45 C 51/2021- 119

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa], [část obce] 3. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] 4. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] na určení neoprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy takto:

Výrok

I. Výpověď z nájmu bytu [číslo] umístěného v domě na adrese [adresa], [PSČ] [část obce], [obec a číslo], ze dne 7.1.2021, doručená žalovanými žalobkyni dne 10.1.2021, je neplatná.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 696,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovaným neplatnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] umístěného ve čtvrtém podlaží budovy s číslem popisným [číslo], stojící na pozemku parcelní [číslo] vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], který je ve vlastnictví žalovaných. Uvedla, že je již více než 56 let nájemkyní uvedeného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, resp. ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu ze dne 31.10.1964. Žalovaní, zastoupení žalovanou 2, zaslali žalované výpověď z nájmu ze dne 7.1.2021 s odkazem na zákonný výpovědní důvod vymezený v § 2288 odst. 2 písm. a) zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, který bez bližších podrobností odůvodňují bytovou potřebou druhé žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení]. Žalobkyni byla výpověď doručena dne 10.1.2021. Žalobkyně považuje výpověď z nájemní smlouvy k bytu za neoprávněnou, a to z několika důvodů. Jednak je odůvodnění výpovědi potřebou bytu pro vlastníka nemovitosti je čistě účelové, druhá žalovaná nepotřebuje byt k zajištění bytové potřeby své ani svého manžela, jednak je v rozporu s dobrými mravy, jednak je neplatná pro nedostatek zmocnění druhé žalované k tomuto jednání ze strany ostatních spoluvlastníků. Druhá žalovaná bydlí ve stejném bytovém domě společně se svým manželem v bytě [číslo] to po dobu již několika desítek let. Má tak dlouhodobě a dostatečně zajištěnou svou bytovou potřebu, přičemž ve výpovědi ani nijak dále nesděluje, z jakého závažného důvodu potřebuje svůj současný byt v bytovém domě opustit, resp. proč není vhodný k uspokojení její bytové potřeby a musí tak využít svého vlastnického práva a vypovědět nájemní smlouvu žalobkyně. Žalobkyně není jedinou nájemkyní v domě, která obdržela výpověď z nájmu bytu s odůvodněním bytové potřeby žalované a jejího manžela. Obdobnou výpověď obdržel např. i pan [příjmení] [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], přičemž jeho nájemní vztah k bytu v Bytovém domě zanikl před podáním této žaloby, a uvedený byt tak může být k dispozici pro uspokojení potřeb žalované. Výpovědní důvod je proto smyšlený, resp. je nepravdivý a sleduje jiný cíl, a to pravděpodobně uvolnění bytu ze strany žalobkyně z důvodu představ žalované o možném vyšším výnosu z užívání bytu ze strany jiného nájemce, nikoli řešením bytové její a jejího manžela. Svědčí o tom i skutečnost, že žalobkyně jednala prostřednictvím svého zástupce se druhou žalovanou o navýšení nájemného ze stávajících 11 000 Kč na 12 500 Kč měsíčně. Obě strany se nakonec dohodly na uzavření nové nájemní smlouvy, ve které bude ujednáno zvyšování nájmu o inflaci vyjádřenou přírůstkem spotřebitelských cen vyhlašovaného v měsíci prosinci Českým statistickým úřadem. Přestože byla žalobkyně připravena návrh smlouvy podepsat a tento zaslala i druhé žalované, tato jej následně bezdůvodně odmítla uzavřít a dosavadní nájemní smlouva tak zůstala nedotčena. Dle žalobkyně je hlavním důvodem výpovědi nájemní smlouvy představa druhé žalované o nelukrativnosti nájmu pronajímaného bytu, neboť se domnívá, že byt po rekonstrukci na uvedené adrese by mohlo být možné pronajímat za vyšší nájemné než doposud. Žalobkyně poukázala na svůj věk, doplnila, že v uvedeném bytě bydlí více než 56 let, po celou dobu vždy řádně a včas platí nájemné za užívání bytu a nikdy žádným způsobem neporušila žádné své povinnosti plynoucí z nájmu bytu. Předmětný byt pro ní představuje určitou životní jistotu a má k němu po takto dlouhé době vytvořenou silnou emoční vazbu. Současně je v jejím věku a s ohledem na její zdraví nereálné, aby se z Bytu vystěhovala a našla si nové bydlení za srovnatelných podmínek (i s ohledem na situaci vzniklou v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2, když žalobkyně spadá do nejrizikovější skupiny obyvatel), případně se stěhovala do domu s pečovatelskou službou či do domova důchodců, neboť to by pro ni představovalo extrémní zdravotní riziko, čehož si ostatně druhá žalovaná musí být vědoma. V domě se nachází více než desítka dalších bytů, ve kterých bydlí movitější, mladší a zdravější nájemníci, než je žalobkyně, přesto si druhá žalovaná vybrala pro svou bytovou potřebu právě byt žalobkyně, ačkoli jí je velmi dobře znám rodinný, zdravotní a sociální status žalobkyně, neboť ji osobně zná celý svůj život. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že druhá žalovaná k výpovědi z nájemní smlouvy nedoložila plnou moc či jiné oprávnění či rozhodnutí všech spoluvlastníků, na základě kterého je v této záležitosti oprávněna za všechny žalované právně jednat uvedeným způsobem. Žalobkyně proto považuje výpověď učiněnou druhou žalovanou za neplatnou.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že udělili výpověď z nájmu bytu žalobkyni proto, že jej druhá žalovaná potřebuje pro bytovou potřebu sebe a svého manžela, když její stávající byt [číslo] je po odchodu dětí z domácnosti pro žalovanou 2 a jejího manžela nadbytečně rozměrný, s čímž jsou spojené vyšší náklady na jejich bytovou potřebu. Zároveň nesplňuje současné standardy bydlení, kdy jedna z místností není vůbec vytápěná a druhá místnost je vytápěná pouze kamny na pevná paliva, což je pro druhou žalovanou a jejího manžela i vzhledem k věku a zdravotnímu stavu velmi nekomfortní. Oba mají v úmyslu vyřešit svoji bytovou potřebu pro příchozí stáří již nyní, kdy prozatím mají energii a kapacitu na uzpůsobení nového bydlení pro nadcházející roky. Potřebují přitom byt s neprůchozími pokoji, který jim poskytne dostatečný komfort do budoucna. Ostatní byty v domě, co do velikosti srovnatelné s bytem žalobkyně, mají pokoje průchozí. V této souvislosti odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2001, sp. zn. 26 Cdo 2357/99. Vyvraceli tvrzení žalobkyně, že ve výpovědi není podrobně uveden závažný důvod, proč potřebují k uspokojení své bytové potřeby zrovna byt žalobkyně, když tuto povinnosti zákon nestanovuje. Naopak je na nájemci, pokud s výpovědí nesouhlasí, aby se výpovědi bránil u soudu a důvody pronajímatele vyvrátil. V této souvislosti odkázali dále na judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2016, sp. zn. 26 Cdo 1454/2016. Vzhledem k tomu tak žalovaní neměli povinnost podrobně ve výpovědi uvádět a konkretizovat, proč je byt žalobkyně potřeba pro uspokojení bytové potřeby žalované 2 a jejího manžela. Oproti tomu žalobkyně v žalobě nijak neprokazuje okolnosti, které by uplatněný výpovědní důvod uvedený ve výpovědi vyvracely. Žalovaní vyvraceli tvrzení žalobkyně, že udělili obdobnou výpověď se shodným výpovědním důvodem panu [příjmení] [jméno] [příjmení], tj. pro uspokojení bytové potřeby žalované 2 a jejího manžela, když s tímto nájemníkem byla ukončena nájemní smlouva dohodou, následně byla pouze pro forma udělena panu [příjmení] [jméno] [příjmení] výpověď, přičemž výpovědním důvodem byla formálně potřeba bytu [číslo] pro uspokojení bytové potřeby dcery druhé žalované, paní [jméno] [příjmení] a její rodiny. Pokud jde o tvrzení, že se žalovaní snažili uzavřít novou nájemní smlouvu, na základě které by žalobkyně byla povinna platit vyšší nájemné, bylo mezi účastníky jednáno o nové nájemní smlouvě, na základě které by žalobkyně hradila zvýšené nájemné, které bylo v původní výši z roku 2013, tj. ve výši 11 000 Kč za byt (byt užívaný žalobkyní má výměru 80 m2), avšak návrh na navýšení nájemného na výši 12.500 Kč ze dne 29. července 2019 žalobkyně odmítla. Následně byl právním zástupcem žalobkyně zaslán dne 1. prosince 2019 žalovaný vlastní návrh nájemní smlouvy, aniž by se vyjádřil k návrhu žalovaných. Návrh nájemní smlouvy byla druhá žalovaná nucena odmítnout, protože obsahoval nestandardní ustanovení, např. o snížení částky za drobné opravy, které nese nájemce (tj. žalobkyně), na částku max. 500 Kč. Žalovaní popírali rovněž tvrzení žalobkyně, že hlavním důvodem výpovědi je účelové, aby mohli žalovaní lukrativněji pronajímat byt jinému nájemci. A konečně nesouhlasili ani s tvrzením že výpověď je v rozporu s dobrými mravy, když navzdory umístění bytu a zdravotním stavu žalobkyně naopak shledávají jako nemorální jednání rodinných příslušníků žalobkyně, kdy ji samotnou nechávají bez pomoci namísto toho, aby ji poskytli péči a pomohl jí najít bydlení vhodné a odpovídající potřebám osoby ve věku žalobkyně, které by bylo pro žalobkyni ulehčením a pomocí. Za účelové označili žalovaní tvrzení žalobkyně o riziku plynoucího z epidemie koronavirové choroby covid-19 a případného stěhování do vhodné instituce, neboť právě osoby ve věku žalobkyně měly zajištěné přednostní očkování proti chorobě covid-19 a dále je zde možnost zajistit žalobkyni veškeré dostupné sociální služby a odpovídající péči. Žalovaní tak mají za to, že žalobkyně má možnost najít si bydlení vhodné a odpovídající jejímu věku a zdravotnímu stavu, tj. o menší rozloze, umístěné v nižších patrech, případně bezbariérově uzpůsobené, s možností poskytování dostupných sociálních služeb, které bude pro žalobkyni vhodnější než užívání bytu, který je i tak svým stavem určen k rozsáhlé rekonstrukci. Pokud žalobkyně namítala neplatnost výpovědi pro nedostatek oprávnění druhé žalované, tato po celou dobu trvání spoluvlastnictví jedná v zastoupení obou zbývajících žalovaných vůči nájemcům domu, při jeho správě a dalších činnostech s tím souvisejících, sama jednala i se žalobkyní, která si tak byla vědoma tohoto zastoupení. V této souvislosti dále žalovaní poukázali na udělené plné moci s tím, že o udělení výpovědi žalobkyni žalovaní společně rozhodovali v rámci správy spoluvlastnictví, všichni žalovaní projevili předchozí souhlas s výpovědí. V této souvislosti odkázali na ust. § 574 NOZ a rovněž i ust. § 1132 NOZ, z jehož obsahu je zřejmé, že není zapotřebí osobní účast spoluvlastníka na právním jednání. Žalovaní uzavřeli, že výpověď udělená žalobkyni má všechny zákonné náležitosti, druhá žalovaná byla oprávněná ji žalobkyni udělit a tato je tak platnou a účinnou. Závěrem žalovaní uvedli, že mezi účastníky proběhla 31.5.2021 osobní schůzka za účelem smírného řešení sporu, při které bylo žalobkyni nabídnuto prodloužení přechodné výpovědní doby, během které by si mohla žalobkyně nalézt vhodné bydlení, avšak žalobkyně je prostřednictvím svého právního zástupce bez dalšího odmítla. S ohledem na výše uvedené žalovaní žádali o rychlé projednání dané věci s tím, že právní zástupce žalobkyně svým jednáním pouze způsobuje průtahy ve věci a v celém řízení.

3. V replice na vyjádření žalovaných žalobkyně zopakovala, že skutečným důvodem pro udělení výpovědi z nájmu bytu druhou žalovanou není bytová potřeba druhé žalované a jejího manžela. Skutečným důvodem je fakt, že žalobkyně odmítla zvýšení nájmu, resp. pronájem bytu žalobkyni není pro druhou žalovanou dle jejího názoru dostatečně lukrativní. To ostatně vyplývá ze soudu předložených důkazních prostředků, byť se žalovaní snaží nadepsaný soud přesvědčit o opaku. V předmětné budově obývá druhá žalovaná se svým manželem byt [číslo] jež se nachází v přízemí domu, zatímco byt [číslo] žalobkyně se nachází ve čtvrtém nadzemním patře domu, v domě se nenachází výtah, byt žalobkyně se navíc nachází v havarijním stavu, neboť druhá žalovaná do uvedeného bytu po velmi dlouhou dobu neinvestuje žádné finanční prostředky k jeho údržbě. Z toho důvodu považuje žalobkyně výpovědní důvod za smyšlený, když jen tyto informace musí poukazovat na to, že argumentace vhodností bytu pro pokročilé stáří druhé žalované a jejího manžela je nesmyslný. Žalobkyně se pozastavila nad tím, že druhá žalovaná (spoluvlastník podílu o velikosti id. [číslo] na domě) tvrdí, že tak činí i s ohledem na zvýšenou finanční zátěž plynoucí z velikosti jí obývaného bytu v domě, který celý fakticky vlastní a tedy ani nehradí v souvislosti se svým bydlením jakékoliv platby typu nájemného. Naopak pobírá veškeré platby od ostatních nájemníků, jež druhé žalované musí zajišťovat dostatečné příjmy, a to i vedle nákladů, které by měla investovat do správy a údržby domu. Vytápění bytu [číslo] plynovým kotlem si přitom žalobkyně musela pořídit za vlastní prostředky sama bez jakéhokoli přičinění žalovaných. Pokud druhá žalovaná má ve svém bytě stále kamna na pevná paliva, nemůže tato skutečnost být žalobkyni dávána k její tíži, neboť kdo jiný než vlastník nemovitosti by měl udržovat dům v rámci standardů současného bydlení. Jestliže žalovaní odkazovali na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2001, sp. zn. 26 Cdo 2357/99, vyvrátila žalobkyně jeho použitelnost pro konkrétní případ, když v tamním případě pronajímatel vlastnil bytový dům, ve kterém se nacházelo vícero bytů, jež byly všechny pronajaty a současně vlastnil i jinou nemovitost, ve které sám bydlel. Pronajímatel se však rozhodl, že bude realizovat své vlastnické právo tím, že bude bydlet v jednom z bytů v bytovém domě, který do té doby pronajímal, a proto učinil výpověď nájemci v souladu s § 711a odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ64“). Obecné soudy vč. Nejvyššího soudu ČR v daném případě rozhodli ve prospěch vlastníka, který se rozhodl realizovat své vlastnické právo a vypověděl nájem nájemci v jednom z pronajatých bytů z důvodu své bytové potřeby, přičemž se v řízení prokázalo, že se v předmětném bytovém domě neuvolnil jiný vhodný byt, jak pro pronajímatele tak i nájemce. Uvedené rozhodnutí navíc bylo vydáno za účinnosti OZ64, který sice umožňoval v § 711a odst. 1 písm. a) OZ z obdobného důvodu, tj. pronajímatel mohl vypovědět nájem bytu v případech, potřeboval-li byt pro sebe, nicméně k tomu, aby mohl z tohoto důvodu vypovědět nájem, muselo dojít k přivolení soudu a současně dle § 712 odst. 2 OZ k poskytnutí bytové náhrady nájemci. Tyto podmínky však současný zákon nestanoví, je tedy otázkou, zda je možné takto bez dalšího zasahovat zjevnou libovůlí do nájemního vztahu. Podle článku 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod nesmí být vlastnictví zneužito na újmu druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Žalobkyně má za to, že výkon vlastnického práva druhé žalované je zjevně v rozporu s uvedeným článkem Listiny základních práv a svobod, neboť nesleduje nic jiného, než šikanózní výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy, přičemž takové jednání v souladu s § 8 OZ nemá požívat právní ochrany. Žalobkyně popírala i tvrzení žalovaných, že jsou oprávněni bez dalšího vypovědět nájem v souladu s § 2288 odst. 2 písm. a) OZ, neboť i tyto závěry vychází z judikatury a právních norem (jak uvádí žalobkyně v bodě b)), jež tento způsob umožňoval za předpokladu, že k výpovědi bude přivoleno ze strany soudu za současného poskytnutí bytové náhrady v souladu s § 711a odst. 1 a 712 odst. 2 OZ. Navíc je s ohledem na popsané skutkové okolnosti zřejmé, že druhá žalovaná byt pro svou bytovou potřebu nepotřebuje, resp. uvádí domnělé důvody, které se nezakládají na skutečnosti. A konečně žalobkyně zdůraznila, že druhá žalovaná vypovídá nájem ze zřejmých důvodů, kterými je nemožnost zvýšení nájmu žalované, nikoli bytová potřeba druhé žalované a jejího manžela. V této souvislosti zdůraznila i rozdílnou polohu obou bytů a jejich přístupnost z hlediska starší osoby. Druhá žalovaná navíc ví, že žalobkyně svůj pronajatý byt užívá téměř celý svůj život a je si vědoma toho, že na tento prostor je citově vázaná. Taktéž si musí být vědoma toho, že vytržení člověka ze svého přirozeného prostředí v tak pokročilém věku jako je žalobkyně, tj. [anonymizováno] let, je každá takováto změna velmi těžce psychicky a fyzicky snášena. Již sama výpověď druhé žalované se žalobkyně velmi psychicky dotkla, neboť se domnívala, že ve svém pronajatém bytě pokojně dožije. Tvrzením, že žalobkyně mohla být svými příbuznými již dávno přesunuta do zařízení, případně bytu, kde jsou poskytovány zdravotní služby, pak svědčí s ohledem na výše uvedené o jisté dávce netečnosti druhé žalované vůči žalobkyni. Žalobkyně má veškeré sociální a zdravotní služby zajištěné prostřednictvím obecně prospěšné [právnická osoba] nebe o.p.s. Všechny tyto skutečnosti je pak dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2006, sp. zn. 26 Cdo 1359/2005) nutné posuzovat ve vztahu k výpovědi z nájmu a dobrým mravům. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, týkající se hrozby onemocnění virem SARS-CoV-2 není účelové, jak ostatně vyplývá i ze sdělovacích prostředků vyplývá, že ačkoliv měli být lidé v sociálních a zdravotních zařízeních určených pro osoby jejího věku nejvíce chráněni jako velmi riziková skupina, tak tomu nebylo. Současně ani očkování tyto lidi nechrání takovým způsobem, jak se předpokládalo (tj. trvale), neboť ze sdělovacích prostředků vyplývá, že u lidí starších 80 let se vytváří protilátky proti uvedenému onemocnění přibližně na dobu tří měsíců. Ve svém bytě je tak v relativním bezpečí na rozdíl od lidí, jež jsou umístěni v sociálních a zdravotnických zařízeních určených pro osoby, které se o sebe nejsou schopny postarat. V domě se nachází vícero bytů, které jsou vhodné pro tvrzenou bytovou potřebu druhé žalované a jež jsou obývané ekonomicky a zdravotně daleko způsobilejšími nájemníky. Nicméně druhá žalovaná si vybere„ shodou okolností“ byt, který obývá nejstarší obyvatel domu, s nejchatrnějším zdravím, silnou citovou vazbou k danému místu, s jedním z nejnižších nájmů v domě, a se kterým neúspěšně jednala o zvýšení nájmu bytu. Žalobkyně rovněž popírala, že by druhá žalovaná měla dostatek oprávnění k udělení výpovědi, když jí předložené plné moci byly uděleny ke všem úkonům spojeným s údržbou a správou domu, nikoli ke všem právním jednáním spojeným s domem. Druhá žalovaná tak překročila své zástupčí oprávnění, neboť k němu nebyla ostatními spoluvlastníky zmocněna. Tvrzení, že žalovaní byli seznámeni s výpovědí, danou žalobkyni ještě před jejím učiněním, a že k němu dali souhlas, je dle žalobkyně účelové a nedošlo ke schválení právního jednání druhé žalované bez zbytečného odkladu poté, co překročila své zástupčí oprávnění.

4. V duplice k replice žalobkyně žalovaní popřeli tvrzení žalobkyně o skutečných důvodech udělení výpovědi z nájmu bytu a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. listopadu 2016, sp. zn. 26 Cdo 1454/2016 zdůraznili, že jimi uvedený výpovědní důvod je naplněn bez dalšího, má-li byt, jehož nájem je vypovídán, užívat pronajímatel, přičemž žalobkyně nepředložila žádné důkazy, které by toto vyvraceli. Veškerá tvrzení žalobkyně o tom, zda je byt vhodný či nevhodný pro druhou žalovanou a jejího manžela a dále uvedená tvrzení o zvyšování nájmu, opravách kotle apod., s meritem věci vůbec nesouvisí, přičemž žalobkyně těmito tvrzeními pouze zakrývá skutečnost, že neprokázala okolnosti, které by vyvracely uplatněný výpovědní důvod. Upřesnili, že druhá žalovaná s manželem obývá byt v 1. patře domu, nikoliv v přízemí, zatímco žalobkyně obývá byt ve 3. patře domu, nikoliv ve 4. patře. Nesouhlasili s tvrzením žalobkyně o havarijním stavu bytu, když žádná závada indikující špatný stav bytu jim nebyla žalobkyní hlášena, s výjimkou neopodstatněné žádosti o výměnu plynového kotle učiněné v roce 2019. Žalovaní o byt z pozice pronajímatele a vlastníka Domu řádně pečují, o čemž svědčí veškeré provedené opravy, tedy výměna dvou vodovodních a kanalizačních stoupaček, výměna plynové stoupačky, renovace a oprava nátěrů oken, osazení nového WC. Udělení výpovědi nemá žádnou příčinnou souvislost s jednáním o navýšení nájmu, které žalovaní vedli s žalobkyní během roku 2019. Skutečnost, že žalovaní iniciovali navýšení nájmu, byla v intencích zákonné úpravy, která jim navýšení nájmu umožňovala a umožňuje. S ohledem na neochotný přístup žalobkyně a jejího právního zástupce k smysluplným jednáním však žalovaní usoudili, že výše navýšení nájmu není adekvátní strávenému času, energii a obtížnosti jednání a od navýšení ustoupili. K tvrzenému nevhodnému situování bytu žalobkyně pro účely jeho užívání druhou žalovanou, žalovaní uvedli, že tento se sice nachází ve vyšším poschodí než současný byt druhé žalované, ale jde o jediný byt s neprůchozími místnostmi o dispozici 2+1 v celém domě, který splňuje jejich požadavky s ohledem na jejich věk a životní návyky, protože potřebují pro své fungování tuto dispozici. To dle žalovaných dokazuje potřebu zajištění vhodné a důstojné bytové potřeby druhé žalované a s tím související udělení výpovědi žalobkyni. Žalovaní nesouhlasili s tvrzením žalobkyně, že v domě se nachází více bytů, které obývají jiní nájemníci a které by byly rovněž vhodné k zajištění bytové potřeby druhé žalované. Doplnili, že v domě se skutečně momentálně výtah nenachází, jeho realizace je ovšem technicky možná a není vyloučeno, že v budoucnu, až to bude např. pro potřeby druhé žalované nutné, bude realizace uskutečněna. K možné realizaci výtahu v domě již žalovaní disponují dokonce i technickou dokumentací, kterou si v minulosti nechali vypracovat. Pozastavili se na tvrzením žalobkyně, že byt není s ohledem na umístění vhodný pro zajištění bytové potřeby druhé žalované (ročník narození [rok]), ale je vhodný pro zajišťování bytové potřeby žalobkyně (ročník narození [rok]). Pokud jde o tvrzení žalobkyně o nutnosti zajištění výměny kotle na vlastní náklady žalobkyně žalovaní uvedli, že instalace plynového kotle byla v minulosti žalobkyni pronajímateli nabídnuta za cenu zvýšení kategorie bytu, což odmítla a namísto toho kotel pořídila na vlastní náklady. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že výpověď je v rozporu s dobrými mravy, označili je za účelová. Existuje mnoho způsobů, jak by si žalobkyně mohla zajistit důstojnější bydlení, které by bylo pro ni mnohem vhodnější, než je současné řešení. Žalobkyně není ve finanční nouzi, která by ji omezovala v zajištění jiného bydlení. Zároveň s ohledem na žalobkyní zmiňovanou epidemii SARS-CoV-2 a související pokles turistiky je obecně známý fakt, že se v oblasti [obec] uvolnila velká část bytů. Nájemní situace je tedy pro nájemce a zájemce o byty obecně příznivější a existuje více možností zajištění nájemních bytů v dobrém stavu, v dobré lokalitě, které by zároveň byly uzpůsobeny pro potřeby žalobkyně (např. výtah, přízemí). Pokud žalobkyně tvrdí, že je v bytě v bezpečí z důvodu epidemie SARS-CoV-2 oproti tomu, než kdyby se nacházela v jiném zařízení nebo bytě, je dle žalovaných toto tvrzení za ryze účelové a nikterak podložené. Žalobkyně se s ohledem na poskytovanou péči neizoluje, kdy v bytě je ve stejném kontaktu s cizími osobami, které za ní dochází v rámci poskytování sociálních služeb, jako kdyby bydlela na jakémkoliv jiném místě. Za žalobkyní dochází dle poznatků druhé žalované pokaždé různé osoby ze sociálních služeb, které o ni pečují, riziko nákazy je tedy s ohledem na tuto fluktuaci osob naprosto shodné, jako by bylo v jiném bytě, případně zařízení, kde by žalobkyně bydlela. Sociální služby, které jsou žalobkyni poskytovány prostřednictvím OPS [anonymizována dvě slova], by žalobkyně mohla čerpat na jakémkoliv místě v [obec], neboť z veřejně dostupných informací nevyplývá, že by tato společnost působila pouze na území [obec a číslo], právě naopak. Žalobkyně ani dostatečně neprokázala, že by změna bydliště způsobila vážnou újmu jejímu psychickému a fyzickému zdraví, kdy tytu skutečnosti jsou pouze ve formě nepodloženého tvrzení žalobkyně. Žalovaní byli připraveni s žalobkyní vést jednání, vyjít jí vstříc, byli připraveni a ochotni jí poskytnout delší dobu na zajištění vhodného bydlení. Na tyto snahy žalobkyně nereflektovala a odmítla jakéhokoliv konstruktivní řešení věci. Závěrem vyvraceli tvrzní žalobkyně, že druhá žalovaná neměla dostatečné oprávnění pro udělení výpovědi žalobkyni, když ostatní spoluvlastníci jí udělili plné moci, které ji zmocňují ke všem úkonům spojeným s údržbou a správou domu, přičemž o významných úmyslech s domem byli vždy informováni předem. Ostatně tak po celou dobu trvání spoluvlastnictví správa domu funguje, kdy ji vykonává druhá žalovaná za všechny žalované jako spoluvlastníky a žalobkyně, jako jedna z nejdéle pobývajících nájemců, je s touto skutečností po celou dobu seznámena. Znovu zdůraznili, že podmínku souhlasu všech spoluvlastníků jako podmínku účasti všech spoluvlastníků na daném právním jednání. První i třetí žalovaný byl o udělení výpovědi žalobkyni obeznámen a s udělením výpovědi souhlasil, písemná forma, ve které svůj souhlas dodatečně oba písemně stvrdili, byla učiněna pouze pro účely tohoto řízení. Uzavřeli, že souhlas spoluvlastníků k právnímu jednání týkající se společné věci by mohl být udělen dokonce i dodatečně.

5. Dle výpisu z katastru nemovitostí, LV [rok], [katastrální uzemí], pro [územní celek], [katastrální uzemí], nemovitost - budova [adresa] je součástí parcely [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, objekt k bydlení. Tato je ve vlastnictví žalovaných, přičemž žalovaná [číslo] vlastní [číslo] nemovitosti, žalovaná [číslo] nemovitosti a žalovaný [číslo] rovněž [číslo] nemovitosti.

6. Dle zápisu z osobního jednání, konaného dne 2.10.2019 v kanceláři Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci požadavku Ing. [jméno] [příjmení] na zvýšení nájemného za pronájem bytu paní [celé jméno žalobkyně], právní zástupce žalobkyně opakovaně odmítl požadavek na navýšení stávajícího nájmnéh z částky 11 000 Kč měsíčně na částku 12 500 Kč s účinností od 1.11.2019. Na to vznesla druhá žalovaná návrh, že bude ponecháno stávající nájemné, které se vždy od 1.ledna každého kalendářního roku zvyšovalo o inflaci a požadovala, aby žalobkyně uzavřela pojištění odpovědnoti za škodu způobenou třetím osobám v vztahu k užívání pronajatého bytu do výše 5 000 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně slíbil návrh projednat s klientkou.

7. E-mailem ze dne 1.12.2019 Mgr. [jméno] [příjmení] zaslal na e-mail [email] upravenou nájemní smlouvu, která vychází z dříve již diskutovaného znění a je doplněna o skutečnosti odsouhlasené po jednání s tím, že klientka je připravena ji kdykoli během prosince podepsat tak, aby mohla být účinná od 1.1.2020.

8. Dle konceptu nájemní smlouvy, která měla být uzavřena mezi žalovanými a žalobkyní, doba trvání nájmu má být na dobu neurčitou, cena nájemného byla sjednána, resp. navrhována ve výši 11 000 Kč. Od 1. ledna každého kalendářního roku navyšovaná o inflaci, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, vyhlašovaného v měsíci prosinci uplynulého kalendářního roku Českým statistickým úřadem, a to písemným oznámením doručeným nájemci nejpozději do 25. ledna. Dále také byly navrženy zálohové platby na služby, spojené s nájmem bytu ve výši 500,00 Kč, jako součást pravidelných měsíčních plateb.

9. Výpovědí z nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného], ze dne 7.1.2021, byla žalobkyni dána výpověď z důvodu, dle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku a byla poskytnuta tříměsíční výpovědní doba. Důvodem výpovědi nájmu bytu je potřeba bytu k vlastnímu užívání pro žalovanou [číslo] jejího manžela. Současně byla žalobkyně poučena o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla podepsána druhou žalovanou.

10. Dle dodejky č. RR [tel. číslo] CZ byla zásilka, zaslaná [jméno] [příjmení] odeslána 11.1.2021 právnímu zástupci žalobkyně.

11. Podle půdorysu 1., 2. a 4. patra nemovitosti, je tento shodný pro všechna patra, ze kterého vyplývá, že byt [číslo] [číslo] jsou zrcadlově prakticky shodné. Byty [anonymizováno] a [anonymizováno] obsahují tři pokoje, dva z nich průchozí (avšak současně se samostatným vchodem), jeden neprůchozí a neprůchozí kuchyň. Byty [anonymizováno], a [anonymizováno] obsahují dva průchozí pokoje a kuchyň.

12. Dle změny půdorysu 3. patra byt žalobkyně sestává rovněž ze dvou pokojů, oddělených od sebe chodbou, a jednoho pokoje na druhé straně chodby. Z původní chodby, resp. z původního bytu, byl oddělen jeden pokoj, který je, a tento je rovněž oddělen od vedlejšího bytu, a od vedlejšího bytu je rovněž oddělen jeden samostatný pokoj, který je původně v půdorysu 1., 2. a 4. patra zakreslen pod bodem 57 a 56. V půdorysu ve 3. patře, se jedná o pokoj, označený jako 95 a 94. Tento ve vedlejším bytě chybí, zatímco pokoj, oddělený chodbou, původně průchozí, je zcela vyjmut z této chodby, a je jako samostatný byt.

13. Dl fotografie kamen na pevná paliva, v rohu místnosti, na parketové podlaze.

14. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 12.11.2020, adresovanou Mgr. [jméno] [příjmení], která byla převzata 12.11.2020, byla dána výpověď z nájmu bytu [číslo] pronajatého tedy na základě nájemní smlouvy ze dne 2.10.2007, a sice na dobu určitou, který tedy žalovaná [číslo] označila jako byt, který potřebuje pro účely své dcery, a s ohledem na to tedy vypovídá nájemní smlouvu s výpovědní dobou tří měsíců. 15. [příjmení] mocí ze dne 28.6.1994 [celé jméno žalované] zmocnila Ing. [jméno] [příjmení] k zastupování její osoby, jako spoluvlastníka při všech úkonech spojených s údržbou a správou nemovitosti s tím, že o závažnějších úmyslech a skutečnostech má informovat předem. 16. [příjmení] mocí ze dne 27.6.1994 [celé jméno žalovaného] zmocnil Ing. [jméno] [příjmení] k zastupování jeho osoby, jako spoluvlastníka při všech úkonech spojených s údržbou a správou nemovitosti s tím, že o závažnějších úmyslech a skutečnostech má informovat předem.

17. Prohlášením ze dne 20.4.2021 [celé jméno žalované] uvedla, že byla seznámena a souhlasí s udělením výpovědi nájmu bytu [číslo] který má v pronájmu paní [celé jméno žalobkyně] a který se nachází ve 3. patře domu v [příjmení] ulici [číslo], jehož je spoluvlastníkem. V případě soudního sporu, souvisejícího s výše uvedenou výpovědí, rovněž souhlasí, aby paní [celé jméno žalovaného], jako spoluvlastník, zplnomocnila advokátní kancelář [právnická osoba] k zastupování spoluvlastníků během soudního řízení v dané věci, a k tomuto jednání tedy udělila plnou moc.

18. Prohlášením ze dne 20.4.2021 [celé jméno žalovaného] uvedl, že byl seznámen a souhlasí s udělením výpovědi nájmu bytu [číslo] který má v pronájmu paní [celé jméno žalobkyně] a který se nachází ve 3. patře domu v [příjmení] ulici [číslo], jehož je spoluvlastníkem. V případě soudního sporu, souvisejícího s výše uvedenou výpovědí, rovněž souhlasí, aby paní [celé jméno žalovaného], jako spoluvlastník, zplnomocnila advokátní kancelář [právnická osoba] k zastupování spoluvlastníků během soudního řízení v dané věci, a k tomuto jednání tedy udělila plnou moc.

19. Čestným prohlášením ze dne 12.10.2022 [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], konstatovala, že byla předem obeznámena s úmyslem i věcným obsahem výpovědi nájmu k bytu [číslo] který má v pronájmu paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a který se nachází ve 3. patře domu v [příjmení] ulici [číslo], [PSČ] [obec a číslo], jehož je spoluvlastníkem, a s udělením výpovědi souhlasila.

20. Čestným prohlášením ze dne 12.10.2022 [celé jméno žalovaného], [datum narození], konstatoval, že byl předem obeznámen s úmyslem i věcným obsahem výpovědi nájmu k bytu [číslo] který má v pronájmu paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a který se nachází ve 3. patře domu v [příjmení] ulici [číslo], [PSČ] [obec a číslo], jehož je spoluvlastníkem, a s udělením výpovědi souhlasil.

21. Dle stavebního řešení a popisu bytů v domě [obec a číslo], [ulice a číslo], dle jednotlivých pater, podle kterého v přízemí je byt [anonymizováno], o velikosti 29 m2, garsoniéra 1+0 (byt po rekonstrukci cca 8 let), byt [anonymizováno], o velikosti 44 m2, byt 1+1 (byt po rekonstrukci cca 8 let) – místnosti průchozí, byt [anonymizováno], o velikosti 91 m2, 3+1 (byt po rekonstrukci cca 14 let). V prvním, druhém a čtvrtém patře je stejná dispozice bytů, byt [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno], o velikosti 100 m2, 3+1 (byt 3 před rekonstrukcí – byt obývá žalovaná, byt 5 po rekonstrukci cca 10 let, byt 10 po rekonstrukci cca 14 let), a dále byt [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], o velikosti 72 m2, 2+1, (byt [anonymizováno] po rekonstrukci cca 5 let – pokoje průchozí, byt [anonymizováno] po rekonstrukci cca 11 let – pokoje průchozí, byt [anonymizováno] po rekonstrukci cca 3 roky – pokoje průchozí). Ve 3. patře jsou byty [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Byt [anonymizováno], o velikosti 81 m2, 2+1, (byt před rekonstrukcí – byt obývá žalobkyně), byt [anonymizováno], o velikosti 42 m2, 1+1, (byt po rekonstrukci cca 8 let) a byt [anonymizováno], o velikosti 47 m2, 1+1 (byt po rekonstrukci cca 11 let), přičemž pro dosažení stejného dispozičního řešení, jako u bytu [číslo] který má neprůchozí pokoje, jako jediný v domě a který obývá žalobkyně, by bylo nutné vystěhovat a následně přestavět celé jedno patro domu, což by obnášelo náklady nejméně 2 mil. Kč dle odhadu žalovaných.

22. Dle situačních plánků jednotlivých podlaží domu byt [číslo] je skutečně pouze jedna místnost s příslušenstvím. Byt [anonymizováno] jsou dvě místnosti s příslušenstvím, byt [anonymizováno] jsou čtyři místnosti s příslušenstvím, neprůchozí pokoje. Dále v patře 1., 2. a 4., byty [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] jsou se třemi pokoji a příslušenstvím. Jeden z pokojů je průchozí do druhého pokoje, který následně ústí do chodby. Byty [číslo] jsou čtyřpokojové. Dva z pokojů jsou spojené vnitřními dveřmi, a současně spojené s chodbou, každý zvlášť. Ve 3. patře jsou, dle situačního plánku, byt [číslo] složený ze dvou pokojů, mezi nimiž je chodba s příslušenstvím. Byt [číslo] dva pokoje s příslušenstvím. Byt [číslo] tři pokoje s příslušenstvím, neprůchozí.

23. Čestným prohlášením [příjmení] [příjmení] z 12.10.2022 uvedla, že má pronajatý byt [číslo] v [obec a číslo], který sousedí s bytem [číslo] ve 3. patře domu. Tento je již od konce března roku neobydlený, a pouze cca 1x měsíčně byt někdo navštěvuje.

24. Čestným prohlášením MgA. [jméno] [příjmení] z 12.10.2022 uvedla, že má pronajatý byt [číslo] v [obec a číslo], který sousedí s bytem [číslo] ve 3. patře domu. Tento je již od konce března roku neobydlený, a pouze cca 1x měsíčně byt někdo navštěvuje.

25. Dle fotografií jednofázového elektroměru k bytu [číslo] č. C [číslo], byla blíže neurčeného dne, spotřeba [číslo] kW. Dle totožného elektroměru byla následně spotřeba [číslo] kW, [číslo] kW [číslo] kW, [číslo] kW, [číslo] kW, [číslo] kW a [číslo] kW.

26. Dle lékařské zprávy ze dne 26.7.2021, vypracované MUDr. a. [příjmení], ošetřující psychiatričkou žalobkyně, je žalobkyně dlouholetou pacientkou [anonymizováno 8 slov]. Jedná se o seniorku, [anonymizováno] letou, stále schopnou sebepéče a samostatného života, která nyní stojí před extrémně zátěžovou stresovou situací, kterou je nucené vystěhování z bytu, ve kterém prožila většinu života a má k němu citovou vazbu, i pro známé sociální kontakty a známost okolí. Z lékařského hlediska je změna prostředí pro osobnost tak křehkou a fragilní, tedy věk a depresivní potenciál, vysoce zdravotně riziková, jak psychicky, tak fyzicky. Jako ošetřující [anonymizováno] proto nedoporučuje tento postup.

27. Podle živnostenského listu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 8.2.2001, je druhá žalovaná podnikatelkou v oboru projektová činnost ve výstavbě.

28. Soud znalecký posudek, kterým by bylo ověřeno, zda jsou kromě bytu žalobkyně v domě i jiné byty vhodné pro stavební úpravy, dle tvrzených požadavků žalovaných, soud s ohledem na zásadu hospodárnosti neprováděl, když pro posouzení věci jej považuj za nadbytečný.

29. Podle § 2286 odst. 1 o. z. vyžaduje výpověď nájmu písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odst. 2 tamtéž vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

30. Podle ust. § 2288 odst. 2 písm. a) a odst. 3 NOZ pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno. Vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

31. Dle § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

32. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami je nesporné, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek], v němž je žalobkyně nájemkyní bytu [číslo]. Dále bylo mezi stranami nesporné, že druhá žalovaná, udělila žalobkyni výpověď z nájmu bytu, která byla doručena žalobkyni dne 10. ledna 2021. Výpověď byla učiněna s odůvodněním bytové potřeby pro druhou žalovanou a jejího manžela. Výpovědní doba činila tři měsíce, započala běžet dne 1. února 2021 a skončila dne 30. dubna 2021. Žalobkyně v mezidobí podala u zdejšího soudu dne 4.3.2021 žalobu, kterou se domáhá určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Co se týče zákonné lhůty pro podání žaloby, tato tak byla naplněna. Žalobkyně je osobou ve věku pokročilého stáří, přičemž mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v dané nemovitosti žije většinu svého života. Žalovaným lze přisvědčit, že oproti předchozí úpravě (srov. § 711a odst. 1 písm. a) zák. č. 40/1964 Sb.) se již nevyžaduje, aby pronajímatel byt "potřeboval" pro sebe nebo svého manžela. Pronajímatel tak již nemusí prokazovat, že on nebo jeho manžel pociťuje bytovou potřebu, tedy že nemá vlastní byt. Postačí, že pronajímatel nebo manžel bude byt po skončení nájmu skutečně užívat. Jestliže byt bude užíván pronajímatelem, je výpovědní důvod naplněn bez dalšího. Pokud má být byt užíván manželem pronajímatele, musí být dále splněna podmínka, že hodlá opustit rodinnou domácnost, což musí být osvědčeno tím, že byl podán návrh na rozvod nebo manželství bylo již rozvedeno. Z hlediska naplnění výpovědního důvodu není relevantní, zda pronajímatel disponuje jiným právně volným bytem, do kterého by se mohl nastěhovat (či již v něm bydlí, jako současná druhá žalovaná). Tato skutečnost však má význam při posouzení souladu výpovědi s dobrými mravy. Právě především v rozporu s dobrými mravy soud shledává žalovanými podanou výpověď žalobkyni. V daném případě je žalobkyně ve velmi pokročilém věku a ačkoliv je i dle lékařské zprávy schopna s o sebe postarat sama, její zdravotní stav (zvláště psychický) by mohl být negativně ovlivněn nuceným stěhováním z bytu, v němž prožila většinu života. V této souvislosti soud poukazuje na to, že obdobná situace již byla soudy řešena (byť za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb.). Již v Cpj 37/88 se Nejvyšší soud vyjadřoval k několika podobným rozhodnutím, v nichž soudy v Liberci, v Jičíně, v Přerově odmítly vypořádat společné jmění manželů právě z důvodů vysokého věku odpůrců, spojených, zpravidla s jejich nepříznivým zdravotním stavem a skutečností, že v nemovitosti prožili většinu svého času. O obdobnou situaci se jednalo v případě rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4099/2009. Dle názoru soudu je tato judikatura analogicky aplikovatelná i na současnou situaci, kdy žalobkyni hrozí vytržení ze známého prostředí ve věku, který sám o sobě odůvodňuje citlivější přístup k jejím potřebám. Tvrzení žalovaných, že se sami (dosud v produktivním věku) hodlají připravit na přicházející stáří a uzpůsobit byt svým potřebám dokud jsou toho ještě schopni se tak jeví poněkud cynicky. Aniž by se soud jakkoli chtěl dotknout žalobkyně, je zřejmé, že její setrvání v daném bytě neohrožuje z dlouhodobého hlediska plány žalovaných uzpůsobit si (jakýkoliv) byt v dané nemovitosti, když se navzdory smlouvě na dobu neurčitou nejedná o časově neohraničenou dobu. Tvrzení žalovaných, že právě byt žalobkyně je jako jediný vhodný k úpravě, rovněž neodpovídá skutečnosti, když z provedeného dokazování je zřejmé, že v nemovitosti je bytů obdobného půdorysu více, přičemž postačí pouhé zazdění jednoho průchodu, aby se dva pokoje staly neprůchozími, když je mezi nimi příčka s dveřmi a oba disponují samostatným vchodem. V neposlední řadě soud dává za pravdu žalobkyni, že si lze jen těžko představit jiný důvod, proč žalovaní potřebují k úpravě na stáří zrovna její byt, když sami disponují bytem níže situovaným a tudíž i lépe přístupným. Tvrzení žalovaných, že je s podivem, že byt je pro ně nevhodný na stáří, zatímco žalobkyně v něm i přes svůj věk žít může, považuje soud za naprosto nepřípadné. Na rozdíl od žalobkyně, žalovaní mají možnost výběru z bytů v domě. Sami přitom nepopírají, že se v případě žalobkyně jedná jednu z nejstarších nájemnic. Jestliže žalovaní namítali, že si žalobkyně může vybrat ze široké nabídky bytů, které jsou dnes k dispozici, zcela pomíjí, že se jedná o osobu ve věku již téměř [anonymizováno] let, která nemá takové možnosti, již jen s ohledem na technické znalosti, které jsou pro osoby ve vyšším věku těžko uchopitelné. Osoby v takto vysokém věku nebývají schopné si vyhledat potřebné informace na internetu a jsou tak převážně odkázány na písemné nabídky v novinách apod. V neposlední řadě je notorietou, že pro osoby v pokročilém věku jsou jakékoliv změny velmi náročné na psychiku, těžko se jim přizpůsobují a nezřídka vytržení z jejich dosavadního prostředí, kde strávili většinu svého života, bývá fatální. Dle názoru soudu tak žalovaní zcela pominuli vzít na zřetel všechny okolnosti. Pokud jde o tvrzení, že současný byt je pro žalované příliš nákladný, nelze než konstatovat, že jako vlastníci nemovitosti nejsou zatíženy platbou nájemného. A konečně k tvrzením, že žalobkyně účelově argumentuje ohledně obav z onemocnění Covid-19, soud považuje za nutné připomenout, že situace v době podání výpovědi skutečně zdaleka nebyla taková, jako nyní. Epidemie v mnohých, i mnohem mladších, lidech vzbuzovala velké obavy, už jen proto, že o ní byly zveřejňovány rozporuplné informace. Z veřejně dostupných zdrojů jsou přitom známy situace, kdy právě díky zavlečení onemocnění do ubytovacího zařízení pro seniory bylo nakaženo větší množství jeho obyvatel. V neposlední řadě rovněž nutno připomenut dezinformační kampaň některých antivaxerů, kteří zveřejňovali informace o vymírání ubytovaných seniorů v domovech důchodců, jak informovala i media. Za takové situace tak soud nepovažuje obavy žalobkyně za účelové. S ohledem na to soud žalobě vyhověl, aniž by se dále zabýval dalšími okolnostmi a námitkami účastníků, když rozpor s dobrými mravy shledává již jen v okolnosti, že by z bytu měla být vypovězena osoba v pokročilém věku, která v bytě žije většinu svého života a která nijak neporušuje své povinnosti.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že sudpřiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 696,25 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za podání žalob dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za repliku k vyjádření žalovaných dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 625 Kč za účast na jednání soudu, které se nekonalo 29. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla z původní částky 1 250 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu 4. 10. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu 8. 11. 2022dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 625 Kč ve výši 3 071,25 Kč. Žalovaní jsou povinni náklady řízení žalobkyni zaplatit společně a nerozdílně.