45 C 66/2021-77

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 404 432,20 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 358.598,90 Kč od 20.3.2021 do 6.10.2021, a z částky 6.292,00 Kč od 20.3.2021 do 5.11.2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 31.556,80 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 31.556,80 Kč od 20.3.2021 do zaplacení, a z částky 7.800,00 Kč od 20.3.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 46 058,99 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení náhrady škody ve výši 404 432, 20 Kč, která mu vznikla v souvislosti trestním stíháním, vedeným u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 2 T 128/2018. Řízení bylo zahájeno usnesením ze dne 13. 4. 2017 Policií ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor [obec], Oddělení HK SKPV, pod č.j. KRPM-156049- 384/TČ-2014-140981, kterým bylo žalobci sděleno obvinění pro trestný čin dle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a uvedl, že toto skončilo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 24. 6. 2020 č.j. 68 To 186/2019- 6544 podle § 226 písm. b) tr. řádu, kterým byl zproštěn obžaloby OSZ v Šumperku ze dne 26. 7. 2018, č.j. 1 ZT 70/2017 – 192 ve výše uvedené trestní věci, neboť odvolací soud (vázán právním závěrem dovolacího soudu) konstatoval, že skutek označený v žalobním návrhu není trestným činem, a to z důvodu absence úmyslného jednání, byť i v rovině nepřímého úmyslu. V souvislosti s tímto řízením žalobci vznikla škoda, představující jednak náklady vynaložené na obhajobu žalobce v rozsahu 103,5 úkonu právní pomoci podle vyhl. 177/1996 Sb., přičemž jeden úkon právní služby je stanoven dle vyhlášky částkou 2.300 Kč, to vše spolu s režijním paušálem za jednotlivé úkony po 300 Kč, cestovným a náhradou za promeškaný čas, které obhájce účtoval v případě, že právní pomoc byla poskytnuta mimo obec Olomouc. V roce 2017 bylo ve věci obhajoby žalobce učiněno 52,5 úkonů právní pomoci, převážnou většinu těchto úkonů tvoří účast obhájce při výslechu žalobce a policejním orgánem předvolaných svědků. V roce 2018 šlo o 40 úkonů právní pomoci, v roce 2019 o 9 úkonů právní pomoci a v roce 2020 o 2 úkony právní pomoci. Vzhledem k rozsahu úkonů předkládáme jejich přesný rozpis doplněný o vyčíslení náhrad za cesty konané k úkonům právní pomoci mimo sídlo AK. Obhájce žalobce či jeho případný substitut během cest k úkonům využíval dvě osobní vozidla, a to buď Subaru [anonymizováno], [registrační značka] nebo [anonymizováno], [registrační značka]. Celkově tak žalobce vynaložil na úkony právní pomoci vč. režijního paušálu, cestovného a náhrad za promeškaný čas částku 312.065,20 Kč + 21%, tedy náklady v celkové výši 377.598,90 Kč (první nárok). Dále žalobce uplatnil nárok na paušální náklady trestního řízení ve věci sp.zn. 2 T 128/2018, jejichž úhrada ve výši 7 800 Kč mu byla Okresním soudem v Šumperku dne 11. 12. 2019 uložena. Žalobce tuto částku poukázal na soudem určený účet dne 20. 12. 2019 (druhý nárok). Žalobce dále uplatnil další náklady, které mu vznikly v době, kdy na něj bylo pohlíženo jako na pravomocně odsouzeného pro zločin dle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Žalobce uvedl, že v průběhu řízení podnikal jen jako OSVČ (primárně v oboru truhlář a podlahář) a byl s ohledem na své pravomocné odsouzení (před jeho zrušení dovolacím soudem) nucen řešit přesun svého podnikání vč. zaměstnanců a majetku vedeného v podnikání, neboť přestal splňovat podmínku bezúhonnosti při výkonu podnikání dle § 6 živnostenského zákona. Dne 19. 12. 2019 proto žalobce založil jako jediný společník obchodní korporaci [právnická osoba], [IČO], kdy za založení a přímý zápis této obchodní korporace uhradil notářce Mgr. A. [příjmení] částku 5.602,30 Kč vč. DPH (třetí nárok). Dále byly žalobci v období 19. 12. 2019 do dubna 2020 poskytovány za smluvní odměnu další porady a pomoc při zpracování smluvní dokumentace, přičemž čtyři z těchto porad, které se týkaly problematiky přesunu podnikání žalobce z OSVČ na právnickou osobu, přesáhly každá jednu hodinu, přičemž požadoval náhradu za 4x úkon dle § 9 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. (vycházeje z toho, že je obtížné určit bez složitého dokazování hodnotu aktiv, která byl žalobce nucen převést na s.r.o.), tj. 4x částku 1500 Kč + 4x RP a DPH, tj. celkem 8.712 Kč (čtvrtý nárok). Dále žalobce uplatnil 2x úkon + RP k úkonu, úkon mimosmluvní odměny vypočten dle § 10 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., a to za zastupování ve správním řízení před MÚ [obec], č.j. 2020/353/ŽÚ-MUZB. Jednalo se o zastupování žalobce ve správním řízení v dubnu 2020, a to za úkony převzetí věci a podání odvolání proti rozhodnutí MÚ [obec], živnostenský odb., kdy tímto rozhodnutím chtěl správní orgán ukončit podnikání žalobce jako OSVČ k datu poslednímu dni února 2020, s čímž žalobce nesouhlasil a odkazoval na podané dovolání ve své trestní věci a další argumenty. Žalobci byla v tomto případě účtována smluvní odměna, nicméně opět s ohledem na možnosti odškodnění dle [příjmení] uplatňuje žalobce toliko 3x úkon po á 1000 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., 3x RP k úkonu a DPH, tj. celkem částku 4.719 Kč (pátý nárok). Úhradu nákladů souvisejících se založením s.r.o. uhradil žalobce částkou 5.602,30 Kč přímo na účet výše uvedené notářky, další dvě částky byly zahrnuty ve vyúčtování smluvní odměny fakturou 2020. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě citované škody dne 19.9.2020, žalovaná však žádosti žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná podanou žalobu neuznala, přičemž učinila nesporným jednak průběh a výsledek trestního řízení, jednak skutečnost, že žalobce u ní podáním doručeným dne 24. 9. 2019, předběžně uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 404 432, 20 Kč spočívající v náhradě nákladů obhajoby (vč. cestovného a promeškaného času cestou), nákladů trestního řízení a ostatních nákladů vynaložených v souvislosti s podnikáním žalobce po pravomocném odsouzení. Náhrada škody je požadována z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 128/2018. Žalovaná stručně shrnula průběh trestního řízení a uvedla, že po podání žaloby ukončila předběžné projednání nároku tak, že na náhradě nákladů obhajoby (vč. cestovného a promeškaného času cestou) přiznala žalobci částku 358 783, 40 Kč vč. DPH, tedy nárok přiznala zčásti. Ve zbytku žalovaná nárokům žalobce nevyhověla. Celkem tak žalovaná žalobci přiznala náhradu škody na nákladech obhajoby částku ve výši 358 783, 40 Kč, vč. cestovného a náhrady promeškaného času cestou. Přiznaná částka zahrnuje odměnu za 92 úkonů právní služby po 2 300 Kč, 10 půlúkonů po 1 150 Kč, 102 režijních paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 21%. V částce je dále obsažena náhrada cestovného a promeškaného času cestou v požadované výši 51 806, 4 Kč vč. DPH (v této výši požadováno žalobcem). Dále v této souvislosti sporovala žalobcem požadovanou náhradu nákladů v rozsahu 1 úkonu za následující úkony právní služby, za něž sama žalobci již přiznala úkonu: písemné podání obhájce + návrh na provedení důkazů ze dne 17. 8. 2017, vyjádření k dokladům, důkazní návrh – fakturám [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [celé jméno žalobce], OSVČ ze dne 9. 11. 2017, doplnění dokladů vztahujících se ke [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. panu [příjmení], důkazní návrh ze dne 22. 11. 2017, písemné podání obhájce ze dne 18. 12. 2017, písemné podání obhájce ze dne 1. 2. 2018, návrh obviněného na zastavení trestního stíhání postupem dle § 172 trestního řádu ze dne 2. 7. 2017, vyjádření obhajoby ve spojení s návrhem na provedení důkazů ze dne 27. 9. 2018, žádost obžalovaného, návrh na provedení důkazů ze dne 23. 10. 2018, vyjádření žalobce a specifikace dalších navržených důkazů ze dne 13. 2. 2019. Rovněž sporovala náhradu nákladů za dva úkony právní služby, které nedohledala ve spise, a to protokol o předložení věci ze dne 17. 10. 2017 a protokol o předložení věci ze dne 26. 2. 2018. Dále žalovaná k žádosti žalobce o náhradu škody ve výši 7 800 Kč, která představuje vynaložené paušální náklady trestního řízení, že tato povinnost k náhradě nákladů trestního řízení byla žalobci uložena na základě usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 12.2019, č. j. 2 T 128/2018 – 6441. Tomuto nároku nelze vyhovět, neboť rozhodnutí, které žalobci uložilo povinnost k náhradě nákladů trestního řízení ve výši 7 800 Kč, bylo vydáno na základě rozhodnutí, které bylo zrušeno na základě dovolání. Stejně tak byla zrušena i veškerá rozhodnutí obsahově navazující na toto rozhodnutí, přičemž za obsahově navazující lze považovat právě i usnesení o uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení. Ze žaloby, ani ze spisového materiálu nevyplynulo, že by se žalobce vrácení dané částky domáhal u soudu. Je proto na žalobci, aby se daného nároku primárně domáhal u soudu z titulu bezdůvodného obohacení. K nároku žalobce na náhradu dalších nákladů, které mu vznikly v době, kdy na něj bylo pohlíženo jako na pravomocně odsouzeného v celkové výši 19 033, 30 Kč (tzn. ve výši 5 602, 30 Kč za náklady vynaložené v souvislosti se založením a přímým zápisem obchodní korporace, které uhradil notářce Mgr. A. [příjmení], dále ve výši 8 712 Kč za celkem 4 úkony právní služby, které se týkaly problematiky přesunu podnikání žadatele z OSVČ na právnickou osobu a dále ve výši 4 719 Kč, které vynaložil v souvislosti se správním řízením, které se týkalo ukončení jeho podnikatelské činnosti) žalovaná tento nárok neuznala ani zčásti. Stran těchto nároků ve věci neshledala příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem státu za škodu a tvrzeným vznikem škody. Předmětné náklady nebyly žalobcem vynaloženy v přímé příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí, žalobce k těmto krokům přistoupil dobrovolně, přičemž je nutné konstatovat, že došlo k přetržení příčinné souvislosti. Pro případ, že by se soud s touto argumentací žalované neztotožnil, žalovaná sporovala vykonání všech úkonů právní služby ve výši 19 033, 30 Kč. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Podáním ze dne 20.10.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět s tím, že mu žalovanou byla vyplacena částka 358 783,40 Kč na první z uvedených nároků. Dalším podáním ze dne 18.11.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět o další částku 6 292 Kč, představující dva žalovanou nedohledané úkony ze spisu, které žalovaná na základě dodatečného doložení ze strany žalobce tomuto uhradila. Dalším podáním ze dne 1.12.2021 vzal žalobce žalobu zpět co do druhého nároku ve výši 7 800 Kč s tím, že uvedená částka mu byla OS v [obec] vrácena. O částečném zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne 13.12.2021 čj. 45 C 66/2021-55, které nabylo právní moci dne 10.1.2022. Předmětem řízení tak nadále zůstala náhrada nákladů obhajoby v rozsahu žalovanou nepřiznaných úkonů za písemné podání obhájce + návrh na provedení důkazů ze dne 17.8.2017, vyjádření k dokladům, důkazní návrh – fakturám [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [celé jméno žalobce], OSVČ ze dne 9.11.2017, doplnění dokladů vztahujících se ke [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. panu [příjmení], důkazní návrh ze dne 22. 11. 2017, písemné podání obhájce ze dne 18. 12. 2017, písemné podání obhájce ze dne 1. 2. 2018, návrh obviněného na zastavení trestního stíhání postupem dle § 172 trestního řádu ze dne 2. 7. 2017, vyjádření obhajoby ve spojení s návrhem na provedení důkazů ze dne 27. 9. 2018, žádost obžalovaného, návrh na provedení důkazů ze dne 23. 10. 2018, vyjádření žalobce a specifikace dalších navržených důkazů ze dne 13.2.2019, dále úhrada nákladů na založení nové společnosti ve výši 5 602,30 Kč, smluvní odměna další porady a pomoc při zpracování smluvní dokumentace ve výši 8.712 Kč a odměnu za zastupování žalobce ve správním řízení v dubnu 2020 ve výši 4.719 Kč.

4. Žalobce se k prvnímu jednání omluvil a výslovně požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jeho tvrzení a označení důkazů, týkajících se jím požadované náhrady majetkové škody, zejména ohledně jím tvrzené škody v důsledku převedení podnikatelské činnosti na právnickou osobu a správního řízení, v němž se měl bránit rozhodnutí správního orgánu o ukončení jeho podnikání. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).

6. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 22.9.2020 byl žalobce informován, prostřednictvím svého právního zástupce, že Ministerstvo spravedlnosti obdrželo 19.9.2020 jeho žádost o předběžné projednání nároku.

7. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku č.j. 2 T 128/2018 – 6364 ze dne 26.3.2019 byl žalobce uznán vinným z žalovaného skutku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odložením na stejnou dobu.

8. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č.j. 68 To 186/2019- 6429 ze dne 7.11.2019 bylo odvolání žalobce jako obžalovaného zamítnuto.

9. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. 4 Tdo 439/2020 – 6510 ze dne 13.5.2020 bylo k dovolání žalobce jako obviněného usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 7.11.2019, sp.zn. 68 To 186/2019, zrušeno, a to v části, týkající se tohoto obviněného, a věc byla přikázána opět Krajskému soudu v Ostravě k opětovnému rozhodnutí.

10. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č.j. 68 To 186/2019-6544 ze dne 24.6.2020 byl napadený rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 26.3.2019, č.j. 2 T 128/2018 – 6364, zrušen k odvolání žalobce jako obžalovaného ve vztahu k jeho osobě v celém rozsahu, a nově bylo rozhodnuto tak, že se obžalovaný zprošťuje obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku.

11. Dle dokladu o platbě částky 6.292,00 Kč Ministerstvem spravedlnosti splatnost příkazu nastala 5.11.2021.

12. Dle dokladu o platbě částky 358.783,40 Kč Ministerstvem spravedlnosti splatnost příkazu nastala 6.10.2021.

13. Odvoláním proti rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění ze dne 30.3.2020 se žalobce ve správním řízení bránil zrušení svého živnostenského oprávnění v oboru.

14. Rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 8.6.2020 bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a řízení zastaveno.

15. Dle výpisu z veřejného registru společnosti [právnická osoba], [IČO], je tato zapsána ode dne 19.12.2019 s předměty podnikání Truhlářství, podlahářství, Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti, přičemž žalobce je jejím jediným společníkem a společnost.

16. Soud s ohledem na to, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byly provedeny jednotlivé úkony i jejich následné platby jako nadbytečné neprováděl důkazy (dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 16.12.2019, doplnění návrhu na dokazování, sdělení ze dne 1.2.2018, potvrzení o provedení transakce z 3.6.2020, vyjádření k dokladům – fakturám ze dne 9.11.2017, příloha – dokumenty, které byly založeny v rámci trestního řízení, výpis z běžného účtu, pořadové číslo 12, za období 1.12.2018 – 31.12.2018, doplnění dokladů vztahujících se ke [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 22.11.2017, daňový doklad č. 9 2020, výpis z běžného účtu č. 2020, vyjádření k dokladům (vykradení provozovny obviněného v roce 2014) ze dne 18.12.2017, popis a vyčíslení cestovného obhájce poškozeného v souvislosti k uplatnění náhrady škody, protokol o hlavním líčení ze dne 28.11.2018, záznam o prostudování spisu ze dne 29.6.2018, záznamy o poradě s klientem ze 6.11.2017, 15.8.2017, 19.6.2020, 11.11.2019, 9.5.2019, 7.5.2018 a 1.10.2018, bankovní výpis č. 8 za období 1.8.2017 až 31.8.2017 a bankovní výpis č. 5, č. 7, č. 12, potvrzení o provedení transakcí, plateb, na účty právního zástupce žalobce ze dne 29.4.2019, 24.6.2019, 17.12.2019, návrh obviněného na zastavení jeho trestního stíhání ze dne 2.7.2017 a obžaloba ze dne 26.7.2018, odvolání do rozsudku ze dne 10.5.2019, vyjádření obviněného k podpisům na daňových dokladech, vyjádření obhajoby ve spojení s návrhem na provedení důkazu, žádost žalovaného, návrh na provedení důkazu, výpis s obsahem policejního spisu, č.j. KRPM-156049/TČ-2014-140981, kopie velkého technického průkazu vozidla 5M41914 a kopie velkého technického průkazu vozidla 2M84983, vyjádření k dovolání odsouzeného, odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, protokol o hlavním líčení a rozpis jednotlivých úkonů, uskutečněných právním zástupcem žalobce, protokol o hlavním líčení ze dne 1.3.2019, a protokol o hlavním líčení ze dne 3.10.2018.

17. Soud dále nehodnotil důkazy Sdělení o pohledávce Okresního soudu v Šumperku za dlužníkem, [celé jméno žalobce], v částce 7.800,00 Kč, z 11.12.2019 a usnesení Okresního soudu v Šumperku z 11.12.2019 č.j. 2 T 128/2018 – 6439, když tyto se týkají nároku ve výši 7 800 Kč, který byl žalobcem vzat zpět.

18. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

20. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

21. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

22. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

23. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

24. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

28. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byl žalobce zproštěn obžaloby v řízení, vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 2 T 128/2018. Usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 13. 4. 2017 Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor [obec], Oddělení HK SKPV, pod č.j. KRPM-156049- 384/TČ-2014-140981, kterým bylo žalobci sděleno obvinění pro trestný čin dle § 240 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., tak lze považovat za nezákonné rozhodnutí. Rovněž nebylo sporu co se týče jednotlivých úkonů právní služby, které žalobce v rámci náhrady škody, způsobené mu nezákonným trestním stíháním uplatnil. Spornou byl rozsah, v jakém by uvedené úkony měly být odškodněny a tato otázka tak byla na posouzení soudu. Jeden úkon právní služby v daném řízení představuje s ohledem na výši trestní sazby odnětí svobody, která žalobci hrozila (tzn. 2-8 let), částku 2 300 Kč. Jak již bylo shora uvedeno, po částečném zpětvzetí žaloby zůstalo 9 sporných úkonů, které žalobce účtoval v rozsahu jednoho úkonu, zatímco žalovaná v rozsahu úkonu. Jednalo se o písemné podání obhájce + návrh na provedení důkazů ze dne 17.8.2017, vyjádření k dokladům, důkazní návrh – fakturám [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. [jméno] [celé jméno žalobce], OSVČ ze dne 9.11.2017, doplnění dokladů vztahujících se ke [právnická osoba] – [anonymizována čtyři slova]. panu [příjmení], důkazní návrh ze dne 22. 11. 2017, písemné podání obhájce ze dne 18. 12. 2017, písemné podání obhájce ze dne 1. 2. 2018, návrh obviněného na zastavení trestního stíhání postupem dle § 172 trestního řádu ze dne 2. 7. 2017, vyjádření obhajoby ve spojení s návrhem na provedení důkazů ze dne 27. 9. 2018, žádost obžalovaného, návrh na provedení důkazů ze dne 23. 10. 2018, vyjádření žalobce a specifikace dalších navržených důkazů ze dne 13.2.2019. Co se týče návrhů na provedení důkazů či doplnění dokazování či vyjádření obhájce (úkony ze dne 17. 8. 2017, 9. 11. 2017, 22. 11. 2017, 18. 12. 2017, 1. 2. 2018, 27.9.2018, 23. 10. 2018 a 13. 2. 2019) dospěl soud k závěru, že tyto nelze analogicky podřadit pod ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen„ AT“). Dané úkony se svým charakterem nepodobají žádnému z úkonů, které by mohly s ohledem na dikci jednotlivých bodů daného ustanovení přicházet v úvahu. Nejedná se o úkon dle písm. d) (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé), když toto ustanovení se týká spíše podání, kterými se zahajuje řízení či kterými se protistrana vyjadřuje k podobnému návrhu. Rovněž takový návrh nelze přirovnat k úkonu dle písm. h) totožného ustanovení (sepsání právního rozboru věci), když v rámci návrhu důkazu nelze o právním rozboru věci hovořit, či dle písm. m) (sepsání listiny o právním jednání), protože ani v tomto případě se nejedná o deklaraci právního jednání. Nejblíže dle názoru soudu jsou návrhu na doplnění dokazování úkony v odstavci ust. § 11 odst. 2 AT, a to dle písm. d) (návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona). Ostatně i komentářová literatura řadí návrh na zajištění důkazu do kategorie úkonů, kterým přísluší odměna (viz Vyhláška o advokátním tarifu. Komentář, Nakladatel Wolters Kluwer, [obec], 2016). Obdobně soud hodnotí i úkon z 2. 7. 2017 (návrh obviněného na zastavení trestního stíhání postupem dle § 172 trestního řádu), který se nejvíce blíží úkonu dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) (odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání), když se nejedná o rozhodnutí, kterým by v trestním řízení bylo rozhodováno o věci samé, tedy o vině a trestu. Žalovaná v průběhu řízení uhradila žalobci 94 úkonů v plné výši (2 úkony až dodatečně po doložení žalobcem) a dále 10 úkonů v poloviční výši včetně 102 režijních paušálů (tzn. 99 úkonů + 102x RP). Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalovaná náhradu nákladů přiznala v souladu s právním řádem, zamítl rozdíl, kterého se žalobce nadále domáhal, představující 4,5 úkonu právní služby po 2 300 Kč + 21% DPH, tedy částku 12 523,50 Kč. Pokud jde o žalobcem požadované další částky, představující úhradu nákladů na založení nové společnosti ve výši 5 602,30 Kč a s tím související smluvní odměnu za další porady a pomoc při zpracování smluvní dokumentace ve výši 8.712 Kč, dospěl soud k závěru, že není dána příčinná souvislost mezi vznikem této škody a odpovědnostním titulem. Jak vyplynulo z dokazování, v rámci trestního řízení nebyl žalobci uložen trest zákazu činnosti. Byť lze přisvědčit žalobci, že v případě jeho odsouzení by skutečně byla dána překážka provozování podnikatelské živnosti a nelze než kvitovat, že žalobce zodpovědně přistoupil ke svým povinnostem a nastalou situaci řešil, nelze současně pominout skutečnost, že žalobce prostřednictvím uvedené společnosti nadále provozuje svou činnost, a to se širším předmětem činnosti, než původně dle svých tvrzení žalobce provozoval jako OSVČ. Žalobce tak sám rozhodl o převedení své podnikatelské činnosti na nově založenou právnickou osobu a tato je nadále aktivní společností, ačkoliv již trestní stíhání žalobce pominulo. Nelze tak než uzavřít, že v daném případě byla přetržena příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. S ohledem na to soud tento nárok zamítl.

30. A konečně, pokud jde o odměnu za zastupování žalobce ve správním řízení v dubnu 2020, kterou žalobce požadoval ve výši 4.719 Kč, ani v tomto nelze shledat příčinnou souvislost s daným trestním řízením. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce již v prosinci 2019 založil společnost [právnická osoba], na kterou dle svých vlastních tvrzení musel převést své podnikání z důvodu překážky provozování podnikatelské živnosti (ztráty bezúhonnosti). Přesto se v průběhu března 2020 (žalobce v žalobě uváděl duben 2020) bránil zrušení živnostenského oprávnění, které již dle svých vlastních slov nemohl s ohledem na pravomocné odsouzení vykonávat. Nelze tak než uzavřít, že v daném případě byla přetržena příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. S ohledem na to soud i tento nárok zamítl.

31. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalobci, který měl úspěch co do 86,67 % a neúspěch co do 13,34 %, přiznal právo na náhradu 77,33 % nákladů. Náklady na právní zastoupení žalovaného vyčíslil soud prvního stupně na částku 59 561,60 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 10 000 Kč a odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, částečné zpětvzetí ze dne 20.10.2021, částečné zpětvzetí ze dne 18.11.2021 a částečné zpětvzetí ze dne 1.12.2021 po 9 9480 Kč, náhrady hotových výdajů za 4 úkonů právní služby po 300 Kč, to vše s DPH. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 46 058,99 Kč.

Poučení