45 C 178/2021 - 92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci žalobkyně: [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje o částku 176 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 340 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 138 660,00 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech řízení žalobkyni částku 39 026 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro tvrzené průtahy v řízení ve výši 400 000 Kč z řízení, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 35 Cm 58/2006. Žádost byla žalovanou shledána částečně důvodnou, žalobkyni bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 176 000 Kč. Žalobkyně byla účastníkem soudního řízení o neplatnost usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 35 Cm 58/2006 v pozici žalobkyně. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], která se konala dne 16.1.2006. Řízení bylo zahájeno již dne 15.2.2006, nicméně ve věci bylo poprvé rozhodnuto až usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3.11.2011, č.j. 35 Cm 58/2006-374. Meritorní rozhodnutí ve věci bylo tedy vydáno až po takřka 6 letech řízení. O odvolání proti výrokům I. a IV. výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6.11.2012, č.j. 7 Cmo 20/2012-415. Dovolání proti výše uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20.2.2018, č.j. 27 Cdo 6055/2017-935. Rozhodnutí o dovolání tedy trvalo takřka 6 let. Společnost podala proti výše uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze žalobu pro zmatečnost dne 11.11.2013. O žalobě pro zmatečnost bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2014, č.j. 35 Cm 58/2006-814 rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze 4.10.2016, č.j. 7 Cmo 291/2014-892. Proti výše uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze podala společnost dovolání, přičemž společnost požádala o prominutí povinnosti uhradit soudní poplatek. Řízení o této žádosti bylo městským soudem zastaveno, a to usnesením ze dne 13.8.2018, č.j. 35 Cm 58/2006-949. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21.9.2020, č.j. 11 Cmo 29/2018-980. Výše uvedené řízení tedy k dni podání aktuální žaloby ani po více jak 15 letech nebylo pravomocně ukončeno. Soudní řízení trvalo 15 let, 5 měsíců a 3 dny. Nejednalo se o případ triviální, nicméně na druhou stranu, nebyl ani natolik obtížný, aby soudní řízení trvalo více jak 15 let, a to tím spíše, že společnost byla ve všech stupních soudního řízení zcela neúspěšná. Byla to společnost, která činila řadu procesních návrhů, majících až obstrukční charakter, nicméně právě z tohoto důvodu měla rozhodnutí být učiněna co nejrychleji. S ohledem na délku celého řízení požaduje žalobkyně náhradu ve výši 20 000 Kč ročně, celkem tedy zadostiučinění v penězích ve výši celkem 400 000 Kč, a to za období od zahájení soudního řízení do dne podání žaloby.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila podáním, doručeným žalované dne 27.12.2020 nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 316 993,20 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného před Městským soudem v Praze pod sp.zn. 35 Cm 58/2006. Její žádost byla shledána částečně důvodnou, proto žalobkyni bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 176 000 Kč. Žalovaná odkázala na průběh posuzovaného řízení jež bylo zahájeno v únoru 2006 u Městského soudu v Praze, a aktuálně je ve fázi, kdy dne 14.1.2021 byl spis předložen Nejvyššímu soudu s dovoláním žalované. Řízení dosud není skončené. Žalovaná odkázala na článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen ESLP), též např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73, rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37, rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40, rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28. Uvedla, že délku řízení lze označit za nepřiměřenou tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících výlučně z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv žadatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. V této souvislosti žalovaná dále odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení a jsou vyvolány okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení. Předmětné řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy. V řízení se vyskytly průtahy. S odvoláním na judikaturu ESLP považuje žalovaná celkovou délku řízení za nepřiměřenou. Řízení shledala složitějším, a to zejména po procesní stránce. Průběh řízení byl zvláště komplikován procesní aktivitou žalované. Žalovaná se výrazně podílela na délce řízení, a to opakovanými žádostmi o odročení jednání, návrhy na přerušení řízení, nedůvodnou námitkou podjatosti soudkyně, žádostí o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta. Procesní složitost dle žalované spočívala v nejasnostech ohledně osob oprávněných jednat za žalovanou, a také v četnosti a nejasnostech podání žalované. Řízení nelze charakterizovat jako jednoduché ani z pohledu merita věci, předmětem řízení je návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. Význam řízení pro žalobkyni žalovaná hodnotila jako standardní, neboť dle obsahu a předmětu žaloby, řízení nepatří mezi ta, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup, jako v řízeních opatrovnických, trestních, nebo řízeních o návrhu škody na zdraví. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požaduje, není přiměřená. Po zhodnocení všech okolností případu, s ohledem na relevantní judikaturu, tedy dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a) odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 176 tis. Kč. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 293.333,00 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 20 tis. Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 10 tis. Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 20 %, a dále s ohledem na projednávání věci opakovaně na všech stupních soudní soustavy o dalších 20%. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby byla žaloba, jako nedůvodná, v plném rozsahu zamítnuta.

3. Soud již dříve v této věci rozhodl a přiznal žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 26 955 Kč, v odvolacím řízení však nadřízený soud zrušil rozsudek soudu I. stupně pro nesprávný závěr o posuzované délce řízení, nicméně se ztotožnil s výpočtem prvostupňovým soudem dříve aplikovaným, že za délku zdrojového řízení byla správná úvaha v tom, že za rok řízení náleží žalobci 20 000 Kč.

4. Žalobkyně v posuzovaném řízení vystupovala též v pozici žalující strany.

5. Soud provedl dokazování připojeným spisem Městského soudu v Praze 35 Cm 58/2006, z něhož zjistil, že ve věci byla podána žaloba žalobkyní [Jméno zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému [právnická osoba]., o určení neplatnosti usnesení valné hromady žalovaného, konané dne 16.1.2006, s návrhem na vydání předběžného opatření, když toto podání došlo Městskému soudu v Praze 15.2.2006. Usnesením na č.l. 58, Městského soudu v Praze, ze dne 22. února 2006 byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Usnesením na č.l. 45 soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil (datované 31. května 2006). Následovalo vyjádření žalovaného dne 25.10.2006, na č.l.

67. Poté byly činěny úkony a podání – Předložení plné moci ze strany žalované, došlé soudu 2.11.2006 pro [tituly před jménem] [jméno FO]. Vyjádření žalobkyně k písemnému vyjádření žalovaného k žalobě, podání došlé soudu 26.3.2007. Podání zasláno protistraně 4.4.2007. Vyjádření žalovaného k podání žalobkyně, vyjádření došlé soudu 23.4.2007. Nařízené jednání, referátem soudkyně z 19. září 2007, na den 13.11.2007. Omluva zástupkyně žalované strany k tomuto jednání, a žádost o změnu termínu z důvodu již nařízeného jiného jednání u jiného soudu. Protokol o jednání, z 25.9.2007, když jednání se odročuje za situace, kdy za žalovaného nikdo, za účelem opětovného předvolání 2. žalované s tím, že se odročuje na 13. listopadu 2007. Opětovná žádost zástupkyně žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], k jednání 13.11.2007, že žádá o přeložení z důvodu pro kolizi jednání s jiným soudním jednáním. Dále návrh na přerušení řízení ze strany žalovaného, došlé soudu 6.11.2007. Doplnění návrhu na přerušení řízení ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], doručené Městskému soudu v Praze 12.11.2007. Žádost právního zástupce žalobkyně, [Jméno zainteresované osoby 0/0], o odročení soudního jednání z 13.11.2007 pro kolizi, čl.

175. Nové nařízení jednání dne 26. listopadu 2007 na 18.3.2008. Další žádost o odročení jednání ze strany žalované, právní zástupkyně [jméno FO], tedy jednání z 18.3.2008, z důvodu nemoci, došlé soudu 17.3.2008. Výpověď plné moci ze strany žalované společnosti, adresovaná [tituly před jménem] [jméno FO], na č.l.

184. Žádost o odročení jednání, 18.3.2008, ze strany žalované společnosti [právnická osoba] z důvodu nemoci [tituly před jménem] [jméno FO], která je zmocněna jednat za [právnická osoba]. Vyjádření žalované, došlé soudu 20.5.2008, č.l.

187. Doplnění žádosti o zamítnutí žaloby ze strany žalované, došlé soudu 23.5.2008, č.l.

188. Další doplňující podání žalované, došlé soudu 2.6.2008. Přípis soudu žalovanému, na č.l.

193. Potvrzení o osobních, majetkových, výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, pro [jméno FO], na č.l.

194. Další podání žalované, došlé soudu 23.6.2008, č.l. 203, že bere žádost o zrušení ustanoveného advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], zpět, současně s návrhem na vydání předběžného opatření, a zamítnutí žaloby. Usnesení, na čl. 208, že ukládá soud žalovanému, aby do 30 dnů od doručení usnesení odstranil vadu plné moci, [tituly před jménem] [jméno FO], a podání ze dne 17.3.2008, 17.5.2008, 21.5.2008 a 20.6.2008, která spočívá v tom, že plná moc a podání žalovaného, jsou v rozporu se zápisem do obchodního rejstříku, podepsány pouze jedinou osobou, aby v téže lhůtě zaslal soudu prostou kopii přiznání daně z příjmu žalovaného za rok 2006 a 2007, pokud trvá na ustanovení právního zástupce (výrok I). Výrok II., návrh na vydání předběžného opatření, kterým bylo žalobkyni zakázáno podávat žaloby, jako akcionáři žalovaného, do rozhodnutí sporu o neplatnosti smlouvy o převodu cenných papírů, ze dne 16.9.2003, se odmítá. Vyznačena právní moc, výrok I. 22.9.2008, výrok II. 8.10.2008. Podání žalované, došlé soudu 23.9.2008, jako zaslání plné moci, udělené [právnická osoba]., a žádost o přerušení řízení podle § 110 o.s.ř. Dále podání [tituly před jménem] [jméno FO], došlé soudu 13.10.2008, k odvolání plné moci. Vyjádření zástupce žalobkyně, že s přerušením řízení nesouhlasí, došlé soudu 23.10.2008. Usnesení, na č.l. 217, 31. prosince 2008, že návrh na přerušení řízení se zamítá. Předvolání, vyhotovené 2. ledna 2009, na nařízení ústního jednání na den 28.4.2009, č.l.

218. Podání žalované, došlé soudu 19. ledna 2009, č.l. 220, jako žádost o přerušení řízení podle § 109 o.s.ř., nebo odmítnutí žaloby ve výše uvedené věci. Vyjádření žalobce k návrhu žalovaného na přerušení řízení, došlé soudu 30. ledna 2009. Podání žalovaného, došlé soudu 16.3.2009, že vznáší námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce, a trestně podezřelé [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Podání žalované, došlé soudu 23.3.2009, jako doplnění žádosti o odmítnutí žaloby, o důkazy. Referát soudu z 27.4.2009. Reakce soudu, že se jednání, nařízené na 28.4.2009 nekoná pro závadu na straně žalovaného, a nařizuje se nově na den 28.7.2009 ve 14:00 hod. Žádost o odročení jednání ze strany žalované, 27.4.2009, na č.l.

238. Vyrozumění soudu z 27. dubna 2009, že se jednání 28.4.2009 nekoná a odročuje se na 28.7.2009, když důvodem je závada na straně žalované. Podání žalované, došlé soudu 29.4.2009 o odklad jednání na červen 2009, tedy jednání z 28.4.2009, č.l.

241. Vyjádření žalobkyně, došlé soudu 6.5.2009. Usnesení soudu z 24.6.2009, na č.l. 244, že opatrovníkem žalované společnosti se ustanovuje advokát [tituly před jménem] [jméno FO], a jednání z 28.7.2009 se odročuje na 22.10.2009. Podání žalované, jako odvolání do usnesení, ze dne 24.6.2009, o ustanovení advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto podání došlo soudu 3.7.2009. Výzva žalobkyně, aby se vyjádřila k odvolání žalované, datováno 17.7.2009. Vyjádření žalobkyně, došlé soudu 30.7.2009, k odvolání žalovaného do usnesení o ustanovení opatrovníka. Referát soudu ze 17.8.2009, že odročuje jednání z 22.10.2009, s ohledem na postoupení věci odvolacímu soudu, a odročuje se na neurčito. Věc předložena Vrchnímu soudu v Praze 20.8.2009. Usnesení Vrchního soudu v Praze, 7 Cmo 351/2009–253, že se usnesení Městského soudu v Praze z 24. června 2009, č.l. 244, mění tak, že se společnosti [právnická osoba] se advokát [tituly před jménem] [jméno FO] neustanovuje. Toto usnesení je datováno 10.2.2010 a spis byl vrácen Městskému soudu v Praze 2.3.2010. Nařízeno jednání, na č.l. 258, referátem z 6.5.2010, na den 26.10.2010. Omluva žalované k tomuto jednání, na čl.

260. Vyrozumění soudu z 26.10.2010, že se jednání 26.10.2010 nekoná, a odročuje se na 28. prosince 2010. Žádost žalované z důvodu nemoci, o odročení jednání, a žádá o jeho zrušení, došlé soudu 29.10.2010. Podání žalované, došlé soudu 4.11.2010. Žádost žalované o odročení jednání, 28.12.2010, z důvodu nemoci. Vyrozumění soudu, že jednání 28.12.2010, pro omluvu statutárního zástupce žalovaného, se ruší a odročuje na den 7.4.2011. Podání žalované, jako námitka, proti podjatosti soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO], došlé soudu 20.1.2011. Vyrozumění žalované, aby blíže odůvodnila námitku podjatosti, datováno, toto podání soudkyně, 21. ledna 2011. Podání žalované, došlé soudu 27. ledna 2011. Věc předložena Vrchnímu soudu v Praze s námitkou podjatosti k rozhodnutí o vyloučení soudce. Došlo, vrchnímu soudu, 8.2.2011. Usnesení Vrchního soudu v Praze, č.l. 282, ze dne 14. února 2011, že soudkyně [jméno FO] není vyloučena z projednávání a rozhodování v této věci. Podání žalované, došlé soudu 21.3.2011, změna adresy pro doručování. Opětovné doručení žalované posledního usnesení Vrchního soudu v Praze referátem z 22.3.2011. Usnesení soudu z 22.3.2011, č.l. 290, že se žalovaný vyzývá k prokázání splnění podmínek pro ustanovení zástupce, a to do 10 dnů s tím, že zašle kopie daňových přiznání k dani ze zisku za roky 2009 a 2010. Vyrozumění o odročení jednání ze 7. dubna 2011 s ohledem na žádost žalované o ustanovení zástupce, o kterém musí soud rozhodnout, a odročuje se na neurčito. Podání žalované na určení lhůty k provedení procesního úkonu, došlé soudu 29.3.2011, rozhodnutí o osvobození od placení soudních poplatků. Usnesení z 6. dubna 2011, č.l. 301, že se žalovanému přiznává osvobození od soudních poplatků, a ustanovuje se mu zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Nařízeno ústní jednání na 12.7.2011, a to referátem soudce z 10.5.2011. Žádost žalobkyně o odročení jednání, 12.7.2011, z důvodu kolize s dříve nařízeným jednáním. Jednání tak odročeno na 12.7.2011, č.l.

307. Vyjádření žalované k žalobě, ze dne 12.8.2011. Dále odročení jednání, 16. srpna 2011, na 27. října 2011 z důvodu, že žalobce nemůže být v dostatečném předstihu seznámen s vyjádřením žalovaného, a odročeno na 27.10.2011. Vyjádření žalobkyně k podání žalované z 12.8.2011. Vyjádření bylo doručeno Městskému soudu v Praze 1.9.2011. Výzva žalované společnosti z 2.9.2011, aby se písemně vyjádřila k podání žalobce z 29.8.2011. Vyjádření žalované, došlé soudu 16.9.2011, č.l.

324. Poučení, dané soudem zástupci žalované, že k jeho vyjádření uvádí soud, že provede pouze důkazy, u kterých je z tvrzení účastníka zřejmé, jakou skutečnost, rozhodnou pro rozhodnutí ve věci, se má prokazovat vyjádření žalované, z 23.10.2011. Protokol o jednání, 3.11.2011 s vyhlášeným usnesením o určení, že usnesení mimořádné valné hromady, jsou neplatná, a dále se odmítá návrh na určení, že usnesení další valné hromady, že jsou neplatná, se zamítá. Další rozhodnutí, že řízení se v rozsahu návrhu na určení, že usnesení mimořádné valné hromady, další, jsou neplatná, se zastavuje, a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení v písemném vyhotovení, na č.l. 374, vypraveno 29.11.2011, vyznačena právní moc všech výroků dne 17. ledna 2013, a 21.12.2011. Odvolání žalované, došlé soudu 8.12.2011. Doplnění odvolání 18.12.2011. Usnesení o zaslání odvolání protistraně, aby se k tomu vyjádřila, je ze dne 21. prosince 2011. Vyjádření k odvolání žalované, ze strany žalobce, došlé soudu 9. ledna 2012. Předložení spisu vrchnímu soudu dne 12. ledna 2012. Referát odvolací instance ze 14.9.2012 na obeslání k jednání na 18. října 2012. Žádost o odročení jednání ze strany žalobkyně z důvodu kolize s jiným, dříve nařízeným jednáním. Na to reakce soudu, že se odročuje jednání na 16. listopadu 2012. Protokol o jednání, 16.11.2012, že se usnesení soudu I. stupně v napadených výrocích I. a IV. potvrzuje, a následuje výrok o náhradě nákladů řízení. Vyúčtování nákladů odvolacího řízení ze strany zástupce žalované, z 20.11.2012. Usnesení vrchního soudu v písemném vyhotovení na č.l.

415. Spis vrácen Městskému soudu v Praze 3. ledna 2013. Dovolání žalované, 18.12.2012. Žádost žalovaného o opravu protokolu z jednání u vrchního soudu, došlé Městskému soudu v [právnická osoba].12.2012. Vrácen spis, Vrchního soudu v Praze, Městskému soudu v Praze 3. ledna 2013. Doplnění dovolání ze strany žalované, na č.l. 434, ze dne 17. ledna 2013. Usnesení soudu ze 6. dubna 2011, č.l. 441, že žalovanému se přiznává osvobození od povinnosti platit soudní poplatky podle § 138 odst. 1 o.s.ř., a ustanovuje se mu zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Doplnění dovolání, došlé soudu 21.1.2013. Vrácen spis vrchního soudu, resp. zaslán spis Městského soudu v Praze Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o návrhu žalované na opravu protokolu, před tímto soudem. A usnesení vrchního soudu z 30. ledna 2013, že návrh na doplnění protokolu, o jednání, se zamítá. Další podání žalované, došlé městskému soudu 5.3.2013. Usnesení Městského soudu v Praze, 12. března 2013, č.l. 480, že se žalovanému ukládá, aby do 10 dnů opravil dovolání pro vady. Dovolání, podané právním zástupcem žalované, ze dne 11.3.2013. Doplnění dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze, č.l.

415. Usnesení Městského soudu v Praze, č.l. 514, datované 16.4.2013. Je to výzva zástupci žalované, aby opravil vady plné moci. Podání žalované z 22.4.2013, doručené městskému soudu 24.4.2013, ohledně sdělení k usnesení Městského soudu v Praze, č.l. 514, ze 16.4.2013. Přiznána odměna, 29. dubna 2013, zástupci žalované. Předložení věci k rozhodnutí o dovolání Nejvyššímu soudu 21.5.2013. Žaloba pro zmatečnost ze strany žalované, došlé Městskému soudu v Praze 14.11.2013, dovolání žalované, 18.12.2013, č.l. 655, a z 19.12.2013, č.l.

657. Podání žalované z 20.1.2014, jako žádost o vrácení listin, žaloby pro zmatečnost, rozhodnutí Městského soudu v Praze, která byla údajně omylem připojena ke spisu z důvodu přidělení, žalobě pro zmatečnost, nového jednacího čísla, a z důvodu možnosti pokračovat v řízení o žalobě pro zmatečnost, že byl tedy zaslán na Nejvyšší soud, č.l.

667. Žádost žalobkyně, č.l. 669, adresovaná Městskému soudu v Praze, jako žádost o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení žalované advokáta. Přípis Nejvyššího soudu, adresovaný Městskému soudu v Praze, s vrácením předloženého spisu, dne 6.2.2014, kde se řeší otázka oprávněnosti zmocněnce společnosti činit ve věci neodkladné úkony, když úkolem soudu I. stupně bude vyzvat dovolatelku k zaplacení soudního poplatku za dovolání, a zároveň ji poučit o možnosti požádat znovu o osvobození od soudních poplatků. Současně doručí dovolání, které podal za společnost [tituly před jménem] [jméno FO], navrhovatelce. Je nutné též provést žurnalizaci všech podání, a poté následně spis předložit, opětovně Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Usnesení soudu z 20.2.2014, č.l. 678, že se řízení přerušuje z důvodu, že účastník [právnická osoba] podal ve stejné věci, u zdejšího soudu, 35 Cm 58/2006, dovolání k Nejvyššímu soudu s návrhem na zrušení usnesení Vrchního soudu č.l. 415, ze dne 6.11.2012, a to až do rozhodnutí dovolacího soudu. Proti tomuto podáno odvolání ze strany žalované, č.l.

679. Žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků, na č.l. 688, co do dovolání. Z č.l. 726 se podává referát z 3.3.2014, referát soudce k vyžádání seznamu událostí, týkajících se společnosti [právnická osoba]., z obchodního rejstříku, neboť poslední zápis z valné hromady je z 16. ledna 2006, ale někteří členové orgánu společnosti byli zapsaní k datu 14.12.2011. Dále č.l. 727, je to zaslání kopie listin z 6.3.2014 od městského soudu, z veřejného rejstříku. Dále č.l. 752, dopis soudu [tituly před jménem] [jméno FO] k dokumentům ve Sbírce listin. Dále č.l. 756, žádost žalované o osvobození od soudních poplatků, která byla soudu doručena 12.3.2014. Č.l. 757, zaslání formuláře pro žadatelku o osvobození od soudních poplatků, dne 14.3.2014. Č.l. 761, je to podání žalované, a to doložení důkazů, které došly soudu 19.3.2014. Dále č.l. 766, usnesení soudu z 25.3.2014, že se dovolací řízení zastavuje pro nezaplacení soudního poplatku, a též, že nemůže vystupovat zástupce, jako statutární orgán společnosti. Dále čl. 785, což je podání společnosti [právnická osoba]., tedy žalované, v zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO]. Poté č.l. 793, odvolání žalované, došlé 3.4.2014. Dále č.l. 814, usnesení k žalobě pro zmatečnost, a to ve výroku I., že usnesení Městského soudu v Praze z 20.2.2014, č.j. 35 Cm 58/2006-678 se mění tak, že se řízení nepřerušuje. Pod výrokem II., že řízení se zastavuje, neboť žaloba není podána účastníkem řízení. Dále č.l. 816, což je odvolání žalované, došlé 27.5.2014 k předešlému usnesení soudu. Dále č.l. 819, dotaz soudu na poštu, z 27.5.2014 ohledně doručení písemnosti žalované. Dále č.l. 833, doplnění odvolání, došlé 4.6.2014. Dále č.l. 837, předložení spisu Vrchnímu soudu v Praze 19.6.2014. Dále č.l. 854, námitka žalované na průtahy v odvolacím řízení, došlá 9.3.2016. Dále č.l. 860, vrácení spisu z vrchního soudu na městský soud 24.5.2016 s tím, že je třeba vyšetřit s tím, že je třeba vyšetřit podmínky odvolacího řízení podle § 210 o.s.ř. Dále č.l. 861, přidělení spisu jinému soudci úkonem funkcionáře soudu z 21.4.2016. Dále na č.l. 861 referát, spis předložit asistentovi k provedení úkonu. Referát je datován 25.5.2016. Dále č.l. 868, podání žalované na průtahy, 1.6.2016. Dále č.l. 873, je to usnesení z 13.7.2016, že žalované [právnická osoba]. se pro dovolací řízení ustanovuje procesní opatrovník [tituly před jménem] [jméno FO] (právní moc 4.8.2016). Dále č.l. 875, žádost o osvobození od soudních poplatků za dovolání. Dále č.l. 878, zaslání usnesení o zastavení dovolacího řízení právnímu zástupci společnosti [právnická osoba]. Dále č.l. 879, odvolání společnosti [právnická osoba]. proti předmětnému usnesení o zastavení dovolacího řízení, datováno 25.8.2016. Dále č.l. 883, předložení věci Vrchnímu soudu v Praze dne 13.9.2016. Na č.l. 887a) resp. 867, je usnesení Vrchního soudu v Praze ze 4.10.2016 o obsahu výroku že se usnesení o zastavení dovolacího řízení zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Spis vrácen 1.10.2016. Dále č.l. 891a), je to usnesení Vrchního soudu v Praze ze 4.10.2016, že se usnesení soudu I. stupně, o obsahu, že se řízení zastavuje, potvrzuje, a spis vrácen soudu I. stupně 11.10.2016 (právní moc 6.9.2017). Dále č.l. 896, podání [jméno FO], došlé 28.6.2017, k doplnění dovolání. Dále č.l. 898, referát soudce k rozeslání rozhodnutí účastníkům. Č.l. 910, žádost o osvobození společnosti [právnická osoba]. od soudních poplatků za dovolání – doplnění, datováno 10.8.2017. Č.l. 915, prohlášení o majetku. Č.l. 919, dotaz soudu na finanční úřad, 24.8.2017. Č.l. 920, dotaz soudu na majetek společnosti [právnická osoba]., ze stejného dne. Č.l. 930, usnesení z 11.10.2017, že se přiznává osvobození od soudního poplatku za dovolání žalovanému. Č.l. 933, předložení spisu dovolacímu soudu, 21.12.2017. Č.l. 935, usnesení Nejvyššího soudu ČR, 20.2.2018, že se dovolání odmítá pro nepřípustnost. Spis vrácen Městskému soudu v Praze 2.3.2018. Dále na č.l. 937 referát soudce k vypravení dovolacího rozhodnutí, 5.3.2018, a vyrozumění, že věc je pravomocně skončena, 27.3.2018. K tomu učiněn záznam. Dále č.l. 942, usnesení o odměně opatrovníkovi, ze dne 13.4.2018. Dále č.l. 949, je to usnesení z 13.8.2018, že řízení o návrhu [Anonymizováno] na osvobození společnosti [právnická osoba]. od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, se zastavuje. Dále č.l. 952, odvolání [Anonymizováno] proti výše uvedenému usnesení soudu, datováno 26.8.2018. Č.l. 958, předložení věci Vrchnímu soudu v Praze 6.9.2018. Čl. 970, vrácení spisu z vrchního soudu dne 27.2.2020 Městskému soudu v Praze bez věcného vyřízení odvolání, a to k odstranění nedostatku podmínky řízení (plná moc). Čl. 971, usnesení městského soudu z 12.5.2020, že se společnosti [právnická osoba]. pro řízení o žalobě pro zmatečnost ustanovuje procesním opatrovníkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Čl. 972, zaslání rozhodnutí shora opatrovníkovi. Dále č.l. 975, reakce [tituly před jménem] [jméno FO], ze 7.7.2020. Č.l. 978, spis vrácen Vrchnímu soudu v Praze 16.7.2020. Č.l. 980, usnesení Vrchního soudu v Praze z 21.9.2020, že se usnesení soudu I. stupně, č.l. 949 zrušuje, a věc se vrací k dalšímu řízení. Čl. 983 podání soudu, adresované obchodnímu rejstříku ze 4.11.2020, zda existuje oprávněná osoba, která může jednat za právnickou osobu [právnická osoba]. Dále č.l. 984, výzva z 23.11.2020 podle § 43, adresovaná žalované, aby odstranila vady dovolání. Čl. 985, výzva z 23.11.2020 žalobci k doložení listin. Čl. 987, podání žalobce, 14.12.2020. Čl. 995, doplnění dovolání žalované, ze 14.12.2020. Čl. 999, oprava a doplnění dovolání žalované. Čl. 1001, usnesení z 21.12.2020, že se přiznává osvobození od SOP žalované v dovolacím řízení. Čl. 1004, spis předložen Nejvyššímu soudu 27.1.2021. Čl. 1012, usnesení Nejvyššího soudu z 20.4.2022, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4.10.2016, č.j. 7 Cmo 291/2014- 892 se mění tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2014, č.j. 35 Cm 58/2006- 814, se ve výrocích II. a III. mění tak, že se řízení nezastavuje. Spis vrácen Městskému soudu v Praze 30.5.2022, Dále č.l. 1015, usnesení Městského soudu v Praze z 20.7.2022, že se ukládá společnosti [právnická osoba]., aby sdělila, zda dodatečně schvaluje jednání [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 12.11.2013, kdy podala za společnost žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.11.2011, č.j. 35 Cm 58/2006 – 374, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.11.2012, č.j. 7 Cmo 20/2012-415, jelikož dne 16.4.2011 ztratila zánikem funkce předsedkyně představenstva oprávnění jednat jménem společnosti. Dále č.l. 1016, výzva [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 20.7.2022, aby předložila platné oprávnění jednat jménem společnosti [právnická osoba]., jinak bude řízení zastaveno. Dále čl. 1018, je to sdělení [tituly před jménem] [Anonymizováno] do usnesení na č.l. 1015. Dále čl. 1029 sdělení zástupce žalované, že dodatečně schvaluje jednání [tituly před jménem] [jméno FO], kdy podala žalobu pro zmatečnost. Na čl. 1037 referát soudce, aby byla žaloba, čl. 642 – 645, a podání čl. 1018 – 1019, 1029, doručeny žalobci (je to z 12.8.2022). Čl. 1044, je to vyjádření žalobce k žalobě pro zmatečnost, ze dne 30.8.2022. Čl. 1045, výzva z 2.9.2022 účastníkům k doložení listin. Čl. 1071, doplnění prohlášení žalované, z 25.9.2022. Čl. 1096, podání soudu, 29.9.2022, pro zástupce žalované k vyúčtování procesních úkonů. Čl. 1101, je to usnesení z 11.11.2022, že v řízení o žalobě pro zmatečnost se toto řízení zastavuje.

6. Soud tak po doplněném dokazování přílohovým spisem Městského soudu v Praze 35 Cm 58/2006, kdy v mezidobí řízení pokračovalo a doznalo dalších změn, zjistil, že od 11.11.2022 (u tohoto data soud skončil posuzování původně délky řízení) bylo podáno odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze z 11.11.2022 a návrh na přerušení řízení, učiněné zástupcem žalovaného (č.l. 1105), následovalo podání správkyně žalované společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno], označené jako odvolání do usnesení čj. 85 Cm 1929/2021–58 ze dne 18.8.2022, a žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání datované 23.10.2022. Pak byl spis k požadavku zdejšího soudu k této spisové značce 45 C 178/2021 zapůjčen, a to dne 5.12.2022. Tento je požadován k vrácení po skončení ústního jednání s argumentací, že do konečného rozhodnutí bylo podáno odvolání. Dále je ve spise založeno usnesení z 6. ledna 2023 o určení neplatnosti usnesení valné hromady (ze dne 16.1.2006), jímž se vyzývá navrhovatelka, aby se vyjádřila k připojenému odvolání, a to ve lhůtě 10 dnů a poté byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze 9.3.2023. Následovalo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, usnesení 1 Cmo 19/2023 – 1115, ze dne 23. října 2023, ve věci vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 16.1.2006 o žalobě pro zmatečnost, podané účastníkem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.11.2011, čj. 35 Cm 58/2006 – 374 (a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.11.2012, čj. 7 Cmo 20/2012 – 415, k odvolání procesního opatrovníka účastníka [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, [adresa], a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11.11.2022, čj. 35 Cm 58/2006 – 1101), když bylo rozhodnuto tak, že usnesení soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje (zastavující výrok, zastavující řízení). Spis byl vrácen Městskému soudu v Praze 7.11.2023. 13.11.2023 a rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům. Vyznačena právní moc 5.12.2023.

7. Skutkovým zjištěním soudu je, že posuzované řízení bylo zahájeno v únoru 2006 u Městského soudu v Praze. Žalobkyně vystupovala v předmětném řízení v procesním postavení žalobkyně. Žaloba byla žalované zaslána v září 2006. V listopadu 2007 podala žalovaná návrh na přerušení řízení, který byl zamítnut v prosinci 2008. Od října 2007 do března 2008 žalovaná opakovaně žádala o odročení jednání. 20.5.2008 podala žalovaná žádost o ustanovení advokáta. V lednu 2009 podala žalovaná opětovně návrh na přerušení řízení. V dubnu 2009 žalovaná znovu žádala o odročení jednání. V červnu 2009 byl žalované usnesením ustanoven opatrovník, proti čemuž se žalovaná v červenci 2009 odvolala. V únoru 2010 změnil vrchní soud usnesení soudu I. stupně tak, že opatrovník se neustanovuje. V říjnu a prosinci 2010 žalovaná znovu žádala o odročení jednání. V lednu 2011 podala žalovaná námitku podjatosti soudce. Vrchní soud v Praze rozhodl v únoru 2011, že soudkyně není pro podjatost vyloučena. Dne 21.3.2011 podala žalovaná žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta. Následně soud vyzval žalovanou k doplnění žádosti. V listopadu 2011 rozhodl Městský soud v Praze ve věci usnesením, proti kterému se žalovaná odvolala v prosinci 2011. Věc byla předložena k Vrchnímu soudu v Praze v lednu 2012. Vrchní soud v Praze ve věci rozhodl v listopadu 2012 tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil. V prosinci 2012 podala žalovaná dovolání, v březnu 2013 soud vyzval žalovanou k doplnění dovolání a věc byla předložena k Nejvyššímu soudu ČR v květnu 2013. V listopadu 2013 byla podána žaloba pro zmatečnost. V únoru 2014 byl spis vrácen bez vyřízení věci a řízení bylo přerušeno, proti čemuž se žalovaná odvolala. V březnu 2014 bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. V březnu 2014 podala žalovaná žádost o plné osvobození od soudních poplatků. V dubnu 2014 se žalovaná odvolala proti usnesení Městského soudu v Praze o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku. V červnu 2014 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze. V září 2015 požádal Městský soud v Praze o zapůjčení předmětného spisu. V březnu 2016 podala žalovaná námitku průtahů v odvolacím řízení. V září 2016 Vrchní soud v Praze zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. V říjnu 2016 odvolací soud potvrdil usnesení o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost. V prosinci 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 20.2.2018 Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované. Dne 13.8.2018 soud I. stupně zastavil řízení o žádosti o prominutí povinnosti uhradit soudní poplatek za dovolání proti usnesení odvolacího soudu ohledně žaloby pro zmatečnost. Dne 21.9.2020 odvolací soud zrušil toto usnesení. Dne 14.1.2021 byl spis předložen Nejvyššímu soudu s dovoláním žalované. Nejvyšší soud v roce 2022 změnil usnesení vrchního soudu, že řízení se nezastavuje a vrátil spis Městskému soudu v Praze. Za žalovanou do té doby vystupující osoba ([jméno FO]) pak byla vyzvána k předložení oprávnění jednat za žalovanou. Dne 11.11.2022 bylo rozhodnuto, že řízení o žalobě pro zmatečnost, se zastavuje. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce podala návrh na přerušení řízení, správkyně žalované společnosti [tituly před jménem] [Anonymizováno] pak odvolání do usnesení čj. 85 Cm 1929/2021–58 ze dne 18.8.2022, a žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání datované 23.10.2022. V mezidobí spis zapůjčen zdejšímu soudu k této spisové značce 45 C 178/2021 dne 5.12.2022. Dne 6. ledna 2023 vyzvána navrhovatelka, aby se vyjádřila k připojenému odvolání, poté věc předložena Vrchnímu soudu v Praze 9.3.2023, který usnesení soudu I. stupně ve výroku I. dne 23. října 2023 potvrdil, tedy zastavující výrok o zastavení řízení. Dne 13.11.2023 bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. Vyznačena právní moc dnem 5.12.2023.

8. Shrnuto, řízení trvalo od 15.2.2006 do 5.12.2023, tedy 17 let a 10 měsíců.

9. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle § 2 se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle § 5 téhož zákona stát odpovídá za podmínek ustanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 citovaného zákona, nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a citovaného zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytne se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení, k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle § 6 o.s.ř. soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení, tak aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné byly spolehlivě zjištěny. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Doba, po kterou řízení trvá, je totiž sama o sobě jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31 a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu.

13. Obecně délka řízení je dána nejen činností či nečinností příslušného orgánu veřejné moci, ale i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, a počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, jímž přispěli k průtahům v řízení, a též chováním, jímž přispěli k odstranění vzniklých průtahů v řízení, a významu řízení pro poškozeného. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Evropský soud pro lidská práva považuje za základní kritéria při posuzování otázky porušení práva na přiměřenou délku řízení před soudem objektivní složitost věci, chování účastníků řízení a jednání soudu a to, co bylo při sporu pro poškozeného v sázce (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. října 2011, sp. zn. I. ÚS 1531/11).

14. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb., a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

15. Žalobkyně požadovala zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 400 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 35 Cm 58/2006. Žádost byla žalovanou shledána částečně důvodnou, žalobkyni bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 176 000 Kč. Žalobkyně vzala částečně žalobu zpět co do žalovanou plněné částky 176 000 Kč. Řízení tak bylo o tuto částku zastaveno a k projednání zůstala částka 224 000 Kč s příslušenstvím. Předmětné řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy. V řízení se vyskytly průtahy a celková délka řízení byla shledána nepřiměřenou. Řízení trvalo 17 let a 10 měsíců.

16. Z článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě a z příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva, kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Řízení je složité zejména po procesní stránce. Průběh řízení byl zvláště komplikován výraznou procesní aktivitou žalované. Žalovaná se výrazně podílela na délce řízení, a to opakovanými žádostmi o odročení jednání, návrhy na přerušení řízení, nedůvodnou námitkou podjatosti soudkyně, žádostí o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta. Též žalobkyně 3 x žádala o odročení jednání. Řízení je zatíženo procesně, a to zejména nejasnostmi ohledně osoby, respektive osob oprávněných jednat za žalovanou a také komplikováno množstvím nejasných podání žalované. Význam řízení pro žalobkyni je standardní, neboť dle obsahu a předmětu žaloby, řízení nepatří mezi ta, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup, jako v řízeních opatrovnických, trestních, nebo řízeních o náhradu škody na zdraví.

17. Za spravedlivou k odškodnění nemajetkové újmy je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledky nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.12.2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009). Smyslem poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je odškodnění újmy, která vznikla účastníku řízení v důsledku nepřiměřeně dlouho trvající nejistoty stran jeho právního postavení, nikoliv sankcionování státu za to, že k nepřiměřené délce řízení došlo (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.2010, sp.zn. 30 Cdo 1313/2010). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyni náleží odškodnění nemajetkové újmy v základu 20 000 Kč/rok posuzovaného řízení, neboť se jedná již o extrémní délku (tak jak nakonec stanovila i žalovaná). Za první dva roky je to jen – tedy 10 000 Kč. Za dalších 15 let je to 300 000 Kč. Tedy dohromady 310 000 Kč. K tomu ještě za 10 měsíců je to 1 666 x 10 = 16 660 Kč. 310 000 + 16 660 = 326 660 Kč.

18. Soud následně přistoupil ke korekci, a to snížení o 10 % pro význam řízení pro žalobkyni, neboť se nejednalo o řízení např. opatrovnické, nebo trestní, škodu na zdraví, nebo pracovně právní spor, které jsou považovány z hlediska judikatury za řízení významná pro účastníky. Pro procesní složitost, jak vyplynulo ze spisu, soud snížil o dalších 10 %. O dalších 10 % pak soud snížil pro chování stěžovatelky, která žádala jednání 3 x odročit a přispěla tak k celkové délce řízení. V součtu se tak jedná o snížení v rozsahu 30 %.

19. Oproti tomu soud přistoupil ke zvýšení o 10 % pro postup soudu, kdy procesní nezpůsobilost zástupce žalované byla řešena až s odstupem mnoha let z iniciace Nejvyššího soudu, což mohlo být vyřešeno mnohem dříve.

20. V rozdílu jde tedy o snížení v rozsahu 20 %.

21. Výpočet: 326 660 mínus 20 % (tedy o 65 320) = 261 340 Kč. Pokud žalovaná uhradila žalobkyni 176 000 Kč, pak je povinna doplatit 85 340 Kč. V rozdílu 224 000 a 85 340 Kč, tedy 138 660 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V případě řízení o zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení, které představuje odměna advokáta za 9 úkonů právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, podání žaloby účasti u 2 jednání (14.12.2022 a 22.12.2022), odvolání a doplnění odvolání, další jednání dne 15.11.2023, 31.1.2024, písemné závěrečné shrnutí podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhl.č. 254/2015 Sb. po 3 100 Kč x 9 = 27 900 Kč a 9x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 2 700 Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 30 600 Kč a 21% náhrada DPH (6 420 Kč), celkem 37 026 Kč + k tomu žalobcem zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč; dohromady částku 39 026 Kč.