45 C 210/2019-30

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená: JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti ČR, IČO 00025429 Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 o zaplacení 175 726 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 % úrok z prodlení ročně z částky 117.000,00 Kč od 9.1.2020 do 18.3.2020, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 58.726,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 58.726,00 Kč od 9.1.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 8 800 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 175 726 Kč, způsobené mu délkou řízení, vedeného u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 22 C 167/2006. Řízení bylo zahájeno dne 4. 8. 2006 a pravomocně skončilo 07.01.2019, přičemž jeho celkovou délku žalobce označil za nepřiměřenou. Dle názoru žalobce se v průběhu řízení vyskytly značné blíže neurčené průtahy, když věc nebyla nijak složitá, nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině. Sám žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Žalobce konstatoval, že nepřiměřenou délkou řízení bylo zasaženo do žalobcova práva na spravedlivý proces, proto je samotné konstatování porušení jeho práva zcela nedostačující. Žalobce vyčíslil svou nemajetkovou újmu z celkové délky řízení na částku 175 726 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 9.7.2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 9.7.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu ve výši 175.726 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 22 C 167/2006. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 12. 3. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 117.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení, které trvalo celkem 13 let a konstatovala, že byl zaznamenán pouze jediný průtah, a to v období od července 2017 do listopadu 2018. Jinak řízení probíhalo plynule a bez průtahů, soud činil úkony v pravidelných lhůtách. V řízení bylo provedeno znalecké zkoumání, byly vypracovány 2 znalecké posudky. Řízení bylo po dobu 3,5 roku přerušeno, bylo opakovaně rozhodováno o změně osoby žalované a také o návrzích stran na přerušení řízení, a to nejenom soudem I. stupně, ale také soudem odvolacím. Žalobkyni proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 117.000 Kč, které dle jejího názoru odpovídá všem okolnostem případu a není dán důvod pro jeho navýšení. V řízení bylo rozhodováno soudem I. stupně, také dvakrát soudem odvolacím a rovněž Nejvyšším soudem ČR. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 15.000 Kč, kterou ponížila o 25% z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení. Další snížení o 5% bylo provedeno s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které se na rozhodování v projednávané věci podílely a z důvodu opakovaných mimosoudních jednání účastníků řízení o dalších 5%. V době, kdy účastníci soudu žádají soud o poskytnutí lhůty k mimosoudním jednáním, soud nečiní ve věci žádné úkony. S ohledem na význam řízení nebylo přistoupeno ani ke zvýšení, ani k snížení základní výše zadostiučinění. Žalobkyně je sice osobou vyššího věku, což by odůvodňovalo zvýšení významu řízení pro její osobu, na druhou stranu žalobkyně vystupovala v řízení na straně žalující společně se svým manželem, jejich procesní postup byl koordinovaný, tudíž vzniklou nemajetkovou újmu do určité míry sdíleli a tato okolnost naopak význam řízení pro ni snižuje. Předmět řízení, tj. odstranění plynovodu z okrajové části pozemku, také není okolností zvyšující význam řízení. Protože žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyni poskytnuté odškodnění považuje za přiměřené a postačující, navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 22 C 167/2006 soud zjistil následující skutečnosti. Žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2006 se žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domáhali po společnosti [právnická osoba] odstranění hlavního řádu STL plynovodu z pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] 21. 8. 2006 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. 12. 9. 2006 byl soudní poplatek zaplacen. 2. 10. 2006 soud vyzval žalovanou k písemnému vyjádření k žalobě. 2. 11. 2006 soud obdržel vyjádření žalované. 8. 11. 2006 soud vyzval žalovanou, aby své vyjádření doplnila. 29. 11. 2006 soud obdržel doplnění vyjádření žalované. 12. 12. 2006 si soud vyžádal listiny od katastrálního úřadu, nařídil jednání na den 11. 1. 2007 a dále rozeslal vyjádření žalované a doplnění vyjádření žalobcům. Jednání 11. 1. 2007 proběhlo a žalovaný byl při něm vyzván ve lhůtě 1 měsíce k doložení dalších listin a následně bylo jednání odročeno. 25. 1. 2007 žalovaná založila do spisu další listiny. 26. 1. 2007 soud vyzval žalobce ke sdělení, zda nebudou navrhovat záměnu účastníků podle § 107a o. s. ř. Dne 13. 2. 2007 soud obdržel vyjádření žalované. 21. 2. 2007 soud obdržel vyjádření žalobců, kterým navrhují záměnu účastníků. 28. 3. 2007 soud vyzval žalobce ke sdělení, zda probíhají mezi stranami smírná jednání. 11. 4. 2007 soud obdržel odpověď, že smírná jednání probíhají. 22. 5. 2007 soud účastníky vyzval ke sdělení výsledku mimosoudních jednání a dále rozhodl, že namísto dosavadní žalované do řízení vstupuje společnost [právnická osoba] 12. 6. 2007 soud obdržel vyjádření žalované, že návrh mimosoudní dohody zaslali žalobcům. 12. 6. 2007 soud obdržel vyjádření žalobců, že žádají o prodloužení lhůty k vyjádření se k mimosoudní dohodě do 31. 7. 2007. Dne 11. 9. 2007 soud znovu vyzval účastníky ke sdělení mimosoudních jednání. 21. 9. 2007 soud obdržel vyjádření žalované, že k mimosoudní dohodě nedošlo, přičemž nadále požaduje, aby ve věci rozhodl soud. Shodně vyjádření soud obdržel od žalobců dne 24. 9. 2007. Dne 16. 10. 2007 si soud vyžádal listiny od Magistrátu města Kladna 29. 10. 2007 soud obdržel odpověď Magistrátu města Kladna 28. 11. 2007 soud nařídil jednání na 17. 12. 2008. Dne 9. 12. 2008 soud obdržel žádost žalobců o odročení jednání z důvodu vyhledání nového právního zástupce. 10. 12. 2008 soud odročil jednání na 28. 1. 2009. Jednání 28. 1. 2009 proběhlo a za účelem uzavření mimosoudní dohody bylo odročeno na neurčito. 26. 3. 2009 soud obdržel vyjádření žalobců, že s žalovanou jednají, ale k dohodě zatím nedošlo, přičemž žádá o prodloužení lhůty do 28. 5. 2009. Dne 29. 5. 2009 soud obdržel vyjádření žalobců, že k dohodě zatím nedošlo, přičemž požádali o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení 10 C 76/2008 u OS v Kladně. Dne 4. 6. 2009 soud přerušil řízení do pravomocného skočení řízení 10 C 76/2008 u OS v Kladně. 21. 11. 2013 soud rozhodl, že v řízení bude na straně žalované dále pokračováno se společností [právnická osoba], jelikož původní společnost zanikla. 28. 1. 2014 soud vyzval žalobce k doplnění svého předchozího podání ze dne 28. 1. 2009. Dne 11. 2. 2014 soud obdržel žádost žalobců o prodloužení lhůty. 28. 2. 2014 soud obdržel návrh žalobců na přerušení řízení, doplnění žaloby a částečné zpětvzetí žaloby. 1. 4. 2014 soud vyzval žalovanou, zda s částečným zpětvzetím souhlasí, dále zamítl návrh na přerušení řízení, připustil rozšíření žaloby a řízení o náhradu škody vyloučil k samostatnému řízení. 16. 4. 2014 soud obdržel vyjádření žalované, že se zpětvzetím souhlasí. 28. 5. 2014 soud řízení částečně zastavil z důvodu zpětvzetí. 11. 8. 2014 soud rozhodl, že v řízení, které bylo přerušeno dne 4. 6. 2009, se pokračuje. 11. 8. 2014 soud účastníkům sdělil, že z důvodu pochybení soudu budou všechna rozhodnutí, která soud učinil v době, kdy bylo řízení přerušeno, účastníkům zaslána znovu a poběží nová odvolací lhůta u všech rozhodnutí. 2. 1. 2015 soud vyzval účastníky ke sdělení, zda nedošlo k uzavření mimosoudní dohody. 12. 1. 2015 soud obdržel vyjádření žalobců, že k dohodě nedošlo. 15. 1. 2015 obdržel soud shodně vyjádření od žalované s tím, že je však přístupna k mimosoudnímu jednání. 21. 1. 2015 soud obdržel žádost žalované, aby ve věci nebylo nařizováno jednání z důvodu snahy o mimosoudní jednání. 18. 3. 2015 soud obdržel vyjádření žalobců, že jednání probíhá a současně požádali o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení o dovolání žalobců v jiné věci. 19. 3. 2015 soud zamítl návrh na přerušení řízení. 18. 6. 2015 soud v rámci jiného řízení vedeného u stejného soudu zjistil, že mezi žalobci nedošlo k mimosoudní dohodě. 24. 6. 2015 soud nařídil jednání na 12. 8. 2015. Jednání 12. 8. 2015 proběhlo, žalobce a) se na něm choval nepřístojně, proto mu byla udělena pořádková pokuta a současně soud nepřipustil změnu žaloby. Jednání bylo následně odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. 18. 8. 2015 soud obdržel návrh žalobců na doplnění dokazování. 1. 9. 2015 soud obdržel odvolání proti udělení pořádkové pokuty. 9. 9. 2015 soud předložil spis odvolacímu soudu 16. 8. 2015 odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že pořádková pokuta se neukládá. 15. 9. 2015 soud obdržel návrh žalované na doplnění dokazování. 1. 10. 2015 soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví k posouzení, zda ve stavebním deníku je vlastnoruční podpis žalobce. 29. 1. 2016 znalec informoval soud, že žalobce a) se znalcem nespolupracuje a nepředkládá mu originály listin, proto jako srovnávací materiál využije pouze listiny založené ve spise. 3. 3. 2016 soud obdržel znalecký posudek, podle kterého je podpis ve stavebním deníku podpisem žalobce. Dne 7. 3. 2016 soud rozhodl o odměně znalce. 7. 4. 2016 soud obdržel vyjádření žalované ke znaleckému posudku. 21. 4. 2016 soud obdržel vyjádření žalobců ke znaleckému posudku. 9. 5. 2016 soud řízení přerušil do skončení řízení 10 C 76/2008 u OS [obec], jelikož v tomto řízení je řešena otázka neoprávněného užívání pozemků žalobců žalovanou. 1. 6. 2016 soud obdržel odvolání žalobců proti usnesení o přerušení řízení. 28. 6. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu 18. 7. 2016 odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nepřerušuje, protože řízení vedené před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 10 C 76/2008 se nijakým způsobem nedotýkalo posuzované věci, tedy žalobci uplatněného nároku tj. v řízení, do kterého bylo předmětné řízení přerušeno, nebyla řešena žádná otázka, která by měla význam projednávané věci, protože v řízení 10 C 76/2008 byla projednávána věc žalobce obce Malé Přítočno proti žalovaným (žalobci v této věci a jeho manželce) o zdržení se užívání pozemku parc. [číslo]. Dne 22. 8. 2016 soud nařídil jednání na 12. 10. 2016. Dne 26. 8. 2016 žalobci předložili soudu znalecký posudek. Jednání 12. 10. 2016 proběhlo a bylo odročeno na 24. 10. 2016 za účelem vyhlášení rozsudku. Jednání 24. 10. 2016 proběhlo a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Písemné vyhotovení rozsudku bylo žalované doručeno 12. 12. 2016 a žalobcům 23. 12. 2016. Dne 6. 1. 2017 soud obdržel odvolání žalobců proti rozsudku. 13. 1. 2017 byli žalobci vyzvání k zaplacení soudního poplatku za odvolání. 25. 1. 2017 byl soudní poplatek zaplacen. 21. 2. 2017 byl spis předložen odvolacímu soudu 1. 3. 2017 odvolací soud nařídil jednání na 16. 3. 2017. Jednání 16. 3. 2017 proběhlo a byl při něm rozsudek soudu prvního stupně zrušen. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalované doručeno 5. 4. 2017 a žalobcům 10. 4. 2017. Dne 20. 6. 2017 soud obdržel návrh žalobců na mimosoudní jednání s žalovanou. Dne 11. 7. 2017 soud nařídil jednání na 7. 8. 2017. Jednání 7. 8. 2017 proběhlo a za účelem ustanovení znalce bylo odročeno na neurčito. 14. 7. 2017 soud ustanovil znalce na zjištění hodnoty práva odpovídajícího věcnému břemeni spočívajícího ve výkonu práva zřídit a provozovat stavbu plynárenského zařízení na pozemcích žalobců. 25. 10. 2017 byl spis doručen znalci. 22. 12. 2017 soud obdržel znalecký posudek. 4. 1. 2018 soud rozhodl o odměně znalce a vyzval účastníky k vyjádření ke znaleckému posudku. 15. 1. 2018 žalovaná požádala o prodloužení lhůty k vyjádření. Shodnou žádost od žalobců obdržel soud 16. 1. 2018. Dne 19. 1. 2018 soud obdržel vyjádření žalované. 26. 1. 2018 soud obdržel vyjádření žalobců. 20. 2. 2018 soud nařídil jednání na 9. 5. 2018. Jednání 9. 5. 2018 proběhlo a bylo odročeno na 21. 5. 2018 za účelem vyhlášení rozsudku. 10. 5. 2018 soud rozhodl o odměně znalce. Jednání 21. 5. 2018 proběhlo a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým bylo zřízeno věcné břemeno na pozemcích žalobců ve prospěch žalované, žalovaná je povinna za to žalobcům poskytnout peněžité plnění a žalobci jsou povinni nahradit státu a žalované náklady řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo doručeno žalované 23. 8. 2018 a žalobcům 27. 8. 2018 a 29. 8. 2018. Dne 7. 9. 2018 soud obdržel odvolání žalobců. 8. 10. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu 12. 10. 2018 odvolací soud nařídil jednání na 8. 11. 2018 a vyzval žalovanou k doplnění tvrzení a důkazů. 16. 8. 2018 žalovaná požádala o odročení jednání a prodloužení lhůty k doplnění listin. 15. 11. 2018 žalovaná doplnila požadované listiny. 22. 11 2018 proběhlo jednání odvolacího soudu (ve spisu chybí údaj o tom, jak bylo jednání z 8. 11. 2018 odročeno). Jednání bylo 29. 11. 2018 odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Jednání 29. 11. 2018 proběhlo a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým byla pouze změněna výše úplaty za zřízení věcného břemene a dále byl změněn nákladový výrok, kdy náklady je povinna hradit žalovaná, jelikož soud prvního stupně nesprávně posoudil úspěch ve věci. Písemné vyhotovení rozsudku bylo doručeno žalované dne 31. 12. 2018 a žalobcům dne 7. 1. 2018. Dne 25. 2. 2019 soud obdržel dovolání žalobců. 12. 3. 2019 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku. 13. 3. 2019 žalobci zaplatili soudní poplatek. 17. 4. 2019 byl spis předložen Nejvyššímu soudu 31. 7. 2019 dovolací soud dovolání odmítl. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalované doručeno 27. 8. 2019 a žalobcům 26. 8. 2019. Následně byla vyhotovena pouze tzv. postagenda a spis byl uložen na spisovnu.

5. Dne 22. 4. 2020 vzala žalobkyně částečně svou žalobu zpět, a to co do částky 117 000 Kč, neboť jí žalovaná tuto částku uhradila po podání žaloby, a to dne 18. 3. 2020, což rovněž vyplývá ze stanoviska žalované ze dne 16. 3. 2020. Soud řízení částečně zastavil usnesením č. j. 45 C 210/2019 – 23 ze dne7. 5. 2020.

6. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

9. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

11. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

12. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

16. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud vyšel z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 4.8.2006 do 11.1.2019, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem 12 let a 5 měsíců. Předmětem řízení bylo odstranění plynovodu z okrajové části pozemku obou žalobců, manželů. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Věc byla v období od 25.6.2009 do 11.8.2014, resp. 23.6.2012, kdy nabyl právní moci rozsudek ve věci vedené před Okresním soudem [obec] pod sp. zn. 10 C 76/2008, přerušena. Nicméně i po dobu přerušení řízení byly ve věci soudem činěny procesní úkony. Současně však nelze pominout závěry odvolacího soudu, který druhé rozhodnutí o přerušení řízení zrušil, že nebyl dán důvod pro přerušení, protože v řízení vedeném před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 10 C 76/2008 nebyla řešena žádná otázka, která by měla význam projednávané věci. S odkazem na tento právní názor odvolacího soudu se pak přerušení řízení soudem I. stupně jeví jako nadbytečné a neúčelné. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud musel nechat vypracovat dva znalecké posudky, přičemž jeden z nich vyvrátil nepravdivá tvrzení žalobce, že podpis na stavebním deníku není jeho podpisem. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně dvakrát, rovněž soud odvolací, ten dále rozhodoval dvakrát procesně, a to s odvoláním do usnesení o přerušení řízení a s odvoláním do usnesení o uložení pořádkové pokuty žalobci. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobců (tedy žalobkyně a jejího manžela) tito se svým procesním chováním částečně podíleli na celkové době řízení, neboť dvakrát nereagovali na výzvu soudu stran sdělení výsledku mimosoudních jednání, jedenkrát žádali o odročení jednání, dvakrát žádali o prodloužení lhůty k vyjádření, a to jednak ke znaleckému posudku a jednak k doplnění důkazů stran rozšíření žaloby. Žalobci také nespolupracovali se znalcem při vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, jak vyplynulo ze sdělení znalce. [příjmení] posudek o pravosti podpisu manžela žalobkyně ve stavebním deníku byl ostatně vypracován s ohledem na jeho nepravdivé tvrzení, že se nejedná o jeho podpis. Protože toto tvrzení bylo posudkem vyvráceno, lze konstatovat, že znalecký posudek tak v podstatě byl vypracován nadbytečně a doba potřebná k jeho vypracování tak zbytečně řízení prodloužila. Tento procesní postup manžela žalobkyně rovněž přispěl k celkové době řízení. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud vzal v potaz i věk žalobkyně, které v době zahájení řízení bylo 65 let, až v posledních třech letech řízení překročila hranici 75 let, tedy hranici vyššího věku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp.zn. 30 Cdo 4465/2017, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012) .Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně zvýšený.

18. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 12 let a 5 měsíců trvání řízení v rozsahu 16 000 Kč za rok trvání řízení, neboť posuzované řízení trvalo nad 10 let. Soud vyšel z vyšší základní částky než je částka 15 000 Kč (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 184 000 Kč. Od této částky odečetl 20 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 10% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 15 % z důvodu chování žalobců v průběhu řízení a nakonec o 10 % z důvodu sdílené újmy. Institut sdílené nemajetkové újmy je možné použít tam, kde vystupuje více poškozených, přičemž jejich újma je do určité míry - jako procesní stranou – sdílena. Větší počet účastníků řízení je pak okolností, která zmírňuje utrpěnou újmu, a tím pádem i snižuje výši zadostiučinění pro každého jednotlivce. V tomto konkrétním případě bylo společenství dáno manželským vztahem žalobců a podporuje tak úvahu o vyšší a intenzivnější míře sdílení subjektivních dopadů vedeného sporu. Základní částku nakonec soud navýšil o 5 % z důvodu mírně zvýšeného významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 50 % (tzn. 92 000 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 92 000 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 117 000 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do úroku z prodlení z již vyplacené částky a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování, nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně vzata zpět pro chování žalovaného, který na zadostiučinění nemajetkové újmy žalobkyně částečně plnil po podání žaloby, přičemž i částečné plnění na peněžité zadostiučinění nemajetkové újmy je považováno za úspěch plný (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyni náleží náhrada nákladů právního zastoupení, sestávající ze dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) za použití ust. § 11 odst. 1, ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci a sepsání žaloby), 2x náhrady hotových výdajů za tytéž úkony po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč.