření (či ukončení) právního vztahu nelze slučovat se samotným uzavřením takového právního vztahu. Jedná se proces samotnému uzavření právního vztahu předcházející, avšak (s výjimkou tzv. předsmluvní odpovědnosti) strany nezavazující. Právně závazná by v daném případě byla až samotná dohoda o ukončení smlouvy. V tomto směru přitom žalované ničeho nebránilo avizovat žalobci písemnou formou, že již prolongovat smlouvu nehodlá a právní vztah mezi účastníky tak ukončit. O probíhající válce na území Ukrajiny přitom již v té době žalovaná musela vědět a problémy s tím spojené řešit.

25. A konečně soud nepřistoupil ani na tvrzení žalované, že v daném vztahu byla slabší stranou, když z pohledu soudu se jeví oba účastníci na stejné úrovni, jedná se spíše o menší podnikatele. Žalovaná ostatně ani nijak nespecifikovala, jak by se měl žalobce proti ní dopouštět zneužití svého postavení ubytovatele.

26. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 736,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 421 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 185 511,77 Kč sestávající z částky 8 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 8 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 11. 2023 a z částky 8 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2024 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 930 Kč ve výši 8 385,30 Kč.

Poučení