45 C 206/2024 - 46

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 50 478,42 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 098,42 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 518,62 Kč, úrokem 20,33 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 8. 8. 2009 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 883,62 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 8. 8. 2009 do 31. 12. 2009, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023, úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1.7.2024 do 31.12.2024, úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 48 098,42 Kč od 1.1.2025 do 25.4.2025 a ročním úrokem z prodlení z částky 48 098,42 Kč od 26.4.2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 380 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 380 Kč od 8. 8. 2009 do 31. 12. 2009, úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, úroku z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023, úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 2 380 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 380 Kč od 1.7.2024 do 31.12.2024, úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 2 380 Kč od 1.1.2025 do 25.4.2025 a ročního úroku z prodlení z částky 2 380 Kč od 26.4.2025 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 013,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.4.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 50 478,42 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19.3.2008 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru reg. č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v výši 50 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný byl na základě smlouvy povinen splácet úvěr v pravidelných 71měsíčních splátkách ve výši 1 216 Kč. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z vyčerpané jistiny úvěru ve výši 20,33 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na určeném běžném účtu dostatek finančních prostředků. Žalovaný však svoje smluvní povinnosti porušil, nehradil splátky řádně a včas, dostal do prodlení. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a dopisem ze dne 16.2.2009 vyzvala žalovaného k okamžitému splacení celé dlužné částky úvěru. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2015 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 48 098,42 Kč, úroku z úvěru ve výši 9 518,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 883,62 Kč, poplatků ve výši 2 380 Kč, úroku z úvěru ve výši 20,33 % ročně z dlužné jistiny ve výši 48 098,42 Kč od 8.8.2009 do zaplacení a úroku z prodlení z jistiny a poplatků ve výši 50 478,42 Kč od 8.8.2009 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že má za to, že je předmětná pohledávka již promlčena. Dlužnou částku by rád uhradil, ví o tom, že dluží, ale nemá dostatek finančních prostředků. V jeho možnostech by bylo splácet dluh po 500 Kč - 1 000 Kč měsíčně.

3. Žalobkyně k uplatněné námitce promlčení uvedla, že má za to, že pohledávka promlčena není. Splatnost pohledávky ze smlouvy o úvěru nastala dne 16.2.2009. Předchůdkyně žalobkyně uplatnila předmětnou pohledávku před uplynutím promlčecí doby dne 12.8.2009 žalobou v rozhodčím řízení u rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] byl vydán rozhodčí nález, č.j. [hodnota], na jehož základě byla usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nařízena exekuce na majetek žalovaného, současně byla pověřena provedením exekuce soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozhodčí nález byl vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je vydání usnesení ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum]. Vzhledem k této skutečnosti má podání rozhodčí žaloby a následné exekuční řízení, založené na takto vydaném rozhodčím nálezu, účinky stavení běhu promlčecí doby, přičemž odkázala na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu. Usnesením soudního exekutora ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo rozhodnuto o zastavení exekuce. Žaloba v předmětné věci byla žalobkyní podána dne 4.4.2024, tedy bez zbytečného odkladu a ve lhůtě 30 dnů poté, co došlo k pravomocnému zastavení exekuce. Účinky podané rozhodčí žaloby zůstaly zachovány. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že žalovaný dosud vědomě na existující dluh ničeho neuhradil. Z tohoto důvodu se žalobkyně musí svého nároku opětovně domáhat. Žalovaný vědomě porušil smlouvu, získal peněžní prostředky, které nevrátil a nyní se opětovně snaží jejich vrácení vyhnout. Vznesená námitka promlčení by neměla požívat právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy.

4. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 19.3.2008 vč. přehledu poplatků spojených s úvěrem bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19.3.2008 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému osobní bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně úroků v úrokové sazbě 20,33 % ročně, a to v 71měsíčních splátkách ve výši 1 216 Kč. Osobní úvěr byl evidován pod číslem [č. účtu]. Předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek z účtu žalovaného č. [č. účtu], žalovaný byl povinen zajistit finanční prostředky na tomto účtu. Roční procentní úroková sazba činila 22,34 %. Součástí smlouvy byla příloha s přehledem poplatků spojených s úvěrem.

5. Z Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných ode dne 1.6.2007 bylo zjištěno, že tyto obsahují v části XIII. Rozhodčí doložku, dle které se klient a banka dohodli, že majetkové spory, které vzniknou ze smlouvy o úvěru budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ [IČO] podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti.

6. Z Interního účetního dokladu ze dne 19.3.2008 bylo zjištěno, že dne 19.3.2008 došlo k čerpání předmětného úvěru v částce 50 000 Kč, evidovaného na účtu č. [č. účtu], přičemž předchůdkyně žalobkyně čerpání úvěru schválila, úvěr byl čerpán na účet č. [č. účtu], žalovaný souhlasil s vyčerpáním částky 50 000 Kč z úvěru.

7. Z Výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16.2.2009 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splatných závazků žalovaného vyzvala k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 19.3.2008, o to ve lhůtě ke splacení do 26.2.2009. Ke dni 16.2.2009 činila celková dlužná částka 55 052,45 Kč (zahrnující jistinu, úroky, případné příslušenství, poplatky, smluvní pokuty). Předchůdkyně žalobkyně dále žalovaného upozornila, že pohledávka nadále v souladu se smlouvou narůstá.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. [hodnota] ze dne 14.12.2015, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2015 a Přílohy č. [hodnota] k dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 15.12.2015 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným evidovaná na účtu č. [hodnota] byla postoupena žalobkyni.

9. Z Oznámení o postoupení ze dne 16.12.2015 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne 19.3.2008 evidovaná na účtu č. [č. účtu] byla postoupena žalobkyni.

10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18.3.2024 a podacího lístku ze dne 18.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] ze dne 19.3.2008 v celkové výši 270 006,93 Kč (ke dni vyhotovení výzvy), přičemž uvedla platební údaje, právní důvod vzniku pohledávky, informaci o postoupení pohledávky a upozornila na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou.

11. Dále bylo provedeno dokazování následujícími listinami obsaženými v exekutorském spisu sp. zn.: [spisová značka]:

12. Z Rozhodčího nálezu sp. zn.: [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že o žalobě doručené rozhodci dne [datum], o zaplacení částky 61 880,66 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, kterým bylo žalobě vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně žalovanou částku a náhradu nákladů řízení. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 5.2.2010. Rozhodčí nález vydal rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], který byl jmenován v souladu s Jednacím řádem pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Pravomoc rozhodce k rozhodování sporu byla dovozena z rozhodčí doložky sjednané mezi stranami v čl. XIII. odst. 1 úvěrových podmínek.

13. Z Návrhu na nařízení exekuce ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně podala dne [datum] k Exekutorskému úřadu [adresa], soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], návrh na nařízení exekuce, kdy oprávněným byla předchůdkyně žalobkyně a povinným žalovaný, exekučním titulem byl rozhodčí nález Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. ze dne [datum], sp.zn. [hodnota], vydaný rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Z Usnesení Okresního soudu v [adresa], ze dne [datum], č.j.: [spisová značka] bylo zjištěno, že Okresní soud v [adresa] dne [datum] nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu, který vydala Společnost pro rozhodčí řízení, a.s. dne 14.12.2009, rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], k uspokojení pohledávky předchůdkyně žalobkyně ve výši 61 880,66 Kč s příslušenstvím a pro náklady řízení a náklady exekuce, exekuci na majetek žalovaného; dále byla provedením exekuce pověřena [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorka Exekutorského úřadu [adresa].

15. Z Usnesení ze dne [datum] č.j.: [spisová značka] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorka Exekutorského úřadu [adresa] rozhodla o zastavení exekuce (výrok I.), určila náklady exekuce ve výši 7 865 Kč (výrok II.), soudní exekutorce za úkony spojené se zastavením exekuce přiznala paušální náhradu nákladů exekuce ve výši 907,50 Kč, povinnost k jejich úhradě byla stanovena České republice – Okresnímu soudu v [adresa] (výrok III.) a žádnému z účastníků nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). O zastavení exekuce bylo rozhodnuto dle § 55 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, neboť po dobu posledních 12 let, počítaných od právní moci usnesení o neřízení exekuce, která nastala dne 8.10.2010, nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí není postižena nemovitá věc. Toto rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I., II., IV. dne 3.2.2024, ve výroku III. dne 15.4.2024.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19.3.2008 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně úroků ve výši 20,33 % ročně, a to v 71měsíčních splátkách ve výši 1 216 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit předchůdkyni žalobkyně sjednané poplatky. V Úvěrových podmínkách pro fyzické osoby nepodnikatele účinných dnem 1.6.2007, které byly součástí smlouvy, byla sjednána Rozhodčí doložka, dle které majetkové spory vzniklé ze smlouvy o úvěru měly být rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s. podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou poskytla dne 19.3.2008 finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na účet č. [č. účtu]. Žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy řádně a včas, když nehradil sjednané splátky úvěru ani předepsané poplatky. Předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila dne 16.2.2009 k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného ke splacení celé pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 19.3.2008 ve lhůtě do 26.2.2009. Ke dni 16.2.2009 činil celkový dluh žalovaného částku 55 052,45 Kč. Předchůdkyně žalobkyně podala u Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. dne [datum] žalobu o zaplacení částky 61 880,66 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru ze smlouvy o úvěru dne 19.3.2008. O žalobě bylo rozhodnuto rozhodčí nálezem ze dne [datum], sp.zn. [hodnota], kterým bylo žalobě vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit předchůdkyni žalobkyně žalovanou částku a náhradu nákladů řízení. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum]. Rozhodčí nález vydal rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], který byl jmenován v souladu s Jednacím řádem pro rozhodčí řízení Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. Pravomoc rozhodce k rozhodování sporu byla dovozena z rozhodčí doložky sjednané mezi stranami smlouvy o úvěru v úvěrových podmínkách. Předchůdkyně žalobkyně podala dne 12.3.2010 návrh na nařízení exekuce, kdy exekučním titulem byl rozhodčí nález ze dne 14.12.2009, sp.zn. K/2009/05532. Okresní soud v [adresa] nařídil dne [datum] podle uvedeného rozhodčího nálezu k uspokojení pohledávky ve výši 61 880,66 Kč s příslušenstvím a pro náklady řízení a náklady exekuce, exekuci na majetek žalovaného a provedením exekuce pověřil [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorku úřadu [adresa] (dále také jen „exekutorka“). Předmětná pohledávka za žalovaným byla dne 29.12.2015 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Na předmětnou exekuci nebyla vymožena žádná částka. Usnesením [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutorky Exekutorského úřadu [adresa], ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o zastavení exekuce (výrok I.), určeny náklady exekuce ve výši 7 865 Kč (výrok II.), soudní exekutorce za úkony spojené se zastavením exekuce byla přiznána paušální náhrada nákladů exekuce ve výši 907,50 Kč, povinnost k jejich úhradě byla stanovena České republice – Okresnímu soudu v [adresa] (výrok III.) a žádnému z účastníků nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). O zastavení exekuce bylo rozhodnuto dle § 55 odst. 11 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „e. ř.“), neboť po dobu posledních 12 let, počítaných od právní moci usnesení o nařízení exekuce, která nastala dne [datum], nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí není postižena nemovitá věc. Toto rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I., II., IV. dne [datum], ve výroku III. dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 18.3.2024 k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ze dne 19.3.2008 nejpozději ve lhůtě do 2.4.2024, pro případ neuhrazení pohledávky upozornila žalovaného na možnost vymáhání soudní cestou. Žaloba v projednávané věci byla podána dne 4.4.2024.

17. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky došlo dne 6.6.2008, aplikoval soud níže uvedené právní předpisy ve znění účinném do 31. 12. 2013.

18. Dle § 261 odst. 3, písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

19. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

21. Dle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

22. Dle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

23. Dle § 402 obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

24. Dle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

25. Dle § 408 odst. 1 obchodního zákoníku bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty.

26. Dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

27. Dle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

28. Dle § 517 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

29. Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

30. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Dle § 55 e. ř. o zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu (odstavec 5). Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví (odstavec 6). Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo (odstavec 7). Nesouhlasil-li oprávněný, který není zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 9, se zastavením exekuce podle odstavce 7, vyzve ho exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Ve výzvě exekutor oprávněného poučí o možnosti podat návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce podle odstavce 10, o postupu podle věty třetí a o postupu podle odstavce 10 věty poslední. Nepodal-li oprávněný návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce, je povinen složit zálohu do 30 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy na další vedení exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce ve lhůtě podle věty třetí, exekutor exekuci zastaví. Výši zálohy na další vedení exekuce stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 8). Oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, jde-li o exekuci k vymožení pohledávky na výživné pro nezletilé dítě, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, náhrady újmy způsobené poškozenému pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem, pohledávky z deliktu podle občanského zákoníku, bezdůvodného obohacení, pohledávky školy nebo školského zařízení z veřejné služby poskytované podle školského zákona, nebo pokud by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům. Nevyplývá-li z exekučního spisu opak, má se za to, že oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce podle věty první není zproštěn (odstavec 9). Na návrh podaný do 10 dnů od doručení výzvy ke složení zálohy podle odstavce 8 oprávněnému může exekutor výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, rozhodnout, že oprávněný je zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, zejména odůvodňují-li to poměry oprávněného. K návrhu oprávněný připojí potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které se podává na formuláři. O návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce rozhodne exekutor do 10 dnů ode dne jeho doručení. Toto rozhodnutí musí být odůvodněno. K návrhu podanému později se nepřihlíží. Kdykoli za řízení může exekuční soud nebo exekutor i bez návrhu přiznané zproštění oprávněnému odejmout, jestliže se do skončení řízení ukáže, že poměry oprávněného osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Nebyl-li oprávněný od složení zálohy na další vedení exekuce zproštěn rozhodnutím exekutora nebo bylo-li mu zproštění odňato, je povinen složit zálohu na další vedení exekuce do 15 dnů od doručení rozhodnutí, jímž byl návrh na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce odmítnut nebo zamítnut nebo jímž mu bylo přiznané zproštění odňato; jinak exekutor exekuci zastaví (odstavec 10). Je-li složena záloha podle odstavce 8 nebo jde-li o oprávněného, který byl zproštěn od složení zálohy na další vedení exekuce, lhůta podle odstavce 7 se prodlužuje o další 3 roky. Po uplynutí tříleté lhůty podle věty první se odstavce 7 až 10 a věta první použijí obdobně a lhůta podle odstavce 7 a věty první se prodlouží o další 3 roky. Po uplynutí lhůty podle odstavce 7 prodloužené o dobu podle věty první a druhé exekutor nepostupuje podle odstavce 7 až 10 a exekuci zastaví. Celková doba po vyznačení doložky provedení exekuce, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí v nepřerušeném trvání překročit po sobě následujících 12 let od vyznačení doložky provedení exekuce nebo posledního vymoženého plnění, nastalo-li později; do této lhůty se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 12. Dojde-li v rozhodné době k částečnému vymožení povinnosti, běží lhůta uvedená v odstavci 7 větě první znovu od počátku ode dne následujícího po dni, v němž naposledy došlo k částečnému vymožení povinnosti. Po dobu, po kterou trvá prodloužení exekuce, soud nerozhodne o zastavení exekuce pro nemajetnost a návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost zamítne. Jde-li o oprávněného podle odstavce 9, věty druhá až čtvrtá se nepoužijí (odstavec 11).

32. Dle § 52 odst. 1 e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

33. Dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

34. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“) rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu.

35. Dle § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu.

36. Soud se zabýval námitkou promlčení nároku uplatněnou žalovaným a došel k závěru, že nárok žalobkyně promlčený není, a to z níže uvedených důvodů.

37. Soud má předně za to, že shora uvedená rozhodčí doložka je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, a to z důvodu netransparentních pravidel pro výběr rozhodce (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.7.2013, sp.zn. 31 Cdo 958/2012, nález Ústavního soudu ze dne 17.9.2019, sp.zn. I. ÚS 1091/19).

38. V projednávané věci nebyl rozhodčí nález zrušen, soud se však předmětnou věcí zabýval, neboť o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc, a proto se tak nejedná o překážku věci rozhodnuté (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2015, sp.zn. [spisová značka]).

39. Ke stavění promlčecí doby dle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku dochází i v případě rozhodčího řízení zahájeného na základě neplatné rozhodčí doložky (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.12.2017, sp.zn. 33 Cdo 3717/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.6.2016, sp.zn. 23 ICdo 19/2015, nález Ústavního soudu ze dne 17.9.2019, sp.zn. I. ÚS 1091/19).

40. Soud má za to, že žalobkyně nemůže mít méně práv, než kolik by se jí dostalo, kdyby byl rozhodčí nález formálně zrušen, případně kdyby exekutorka zvolila jiný postup a exekuce byla zastavena dle § 52 odst. 1 e. ř. ve spojení s § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu nezpůsobilosti exekučního titulu, nikoli dle § 55 e. ř. z důvodu marnosti, jak tomu bylo v projednávaném případě.

41. Čtyřletá promlčecí doba začala u předmětného nároku běžet ode dne 27.2.2009, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu (§ 391 odst. 1 a § 397 obchodního zákoníku). Předchůdkyně žalobkyně uplatnila svůj nárok u Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. dne 25.8.2009 podáním žaloby, čímž došlo ke stavění promlčecí doby (§ 403 odst. 1 obchodního zákoníku). O žalobě bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem ze dne 14.12.2009, který nabyl právní moci dne 5.2.2010. Návrh na nařízení exekuce byl podán dne 12.3.2010. Exekuce byla zastavena usnesením ze dne 12.1.2024, z důvodu dle § 55 odst. 11 e. ř., neboť po dobu posledních 12 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti; rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I., II., IV. dne 3.2.2024, ve výroku III. dne 15.4.2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 18.3.2024 k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 2.4.2024, žaloba v projednávané věci byla podána dne 4.4.2024. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně uplatnila žalobu u soudu bez zbytečného odkladu po skončení exekučního řízení. S ohledem na včasnost uplatnění nároku a stavění promlčecí doby nedošlo k uplynutí promlčecí doby.

42. Nadto má soud za to, že se uplatněná námitka promlčení příčí dobrým mravům, neboť byla uplatněna na úkor účastníka, který uplynutí promlčecí doby nezavinil, žalovaný dobrovolně vstoupil do závazku ze spotřebitelského úvěru, finanční prostředky mu byly poskytnuty, ničeho na úvěr nevrátil, své povinnosti nesplnil, na výzvy k úhradě dluhu nereagoval, následně po zastavení exekučního řízení, kdy na předmětnou exekuci nebyla vymožena žádná částka, vznesl námitku promlčení a argumentoval tím, že na úhradu svého dluhu nemá prostředky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.12.2017, sp.zn. 33 Cdo 3717/2017).

43. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně platně uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet v měsíčních splátkách ve sjednané výši a hradit sjednané úroky z úvěru. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil došlo dne 16.2.2009 k ukončení smlouvy a zesplatnění celého úvěru. Žalovaný ani poté dlužnou částku ani částečně neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle § 1879 o. z. postoupena, dlužnou částku ve výši 48 098,42 Kč včetně úroku z úvěru dle § 502 obchodního zákoníku a úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala v souladu s § 517 odst.1 obč. zák. ve výši stanovené nařízení vlády.

44. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému zaplacení poplatků ve výši 2 380 Kč neunesla žalobkyně břemeno tvrzení, když ani k výzvě soudu nespecifikovala, z jakých konkrétních poplatků se tato částka skládá. Z předložených důkazů pouze vyplynulo, že součástí smlouvy byla příloha s přehledem poplatků spojených s úvěrem.

45. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 48 098,42 Kč se shora uvedeným příslušenstvím a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku v částce 2 380 Kč s úrokem z prodlení z této částky nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

46. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože žalobkyně měla ve věci sice jen částečný úspěch, ale neúspěch měla jen v poměrně nepatrné části a doložila splnění podmínek daných § 142a o. s. ř., náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 013,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 478,42 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žaloba), z částky 3 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření k odporu) a z částky 3 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 350 Kč ve výši 3 643,50 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně.

47. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení