45 C 337/2022 - 124

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Nařizuje se prodej členského podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], sídlem [adresa], IČO [IČO], představujícího práva a povinnosti člena plynoucí z členství v bytovém družstvu, zejména právo užívat družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží na adrese [adresa], ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v Chomutově částku 697,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit na nákladech řízení státu na účet Okresního soudu v Chomutově částku 697,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud vypořádal společné jmění manželů (dále také jen „SJM“). Uvedla, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo uzavřeno dne 27.11.2004 před Městským úřadem v Kadani. SJM se řídilo zákonným režimem, nebylo zúženo ani jinak upraveno. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30.10.2019, č.j. 16 C 220/2019-18, který nabyl právní moci dne 30.10.2019. Za trvání manželství účastníci nabyli z prostředků tvořících SJM družstevní podíl ve Stavebním bytové družstvu [adresa], sídlem [adresa], IČO [IČO] představující práva a povinnosti člena plynoucí z členství v bytovém družstvu, zejména právo užívat družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží na adrese [adresa] (dále také jen „členský podíl v bytovém družstvu“). Členský podíl v bytovém družstvu byl koupen ze společných prostředků manželů, na což byl čerpán úvěr. Žalobkyně uvedla, že oba účastníci řízení jsou členy bytového družstva, členský podíl v bytovému družstvu byl splacen. Účastníci řízení sdíleli společnou domácnost do dubna roku 2018, kdy se žalobkyně odstěhovala. Byt v současné době užívá výlučně žalovaný. Žalobkyně si nebyla vědoma, že by ve vztahu k družstevnímu podílu učinila jakékoliv prohlášení. K možnému prohlášení uvedla, že se lze vzdát práva užívat družstevní byt, avšak člen bytového družstva se nemůže platně vzdát majetkového práva k družstevnímu podílu, když takové právní jednání nemá oporu v zákoně. K převodu nebo přechodu majetkového práva vyjádřeného hodnotou družstevního podílu může dojít jen zákonem předvídaným způsobem, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně se pokoušela s žalovaným na vypořádání SJM domluvit, žalovaný však její návrhy odmítal, a to i po zaslání předžalobní výzvy s návrhem na vypořádání. Vzhledem k tomu, že žalovaný družstevní byt fakticky užívá a žalobkyně nemá o vlastnictví družstevního podílu zájem, navrhovala, aby soud přikázal členský podíl v bytovém družstvu do výlučného vlastnictví žalovaného a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Rovněž uvedla, že sama nemá dostatek finančních prostředků, aby mohla vypořádací podíl žalovanému vyplatit, její měsíční příjem ve výši 20 000 Kč sestává částečně z invalidního důchodu a částečně z dohody o pracovní činnosti, jiný majetek žalobkyně nemá.

2. Žalovaný s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasil, žalobu označil za nepravdivou a nedůvodnou, navrhoval její zamítnutí. Potvrdil, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30.10.2019, č.j. 16 C 220/2019-18, a že v minulosti mezi právními zástupci účastníků probíhala komunikace v otázce vypořádání SJM. Žalovaný dále shodně jako žalobkyně uvedl, že s žalobkyní sdíleli společnou domácnost do dubna roku 2018. Žalovaný měl za to, že členský podíl v bytovém družstvu nespadá do SJM, neboť žalobkyně v rozhodné době čestně prohlásila, že nemá žádná práva jako člen Stavebního bytového družstva [adresa], nemá užívací práva k předmětné bytové jednotce a není uživatelem ani nájemcem předmětné bytové jednotky. Společné členství manželů nevzniklo. Žalovaný uvedl, že žalobkyně následně zfalšovala podklady a podpisy žalovaného založené na Stavebním bytovém družstvu [adresa] co do údajného společného členství. Dle žalovaného ze stanoviska Stavebního bytového družstva [adresa] vyplývá, že žalovaný je jediným členem družstva, neboť žalobkyně opakovaně uvedla, že není a nechce být členem Stavebního bytového družstva [adresa], a čestně prohlásila, že se vzdává nároku na toto členství, přičemž rovněž uvedla, že nežije s manželem ve společné domácnosti. Tvrzení žalobkyně o tom, že je členský podíl v bytovém družstvu součástí SJM, nemá oporu v relevantních skutečnostech a je v rozporu s dobrými mravy. Ke své solventnosti žalovaný uvedl, že má finanční prostředky na vypořádání s tím, že má příjem 15 000 Kč - 16 000 Kč měsíčně, současně chodí na brigády, nějakým způsobem by si částku dokázal opatřit. Na výzvu žalobkyně pak ke své solventnosti doplnil tvrzení, že má zahrádku v zahrádkářské kolonii v Kadani, Nad Hvězdárnou, která přešla do jeho osobního vlastnictví po rozvodu manželství, přičemž finanční prostředky na ni získal darem.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je občankou České republiky a žalovaný je občanem Ukrajiny, soud se dříve, než přikročil k rozhodování o věci samé, zabýval otázkou, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu a zjišťováním rozhodného práva. Podle čl. 29 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publ. pod č. 123/2002 Sb. m. s. (ve znění Protokolu, kterým se smlouva mění, publ. vyhl. č. 77/2008 Sb. m. s.) se osobní a majetkově právní vztahy manželů řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé společné bydliště. Podle čl. 29 odst. 4 věta první téže smlouvy pravomoc rozhodovat v právních vztazích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku přísluší justičnímu orgánu smluvní strany, jejímž právním řádem se tyto vztahy řídí. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na území České republiky, v současné době rovněž oba žijí v České republice. Je tedy dána pravomoc českých soudů, rozhodným právem je právní řád České republiky.

4. Z Oddacího listu ze dne 29.11.2004 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27.11.2004 manželství před Městským úřadem v [Anonymizováno], což je zapsáno v knize manželství matričního úřadu [adresa] ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno], strana/list [Anonymizováno], pořadové číslo [hodnota].

5. Z Rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 30.10.2019, č.j. 16 C 220/2019-18, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo tímto rozsudkem rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne 30.10.2019. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že z návrhu a účastnické výpovědi manželů měl soud mimo jiné za prokázané, že manželka odešla ze společné domácnosti v dubnu 2018.

6. Ze Sdělení Stavebního bytového družstva [adresa] ze dne 25.1.2024 bylo zjištěno, že [právnická osoba] sdělilo, že vlastníkem družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], sídlem [adresa], IČO [IČO], s nímž je spojeno právo užívat bytovou jednotku č. [hodnota], o velikosti 2+1, nacházející se ve 3. podlaží na adrese [adresa], je [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného].

7. Ze Seznamu uživatelů Stavebního bytového družstva ke dni 22.1.2024 bylo zjištěno, že v tomto seznamu je pod členským číslem [hodnota] veden [jméno FO], u domu [Anonymizováno], číslo popisné [Anonymizováno], byt [Anonymizováno], ve vlastnictví družstva, typ členství individuální, přijetí dne 28.5.2013 na základě obnovení členství, s užíváním bytu od 1.6.2013.

8. Ze Smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 11.12.2006 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne 11.12.2006 mezi převádějícím: [jméno FO], narozený [datum], a nabyvatelem: [jméno FO], narozený [Datum narození žalovaného], členské číslo [hodnota]. Předmětem převodu bylo právo užívání družstevního bytu č. [hodnota], o velikosti [právnická osoba]. podlaží v Kadani, [adresa], povinnost uzavřít se Stavebním bytovým družstvem [adresa] nájemní smlouvu a další povinnosti vyplývající z právních předpisů, stanov a rozhodnutí orgánů družstva. Jako nabyvatel je uveden pouze žalovaný, část pro vyplnění údajů o manželce nabyvatele je přeškrtnuta s ručně psanou poznámkou čestné prohlášení, mezi dalšími příslušníky domácnosti je uvedena dcera [jméno FO], narozená [datum]. Smlouva je za obě strany podepsána.

9. Z Prohlášení o vzájemném majetkovém vypořádání ze dne 11.12.2006 bylo zjištěno, že toto bylo učiněno v souvislosti se smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 11.12.2006, přičemž převádějící a nabyvatel prohlásili, že zůstatkovou hodnotu členského podílu bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2, v [Anonymizováno], [adresa] ve výši 7 444 Kč a základní členský vklad ve výši 200 Kč mezi sebou přímo vyrovnají. Prohlášení je za obě strany podepsáno.

10. Z Průvodky k tiskopisu žádosti o převod členských práv a povinností ze dne 11.12.2006 bylo zjištěno, že se k převodu vyjádřila jednotlivá oddělení družstva a potvrdila dle 11.12.2006 podpisem s razítkem, že nejsou evidovány žádné dluhy ani spoření.

11. Z Čestného prohlášení ze dne 11.12.2006 bylo zjištěno, že žalobkyně čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a dále uvedla, že s manželem nežije ve společné domácnosti. Podpis žalobkyně je úředně ověřen dne 11.12.2006, jako číslo ověřovací knihy je uvedeno [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno].

12. Z Nájemní smlouvy ze dne 12.12.2006 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] od 11.12.2006 na dobu neurčitou. K bytu byl splacen členský podíl dnem převodu ve výši 7 444 Kč. Ve vztahu ke společnému členství manželů je uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo dle § 703 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 Stanov, viz notářský zápis č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 11.12.2006. Jako osoba společně bydlící s nájemcem v bytě je uvedena dcera [jméno FO]. Měsíční úhrada za nájem bytu a služby je stanovena na částku 3 063 Kč. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

13. Z Dodatku k nájemní smlouvě ze dne 12.12.2006 bylo zjištěno, že se jedná o měsíční předpis úhrad za užívání bytu a za služby s tímto užíváním spojené s celkovou částkou k úhradě 3 063 Kč a platností od 1.1.2007.

14. Z Rozhodnutí o vyloučení člena ze dne 4.10.2011 bylo zjištěno, že tímto přípisem adresovaným žalovanému [právnická osoba] sdělilo, že usnesením představenstva družstva ze dne 27.9.2011 bylo rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva, přičemž členství žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] mělo zaniknout dnem doručení tohoto rozhodnutí. Důvodem vyloučení bylo neplacení nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu č. [hodnota] v [adresa], přičemž současně se zánikem členství mělo dojít k zániku nájmu bytu a dalších souvisejících práv a povinností.

15. Z Žádosti o obnovu členství ze dne 6.5.2013 bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně požádali [právnická osoba] o obnovu členství na základě doplacení pohledávky ve výši 3 560 Kč. V žádosti je uvedeno, že došlo ke změně a jedná se o společné členství. Jako spolubydlící jsou uvedeny dcery: [jméno FO], narozená [datum] a [jméno FO], narozená [datum]. Žádost je opatřena dvěma podpisy žadatelů. Stavebnímu bytovému družstvu žádost došla dne 7.5.2013.

16. Z Nájemní smlouvy ze dne 28.5.2013 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu neurčitou, což bylo v představenstvu projednáno dne 28.5.2013. K bytu byl splacen členský podíl dnem převodu ve výši 7 444 Kč. Ve vztahu ke společnému členství manželů je uvedeno, že společné členství manželů vzniklo dle § 703 odst. 2 a čl. 7 Stanov. Společným nájemcem je manželka, přičemž je uvedeno jméno a příjmení žalobkyně a její rodné číslo. Jako osoby společně bydlící s nájemcem v bytě jsou uvedeny dcery [jméno FO] a [jméno FO]. Měsíční úhrada za nájem bytu a služby je stanovena na částku 5 846 Kč. Nájemce si měl smlouvu převzít dne 3.6.2013. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána. U podpisu člena je uveden jeden podpis. (Pro úplnost soud uvádí, že tato nájemní smlouva byla soudu předložena ve dvou vyhotoveních, a to družstvem a žalobkyní, přičemž se lišila pouze v části u podpisů stran, kdy v jednom případě jsou uvedeny pouze podpisy zástupců družstva – pronajímatele a podpis člena – nájemce a v druhém případě je u podpisů pronajímatele dále razítko a u podpisu nájemce číslo OP a razítkové datum 9.6.2021.)

17. Z Nájemní smlouvy ze dne 3.6.2013 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu neurčitou, což bylo v představenstvu projednáno dne 28.5.2013. K bytu byl splacen členský podíl dnem převodu ve výši 7 444 Kč. Ve vztahu ke společnému členství manželů je uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo dle § 703 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 Stanov. Jako osoby společně bydlící s nájemcem v bytě jsou uvedeny dcery [jméno FO] a [jméno FO]. Měsíční úhrada za nájem bytu a služby je stanovena na částku 5 846 Kč. Nájemce si měl smlouvu převzít dne 12.6.2013. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána. (Pro úplnost soud uvádí, že tato nájemní smlouva byla soudu předložena ve dvou vyhotoveních, a to družstvem a žalovaným, přičemž se lišila pouze v části u podpisů stran, kdy v jednom případě jsou uvedeny pouze podpisy zástupců družstva – pronajímatele a razítko a podpis člena – nájemce a v druhém případě je u podpisu nájemce číslo povolení k pobytu. Žalovaný s touto smlouvou dále předložil dodatek k nájemní smlouvě ze dne 3.6.2013 obsahující měsíční předpis úhrad za užívání bytu a za služby s tímto užíváním spojené).

18. Z Čestného prohlášení žalobkyně ze dne 10.6.2013 s úředně ověřeným podpisem bylo zjištěno, že žalobkyně čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a dále uvedla, že s manželem nežije ve společné domácnosti. Podpis žalobkyně je úředně ověřen dne 10.6.2013.

19. Z Členského průkazu č. [hodnota] ze dne 12.12.2006 bylo zjištěno, že tento průkaz vydalo [právnická osoba] na jméno žalovaného, je opatřen podpisy předsedy představenstva a člena představenstva a razítkem. Datum přijetí do družstva je 11.12.2006.

20. Z Členského průkazu č. [hodnota] (na jméno [jméno FO]) ze dne 28.5.2013 bylo zjištěno, že tento průkaz vydalo [právnická osoba] na jméno žalovaného, je opatřen podpisy předsedy představenstva a člena představenstva a razítkem. Datum přijetí do družstva je 28.5.2013.

21. Z Členského průkazu č. [hodnota] (na jméno [jméno FO]) ze dne 28.5.2013 bylo zjištěno, že tento průkaz vydalo [právnická osoba] na jméno žalobkyně, je opatřen podpisy předsedy představenstva a člena představenstva a razítkem. Datum přijetí do družstva je 28.5.2013.

22. Z Předžalobní výzvy ze dne 23.6.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně kontaktovala žalovaného ve věci vypořádání SJM, vyzvala jej ke smírnému vyřešení věci, navrhovala možnost využít služeb mediátora. Na vypořádacím podílu žádala částku 800 000 Kč, přičemž zohlednila společné investice, které jako manželé použili na družstevní byt a zahradu.

23. Z Výzvy k uzavření dohody o vypořádání společného jmění, předžalobní výzvy ze dne 8.9.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k uzavření dohody o vypořádání SJM, a to ve vztahu k členskému podílu v bytovém družstvu, kdy navrhovala, aby členský podíl v bytovém družstvu připadl do výlučného vlastnictví žalovaného a aby žalovaný zaplatil žalobkyni na vypořádacím podílu částku 800 000 Kč, rovněž byla ochotna akceptovat i jiný způsob vypořádání, např. prodej a následné rozdělení peněz.

24. Z Podací stvrzenky ze dne 9.9.2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal dne 9.9.2022 žalovanému zásilku.

25. Z přípisu ze dne 4.10.2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného v reakci na přípis právního zástupce žalobkyně ze dne 8.9.2022 sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaný má zájem se s žalobkyní vypořádat a uzavřít dohodu o vypořádání SJM s tím, že z jeho strany bude navržen konkrétní způsob vypořádání.

26. Ze Znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne 10.12.2024 bylo zjištěno, že tento znalecký posudek byl vyhotoven znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec po provedené prohlídce uskutečněné dne 31.10.2024 a zpracování sebraných a vytvořených dat provedl ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky MF ČR č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a stanovil obvyklou cenu družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], spočívající v právu užívat družstevní byt č. [hodnota] o velkosti 2+1 v bytovém domě č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno],[Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích, v [adresa], obec [adresa] na částku 1 242 060 Kč. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou.

27. Z Pracovní smlouvy ze dne 19.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný jako zaměstnanec uzavřel dne 19.4.2022 pracovní smlouvu se společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jejich příslušenstvím, IČ [IČO], se sjednaným druhem práce: skladník, datem nástupu do práce dne 2.5.2022 a trváním pracovního poměru na dobu neurčitou. Měsíční mzda žalovaného byla sjednána ve výši 16 200 Kč.

28. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31.12.2022 bylo zjištěno, že s platností od 1.1.2023 činí výše měsíční mzdy žalovaného 17 300 Kč.

29. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31.12.2023 bylo zjištěno, že s platností od 1.1.2023 (pravděpodobně chyba v psaní, mělo být uvedeno od 1.1.2024) činí výše měsíční mzdy žalovaného 18 900 Kč.

30. Z Výplatní pásky za měsíc květen 2024 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 14 034 Kč.

31. Z Výplatní pásky za měsíc červen 2024 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 13 858 Kč.

32. Z Výplatní pásky za měsíc červenec 2024 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 14 497 Kč.

33. Z Notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ze dne 26.6.2024 – Stanov bytového družstva, [právnická osoba], strana šestá, článek 6 bylo zjištěno, že v těchto stanovách je výslovně vyloučeno spoluvlastnictví družstevního podílu s výjimkou společného jmění manželů.

34. Soud neprovedl důkazy výslechem účastníků, neboť žalobkyně na jejich provedení netrvala, a rovněž nebyl proveden důkaz komunikací právních zástupců účastníků ze dne 7.10.2022 a ze dne 26.1.2022, neboť žalovaný na jeho provedení netrval.

35. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27.11.2004 manželství. Manželé sdíleli společnou domácnost do dubna 2018, kdy se manželka odstěhovala. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30.10.2019, č.j. 16 C 220/2019-18, který nabyl právní moci dne 30.10.2019. Žalovaný jako nabyvatel uzavřel dne 11.12.2006 smlouvu o převodu členských práv a povinností, přičemž předmětem převodu bylo právo užívání družstevního bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2, 3. podlaží v Kadani, [adresa], povinnost uzavřít se Stavebním bytovým družstvem [adresa] nájemní smlouvu a další povinnosti vyplývající z právních předpisů, stanov a rozhodnutí orgánů družstva. Následně žalovaný uzavřel dne 12.12.2006 nájemní smlouvu se Stavebním bytovým družstvem [adresa], přičemž družstvo přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] od 11.12.2006 na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo. Žalobkyně dne 11.12.2006 čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a že s manželem nežije ve společné domácnosti. [právnická osoba] vydalo žalovanému dne 12.12.2006 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 11.12.2006. Usnesením představenstva družstva ze dne 27.9.2011 bylo rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva, přičemž členství žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] mělo zaniknout dnem doručení rozhodnutí o vyloučení člena. Současně se zánikem členství došlo k zániku nájmu bytu a dalších souvisejících práv a povinností. Žalovaný a žalobkyně požádali dne 7.5.2013 [právnická osoba] o obnovu členství z důvodu doplacení pohledávky. V žádosti je uvedeno, že došlo ke změně a jedná se o společné členství účastníků. Následně došlo k uzavření nájemní smlouvy ze dne 28.5.2013 mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů vzniklo, společným nájemcem je manželka. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána, za nájemce žalobkyní. [právnická osoba] vydalo žalobkyni dne 28.5.2013 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 28.5.2013. Dále došlo k uzavření nájemní smlouvy ze dne 3.6.2013 mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] jako pronajímatelem a žalovaným jako členem družstva a nájemcem. Družstvo smlouvou přenechalo žalovanému do užívání družstevní byt č. [hodnota], o velikosti 2+1 v 3. podlaží v domě č.p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu neurčitou. Ve smlouvě je mimo jiné uvedeno, že společné členství manželů nevzniklo. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána, za nájemce žalovaným. Žalobkyně dne 10.6.2013 čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a že s manželem nežije ve společné domácnosti. [právnická osoba] vydalo žalovanému dne 28.5.2013 členský průkaz č. [hodnota] s uvedením data přijetí do družstva dne 28.5.2013. [právnická osoba] vede jako člena družstva s individuálním členstvím žalovaného, kdy ke vzniku členství došlo dne 28.5.2013 na základě obnovení členství, s užíváním bytu od 1.6.2013. Žalobkyně před podáním žaloby kontaktovala žalovaného s návrhem na vypořádání SJM, vyzvala jej ke smírnému vyřešení věci a upozornila na možnost podání žaloby k soudu. Mezi právními zástupci účastníků následně probíhala komunikace o možném vypořádání. Obvyklá cena družstevního podílu ve Stavebním bytovém družstvu [adresa], spočívající v právu užívat družstevní byt č. [hodnota] o velkosti 2+1 v bytovém domě č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno],[Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích, v [adresa], obec [adresa] činí 1 242 060 Kč. Žalovaný je zaměstnán u společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jejich příslušenstvím, IČ [IČO], jako skladník od 2.5.2022 na dobu neurčitou. Měsíční mzda žalovaného byla sjednána s platností od 1.1.2024 ve výši 18 900 Kč. V období od května 2024 do července 2024 činila průměrná čistá měsíční mzda žalovaného 14 130 Kč. Ve stanovách Stavebního bytového družstva [adresa] je výslovně vyloučeno spoluvlastnictví družstevního podílu s výjimkou společného jmění manželů.

36. Jelikož manželství účastníků bylo uzavřeno dne 27.11.2004, k nabytí členského podílu v bytovém družstvu došlo dne 11.12.2006, resp. dne 28.5.2013 a manželství účastníků bylo rozvedeno dne 30.10.2019, vypořádal soud zaniklé společné jmění účastníků v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) podle tohoto zákona, avšak na vznik společného jmění manželů a otázku, zda je předmětný členský podíl v bytovém družstvu součástí jejich společného jmění, aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „obč. zák.“).

37. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a)majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

38. Podle § 143 odst. 2 obč. zák. stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

39. Podle § 143a odst. 1 obč. zák. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

40. Podle § 143a odst. 2 obč. zák. manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.

41. Podle § 143a odst. 3 obč. zák. muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně.

42. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

43. Podle § 685 odst. 1 obč. zák. nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

44. Podle § 685 odst. 2 obč. zák. u družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.

45. Podle § 686 odst. 1 obč. zák. nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

46. Podle § 703 odst. 1 obč. zák. jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

47. Podle § 703 odst. 2 obč. zák. vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

48. Podle § 703 odst. 3 obč. zák. ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

49. Podle § 115 obč. zák. domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

50. Podle § 230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

51. Podle § 231 odst. 1 obch. zák. členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva.

52. Podle § 231 odst. 4 obch. zák. člen může být vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být vyloučena také, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká.

53. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

54. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

55. Podle § 741 o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

56. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

57. Podle § 712 o. z. není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

58. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

59. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

60. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

61. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

62. Soud v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů vypořádává jen ty věci (majetek) a závazky, náležející do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení, přitom může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (§ 741 o. z.).

63. Soud se tudíž nejprve zabýval tím, který majetek a závazky navrhli účastníci vypořádat a zda tak učinili v zákonné tříleté lhůtě od zániku jejich společného jmění. K majetku a závazkům navrženým k vypořádání po uplynutí tříleté lhůty přitom nelze přihlížet.

64. V projednávané věci došlo k zániku společného jmění účastníků rozvodem jejich manželství dne 30.10.2019, a proto lze vypořádat jen majetek a závazky navržené k vypořádání do 30.10.2022. Předmětem vypořádání je členský podíl v bytovém družstvu, kdy tento byl uplatněn žalobkyní dne 26.9.2022. Jiný majetek ani závazky účastníci k vypořádání nenavrhli.

65. Mezi účastníky bylo sporné, zda předmětný členský podíl v bytovém družstvu je součástí zaniklého společného jmění či nikoliv.

66. Předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl prvotně převeden na žalovaného smlouvu o převodu členských práv a povinností ze dne 11.12.2006, přičemž nájemní smlouva mezi žalovaným a Stavebním bytovým družstvem [adresa], kterou družstvo přenechalo žalovanému do užívání předmětný družstevní byt, byla uzavřena dne 12.12.2006. K oběma právním jednáním došlo za trvání manželství. Následně bylo usnesením představenstva družstva ze dne 27.9.2011 rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva, členství žalovaného ve Stavebním bytovém družstvu [adresa] zaniklo, přičemž současně došlo k zániku nájmu bytu a dalších souvisejících práv a povinností. Členství v bytovém družstvu bylo obnoveno na základě žádosti o obnovu členství ze dne 7.5.2013, načež došlo dne 28.5.2013 k obnovení členství a uzavření nájemní smlouvy mezi Stavebním bytovým družstvem [adresa] a žalovaným. Rovněž k obnovení členství došlo za trvání manželství.

67. Vzhledem k tomu, že členský podíl v bytovém družstvu byl nabyt za trvání manželství, uplatní se domněnka stanovená v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., tedy že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. Přitom platí, že aby se majetek stal součástí SJM, musí dojít k jeho nabytí manžely společně či alespoň jedním manželem za trvání manželství. Je-li tato podmínka splněna a není-li dán zákonný či smluvní důvod vyloučení určitého majetku z předmětu SJM, platí, že vše, co nabývá jeden manžel, nabývá současně i manžel druhý, a to bez zřetele k tomu, že druhý manžel není stranou smluvního vztahu, jehož prostřednictvím dochází k nabytí majetku.

68. Žalovaný nijak nerozporoval tvrzení žalobkyně, že členský podíl v bytovém družstvu byl koupen ze společných prostředků manželů, na což byl čerpán úvěr. Žalovaný sám netvrdil, že by zde byla dána některá ze zákonem stanovených výjimek, kdy se majetek nestává součástí SJM. Žalovaný tvrdil, že je výlučným vlastníkem předmětného členského podílu v bytovém družstvu, neboť žalobkyně v rozhodné době čestně prohlásila, že nemá žádná práva jako člen Stavebního bytového družstva [adresa], nemá užívací práva k předmětné bytové jednotce a není uživatelem ani nájemcem předmětné bytové jednotky, proto dle žalovaného společné členství manželů nevzniklo. V rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně čestně prohlásila, že se zříká užívacích práv k bytu č. [hodnota], o velikosti 1+2 na adrese [adresa], a dále uvedla, že s manželem nežije ve společné domácnosti.

69. Dle § 703 odst. 2 obč. zák. vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Dle § 703 odst. 3 obč. zák. se ustanovení odstavce 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí. Z komentáře k tomu ustanovení pak vyplývá, že institut společného členství manželů v bytovém družstvu je výjimkou z pravidla, že členem bytového družstva může být výlučně jen jedna osoba, hledí se na ně jako na jednoho člena, tj. každému z nich svědčí členská práva a povinnosti společně a nerozdílně. Pokud vznikne za trvání manželství jednomu z manželů právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, vzniká se vznikem společného nájmu i společné členství manželů v bytovém družstvu, za předpokladu, že spolu manželé trvale žijí. V případě, že manželé spolu trvale nežijí (tj. manželé spolu nevedou společnou domácnost, manželství bylo rozvráceno, ale právně trvá), a po určité době od vzniku nájmu obnoví společné soužití, dochází s obnovením trvalého soužití ke vzniku společného nájmu i společného členství v bytovém družstvu (FIALA, J., KINDL, M. a kol. [Zrušeno] Občanský zákoník: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-3-31]. ASPI_ID KO40_1964CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.). Z prohlášení účastníků a rovněž z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci sdíleli společnou domácnost do dubna 2018, kdy se manželka odstěhovala. I pokud by ke vzniku společného nájmu a společného členství v bytovém družstvu nedošlo v době uzavření smluv, došlo by k němu po obnovení soužití manželů.

70. Ze shora uvedených důvodů má soud za to, že došlo ke vzniku společného nájmu účastníků i společného členství účastníků v bytovém družstvu. Soud se podrobněji nezabýval nesrovnalostmi v jednotlivých nájemních smlouvách, nepřesnostmi v označení bytu č. [hodnota] a [Anonymizováno], žalovaným tvrzeným falšováním smluv ze strany žalobkyně, rozporem v prohlášení žalobkyně, že spolu manželé nežili ve společné domácnosti, a tvrzeními účastníků, že spolu manželé sdíleli společnou domácnost do roku 2018, neboť má za to, že se pro posouzení předmětné věci nejedná o rozhodují skutečnosti. V dané věci je podstatné, že předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl nabyt za trvání manželství, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by byl nabyl způsobem (dědictví, dar, …, viz shora), pro který by do SJM nespadal, popřípadě že by došlo k ujednání odlišného majetkového režimu od zákonného.

71. Soud proto došel k závěru, že předmětný členský podíl v bytovém družstvu byl součástí společného jmění manželů, neboť byl nabyt za trvání manželství (§ 143 obč. zák.).

72. Dále se soud zabýval vypořádacím podílem. Základní právní domněnkou pro vypořádání je, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného majetku jsou stejné (§ 742 odst. 1 písm. a) o. z.). To platí o podílech jak na majetku, tak i na závazcích. Z dikce zákona lze vyvodit, že tato zákonná domněnka je vyvratitelná, takže není vyloučeno, pokud to kterýkoliv z manželů prokáže, že podíly budou moci být hodnoceny jako různé, a to v závislosti na zjištěných skutkových okolnostech. Podle soudní praxe je odklon od rovnosti podílů manželů na majetku ve společném jmění manželů namístě jen za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. To však nebyl tento případ, když ani jeden z účastníků disparitu podílů nenavrhoval a ani z provedeného dokazovaní potřeba nerovnoměrného rozdělení vypořádávaného majetku nevyplynula. Soud tudíž při vypořádání vycházel ze zákonné domněnky rovnosti podílů účastníků.

73. Obvyklá cena předmětného členského podílu v bytovém družstvu byla znalcem vyčíslena na 1 242 060 Kč.

74. Soud se dále zabýval otázkou, jakým způsobem zaniklé společné jmění manželů vypořádat, přičemž postupoval dle § 712 o. z. ve spojení s 1143 až 1147 o. z.

75. Vzhledem k tomu, že rozdělení členského podílu v bytovém družstvu není fakticky možné, posoudil soud, zda jej lze přikázat jednomu z účastníků za přiměřenou náhradu.

76. Žalobkyně neměla o členský podíl v bytovém družstvu zájem. Vzhledem k tomu, že žalovaný družstevní byt fakticky užívá, navrhovala, aby byl členský podíl v bytovém družstvu přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl. Rovněž uvedla, že sama nemá dostatek finančních prostředků, aby mohla vypořádací podíl žalovanému vyplatit.

77. Žalovaný souhlasil, aby soud přikázal členský podíl v bytovém družstvu do jeho výlučného vlastnictví. Ke své solventnosti uvedl, že má příjem 15 000 Kč - 16 000 Kč měsíčně, současně chodí na brigády s tím, že nějakým způsobem by si částku dokázal opatřit. Na výzvu žalobkyně pak ke své solventnosti doplnil tvrzení, že má zahrádku v zahrádkářské kolonii. V řízení bylo prokázáno, že je žalovaný zaměstnán jako skladník, a to od 2.5.2022 na dobu neurčitou. V období od května 2024 do července 2024 činila jeho průměrná čistá měsíční mzda 14 130 Kč.

78. S ohledem na výši vypořádacího podílu (621 030 Kč) soud upozornil žalovaného, že je potřeba doplnit důkazy k prokázání jeho solventnosti, tedy schopnosti uhradit vypořádací podíl v uvedené výši (např. výpisem z účtu, příslibem banky o poskytnutí úvěru apod.). Žalovaný byl poučen, že by solventnost měla být prokázána k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Při vypořádání společného jmění manželů by povinnost k vyplacení částky na vyrovnání hodnoty podílů neměla být uložena účastníkovi, kterému majetkové poměry objektivně neumožňují tuto částku uhradit a její uhrazení by pro něj bylo zvláště tíživé. Současně nelze na druhého účastníka, jemuž má připadnout vypořádací podíl, přenášet riziko, že by musel náhradu vymáhat exekučně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.6.2016, sp.zn. 22 Cdo 1942/2016). Žalovaný však ničeho nedoplnil, svoji solventnost tak neprokázal. Žalovaným doložené příjmy neumožňují uhradit vypořádací podíl ve výši 621 030 Kč.

79. Ze stanov Stavebního bytového družstva [adresa] bylo zjištěno, že je výslovně vyloučeno spoluvlastnictví družstevního podílu s výjimkou společného jmění manželů.

80. Vzhledem k tomu, že rozdělení členského podílu v bytovém družstvu ani spoluvlastnictví družstevního podílu není možné, majetkové poměry účastníků neumožňovaly uhradit vypořádací podíl druhému z účastníků, nezbylo soudu než vypořádat zaniklé společné jmění manželů nařízením prodeje členského podílu v bytovém družstvu ve veřejné dražbě (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.3.2024, sp.zn. 22 Cdo 925/2023).

81. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal důvodnou námitku žalovaného, že tvrzení žalobkyně, že je členský podíl v bytovém družstvu součástí SJM, je v rozporu s dobrými mravy. Její tvrzení odpovídá příslušným zákonným ustanovením.

82. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům, soud rozhodl tak, že nařídil prodej členského podílu v bytovém družstvu ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem.

83. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě se jedná o zvláštní typ řízení mající povahu iudicia duplex, kde účastníci mají totožné postavení žalobce a žalovaného, kdy nelze konstatovat, že některý z účastníků byl v řízení úspěšnější než druhý. Na náhradu nákladů řízení tak nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci a jeví se jako spravedlivé, aby každý z účastníků nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10.11.2020, sp.zn. I.ÚS 262/20, nález Ústavního soudu ze dne 2.11.2021, sp.zn. I. ÚS 3202/20). Žalobkyně žádala přiznání náhrady nákladů řízení, neboť tyto náklady nemusely vzniknout, pokud by žalovaný přistoupil na spravedlivé vypořádání SJM před podáním žaloby. Žalovaný rovněž žádal přiznání náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně v rámci mimosoudní komunikace požadovala výrazně vyšší vypořádací podíl, než byl stanoven znaleckým posudkem. K tomu je třeba uvést, že celá věc byla mezi účastníky od počátku sporná, žalovaný je přesvědčen, že požadavek žalobkyně není po právu, a proto nevidí důvod se s žalobkyní dohodnout. Naopak žalobkyně při návrhu na mimosoudní vypořádání vycházela ze svého odhadu, jednalo se o její návrh, který mohl být dohodou stran upraven, pokud by žalovaný navrhl a odůvodnil jinou výši vypořádání, skutečná výše vypořádacího podílu byla zjištěna až na základě znaleckého posudku. Soud v dané věci neshledal ani u jednoho z tvrzených důvodů, že by byly natolik zvláštní a zásadní, že by odůvodňovaly prolomení stanoveného pravidla a přiznání náhrady nákladů řízení jedné ze stran. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřísluší.

84. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

85. V průběhu tohoto řízení vznikly státu náklady přibráním znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO], kterému byla usnesením ze dne 18.12.2024, č.j. 45 C 337/2022-112, přiznána a následně proplacena odměna za podaný znalecký posudek ve výši 11 394,81 Kč. Jelikož však oba účastníci složili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, tj. celkem 10 000 Kč, náklady státu v celkové výši 11 394,81 Kč byly o částku 10 000 Kč poníženy a na nákladech zbývá uhradit částku ve výši 1 394,81 Kč. Vzhledem k tomu, že úspěch účastníků ve věci lze mít v dané věci za stejný, uložil soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. oběma účastníkům nahradit polovinu nákladů státu ve zbývající části přesahující zaplacené zálohy, a to každému ve výši 697,40 Kč, když ani u jednoho z účastníků nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

Poučení